Main menu:


Archiv ohlasů 2

Vážení a milí návštěvníci našich stránek,

děkujeme za vaše příspěvky. Zde je archiv komentářů do 5. dubna 2014, nové ohlasy pište prosím na stránku s aktuálními komentáři.

 

1313 Comments
marta 27. 8. 2014
| |
Prosim o informaci,jak dlouho se ceka na umistenj po splneni vsrch podminek pro prijeti,ptam se za syna,ktery je uz celkem na dne kvuli alkoholu,dekuji.
honza strnad 12. 6. 2014
| |
Renato taky bych Tě rád opět potkal honza
Renata Valkonyová 5. 4. 2014
| |
Honzo, co to je v Tvém výše uvedeném příspěvku: BOHUŽEL STÁLE ABSTINUJI................................?
honza strnad 19. 3. 2014
| |
Bac Salmku nekomentuju Al už jsem dost dlouho z červenaku a kupodivu se mi docela stýzka hlůavně po DR Dejmkovi Bohuželstale abstinuji a vedeu žívost vpravdě hektický-mam soukromou ambulanci, sloužím na imetreně a jako koník je Barroterpie vše pochopitelně v jiném městě a tak v 6,oo sednu do auta a ve 22 oo jsem doma Za rodinou se dostanu 2x měsíčně ale to většinou prospím
Petr Antonín 12. 3. 2014
| |
Zdravím oddělení B, byl jsem tam v roce myslím 2006, už je to dlouho, tak si kromě té krásné černovlasé drobné staniční sestry, jejíž jméno jsem ke své škodě zapomněl, moc jiných lidí nepamatuji. Tímto tu krásku zdravím. Snad si ještě pamatuju jen dr. Vlniěšku, na něj se nedá zapomenout, košili nacpat do kalhot, na to se vážně nedá zapomenout, a na pana Smíška, na toho a jeho výlety do kopců též nelze zapomenout. Pánové,vzpomínám na vás rád, protože díky vám jsem tolik let stále střízlivý - abstinující alkoholik. Jenom se mi zdá, že poslední dva roky se mi to posunulo někam, kam jsem se dostat nechtěl. Žiju na vesnici, chovám kachny, husy, slepice. Dříve jsem to sekal jako Baťa cvičky - popadnu kačenu, seknu a je hotovo. Oškubu, vykuchám. Teď už to neumím, běhá mi jich tu po dvoře 60, už měly být dávno v mrazáku, a já jak jsem v té své střízlivosti, všechno kolem sebe miluju, což je čím dál tím horší, ta sentimentálnost, nedokážu to praštit. Tak já myslím, že to je negativní stránka abstinence. V opilosti mi to majznutí nevadilo. I když vždycky budu zvedat ruku za to, že abstinence je skvělá, a vzpomínky, práce v parku, v zahradnictví, tam jsem si uvědomil, o co závislostí přicházím - říkal jsem si, Antoníne, proč vyštipuješ rajčata v léčebně, místo abys to dělal doma ? Jenom se bojim, že se těch kačen zbavit nedokážu zbavit bez alkoholu nebo bez trávy. Ale bojím se snad zbytečně, doufám ve své selské geny. Petr P. Antonín
Bc.František Slamka 1. 3. 2014
| |
Vážení priatelia v Červenom Dvore, milí čitatelia tejto webovej stránky. V roku 1982, vo fyzickom veku 37 rokov som sa pokúšal ambulantne liečiť s alkoholovej závislosti, takmer skoro rok. Pravidelne po troch mesiacoch, prišla recidíva so všetkými negatívnymi následkami. Po poslednom 10 dňovom trvajúcom alkoholickom ošiali som stál jednou nohou v hrobe. Je to možné kruté prirovnanie, ale je to holý fakt. Na moje šťastie ma môj železničiarsky psychiater, takmer celý mesiac marec/březen/ pomaličky postavil na nohy a po týždni práce mi poradil, či by som neskúsil liečbu v Červenom Dvore, kde mi už predbežne dohodol termín nástupu na liečbu. Nastúpil som 4.4.1982 a liečba trvala 4 mesiace a skončila 4.8.1982! Málo kto mi veril, že moja liečba bude úspešná a budem trvale a dôsledne abstinovať. Verila mi však moja matka, ktorá už nežije, ktorá ako veľmi náboženská dedinská žena sa modlila celý svoj život, aby som sa už spamätal a začal normálne žiť. A práve 1. marca 2014 je tomu presne 32 rokov, čo trvale a dôsledne abstinujem. Smelo môžem prehlásiť, že tá moja abstinencia je krištáľovo čistá. Pretože ak abstinent pri nejakej záťažovej životnej situácii, pripustí resp. začne rozumovo pochybovať o sebe, svojej abstinencii, tak sa dostaví recidíva, ako blesk, spustí sa superčervený spúšťať a človek sa dostane znovu do osídiel mamonu a rozkoše, ktorá skončí až na dne. A čo mi tá abstinencia za tých 32 rokov dala, či prispela k tomu, že som po pracovnej kariére: - do liečebne som prišiel, ako posunovač na železnici, zo žst. Zvolen nákl. stanica, po niekoľkých mesiacov som bol už vedúci posunu, dozorca spádoviska a nádražný, -v roku 1984 ma dopravný námestník z večera na ráno posadil na komando vlakových čiat vo Zvolene os. st. Bola to veľmi zaujímavá práca, aj keď v tých časoch chýbalo veľa ľudí, v rozhodujúcich profesiách, boril som sa s ťažkosťami, práca ma bavila , až do roku 1989, - v roku 1989 som prešiel pracovať na Prevádzkový oddiel ČSD na funkciu technológ cestovnej a staničnej služby. Po dvoch rokoch som išiel o dve poschodia vyššie a stal som sa Krajským zväzovým inšpektorom bezpečnosti práce, Odborového združenia železničiarov. - v roku 1993 som dostal ponuku pracovať na generálnom riaditeľstve Železníc Slovenskej republiky (ŽSR) Odbore inšpekcie a bezpečnosti, ako vedúci oddelenia inšpekcie bezpečnosti práce. Bola to veľmi zodpovedná práca, pretože bolo treba naprávať mnoho nešvárov, zabrániť pracovným úrazom, kde bola hladina alkoholu od 0,21 promile až o hladinu 3,6 promile. Prežil som dosť ťažkých chvíľ hlavne vtedy, keď sa menili riaditelia Odboru a hoci nemali o bezpečnosti a ochrane zdravia pri práci ani tu najmenšiu ideu ako a kam smerovať, - o roku 1998 až 2000 sme začali ako prvé lastovičky študovať bakalárske štúdium na Žilinskej univerzite, fakulte Prevádzky ekonomiky dopravy a spojov, katedre železničná doprava. Ako funkčne najvyššie postavený v hierarchii z generálneho riaditeľstva ŽSR som bol vedúcim 37 člennej študijnej skupiny, ktorá kompletne v roku 2000 slávnostne promovala. A z ľudského hľadiska som bol veľmi rád a som až dodnes, že 8.11.1989 si ma pacienti oddelenia „C“ vybrali za patróna skupiny „SLÁMCI“ tak si skrátili moje priezvisko. Toto bola pre mňa veľká pocta, ktorá ma zaväzuje k tomu, že okrem toho, že na svoju skupinu myslím a snažím sa vždy prísť, čo i len na skok do liečebne, ak keď je to 560 km. Môj život som im priblížil v dvoch malých publikáciách: Curriculum vitae alebo Beh môjho života a naposledy pred dvoma rokmi som napísal Za priehrštie spomienok. Najkrajším momentom bola pre mňa chvíľa, keď mi na sjezde v roku 2010 pán primár odovzdal Čestné uznaní Osobnosť Červeného Dvora. Vtedy som na pódiu, dlho s mikrofónom v ruke nenachádzal slova vďaky. Táto chvíľa na mňa veľmi pozitívne vplýva, až dodnes, pretože som si dal Čestné uznaní zarámovať a v byte zavesiť na stenu, tak, že denno denne, keď som doma k nemu vzhliadnem. No a zato, že som dosiahol takéto životné a pracovné úspech, či postupy: vyslovujem všetkým tým, ktorých som v minulom storočí, ale aj v tomto storočí v liečebne stretol nesmiernu vďaku, hlbokú úctu, že ma priviedli, k tomuto malému jubileu. Obdivujem ich ľudské poslanie, pretože ich činnosť sa nedá nazvať prácou, hlavne preto, že ich snaženie a emotívny, empatický prístup bohužiaľ nenachádza, vždy radosť. Som rád, že im aspoň mi, ktorí abstinujeme. prinášame do duše radosť, s dôkazom, že predsa sa dá žiť aj bez alkoholu a akejkoľvek drogy. S pozdravom a úctou Bc.František SLAMKA, patrón skupiny na oddelení „C“ a Osobnosť Červeného Dvora.
Ivan spod Ješteda 18. 2. 2014
| |
Pekný pozdrav spod Ješteda , krásné slnečné ráno prispelo k mojmu velkému dni , dnes slavím neco čemu sem sám neveril , když sem dne 18.02.1974 v 13.30 hod. poprvé prešiel bránov červenodvorskéj liečebne , že dokážu úspešne a trvale abstinovat 40 rokov. Chcem poďakovať všetkým , ktorý mne pomohli zvládnuť prvé dni v liečebne , všetkým čo mne pomohli v doliečovaní , všetkým riaďiteľom, prímárom, lekárom , sestričkám , terapeutom , spolu pacientom a všetkým ktorý ma podporili v mojom rozhodnutí abstinovať . Dnes budem , myšlienkama a srdcom prítomný v červeňáku a spomínat čo všetko krásne a plnohodnotné sa dá prežit počas 40 - ročnej abstinencie. Z pozdravom Ivan spod Ješteda - Ivan Štulajter
Jan Benedik 8. 2. 2014
| |
Dobry den Chci pozdravit po dlouhe dobe odeleni C a jen dodat ze jsem kure mam zmenu prijmeni ozenil sem se a prijmeni sem si vzal po manzelce konecne jsem nasel chvilku nato napsat. Pani slavikova tenhle rok uz to snad klapne a ukazu se v cervenaku na jare by se mela dokoncit rekonstrukce domku a pak uz snad bude trochu casu kazdopadne porad apstinuji
Barbora Kohoutová 4. 2. 2014
| |
zdravím všechny v tomto započatém roce..moc mne mrzí, že jsem nemohla dorazit na sjezd.nicméně v myšlenkách se k vám stále vracím, hlavně tedy na oddělení C. zní to skoro jako zázrak, ale už jsem 7 let čistá, spokojená a hlavně jsem se naučila bojovat..díky a zdravím všechny, se kterýma jsem se tam kdy setkala
Ondřej Urbanec 31. 1. 2014
| |
Vážení a milí pracovníci PL Červený Dvůr, ostatní prominou, ale především Vy na oddělení B a detoxu. Budu trochu sentimentální. Zítra je to přesně rok, kdy jsem k vám nastoupil do tříměsíční léčby, abych začal nový život a odrazil se pokud možno ke krásným zítřkům. Dnes tyto tehdejší krásné zítřky naplno žiji a těším se na další a další úžasné a příjemné dny. Z převeliké části za to vděčím Vám. Vaší péči, nekonečné trpělivosti a hluboce lidskému přístupu. Nikdy vám to nezapomenu a celým srdcem za to děkuji!
jindrich kvietok 27. 12. 2013
| |
nejlepsi lecebna,kdo fakt uz nechce fetovat tak tohle mu muze dost pomoct best memories
Řehák L. 23. 12. 2013
| |
Pohodové vánoce a v roce 2014 plno zdraví a štěstí Všem Řehák L.
Bc.František SLAMKA 23. 12. 2013
| |
Riaditeľovi Červeného Dvora a jeho tímu,čitateľom tejto webovej stránky, abstinentom a všetkým pacientom, vrúcne želám a prajem: K VIANOČNÝM SVIATKOM VÁM PRAJEM, ABY STE OBJAVILI KRÁSU, NEHU, LÁSKU A PRECÍTILI JU VŠETKÝMI ZMYSLAMI. DOTKNITE SA JEJ ČARA A NECHAJTE JU NAPLNIŤ VAŠE VNÚTRO, NECH VÁS ZOHRIEVA, UPOKOJUJE, ROZOSMIEVA A HLAVNE, NECH VÁS OBKLOPUJE ČO NAJDLHŠIE. V NOVOM ROKU ZABUDNITE NA SMÚTOK A STAROSTI, PREŽITE HO V ŠŤASTÍ, V ABSTINENCII A V RADOSTI. PSST... JE TU ČAS SVIATOČNÝ A ZVONČEK TÍŠKO CINKÁ, NECH KAŽDÉMU SA SPLNÍ JEDNA TÚŽBA, ASPOŇ TÁ PRE ŽIVOT NAJVRÚCNEJŠIA! S pozdravom a úctou Bc.František SLAMKA, patrón skupiny na oddelení „C“ a Osobnosť Červeného Dvora.
Tomas Dlask 22. 12. 2013
| |
VSEM PREJI DO CERVENEHO DVORA KRASNE PROZITI VANOCNICH SVETKU A STASTNY NOVI ROK A HODNE SIL DO NOVEHO ROKA
Nogová Daniela 16. 12. 2013
| |
Čistým vše čisté, Štěpánko. Každý tady máme svoje místo, svoji kytičku, svoje sluníčko, svoje srdíčko a záleží jen a jen na nás, jak s tím vším, veškerým, neskutečným bohatstvím naložíme. Všechno je to v naších rukou. Není třeba se bát, ničeho, nikoho, nikdy. O Tebe se Štěpánko, nebojím, zvolila jsi cestu, a jakkoliv se může jevit složitá, malinko, nebo víc, nebo třeba vůbec, v jednom je už teď podpořená tou nejsilnější oporou, jaká může v našich případech být. Cesta vede kolem Červeného Dvora. Partnerská a rodinná terapie při léčbě závislosti je jednou z hlavních a podstatných součástí léčby nás všech (NE)Závislých. Poradí Ti a pomohou mnoha způsoby, o kterých nejbližší okolí závislého človíčka většinou nemívá tušení. Rozhodla ses vyrazit na velmi, velmi dlouhou trať. Teď už jenom stačí chtít, nasadit boxerky, obléct kvalitní brnění z trpělivosti, srdíčko naplnit láskou až po okraj, boty do dálky a jde se na věc. Štěpánko, šťastnou cestu, ať už Tvé kroky povedou kamkoliv a s kýmkoliv. Nezapomeň, že máš v zádech odborníky, (NE)Závislé, pozor - teď toho nejdůležitějšího – SAMU SEBE. No řekni sama, není to nadstandardní výbava? Není třeba se bát, ničeho, nikoho, nikdy. Hodně štěstí, víry, lásky Ti upřímně a z celého srdce na cestu přeje Daniela.
Gabriela 26. 11. 2013
| |
Dobrý den , je to 2 dny kdy do Červeného dvora nastoupil můj přítel .... Každý den si čtu komentáře ostatních pacientů a to mi dodává sílu , když jsme s přítelem přijeli do Červeného dvora , působilo to na mě velice příjemným dojmem všichni byli na nás milí ... Přítel kdysi skončil kvůli Pervitinu na ulici a kde byl přes rok ... Pak jsme se poznali a on ze dne na den přestal , pomohla jsem mu byla jsem mu oporou skoro 3 roky kdy to zvládal se zbavit jehly najít si skvělou práci a občasné relapsy se snažil napravovat abstinencí teď po 3 letech se mu začly problémy vracet a proto se rozhodl pro ustavní léčbu .... Rozhodli jsme se pro Červený dvůr ... doufám že to že se rozhodl sám změnit svůj postoj k drogám a léčit se poprvé v životě pod dohledem odborníků mu zachrání život a mi zachraní partnera :( Každý den bez něj je pro mě velice těžký ale vždy si říkám jak moc těžké to je pro něj... Moc mi chybí .... Tak moc bych si přála aby se mi uzdravil .... Je to zlatý chlap se vším všudy nikdy jsme neřešili žádné problémy protože nebyly ... Máme totiž jen jediný ten nejhorší jeho závislost ... Moc ho miluji a moc bych si přála aby Nám oběma Červený dvůr změnil život tím správným směrem .... Jsem štastná za každého z Vás kdo se uzdravil a kdo bojuje za vlastní kvalitu a smysl svého života
Lenka K. 22. 11. 2013
| |
Dobrý den všem. Velmi se mi líbí komentář paní Nogové D. ze 4.11.2013. Určitě bych jich našla mnohem více, ale zmiňuji ten aktuální. Proto píši i vlastní zkušenost. Jsem čistá 14let a ačkoliv se mi splnilo hodně toho, co jsem si přála při odchodu z léčebny, stále s něčím zápasím sama v sobě. Neumím to tak krásně popsat slovy. Jen vím, že důležité je okolí lidí kolem sebe. Ty jsou velká pomoc. Proto se obklopujte, co to jde, lidmi, kteří mají na vás dobrý a pozitivní vliv. Je to jako přívalová vlna. Moc to pomáhá. Je to důležité. Správně naladěný člověk zvládne mnoho. S pozdravem a přáním všeho pozitivního pro všechny. Lenka K.
Petr Antonín 7. 11. 2013
| |
Chci pozdravit celé oddělení Dr. Vlniešky, terapeuta, sestry, prostě všechny. Jsem stále střízlivý, díky pobytu v ČD a žiju v minivesnici obklopený zvířaty - kachny, husy, slepice, kočky, ovce. Možná se příští rok dopracuji i ke koni. Petr Antonín
Nogová Daniela 3. 11. 2013
| |
Naše milá Štěpánko, Zlatíčko, Ty chceš….. a on nechce, Ty nabízíš pomoc, on jí odmítá, jak to může fungovat. Každý chcete něco jiného, Ty mu chceš pomoci, a on nechce. Je to, jako když se snažíš dát k sobě dva magnety opačně. Nefunguje to. Taháte každý za jiný konec provazu, zkoušela jsi to někdy? Je to velmi, velmi, velmi únavné, vyčerpávající. Když každý zpívá jinou notou, písnička neladí, když každý mluví jinou řečí, nerozumí si. Závislost proti touze pomoci. To je boj pro Červený Dvůr, tam jsou na to trénovaní, vystudovaní, odborníci na svých postech. Tam to umí. Štěpánko, to není rovný boj pro laiky. Štěpánko, chystáš se řešit a zvládnout tři velmi náročné role najednou. MIMINKO – ZÁVISLOST – MATEŘSTVÍ ŠTĚPÁNKA – PERVITIN – DĚŤÁTKO Napsané to vypadá strašně, a ještě strašněji by se to mohlo žít. Láska hory přenáší. Snad. Možná. Určitě. Ve dvou i pře Himaláje, tam i zpět, nahoru i dolů. Ale nikdy ne na úkor druhých, třetího či případných dalších šerpů. Naše milá Štěpánko, přeji Ti ze srdce to nejjednodušší, nejelegantnější, nejméně bolestivé řešení Tvé svízelné situace. Jsi statečná, odvážná, zodpovědná žena. Žádáš o radu ty nejpovolanější – odborníky a profesionály se srdíčkovými, láskyplnými přístupy ke všem zbloudilým duším, které klopýtají okolo našeho Červeného Dvora. Určitě Ti poradí. Hodně rozumu, citu, empatie při rozhodování o Vašich prioritách Vám všem zúčastněným s respektem přeje upřímně a s nadějí, že vše bude podle přísloví o hoře a lásce – Nogová Daniela, toho času abstinující teprve cca. 12 let.
štěpánka 31. 10. 2013
| |
dobrý den. chtěla bych se zeptat ohledně nástupu do léčebny.Mám přítele kterého pustili před 10 měsíci z vězení,čekala jsem na něj a věřila že se vrátí noví člověk,ale po návratu ho čekali stejný kamarádi.....a vše se vrátilo do starých kolejí- pervitin ,marihuana,automaty...jediné co dodržel bylo že chodí do práce..kterou má rád ,bere hezké peníze a baví ho!je to stále dokola pár dní to s ním jde a pak přijde den kdy je agresivní-lítostiví..zlý...napadá mě i svou rodinu,okolí ,jak fizicky tak slovně....neumí si připustit ,že je to drogama,že se mění..nyní s nim čekám rodinu...a chtěla bych aby se změnil -ne kvůli mě,ale aspoň aby to dítě mělo otce.já si nejsem jistá že mu nikdy ještě odpustím po všem zlém co mě udělal. Je mu 25 let a pervitin neužívá nitrožilně. proto bych se chtěla zeptat jak a co udělat aby mohl podstoupit léčbu,pokud bude chtít. kam zajít k doktoru,jaké vyšetření podstoupit,jak dlouho se cca čeká na nástup a hlavně jestli doktor může vystavit neschopenku aby nepřišel o tu práci.?? předem vám moc děkuji !!
Tomas Dlask 30. 9. 2013
| |
uz se moc tesim na opakovacku kdyz jsem odjizdel tak bych ani nerekl ze se tam takhle budu tesit spjet uz jen mesic 3.listopadu tam jsem jak na koni zatim se mejte Tomas
lukáš Ostrý 11. 9. 2013
| |
Neodolal jsem a musel jsem taky napsat pár řádek ke sjezdu. Myslím, že budu mluvit za všechny pacienty, kteří se na přípravě podíleli, a kteří se pak i aktivně zúčastnili zábavného večera. Nácviky nás chvílemi dostávali do ne zrovna positivního rozpoložení, ale pak došlo ke zlomu a poslední cca 2 týdny před sjezdem jsme si to opravdu začali užívat. Jako jeden z moderátorů jsem mohl vidět defakto na každé zkoušce jak obrovský kus práce všichni odvedli. Když pak přišel den D a večer V, byla cítit lehká nerozita, ale ta zmizela hned po začátku a já můžu jen konstatovat: KLOBOUK DOLŮ PŘED VŠEMI !!!!! Díky i pro mne to bude zážitek na celý život a jsem hrdý na to, že jsem byl jeho součástí. Ta odměna na konci v podobě ovace ve stoje byla něco co se jen těžko popisuje... PS záměrně nikoho nejmenuji, ale chci poděkovat i pí Matouškové a Tůmové za trpělivost a rady.
Jiří Žurman 9. 9. 2013
| |
Sjezd byl supr. Potkal jsem kolegu Standu, se kterým jsem celý sjezd strávil. Opravdu to bylo velmi podařené. Celá léčebna zkrásněla. Jsem fakt rád, že jsem se ho zúčastnil.
Viktor Váňa 8. 9. 2013
| |
28. Sjezd abstinentů byl - dle mého názoru - úžasný. Byl mým prvním a pevně věřím, že nikoliv posledním. Skutečně: kdybych to nezažil na vlastní kůži, nevěřil bych, že je něco takového možné.
Renata Valkonyová 7. 9. 2013
| |
Dnes jsem se spojila s Bc.Františkem Slamkou: podle mého očekávání byl včera celý den mimo Slovensko. Byl totiž v Čechách, v myšlenkách s námi na sjezdu a moc litoval, že nemohl být mezi námi. Zdravotně je v pořádku, jeho družka také, ale byl to asi masakr. Moc všechny pozdravuje a ukáže se v ČD na podzim.
Renata Valkonyová 7. 9. 2013
| |
Děkuji za krásně prožitý den. Sjezd neměl, jako vždy, chybu. Neskutečně jsem se nachechtala - a doma (po 3 letech) jsem musela fouknout do alkoholtestru, protože jsem se smála ještě dlouho do noci. To snad hovoří za vše:-))))))))))))))))))))))).
Strnad Petr 28. 8. 2013
| |
Dobrý den, zdravím sestřičky z oddělení C a pana doktora Dejmka. Na sjezd nepřijedu, protože jsem dnes 28.8. 2013 nastoupil do nového zaměstnání a nemám ještě nárok na dovolenou. Rád bych se, ale někdy přijel podívat, možná na příští sjezd. Cítím se dobře a jsem v pořádku. Zdraví Petr S. ze skupiny Havlínů
Jarmila 9. 8. 2013
| |
Ahoj Martine ano myslím Kamču N. Kamila na sjezdy nejezdí, protože se prý nemůže uvolnit z práce a já jsem na tom taky bledě, protože mám od 2 září nastoupit do nové práce, tak zatím nevím jak to všechno dopadne. Jela bych moc ráda, ale práci budu muset dát přednost. ahoj Jarmila
Jarmila 2. 8. 2013
| |
Zdravím Martina a ozývám se na jeho komentář. Určitě si na mě pamatuješ a na Kamilu taky. Jsme obě v poho, dnes jsem s Kamčou mluvila a plánujeme sraz ve Varech. Jsem moc ráda, že se ti daří, že je ten svět bez toho pití nebo drogy lepší viď?Ahoj Jarmila
Martin Spilka 25. 7. 2013
| |
zdravím všechny v Červeném Dvoře a děkuji za pozvání na sjezd které si velice vážím a kterou také přijímám a sjezdu se zúčastním s manželkou a dětmi.Zdravím celé oddělení C a když to bude číst někdo kdo tam byl se mnou tak se ozvěte.byl jsem tam od března do srpna 2007.přeji všem hodně zdaru a pěkné prázdiny
Marie Medková 12. 7. 2013
| |
Dobrý den všem, dneska jsem dostala pozvánku na sjezd abstinentů a jsem nesmírně pyšná na to, že si ji zasloužím. V Červeňáku jsem se zbavovala závislosti na alkoholu od 04 do 08 / 2006 a abstinuji dodnes. Děkuji znovu a budu děkovat panu doktorovi Vlnieškovi a jeho týmu za to, že jsem.......Marie Medková
Řehák L. 12. 7. 2013
| |
Omlouvám se ale na sjezd nedorazím z vážných zdravotních problémů. Operace srdce. Všem přeji pevné zdraví a pevnou vůli!
Nogová Daniela 8. 7. 2013
| |
@Renata Valkonyová, Renatko, děkuji moc za gratulaci. Musím ale konstatovat, že můj základní stupeň vysokoškolského vzdělání mi docela fest přitáhl tkaničky od bot. Zdolání mého životního Mont Everestu - závislosti na alkoholu mi poskytl podstatně, daleko širší a zábavnější obzor k rozhlédnutí se po kraji jménem Život. Velmi si vážím jakékoliv podpory z Červeného Dvora, píšu záměrně - jakékoliv -, protože mi dodnes v uších zní slova pana doktora Vlniešky. Člověk, který moc pracuje, je podezřelý. A samozřejmě, jako vždy, má pravdu. Byl to velmi tvrdý rok. Hodně jsem pracovala, abych odsunula něco, co mě stejně dožene. Ale o tom až osobně. Sjezd abstinentů neslibuji, ale v říjnu 2013 se uvidíme určitě. Přeji Vám všem v Červeném Dvoře slunečné dny, srdíčka, duše, zdravíčka, a mnoho krásných zážitků v Týdnu obyčejného šílenství. Vaše Nogová Daniela.
Renata Valkonyová 8. 7. 2013
| |
Renata Valkonyová sdílel(a) příspěvek (aktualizace stavu) uživatele Týden obyčejného šílenství. Týden obyčejného šílenství ...mílovými kroky se blížíme k zahájení Týdnů obyčejného šílenství..letos vám opět nabídneme přednášky, filmy, výstavy a hlavně koncerty a divadla...mimo jiné MIDI LIDI, Arte della Tlampač, Ženský amatérský spolek nebo výborní JAM4U...tak doufáme, že nás přijdete podpořit:) V ČB 3 - 7.9 a v ČK 10.-13.9
Nogová Daniela 29. 6. 2013
| |
Děkuji celému Červenému Dvoru, panu Vlnieškovi, jeho týmu, a mé závislost na alkoholu. Splněno. Student A 123 33, připuštěn k SZZ.
mamča 19. 6. 2013
| |
Dobrý den, nemám u Vás nikoho, ale moje dcera má a nebo, doufám, měla (moc si přeji aby měla). A píšu sem proto, že by mě možná mělo aspoň trochu těšit , že se u Vás léčí, ale tento pocit se bohužel nedostavil a nikdy nedostaví. Dotyčný T.T. od Loun měl pěkně zametenou cestičku, díky svým rodičům. Jednodušší to už v životě nemohl mít. T.T. je o dost starší, než má dcera, svoji rodinu už jednou měl, nevážil si toho, nechal si vše proplout mezi prsty a proto nechci aby dalšímu člověku- mé dceři ještě více kazil život, protože po zdravotní stránce se mu to už povedlo a to na celý život. Bohužel to má souvislost i s tím, že se u Vás léčí. Dcera je o dost mladší a myslím , že má právo na jiný vztah. Věřím, že každý se do Č.D. může dostat, i já, ale to co udělal mé dceři po zdravotní stránce je neodpustitelné. Omlouvám se, že nepatřím mezi ty kladné lidi co sem píší.
Tomas Dlask 16. 6. 2013
| |
zdravim celi cerveny dvur jsem vam vsem moc zavazan protoze jsem nasel radost ze zivota i kdyz jsem teprve na zacatku sve cesty normalniho zivota kazdopadne mam jine priority zivota nez jsem mel dekuji jo a chtel bych se zeptat na takovou vec jestli muzu prijet na sjezd abstinentu v zari i kdyz jsem radne lecbu nedokoncil dekuji za odpoved T.D.
Michal F 7. 6. 2013
| |
Zdravím červený dvůr a posílám pozdrav všem, kteří se drží.. Bylo to už 5 let, co jsem se v červeném dvoře zase našel a daří se mi víc než dobře. Všem co svou cestu teprve hledají můžu Červeňák jen doporučit. Nebude to jednoduché, ale bude to stát za to - jde přece o hodně!! Potůček Michal..
Tomáš Pecha 6. 6. 2013
| |
Ahojky všem hlavně B , dlouho jsem se nozval,ale musím říci,že jsem v pořádku a stále úspěšně abstinuji už je to dlouho ale přijde mi to jako chvíle taky bych se rád za váma podíval,ale je to pro mne daleko tak já zas letím pozdravuji všechny na béčku a moooc vzpomínám pa pa Tomáš pECHA
Jirka Doležal 1. 6. 2013
| |
Zdravím Mgr.Smíška a celý tým odd. A.Rád bych se prijel do CD. podívat,ne že bych to zase potřeboval,ale chystam se na dovolenou k Lužnici,tak si tam udelam i s dcerkou výlet.Stále abstinuji a neni to zas tak nudné jak jsem myslel.
Renata B. 16. 5. 2013
| |
dnes nastoupil můj brácha Pepa léčbu já ale dofám že cestu k sebepoznání ke srovnání života a k poznání že pitím nic nevyřeší doma na něj čekaj dva kluci který potřebujou zpátky TÁTU takovýho jako býval když jim odešla máma a zůstaly tři chlapy v chalupě
Řehák L. 14. 5. 2013
| |
Zdravím všechny v Červeném Dvoře! Jsem v pohodě i když mě nyní život dává jednu lekci za druhou! Těším se na viděnou.
Bc.František Slamka 28. 3. 2013
| |
Milostivé VEĽKONOČNÉ SVIATKY K Veľkonočným sviatkom Vám úprimne prajem aby Ste objavili krásu, nádheru, Veľkého týždňa a precítili ju všetkými zmyslami. Dotknite sa čara nenapodobiteľnej chvíle a nechajte láskou naplniť Vaše vnútro, aby Vás zohrievala, upokojovalo a, žiarilo po celý rok 2013. Plná náruč lásky s ľudským dotykom, nech Vás vo Vašom žití obklopuje čo najdlhšie, v nekonečných chvíľach Vášho bytia, s dlhodobou trvalou abstinenciou. S pozdravom a úctou Bc.František SLAMKA, patrón skupiny na oddelení „C“ a Osobnosť Červeného Dvora.
Mrázková 27. 2. 2013
| |
Prosím, o sdělení zda mohu synovi přibalit s sebou jídlo (sladkosti, cigarety a kapesné; v jaké výši a množství?) Děkuji
Gabriela Sedláková 6. 2. 2013
| |
Chtěla bych celému týmu poděkovat za profesionální přístup a výbornou, prvotřídní péči o pacienty ( i stážisty - v mém případě), nejvíce panu řediteli Dvořáčkovi a zároveň popřát všem, kteří se vydali na dlouhou cestu léčbou, aby byli úspěšní, měli pevnou vůli a vedli řádný a krásný život. Gabriela Sedláková
Renata Valkonyová 26. 1. 2013
| |
@Nogová Daniela: Ivane, Daniela má pravdu. Drž se a vydrž.
Jana Silhanova 26. 1. 2013
| |
Dobry den,11.1.2013 k vam nastoupil na leceni ze zavislosti na pervitinu muj syn.Ani nedovedu popsat strach ktery o nej mam,aby zvladnul a vydrzel lecbu.Moc na nej myslim a chtela bych mu rict,ze pro nej jsem a budu oporou a pevne verim ze to dokaze.Ted moc dekuji vsem kteri se staraji o jeho navrat zpet a pomohou mu ukazat ze zivot je krasny.
Nogová Daniela 20. 1. 2013
| |
Ahoj Ivane, kromě úžasných lidí, kteří stojí na obou stranách barikády jménem Závislost, připravených pomoci Ti ve všech směrech pokřivených životních etap, cest a směrů, zde najdeš to nejpodstatnější, to co hledáme my všichni závislí na čemkoliv. A to je cesta ven z bludných kruhů, zpět mezi živé, šťastné, milující, radující, toužící po všem co je čisté, jasné, zdravé, prostě to, co jsme prohýřili. Kdo chce, hledá, najde, uvidí, pochopí, prozří, vystřízliví, prokoukne, poděkuje a pošle to dál. Tak jak já teď Tobě. Ptáš se co Tě tam čeká? Odpověď zní. Přesně to, co chceš Ty. Zdraví nebo závislost. Čeká Tě tam ŠANCE. ZMĚNA, NÁVRAT, PEVNÁ PŮDA POD NOHAMA, ÚCTA, POCHOPENÍ, PODANÁ RUKA, OTEVŘENÁ SRDCE. Slušný výčet. Jenom jedno si nezapomeň vzít si sebou. Chuť to všechno změnit. Bez ní to nepůjde. Přeji Ti šťastnou cestu tam, i zpět. S velkým respektem k Tobě a Tvému rozhodnutí drží palce Daniela.
Ivan 14. 1. 2013
| |
Dobry den za měsic mam nastup do červenyho dvora chtěl bych se zeptat co mě tam čeka.
Tomas 8. 1. 2013
| |
@Bára: cau baro nejsi nahodou z chomutova?Tomas z chomutova koukam ze tam budem nastupovat priblizne stejne ja uz to mam davno v ruce 25.1 nastupuji koukal jsem ze jsme na tom asi tak stejne teda asi az na to ze ja si to uz jedu podruhy po temer 8 lete pauze jsem se k tomu vratil kdysi jsem to zvladl sam ale tentokrat je to horsi uz jsi nevym rady a kazdopadne todle celej zivot delat nechci tak ti tak zatim se mej a preji hodne stesti a asi se tam uvydime
Renata 30. 12. 2012
| |
Krásný, spokojený, pohodový a hlavně střízlivý skok do nového roku odd.B (Novotní) a odd. A (Chromé) přeje Renata Valkonyová
Michal a Hanka 23. 12. 2012
| |
,,KRÁSNÉ PROŽITÍ VÁNOČNÍCH SVÁTKŮ A KRÁSNÝ VSTUP DO ROKU 2013 PŘEJÍ Michal,Hanka,Naty a Mareček Hospodkovi.Mějte se krásně a všechny Vás moc zdravíme.
Řehák L. 23. 12. 2012
| |
Všem v Červeném Dvoře pohodové vánoce a v roce 2013 zdraví a pohodu přeje Řehák L.
Bc.František SLAMKA 22. 12. 2012
| |
Milý Peter, pamätám sa na naše stretnutie počas mojej návštevy Červeného Dvora. Som rád a teší ma, že kráčaš v abstinencii a si už tri roky človekom. Želám Ti, aby Tvoja cesta bez alkoholu trvala po celý čas Tvojho žitia. Čo sa Ti počas liečby zdalo nereálne a niekedy vágne, sa v Tvojom živote stalo skutočnosťou, ktorá Ti umožňuje žiť v spokojnosti v kruhu Tvojej rodiny. Tebe Peter, Tvojej rodine, všetkým čitateľom našej webovej stránky, abstinentom a celému tímu v liečebne posielam nasledovné želanie: Prajem Vám, aby boli Vaše Vianočné sviatky rozprávkové, šťastie neodbytné, láska nekonečná, zdravie dokonalé, problémy vzdialené a budúcnosť skvelá - nielen v roku 2013. Abstinentom a pacientom v Červenom Dvore zo srdca prajem, aby objavili krásu abstinenčného života a precítili ho všetkými zmyslami. Dotknite sa čara „ trvalej a dôslednej abstinencie“ a nechajte ju naplniť Vaše vnútro, nech Vás zohrieva, upokojuje, rozosmieva a hlavne, nech Vás obklopuje čo najdlhšie. S pozdravom a úctou Bc.František SLAMKA, patrón skupiny na oddelení „C“ a Osobnosť Červeného Dvora.
Bára 22. 12. 2012
| |
ahoj,v současnosti očekávám každým dnem "povolávací" dopis od Vás protoze jsem se rozhodla postavit se čelem ke své závislosti na pervitinu.Zkoušela jsem abstinovat sama a to mnohokrát ovšem neúspěšně proto to chci dokázat s Vaší pomocí. Chtěla bych se zeptat na jednu věc.Ve volném čase dělám ráda gelové nehty (cca 4 roky) prostě mě to jen baví a ráda bych si po léčbě udělala oficiální rekvalifikační kurs a v tomto oboru uplatnila .Chtěla bych se proto zeptat jestli si sebou muzu sebou vzit věci na nehty(jedna se o maly kufřík a malou uv lampu).Ráda bych se tomu věnovala i po čas léčby samozřejmě ve volném čase. Předem děkuji za odpověd. Bára
Peter Šebo 21. 12. 2012
| |
Príjemné prežitie Vianočných sviatkov, bohatého Ježiška a všetko dobré v Novom roku 2014 celému Červenému Dvoru. S úctou spomínam na všetko čo som prežil pred tromi rokmi počas liečby u v Červenom Dvore. Ďakujem odd. B hlavne p. doktorovi Vlnieškovi ako aj celému terapeutickému týmu za to, že som už tri roky človekom bez alkoholu. Prajem Všetkým ešte raz hlavne veľa zdravia a pacientom hodne pevnej vole k trvalej abstinencii. S pozdravom Peter.
Milan Červeň 15. 12. 2012
| |
Jsou to tři roky, co jsem nastoupil na druhou léčbu a nastartoval cestu k novému životu. Komu mje zle, kdo nevíte jak dál, zažádejte o léčbu a přijďte. Stojí to za pokus. Milan
Renata 10. 12. 2012
| |
@Krčma Jan (kuře): Jééééééé, Kuře, blahopřeji a dej na FB vědět jak vše dopadlo. Renata
Jan Smíšek 5. 12. 2012
| |
@Krčma Jan (kuře): Tedy překvapujete mě p. Krčma, v dobrém slova smyslu. A miminku mnoho zdraví a štěstí do života!
Krčma Jan (kuře) 22. 11. 2012
| |
Dobrý den jelikož se nemohu dovolat paní Slavíkové tak dávám o sobě vědět tady. Daří se mě dobře s přítelkyní čekáme miminko a daří se nám. Než se miminko narodí tak bych měl mýt vrácenou zpusobilost ale byl to boj mějte se pěkně
Tereza Tomášová 18. 11. 2012
| |
Je to dnes 7 let od mého nástupu na léčbu do Červeného Dvora. Hodně se toho od té doby v mém životě událo, ale tohle rozhodnutí zůstává pořád tím nejlepším rozhodnutím v životě. I přes několik recidiv či relapsů, nikdy už jsem se nevrátila před tuto startovní čáru. Našla jsem si skvělého muže, zařídili jsme si bydlení a teď čekáme miminko, které se má narodit v únoru :-) Jsem trochu starší, nicméně zdravá matka a miminko je taky v pořádku. Jsou to všechno zázraky, které by mě bez pomoci v ČD nejspíš minuly. Děkuji za to a přeji všem, ať jim abstinence umožní dosáhnout všeho, co si od života přejí.
Nogova Daniela 16. 11. 2012
| |
Havířov, město květů, plný slunce, oslav, zábav, lidí, stánků, víkend u dávné kamarádky, spolužačky, z učiliště, dlouhá léta jsme se neviděly ani neslyšely, její známí byli i mí známí, slovo dávalo slovo, pivo teklo proudem, nemohlo to jinak skončit. Byla jsem na mol. Nohy vážily tunu, jazyk se pletl snad víc než já, celé tělo bylo jak pytel brambor. Ty že nepiješ, jo? Vždyť z tebe táhne jak ze sudu, no táhne, birel, lhala jsem sama sobě, a všem ostatním, a nevěděla, za co se dřív stydět. Za to jak vypadám, nebo za to, jakou politování hodnou osobou jsem. Strašný pocit, strašný stav, nepředstavitelná depka, smutek, beznaděj, propad, děs, hrůza. Poslední, výše uvedené bylo tak intenzivní AŽ MĚ TO KONEČNĚ PROBUDILO. Pyžamo durch, na čele pot, v hlavě nepředstavitelný chaos a zmatek, STŘÍZLIVÁ, STŘÍZLIVÁ, STŘÍZLIVÁ. Je tomu pomalu deset let, co jsem dokončila léčbu v našem Červeném Dvoře, od té doby abstinuji, čtvrtletně navštěvuji Centrum duševního zdraví v Jeseníku, primáře Novotného, dám si svůj antabus, studuji VŠKE, Ekonomii, management se zaměřením na Cestovní ruch, v září půjdu podle studijního plánu ke státnicím, a hned pak pojedu do našeho Červeného Dvora na jednu z dalších milovaných opakovaček, abych Vám všem řekla, včetně pacientů, kteří tam byli, jsou a budou, že nikdy v životě nepřestanu být celému Červenému Dvoru VDĚČNÁ, a panu Vlnieškovi nikdy nepřestanu posílat růži. VDĚČNÁ za to, že se mi o chlastu i po těch letech abstinence ještě zdá, protože není lepší terapie, než si tím hnojem projít ve snu, hezky a ode dna znovu, se vší parádou. S tou nejhlubší úctou Vaše Daniela Nogová
Bc. František SLAMKA 10. 11. 2012
| |
Pekný a krásný deň LENKA. K, potešil ma Váš pozdrav, a najmä to, že Ste začínali v mojej skupine. Podstatne je to, že úspešne kráčate životom a nájdete si čas, čítať a hlavne aj prispievať na našu webovú stránku. Ďakujem Vám za Váš postreh k mojím komentárom, že ich píšem s pochopením a pozitívnou energiou. Mám za to, že svoje skúsenosti a prežitky za viac, ako 30 ročnú abstinenciu ma oprávňujú k tomu, aby som ich odovzdával ďalej prostredníctvom tejto webovej stránky alebo prostredníctvom mojej osobnej emailovej stránky (fslamka@gmail.com). Nikdy sa nestalo, že by som záujemcovi neodpísal. Aj dlhodobý abstinent musí žiť na tepe života svojej liečebne. Preto návštevujem Červený Dvor, tak často, ako mi dovolí zdravie a čas. Prečo? Pretože nám "závislosť" zostáva na celý život a len trvalá a dôsledná abstinencia nám umožňuje žiť, slušný život. V závere citujem jednu myšlienku z úvahy jednej klientky, z Centra ambulantných služeb, ADVAITA Liberec ktorá na mňa svojou životnou pravdou obzvlášť zapôsobila. “Je to začarovaný kruh, v němž se člověk zmíta. Každý den si dáva nové předsevzetí, že už se to nikdy nesmí stát, že už to nikdy nepřipustí. Opak je pravdou. Následne ráno s hrůzou v očích zjišťuje, že už je to tady znovu, zase ta slova „Už se toho nikdy nedotktnu! S pozdravom a úctou Bc.František SLAMKA, patrón skupiny na oddelení „C“ a Osobnosť Červeného Dvora. Odpovědět[Odpověď]
Bc. František SLAMKA 10. 11. 2012
| |
Vážený pán doktor Vlnieška, ďakujem Vám za slova uznania a verím, že mi zdravie dovolí, aby som vo svojom pravidelnom "turnusovom" čase navštívil liečebnu aj v máji a septembri 2013. Budem sa snažiť zostať v liečebne aspoň tri dni a venovať aj oddeleniu "B" viacej času na niektorom Vašom terapeutickom programe. Mám dobrý dojem aj z toho krátkého času, ktorý Ste mi venovali.Ďakujem. S pozdravom, vďakou a hlbokou úctou Bc. František SLAMKA, OSOBNOSŤ ČERVENÉHO DVORA, patrón skupiny na oddelení „C“.
Lenka K. 5. 11. 2012
| |
Zdravím pana Slámku. Byla jsem původně v jeho skupině odd. C. Take zdravím pana Vlniešku, u kterého jsem byla v Hruškově skupině odd. B. Moc se mi líbí vaše komentáře. Mám radost,že i po tech letech takové náročné práce dokážete stále mluvit s nadhledem. A pan Slámka s takovým pochopením a pozitivní energií. Přeji všem,kteří píší své příspěvky, aby se jejich prosby a naděje v lepší dny splnily. Je to těžké, ale čas letí rychle a co se zdálo v nedohlednu, uteče jako voda. Pak si člověk řekne, je dobře, že jsem našel tu odvahu a šel do toho. Tam jsem na to nebyl sám. A to je důležité. A i všichni, co pomáháte svým dětem, přátelům atd. v jejich podpoře v abstinenci, jste úžasní. S pozdravem Lenka K.
PhDr.Vlnieška V. 1. 11. 2012
| |
@Bc. František SLAMKA: Bc.Slámka F.,dík za hezký pozdrav,vážím si trvalý kontakt s léčebnou,vystoupení na odd. B bylo pro pacienty povzbuzující.Hodně dalších dnů abstinence a hodně zdraví. Dr.Vlnieška.
Bc. František SLAMKA 25. 10. 2012
| |
Milí abstinenti, prispievatelia a čitatelia tejto webovej stránky. Ak už sme nemali tento rok "sjezd", tak som na začiatku tohto mesiaca, na pozvanie mojej skupiny Slámci, na oddelení "C" s radosťou zavítal aspoň na dva dni do liečebne. Bola to moja 51, áno päťdesiata prvá návšteva liečebne, a to aj napriek zemepisnej vzdialenosti, ktorú musím absolvovať. A túto moju návštevu som po desiatych (10) rokoch absolvoval vlakmi zo Zvolena - Prahu hl. nádraží-České Budějovice - Český Krumlov a späť. Cestou som spomínal na svoju prvú cestu (4.4.1982), keď som nastúpil na liečbu, ale aj na tú (4.8.1982), keď som po ukončený liečby vracal späť, domov do Zvolena. Svoje myšlienkové pochody by som Vám rád vložil do nasledujúcich riadkov. Každý raz musí vydať svedectvo o svojom živote a spočítať kolónky dal a dostal. Každý raz musí vydať svedectvo o svojich činoch a spočítať kolónky pomohol alebo iba prijímal pomoc. Ako hľadal a čo našiel. Zanechal po sebe stopy lásky alebo iba popol egoizmu? Moje skúsenosti sformovali môj život do imperatívu lásky: nič nechcieť len pre seba. Každého z nás alkoholikov, kto sa zastaví a obzrie dozadu, na všetko to zlé, čo spôsobil sebe aj iným, keď si zráta čo dal a čo vzal, nech by šlo o akúkoľvek oblasť života, materiálnu či duchovnú, zamrazí prázdnota, neláska, klamstvo a špina, ktoré nás sprevádzali. Každý z nás, keď už prešiel cestou spupnosti, megalománie, úbohosti klamstiev, bezhlavej agresie až po totálny úpadok, nenávistnú samotu a citový mráz, vlastnoručne si nasadiac tŕňovú korunu, hľadá v sebe pokoru a u iných odpustenie. Od iných potrebuje pochopenie, u seba hľadá silu narovnať chrbát. Úporne hľadáme mosty, pretože prvým predpokladom budúcnosti je návrat. Budúcnosť je v minulosti, hovorili už grécki mudrci. Najskôr návrat k traumám, ktoré človek zažil a ktoré spôsobil iným. Návraty a dozrievanie, aby budúcnosť mala pevné korene. Nakoniec návrat k zodpovednosti a k takému životnému štýlu, ktorý nám umožní vymaniť sa z úlohy večného pacienta a stať sa osobnosťou natoľko integrovanou, že už nie slovami, ale skutkami si dokážeme vrátiť ľudskosť aj hrdosť a rodine istotu a lásku. Všetky odpovede sú v nás, stačí iba nazrieť hlboko do seba. Vlastne, aká je teda moja abstinencia? Pre mňa znamená vieru, zodpovednosť, stabilitu, ľudskosť, lásku, humanizmus, pokoru a najmä vytrvalosť. Abstinencia je stav duše. Vnáša do nej integritu, povznesenie a nový zmysel života. Abstinencia je aj stav ľudskosti, schopnosť tolerovať, počúvať druhých a oslobodzovať sa od egoizmu. A preto sa usilujem, aby sa každý deň znovu zrodila – a ja s ňou. A takto to trvá už 30 rokov a 7 mesiacov, vďaka čo mu som zostal medzi tými vyvolenými a živými. Všetkým v liečebne, žijúcim a so spomienkou na tých, čo už nie sú medzi živými, úprimne, zo srdca, s neskonalou vďakou a hlbokou úctou ďakujem za to, že som sa dožil nespočetných radostných životných stretnutí a chvíľ, či už v liečebne, ale aj v živote. S pozdravom, vďakou a hlbokou úctou Bc. František SLAMKA, OSOBNOSŤ ČERVENÉHO DVORA, patrón skupiny na oddelení „C“.
Jana 24. 10. 2012
| |
@Lenka: Dobrý den, paní Lenko, přečetla jsem tu hodně komentářů, ale až Váš mě vzal za srdce. Prožívala jsem totiž úplně to samé, když na léčení odjížděl můj přítel. Původně tam měl být půl roku, nakonec je ztoho 5 měsíců, ze kterých odpočítáváme posledních 9 dní. Ze začátku to pravděpodobně bude hodně smutné a uplakané, ale až budete moct jezdit na návštěvy a pak Vaše dcera na vycházky, bude to o hodně lepší, uvidíte :-) Sama jsem v Červeném Dvoře strávila 3 dny v rámci partnerské terapie a veřte mi, že prostředí je tam krásné a personál milý a vstřícný, i když v rámci léčby tvrdý. Přeju Vám, ať Vám ta doba rychle uteče a hodně štěstí a pevné vůle do budoucna pro vás obě. Vy, prosím, na oplátku držte palce nám, aby přítel abstinoval, čekáme totiž rodinu :-) Jana
Dáša 18. 10. 2012
| |
@Ahoj maruško chci se zeptat protože jsem rozhodlá se léčit protože jsem alkoholikpiju už dlouho a pořád se snažim vyléčit sama a nejde to!jak dlouho trvá se do léčebny dostat a jak dlouho bych tam musela být?mám nějaké platební závazky a nevim co s tím mám dospělou dceru tak ta je ráda že jsem se rozhodla asi ž konečně když to čtu tak jiné instituce mě nelákaj i když to potřebuju děkuji DášaMarie Medková:
Jirka Doležal 16. 10. 2012
| |
@Lenka: Paní Lenko,buďte tvrdá.Z vlastní zkušenosti vám radím nechte dceru v tom trochu vykoupat,jinak vás bude jen využívat .V čd. jí nikdo neublíží,ba naopak.Nerozmazlujte jí.Jinak přeji hodně štěstí,J.Doležal
máma 16. 10. 2012
| |
...moje milá holčinko.....tak si to v hlavě přemýlám zepředu...zezadu...a pořád mi vychází, že jsem Ti k tomu všemu dala moc..moc...šancí a volného prostoru.Vzpomínám si, že jsem Tě často o něco požádala...někdy i několikrát, a nakonec jsem si to raději udělala sama,,,,,,ve škole jsem Tě pořád dokola omlouvala,,,,,,,TO byla ta chyba!!!!!!!Už v té době jsem měla volat o pmoc...protože teď už vím, že TY JSI VoLALA O POMOC...já jsem pořád doufala, že to zvládneme spolu, a do "KÁĆka"jsem nás objednala mooooc pozdě.. :-(....teď Ti pomáhají cizí lidé, a já jsem jim moc vděčná, že mají otevřená srdce pro takové lidičky,jako jsme my...věřím, že s jejich pomocí to zvládneš, a budeš mít dost síly ...vzpomeň si na "MOTÝLY"...moc Tě miluju,a těším se na Tebe, jsi moje sluníčko....pusu máma
Iveta 13. 10. 2012
| |
Včera jsem se byla poprve od ukonceni me lecby v prosinci 2008 podivat v ČD na hodnitící skupině.Bylo krásné se tam vracet s cistou hlavou a krasnymi zazitky, ktere se za ty roky udály.Jeste dnes rano, mam takovy hezký hřejivy pocit po celem tele.Za to, ze uz jsem takovou dobu cista vdecim terapeutum z oddeleni A a tak bych jim chtela poprat at ve svem usili neprestavaji a pokracuji dal v tom co delaji :-) Moc vám děkuji, že jste tam kde vás lidé potrebuji :-) Iveta
PhDr.Vlnieška V. 12. 10. 2012
| |
Paní Nogová D. @Nogová Daniela: Dík za pozdrav,máme radost z Vaší abstinenci a zvláště z úspěchu zvládnout studium vyšš odborné školy "diplomovaný specialista".Hodně dalších životních úspěchů a hodně dnů abstinence.Za tým Vlnieška.
máma 9. 10. 2012
| |
...Tesss...drž se kočičko moje...věřím, že to zvládneš......miluju Tě...moc...Tvoje máma
Lenka 9. 10. 2012
| |
...zdravím všechny diskutující,moje dcera dnes nastupuje na léčení...je to moje sluníčko, i když poslední rok se mezi nás vplížil mrak...černočerný mrak...drogy...pořád jsem ji omlouvala, myslela jsem si(teď už ví, že NAIVNě), že to zvládnem spolu...že to není tak moc hrozné.....ale bylo to snad ještě horší, než moje nejčernější myšlenky!!!!!slehala jsem , jako matka??měla jsem být na dceru tvrdší???nevím, a už minulost nechci řešit.Těsně před závěrečkama odešla ze školy...ale hlavní pro mě je, že je živá a tak se dá pořád něco dělat...moc doufám, že tohle je začátek té spávné cesty .....Mám pocity, jako bych šla já...od rána mě bolí hlava, žaludek.....nejraději bych se rozjela za ní, za mojí holčičkou...nevím, jak to vydržím... :-(
Lenka K. 7. 10. 2012
| |
Jsem velmi ráda, že jsou lidé, kteří to dokážou. Myslím, že je to velká motivace pro ty, kteří váhají, bojí se nebo mají pocit, že to není v jejich silách.... Píšu, aby si mohli přečíst, že to jde a stojí to za to. Škoda, že já jsem si to tenkrát přečíst nemohla.... Gratuluji Zuzano a děkuji Jirko. Mějte se pěkně. L.
Zuzana 30. 9. 2012
| |
Rok 1997/98 už mi připadá hrozně dávno. Bylo mi 17, skoro nejmladší a nejnaivnější :). Už si pamatuji jen pár jmen lidí, co tam se mnou byli a už se asi nikdy nepotkáme, což mě trochu mrzí. Každopádně já nic neberu, mám vystudovanou VŠ, práci, přítelkyni a nedokončený pobyt v léčebně vidím jen v nějaké mlze. Udělejte si za mě plus v úspěšnosti léčby :) Moc zdravím všechny a přeji klidné a spokojené dny.
Jirka Doležal 27. 9. 2012
| |
Moc si vážím reakce pana Slámky a také vám přeji mnoho dalších let skvělého života a i vám milá Lenko.Samozřejmě zdravím všecny upřímné abstienty i bojovníky v červeném dvoře.Sám jsem utekl do Německa a žiji si spokojeně.Životu zdar!
Lenka K. 20. 9. 2012
| |
Já jsem se dostala na léčení díky pomoci mámy a bratra na pokraji smrti po 10letech braní opiátů. Posledních několik let jsem již nebyla schopná pomalu vycházet z bytu. Můj tehdejší přítel je již mrtev. Na druhou stranu obdivuji ty, kteří mají snahu se léčit a žít zase normálně. Jen malý dodatek na pochopenou. Mějte se stále lépe. L.
Lenka K. 20. 9. 2012
| |
Ahoj Líbo a Jirko, je fakt, že tato věta o opakované léčbě je zavádějící. Nemyslela jsem tím, že někdo je 1krát někdo vícekrát a stále to myslí upřímně. Myslela jsem tím, to co jsem viděla při své léčbě. A to, že se už na předčasném odchodu ( a ne jen tehdy) domlouvali na další příchod např. na léto nebo až nebudou mít peníze atd., že zase nastoupí a dají si vědět kdy. Chápu, že se tomuto jednání nedá předejít, ale tenkrát mě to docela udivilo, že jde o to se zadarmo .... Je báječné, že někdo to nezabalí po "neúspěchu". Musela bych napsat román, aby každý věděl, co chci říct. Omlouvám se tedy Jirkovi a všem, kterých se to pochopitelně dotklo. Jen jsem chtěla popíchnout některé k zamyšlení. Jinak děkuji pane Slámko, vám také přeji stálou pevnou vůli. Dík
Liba 19. 9. 2012
| |
Jirko, je jedno, kolikrát jsi byl na léčbě, hlavně, že se držíš a žiješ hezky!Každý jsme jiný.Já taky byla jen jednou, no a?
Bc. František SLAMKA 18. 9. 2012
| |
Vážený pán Jirko Doležal, teším sa z toho, že až po „štvrtej“ liečbe Ste dokázal všetko pochopiť. Je to skvelý začiatok pre „trvalú a dôslednú abstinenciu“! Stačí ak budete abstinovať zo dňa na deň s tým, že si budete vo svojom živote uvedomovať, že: abstinencia je len prostriedok, ktorý Vám pomôže zvládnuť aj tie ošemetné a zapeklité situácie života. Nikdy si prosím nestavajte abstinenciu, ako jedinú métu života! Prečo? Pretože odtiaľ je veľmi blízko k recidíve. Pri nedávnej návšteve, mojej skupiny SLÁMCI a komunity na oddelení „C“ som po 30 ročnej abstinencii vyslovil a napísal takúto moju životnú skúsenosť: ak sa v živote abstinenta, v jeho mozgu zahniezdi, preblesne myšlienka, „čo mám z toho, že som vynechal zo svojho života drogu (alkohol), začne sa myšlienkový pochod uberať tým najhorším nesprávnym smerom, ktorý „určite vyústi do recidívy". A nakoniec Vy už nejaké tie skúseností z recidívy máte. Ja sám som vo svojom živote prežil v alkoholickom opojení toľko, že všetci Tí, ktorí si prečítali v Červenom Dvore moju publikáciu "Běh života" alebo naposledy "Za priehrštie spomienok" nechceli tomu uveriť. Tým chcem povedať, že všetky moje pokusy o ambulantnú alebo ústavnú liečbu na Slovensku po krátkych abstinenciách stroskotali a žil som v pekelných a nekonečných recidívach. Mal som šťastie, že ma môj psychiater, v apríli roku 1982, poslal prednostne do Červeného Dvora, ktorý pre mňa znamenal poslednú inštanciu. Trvalo mi tiež dosť dlho, ako som vstrebával do seba disciplínu, tvrdú a dochvíľnu. Nakoniec som pochopil, že všetko má svoj zmysel, a jediné východisko je, že budem abstinovať a zostanem žiť. A tak som sa v liečebne po druhý raz narodil do života s čistým rodným listom. Želám Vám jedno Jirko. Aby Ste nikdy nezabudli na to čo Ste s hrdosťou v Červeňáku pochopili. A vôbec nie je na závadu, že to bolo až na štvrtý pokus. Nech Vás s hrdosťou sprevádzajú slová, lekárov, psychoterapeutov, sestričiek a všetkých osobnosti, s ktorými ste sa počas liečby stretli, na ceste „trvalej a dôslednej abstinencii. S pozdravom a úctou Bc.František SLAMKA, patrón skupiny na oddelení „C“ a Osobnosť Červeného Dvora.
Bc. František SLAMKA 18. 9. 2012
| |
Milá Lenka, veľmi srdečne, úprimne Vám gratulujem k Vašej 13 ročnej abstinencie. Viem, že táto etapa života nebola vôbec ľahká, pretože niesť zo sebou po celý život batoh závislosti, si vyžaduje obrovskú silu a pevnú vôľu. Vďaka Červenému Dvoru Ste sa, ako veľmi správne píšete „odléčili“ a vykročili Ste na cestu „trvalej a dôslednej abstinencii“. Chápem Vaše myšlienkové pochody a viem, že život nie je vôbec ľahký, prináša mnoho nepredvídaných situácii, ktoré sa však bez drogy, s čistou hlavou, vyriešia k spokojnosti, či už jednotlivca alebo rodiny. Želám Vám, aby Váš život kráčal v šľapajach, ktoré Vám ukázal odborní tím léčebny! Myslím si, že aspoň "my" ktorí abstinujeme potvrdzujeme, že ich námaha a ušľachtilosť nie je márna. S pozdravom a úctou Bc.František SLAMKA, patrón skupiny na oddelení „C“ a Osobnosť Červeného Dvora.
Jirka Doležal 15. 9. 2012
| |
MOc hezký text Lenko,ovšem múžu s hrdostí říci že teprve po čtvrté léčbě jsem dokázal vše pochopit.Pohádky ve smyslu 1léčba a je vše ok,to je šance asi 4 ku 100.Neodrazujte statní od opakování léčby,ne každý je tak silný jako třeba vy.S pozdravem J. Doležal.
Lenka K. 12. 9. 2012
| |
Posílám pozdrav, sílu a pevnou vůli všem těm, kteří se opravdu snaží začít znovu žít jako lidé, a ne trosky. Někteří si sice pletou léčebnu s dětským táborem a opakují léčby... Těm, kteří to fakt myslí vážně přeji, aby uvěřili v možnost odléčení se díky této skvělé léčebně (systému,personálu,místu léčby atd.), která zachranuje životy! Je skvělé, že takové místo je. Tímto děkuji i za svůj. Je to 13 let, co vzpomínám na pomoc, která mě pomohla vysvobodit se. Obdiv a úcta patří všem těm, kteří pomáhají takovýmto lidem najít lepší životní cestu. Nevím, zda si to přečtou ti, kteří pomohli právě mně. Chci všem touto cestou říct, že jejich práce není marná. DÍK
Jiří Žurman 10. 9. 2012
| |
Zdravím všecky abstinující i ty co se to teprv "učí" Narazil jsem na seznam.cz na tohle. Myslím, že jsem byl s ním na léčení, tedy pokud je to on, co myslíte, je to on: http://tn.nova.cz/zpravy/zahranici/zahada-na-slovensku-se-objevil-tento-muz-a-nikdo-nevi-kdo-to-je.html
Jan Brychta 4. 9. 2012
| |
Zdravím všechny v Červeném Dvoře, tak jsem dorazil v pořádku a hlavně abstinující;), nejsem přece blázen:). Moc Vás všechny pozdravuji a přeji úspěšný průběh léčby a né aby ste se nechali vyprovokovat jako já, moc mě to teď mrzí a aji sem to obrečel což sem ani sám nečekal, nemusíte mi to věřit zvlášť po mém chování... ale je to tak, hlavně když sem opustil brány Červíka") který se mi hodně zaril do paměti a snad tam i dlouho zůstane, už se těším na další návštěvu, ale nezlobte se:) Jen posilovacího směru, nějak to tak cítím že to zvládnu Musím kvuli sobě a blízkým... už snad bylo všeho dost! Mějte se zatím a hlavně líp a líp, a těm kteří ví Mám vás rád;)
Jirka Doležal 26. 8. 2012
| |
Moc zdravim ter. tým odd. B zvláště Mgr. Smíška.Zas jsem si vspoměl na Č. Dvůr a mrzí mne že nemám čas se za vámi zajet podívat.Momentálně pracuji v Německu a sotva zvládám plnit program doléčováku v ústí.Moc jste my pomohli,tak vám všem posílám alespoň tímto spůsobem veké díky.S pozdravem Doležal J.
Tomáš Pecha 13. 8. 2012
| |
Dobrý den všem,dlouho jsem se nezýval však víte jaký je to fofr , ale 2.9 jedu na opakovačku,kterou asi potřebuji , né že bych něco prvedl,ale spíš naopak,jen mám potíže s hlavou proto jsem rád že něco jako se podívat zpět existuje mooooc se těším na béčkaře tak zatím všem moooc štěstí a zdraví
Milan Červeň 9. 8. 2012
| |
plně souhlasím a Libou
Liba 29. 7. 2012
| |
Všechny zdravím.Anonymko, je mě líto, že manžel nevydržel, je to jeho vůle, jeho život, co si vybral, bude mít,Vy myslete na sebe,na svou budoucnost.Ten, kdo se bojí Červeňáku, tak se bojí zbytečně, jsou tam jen lidé, připraveni pomoc každému nemocnému, závislákovi.Není to lehká práce, vyčerpává, vycucává.Většinou se lidé bojí spíš toho, že budou muset opustit svou milovanou drogu, alkohol, automaty....já ČD vděčím za život, důstojnost, klid na duši......užívejte si , život utíká děsně rychle, má se žít, nepřežívat s nějakou berličkou v podobě drog..
Raději anonym 18. 7. 2012
| |
Zdravím všechny, kterým léčba pomohla. Já tam měla manžela, ovšem bohužel recidiva... Navíc v Červeňáku se na něj "nalepila" jedna alkoholička (ještě tam je), která mu dodnes píše, že se do něj zamilovala. Manžel tam s ní š*kal. Dnes se zase ožral a já pomalu balím kufry a hledám si bydlení jinde, jen už ne s ním. Ať se v tom chlastu třeba utopí, mě už je to fakt jedno. Skončí špatně! Je nenapravitelný.
Jarmila 25. 6. 2012
| |
Nejdříve zdravím celý Červeňák, hlavně odd.C, kde jsem se dvakrát léčila. Tím bych zároveň odpověděla na komentář Lenky. Běžte do toho a to co nejrychleji. Není čeho se bát. Já jsem sice zažila oddělení smíšené, teď jsou ženy zvlášť, ale znám terapeutický tým odd.A kde se léčí ženy a mohu vám to jen a jen doporučit. Jsem 5let po druhé léčbě a na každé opakovačce se na oddělení žen jdu podívat na jeden jejich program a můžu říct , že jestli se opravdu chcete léčit a tu pomoc potřebujete, tak to je opravdu to správné místo kam se obrátit. Někdy je to trošku tvrdší, ale určitě ne tak hrozné jako život s alkoholem ,můj případ, nebo s drogama. Držím palce ať to vyjde, svět bez alkoholu, nebo drogy jde zvládat a je o hodně pestřejší a barevnější. Jarmila
jiri dolezal 20. 6. 2012
| |
zdravim odd. b a moc se omlouvam ze jsem nenastoupil na opakovacku.pracuji v madarsku a nestiham vubec nic.setrim penize na byt a to je ma priorita.jsem stale na chr. bydleni v usti nad labem.take zdravim honzu borku a drzim palce.pane smisek zatim to vypada ze o silvestra se budete se mnou moct pochlubit.omlouuvam se za pravopis to ta madarska klavesnice.
Nogová Daniela 19. 6. 2012
| |
Je tomu už deset let. Pamatuji si to jako dnes. Taky jsem měla hrozný strach. Z toho že umřu na totální vyčerpání těla. Mozek musel chlastat, a tělo už to nebralo, organizmus už to nepřijímal. Taky jsem měla hrozný strach, když jsem spadla v noci do škarpy, že tam umřu, a mozek říkal vstaň a jdi, a tělo nemohlo, nemělo sílu. Měla jsem strach, co tomu řeknou lidi, až se dozví, že jsem v blázinci. Ten hrozný strach, že se nedostanu k chlastu dřív, než dostanu absťák, že nebudu mít na chlast, že to na mě každý pozná, panický strach z deliria, a tak bych mohla pokračovat ještě hodně dlouho. Je tomu už deset let, nikdy na ty strachy nezapomenu. Věřte mi Lenko, už není nic horšího než je dno, kam téměř vždy spadne jakkoliv závislý člověk. Opravdu ne. Ale ze dna se můžete vždycky odrazit. To je jistota. Stoprocentní. Taky je možné tam zůstat. Záleží jen na Vaší volbě. Je to jen na Vašich rozhodnutích. V tom je ta dokonalost. Zvolte si směr, vezměte to zkratkou, buďto na hřbitov, nebo rovnou do Červeného Dvora. Leničko, všechny své strachy, co máš, žádný nezapomeň, nacpi s nimi plný batoh, co batoh, krosnu, tu největší krosnu jakou uneseš jen TY SAMA, přidej plnou důvěru v Červený dvůr, všechny sebedůvěry v sebe sama, odvahy, statečností, chutí jít do toho, a pořádně si máknout. Nezapomeň na sebevědomí, dále budeš potřebovat svoje ztracené touhy a sny, to kvůli inspiraci, motivaci. Nekupuj si zpáteční jízdenku, až dokončíš úspěšně léčbu, použiješ novou, čistou, jasnou, zdravou, radostnou jízdenku vstříc svému životu. Cestu a směr Ti ukáže Červený dvůr, mapu a buzolu nech tedy doma. Taky bych Ti doporučila doma pověsit na hřebík boxerky, které tak často používáme v zápase s životem. Neboxuj se svým problémem, přijmi ho, řešení najdete na Tvé životní tůře po vrstevnicích Červeného Dvora. Bludné kořeny v oboře nemají. Nezapomeň si vzít srdíčko, ať si máš kam dělat zápisky, pořádné brýle, jen ne růžové, ať Ti z těch proměn něco neunikne. Vidíš, naložila jsem Ti tu krosnu pěkně zostra. Ale věř mi, zkušené, zodpovědné alkoholičce, momentálně 9 let v abstinenci, pod dohledem antabusu - ta krosna má téměř nulovou váhu proti tomu, co jsi tahala sebou do té doby, než jsi se rozhodla s tím něco dělat. Zbývá jediné, Leničko, Přeji Ti ŠŤASTNOU CESTU, V OBOU SMĚRECH. POZDRAVUJ PROSÍM OD DANIELY Nogové CELÝ ČERVENÝ DVŮR.
Lenka 14. 6. 2012
| |
Ahoj. ¨Je tu nekdo, kdo se v "Cervenaku" lecil? Chtela bych tam nastoupit, ale mam hrozny strach...
Milan Červeň 13. 6. 2012
| |
Dobrý den, po více než dvou letech se ozývám a protože se nemohu dovolat na příjem potvrzuji tímto svůj nástup 18.6.2012 . Zdravím všechny známé a dékuji těm kteří mi pomáhali. Milan
Alena 11. 6. 2012
| |
Přeji krásný den všem, všem těm co se léčili, léčí nebo se chystají ale i těm co sem zabrousí proto, že jejich blízká nebo i vzdálená osůbka má nebo už nastoupila... 1.6.2012 K Vám nastoupil Petr.K. vím, že musí být bez kontaktu ale jestli je tu nějaká osůbka, která je s těma lidičkama v kontaktu a čte tyto řádky... Může mu vyřídit, že na něj myslím a držím mu palce...!! Jistě se Vám tu ukazuje můj email, kdyby byl jakýkoli dotaz na mě pište. Držte se všichni a věřte, že v každém případě je tu pro Vás určitě jedna osoba, která Vás miluje a nikdy neopustí a pokud to bude v jejich silách podrží!! Děkuji Alena
Karel Mašek 26. 5. 2012
| |
Zdravím všechny pacienty sk.B.Moje zkušenosti s léčbou jsou díky p.Vlnieškovi spíše negativní.Jeho ,mnohdy až urážlivé chování vůči některým pacientům ,mně vůbec nesedlo.Hlavně díky němu jsem předčasně ukončil léčbu.Ale jak se říká všechno špatné je k něčemu dobré.Dneska týden po navrácení se mezi lidi mám práci a na automaty si ani nevzpomenu.A hlavně mě nikdo nenutí se ostříhat a oholit jako pan doktor.Jinak mám i dobré vzpomínky na většinu personálu ,hlavně na p.Pištu a Lišku,které bych rád pozdravil.Váš abstinující gambler K.Mašek
JAN BORKA 24. 5. 2012
| |
Renatko díky.Jsi velmi milá a rád tě uvidím.Nástup mám až 8.6.2012. Potom detox takže na oddělení budu asi až v druhé polovině června Jinak se měj krásně,hodně štěstí a zdraví pa Honza
Renata 25. 4. 2012
| |
Honzo B. Co blbneš, honem tam utíkej! Já recidivu také zmákla. Bylo mi divné, že jsi mi tak dlouho nepsal, už tomu rozumím. Přijedu se na Tebe o víkendu podívat-dej vědět, až budeš- zase na našem krásném zámečku. Budeš čubrnět na ty změny:-))))). Držím palce. Renata
Milan Picha 25. 4. 2012
| |
Tez jsem tu byl pred X lety (1998) sektor B Dr. Vlnieska. Po mesici jsem utekl ale doted jsem se drogy nedotknul a nedotknu !. Nejlepsi lek je prace ( Arbeit macht frei ) He He ! (Pardon!). Nicmene dekuji celemu tymu. Nebylo tam zle a dobre me zformatovali mozek. Dnes mam byt, zenu a dve deti (holcicku a klucika). Buh s nami (Gott mit uns)!. Odpuste ze nemam diakritiku. Slava vitezstvi!!!
JAN BORKA 25. 4. 2012
| |
Tak jsem již poslal doporučení a čekám na nástup.Chci abstinovat a udělám pro to vše.Kdo si mne pamatujete,držte mi palce,jdu do toho po hlavě. JAN BORKA
Kuře 25. 4. 2012
| |
Zdravím hlavně odělení C a skupinu Havlínu. Chci všem popřát hodně síly do úsilí které odvádíte i když si myslíte že to někdy nemá cenu nebo vám někdo řekne že nedokážete apstinovat tak to hned nebalte horká hlava udělá víc škody než užitku venku je to těžký sám sem si ještě po léčbě namlel hubu ale už 11 měsíců apstinuji ne vždy to je lehké ale když člověk chce tak jde vše
JAN BORKA 20. 4. 2012
| |
MILE sestry a bratři v abstinenci,mám smutnou zprávu o svém poklesku,krerý se stal recidivou.Protože jsem se styděl,táhnu to celkem dlouho.Moc rád bych do Ćer. Dvora přijel,récu zastavil a dal se do kupy. Nevím zda se to podaří,ale udělám pro to vše.Nevím,zda mne někdo z Vás nezná a moje přítomnost nebude vyvolávat trapasy.přeji Vám mnoho úspěchů,málo osminek a hodně poezie,snad dovidění JAN BORKA,
Renata 17. 4. 2012
| |
Feri, díky za Tvé příspěvky. Dělám si z nich poznámky. Budou se hodit. A moc děkuji za pohled z lázní. Doufám, že jsi tam "nezlobil":-))). Renata
Vlada Udatný 4. 4. 2012
| |
Barunko tak dlouho se Tě snažímsehnat a teď po tak dlouhé době se mi to podařilo.Snad jsi na mě ještě nezapoměla.Momentálně jsem v Praze,ale zase se chystám do Irska,tak se koukej ozvat.Ani nevíš,jak jsem rád,že jsem Tě konečně sehnal.Odepiš mi budu rád.e_mail mám pořád stejný. Ahojky Vlada
Miloslav Knížek 27. 3. 2012
| |
Vážený pane Františku Slamko, s mírným zpožděním Vám blahopřeji k "30. narozeninám", o nichž se nepřímo zmiňujete ve vašem otevřeném komentáři. Občas nahlédnu do korespondence PL a vím, že vaše upřímné příspěvky, reakce, rady... jsou pro mnohé čtenáře prospěšné a motivující. Já osobně jsem teď v březnu dovršil již 17 let přímé práce s pacienty (zejména při údržbě parku), i když nyní jako důchodce (roč. 1945) už jen při zástupech nepřítomných pracovních terapeutů. Přeji Vám, jako kolega "Osobnost ČD", ještě mnoho moudré spolupráce, hodně příznivců a hlavně pevné zdraví a spokojenost. S pozdravem Miloslav Knížek.
Jirka Doležal 21. 3. 2012
| |
Hezký dobrý den.Chtěl bych vzdát dík personálu celého oddělení B" a to hlavně za to že dokázali spolupracovat s takovým vzteklounem jako jsem já.Jsem na chráňáku v ústí,našel jsem si novou práci a hlavně se často vídávám se svou dcerkou.V červnu přijedu na opakovačku.
Bc. František SLAMKA 28. 2. 2012
| |
Milí priatelia webovej stránky Červeného Dvora. AKO MÁLO STAČÍ, ABY SME STRATILI VŠETKO, AKO VEĽA TREBA, ABY SME SA DOKÁZALI VRÁTIŤ. Nikdy v živote nezabudnem na deň 29. 2. 1982. Bol to takisto rok prestupný, olympijský . Mal som 37 rokov a z toho takmer 20 rokov nevinnej a postupne šialenej alkoholovej závislosti. Mal som aj svetlé „chvíle“, keď som sa zamýšľal , čo s tým spravím. Racionalizácia môjho pitia bola na takej úrovni, že som si sám sebe a okoliu dokázal zdôvodniť prečo musím až takto „chľastal“. V mojom rode sa takmer vždy spievalo známa slovenská pesnička „Aj tí naši píjavali......“! Lenže nie pre všetkých platí rovnaké pravidlo. A pre mňa neplatilo úplne. Stal som sa nevďačným synom, nedokončeným učiteľom, nezodpovedným otcom ,človekom, stal som sa vyhnancom, vlastného intelektuálneho myslenia a správania. Padol a zrútil som až na dno! Môj posledný, takmer desať (10) dní trvajúci pijacký ťah sa blížil k záveru, v ktorom som vďaka lekárom prišiel k sebe a zostal mi len ten „holý život“. Nasledovalo takmer tridsať (30) dní trvajúce „ zmŕtvýchvstávanie „ za pomoci medikamentov, ktoré mi ordinoval psychiater – alkohológ, z PAP- ky (Protialkoholická poradňa). A potom. 4. apríla 1982 prišiel deň s „opravdu veľkým „D“.! V mojom Curriculum vitae som to, českom jazyku napísal takto: Můj alkoholický život se řítil do svého konce. Obcházel mně „delirium tremens“, smrt klepala na desku života. Všechno bylo pryč. Mládi, vzdělaní, práce, čest a zdraví. Každodenně jsem zápolit o chvíli střízlivého života. Nepřicházel. Dni za dnem se valily v alkoholické mlze, jas žití nepřicházel! Na konci běsů, jenž mě skoro připravil o holé žití, přišla nabídka, jenž se nemohla a nedala již odmítnout…. Aneb dala a pak???.....a to by byl zřejmě můj člověčenský konec, konečný…Ale? Přišel tvrdý a poslední argument!!! ČERVENÝ DVŮR, protialkoholní léčebna, která Vás pane, může přivést k „trvalí a důslední abstinenci. Všechno máte ve svých rukou…Je to opravdu zvláštní pocit, když najednou, po nekonečně dlouhé době „máte všechno ve svých“ nezodpovědných, roztřesených rukou! Dá se s tým něco udělat? Tenkrát jsem ještě nebyl přesvědčen, že se něco pro mou duši udělá, i když ta má léčba …?! Měla své klady ale i zápory. Trvala čtyři (4) měsíce a byla úspěšná (prosím ospravedlňte moje gramatické nedostatky). Dňa 1. Marca 1982, od tohto dňa som až po nástup do liečebne už abstinoval, vlastne inak sa ani nedalo, pretože môj zdravotný stav to nedovoľoval, som sa dožil tridsať (30) rokov „trvalej a dôslednej abstinencie“. Mám z toho radosť o ktorú sa s Vami chcem podeliť. Od roku 1982 prichádzam do Červeného Dvora, aj napriek zemepisnej vzdialenosti pomerne dosť často .Prichádzam do „môjho druhého rodiska „, aby som znovu načerpal „onú“ neobyčajnú atmosféru liečebne a stretol sa s odborným tímom lekárov, psychoterapeutov, sestričiek a ostatných zamestnancov liečebne. Bez ich, ich predchodcov nevynímajúc, odbornej, vysoko humánnej, šľachetnej ľudskej pomoci by som dnes určite nepísal tieto riadky. Som im nesmierne vďačný, že som počas mojich tridsať ročných návštev poznal a snáď ešte poznám veľmi veľa skvelých odborníkov, s nevyčerpateľným entuziazmom ich životného poslania. Bez toho sa totižto ich práca, s často nevypočítateľnými výsledkami abstinujúcich klientov, jednoducho nedá robiť. Za dar považujem skutočnosť, že som bol v roku 1989 pacientmi oslovení a poctený slávou, aby som bol patrónom skupiny. Tento dar, od začiatku chápem tak, že biely plášť občas, možno aj nechtiac, ale predsa len kladie bariéru medzi dvoch ľudí. Ja pacientov a nielen mojej skupiny chápem, ako priateľ, ktorý ich dokáže vypočuť, pretože vie, o čom tie zlyhania sú. Napriek už spomínanej zemepisnej vzdialenosti, sa snažím byť pre skupinu stabilnou oporou, vo chvíľach krízy; a najmä ako živý, hmatateľný dôkaz, že je to naozaj možné, dostať sa z dna a opäť získať ľudskú dôstojnosť. Preto vždy píšem a hovorím, že som ochotný sa podeliť, v dnešnom svete v emailovej pošte s každým, kto sa na mňa obráti o svoje skúsenosti, zážitky o svojom prežitom živote. „Vlastne to všetko, čo sa mi stalo od môjho posledného rozhodnutia nepiť, to, že mne sa to podarilo, že som dospel k takému poznaniu a k takej pozitívnej zmene osobnosti, považujem za zázrak. A som zaň dodnes vďačný.” Ak človek nepochopí, že abstinenciu naozaj prijíma na celý život, že naozaj raz a navždy stratil kontrolu nad pitím, môže to vyústiť do katastrofy. Stačí jediný pohárik a je tam, kde bol. Netreba pripustiť, že je všetko zabudnuté. Nič sa nezabúda, všetko sa vracia zo zamknutých priečinkov, z temnoty zdanlivého zabudnutia a naše je aj to, o čom sme si mysleli, že to už nepotrebujeme. A predsa to stojí nad nami, svetielkuje svojou bývalou existenciou, pripomína a zraňuje. Preto si treba stále pripomínať: Som abstinujúci alkoholik a stratil som kontrolu nad pitím.” ABSTINENCIA JE NÁVODOM NA LEPŠÍ ŽIVOT. Mám za to, že je potrebné chápať abstinenciu, ako bezpečný prostriedok, ktorým sa možno priblížiť k najvyššiemu rebríčku ľudských hodnôt. Možno ju prijať, ako životný štýl , ako životnú filozofiu, ktorá závislému určite pomôže zvládnuť zákruty svojho života. Prečo? V závere citujem jednu myšlienku z úvahy jednej klientky, z Centra ambulantných služeb, ADVAITA Liberec ktorá na mňa svojou životnou pravdou obzvlášť zapôsobila. "Je to začarovaný kruh, v němž se člověk zmíta. Každý den si dáva nové předsevzetí, že už se to nikdy nesmí stát, že už to nikdy nepřipustí. Opak je pravdou. Následne ráno s hrůzou v očích zjišťuje, že už je to tady znovu, zase ta slova „Už se toho nikdy nedotktnu! S pozdravom a úctou Bc.František SLAMKA, patrón skupiny na oddelení „C“ a Osobnosť Červeného Dvora.
Ivan spod Ješteda- Štulajter 18. 2. 2012
| |
Stal som pri okne a díval som sa von , na krásnu zahradu , zmrzlú fontánu a majestátne vysoké stromy a uvažoval som ako ubehol prví den , mojho pobytu na liečený. Bolo to "kruté" , náročné a nepochopiteľné čo všetci po mne chcú.Počínajúc, sestričkov Lebrovov a Smieškovov na príjme ,lekarov ,p.prímara Kubíčka,p.Mádla,p.sestričky Toncarovej , kolegov pacientov.Preťažko som chápal že sa mám na stálo zrieknuť pitia alkoholu...ja som prišiel do červeńaku trošku si odpočinúť , dať doporiadku zdravotný stav a nabrať nových síl aby som mohol po návrate domov piť dalej prvú slovenskú alkoholickú ligu...Ano dnes je tomu presne 38 rokov ako som takto uvažoval v červeňáku...18.2.1974 som netušil že dnes večer po 38 rokov budem sa hrdo hlásiť k "titulu" abstinet , bol to boj ktorý som začal a to dnešného dňa úspešne vyhrávam. ďakujem všetkým v Červenom dvore ktorý my pomohli zbaviť sa závislost. Pozdravujem pána prímara Dvořáčka a všetkých ktorý sú okolo neho aby pomáhali dnes všetkým, čo to potrebujú ako som to potrebval ja . Pozdravujem všetkých čo sú v súčasnej liečbe nech , vydržia a kráčajú po mojej stope...lebo " oplátí sa žiť "...Ivan spod Ješteda
Bohuna 11. 2. 2012
| |
Posílám mnoho pozdravů celému terapeutickému týmu oddělení A. Daří se mi dobře . Skončila jsem před čtrnácti dny a chtěla bych znovu všem moc poděkovat za velice profesionální a při tom lidskou péči o naše duševní zdraví . Moc si toho vážím a abstinence mě opravdu baví. Nikdy a nikdo se mi tolik nevěnoval, nezajímal se o moje pocity, jako tady. A to mám báječnou rodinu, ale venku není na takové věci prostě čas. Chtěla bych ještě poděkovat za krásné rozloučení se mnou na konci léčby. Budu si to napořád pamatovat. A chtěla bych vzkázat všem , co váhají jestli se mají léčit nebo ne, aby se nebáli, nic neodkládali a bez obav se svěřili do péče odborníků. Není se čeho bát. Všichni jsou moc milí, stačí jen dodržovat pár základních pravidel. A věřte, že i když se vám někdy budou zdát některá pravidla nelogická, tak všechno tady má svůj smysl. Mě léčba moc pomohla. Udělám všechno, abych vydržela abstinovat, protože jsem střízlivá a tak spokojená. Alkohol mi víc vzal, než dal a já už nikdy nechci skončit v síti závislosti. Všechny moc zdravím a držím palce. B
jan strnad 20. 1. 2012
| |
Opožděně zdravím odd C a specialně dr Dejmka nastolil jsem takový poklidný režim -pěstuju bonsaje a učím se anglicky a jsem skoro sám ale jsem v pohodě zdraví abstinent(odporné slovo) strnad
jan strnad 20. 1. 2012
| |
Opožděne zdravím celé odd C a hllavně dr Dejmka ¨Zajeljsem si jakýsi sterotyp pěstuji bonsaje a učím se fencouzky zdraví abstinující(hrozné slovo) strnad
Nikol 17. 1. 2012
| |
...Dobry den,zdravim vsechny..chci se s vami vsemi tady o necem poradit...mam kamaradku,pred par lety se stala tou nejlepsi... Je uz par let zavisla na pervitinu,picha si,teda ted tvrdi,ze uz ne,ale ja vim,ze obcas ano a hlavne to kouri...je ji 25 a ma skoro triletou dcerku,za par mesicu ji konci materska... Je uz tak vylitana,ulitana a vysinuta,ze porad jen uklizi,neco resi,ma pocit,ze ji sleduji lidi a chodi ji kolem domu,kdyz nedela tohle, spi...O dceru se v ,,zakladnich,, vecech stara,,ma ji rada,v to verim,pokoj ma plny hracek,cisto..jenze si s malou neni schopna sednout, ,,v klidu,, , bez toho,aby neustale poletovala po baraku.. a cist si s ni treba knizku,stavet kostky a takovehle veci,ktere ja povazuji temer za materskou povinnost a radost(mam stejne starou dceru,je mi 23...¨),uz nekolik mesicu s ni nevylezla ven.. na vic si ted nasla 19 lete kluka,ktery taky bere a jeste hraje automaty,bydli spolu,ze zacatku na nej byl spoleh,staral se o ne,financne apod..,jenze taky obcas na tri dny zdrhne..ted na ne kasle cim dal vic...nemaji penize,teda na bile se vzdycky najde,na cigarety taktez ..je toho moc a mohla bych o celem tomto pribehu napsat knihu,takze to zkratim..snazim se ji pomahat.tim,ze ji obcas privezu nejake penize,dve tasky jidla,pro ni,pro dcerku,nejake obleceni pro malickou,sem tam nejakeho plysaka apod...zkratka pomoc,ale jednorazova a kratkodoba... Jak ji mam pomoct,zbavit ji zavislosti,aspon te nejkrutejsi,nejvetsi... ??? Je presvedcena o sve pravde,o svem nazoru,o sve sile i kdyz i obcac dostanu zpravu,ze nechce byt apod.....vetsina z toho jsou jen jeji vsugerace... Jak ji pomoct? Veri mi,kdyz ji presvedcim,neco udelam.dokaze to...ale nemuzu s ni byt denne,mam sve dite,muze..... zajiste rozumite... ale strasne me to trapi! Musim ji z toho dostat.nesmim dopustit nic zleho!!Prosim vas kohokoliv a jakoukoliv radu.... Mej te se,lidi!!!:) S pozdravem Nikol..
Michal F 6. 1. 2012
| |
Dodatečně vše nej v Novém Roce celému ČD! Vy všichni co tohle čtete a potřebujete pomoc řeknu jedno - já se rozhodl o pomoc v ČD požádat, dostalo se mi jí a dnes jsem několik let čistý a mám zpět svůj život! Je to jen tvoje volba. Tvůj život. PS: TEPRVE NA SMRTELNÉ POSTELI SI UVĚDOMÍME, ŽE ŠTĚSTÍ JE VOLBA..
Krupa Ivan MUDr. 3. 1. 2012
| |
Zdravím odd B. a hlavně Dr.Vlnjěšku.Do nového roku hlavně zdraví. abstinujíci MUDr.Krupa Ivan
monika březnická 26. 12. 2011
| |
Dobrý den pane doktore Vlnieško, pane Dvořáčku a oddělení B :-) Jen vám všem chci popřát krásné Vánoce, hodně štěstíčka, zdravíčka, pohody a úsměvu na tváři :-) BUdu se za vámi muset přijet podívat, vezmu s sebou svýho chlapáka, už mu bude sedm :-)))))) Papa
Jitka Kolínská 24. 12. 2011
| |
Chtěla bych všem popřát šťastné a veselé vánoce...Především celému terapeutickému týmu z oddělení A.Jako je paní Matoušková,paní Tůmová,pan doktor Kozák,paní Bártová a všem sestřičkám.
Jirka Vacek 23. 12. 2011
| |
Chtel bych podekovat a poprat vsem v Cervenem Dvore Hezke vanoce a do Noveho roku 2012 hodne zdravi,stesti a lasky....a sil do zasluzne a nelehke prace,kterou ze srdcem delate!
Peter Šebo 21. 12. 2011
| |
Prichádza sviatočný čas, na ktorý sa dlho teší každý z nás. Voňa koláčov vokol sa rozlieha, Vianočnej nálade každý z nás podlieha. Zabudnime na smútok, zanechajme zvady, buďme k sebe milí, dobrí a majme sa radi. Prišiel čas Vianočný, zvonček tíško cinká, každému sa splní túžba, aspoň malilinká. Šťastné a veselé želajme si spolu, a potom spoločne k Štedrovečernému stolu. Dobrý podvečer Všetkým v Červenom Dvore ako aj ostatným ktorí ma poznajú a zdielali so mnou starosti a radosti počas mojho liečania. Chcel by som touto cestou popriať Veselé a šťastné vianoce, hlavne veľa lásky a síl v prekonávaní životných ako aj každodených problémov. Chcel by som pozdraviť celé vedenie Červeného Dvora, terapeutický tým a kolektív sestričiek a vedenia odd. B na ktorom som strávil 3 mesiace a ktorí mi veľmi pomohli v určitej životnej situácii. Dalo by sa povedať v zlome v mojom súkromnom a rodinnom živote. Veľká vďaka p. dr. Vlnieška, pi. dr. Fraško-Bukhartová. Ja sa mám v celku dobre. Ostali sme doma len štyria. Najstaršiu dcéru Petru nám zobrali na Vysokú školu takže je v Pardubiciach na internáte. Ja som prestal užívať v lete antabus. Od konca liečby nepijem. Takže sa mi darí abstinovať. Toho času mám hodne práce a som v práci od rána do večera. Tak nemám čas na vylomeniny.Tak sa držíme ako aj rodinne a podporujeme sa navzájom. Ešte raz ďakujem. Pozdravujem Všetkých čo ma poznajú.
Daniela Nogová 20. 12. 2011
| |
Hvězda září na obloze a vypráví o velké touze. Touha našich dětských přání, možná někdy k pousmání, avšak je v ní síla skrytá, slzami štěstí dávno smytá. Vraťme se zas do mladosti, do dětství a do radosti. Plamínek naděje ať září v nás, pak budou Vánoce krásou všech krás. S úctou Vaše Daniela
lenablahuantoninhorak 5. 12. 2011
| |
diky. lenka blahova a antonin horak. jsme 0,1 procento co se seznamili u vas a odesli spolu. jsme dodnes spolu. neni to terapeuticky vhodne. 8 let jsme od uteku. odesli jsme oficialne. dik Panu Doktorovi Dejmkovi. Jak to bude dal? Nevime. Ja jsem ten, co vyklizel Kocandrleho pokojik.. Duvernik. Horak. Duvernice Lenka Blahova, dekujeme a snad za dalsich 8 let napiseme. Mr. Dejmek? Re."leniktonik@seznam.cz
Dr. Vlnieška 25. 11. 2011
| |
také děkujeme za pěkná slová,hodně odvahy v boji o kvalitu života.Vlnieška
Daniela Nogová 21. 11. 2011
| |
PODĚKOVÁNÍ DŽENTLMENŮM Z ODDĚLENÍ B Děkuji celé komunitě oddělení B za úžasné přijetí Opakovačky, která se potřebovala podívat na to, jak vypadá opravdová odvaha, odhodlání, chuť dokázat si, že existuje správná vlastní cesta, potřebovala se přesvědčit, že existuje vůle, dobrá vůle, opravdové přátelství, že věta - V nouzi poznáš přítele – není klišé, že existují správní a opravdoví chlapi, že spravedlnost má svou váhu, a že když chceš, jde i nemožné, Děkuji komunitě oddělení B za bezpečné zázemí, za důvěru, za kamarádství, za nevšední galantnost a džentlmenství, za pochopení, za projevenou úctu, za trpělivost, za potlesk, a za ten, pro mne - nevšední pocit – pocit Princezny. Princeznou jste mě nazvali, a já se tak ve Vašem středu doopravdy cítila. DĚKUJI. Co je dobré, jde. Co jde, je dobré. Nezapomeňte Vaše Princezna Opakovačka Nogová
Daniela Nogová 21. 11. 2011
| |
OPAKOVAČKA V Červeném Dvoře jsem doma, tam jsem se po druhé narodila. Tam mám přátele, domov, teplo, zázemí, pochopení, úctu, bezpečí. Tam je profesionalita, odbornost, znalost, suverenita, spravedlivost, uznání. Tam mám možnost volby, studia, seberealizace. Tam je znát pokora, pravda, sebeúcta, vyrovnanost. Tam můžu zpívat, tančit, tvořit, plakat, smát se, snít o lepší budoucnosti. Tam Vám nelžou, nemažou med kolem úst. Tam je tvrdost, realita. Tam mají bezednou studnu naděje, odhodlání, trpělivosti. Tam je taky cesta. Vede ven. Je kouzelná. Vždy na ní svítí slunce, vždy je rovná, čistá, dovolí Vám věřit v lepší časy, spolehlivě Vás doprovodí k bližním, neplatí se na ní mýtné, jedinou směrovku na ní nenajdete, a přece znáte směr, Ucítíte na ní vlastní srdce, vlastní kroky a její délka je pro každého naprosto individuální. Víte, v čem je kouzelná? Totéž o ní platí i v opačném směru. Vede k detoxu. Prosím Vás, jak může obyčejná ženská, abstinentka - díky Červenému Dvoru - neobyčejně poděkovat? Nemají tam čekárnu na Díky. Ale čekají na to, jak se nám povede na cestě ven. Přesto a právě proto píšu, DĚKUJI S hlubokou úctou Vaše Nogová Daniela
Jiří Vacek 1. 11. 2011
| |
Díky všem v ČD,byli jsme už na čtvrté opakovačce v řadě,která mě zase nakopla dál do abstinence a Jardu asi taky...:) Moc to pomáhá přijet zpět a zařadit se do režimu.... S pozdravem
Ruda Šebířov 21. 10. 2011
| |
Zdravím svoje děvče a všem dávám na vědomí, že ji budu stále podporovat ať se děje co se děje. Ostatní ať si s toho vezmou příklad. Nic není tak jednoduché jak se zdá. Vydrž Denisko, zlatíčko moje já to taky bez Tebe snáším ale Tvoje záležitost je zatím v tuto chvilku důležitější.
Pavel Pičman 17. 10. 2011
| |
Dobrý den všem do Červeného Dvora, zas po nějaké době koukám na stránky ohlasů a přidávám pár zpráviček ze svého nynějšího žití. Je pravdou, že jsem sliboval ještě další a další opakovačky ( hlavně panu Debnáru a Pištovi), ale vzhledem k tomu že se daří, mne musíte omluvit. Rád se jednou objevím, v pořádku, abych se se vším pochlubil osobně. Jinak se mám opravdu dobře. V dnešní nelehké době mám stabilní práci, kolem sebe fajn lidi a brzy oslavíme první rok s přítelkyní. Je to můj dosud nejdelší vztah a tak je pro mě hodně věcí nových. Plánujeme také zkusit společné bydlení po Vánocích, ale já už začínám být nervózní skoro teď :) . Vídáme se hlavně o víkendech a v týdnu jen občas, ona také pracuje. Společné bydlení bude asi velký rozdíl :). Ale moc se těším, je mi s ní dobře. Také pořád něco vyvádíme a podnikáme. To je super. Netrpělivě vyhlížím sníh, až vyrazíme jezdit na svahy. Mám celkově hodně nabitý život, v práci, aktivity, kámoše, přítelkyni......je toho hodně. Co je fajn, že drogy řeším fakt jen občas. Už mám nějaké naučené postupy a když mám blbý období a jdou na mě chutě, tak skoro automaticky najedu tenhle nouzový režim a prostě to přečkám. Vždy to odejde a je zase skvěle :). Naštěstí mám kolem sebe lidi, co mě z toho vytáhnou a jdem třeba na koncert, nebo nakupovat nebo na jídlo a tak.... S doléčovákem jsem vlastně v kontaktu jen přes volejbal, na který s nima pravidelně chodím, jinak ani není třeba. Ale chutě jsou občas silný. Kolikrát jsem moc rád, že nejsem v Praze, tam by to byl mazec. Tady v Olomouci je nádherně :) Přemýšlím, co napsat na závěr a nenapadá mě nic rozumného. Děkuji za vše a moc pozdravů Všem do ČD :) Pavel Pičman
Jiří Žurman 24. 9. 2011
| |
Občas si vzpomenu na čas strávený v léčebně. Byl to takový zlom, kdybych pokračoval stále po stejné přímce a nepřestal pít - velmi brzo bych se zlomil úplně.... Děkuju terapeutům skupiny "B", že mi pomohli. Hodně štěstí a hodně zachráněných. Je to víc jak čtyři roky, co jsem "alkoholfree" a co mi to vůbec nechybí :-))
Krupa Ivan MUDr. 29. 8. 2011
| |
Srdečně zdravím Dr.Vlniešku a děkuji.Rok čistý. MUDr.Ivan Krupa
Vladimir 17. 8. 2011
| |
Vážení přátelé doktoři,sestry,pacienti,alkoholici,feťáci,gambleři,ostatní-velice dlouho jsem nepsal na tyto stránky. Všechny si Vás dovoluji pozdravit a dovolte mne se s Vámi podělit o mém 12.letém učením se být střízlivý.Cítím potřebu se svěřit a tím snad předat poselství všem,kdo o ně projeví zájem. Je mne 53 let,v roce 1998 jsem se poprvé léčil na protialkoholním oddělení na Lochotíně v Plzni u pana primáře Kudrleho a pana doktora Stehlíka. Začal jsem pít v 17 .letech,byl jsem kluk ,který měl své sny ,své touhy,chtěl jsem žít,radovat se ,milovat.Vyrůstal jsem od 8 .let jen se svoji ,o 2 roky starší sestrou a maminkou,což mne velice trápilo a také se na mne podepsalo.Byl jsem oproti ostatním vrstevníkům slabý v tom,že jsem se bál násilí,nedokázal se bránit a to mne zůstalo do dnes.Když jsem chodil do učení,měl jsem strach ze silnějších kluků,který jsem nedával najevo.Jednou jsem se s kluky ze třídy opil v hospodě a i když mne bylo fyzycky hrozně špatně ,zapamatoval jsem si,že při pití alkoholu a zvišování jeho dávky,jsem se cítil být někým jiným,lépe se mne mluvilo,měl jsem najednou více kamarádů,měl jsem opilý velice dobrý pocit.A tak se alkohol stal mým kámošem až do roku 1998,asi 22let.Rozvedl mne 2 manželství,což jsem si já neuměl připustit.Neříkám,že jsem byl nějaký vyvrhel společnosti,byl jsem naučen,že do práce se musí chodit,takže jsem v práci fyzycky trpěl s kocovinou.Já vím,jak to bylo možné?To dnes nechápu,ale snad to bylo také tím,že společnost neustále před alkoholem přivírá oči a dokud se nic vážného nepřihodí,je všechno OK. Jsem jinak člověk,který vždy potřeboval a potřebuje mít kolem sebe společnost veselých lidí,odmítal jsem a odmítám násilí. V roce 1986 jsem se po druhé oženil a mám 2 syny.Moje žena měla odpor k alkoholu a když jsem se opil ,i když po dlouhé době ,ale vždy jsem odcházel s hospody jak se říká namol,tak mne vždy hodně nadávala,dosti drsně,což já jsem pokládal za nepřiměřenou agresi a cítil jsem se nevinen(dnes by jsem vyžadoval dát sobě pořádný výprask),a tak jsem začal mít ke své ženě strach a odpor a alkohol nad námi zvítězil.Já neuměl pochopit ,si vysvětlit,že alkohol má nade mnou moc .Nevzdal jsem se alkoholu,vzdal jsem se rodiny.Alkohol zůstal mým kámošem a já se mohl nechat litovat alkoholiky jako jsem byl já sám.To je pohled dnešní,kdy mám v hlavě jasno,tenkrát jsem můj život z alkoholem považoval jako užívání pitné vody,za zcela normální,přirozený,neměnitelný stav.V roce 1995 jsem se já rozvedl,před rozvodem jsem se schovával před ženou po mých kamarádech jako blázen,vlastně jsem jím asi byl.3 roky po rozvodu jsem žil na vesnici,pracoval v zemědělství a tvrdý života dřina mé pití alkoholu více podporovalo a já už pil pomálu obden,každý den.V roce 1997 jsem odešel z vesnice zpátky do města,bydlel jsem u maminky .Jednou při pracovním obědě v hospodě mne kamarád vyzval,si jít zahrát automat o peníze.Bylo to osudné,neboť já si myslel ,jak rychle z bohatnu,z bohatnutí se stali bezesné noci,deprese ,výčitky,pokus o sebevraždu. Nechtěl jsem umřít,požádal jsem na psychyatrii o pomoc. V roce 1998 jsem byl poslán na léčení na závislosti hraní o peníze a alkoholu. Neměl jsem žádné dluhy. Začal jsem na detoxu a vůbec jsem nerozuměl,nebo nechápal kde jsem se to ocitl,jak mám reagovat na otázky o alkoholu,o mém životě.Byl jsem zmatený ze všeho co jsem zažíval,z jakými lidmi jsem to byl zavřený?Patřím sem?Měl jsem strach z absťáků,z delirium,někteří moji spolupacenti měli před léčením zkušenosti z každodeního pití lahví tvrdého alkoholu a já pil jen v hospodě ,až do samého konce,jak říkáme do bezvědomí.Prosím,aby jste se nezlobily a nepohoršily se nyní z mého popisování z toho jak píši o mém pocitu z léčby na detoxu.Ale to byly moje pocity člověka,který byl těžce zasažen alkoholem,nemohl jsem to cítit jinak.Přes všechen můj zmatek v hlavě jsem věděl,že zde na detoxu a na léčení chci zůstat.Cítil jsem den ode dne v tomto prostředí více bezpečněji a chtěl jsem to prostě zkusit.Byl jsem na samém začátku,nevěděl jsem co bude dál,ale cítil jsem,že když nepiji alkohol ,je mne stále více lépe,jak psyhycky,tak fyzycky.Začal jsem psát deník,začal jsem mluvit na skupině,měl jsem šílenou trému
Nogová Daniela 5. 8. 2011
| |
Klobouk dolů před všemi, co mají jakoukoliv spojitost S NAŠÍM ČERVENÝM DVOREM, současní, bývalí, I potencionální pacienti, terapeuti, zaměstnanci, jsme všichni jeden velký tým, spojila nás závislost. Závislost dala dohromady tisíce lidiček, kteří tahají za jeden provaz, společnými silami se s ní přetahují. Ten věčný boj, nemá to konce, a TI NEJVĚTŠÍ RVÁČI, NAŠI TERAPEUTI prostě nejsou unavení. Táhnou to s námi, neúnavně, bezbolestně, elegantně, znovu a znovu, nelámou nad námi hole, jsou pořád s námi. CELÝ ČERVENÝ DVŮR S PANEM VLNIEŠKOU mě před pár lety ukradli hrobníkovi z lopaty a poslali mě do světa mezi zdravé lidi, a já se neztratila. Na cestu mi dali MINCI. Strana panny měla SVOBODU, a strana orla ZÁVISLOST, A jako bonus měla hranu, ta hrana byla VOLBA. Já tu minci utratila za svou vlastní cestu, a dávno je mi jedno, jestli je rovná, nebo strmá, chcete – li klikatá, ať je jakákoliv, jdu po ní SVOBODNĚ ROVNĚ, a TO JE PODSTATNÉ, je moje, přijmu ji a poděkuju za každou. Je úžasné mít SVOU VLASTNÍ CESTU, svobodně se rozhodnout, čím si ji vydláždím, jak ji ozdobím, čím ji pomaluji. To arteterapie mě naučila hrát si. Hrajme si, stále a pořád si hrajme, na kytary, na čtvrťáky, na body, na struny v duších, na srdcích, na slzy, na smích, na pláč, na zákusky v cukrárnách, na Markytánky, na dospělé, na děti, na nemocné, uzdravené, ŽIVOT JE HRA, záleží jen na nás, jakou hru si zahrajeme na SVÉ VLASTNÍ CESTĚ, POCTIVĚ A S POKOROU PLAŤME CESTOVNÉ, VOLME SMĚRY, HRAJME SI, A ŽIJME – PODLE VLSATNÍCH DOBROVOLNÝCH PRAVIDEL. S úctou Vaše Daniela Nogová
ladislav ryčl 30. 7. 2011
| |
chtěl bych ještě touto cestou moc a moc pozdravit celý terapeutický tým z odd. bééé. zvláště pak dr.vlniešku,mgr.smíška, dr. petru fraško burkhart, kamilku a jejího tatínka, užasné sestřičky, prim.dvořáčka a jeho asistentku p. svobodovou, všechny kuchařky a p. debnára. lze i možné recidivisty, kteří mě znají. trochu jsem přibral na váze, ale ne kvuli pivu. v červnu jsem měl 2 roky abstinence a tak jsem si udělal radost a poprvé v životě letěl k moři na ostrov samos. je nutno podotknout, že bych bez vaší pomoci nikdy nemohl něco takového uskutečnit. z virtákem jsem stále v kontaktu a chystáme se vás přepadnout. ale určitě vám dáme vědět kdy to bude. na 2hodinové ter. skupiny chodim skoro každy tyden kde dostavam i leky. to jsem ale šikovny kluk.... chacha tak se mějte všichni moc a moc hezky.
ladislav ryčl 30. 7. 2011
| |
ahoj nesmírně milá danielko, pisu poprve v životě na počítači a tak se omlouvám že neumim velka písmena. tvé překrasné a cituplné podporování lidí kteří mají obavu z léčby v čer.dvoře,mi vehnalo slzy do očí. zdárně abstinuju 26 měsicu a nemohu zapomenout jak jsme spolu nacvičili dvojhlasně markytánku a pak za ni schytali čtvrták od doktora vlniešky. také i na to,jak si mě pozvala v krumlově do cukrárny. snad viš kdo jsem.... mitch bjukenen. přeji ti moc a moc štěstí.
Jarmila 16. 7. 2011
| |
Moc mě potěšil komentář Báry, mé bývalé spolubydlící. Gratuluji k dceři a držím palce do dalších let. Život bez alkoholu má opravdu úplně jiné barvy. Přeji všem hezké léto s čistou hlavou. Jarmila
Jarmila 6. 7. 2011
| |
Ahoj Honzo Strnade, co má znamenat ten Tvůj komentář. Doufám, že si to neulehčuješ tím, že se to nedá změnit. Říct si jsem srab je velice jednoduché, ale na ... nic. Taky jsem se plácala v problémech, dvakrát měnila práci, ale šlo to zvládnou. Tak doufám, že jsi v poho a někdy se v Červeňáku sejdeme jako abstinenti. Moc na Tebe myslím Jarmila Š.
Bára Kohoutová 4. 7. 2011
| |
tak jsem sem zabruslila po dlouhé době, na světě mám zdravou,krásnou holčičku roční a život najednou hraje uplně jinýma barvama..posilam velké pozdravy celemu Cečku a co nejdřív se snad už přijedu mrknout
Pavel Křivka 1. 7. 2011
| |
Zdravím všechny v Červeňáku předevčírem to bylo 9 let co mě zatkla s plnou parádou rychlá zakuklená rota.Vlastně začala moje léčení které jsem zakončil po propuštění v Červeňáku na od.B. Díky Vám jsme si pořídili nádhernýho kloučka,který právě měl 6 let. Pořád jsem OK a život je teď proti dřívějšku NÁDHERNÝ. Ještě jednou za vše dík-hlavně Vám pane doktore Vlnieško. Pavel Křivka
Zbyněk 18. 6. 2011
| |
Pane Slamka, děkuji Vám za povzbudivý komentář, sám jsem dva roky dobrovolně vůbec nepil, když si před deseti lety můj kamarád ustřelil z chlastu po dlouhodobý přípravě hlavu. Nesnesl sám na sobě, že ho to takhle ovládá. Člověk zabezpečený a inteligentní. Večer se se mnou přišel rozloučit a ráno to udělal v pojišťovně na záchodě. Chlast, , pane Slamka, to je těžkej soupeř... s pozdravem Zbyněk Minster
MUDr Jan Strnad 15. 6. 2011
| |
Komentař na můj nedávný pobyt Spíše negativní,Před tím jsem bral věcitak,že to tak prostě musí být a já jsem srab,že mě to unavuje .Ale pak jsem si uvědomil to,že jsem to špatně nastavil a nejsem to změnit a to mě zničí'pro ty kdož ví)
Mrakoplas 13. 6. 2011
| |
Červený Dvůr je velice dobra instituce. Líbí se mi i výběr personalu všichni jsou přijemní (tedy aspon většina. Pan ředitel vybíra dobrý personál a všichni jsou milý když Vám udělují nějaký ten čtvrták ale je to fajn system člověk ma aspon nějakou motivaci být vzorný a naučit se řadnému stylu života. Ubytování je skoro luxusní a kuchyně produkuje celkem chutne pokrmy. Když se člověk snaží tak se i na delku přesně vyměřenou může stýkat s osobami něžného pohlavi. Prostě je stále co dělat a chodit do parku je nadhera protože je rozlehly a jsou v něm krásná místa na které člověk ještě dlouho vzpomína. Všichni jsou upravení a čistí ale někdo ma dokonce i vousy a říkám že to je dobré rozpoznávací znamení kdy rychle pozdravit a čekat nějaký trefný komentář. Někdy ho potkate s baterkou v parku i v noci takový ma zajem na ochranu parku proti těm co by snad chtěli vkročit mimo povolené meze. Ale to jen dodává ještě lepší dobrodružnost tomu když si hrajete na schovavanou. Ale moc rád jsem travil měsíce v této krásné části naší republiky. Občas se ale přece jen člověk musi rozloučit třeba i nedobrovolně a věřte že se stýská mnohým a vracejí se stále. Určitě bych se chtěl někdy podívat zpět a zapalit si mimo kouřovou jelikož i tak se dá někomu udělat radost věřte nevěřte a člověk chce projevit nějakou tu vděčnost. Pozdrav z AnkhMorporku od Mrakoplaše
Zbyněk 11. 6. 2011
| |
Dobrý den všem vyléčeným, i těm, kteří zatím bojují o svoje místo na slunci, dobrý den lékařům a všem, co nám, závislým ,pomáhají. Připravuju se na léčbu, pochopil jsem, že je to jediná možnost, jak zůstat naživu. Světlu vtříc, Zbyněk.
Bc. František SLAMKA 4. 6. 2011
| |
Pekný deň prajem všetkým čitateľom týchto webových stránok, Nevedel by som s presnosťou povedať, koľko krát som navštívil liečebňu, od čias mojej základnej liečby (jar roku 1982). Tých návštev bolo neúrekom dosť. Zisťujem, že čím som starší, tak sa teším na návštevu, čím ďalej tým viac. Darmo je, každý z nás starne, sily odchádzajú a civilizované nemoci nás tiež neobchádzajú. Mňa samozrejme nevynímajúc. Veľmi som sa potešil, že som mohol liečebňu navštíviť a splniť dávno vyrieknutú túžbu, že svoj alkoholický život vtesnám do riadkov a odovzdám svojej skupine. A tak som mohol v stredu 1. júna 2011 za účasti vedúceho oddelenia C, PhDr. Bohumila DEJMKA, MUDr. Márie KUKLOVEJ a PhDr. Petry FRAŠKO BURKHARDOVEJ, celej komunity, odovzdať mojej skupine „SLÁMCI“ svoje CURRICULUM VITTAE anebo BĚH ŽIVOTA, kde hneď na obálke je ústredné motto: ABSTINENCE, A PŘECE JE JINÁ NEŽ OSTATNÍ, JE ORIGIMÁL! Som rád, že sa mi za pomoci PC techniky podarilo túto útlu 56 stranovú knižočku, pre lepšie chápanie, napísať v českom jazyku. Pre mňa táto návšteva, ktorá sa svojím obsahom vymykala všednosti má veľmi emotívnu, vysoko ľudskú cenu, pretože poobedňajšie posedenie so skupinou malo za účasti horeuvedených neopakovateľnú atmosféru. Počas dňa ma prijal pán riaditeľ a primár MUDr. Jiří DVOŘÁČEK, s ktorým si vždy máme čo povedať. Milé bolo stretnutie aj s jeho zástupcom MUDr. Andrejom ŠEBEŠOM, ktorého korene predkov siahajú až do Zvolena. Veľmi pekne ďakujem všetkým, ktorí mi podali ruku, povedali pár úprimných slov, či už PhDr. Vladimír VLNIEŠKA, ktorý ma previedol cez vynovené oddelenie C a B, PhDr. Edita SVOBODOVÁ, sestričky na oddelení C, pacienti ktorí ma oslovili či už na chodbe alebo aj na dvore. V závere chcem poďakovať všetkým, aj tých ktorých nespomínam, že som sa cítil veľmi dobre, pokojne, ako vo svojom „druhom rodisku“! Takéto silné ľudské puto má spája s liečebňou. Bez bývalých ale aj súčasných lekárov, psychoterapeutov, sestričiek by som určite nedokázal kráčať životom v dôslednej a trvalej abstinencii 29 rokov, 3 mesiace a tri dni. V úplnom závere vyslovujem moje osobné poďakovanie správcovi týchto stránok MUDr. Dávidovi ADAMEČKOVI - (předseda rady ADVAITA, o. s.), Terapeutická komunita NOVÁ VES, za jeho skvelú prácu. S pozdravom, hlbokou úctou Bc. František SLAMKA, patrón skupiny na oddelení „C“ a Osobnosť Červeného Dvora.
johana 1. 6. 2011
| |
Dobrý večer, úvodem Vás moc zdravím obzvláště odd B. Co psáti - práce : Dělám v restauraci u karlova mostu, takže většina klienteli cizinci což pro mě znamená učení se novým jazykům it,rus,něm jo v restauraci se jakžtakž domluvím ale pokud se zeptaj venku tak nevím. Partner... ano dala jsem to dohromady s bývalým přítelem, ale nějak dostal rozum a přes rok už funguje chodí do práce atd dokonce jedem i na dovču :), doma pohoda. MOC RÁDA BYCH VÁS OPĚT NAVŠTÍVILA ZAS S TATKOU MOŽNÁ I MAMINA.... DĚKUJI ZA VŠE A OMLOUVÁM SE ZA SVOU NESCHOPNOST PSÁT .... PS: sestřičce Kamče opožděně VŠE NEJLEPŠÍ K JMENINÁM
Liba 18. 5. 2011
| |
Já zdravím celé áčko, holky, držte se!Všechny, jak pacientky tak terapeutky , sestřičky, a pan doktor též.
Jiří Vacek 13. 5. 2011
| |
Zdravím všechny v Červeném Dvoře, už se těšíme koncem května s Jardou K. na v pořadí třetí opakačku, oběma se nám daří střídavě dobře a lépe a vzpomínáme na Vás všechny moc rádi..
Ondřej Šťastný 9. 5. 2011
| |
Ahoj terapeutický týme a setřičky z oddělení B! Dnes je to 3 roky ode dne mého nástupu do Červeňáku. Díky Vám můžu směle prohlásit, že jsem v pořádku a je mi dobře. Na těch 5 měsíců, které jsem strávil pod Vaším dohledem nikdy nezapomenu. Držím palce a přeju mnoho trpělivosti a odolnosti ve Vaší náročné a důležité činnosti. Ještě jednou díky, díky, díky!!!
Krejčí Jan 5. 5. 2011
| |
Dobrý den, osvobozující květen Vám posílám z města naplněného duchovností, jak krásně musí být v ČD, rozkvetlo, vonavo, klídek/sporadický/, pozdravuji všechny, které jsem potkal, naštval,rozesmál,nepolíbil no a tak, mám se fajn,Vy se mějte taky fajn, pozdravuji celé odd. B i s teamem, na opakovačku přijedu, jen nevím kdy, ahoj ahoj ahoj Honza Krejčí
Růža Michal 20. 4. 2011
| |
Dobrý den, Zdravím PL Červený Dvůr,a hlavně paní Mudr.Kuklovou a pana PhDr.Dejmka.A také odd.C.Zatím jsem v pohodě a nehodlám na tom vůbec nic měnit jelikož čistá hlava je v pohoda. :-)
vk 12. 4. 2011
| |
Dobrý den,mám 20letého syna,který se momentálně léčí v Dobřanech se Schyzofrénií,(je závyslí na lehkých drogách,marihuaně)a poté by měl nastoupit léčení v Červeném Dvoře kam musí napsat žádost o léčení.Může mi někdo prosím poradit jak by taková žádost měla být napsaná,nevím si rady.Moc děkuji všem,kdo jsou ochotni poradit na email: vk24@email.cz Jsem ráda,že si tu můžu přečíst vaše zkušenosti,hodně mi to pomáhá věřit,že i můj syn se z toho dostane.Všem přeji mnoho sil.S pozdravem VK
cobol 7. 4. 2011
| |
Ahoj 13.4.nastupuji momentalne som rozbyty,so zavislostou bojujem uz vyse pol zivota,mam strach ze to nedokazem nenavidim drogy bol som uz par rokov cisty ale momentalne som zase tam kde nechcem,je to totalna schyzofrenia robit nieco co nenavidim,ked sa na seba pozrem do zrkadla je mi spatne,ostava mi len nadej ze ten bordel v hlave sa mi u vas podari upratat tak ani neviem preco to pysem ale tak ma tam zachvilu mate.P.
František Koranda 6. 4. 2011
| |
Zdravím PL Červený Dvůr, zvláště pak celé oddělení B. Rád bych touto cestou popřál vše nej sestřičce Vendulce Borské k jejímu svátku. Zdraví František Koranda.
Jarmila 25. 3. 2011
| |
Zdravím všechny v Cerveném Dvoře. Také posílám pozdrav Báře Kohoutové. Doufám že se máš dobře. Též zdravím patrona,,C'' pana Slamku. Užívejte sluníčka a života. Jarmila Š.
tereza 24. 3. 2011
| |
Milá Danielo, velmi děkuji za krásnou odpověď. Co k tomu všemu, cos napsala, dodat? Snad už jen se do toho opravdu pustit... Jinak pozdravy vyřídím, spolehni se. S přáním jen toho dobrého a obrovskými díky za rady tereza k.
nogová daniela 21. 3. 2011
| |
Terezko, plný batoh, co batoh, krosnu, tu největší krosnu jakou uneseš jen TY SAMA, plnou důvěry v Červený dvůr, sebedůvěry v sebe sama, odvahy, statečností, chutí jít do toho, a pořádně si máknout. Nezapomeň na sebevědomí, dále budeš potřebovat svoje ztracené touhy a sny, to kvůli inspiraci, motivaci. Nekupuj si zpáteční jízdenku, až dokončíš úspěšně léčbu, použiješ novou, čistou, jasnou, zdravou, radostnou jízdenku vstříc svému životu. cestu a směr Ti ukáže Červený dvůr, mapu a buzolu nech tedy doma. Taky bych Ti doporučila doma pověsit na hřebík boxerky, které tak často používáme v zápase s životem. Neboxuj se svým problémem, přijmi ho, řešení najdete na Tvé životní tůře po vrstevnicích Červeného Dvora. Bludné kořeny v oboře nemají. Nezapomeň si vzít srdíčko, ať si máš kam dělat zápisky, pořádné brýle, jen ne růžové, ať Ti z těch proměn něco neunikne. Vidíš, naložila jsem Ti tu krosnu pěkně zostra. Ale věř mi, zkušené, zodpovědné alkoholičce, momentálně 6 let v abstinenci, pod dohledem antabusu - ta krosna má téměř nulovou váhu proti tomu, co jsi tahala sebou do té doby, než jsi se rozhodla s tím něco dělat. Zbývá jediné, TEREZO, ŠŤASTNOU CESTU V OBOU SMĚRECH, MÁM JEDNU PROSBU, POZDRAVUJ OD DANIELY CELÝ ČERVENÝ DVŮR.
tereza 19. 3. 2011
| |
Dobrý den, dne 31.3. 2011 nastupuji do léčebny Červený Dvůr (po absolvování měsíčního detoxu v ÚVN), kvůli závislosti na benzodiazepinech. Jen jsem se chtěla informovat, jestli je něco, co si člověk má vzít, co třeba není napsáno v propozicích, nebo naopak co je zbytečné si s sebou brát. Děkuji za jakoukoli informaci. S pozdravem tereza k.
Leona 12. 3. 2011
| |
Zdravím všechny,před dvěma dny jsem k vám přivezla na léčení svého dobrého přítele na kterém mi hodně záleží,i s mojí pomocí se rozhodl nastoupit léčbu gemblerství a myslím i závislosti na alkohol.Bez kontakTu s ním je pro mě hodně těžké žít,moc mi chybí,opravdu doba,kdy není v kontaktu s okolním světem trvá měsíc,nebo je ještě delší?Je pro mě i velkou hádankou jaký bude člověk až opustí brány vašeho ústavu.Sám už byl tak na dně,že by zničil sám sebe,vím,že přemýšlel i o sebevraždě.Doufám,že léčbu nepřeruší a vytrvá.
Věra Bartošová 9. 3. 2011
| |
Jedna dobrá zpráva pro ty, kteří znali Rudu S. Policii se podařilo dopadnout jeho vraha. Popravil ho, aniž by s ním osobně měl nějaký konflikt. Děs.
JANA 5. 3. 2011
| |
Našla jsem tyhle stránky omylem,pročítám je a vrací se mi vzpomínky strávené v Červenáku v roce 93 nějaký čas jsem tam žila,znala jsem tam spoustu lidí o kterých nic nevím..vzpomínám a zdravím všechny kdo si na mě vzpomínají.Bylo mi pouhých 17 let..Mnoho,mnoho let jsem střízlivá ale vím,čím jsem si prošla,proto je mi ted úzko..Moc Vás zdravím.Je tam Naděnka Martínková?
Růža Bednárová 5. 3. 2011
| |
Ahoj Všichni! jsem partnerka Lukáše,který v Červeném Dvoře absolvoval měsíční stabilizační léčbuu MUDr.Dejmka,vrátil se 24.2.11. Viděla jsem ho až po třech dnech,co se vrátil. celou dobu,co se léčil, vypadal vyrovnaný a odhodlaný změnit svůj život.prospíval.Za poslední týden však o něm nemám téměř žádné zprávy. Jsem z toho zoufalá a moc mě to bolí. Máme spolu ročního synka,se kterým jsem se musela v šestinedělí odstěhovat k rodičům,protože společné žití prostě díky drogám nebylo možné. Doufala jsem,že se brzy po skončení léčby vrátíme a budeme zase žít spolu a užívat si růstu našeho synka-tak jsem si to vysnila. Realita je však někde úplně jinde. Ach jo-já jsem v Nás tak věřila :(
erika 5. 3. 2011
| |
Mám přítele,poznala jsem ho před 7lety,v té době už 8 let abstinoval po léčbě v Červeném Dvoru,byl na sebe strašně pyšný jak to zvládl,podporovalo ho celé okolí,včetně rodiny a samozřejmě i mne.Je to úžasný chlap,který miluje svoje blízké,sportuje,čte,zajímá ho historie atd...Ted spolu už 4 rok bydlíme,máme malou dcerku a vychováváme i moji dceru s prvního manželství.Řekla bych,že náš vztah byl a je, pořád dost silný,ale dostali jsme se do existenčních problémů a přítel začal občas pít,jsem s toho neštěstná,snažím se s ním všechno rozebírat,nechal si napsat léky,které neužívá,protože si myslí,že to zvládne sám.Já vidím,že to sám nezvládá,když se musí každý měsíc opít,ted dokonce po 14dnech.Chci at se sebou začne něco dělat,vždycky když vystřízlivý má morální kocovinu a slibuje..Já na sobě sleduju,že už mu přestávám věřit,budím se v noci a poslouchám,jestli už přišel s práce a jestli necítím alkohol,takto se žít dlouho nedá.Nevím,jak mu mám pomoc,ale ani sama sobě.Protože mne to strašně trápí,já ho takového nechci...
Bedřich Bartoš 3. 3. 2011
| |
Naposledy jsem si otevřel stánky ČD po sjezdu, když jsem se při čtení ohlasů vracel k vlastním prožitkům. A dnes, okamžitě po jejich otevření jsem se začetl a četl a v jednotlivých příspěvcích nacházel značnou podobnost s vlastními zkušenostmi a pocity. Asi to nebyla jen obyčejná shoda náhod, že jsem stránky otevřel zrovna dnes. Před 2 dny jsem měl svátek. Jediný člověk, mimo nejbližší rodinu, který si na mne vzpoměl, byla Markéta I. (D.), spolubojovnice z léčby. Dalším důvodem, proč jsem stránky otevřel je asi skutečnost, že se blíží datum 15.4. Toho dne, před 6 lety, jsem zahajoval svojí první a dosud i poslední léčbu. Ty tehdejší pocity prožívám v tomto období každý rok znovu. Tak jsem tedy dnes začal číst jednotlivé ohlasy. Nejprve mne zaujalo, že náš patron Fero Slamka má 29. výročí abstinence ve stejný den jako já svátek. Gratuluji Františku, přeji pevné zdraví a doufám, že se v ČD ještě párkrát potkáme. A pak mne potěšila zmínka o abstinetské pýše od dalšího spolubojovníka z léčby, MUDr. Honzy S. Zdravím do České Lípy a doufám, že se snad na příštím sjezdu sejdeme a poznáme. Já jsem dosud žádný sjezd nevynechal a nelituji toho. Jediné čeho lituji je skutečnost, že si netroufám zvládnout další opakovačku. Absolvoval jsem jich 5. Ale nemládnu. Letos už budu mít 69 (věk - ne něco jiného) a mám obavy, že bych nestíhal, dostával čtvrťáky a kazil skore Havlínům. Kdybych to do ČD neměl tak daleko, určitě bych se alespoň občas zastavil. Na ČD si vzpomenu pokaždé, když čtu, slyším nebo vidím jakékoliv informace o Č. Krumlově nebo o Jižních Čechách. To už ve mně zřejmě zůstane natrvalo. Stejně tak už nikdy nezapomenu na Dr. Dejmka, MUDr. Šebeše, sestřičky Mirku, Naďu a další, pracovní terapeuty, kuchařku paní Zdenu se kterou jsem si v kuchyni tak rozuměl a na mnoho dalších. Snad teprve teď začínám chápat co cítí Fero Slamka, když ČD nazývá "svým druhým rodiskom". Tak jsem se trochu vyzpovídal. Přišlo to na mě a muselo to ven. Promiňte. Raději už skončím. Mnohokrát zdravím všechny výše jmenované i ty nejmenované, kteří nám, ztroskotancům, pomáhají s návratem mezi lidi. A palce držím i všem těm, kteří se o takový návrat, právě teď, v Červeňáku snaží. Bedřich Bartoš, Jeseník.
dr. Kyzour 2. 3. 2011
| |
dík za pozdrav týmu,k narozkám hodně štěstí,radosti a zdraví,hodně dalších dnů abstinence a přání poznávat krásu života,jen dál s optimismem. Vlnieška .
Nogová Daniela 28. 2. 2011
| |
Díky celému Červenému Dvoru, oddělení B, sestřičkám, panu doktoru Vlnieškovi jsem včera oslavila narozeniny. Zdravá, sebevědomá, střízlivá, s nadhledem i náhledem, spokojená, šťastná, studující, pracující, usměvavá, se sluníčkem v duši, pevnou rukou, rovnou chůzí, s chutí do života, s mořem splněných přání a snů. Vidíte, právě jsem vyjmenovala všechny dárečky, které dostávám každoročně k narozeninám od Červeného Dvora , pokud abstinuji. Jedno přání se mi ale nikdy nesplní, a to je dostatečně poděkovat panu doktorovi Vlnieškovi a jeho týmu za záchranu mého života, který visel na vlásku, tak tenkém, jaký zaručí jen závislost na alkoholu. Můj spokojený a šťastný život je jediná možnost jak vyjádřit můj dík. Děkuji tedy za dárečky, za to že jste byli, jste a budete, za Vaši bezmeznou důvěru, podporu, a za to, že to s námi závislými nikdy nevzdáváte. Daniela Nogová, z oddělení B, Novotní.
Bc. František SLAMKA 27. 2. 2011
| |
Vždycky jsem si byl vědom následku, ke kterým alkohol musí nutně vést. Neštěstí, vysvětloval jsem si, není v tom, že se vůbec pije, že to člověka stojí čas a peníze, ale v patologických následcích, které alkohol vyvolává. Nejde tu ani o játra, ledviny a srdce. Mnohem nepříjemnější jsou duševní změny, deliria, halucinózy, psychická degradace atd. Kolotoč myšlenek se však točí dál. Dlouhá léta….. Degradace….. Člověče…..Opravdu pořad ještě člověče?.....Kde je vlastně hranice lidského? A na které straně jsem? Na které dnes, a kde zítra? Kde bude konec řetězu? Čeká mě ústav choromyslných? Nebo, nebo, snad provaz? Byl únor, psal se rok 1982 a mně bylo 37 roků. Můj alkoholický život se řítil do svého konce. Obcházel mně „delirium tremens“, smrt klepala na desku života. Všechno bylo pryč. Mládi, vzdělaní, práce, čest a zdraví. Každodenně jsem zápolit o chvíli střízlivého života. Nepřicházel. Dny za dnem se valily v alkoholické mlze, jas žití nepřicházel! Na konci běsů, jenž mě skoro připravil o holé žití, přišla nabídka, kterou jsem nemohl již odmítnout…. Aneb mohl a pak???.....a to by byl zřejmě můj člověčenský konec, konečný…Ale? Přišel tvrdý a poslední argument!!! ČERVENÝ DVŮR, protialkoholní léčebna, která vás může přivést k „trvalí a důslední abstinenci. Všechno máte ve svých rukou…Je to opravdu zvláštní pocit, když najednou, po nekonečné dlouhé době „máte všechno ve svých“ nezodpovědných, roztřesených rukou! Dá se s tímto stavem něco udělat? Tenkrát jsem ještě nebyl přesvědčen, že se něco pro mou duši udělá, i když ta má léčba …?! A tak den 4. 4. 1982 byl pro mě den D, kdy jsem coby měsíční abstinent (od 1.3.1982) protože již to nešlo ani s alkoholem ani bez něho nastoupil na oddělení A, v Červením Dvoře. A byla to léčba…. Byla dynamická, plná zvratů, Tvrdá, náročná na disciplínu, o které se vám v této (demokratické?) době ani nesnívá. Stálo to však za to a splnila svůj účel!!! Uvedla mne na cestu trvalé, důsledné, abstinence!!! To co se v léčebně zdálo jako nepřekonatelní, bylo v reálu života téměř nedosažitelné!! Proč? Protože na řešení problémů mi zůstal jen a jen „náhled“, který mně provázel mojí abstinenčním životem! Terapeuty byli daleko, ale byli tady její dobře myšlenky a hlavně drill disciplíny, který se mi zakódoval pod samou kůži… A tak se den míjel s dnem bez alkoholu… Pomalu ale jistě… A přišel den 4. 8.1982 a moji léčba skončila! V mém životě se mnohé změnilo a naozaj musel zavát dobrý vítr, abych neztroskotal na útesech a mělčinách života. S lidským, pracovním, šel v ruce s rukou i společenský vzestup. Výčet by byl dlouhý a tak jenom toto, pro mě radostné konstatovaní: DNE 1. BŘEZNA 2011 JE TOMU 29 ROKŮ CO TRVÁ MOJE TRVALÁ A DŮSLEDNÁ ABSTINENCE! Vím, že život je v dnešních časech složitý, teda plný nástrah, životných zklamaní z nedostatku existenčních istôt, a k těmto stresujícím okolnostem se přidá „svoji vlastní závislost“. Je to začarovaný kruh, s pekelnými mukami, běh v začarované manéži. Ale na konci každého tunelu je malinké světlo, které třeba vidět a pevně za ním jet, aby člověk vyšel do úplné rozjasanej skutečnosti. A tam Vás čeká abstinence. Ona je tou „záříci kométou“ našeho života A v životě si někdy sám jako kůl v plotě. Ale aj to se dá zvládnut! S hlubokou úctou a vděčnosti si v paměti uchovávám dřívějších ale i nynějších lekárov, terapeutův, sestřičky a personál Červeného Dvore, kteří každý svým tvořivým a lidským dílem přispěli k tomu, že moje myšlení se během léčby měnilo a získávalo ten nejsprávnější „náhled“, i když to bylo za cenu odříkávaní, tvrdšího drillu a úchvatní, dnes již dnešními klienti nepochopitelně kázni. Říkávali jsme si, že odsouzení se měli mnohem „líp“ jako my léčící se závislí na alkoholu. A bylo mnoho takových, co nevydrželi a léčbu nedokončili, zabalili to, a skončili pravé v tom kriminále. Mnoho je takových, kteří skončili pod drnem. Člověk někdy zaplatí aj tu nejhorší daň za svou závislost. Marně je, láska našince (mně nevyjímajíc), k práškům, k alkoholu je tak silná, že obětujeme aj to nejcennější, co máme, „holý život“. A přitom stačí tak málo. Brát léčbu, brát aj ten „tvrdý“ Červeňák, získat náhled a vykročit na cestu k abstinenci. A jedna moudra rada: NETŘEBA ABSTINOVAT CELÝ ŽIVOT! STAČÍ ZE DNE NA DEN, A BRÁT ABSTINENCI JAKO PROSTŘEDEK, K DOSÁHNUTÍ PŘIJATELNÉHO ŽIVOTA. Jsem Vám nekonečně vděčen a skláním se před Vaším trpělivým a humánním přístupem k naší léčbě. Vím, že ne všichni si váží Vašeho nadlidského úsilí o navracení do reálního života co nejvíce zbloudilých a nešťastných závislých lidí, bez rozdílu věku, vzdělání. A je to věčná škoda... S hlubokým pozdravem, s úctou a nekoneční vděčnosti Bc. František SLAMKA, patrón skupiny na oddelení „C“ a Osobnosť Červeného Dvora. P.S. Prosím čitateľov týchto stránok aby ospravedlnili moje prípadne nedokonalé, či gramatické nedostatky znalosti jazyka českého! Ďakujem Vám za pochopenie.
František Kazinota 24. 2. 2011
| |
Dobrý deň prajem, je možné,že niekto ma aj spozná.Absolvoval som PAL v Červeňáku v čase cca od 14.8.1989-14.11.1989.Bol som na Áčku mal som skoro 24 rokov a už dlho viem,že som bol ťažký alkoholik.Rodinu som mal pred rozpadom,syn Ondrej mal vtedy 2 roky.Ale nechcem Vás napínať.Syn teraz surfuje na internete u seba v izbe a ja som zasadol za dcérin Laptop,lebo je niekde s kamoškami.Moja dcéra Daniela má teraz 21 rokov.Narodila sa nám v auguste 1990.Mojej manželke som vďačný,že mi vtedy verila a bola ochotná absolvovať v Červeňáku týždeň terapie so mnou.Teraz bývame už šiestu zimu v dome ,ktorý sme si sami postavili.Sú mená na ktoré sa nedá zabudnúť,škoda ,že si už nepotykám s Doc.Skálom.,spomínam naňho velmi rád aj na sestru Maťovú,sestru Kovářovú s manželom,Mudr.Kubíček,niektoré mená mi už vypadli.Bol som aj na dvoch zjazdoch,ale už ten čas začal ísť nejak rýchlo a nebolo kedy.Viem,že nejaký klub bol v Brezovej,ale od Skalice to mám dosť od ruky.Alkohol som prestal piť dva týždne pred liečením,t.j.1.8.1989 ,takže abstinujem už bezmála a bez problémov 22 rok.Možem Vás poprosiť o nejaký termín ďalšieho zjazdu?.Rád by som sa poprechádzal po známom mieste. Ďakujem,ak ste to dočítali až sem a držím palce. s pozdravom Franta Kazinota Skalica Slovensko
Pavel Křivka 22. 2. 2011
| |
Zdravím všechny,už je to 8 let co jsem nastoupil léčení(drogy a dost vydatně).Moc šancí jste mi nedávali a já pořád abstinuju.Před rokem a půl jsem přestal i kouřit.Tak se mi povedlo se dostat až na 147 Kg (mám 192 cm) a musel jsem začít bojovat s váhou.Chodím do poradny a zatím jsem sundal 5 kg/měsíc. Je to ale docela děsný.Přestat brát drogy mi připadalo jako hračka proti jídlu.Je to občas docela utrpení-chutě adt. Tak držím všem palce v abstinenci.Aź teď když bojuju s novou výzvou jsem si pořádně uvědomil jak skvělá je pomoc Červeňáku. Děkuji proto ještě jednou všem za pomoc,hlavně Dr.Vlnieškovi a od.B. Pavel Křivka
Ivan Štulajter 21. 2. 2011
| |
Vážený pán MUDr.Strnad Tak krásne slová " abstinentská pýcha " , může to mať dvojzmyselný význam , ten prvý že sa asi chlubíme , čo sme dokázali , alebo sme pyšný na to že pomalu a iste vyhrávame boj nad alkoholom, lebo ešte ani ja ani moj priateľ Ferko nemáme ešte vyhrané , a naša pýcha spočíva v tom, že sme živý príklad toho , že sa dá abstinovať , a docieliť aj dlkšie časové obdobie ako sú desaťročia úspešnej abstinencie , tvrdého boja. V bežnom , každodenom živote to bereme ako samozrejmé ale ked prichádza deň z velkým D to určite si každý z nás spomenie na začiatky v Červenom Dvore ,na prvé kroky abstinencie pod vedeným skúsených odborníkov ako má červeňák ... a vzali sme si ich rady a poučenia k srdcu a výsledok je jasný .... Všetkým čo to myslia vážne prajem úspešnú abstinenciu Ivan spod Ješteda
MUDr Jan Strnad 21. 2. 2011
| |
Jak to tady tak čtu,musím si zase objenat opakovací léčbu.Už asi zase mě popadá abstinentská pýcha
Ivan Štulajter 17. 2. 2011
| |
Pekné pozdravenie všetkým, čo budú čítať tuto moju malú spoveď. Za 11 hodín bude presne 37 rokov ako som prekročil prach Červenodvorskej liečebne, z úmyslom absolvovať "dobrovoľnú " protialkoholickú liečbu z tým zámerom , že za 3 mesiace si moj tak schátralí organizmu odpočinie a zrehabilituje a po návrate domov budem moc piť dalej. Ale ďakovať , všetkému personálu v lečební , ích dobrých skálovských presvedčujúcich metód , som zmenil svoj názor a vzal som moj abstinenský život do vlastných rúk. A za úzkej a dlhoročnej spolupráci , všetkých odborných prácovníkov , nespočetné množstvo , priateľov abstinentov , mojích najblišších, A-klubu Brezno a pomocnej ruky personálu liečebne Červeného Dvora , som tu a oslavujem tak velké vítazstvo nad alkoholom. Všetkým Vám prajem nech sa darí. Ivan spod Ješteda
Peter Šebo, Kladno 7. 2. 2011
| |
Zdravým Všetkých červeňákov. S radosťou som si prečítal odkazy ktoré ma veľmi potešili a hlavne veľmi zahriali na duši. Potešila ma aj odpoveď od p. Bc. Slamku. Veľmi sa omlúvam, ale ja som 20.5.2009 nebol ešte v Červeňáku. V tom čase som videl svet len cez pohárik. Nastupoval som až 4.3.2010. Ale to nevadí. Som veľmi rád, že ste mi odpísal. Aspoň viem že nie som sám Slovák ktorý bol na tom špatne a dosť. Je pravda, že s odstupom času keď sa pozerám spetne a hodnotím minulosť najme posledné roky tak sa aj pred sebou hambím a je mi to trápne. Asi popré v živote sa mi niečo podarilo a dúfam, že sa mi v abstinencii bude dariť aj ďalej. Teraz vidím, že sa dá žiť inak. Musím stým bojovať. Je to ťažký boj a na dlhú na dlhú cestu, ale vidím, že sa to vyplatí. Alkohol mi zobral veľa pekných chvíľ do nenávratna, ktoré sa už nedajú vrátiť. Viac to už prežiť nechcem. Netúžim po návrate minulosti. Ale, za to, že sa mi otvorili oči možem poďakovať Červenému dvoru a celému kolektívu ktorý mi hodne pomohol. p.Bc. Slamka chodím dva trikrát do roka na Slovenko. Teraz plánujeme ísť cez prázdniny. Veľmi by ma potešilo, keby sme sa mohli stretnúť a osobne si chvílu pokecať. Z Levíc do Zvolena nie je až tak ďaleko. Ja by som Vám potom oznámil termín v ktorom budeme na Slovensku a nejak by sme to dali do hromady. Jirko daj vedieť ako sa máš. Ja som stratil všetky tel. kontakty čo som mal z Červeňáku - Tomík mi hodil tel. do vody a odišiel aj s číslami. Chodím dosť často do Prahy tak by sme mohli pokecať. Ak možeš ozvi sa. Pozdravujeme Ťa aj maminu. p. Dr. Vlnieška buchty mi chutia, už som sa ich naučil aj piecť. Je to na mne aj vidieť. Ešte raz všetkých pozdravujeme a prejeme hodne zdravia a štastia
Jan Smíšek 7. 2. 2011
| |
Celý tým vzpomínáme na Rudu S., a také na jeho otce, kterého měl p. S. velmi rád. Všem blízkým upřímnou soustrast. Jeho slovy - ať ho Bohové provázejí.
B.Chromcik 5. 2. 2011
| |
Chtel bych pozdravit cely cerveny dvur a hlavne oddeleni B. Od meho posledniho pobytu jsem se v podstate neozval a tak to napravim ted. Je pravda, ze toto rozhodnuti hodne ovlivnil Ruda S. v prazske tramvaji. Je trochu tristni, ze vzpominky na lecbu ve me vzbudi takova situace...... No jo no, i takhle to nekdy dopadne. Me se celkem dari, abstinuji, splacim dluhy, makam, hodne se snazim jezdit s detma po vyletech apod. Ted jsme zrovna v Marianskych Laznich na ctyri dny..... Moc se v Chebu nezdrzuju, cim min,tim lip. Na jare bych chtel ukazat na hodnotici, i s manzelkou bychom prijeli na vykend do Krumlova, mame to v planu jiz od leta, tak doufam, ze to vyjde. Takze se mejte, uz musim jit do postele, synek totiz uz beha kolem notebooku a pta se kdy uz pujdu. S pozdravem a s diky Breta P.S. omlouvam se za hacky a carky, ktere chybi tohle je asi nemecka klavesnice
Peter Šebo, Kladno 1. 2. 2011
| |
Dobrý deň. Pozdravujem Všetkých v Červenom Dvore. skorej ako začnem písať sa veľmi ospravedlňujem, že som sa neozval skorej ale ako si mi to nevyšlo. Touto cestou pozdravujem celé oddelenie B na čele s p. doktorom Vlnieškom a celý personál odd. B ako aj liečebne a chcel by som im ešte raz poďakovať za to čo pre mňa ako aj pre ostatných pacientov urobili a som presvedčený, že ešte veľa urobia. V tom im prajem hodne síl a zdravia k ďaľšej práci s nami problémovými ľuďmi. Ste ľudia s veľkým srdcom a pochopením.4.3.2011 bude rok čo som nastúpil na liečenie v červeňáku so závislosťou na alkohol. Absolvoval som tri mesiace. Pred nástupom som si vobec nevedel predstaviť čo ma čaká. Predstavy boli hrozné. Počas pobytu sa to ale zmenilo. Vďaka personálu odd. B a ich pomoci a pochopenia pre moje problémy som si názor rýchlo zmenil. Ja som toho času chorý. Dostal som chrípku tak som doma, ležím tak mám čas písať a aj svedomie ma už tlačilo, že sa musím ozvať. Ja celý čas od skončenia liečby abstinujem. Chodím dvakrát do týždňa na antabus. Ten alkohol mi nechýba, ale občas chute sú. No snažím sa bojovať aby som znova do toho nepadol. Do komunity sa priznám nechodím, bol som raz ale nestálo to za nič. Zlatý červeňák. Mám ináč hodne práce od rána do večera soboty. Nedele mám ako tak voľno, to sa venujem rodine, hlavne deťom. Začal som s manželkou chodiť hodne do divadla, o čom som pred tým keď som pil ani nechyroval. Možem ako tak po roku abstibencie povedať, že sa mi život hodne zmenil a smeruje stále k lepšiemu. Prežil som Vianoce, dcérine 18 - te narodeniny, synove 5-te narodeniny všetko bez alkoholu, čo som si pred tým nevedel ani predstaviť. Problémy ktoré sa vyskytnú riešime spolu s manželkou v rodine a nie ako predtým, sám s alkoholom. No skratka veľa sa toho zmenilo. Veľmi pomohla aj manželkina prítomnosť v liečbe. Prišli sme na veľa vecí. Takže žijeme ďalej a lepšie ako pred liečbou s bežnými starosťami a radosťami, ktorých je samozrejme viacej. Toho času máme doma na návšteve moju mamu zo Slovenska Ktorá Vás touto cestou veľmi pozdravuje hlavne pána dr. Vlniešku ako aj celý kolektív a hlavne ďakuje čo ste pre mňa spravili. Ešte raz pozdravujem celý kolektív odd. B, Zimovcov, pracovných terapeutov, p. Kizoura ako aj celý kolektív liečebne a ostatných čo ma poznajú, prajem im len to najlepšie a hodne zdravia a síl do ďalšej práce a spokojnosti v živote. Ešte raz srdečná vďaka za všetko.
Jirka Vacek 31. 1. 2011
| |
Zdravím všechny z červeňáku ,chci se s vámi podělit -oslavil jsem 28.1. rok plné abstinence,sfouknul jsem si první svíčku na dortu:)Mohu jen doporučit recept zvaný červený dvůr.Daří se mi dobře v abstinenci,spousta věcí se zlepšilo,hlavně vztahy. Pracuju,sportuju,žiju a užívám života v novém vnímání reality. Pro ty,kteří se rozhodují,neváhejte a jděte do toho!!!Pozdravuje taky Jarda K.,drží se,momentálně má problémy s vysokým tlakem,ale už je to prý lepší. Těšíme se oba na opakovačku.Všem pracovníkům a pracovnicím jedno velké DÍKY za to,co pro nás děláte!!Zdraví Jirka
dr. Kyzour 27. 1. 2011
| |
dík za pozdrav,hodně dnů abstinence,těšíme se na Vás.Vlnieška
Chochola Petr 26. 1. 2011
| |
Zdravim veškerý personál Čer.dvora Stále uspěšně abstinuji a v dobrém na vás vzpomínám! Doufám,že příští sraz abstinentu mi vyjde! mějte se krásně a přeji hodně uspěchu ve vaší nelehké práci,kterou děláte tak dobřeee!!! S pozdravem Chochola petr PS-pozdrav pro pana Čermáka a pana Vlnějšku! AHOJKYYYYYY
Bc. Tóthová-Umlaufová Nikola 25. 1. 2011
| |
Hezký den přeji celému odd. A, léčila jsem se v ČD 04-06 2010,bohužel jsem odešla pár týdnů před koncem z vlastní vůle(zamilovanost) a neuplyne pár dní abych si na červeňák nevzpomněla. Zaplať pánbůh důvod proč jsem se rozhodla odejít trvá dodnes,změnili jsme s Markem radikálně způsob i místo života-z Prahy jsme se odstěhovali do Harrachova,za dva měsíce se nám narodí dcera Sofie-Ella a i když to ze začátku rozhodně nebylo snadné,troufnu si teď už říct,že tomuhle vztahu věřím a je mi fajn a za to vděčím Vám všem co jste se nám věnovali. Hodně štěstí s dalšíma dušičkama přejí Nikča a Marek
Andrej Šebeš 25. 1. 2011
| |
Zdravím Vás, Pavle, jsme rádi, že se Vám daří. Těšíme se na Vás na opakovačce na jaře. Ale nevím, nevím, zda se Vám podaří zvítězit nad panem Debnarem, on totiž velmi intenzivně trénuje...:-). Andrej Šebeš
Pavel Pičman 23. 1. 2011
| |
Zdravím celý ČD, po nějaké době Vám chci zas poslat krátkou zprávičku z Olomouce. Je tady stále fajn, vše běží v rychlém tempu kupředu a je to jen lepší a lepší. Občas se mi už zdá, že to snad ani nejde,aby bylo ještě líp, ale stále přicházejí nové a nové věci, které mě baví a naplňují. Podrobnosti si nechám na opakovačku :). Daří se mi moc dobře, řekl bych po všech stránkách života. Práci mám stále stejnou, kolem sebe pečlivě vybranou skupinku super lidí, pohodové a příjemné bydlení a vedle sebe krásnou slečnu :). Začal jsem jezdit na snowboardu a úplně jsem tomu propadl, takže hltám zimu co to jde. Někdy z jara mám naplánovanou opakovačku, takže dám ještě dopředu vědět ( panu Debnárovi - Kleť :) ) Takže pozdrav do zámku všem a díky. P.P.
dr. Kyzour 20. 1. 2011
| |
Dík za příjemnou zprávu,všem hodně zdraví a pohody při výchově,hodně dnů abstinence. dr.Vlnieška
Tomáš Pecha 19. 1. 2011
| |
Ahoj všem a odd. b zvlášt,zdravím pana doktora a pana smíška,sestřičky,chci vám moc poděkovat a asi budu celý život,6 ledna se mi narodil syn a bez vás a Němčic bych to asi už nezažil,je to nádherný a zároven namáhavý,jsem spokojený a v pořádku a mám něco co je nenahraditelné a to je vlastní rodina,děkuji a mejte se krásně,svou práci děláte skvěle s úctou Tomáš pecha
Tomas 17. 1. 2011
| |
Dobry den preji vsem...Mam skromny dotaz....v kolik je v lecebne budicek, jak je to s osobnim volne, zda je tam posilovna a jak vypada normalni den terapie?....Moc vam dekuji za odpoved.....S pranim hezkeho dne Tom
Láďa Klas 13. 1. 2011
| |
Děkuji červeňáku!!Moc jste mi pomohli..zdravím celé béčko,všechny terapeutky(ty),setřičky,doktory a doktorky,slečny ze sociálky a pracovníky z DETOXU:DMám se fajn a v pořádku,práci si scháním a někdy přijedu na návštěvu.Chybí mi áčka...PŘIJĎTE ZAS FUNGUJETO:D
Petr eF 12. 1. 2011
| |
Zdravím komunitu B ,hlavně Zími. A všechny terapeuty Béčka a také milé,hodné Sestřičky!!!!!!! Já a Léňa se máme dobře.Stale bydlime v Praze a praci mame oba ,takže to jde.No alkohol , už jsme se 4x napily a kničemu to nevedlo.Takže se držíme !!!!
mamka. 11. 1. 2011
| |
dobry den,vam vsem.Po precteni vasich komentaru ctu jenom to nejhezci a nejlepsi.Jak vsem moc zavidim.Nas syn se v cervenem Dvore lecil.lecba mela velky uspech.To co jsem videla na nasem synovi byl velky Dar po nekolika letech jeho zavislosti.Pracoval,zil v pohode,v klidu,cvicil,byl samy usmev az nekolik dni pred vanocemi zacal opet hubnout, lhat, a nechodit domu.Nedalo mi to tak jsem mu udelala test.Bohuzel svindloval a tak musel predemnou udelat novy test.A to uz se priznal.tusila jsem to.V tu chvili jako kdyby do mne uhodilo tisic blesku na jednou.On zacal povidat od kdy bere atd.Bylo my moc zle,ten pocit ze to zacne vse znova.Rekla jsem mu v klidu ze uz nechci to obrovsky trapeni ,ktere trvalo nekolik let.Nevim jestli jsem udelala chybu ale vyhodila jsem ho.Mozna ze me bude hodne lidi odsuzovat ale kdyz byl pryc vic jak 4 dny a ja ho nevidela ani jsem nemela o nem zadnou zpravu bylo mi dobre ale zaroven i hodne zle. Byly chvile kdy jsem mu prala aby se predavkoval a byl by konec vseho toho zla a utrpeni hlavne pro nej.Nedalo mi to a nasla jsem si ho.Vzala ho k sobe jeho pritelkyne.Bohuzel obe vime ze je to jen na chvili nez to zase prijde.poprosila jsem ho aby si prez kacko opet zaridil lecebnu a pak komunitu.Nevim jestli to udelal,nevim ani jestli je u pritelkyne, nevidela jsem ho 4dny.nevolam ,nechodim tam. MAM OBROVSKY STRACH, ze tam uz zase neni. Preji vsem co se lecili a leci v Cervenem Dvore PROSIM vydrzte uz kvuli sobe. Zoufala mama.