Vážení a milí návštěvníci našich stránek,
děkujeme za vaše příspěvky. Zde je archiv komentářů do 5. dubna 2014, nové ohlasy pište prosím na stránku s aktuálními komentáři.
Vážení a milí návštěvníci našich stránek,
děkujeme za vaše příspěvky. Zde je archiv komentářů do 5. dubna 2014, nové ohlasy pište prosím na stránku s aktuálními komentáři.
1 327 zamyšlení nad “Archiv ohlasů 2”
V Červeném Dvoře jsem se léčila v roce 1995…Je to léčebna dobrá..
Ráda vzpomínám na dobu,kdy jsem tam byla…
Dobrý den, nedá mě to a musím Vám napsat jednu velkou pochvalu. Tento týden se konala přednáška o závislosti na drogách ve škole v Loučovicích. Hosté /podle mých zdrojů/ byl Olda Bažant a jedna bývalá pacientka. Kluky měl Olda a děvčata bývalá pacientka z PL Č.D. Její jméno bohužel nevím, ale mě údajně zná. Této debaty se účastnila i má vnučka Karolínka /žačka 9. třídy/. A ta byla přednášející nadšena a šokovaná co všechno zkusila a zažila při užívání návykových látek přednášející. Myslím, že tato přednáška měla svůj účinek na mládež. Děkujeme Vám za vaši práci a pěknou spolupráci Oldy s touto školou. Eva Ivanová, Loučovice
Prosim o informaci,jak dlouho se ceka na umistenj po splneni vsrch podminek pro prijeti,ptam se za syna,ktery je uz celkem na dne kvuli alkoholu,dekuji.
Renato taky bych Tě rád opět potkal
honza
@honza strnad,
Ahoj Honzo- doktore, rád na tebu vzpomínám, jak na základní léčbu, tak i na jednu opakovačku. Mnoho o tobě nic nevím, jen z doslechu. Já pojedu na 6.opakovačku,
poslední týden v dubnu 2015 a doufám, že se uvidíme na sjezdu. Umřela mi před 2-ma lety manželka, tak si dovedeš představit jak žiju.
Přesto mám dobrou náladu, už 5 let nekouřím. Pozdravuj syna a dcerku a napiš jak žiješ.
Ahojky ,tak zavolej ,velmi rada ,te uslysim 775288022.Renda Stadnikova (fotografka)
Honzo, co to je v Tvém výše uvedeném příspěvku: BOHUŽEL STÁLE ABSTINUJI…………………………..?
Bac Salmku nekomentuju
Al už jsem dost dlouho z červenaku a kupodivu se mi docela stýzka hlůavně po DR Dejmkovi
Bohuželstale abstinuji a vedeu žívost vpravdě hektický-mam soukromou ambulanci, sloužím na imetreně a jako koník je Barroterpie vše pochopitelně v jiném městě a tak v 6,oo sednu do auta a ve 22 oo jsem doma Za rodinou se dostanu 2x měsíčně ale to většinou prospím
@honza strnad, Honzo, jsi to Ty? Doktor v džínových lacláčích?Jestli ano, ozvi se. Renata
JO to jsem já a džány stale mám nosím je v opbdobí kdy by mohla ořijít KRIZE
Zdravím Jonza
@honza strnad, doufám, že je oblékáš co nejméně. Já jsem OK. Kdy máš opakovačku? Přijela bych na AA podívat se na to, kolik jsi zase zhubl a primárně proto, že bych Tě ráda viděla. Renata
Vážený pane doktore,
držím Vám palce, aby Vaša abstinencia prešla do fázy“trvalej a dôslednej abstinencii“.
Možno sa Vám to zdá,ako nemožné, priam frustrujúcé, ale život nás pacientov z rokov (1980-1992) minulého storočia Červeného Dvora, hlavne slovenskej časti sú dôkazom toho, že pre nás závislých, je jedine abstinencia východiskom, ako žiť spokojný, ak keď nie vždy bezkonflitkný každodenný život.
V pondelok 19.5.2014 som prišiel do Červeného Dvora, aby som sa nasledujúci deň 20.5.2014 zúčastnil na „voľnej tribúne“ na našom oddelení „C“.Popoludní sme si spravili posedenie s mojou skupinou SLÁMCI! Mne stačí aj tento dvojdňový pobyt k tomu, aby som načerpal dostatočne množstvo energie, zážitkov, ktoré mi pomáhajú a dodávajú silu pokračovať, v dňoch môjho dôchodcovského života. Môj život je vyplnený pracovnými povinnosťami, ktoré som si zobral na svoje bedrá. Tiež mám niekedy život, tak nabitý, že neviem kam skorej skočiť, niekedy ako Vy pán doktor. No a okrem iného som pri mojej návšteve spomínal na Vás s doktorom Dejmkom. Ja Vás až tak do hĺbky človečentsva nepoznám, ale viem kto Ste.
V závere, Vám želám veľa spokojných a pokojných dni vo Vašom živote, v povolaní, ktoré vykonávate. Úprimne Vám želám, aby sa Vám hektické dni vyhýbali, aby ste sa mohli každý deň obzrieť, a spomenúť si aj na Červeňák, aj na doktora DEJMKA, hlavne na chvíle, ktoré Ste tam prežili!
S pozdravom a úctou
Bc.František SLAMKA, patrón skupiny na oddelení „C“ a
Osobnosť Červeného Dvora.
Zdravím oddělení B, byl jsem tam v roce myslím 2006, už je to dlouho, tak si kromě té krásné černovlasé drobné staniční sestry, jejíž jméno jsem ke své škodě zapomněl, moc jiných lidí nepamatuji. Tímto tu krásku zdravím. Snad si ještě pamatuju jen dr. Vlniěšku, na něj se nedá zapomenout, košili nacpat do kalhot, na to se vážně nedá zapomenout, a na pana Smíška, na toho a jeho výlety do kopců též nelze zapomenout.
Pánové,vzpomínám na vás rád, protože díky vám jsem tolik let stále střízlivý – abstinující alkoholik. Jenom se mi zdá, že poslední dva roky se mi to posunulo někam, kam jsem se dostat nechtěl. Žiju na vesnici, chovám kachny, husy, slepice. Dříve jsem to sekal jako Baťa cvičky – popadnu kačenu, seknu a je hotovo. Oškubu, vykuchám. Teď už to neumím, běhá mi jich tu po dvoře 60, už měly být dávno v mrazáku, a já jak jsem v té své střízlivosti, všechno kolem sebe miluju, což je čím dál tím horší, ta sentimentálnost, nedokážu to praštit.
Tak já myslím, že to je negativní stránka abstinence. V opilosti mi to majznutí nevadilo. I když vždycky budu zvedat ruku za to,
že abstinence je skvělá, a vzpomínky, práce v parku, v zahradnictví, tam jsem si uvědomil, o co závislostí přicházím – říkal jsem si, Antoníne, proč vyštipuješ rajčata v léčebně, místo abys to dělal doma ?
Jenom se bojim, že se těch kačen zbavit nedokážu zbavit bez alkoholu nebo bez trávy.
Ale bojím se snad zbytečně, doufám ve své selské geny.
Petr P. Antonín
@Petr Antonín,
Já se na Vás p. Antonín také pamatuji, tuším jste uvažoval chovat pštrosy.. Ta kráska by mohla být st. sestra Kamila Píchová, uvidíme, zda/která se v popisu pozná. Chápu Váš vzkaz tak, že se Vám daří – a to je príma. Děkujeme, že jste se ozval.
@Jan Smíšek, No pane Smíšku, máte pravdu, na vsi se mi daří dobře, pořád abstinuju, ačkoliv jsem si navykl na ten lisovaný pu-erh a nedokážu bez toho žít, to už je asi také závislost, jen na ty pštrosy nedošlo – ono je to tak, že záleží na tom, jak dlouho s tou drůbeží žijete. Když s kachnou tři měsíce, nakonec to jde, jí majznout, ale
se pštrosem nebo s prasetem ( to vím, že prase není drůbež, to píšu pro šťouraly) třeba deset měsíců, to už má jméno, a pak to majznutí je dost těžké.
Pořídil jsem si elektrokolo, tak až bude zase sraz, vyudím pár kačen a z Nymburka do ČD to za dva dny zvládnu, vychytám si dobíjení cestou, abychom ten svátek sportovní abstinence okořenili trochou obžerství.
Petr A.
@Petr Antonín, Tutově je to Kamila!!!! A výlety Mgr. Smíška? Málem jsem jednu terénku nepřežila, šlo o život:-))))). Teď už bych se asi hodila marod, ale on by mi na to neskočil.Má mě prokouknutou, že ano?
Ahoj Petře, byla jsem tam v té době na stejném oddělení ve skupině Novotných. Jsem na tom stejně….abstinuji, život jde nahoru i dolů a nikdy nepřestanu být vděčná dr. Vlnieškovi, kterému tímto přeji z celého srdce hodně zdraví k narozeninám, i když opožděně a celému týmu, ráda vzpomínám i sestru Kamilu a Olinu…a vlastně na celé to období..na přestup a taky si občas vzpomenu na tu Marii před nástupem do Červeňáku….
Zdravím Vás paní Marie a i Vás pane Antonín, jsem ráda, že se vám daří!! 🙂
Vážení priatelia v Červenom Dvore, milí čitatelia tejto webovej stránky.
V roku 1982, vo fyzickom veku 37 rokov som sa pokúšal ambulantne liečiť s alkoholovej závislosti, takmer skoro rok. Pravidelne po troch mesiacoch, prišla recidíva so všetkými negatívnymi následkami. Po poslednom 10 dňovom trvajúcom alkoholickom ošiali som stál jednou nohou v hrobe. Je to možné kruté prirovnanie, ale je to holý fakt. Na moje šťastie ma môj železničiarsky psychiater, takmer celý mesiac marec/březen/ pomaličky postavil na nohy a po týždni práce mi poradil, či by som neskúsil liečbu v Červenom Dvore, kde mi už predbežne dohodol termín nástupu na liečbu. Nastúpil som 4.4.1982 a liečba trvala 4 mesiace a skončila 4.8.1982! Málo kto mi veril, že moja liečba bude úspešná a budem trvale a dôsledne abstinovať. Verila mi však moja matka, ktorá už nežije, ktorá ako veľmi náboženská dedinská žena sa modlila celý svoj život, aby som sa už spamätal a začal normálne žiť.
A práve 1. marca 2014 je tomu presne 32 rokov, čo trvale a dôsledne abstinujem. Smelo môžem prehlásiť, že tá moja abstinencia je krištáľovo čistá. Pretože ak abstinent pri nejakej záťažovej životnej situácii, pripustí resp. začne rozumovo pochybovať o sebe, svojej abstinencii, tak sa dostaví recidíva, ako blesk, spustí sa superčervený spúšťať a človek sa dostane znovu do osídiel mamonu a rozkoše, ktorá skončí až na dne.
A čo mi tá abstinencia za tých 32 rokov dala, či prispela k tomu, že som po pracovnej kariére:
– do liečebne som prišiel, ako posunovač na železnici, zo žst. Zvolen nákl. stanica, po niekoľkých mesiacov som bol už vedúci posunu, dozorca spádoviska a nádražný,
-v roku 1984 ma dopravný námestník z večera na ráno posadil na komando vlakových čiat vo Zvolene os. st. Bola to veľmi zaujímavá práca, aj keď v tých časoch chýbalo veľa ľudí, v rozhodujúcich profesiách, boril som sa s ťažkosťami, práca ma bavila , až do roku 1989,
– v roku 1989 som prešiel pracovať na Prevádzkový oddiel ČSD na funkciu technológ cestovnej a staničnej služby. Po dvoch rokoch som išiel o dve poschodia vyššie a stal som sa Krajským zväzovým inšpektorom bezpečnosti práce, Odborového združenia železničiarov.
– v roku 1993 som dostal ponuku pracovať na generálnom riaditeľstve Železníc Slovenskej republiky (ŽSR) Odbore inšpekcie a bezpečnosti, ako vedúci oddelenia inšpekcie bezpečnosti práce. Bola to veľmi zodpovedná práca, pretože bolo treba naprávať mnoho nešvárov, zabrániť pracovným úrazom, kde bola hladina alkoholu od 0,21 promile až o hladinu 3,6 promile. Prežil som dosť ťažkých chvíľ hlavne vtedy, keď sa menili riaditelia Odboru a hoci nemali o bezpečnosti a ochrane zdravia pri práci ani tu najmenšiu ideu ako a kam smerovať,
– o roku 1998 až 2000 sme začali ako prvé lastovičky študovať bakalárske štúdium na Žilinskej univerzite, fakulte Prevádzky ekonomiky dopravy a spojov, katedre železničná doprava. Ako funkčne najvyššie postavený v hierarchii z generálneho riaditeľstva ŽSR som bol vedúcim 37 člennej študijnej skupiny, ktorá kompletne v roku 2000 slávnostne promovala.
A z ľudského hľadiska som bol veľmi rád a som až
dodnes, že 8.11.1989 si ma pacienti oddelenia „C“ vybrali za patróna skupiny „SLÁMCI“ tak si skrátili moje priezvisko. Toto bola pre mňa veľká pocta, ktorá ma zaväzuje k tomu, že okrem toho, že na svoju skupinu myslím a snažím sa vždy prísť, čo i len na skok do liečebne, ak keď je to 560 km. Môj život som im priblížil v dvoch malých publikáciách: Curriculum vitae alebo Beh môjho života a naposledy pred dvoma rokmi som napísal Za priehrštie spomienok.
Najkrajším momentom bola pre mňa chvíľa, keď mi na sjezde v roku 2010 pán primár odovzdal Čestné uznaní Osobnosť Červeného Dvora. Vtedy som na pódiu, dlho s mikrofónom v ruke nenachádzal slova vďaky. Táto chvíľa na mňa veľmi pozitívne vplýva, až dodnes, pretože som si dal Čestné uznaní zarámovať a v byte zavesiť na stenu, tak, že denno denne, keď som doma k nemu vzhliadnem.
No a zato, že som dosiahol takéto životné a pracovné úspech, či postupy: vyslovujem všetkým tým, ktorých som v minulom storočí, ale aj v tomto storočí v liečebne stretol nesmiernu vďaku, hlbokú úctu, že ma priviedli, k tomuto malému jubileu. Obdivujem ich ľudské poslanie, pretože ich činnosť sa nedá nazvať prácou, hlavne preto, že ich snaženie a emotívny, empatický prístup bohužiaľ nenachádza, vždy radosť. Som rád, že im aspoň mi, ktorí abstinujeme. prinášame do duše radosť, s dôkazom, že predsa sa dá žiť aj bez alkoholu a akejkoľvek drogy.
S pozdravom a úctou
Bc.František SLAMKA, patrón skupiny na oddelení „C“ a
Osobnosť Červeného Dvora.
Přeji Ti, Františku, pevné zdraví! Gratuluji k výročí a těším se na setkání!
Jiří Dvořáček
Pekný pozdrav spod Ješteda , krásné slnečné ráno prispelo k mojmu velkému dni , dnes slavím neco čemu sem sám neveril , když sem dne 18.02.1974 v 13.30 hod. poprvé prešiel bránov červenodvorskéj liečebne , že dokážu úspešne a trvale abstinovat 40 rokov. Chcem poďakovať všetkým , ktorý mne pomohli zvládnuť prvé dni v liečebne , všetkým čo mne pomohli v doliečovaní , všetkým riaďiteľom, prímárom, lekárom , sestričkám , terapeutom , spolu pacientom a všetkým ktorý ma podporili v mojom rozhodnutí abstinovať . Dnes budem , myšlienkama a srdcom prítomný v červeňáku a spomínat čo všetko krásne a plnohodnotné sa dá prežit počas 40 – ročnej abstinencie.
Z pozdravom Ivan spod Ješteda – Ivan Štulajter
@Ivan spod Ješteda,
Milý priateľu spod Ješteda, ale aj spod Poľany!
Veľmi krásne a citlivo Ty gratulujem k Tvojmu vzácnemu jubileu. V kútiku duše mi sem a tam poletovala myšlienka, čo keby som bol priateľa od modrej armády poznal a prešiel by som s ním bránu liečebne, 18.02.1974! Kladiem si otázku? Bol som už tak hlboko ponorený v démone alkoholu, že ma z bažiny závislosti nebolo už vidieť,pretože už aj hlava bola v bažine ponorená tak, že som už pomaly nežil, ale len živoril!
Mám však radosť z toho, že aj ja som nakoniec prekročil bránu „môjho rodiska“ až 4.4. 1982, čo by už mesačný abstinent. Takže aj ja si budem 1.3.2014 pripomínať 32 rokov trvalej a dôslednej abstinencie!
Plne sa stožňujem s Tebou, že tak, ako si sám neveril v “ tento neobyčajný ľudský zázrak“, tak som neveril tomu ani ja sám! Okrem mojej matky nebolo nikoho v rodine, kto by veril, že raz príde chvíľa, ktorá v realite času na smeruje naše „JA“ do úplnej inej a nepochopiteľnej polohy, že raz ten alkohol z nášho života vymizne.
Moja vďaka sa pripája ku všetkým tým, čo menuješ.Bez Červeňáku, základnej liečby, potom opakovačkám, krásnym sjezdovým chvíľam, aj s tým davom nadšencov,ale hlavne lekárom, psychoterapeutom, sestričkám by sme dnes nepísali tieto riadky.
Teším sa priateľu, že som Ťa mal šancu poznať a tešiť sa z toho, že si „najstarším. trvalým a dôsledným abstinentom“ červenodvorskéj liečebne!
Želám Ti plnú nošu zdravia, aby si mohol osláviť aj 50 ročnú jubilujúcu abstineciu!
S pozdravom a úctou
Feri Slamka.
@Bc.František Slamka, Ferko úprimne ti ďakujem , že si bol v tejto pre mňa velkej chvíli duchom pri mne , potešilo , a 1. marca si určite na teba spomeniem.
Ešte raz ďakujem Ivan spod Ješteda a Poľany
Dobry den
Chci pozdravit po dlouhe dobe odeleni C a jen dodat ze jsem kure mam zmenu prijmeni ozenil sem se a prijmeni sem si vzal po manzelce konecne jsem nasel chvilku nato napsat. Pani slavikova tenhle rok uz to snad klapne a ukazu se v cervenaku na jare by se mela dokoncit rekonstrukce domku a pak uz snad bude trochu casu kazdopadne porad apstinuji
zdravím všechny v tomto započatém roce..moc mne mrzí, že jsem nemohla dorazit na sjezd.nicméně v myšlenkách se k vám stále vracím, hlavně tedy na oddělení C. zní to skoro jako zázrak, ale už jsem 7 let čistá, spokojená a hlavně jsem se naučila bojovat..díky a zdravím všechny, se kterýma jsem se tam kdy setkala
@Barbora Kohoutová, Ahoj Báro, jsem ráda, že o Tobě zase něco čtu. Byla jsem na B a pracovaly jsme spolu v zahradě. Určitě si vzpomeneš. Renata
@Renata Valkonyová, Ahoj barčo jsem rád že tu čtu tyto řádky o tobě.I mě se daří výborně a pokud situace a děti dovolí přijedu na sjezd.Ať se ti daří dál tak skvěle jako dosud.
Vážení a milí pracovníci PL Červený Dvůr, ostatní prominou, ale především Vy na oddělení B a detoxu. Budu trochu sentimentální. Zítra je to přesně rok, kdy jsem k vám nastoupil do tříměsíční léčby, abych začal nový život a odrazil se pokud možno ke krásným zítřkům. Dnes tyto tehdejší krásné zítřky naplno žiji a těším se na další a další úžasné a příjemné dny. Z převeliké části za to vděčím Vám. Vaší péči, nekonečné trpělivosti a hluboce lidskému přístupu. Nikdy vám to nezapomenu a celým srdcem za to děkuji!
Čas letí a já Vás moc zdravím – dobře vím, jaké to je žít nezávislý život…..:-)
Andrej Šebeš
@Andrej Šebeš, Jojo pane doktore. Píši teď práci o předsudcích a mýtech duševního onemocnění a lidé jsou bohužel stále tupí a tupí (film-„Nepotěším Vás, stále kvoká, stále kvoká“ – to je přesně ono!). Je to k smíchu, ale při psaní je mi z toho smutno. Po vzoru Ondry zdravím všechny na detoxu, na odd. A, ale i B :-))))))
nejlepsi lecebna,kdo fakt uz nechce fetovat tak tohle mu muze dost pomoct best memories
Pohodové vánoce a v roce 2014 plno zdraví a štěstí Všem Řehák L.
Riaditeľovi Červeného Dvora a jeho tímu,čitateľom tejto webovej stránky, abstinentom a všetkým pacientom, vrúcne želám a prajem:
K VIANOČNÝM SVIATKOM VÁM PRAJEM, ABY STE OBJAVILI KRÁSU, NEHU, LÁSKU A PRECÍTILI JU VŠETKÝMI ZMYSLAMI.
DOTKNITE SA JEJ ČARA A NECHAJTE JU NAPLNIŤ VAŠE VNÚTRO, NECH VÁS ZOHRIEVA, UPOKOJUJE, ROZOSMIEVA A HLAVNE, NECH VÁS OBKLOPUJE ČO NAJDLHŠIE.
V NOVOM ROKU ZABUDNITE NA SMÚTOK A STAROSTI, PREŽITE HO V ŠŤASTÍ, V ABSTINENCII A V RADOSTI.
PSST… JE TU ČAS SVIATOČNÝ A ZVONČEK TÍŠKO CINKÁ, NECH KAŽDÉMU SA SPLNÍ JEDNA TÚŽBA, ASPOŇ TÁ PRE ŽIVOT NAJVRÚCNEJŠIA!
S pozdravom a úctou
Bc.František SLAMKA, patrón skupiny na oddelení „C“ a
Osobnosť Červeného Dvora.
VSEM PREJI DO CERVENEHO DVORA KRASNE PROZITI VANOCNICH SVETKU A STASTNY NOVI ROK A HODNE SIL DO NOVEHO ROKA
Čistým vše čisté, Štěpánko.
Každý tady máme svoje místo, svoji kytičku, svoje sluníčko, svoje srdíčko a záleží jen a jen na nás, jak s tím vším, veškerým, neskutečným bohatstvím naložíme. Všechno je to v naších rukou. Není třeba se bát, ničeho, nikoho, nikdy.
O Tebe se Štěpánko, nebojím, zvolila jsi cestu, a jakkoliv se může jevit složitá, malinko, nebo víc, nebo třeba vůbec, v jednom je už teď podpořená tou nejsilnější oporou, jaká může v našich případech být. Cesta vede kolem Červeného Dvora. Partnerská a rodinná terapie při léčbě závislosti je jednou z hlavních a podstatných součástí léčby nás všech (NE)Závislých. Poradí Ti a pomohou mnoha způsoby, o kterých nejbližší okolí závislého človíčka většinou nemívá tušení. Rozhodla ses vyrazit na velmi, velmi dlouhou trať. Teď už jenom stačí chtít, nasadit boxerky, obléct kvalitní brnění z trpělivosti, srdíčko naplnit láskou až po okraj, boty do dálky a jde se na věc. Štěpánko, šťastnou cestu, ať už Tvé kroky povedou kamkoliv a s kýmkoliv. Nezapomeň, že máš v zádech odborníky, (NE)Závislé, pozor – teď toho nejdůležitějšího – SAMU SEBE. No řekni sama, není to nadstandardní výbava? Není třeba se bát, ničeho, nikoho, nikdy. Hodně štěstí, víry, lásky Ti upřímně a z celého srdce na cestu přeje Daniela.
Dobrý den , je to 2 dny kdy do Červeného dvora nastoupil můj přítel …. Každý den si čtu komentáře ostatních pacientů a to mi dodává sílu , když jsme s přítelem přijeli do Červeného dvora , působilo to na mě velice příjemným dojmem všichni byli na nás milí … Přítel kdysi skončil kvůli Pervitinu na ulici a kde byl přes rok … Pak jsme se poznali a on ze dne na den přestal , pomohla jsem mu byla jsem mu oporou skoro 3 roky kdy to zvládal se zbavit jehly najít si skvělou práci a občasné relapsy se snažil napravovat abstinencí teď po 3 letech se mu začly problémy vracet a proto se rozhodl pro ustavní léčbu …. Rozhodli jsme se pro Červený dvůr … doufám že to že se rozhodl sám změnit svůj postoj k drogám a léčit se poprvé v životě pod dohledem odborníků mu zachrání život a mi zachraní partnera 🙁 Každý den bez něj je pro mě velice těžký ale vždy si říkám jak moc těžké to je pro něj… Moc mi chybí …. Tak moc bych si přála aby se mi uzdravil …. Je to zlatý chlap se vším všudy nikdy jsme neřešili žádné problémy protože nebyly … Máme totiž jen jediný ten nejhorší jeho závislost … Moc ho miluji a moc bych si přála aby Nám oběma Červený dvůr změnil život tím správným směrem …. Jsem štastná za každého z Vás kdo se uzdravil a kdo bojuje za vlastní kvalitu a smysl svého života
Dobrý den všem. Velmi se mi líbí komentář paní Nogové D. ze 4.11.2013. Určitě bych jich našla mnohem více, ale zmiňuji ten aktuální. Proto píši i vlastní zkušenost. Jsem čistá 14let a ačkoliv se mi splnilo hodně toho, co jsem si přála při odchodu z léčebny, stále s něčím zápasím sama v sobě. Neumím to tak krásně popsat slovy. Jen vím, že důležité je okolí lidí kolem sebe. Ty jsou velká pomoc. Proto se obklopujte, co to jde, lidmi, kteří mají na vás dobrý a pozitivní vliv. Je to jako přívalová vlna. Moc to pomáhá. Je to důležité. Správně naladěný člověk zvládne mnoho. S pozdravem a přáním všeho pozitivního pro všechny. Lenka K.
Chci pozdravit celé oddělení Dr. Vlniešky, terapeuta, sestry, prostě všechny. Jsem stále střízlivý, díky pobytu v ČD a žiju v minivesnici obklopený zvířaty – kachny, husy, slepice, kočky, ovce. Možná se příští rok dopracuji i ke koni.
Petr Antonín
Naše milá Štěpánko,
Zlatíčko, Ty chceš….. a on nechce, Ty nabízíš pomoc, on jí odmítá, jak to může fungovat. Každý chcete něco jiného, Ty mu chceš pomoci, a on nechce. Je to, jako když se snažíš dát k sobě dva magnety opačně. Nefunguje to. Taháte každý za jiný konec provazu, zkoušela jsi to někdy? Je to velmi, velmi, velmi únavné, vyčerpávající. Když každý zpívá jinou notou, písnička neladí, když každý mluví jinou řečí, nerozumí si. Závislost proti touze pomoci. To je boj pro Červený Dvůr, tam jsou na to trénovaní, vystudovaní, odborníci na svých postech. Tam to umí. Štěpánko, to není rovný boj pro laiky.
Štěpánko, chystáš se řešit a zvládnout tři velmi náročné role najednou.
MIMINKO – ZÁVISLOST – MATEŘSTVÍ
ŠTĚPÁNKA – PERVITIN – DĚŤÁTKO
Napsané to vypadá strašně, a ještě strašněji by se to mohlo žít.
Láska hory přenáší. Snad. Možná. Určitě. Ve dvou i pře Himaláje, tam i zpět, nahoru i dolů. Ale nikdy ne na úkor druhých, třetího či případných dalších šerpů.
Naše milá Štěpánko, přeji Ti ze srdce to nejjednodušší, nejelegantnější, nejméně bolestivé řešení Tvé svízelné situace. Jsi statečná, odvážná, zodpovědná žena. Žádáš o radu ty nejpovolanější – odborníky a profesionály se srdíčkovými, láskyplnými přístupy ke všem zbloudilým duším, které klopýtají okolo našeho Červeného Dvora. Určitě Ti poradí.
Hodně rozumu, citu, empatie při rozhodování o Vašich prioritách Vám všem zúčastněným s respektem přeje upřímně a s nadějí, že vše bude podle přísloví o hoře a lásce – Nogová Daniela, toho času abstinující teprve cca. 12 let.
@Nogová Daniela, strašně moc mě povzbudila váše odpověd k mému článku…hledám někoho komu bych se mohla svěřit a popovídat si..pokud vám to nebude na obtíž mohla byste mě napsat do emailu??děkuji,jste zlatá dušička. stepina0@seznam.cz děkuji
dobrý den. chtěla bych se zeptat ohledně nástupu do léčebny.Mám přítele kterého pustili před 10 měsíci z vězení,čekala jsem na něj a věřila že se vrátí noví člověk,ale po návratu ho čekali stejný kamarádi…..a vše se vrátilo do starých kolejí- pervitin ,marihuana,automaty…jediné co dodržel bylo že chodí do práce..kterou má rád ,bere hezké peníze a baví ho!je to stále dokola pár dní to s ním jde a pak přijde den kdy je agresivní-lítostiví..zlý…napadá mě i svou rodinu,okolí ,jak fizicky tak slovně….neumí si připustit ,že je to drogama,že se mění..nyní s nim čekám rodinu…a chtěla bych aby se změnil -ne kvůli mě,ale aspoň aby to dítě mělo otce.já si nejsem jistá že mu nikdy ještě odpustím po všem zlém co mě udělal. Je mu 25 let a pervitin neužívá nitrožilně. proto bych se chtěla zeptat jak a co udělat aby mohl podstoupit léčbu,pokud bude chtít. kam zajít k doktoru,jaké vyšetření podstoupit,jak dlouho se cca čeká na nástup a hlavně jestli doktor může vystavit neschopenku aby nepřišel o tu práci.?? předem vám moc děkuji !!
uz se moc tesim na opakovacku kdyz jsem odjizdel tak bych ani nerekl ze se tam takhle budu tesit spjet uz jen mesic 3.listopadu tam jsem jak na koni zatim se mejte Tomas
Neodolal jsem a musel jsem taky napsat pár řádek ke sjezdu. Myslím, že budu mluvit za všechny pacienty, kteří se na přípravě podíleli, a kteří se pak i aktivně zúčastnili zábavného večera. Nácviky nás chvílemi dostávali do ne zrovna positivního rozpoložení, ale pak došlo ke zlomu a poslední cca 2 týdny před sjezdem jsme si to opravdu začali užívat. Jako jeden z moderátorů jsem mohl vidět defakto na každé zkoušce jak obrovský kus práce všichni odvedli. Když pak přišel den D a večer V, byla cítit lehká nerozita, ale ta zmizela hned po začátku a já můžu jen konstatovat: KLOBOUK DOLŮ PŘED VŠEMI !!!!!
Díky i pro mne to bude zážitek na celý život a jsem hrdý na to, že jsem byl jeho součástí. Ta odměna na konci v podobě ovace ve stoje byla něco co se jen těžko popisuje…
PS záměrně nikoho nejmenuji, ale chci poděkovat i pí Matouškové a Tůmové za trpělivost a rady.
@lukáš Ostrý, Lukáši, s kolegou jste byli skvělí moderátoři (nevyvedl vás z míry ani Vlasta se svou písní:-)))))). Fakt klobou dolů a moc Ti přeji, abys příště seděl mezi námi a bavil se tak bezva jako my. Tedy jedna výtka: měla jsem nacvičenu píseň: Nedaleko od Krumlova…….. a ono NIC!!!! Přitom jsem byla na jedné zkoušce a tam jsem si ji teda zabékala solidně. Díky všem!!!!!
Sjezd byl supr. Potkal jsem kolegu Standu, se kterým jsem celý sjezd strávil. Opravdu to bylo velmi podařené. Celá léčebna zkrásněla. Jsem fakt rád, že jsem se ho zúčastnil.
28. Sjezd abstinentů byl – dle mého názoru – úžasný. Byl mým prvním a pevně věřím, že nikoliv posledním. Skutečně: kdybych to nezažil na vlastní kůži, nevěřil bych, že je něco takového možné.
Dnes jsem se spojila s Bc.Františkem Slamkou: podle mého očekávání byl včera celý den mimo Slovensko. Byl totiž v Čechách, v myšlenkách s námi na sjezdu a moc litoval, že nemohl být mezi námi. Zdravotně je v pořádku, jeho družka také, ale byl to asi masakr. Moc všechny pozdravuje a ukáže se v ČD na podzim.
@Renata Valkonyová, ďakujem Ti za Tvoj email aj skutočnosť, že si ma na sjezdu hľadala. Je to fakt, že mi v deň sjezdu (6.9.2013) preleteli v spomienkach hádam všetky sjezdy (bylo ich 25) na ktorých som sa zúčastnil.Bolo mi clivo na duši, pretože som sa na tento sjezd opravdu veľmi tešil, aj napriek tomu, že som bol v liečebne skoro takmer každý rok od mojej liečby v roku 1982. Teraz to mala byť a snáď ešte bude moja päťdesiata tretia (53) prítomnosť v Červenom Dvore.Nezabúdam, že od 8.11.1989 som patrónom skupiny (SLÁMCI) na oddelení „C“!
Pre mňa je každá účasť v Červenom Dvore posvätná, ako keď sa vraciaš do svojho rodiska. Ale sjezdové okamihy, momenty. stretnutia, objatia, stisky rúk, eufória to sa nedá nahradiť! To sa musí zažiť a prežiť. Tieto okamihy musia zostať v mysliach, v dušiach každého z nás, ktorí sme priateľmi a a abstinentmi Červeného Dvora.Sú to práve tieto nevyslovené,ale ľudský pociťované, psychoterapeutické vnímané momentky, ktoré vo mne zostávajú.
Vrúcne ďakujem všetkým terapeutom, liečebne, že dokázali zmeniť moje myslenie, náhľad tak, že 31 rokov, šesť mesiacov a sedem dní, žijem v trvalej, dôslednej abstinencii. Cením si to zvlášť aj preto, že môj nebohý železničiarsky psychiater,mi pri jednej mojej návšteve povedal:sledujem Vaše pracovné piedestále až po súčasné generálne riaditeľstvo v Bratislave a mám z toho úprimnú radosť. A viete prečo?Pretože Vy Ste bol môj najzložitejší pacient! Vy ste bol za chľast obetovať aj svoj“úbohý“ život.Našťastie sme boli blízko, aby sme Vám lekársky pomohli a Vy ste okamžite súhlasili, že pôjdete na liečenie do Červeného Dvoru.
V priebehu liečby (4.4-4.8.12982) som prežil znovuzrodenie a preto chodím do môjho druhého rodiska, aby som nezblúdil v spletitých uličkách života.
Čitateľov tejto webovej stránky srdečne pozdravujem a poprosím tých účastníkov sjezdu, ktorí poznajú moju emailovú adresu, aby mi poslali momenty zo sjezdového života. Veľmi pekne ďakujem.
Děkuji za krásně prožitý den. Sjezd neměl, jako vždy, chybu. Neskutečně jsem se nachechtala – a doma (po 3 letech) jsem musela fouknout do alkoholtestru, protože jsem se smála ještě dlouho do noci. To snad hovoří za vše:-))))))))))))))))))))))).
Dobrý den,
zdravím sestřičky z oddělení C a pana doktora Dejmka. Na sjezd nepřijedu, protože jsem dnes 28.8. 2013 nastoupil do nového zaměstnání a nemám ještě nárok na dovolenou. Rád bych se, ale někdy přijel podívat, možná na příští sjezd. Cítím se dobře a jsem v pořádku. Zdraví Petr S. ze skupiny Havlínů
@Strnad Petr, cus peto to je dobre ze se drzis mi s janickou take bydlime v asi tak jestli ty take tak se muzem nekdy sejit
Ahoj Martine ano myslím Kamču N. Kamila na sjezdy nejezdí, protože se prý nemůže uvolnit z práce a já jsem na tom taky bledě, protože mám od 2 září nastoupit do nové práce, tak zatím nevím jak to všechno dopadne. Jela bych moc ráda, ale práci budu muset dát přednost. ahoj Jarmila
Zdravím Martina a ozývám se na jeho komentář. Určitě si na mě pamatuješ a na Kamilu taky. Jsme obě v poho, dnes jsem s Kamčou mluvila a plánujeme sraz ve Varech. Jsem moc ráda, že se ti daří, že je ten svět bez toho pití nebo drogy lepší viď?Ahoj Jarmila
@Jarmila,
Ahoj Jarmilko myslíš Kamču N.???To je super že jste taky v poho,pojedete taky na sraz???
zdravím všechny v Červeném Dvoře a děkuji za pozvání na sjezd které si velice vážím a kterou také přijímám a sjezdu se zúčastním s manželkou a dětmi.Zdravím celé oddělení C a když to bude číst někdo kdo tam byl se mnou tak se ozvěte.byl jsem tam od března do srpna 2007.přeji všem hodně zdaru a pěkné prázdiny
@Martin Spilka,
Ahoj Martine, v prvom rade som potešený, že abstinuješ. Ja som bol v roku 2007 koncom mesiaca mája, dva dni v Červenom Dvore. Mal som za sebou 25 rokov, trvalej a dôslednej abstinencii.
Od začiatku mojej abstinencie,(1.marec 1982) dodržiavam taký zvláštny akt, že pri výročí každého piateho (5) roka, abstinencii som venoval v rokoch 1987, 1992 a 1997 vždy iný druh vázy nebohému primárovi MUDr. V KUBíČKOVI.
V novom storočí v rokoch 2002,2007 a 2012 pokračujem v tomto ojedinelom akte, ktorý má svoju ľudskú ale aj psychoterapeutickú dimenziu, s vedúcim oddelenia „C“ PhDr. DEJMKOM. Snáď si Michale na tento akt spomenieš. Verím, že si pri sjezdu v tomto roku 2013 podáme ruky.
Želám Ti veľa úspechov a odvahy pri Tvojom abstinenčnom živote. Pozdravujem Tvoju manželku a deti.
S pozdravom a úctou
Bc.František SLAMKA, patrón skupiny na oddelení „C“ a
Osobnosť Červeného Dvora.
@Bc.František SLAMKA, dobrý den pamatuju si vás jste pro mě velkým vzorem už tehdy jsem si řekl že to dokážu a zatím se mi to daří.Přeji vám pevné zdraví a snad se potkáme na dalším srazu abstinentů
ahoj Martine, nejsem si jistá,jestli to jsi Ty,ale asi jooo :), jsi ženatý,máš děti? super…..je fajn,že se máš :).třeba si mě pamatuješ..pa 🙂
@Barbora Kohoutová, ahoj jsem to já a mám se skvěle ženatý jsem a mám dva krásný kluky
Dobrý den všem, dneska jsem dostala pozvánku na sjezd abstinentů a jsem nesmírně pyšná na to, že si ji zasloužím. V Červeňáku jsem se zbavovala závislosti na alkoholu od 04 do 08 / 2006 a abstinuji dodnes. Děkuji znovu a budu děkovat panu doktorovi Vlnieškovi a jeho týmu za to, že jsem…….Marie Medková
Omlouvám se ale na sjezd nedorazím z vážných zdravotních problémů. Operace srdce. Všem přeji pevné zdraví a pevnou vůli!
@Renata Valkonyová, Renatko, děkuji moc za gratulaci. Musím ale konstatovat, že můj základní stupeň vysokoškolského vzdělání mi docela fest přitáhl tkaničky od bot. Zdolání mého životního Mont Everestu – závislosti na alkoholu mi poskytl podstatně, daleko širší a zábavnější obzor k rozhlédnutí se po kraji jménem Život. Velmi si vážím jakékoliv podpory z Červeného Dvora, píšu záměrně – jakékoliv -, protože mi dodnes v uších zní slova pana doktora Vlniešky. Člověk, který moc pracuje, je podezřelý. A samozřejmě, jako vždy, má pravdu. Byl to velmi tvrdý rok. Hodně jsem pracovala, abych odsunula něco, co mě stejně dožene. Ale o tom až osobně. Sjezd abstinentů neslibuji, ale v říjnu 2013 se uvidíme určitě. Přeji Vám všem v Červeném Dvoře slunečné dny, srdíčka, duše, zdravíčka, a mnoho krásných zážitků v Týdnu obyčejného šílenství. Vaše Nogová Daniela.
Renata Valkonyová sdílel(a) příspěvek (aktualizace stavu) uživatele Týden obyčejného šílenství.
Týden obyčejného šílenství
…mílovými kroky se blížíme k zahájení Týdnů obyčejného šílenství..letos vám opět nabídneme přednášky, filmy, výstavy a hlavně koncerty a divadla…mimo jiné MIDI LIDI, Arte della Tlampač, Ženský amatérský spolek nebo výborní JAM4U…tak doufáme, že nás přijdete podpořit:)
V ČB 3 – 7.9 a v ČK 10.-13.9
Děkuji celému Červenému Dvoru, panu Vlnieškovi, jeho týmu, a mé závislost na alkoholu. Splněno. Student A 123 33, připuštěn k SZZ.
@Nogová Daniela, Danielo, Ty se máš! Já až za rok a půl. Mám za sebou 2 roky VOŠ sociální v Prachaticích. A velká gratulace! Renata
@Nogová Daniela, Vždy s radosti čtu Váš komentář,neboť také dokáže potěšit,těším se na setkáni u příležitosti sjezdu
Vlnieška.
@PhDr.Vlnieška V., A já nic, jo? :-((((((((
@Renata Valkonyová, Učím se jako blázen, pracuji ve FOKUSU o.s.(lidé s duševním onemocněním)a hlavně jsem OŽENILA SYNA a v září budu BABIČKA. Strašně se těším a mě nikdo nepochválí:-(. Bůůůůůůůůůůůůů. Renata
@Renata Valkonyová, nezapomínám,bude čas o sjezdu
vlnieška
Dobrý den, nemám u Vás nikoho, ale moje dcera má a nebo, doufám, měla (moc si přeji aby měla). A píšu sem proto, že by mě možná mělo aspoň trochu těšit , že se u Vás léčí, ale tento pocit se bohužel nedostavil a nikdy nedostaví. Dotyčný T.T. od Loun měl pěkně zametenou cestičku, díky svým rodičům. Jednodušší to už v životě nemohl mít. T.T. je o dost starší, než má dcera, svoji rodinu už jednou měl, nevážil si toho, nechal si vše proplout mezi prsty a proto nechci aby dalšímu člověku- mé dceři ještě více kazil život, protože po zdravotní stránce se mu to už povedlo a to na celý život. Bohužel to má souvislost i s tím, že se u Vás léčí. Dcera je o dost mladší a myslím , že má právo na jiný vztah. Věřím, že každý se do Č.D. může dostat, i já, ale to co udělal mé dceři po zdravotní stránce je neodpustitelné. Omlouvám se, že nepatřím mezi ty kladné lidi co sem píší.
@mamča, dobrý den ..chtěla jsem se zeptat jak dcera?jestli už se k němu nevrátila,nebo jak to dopadlo…děkuji
zdravim celi cerveny dvur jsem vam vsem moc zavazan protoze jsem nasel radost ze zivota i kdyz jsem teprve na zacatku sve cesty normalniho zivota kazdopadne mam jine priority zivota nez jsem mel dekuji jo a chtel bych se zeptat na takovou vec jestli muzu prijet na sjezd abstinentu v zari i kdyz jsem radne lecbu nedokoncil dekuji za odpoved T.D.
Pane Dlask,
pokud abstinujete, můžete klidně přijet.
@BD,Dobrý den,předem děkuji za odpověd.Měl bych ještě jeden dotaz s přítelkyní abstinujeme a chtěli by jsme v budoucnu na posilovačku,protože opakovačku nám zřejmně nepovolíte,když jsme řádně nedokončili léčbu.Tudíž by jsme se chtěli nějak domluvit,jak a kdy by to bylo možné?Děkujeme:T.D. a Jana Karlíková.
Pane Dlask,
můžete přijet i na opakovačku, pokud budete mít sebou doporučení na její absolvování a potvrzení o abstinenci. Blíže se můžeme domluvit na sjezdu pokud na něj přijedete.
Zdravím červený dvůr a posílám pozdrav všem, kteří se drží.. Bylo to už 5 let, co jsem se v červeném dvoře zase našel a daří se mi víc než dobře. Všem co svou cestu teprve hledají můžu Červeňák jen doporučit. Nebude to jednoduché, ale bude to stát za to – jde přece o hodně!! Potůček Michal..
Nazdar Michale, super zprávy od tebe 🙂 . Občas sem zaskočím podívat se, kdo píše nějaké zprávy. Já už jsem taky nějaký rok / cca 4 / dobrej a užívám si život v abstinenci na plný pecky. Mám skvělou slečnu už delší dobu a vše nám klape. Žiju na Moravě, do Prahy jezdíme občas jako turisté a je to tak fajn. Měj se Michale moc dobře …… a všem také přeji hodně odhodlání, pokory a radosti ze života. Pavel P. 🙂
@Michal F, Michale, bylo tam skvěle, viď? To teprve byla reality shou:-))))))))))).
Ahojky všem hlavně B , dlouho jsem se nozval,ale musím říci,že jsem v pořádku a stále úspěšně abstinuji už je to dlouho ale přijde mi to jako chvíle taky bych se rád za váma podíval,ale je to pro mne daleko tak já zas letím pozdravuji všechny na béčku a moooc vzpomínám pa pa Tomáš pECHA
Zdravím Mgr.Smíška a celý tým odd. A.Rád bych se prijel do CD. podívat,ne že bych to zase potřeboval,ale chystam se na dovolenou k Lužnici,tak si tam udelam i s dcerkou výlet.Stále abstinuji a neni to zas tak nudné jak jsem myslel.
dnes nastoupil můj brácha Pepa léčbu já ale dofám že cestu k sebepoznání ke srovnání života a k poznání že pitím nic nevyřeší doma na něj čekaj dva kluci který potřebujou zpátky TÁTU takovýho jako býval když jim odešla máma a zůstaly tři chlapy v chalupě
Zdravím všechny v Červeném Dvoře! Jsem v pohodě i když mě nyní život dává jednu lekci za druhou! Těším se na viděnou.
Milostivé VEĽKONOČNÉ SVIATKY
K Veľkonočným sviatkom Vám úprimne prajem aby Ste objavili krásu, nádheru, Veľkého týždňa a precítili ju všetkými zmyslami.
Dotknite sa čara nenapodobiteľnej chvíle a nechajte láskou naplniť Vaše vnútro, aby Vás zohrievala, upokojovalo a, žiarilo po celý rok 2013.
Plná náruč lásky s ľudským dotykom, nech Vás vo Vašom žití obklopuje čo najdlhšie, v nekonečných chvíľach Vášho bytia, s dlhodobou trvalou abstinenciou.
S pozdravom a úctou
Bc.František SLAMKA, patrón skupiny na oddelení „C“ a
Osobnosť Červeného Dvora.
Prosím, o sdělení zda mohu synovi přibalit s sebou jídlo (sladkosti, cigarety a kapesné; v jaké výši a množství?) Děkuji
Chtěla bych celému týmu poděkovat za profesionální přístup a výbornou, prvotřídní péči o pacienty ( i stážisty – v mém případě), nejvíce panu řediteli Dvořáčkovi a zároveň popřát všem, kteří se vydali na dlouhou cestu léčbou, aby byli úspěšní, měli pevnou vůli a vedli řádný a krásný život. Gabriela Sedláková
@Nogová Daniela: Ivane, Daniela má pravdu. Drž se a vydrž.
Dobry den,11.1.2013 k vam nastoupil na leceni ze zavislosti na pervitinu muj syn.Ani nedovedu popsat strach ktery o nej mam,aby zvladnul a vydrzel lecbu.Moc na nej myslim a chtela bych mu rict,ze pro nej jsem a budu oporou a pevne verim ze to dokaze.Ted moc dekuji vsem kteri se staraji o jeho navrat zpet a pomohou mu ukazat ze zivot je krasny.
Dobrý den paní Jano. i já jsem v situaci, kdy můj syn 8 měsíců bere pervitin. k léčbě se zatím neodhodlal , ale přesto se nevzdávám a bojujeme. tak jsem se vás chtěla zeptat jak to s vaším synem dopadlo, podařilo se, vydržel? Snad ano, držím všem palce k lepšímu životu.
@Alena, Dobry den pani Aleno,muj syn je uz doma a leceni zvladnul,je to ale beh na dlouhou trat a ja verim ze se mu podari vytrvat.Vam preji aby se Vas syn k lecbe odhodlal,nevzdavejte to,preji hodne stesti vam obema.
Ahoj Ivane,
kromě úžasných lidí, kteří stojí na obou stranách barikády jménem Závislost, připravených pomoci Ti ve všech směrech pokřivených životních etap, cest a směrů, zde najdeš to nejpodstatnější, to co hledáme my všichni závislí na čemkoliv. A to je cesta ven z bludných kruhů, zpět mezi živé, šťastné, milující, radující, toužící po všem co je čisté, jasné, zdravé, prostě to, co jsme prohýřili. Kdo chce, hledá, najde, uvidí, pochopí, prozří, vystřízliví, prokoukne, poděkuje a pošle to dál. Tak jak já teď Tobě. Ptáš se co Tě tam čeká? Odpověď zní. Přesně to, co chceš Ty. Zdraví nebo závislost. Čeká Tě tam ŠANCE. ZMĚNA, NÁVRAT, PEVNÁ PŮDA POD NOHAMA, ÚCTA, POCHOPENÍ, PODANÁ RUKA, OTEVŘENÁ SRDCE. Slušný výčet. Jenom jedno si nezapomeň vzít si sebou. Chuť to všechno změnit. Bez ní to nepůjde. Přeji Ti šťastnou cestu tam, i zpět. S velkým respektem k Tobě a Tvému rozhodnutí drží palce Daniela.
Dobry den za měsic mam nastup do červenyho dvora chtěl bych se zeptat co mě tam čeka.
@Bára: cau baro nejsi nahodou z chomutova?Tomas z chomutova koukam ze tam budem nastupovat priblizne stejne ja uz to mam davno v ruce 25.1 nastupuji koukal jsem ze jsme na tom asi tak stejne teda asi az na to ze ja si to uz jedu podruhy po temer 8 lete pauze jsem se k tomu vratil kdysi jsem to zvladl sam ale tentokrat je to horsi uz jsi nevym rady a kazdopadne todle celej zivot delat nechci tak ti tak zatim se mej a preji hodne stesti a asi se tam uvydime
Krásný, spokojený, pohodový a hlavně střízlivý skok do nového roku odd.B (Novotní) a odd. A (Chromé) přeje Renata Valkonyová
,,KRÁSNÉ PROŽITÍ VÁNOČNÍCH SVÁTKŮ A KRÁSNÝ VSTUP DO ROKU 2013 PŘEJÍ Michal,Hanka,Naty a Mareček Hospodkovi.Mějte se krásně a všechny Vás moc zdravíme.
Všem v Červeném Dvoře pohodové vánoce a v roce 2013 zdraví a pohodu přeje Řehák L.
Milý Peter,
pamätám sa na naše stretnutie počas mojej návštevy Červeného Dvora. Som rád a teší ma, že kráčaš v abstinencii a si už tri roky človekom. Želám Ti, aby Tvoja cesta bez alkoholu trvala po celý čas Tvojho žitia. Čo sa Ti počas liečby zdalo nereálne a niekedy vágne, sa v Tvojom živote stalo skutočnosťou, ktorá Ti umožňuje žiť v spokojnosti v kruhu Tvojej rodiny.
Tebe Peter, Tvojej rodine, všetkým čitateľom našej webovej stránky, abstinentom a celému tímu v liečebne posielam nasledovné želanie:
Prajem Vám, aby boli Vaše Vianočné sviatky rozprávkové, šťastie neodbytné, láska nekonečná, zdravie dokonalé, problémy vzdialené a budúcnosť skvelá – nielen v roku 2013.
Abstinentom a pacientom v Červenom Dvore zo srdca prajem, aby objavili krásu abstinenčného života a precítili ho všetkými zmyslami. Dotknite sa čara „ trvalej a dôslednej abstinencie“ a nechajte ju naplniť Vaše vnútro, nech Vás zohrieva, upokojuje, rozosmieva a hlavne, nech Vás obklopuje čo najdlhšie.
S pozdravom a úctou
Bc.František SLAMKA, patrón skupiny na oddelení „C“ a
Osobnosť Červeného Dvora.
ahoj,v současnosti očekávám každým dnem „povolávací“ dopis od Vás protoze jsem se rozhodla postavit se čelem ke své závislosti na pervitinu.Zkoušela jsem abstinovat sama a to mnohokrát ovšem neúspěšně proto to chci dokázat s Vaší pomocí.
Chtěla bych se zeptat na jednu věc.Ve volném čase dělám ráda gelové nehty (cca 4 roky) prostě mě to jen baví a ráda bych si po léčbě udělala oficiální rekvalifikační kurs a v tomto oboru uplatnila .Chtěla bych se proto zeptat jestli si sebou muzu sebou vzit věci na nehty(jedna se o maly kufřík a malou uv lampu).Ráda bych se tomu věnovala i po čas léčby samozřejmě ve volném čase.
Předem děkuji za odpověd.
Bára
Príjemné prežitie Vianočných sviatkov, bohatého Ježiška a všetko dobré v Novom roku 2014 celému Červenému Dvoru. S úctou spomínam na všetko čo som prežil pred tromi rokmi počas liečby u v Červenom Dvore. Ďakujem odd. B hlavne p. doktorovi Vlnieškovi ako aj celému terapeutickému týmu za to, že som už tri roky človekom bez alkoholu. Prajem Všetkým ešte raz hlavne veľa zdravia a pacientom hodne pevnej vole k trvalej abstinencii. S pozdravom Peter.
Jsou to tři roky, co jsem nastoupil na druhou léčbu a nastartoval cestu k novému životu. Komu mje zle, kdo nevíte jak dál, zažádejte o léčbu a přijďte. Stojí to za pokus. Milan
@Krčma Jan (kuře): Jééééééé, Kuře, blahopřeji a dej na FB vědět jak vše dopadlo. Renata
@Renata,
Malá je moc šikovná 12 dní po porodu už pásla koníčky má dva a pul měsíce už se sama převalí zbříška na záda snáží se sedat a je hrozně ukecaná ale je moc rostomilá
@Krčma Jan (kuře):
Tedy překvapujete mě p. Krčma, v dobrém slova smyslu. A miminku mnoho zdraví a štěstí do života!
@Jan Smíšek, Děkuji
Miminko je zdraví a má se k světu dělá nám radost.
14.8.2013 Mě čeká suod kde by mě měli vratit spůsobylost k právním ukonům už aby to bylo soud už trvá rok co sem o to zažádal.
Ale jinak jsem spokojen a pokud to bude trochu možny tak se přyjedu podívat na sraz i zrodinkou
Dobrý den
jelikož se nemohu dovolat paní Slavíkové tak dávám o sobě vědět tady.
Daří se mě dobře s přítelkyní čekáme miminko a daří se nám.
Než se miminko narodí tak bych měl mýt vrácenou zpusobilost ale byl to boj mějte se pěkně
Je to dnes 7 let od mého nástupu na léčbu do Červeného Dvora. Hodně se toho od té doby v mém životě událo, ale tohle rozhodnutí zůstává pořád tím nejlepším rozhodnutím v životě. I přes několik recidiv či relapsů, nikdy už jsem se nevrátila před tuto startovní čáru. Našla jsem si skvělého muže, zařídili jsme si bydlení a teď čekáme miminko, které se má narodit v únoru 🙂 Jsem trochu starší, nicméně zdravá matka a miminko je taky v pořádku. Jsou to všechno zázraky, které by mě bez pomoci v ČD nejspíš minuly. Děkuji za to a přeji všem, ať jim abstinence umožní dosáhnout všeho, co si od života přejí.
Havířov, město květů, plný slunce, oslav, zábav, lidí, stánků, víkend u dávné kamarádky, spolužačky, z učiliště, dlouhá léta jsme se neviděly ani neslyšely, její známí byli i mí známí, slovo dávalo slovo, pivo teklo proudem, nemohlo to jinak skončit. Byla jsem na mol. Nohy vážily tunu, jazyk se pletl snad víc než já, celé tělo bylo jak pytel brambor. Ty že nepiješ, jo? Vždyť z tebe táhne jak ze sudu, no táhne, birel, lhala jsem sama sobě, a všem ostatním, a nevěděla, za co se dřív stydět. Za to jak vypadám, nebo za to, jakou politování hodnou osobou jsem. Strašný pocit, strašný stav, nepředstavitelná depka, smutek, beznaděj, propad, děs, hrůza. Poslední, výše uvedené bylo tak intenzivní AŽ MĚ TO KONEČNĚ PROBUDILO. Pyžamo durch, na čele pot, v hlavě nepředstavitelný chaos a zmatek, STŘÍZLIVÁ, STŘÍZLIVÁ, STŘÍZLIVÁ.
Je tomu pomalu deset let, co jsem dokončila léčbu v našem Červeném Dvoře, od té doby abstinuji, čtvrtletně navštěvuji Centrum duševního zdraví v Jeseníku, primáře Novotného, dám si svůj antabus, studuji VŠKE, Ekonomii, management se zaměřením na Cestovní ruch, v září půjdu podle studijního plánu ke státnicím, a hned pak pojedu do našeho Červeného Dvora na jednu z dalších milovaných opakovaček, abych Vám všem řekla, včetně pacientů, kteří tam byli, jsou a budou, že nikdy v životě nepřestanu být celému Červenému Dvoru VDĚČNÁ, a panu Vlnieškovi nikdy nepřestanu posílat růži. VDĚČNÁ za to, že se mi o chlastu i po těch letech abstinence ještě zdá, protože není lepší terapie, než si tím hnojem projít ve snu, hezky a ode dna znovu, se vší parádou. S tou nejhlubší úctou Vaše Daniela Nogová
Pekný a krásný deň LENKA. K,
potešil ma Váš pozdrav, a najmä to, že Ste začínali v mojej skupine. Podstatne je to, že úspešne kráčate životom a nájdete si čas, čítať a hlavne aj prispievať na našu webovú stránku.
Ďakujem Vám za Váš postreh k mojím komentárom, že ich píšem s pochopením a pozitívnou energiou. Mám za to, že svoje skúsenosti a prežitky za viac, ako 30 ročnú abstinenciu ma oprávňujú k tomu, aby som ich odovzdával ďalej prostredníctvom tejto webovej stránky alebo prostredníctvom mojej osobnej emailovej stránky (fslamka@gmail.com). Nikdy sa nestalo, že by som záujemcovi neodpísal. Aj dlhodobý abstinent musí žiť na tepe života svojej liečebne. Preto návštevujem Červený Dvor, tak často, ako mi dovolí zdravie a čas. Prečo? Pretože nám „závislosť“ zostáva na celý život a len trvalá a dôsledná abstinencia nám umožňuje žiť, slušný život.
V závere citujem jednu myšlienku z úvahy jednej klientky, z Centra ambulantných služeb, ADVAITA Liberec ktorá na mňa svojou životnou pravdou obzvlášť zapôsobila.
“Je to začarovaný kruh, v němž se člověk zmíta. Každý den si dáva nové předsevzetí, že už se to nikdy nesmí stát, že už to nikdy nepřipustí.
Opak je pravdou. Následne ráno s hrůzou v očích zjišťuje, že už je to tady znovu, zase ta slova „Už se toho nikdy nedotktnu!
S pozdravom a úctou
Bc.František SLAMKA, patrón skupiny na oddelení „C“ a
Osobnosť Červeného Dvora.
Odpovědět[Odpověď]
Vážený pán doktor Vlnieška,
ďakujem Vám za slova uznania a verím, že mi zdravie dovolí, aby som vo svojom pravidelnom „turnusovom“ čase navštívil liečebnu aj v máji a septembri 2013.
Budem sa snažiť zostať v liečebne aspoň tri dni a venovať aj oddeleniu „B“ viacej času na niektorom Vašom terapeutickom programe. Mám dobrý dojem aj z toho krátkého času, ktorý Ste mi venovali.Ďakujem.
S pozdravom, vďakou a hlbokou úctou
Bc. František SLAMKA, OSOBNOSŤ ČERVENÉHO DVORA, patrón skupiny na oddelení „C“.
Zdravím pana Slámku. Byla jsem původně v jeho skupině odd. C. Take zdravím pana Vlniešku, u kterého jsem byla v Hruškově skupině odd. B. Moc se mi líbí vaše komentáře. Mám radost,že i po tech letech takové náročné práce dokážete stále mluvit s nadhledem. A pan Slámka s takovým pochopením a pozitivní energií. Přeji všem,kteří píší své příspěvky, aby se jejich prosby a naděje v lepší dny splnily. Je to těžké, ale čas letí rychle a co se zdálo v nedohlednu, uteče jako voda. Pak si člověk řekne, je dobře, že jsem našel tu odvahu a šel do toho. Tam jsem na to nebyl sám. A to je důležité. A i všichni, co pomáháte svým dětem, přátelům atd. v jejich podpoře v abstinenci, jste úžasní.
S pozdravem Lenka K.
@Bc. František SLAMKA: Bc.Slámka F.,dík za hezký pozdrav,vážím si trvalý kontakt s léčebnou,vystoupení na odd. B bylo pro pacienty povzbuzující.Hodně dalších dnů abstinence a hodně zdraví.
Dr.Vlnieška.
Milí abstinenti, prispievatelia a čitatelia tejto webovej stránky.
Ak už sme nemali tento rok „sjezd“, tak som na začiatku tohto mesiaca, na pozvanie mojej skupiny Slámci, na oddelení „C“ s radosťou zavítal aspoň na dva dni do liečebne. Bola to moja 51, áno päťdesiata prvá návšteva liečebne, a to aj napriek zemepisnej vzdialenosti, ktorú musím absolvovať. A túto moju návštevu som po desiatych (10) rokoch absolvoval vlakmi zo Zvolena – Prahu hl. nádraží-České Budějovice – Český Krumlov a späť. Cestou som spomínal na svoju prvú cestu (4.4.1982), keď som nastúpil na liečbu, ale aj na tú (4.8.1982), keď som po ukončený liečby vracal späť, domov do Zvolena. Svoje myšlienkové pochody by som Vám rád vložil do nasledujúcich riadkov.
Každý raz musí vydať svedectvo o svojom živote a spočítať kolónky dal a dostal. Každý raz musí vydať svedectvo o svojich činoch a spočítať kolónky pomohol alebo iba prijímal pomoc. Ako hľadal a čo našiel. Zanechal po sebe stopy lásky alebo iba popol egoizmu? Moje skúsenosti sformovali môj život do imperatívu lásky: nič nechcieť len pre seba. Každého z nás alkoholikov, kto sa zastaví a obzrie dozadu, na všetko to zlé, čo spôsobil sebe aj iným, keď si zráta čo dal a čo vzal, nech by šlo o akúkoľvek oblasť života, materiálnu či duchovnú, zamrazí prázdnota, neláska, klamstvo a špina, ktoré nás sprevádzali. Každý z nás, keď už prešiel cestou spupnosti, megalománie, úbohosti klamstiev, bezhlavej agresie až po totálny úpadok, nenávistnú samotu a citový mráz, vlastnoručne si nasadiac tŕňovú korunu, hľadá v sebe pokoru a u iných odpustenie. Od iných potrebuje pochopenie, u seba hľadá silu narovnať chrbát.
Úporne hľadáme mosty, pretože prvým predpokladom budúcnosti je návrat. Budúcnosť je v minulosti, hovorili už grécki mudrci. Najskôr návrat k traumám, ktoré človek zažil a ktoré spôsobil iným. Návraty a dozrievanie, aby budúcnosť mala pevné korene. Nakoniec návrat k zodpovednosti a k takému životnému štýlu, ktorý nám umožní vymaniť sa z úlohy večného pacienta a stať sa osobnosťou natoľko integrovanou, že už nie slovami, ale skutkami si dokážeme vrátiť ľudskosť aj hrdosť a rodine istotu a lásku. Všetky odpovede sú v nás, stačí iba nazrieť hlboko do seba.
Vlastne, aká je teda moja abstinencia? Pre mňa znamená vieru, zodpovednosť, stabilitu, ľudskosť, lásku, humanizmus, pokoru a najmä vytrvalosť. Abstinencia je stav duše. Vnáša do nej integritu, povznesenie a nový zmysel života. Abstinencia je aj stav ľudskosti, schopnosť tolerovať, počúvať druhých a oslobodzovať sa od egoizmu. A preto sa usilujem, aby sa každý deň znovu zrodila – a ja s ňou. A takto to trvá už 30 rokov a 7 mesiacov, vďaka čo mu som zostal medzi tými vyvolenými a živými.
Všetkým v liečebne, žijúcim a so spomienkou na tých, čo už nie sú medzi živými, úprimne, zo srdca, s neskonalou vďakou a hlbokou úctou ďakujem za to, že som sa dožil nespočetných radostných životných stretnutí a chvíľ, či už v liečebne, ale aj v živote.
S pozdravom, vďakou a hlbokou úctou
Bc. František SLAMKA, OSOBNOSŤ ČERVENÉHO DVORA, patrón skupiny na oddelení „C“.
@Lenka:
Dobrý den, paní Lenko,
přečetla jsem tu hodně komentářů, ale až Váš mě vzal za srdce. Prožívala jsem totiž úplně to samé, když na léčení odjížděl můj přítel. Původně tam měl být půl roku, nakonec je ztoho 5 měsíců, ze kterých odpočítáváme posledních 9 dní.
Ze začátku to pravděpodobně bude hodně smutné a uplakané, ale až budete moct jezdit na návštěvy a pak Vaše dcera na vycházky, bude to o hodně lepší, uvidíte 🙂
Sama jsem v Červeném Dvoře strávila 3 dny v rámci partnerské terapie a veřte mi, že prostředí je tam krásné a personál milý a vstřícný, i když v rámci léčby tvrdý.
Přeju Vám, ať Vám ta doba rychle uteče a hodně štěstí a pevné vůle do budoucna pro vás obě. Vy, prosím, na oplátku držte palce nám, aby přítel abstinoval, čekáme totiž rodinu 🙂
Jana
@Ahoj maruško chci se zeptat protože jsem rozhodlá se léčit protože jsem alkoholikpiju už dlouho a pořád se snažim vyléčit sama a nejde to!jak dlouho trvá se do léčebny dostat a jak dlouho bych tam musela být?mám nějaké platební závazky a nevim co s tím mám dospělou dceru tak ta je ráda že jsem se rozhodla asi ž konečně když to čtu tak jiné instituce mě nelákaj i když to potřebuju děkuji DášaMarie Medková:
@Lenka: Paní Lenko,buďte tvrdá.Z vlastní zkušenosti vám radím nechte dceru v tom trochu vykoupat,jinak vás bude jen využívat .V čd. jí nikdo neublíží,ba naopak.Nerozmazlujte jí.Jinak přeji hodně štěstí,J.Doležal
…moje milá holčinko…..tak si to v hlavě přemýlám zepředu…zezadu…a pořád mi vychází, že jsem Ti k tomu všemu dala moc..moc…šancí a volného prostoru.Vzpomínám si, že jsem Tě často o něco požádala…někdy i několikrát, a nakonec jsem si to raději udělala sama,,,,,,ve škole jsem Tě pořád dokola omlouvala,,,,,,,TO byla ta chyba!!!!!!!Už v té době jsem měla volat o pmoc…protože teď už vím, že TY JSI VoLALA O POMOC…já jsem pořád doufala, že to zvládneme spolu, a do „KÁĆka“jsem nás objednala mooooc pozdě.. :-(….teď Ti pomáhají cizí lidé, a já jsem jim moc vděčná, že mají otevřená srdce pro takové lidičky,jako jsme my…věřím, že s jejich pomocí to zvládneš, a budeš mít dost síly …vzpomeň si na „MOTÝLY“…moc Tě miluju,a těším se na Tebe, jsi moje sluníčko….pusu máma
Včera jsem se byla poprve od ukonceni me lecby v prosinci 2008 podivat v ČD na hodnitící skupině.Bylo krásné se tam vracet s cistou hlavou a krasnymi zazitky, ktere se za ty roky udály.Jeste dnes rano, mam takovy hezký hřejivy pocit po celem tele.Za to, ze uz jsem takovou dobu cista vdecim terapeutum z oddeleni A a tak bych jim chtela poprat at ve svem usili neprestavaji a pokracuji dal v tom co delaji 🙂 Moc vám děkuji, že jste tam kde vás lidé potrebuji 🙂 Iveta
Paní Nogová D. @Nogová Daniela: Dík za pozdrav,máme radost z Vaší abstinenci a zvláště z úspěchu zvládnout studium vyšš odborné školy „diplomovaný specialista“.Hodně dalších životních úspěchů a hodně dnů abstinence.Za tým Vlnieška.
…Tesss…drž se kočičko moje…věřím, že to zvládneš……miluju Tě…moc…Tvoje máma
…zdravím všechny diskutující,moje dcera dnes nastupuje na léčení…je to moje sluníčko, i když poslední rok se mezi nás vplížil mrak…černočerný mrak…drogy…pořád jsem ji omlouvala, myslela jsem si(teď už ví, že NAIVNě), že to zvládnem spolu…že to není tak moc hrozné…..ale bylo to snad ještě horší, než moje nejčernější myšlenky!!!!!slehala jsem , jako matka??měla jsem být na dceru tvrdší???nevím, a už minulost nechci řešit.Těsně před závěrečkama odešla ze školy…ale hlavní pro mě je, že je živá a tak se dá pořád něco dělat…moc doufám, že tohle je začátek té spávné cesty …..Mám pocity, jako bych šla já…od rána mě bolí hlava, žaludek…..nejraději bych se rozjela za ní, za mojí holčičkou…nevím, jak to vydržím… 🙁
Jsem velmi ráda, že jsou lidé, kteří to dokážou. Myslím, že je to velká motivace pro ty, kteří váhají, bojí se nebo mají pocit, že to není v jejich silách…. Píšu, aby si mohli přečíst, že to jde a stojí to za to. Škoda, že já jsem si to tenkrát přečíst nemohla…. Gratuluji Zuzano a děkuji Jirko. Mějte se pěkně. L.
Rok 1997/98 už mi připadá hrozně dávno. Bylo mi 17, skoro nejmladší a nejnaivnější :). Už si pamatuji jen pár jmen lidí, co tam se mnou byli a už se asi nikdy nepotkáme, což mě trochu mrzí. Každopádně já nic neberu, mám vystudovanou VŠ, práci, přítelkyni a nedokončený pobyt v léčebně vidím jen v nějaké mlze. Udělejte si za mě plus v úspěšnosti léčby 🙂 Moc zdravím všechny a přeji klidné a spokojené dny.
Moc si vážím reakce pana Slámky a také vám přeji mnoho dalších let skvělého života a i vám milá Lenko.Samozřejmě zdravím všecny upřímné abstienty i bojovníky v červeném dvoře.Sám jsem utekl do Německa a žiji si spokojeně.Životu zdar!
Já jsem se dostala na léčení díky pomoci mámy a bratra na pokraji smrti po 10letech braní opiátů. Posledních několik let jsem již nebyla
schopná pomalu vycházet z bytu. Můj tehdejší přítel je již mrtev. Na
druhou stranu obdivuji ty, kteří mají snahu se léčit a žít zase normálně. Jen malý dodatek na pochopenou. Mějte se stále lépe. L.
Ahoj Líbo a Jirko, je fakt, že tato věta o opakované léčbě je zavádějící. Nemyslela jsem tím, že někdo je 1krát někdo vícekrát a stále to myslí upřímně. Myslela jsem tím, to co jsem viděla při své léčbě. A to, že se už na předčasném odchodu ( a ne jen tehdy) domlouvali na další příchod např. na léto nebo až nebudou mít peníze atd., že zase nastoupí a dají si vědět kdy.
Chápu, že se tomuto jednání nedá předejít, ale tenkrát mě to docela udivilo, že jde o to se zadarmo …. Je báječné, že někdo to
nezabalí po „neúspěchu“. Musela bych napsat román, aby každý věděl, co chci říct. Omlouvám se tedy Jirkovi a všem, kterých se to
pochopitelně dotklo. Jen jsem chtěla popíchnout některé k zamyšlení. Jinak děkuji pane Slámko, vám také přeji stálou pevnou vůli. Dík
Jirko, je jedno, kolikrát jsi byl na léčbě, hlavně, že se držíš a žiješ hezky!Každý jsme jiný.Já taky byla jen jednou, no a?
Vážený pán Jirko Doležal,
teším sa z toho, že až po „štvrtej“ liečbe Ste dokázal všetko pochopiť. Je to skvelý začiatok pre „trvalú a dôslednú abstinenciu“! Stačí ak budete abstinovať zo dňa na deň s tým, že si budete vo svojom živote uvedomovať, že: abstinencia je len prostriedok, ktorý Vám pomôže zvládnuť aj tie ošemetné a zapeklité situácie života. Nikdy si prosím nestavajte abstinenciu, ako jedinú métu života! Prečo? Pretože odtiaľ je veľmi blízko k recidíve.
Pri nedávnej návšteve, mojej skupiny SLÁMCI a komunity na oddelení „C“ som po 30 ročnej abstinencii vyslovil a napísal takúto moju životnú skúsenosť: ak sa v živote abstinenta, v jeho mozgu zahniezdi, preblesne myšlienka, „čo mám z toho, že som vynechal zo svojho života drogu (alkohol), začne sa myšlienkový pochod uberať tým najhorším nesprávnym smerom, ktorý „určite vyústi do recidívy“. A nakoniec Vy už nejaké tie skúseností z recidívy máte.
Ja sám som vo svojom živote prežil v alkoholickom opojení toľko, že všetci Tí, ktorí si prečítali v Červenom Dvore moju publikáciu „Běh života“ alebo naposledy „Za priehrštie spomienok“ nechceli tomu uveriť. Tým chcem povedať, že všetky moje pokusy o ambulantnú alebo ústavnú liečbu na Slovensku po krátkych abstinenciách stroskotali a žil som v pekelných a nekonečných recidívach.
Mal som šťastie, že ma môj psychiater, v apríli roku 1982, poslal prednostne do Červeného Dvora, ktorý pre mňa znamenal poslednú inštanciu. Trvalo mi tiež dosť dlho, ako som vstrebával do seba disciplínu, tvrdú a dochvíľnu. Nakoniec som pochopil, že všetko má svoj zmysel, a jediné východisko je, že budem abstinovať a zostanem žiť. A tak som sa v liečebne po druhý raz narodil do života s čistým rodným listom.
Želám Vám jedno Jirko. Aby Ste nikdy nezabudli na to čo Ste s hrdosťou v Červeňáku pochopili. A vôbec nie je na závadu, že to bolo až na štvrtý pokus. Nech Vás s hrdosťou sprevádzajú slová, lekárov, psychoterapeutov, sestričiek a všetkých osobnosti, s ktorými ste sa počas liečby stretli, na ceste „trvalej a dôslednej abstinencii.
S pozdravom a úctou
Bc.František SLAMKA, patrón skupiny na oddelení „C“ a
Osobnosť Červeného Dvora.
Milá Lenka,
veľmi srdečne, úprimne Vám gratulujem k Vašej 13 ročnej abstinencie. Viem, že táto etapa života nebola vôbec ľahká, pretože niesť zo sebou po celý život batoh závislosti, si vyžaduje obrovskú silu a pevnú vôľu. Vďaka Červenému Dvoru Ste sa, ako veľmi správne píšete „odléčili“ a vykročili Ste na cestu „trvalej a dôslednej abstinencii“. Chápem Vaše myšlienkové pochody a viem, že život nie je vôbec ľahký, prináša mnoho nepredvídaných situácii, ktoré sa však bez drogy, s čistou hlavou, vyriešia k spokojnosti, či už jednotlivca alebo rodiny.
Želám Vám, aby Váš život kráčal v šľapajach, ktoré Vám ukázal odborní tím léčebny! Myslím si, že aspoň „my“ ktorí abstinujeme potvrdzujeme, že ich námaha a ušľachtilosť nie je márna.
S pozdravom a úctou
Bc.František SLAMKA, patrón skupiny na oddelení „C“ a
Osobnosť Červeného Dvora.
MOc hezký text Lenko,ovšem múžu s hrdostí říci že teprve po čtvrté léčbě jsem dokázal vše pochopit.Pohádky ve smyslu 1léčba a je vše ok,to je šance asi 4 ku 100.Neodrazujte statní od opakování léčby,ne každý je tak silný jako třeba vy.S pozdravem J. Doležal.
Posílám pozdrav, sílu a pevnou vůli všem těm, kteří se opravdu snaží začít znovu žít jako lidé, a ne trosky. Někteří si sice pletou léčebnu s dětským táborem a opakují léčby… Těm, kteří to fakt myslí vážně přeji, aby uvěřili v možnost odléčení se díky této skvělé léčebně (systému,personálu,místu léčby atd.), která zachranuje životy! Je skvělé, že takové místo je. Tímto děkuji i za svůj. Je to 13 let, co vzpomínám na pomoc, která mě pomohla vysvobodit se. Obdiv a úcta patří všem těm, kteří pomáhají takovýmto lidem najít lepší životní cestu. Nevím, zda si to přečtou ti, kteří pomohli právě mně. Chci všem touto cestou říct, že jejich práce není marná. DÍK
Zdravím všecky abstinující i ty co se to teprv „učí“ Narazil jsem na seznam.cz na tohle. Myslím, že jsem byl s ním na léčení, tedy pokud je to on, co myslíte, je to on:
http://tn.nova.cz/zpravy/zahranici/zahada-na-slovensku-se-objevil-tento-muz-a-nikdo-nevi-kdo-to-je.html
Zdravím všechny v Červeném Dvoře, tak jsem dorazil v pořádku a hlavně abstinující;), nejsem přece blázen:). Moc Vás všechny pozdravuji a přeji úspěšný průběh léčby a né aby ste se nechali vyprovokovat jako já, moc mě to teď mrzí a aji sem to obrečel což sem ani sám nečekal, nemusíte mi to věřit zvlášť po mém chování… ale je to tak, hlavně když sem opustil brány Červíka“) který se mi hodně zaril do paměti a snad tam i dlouho zůstane, už se těším na další návštěvu, ale nezlobte se:) Jen posilovacího směru, nějak to tak cítím že to zvládnu Musím kvuli sobě a blízkým… už snad bylo všeho dost! Mějte se zatím a hlavně líp a líp, a těm kteří ví Mám vás rád;)
Moc zdravim ter. tým odd. B zvláště Mgr. Smíška.Zas jsem si vspoměl na Č. Dvůr a mrzí mne že nemám čas se za vámi zajet podívat.Momentálně pracuji v Německu a sotva zvládám plnit program doléčováku v ústí.Moc jste my pomohli,tak vám všem posílám alespoň tímto spůsobem veké díky.S pozdravem Doležal J.
Dobrý den všem,dlouho jsem se nezýval však víte jaký je to fofr , ale 2.9 jedu na opakovačku,kterou asi potřebuji , né že bych něco prvedl,ale spíš naopak,jen mám potíže s hlavou proto jsem rád že něco jako se podívat zpět existuje mooooc se těším na béčkaře tak zatím všem moooc štěstí a zdraví
plně souhlasím a Libou
Všechny zdravím.Anonymko, je mě líto, že manžel nevydržel, je to jeho vůle, jeho život, co si vybral, bude mít,Vy myslete na sebe,na svou budoucnost.Ten, kdo se bojí Červeňáku, tak se bojí zbytečně, jsou tam jen lidé, připraveni pomoc každému nemocnému, závislákovi.Není to lehká práce, vyčerpává, vycucává.Většinou se lidé bojí spíš toho, že budou muset opustit svou milovanou drogu, alkohol, automaty….já ČD vděčím za život, důstojnost, klid na duši……užívejte si , život utíká děsně rychle, má se žít, nepřežívat s nějakou berličkou v podobě drog..
Zdravím všechny, kterým léčba pomohla. Já tam měla manžela, ovšem bohužel recidiva… Navíc v Červeňáku se na něj „nalepila“ jedna alkoholička (ještě tam je), která mu dodnes píše, že se do něj zamilovala. Manžel tam s ní š*kal. Dnes se zase ožral a já pomalu balím kufry a hledám si bydlení jinde, jen už ne s ním. Ať se v tom chlastu třeba utopí, mě už je to fakt jedno. Skončí špatně! Je nenapravitelný.
Nejdříve zdravím celý Červeňák, hlavně odd.C, kde jsem se dvakrát léčila. Tím bych zároveň odpověděla na komentář Lenky. Běžte do toho a to co nejrychleji. Není čeho se bát. Já jsem sice zažila oddělení smíšené, teď jsou ženy zvlášť, ale znám terapeutický tým odd.A kde se léčí ženy a mohu vám to jen a jen doporučit. Jsem 5let po druhé léčbě a na každé opakovačce se na oddělení žen jdu podívat na jeden jejich program a můžu říct , že jestli se opravdu chcete léčit a tu pomoc potřebujete, tak to je opravdu to správné místo kam se obrátit. Někdy je to trošku tvrdší, ale určitě ne tak hrozné jako život s alkoholem ,můj případ, nebo s drogama. Držím palce ať to vyjde, svět bez alkoholu, nebo drogy jde zvládat a je o hodně pestřejší a barevnější. Jarmila
ahoj Jarmilko,naprosto s Tebou souhlasim a tímto Tě i zdravím 🙂
zdravim odd. b a moc se omlouvam ze jsem nenastoupil na opakovacku.pracuji v madarsku a nestiham vubec nic.setrim penize na byt a to je ma priorita.jsem stale na chr. bydleni v usti nad labem.take zdravim honzu borku a drzim palce.pane smisek zatim to vypada ze o silvestra se budete se mnou moct pochlubit.omlouuvam se za pravopis to ta madarska klavesnice.
Dík, že jste se ozval. Silvestr daleko.. Ať to vyjde!
Je tomu už deset let. Pamatuji si to jako dnes. Taky jsem měla hrozný strach. Z toho že umřu na totální vyčerpání těla. Mozek musel chlastat, a tělo už to nebralo, organizmus už to nepřijímal. Taky jsem měla hrozný strach, když jsem spadla v noci do škarpy, že tam umřu, a mozek říkal vstaň a jdi, a tělo nemohlo, nemělo sílu. Měla jsem strach, co tomu řeknou lidi, až se dozví, že jsem v blázinci. Ten hrozný strach, že se nedostanu k chlastu dřív, než dostanu absťák, že nebudu mít na chlast, že to na mě každý pozná, panický strach z deliria, a tak bych mohla pokračovat ještě hodně dlouho. Je tomu už deset let, nikdy na ty strachy nezapomenu. Věřte mi Lenko, už není nic horšího než je dno, kam téměř vždy spadne jakkoliv závislý člověk. Opravdu ne. Ale ze dna se můžete vždycky odrazit. To je jistota. Stoprocentní. Taky je možné tam zůstat. Záleží jen na Vaší volbě. Je to jen na Vašich rozhodnutích. V tom je ta dokonalost. Zvolte si směr, vezměte to zkratkou, buďto na hřbitov, nebo rovnou do Červeného Dvora. Leničko, všechny své strachy, co máš, žádný nezapomeň, nacpi s nimi plný batoh, co batoh, krosnu, tu největší krosnu jakou uneseš jen TY SAMA, přidej plnou důvěru v Červený dvůr, všechny sebedůvěry v sebe sama, odvahy, statečností, chutí jít do toho, a pořádně si máknout. Nezapomeň na sebevědomí, dále budeš potřebovat svoje ztracené touhy a sny, to kvůli inspiraci, motivaci. Nekupuj si zpáteční jízdenku, až dokončíš úspěšně léčbu, použiješ novou, čistou, jasnou, zdravou, radostnou jízdenku vstříc svému životu. Cestu a směr Ti ukáže Červený dvůr, mapu a buzolu nech tedy doma. Taky bych Ti doporučila doma pověsit na hřebík boxerky, které tak často používáme v zápase s životem. Neboxuj se svým problémem, přijmi ho, řešení najdete na Tvé životní tůře po vrstevnicích Červeného Dvora. Bludné kořeny v oboře nemají. Nezapomeň si vzít srdíčko, ať si máš kam dělat zápisky, pořádné brýle, jen ne růžové, ať Ti z těch proměn něco neunikne. Vidíš, naložila jsem Ti tu krosnu pěkně zostra. Ale věř mi, zkušené, zodpovědné alkoholičce, momentálně 9 let v abstinenci, pod dohledem antabusu – ta krosna má téměř nulovou váhu proti tomu, co jsi tahala sebou do té doby, než jsi se rozhodla s tím něco dělat. Zbývá jediné, Leničko, Přeji Ti ŠŤASTNOU CESTU, V OBOU SMĚRECH. POZDRAVUJ PROSÍM OD DANIELY Nogové CELÝ ČERVENÝ DVŮR.
Děkuji mnohokrát za Vaše slova, paní Nogová ,už je tam, je to moje dcera.
Ahoj. ¨Je tu nekdo, kdo se v „Cervenaku“ lecil? Chtela bych tam nastoupit, ale mam hrozny strach…
Lenko, když si přečteš ohlasy zde, tak se tam léčili všichni. Ničeho se neboj. Ze začátku se vyzbroj fůrou kapesníčků, ale zvykneš si a uvidíš, že budeš ještě (jako všichni) ráda vzpomínat.
Dobrý den, po více než dvou letech se ozývám a protože se nemohu dovolat na příjem potvrzuji tímto svůj nástup 18.6.2012 . Zdravím všechny známé a dékuji těm kteří mi pomáhali. Milan
Ahoj Milane, tak to se uvidíme na kroužku:-)))
Přeji krásný den všem,
všem těm co se léčili, léčí nebo se chystají ale i těm co sem zabrousí proto, že jejich blízká nebo i vzdálená osůbka má nebo už nastoupila…
1.6.2012 K Vám nastoupil Petr.K. vím, že musí být bez kontaktu ale jestli je tu nějaká osůbka, která je s těma lidičkama v kontaktu a čte tyto řádky… Může mu vyřídit, že na něj myslím a držím mu palce…!! Jistě se Vám tu ukazuje můj email, kdyby byl jakýkoli dotaz na mě pište.
Držte se všichni a věřte, že v každém případě je tu pro Vás určitě jedna osoba, která Vás miluje a nikdy neopustí a pokud to bude v jejich silách podrží!!
Děkuji Alena
Zdravím všechny pacienty sk.B.Moje zkušenosti s léčbou jsou díky p.Vlnieškovi spíše negativní.Jeho ,mnohdy až urážlivé
chování vůči některým pacientům ,mně vůbec nesedlo.Hlavně díky němu jsem předčasně ukončil léčbu.Ale jak se říká všechno špatné je k něčemu dobré.Dneska týden po navrácení se mezi lidi mám práci a na automaty si ani nevzpomenu.A hlavně mě nikdo nenutí se ostříhat a oholit jako pan doktor.Jinak mám i dobré vzpomínky na většinu personálu ,hlavně na p.Pištu a Lišku,které bych rád pozdravil.Váš abstinující gambler K.Mašek
Dovolím si Vám při vší úctě pane Mašku připomenout jedno přísloví, na které jste k mému údivu v té abstinenční euforii patrně malinko
pozapomněl. Prý první vyhrání z kapsy vyhání. Nogová Daniela
Pane Mašek, co to tady čtu? Neznám Vás a s Vašimi názory bych Vás ani poznat nechtěla. Co jste si myslel, že Vás za Váš dřívější život bude pan doktor chválit a klepat Vám na rameno, jaký jste machr? S panem Dr. jsem si také užila své, ale nikdy jsem to nebrala jako urážky, ale jako součást terapie.Někdy jsem ho také proklínala, ale je třeba přemýšlet, že s námi jednal tak, jak nás to bude čekat venku. Blázinec je za plotem PL, ne tam!!!! Je zajímavé, že Vám vadilo jeho chování vůči některým pacientům, ale co si dovolil k Vám osobně nezmiňujete. A ostříhání a oholení
:-)))))), to je snad také příprava na normální život. Jéééééééééé a týden jste nesáhl na automaty? Tak to tedy gratuluji k takové délce abstinence! Jste fakt třída! Těším se na Vaše další úspěchy.Renata Valkonyová
Renatko díky.Jsi velmi milá a rád tě uvidím.Nástup mám až 8.6.2012.
Potom detox takže na oddělení budu asi až v druhé polovině června
Jinak se měj krásně,hodně štěstí a zdraví pa Honza
Honzo B.
Co blbneš, honem tam utíkej! Já recidivu také zmákla. Bylo mi divné, že jsi mi tak dlouho nepsal, už tomu rozumím. Přijedu se na Tebe o víkendu podívat-dej vědět, až budeš- zase na našem krásném zámečku. Budeš čubrnět na ty změny:-))))). Držím palce. Renata
Tez jsem tu byl pred X lety (1998) sektor B Dr. Vlnieska. Po mesici jsem utekl ale doted jsem se drogy nedotknul a nedotknu !. Nejlepsi lek je prace ( Arbeit macht frei ) He He ! (Pardon!). Nicmene dekuji celemu tymu. Nebylo tam zle a dobre me zformatovali mozek. Dnes mam byt, zenu a dve deti (holcicku a klucika). Buh s nami (Gott mit uns)!. Odpuste ze nemam diakritiku.
Slava vitezstvi!!!
Tak jsem již poslal doporučení a čekám na nástup.Chci abstinovat a udělám pro to vše.Kdo si mne pamatujete,držte mi palce,jdu do toho po hlavě. JAN BORKA
Pokud mi bude umožněno se v Č.D.ještě odléčit,jsem rozhodnut opravdu
změnit to špatné v životě,co ho ničí nejen mě,ale hlavně lidem,kteří mne mají rádi.Č.D.je nejlepší léčebna teou jsem poznal.Tamní prostředí a lidé mne nabíjí láskou k životu,že mne potom baví žít,žiji s radostí a dokáži ji věnovat i druhým a to bez jakýchkoli látek. Věřím si a také to dokáži.Má to cenu.Hodně síli všem,kteří vyháníte závislost,radost ze života,pokoru a upřímnost k druhým a hlavně k sobě. Zdar
Honzo, dej mi vědět až tam budeš. Na FB Ti napíši telefon, i když ho asi máš. Renata
Zdravím hlavně odělení C a skupinu Havlínu.
Chci všem popřát hodně síly do úsilí které odvádíte i když si myslíte že to někdy nemá cenu nebo vám někdo řekne že nedokážete apstinovat tak to hned nebalte horká hlava udělá víc škody než užitku venku je to těžký sám sem si ještě po léčbě namlel hubu ale už 11 měsíců apstinuji ne vždy to je lehké ale když člověk chce tak jde vše
MILE sestry a bratři v abstinenci,mám smutnou zprávu o svém poklesku,krerý se stal recidivou.Protože jsem se styděl,táhnu to
celkem dlouho.Moc rád bych do Ćer. Dvora přijel,récu zastavil a dal se do kupy. Nevím zda se to podaří,ale udělám pro to vše.Nevím,zda mne někdo z Vás nezná a moje přítomnost nebude
vyvolávat trapasy.přeji Vám mnoho úspěchů,málo osminek a hodně poezie,snad dovidění JAN BORKA,
Feri, díky za Tvé příspěvky. Dělám si z nich poznámky. Budou se hodit.
A moc děkuji za pohled z lázní. Doufám, že jsi tam „nezlobil“:-))).
Renata
Barunko tak dlouho se Tě snažímsehnat a teď po tak dlouhé době se mi to podařilo.Snad jsi na mě ještě nezapoměla.Momentálně jsem v Praze,ale zase se chystám do Irska,tak se koukej ozvat.Ani nevíš,jak jsem rád,že jsem Tě konečně sehnal.Odepiš mi budu rád.e_mail mám pořád stejný. Ahojky Vlada
ahoj Vláďo, doufám,že to je vzkaz pro mne,strašně dlouho se Tě též snažím sehnat, bezvýsledně,ani nevím,že jsi byl v IRsku?nevim,jaký máš email,bohužel,doufám,že se mi ozveš,pokud tento vzkaz uvidíš,moje tel je 720612121..takže tedy jsi v pořádku?já pevně věřím,že ano??co děláš v IRsku??a jsi spokojený?zavolej mi prosím,nebo napiš maila :kohoutova.bara@seznam.cz já jsem šťastná,mám už skoro dvou letou holčičku Esterku,sice jsme spolu samy,ale je strašně skvělá,by ses nasmál s ní :D, doufám,že se brzy setkáme,třeba bychom přijely do Prahy,nebo Ty k nám?i mamku bych ráda viděla :),stále na Tebe vzpomínám,doufám,že se ozveš!pusu posíláme obě
Vážený pane Františku Slamko,
s mírným zpožděním Vám blahopřeji k „30. narozeninám“, o nichž se nepřímo zmiňujete ve vašem otevřeném komentáři. Občas nahlédnu do korespondence PL a vím, že vaše upřímné příspěvky, reakce, rady… jsou pro mnohé čtenáře prospěšné a motivující. Já osobně jsem teď v březnu dovršil již 17 let přímé práce s pacienty (zejména při údržbě parku), i když nyní jako důchodce (roč. 1945) už jen při zástupech nepřítomných pracovních terapeutů. Přeji Vám, jako kolega „Osobnost ČD“, ještě mnoho moudré spolupráce, hodně příznivců a hlavně pevné zdraví a spokojenost.
S pozdravem Miloslav Knížek.
Vážený pán Miloslav Knížek,
veľmi pekne, úprimne Vám ďakujem za blahoprianie k môjmu „30“ ročnému jubileu. Mňa teší, že som sa mohol spolu s Vami zúčastniť na krásnej a nezabudnuteľnej jazde, v páradnom kočiari, keď sme na sjezde v roku 2010, obaja obdržali úžasné Čestné uznanie, Osobnosť Červeného Dvora.
Som potešený, že existuje webová stránka liečebne, ktorá je pre mňa, ako klub, ktorý otváram snáď každý deň. Neustále sa snažím stále dýchať atmosféru svojho „druhého rodiska“. Vo svojich príspevkoch sa snažím odovzdať to čo mi vštepovali počas mojej liečby, aj keď sa to dnes zdá, pre niektorých pacientov a klientov nepochopiteľne. Mám za to, že aspekty a dopady nadmerného zneužívania alkoholu, či drog pre ľudského jedinca sú rovnaké, ak nie ešte horšie. Vy veľmi dobre viete a poznáte o čom hovorím a píšem.
Želám Vám, ako fyzickému súputnikovi (som tiež ročník 1945), aby Ste rozdával svoje životné múdrosti, pracovné dovednosti, aby park liečebne aj Vaším pričinením prekvital. Nech Vás zdravie a entuziazmus stále sprevádza po ceste abstinencie. Teším sa, že sa tento rok uvidíme.
S pozdravom a úctou
Feri SLAMKA, zo Zvolena.
Hezký dobrý den.Chtěl bych vzdát dík personálu celého oddělení B“ a to hlavně za to že dokázali spolupracovat s takovým vzteklounem jako jsem já.Jsem na chráňáku v ústí,našel jsem si novou práci a hlavně se často vídávám se svou dcerkou.V červnu přijedu na opakovačku.
Fajn že jste se ozval, v červnu se na Vás těšíme.
Milí priatelia webovej stránky Červeného Dvora.
AKO MÁLO STAČÍ, ABY SME STRATILI VŠETKO, AKO VEĽA TREBA, ABY SME SA DOKÁZALI VRÁTIŤ.
Nikdy v živote nezabudnem na deň 29. 2. 1982. Bol to takisto rok prestupný, olympijský . Mal som 37 rokov a z toho takmer 20 rokov nevinnej a postupne šialenej alkoholovej závislosti. Mal som aj svetlé „chvíle“, keď som sa zamýšľal , čo s tým spravím. Racionalizácia môjho pitia bola na takej úrovni, že som si sám sebe a okoliu dokázal zdôvodniť prečo musím až takto „chľastal“. V mojom rode sa takmer vždy spievalo známa slovenská pesnička „Aj tí naši píjavali……“! Lenže nie pre všetkých platí rovnaké pravidlo. A pre mňa neplatilo úplne. Stal som sa nevďačným synom, nedokončeným učiteľom, nezodpovedným otcom ,človekom, stal som sa vyhnancom, vlastného intelektuálneho myslenia a správania. Padol a zrútil som až na dno!
Môj posledný, takmer desať (10) dní trvajúci pijacký ťah sa blížil k záveru, v ktorom som vďaka lekárom prišiel k sebe a zostal mi len ten „holý život“. Nasledovalo takmer tridsať (30) dní trvajúce „ zmŕtvýchvstávanie „ za pomoci medikamentov, ktoré mi ordinoval psychiater – alkohológ, z PAP- ky (Protialkoholická poradňa). A potom. 4. apríla 1982 prišiel deň s „opravdu veľkým „D“.! V mojom Curriculum vitae som to, českom jazyku napísal takto:
Můj alkoholický život se řítil do svého konce. Obcházel mně „delirium tremens“, smrt klepala na desku života. Všechno bylo pryč. Mládi, vzdělaní, práce, čest a zdraví. Každodenně jsem zápolit o chvíli střízlivého života. Nepřicházel. Dni za dnem se valily v alkoholické mlze, jas žití nepřicházel! Na konci běsů, jenž mě skoro připravil o holé žití, přišla nabídka, jenž se nemohla a nedala již odmítnout…. Aneb dala a pak???…..a to by byl zřejmě můj člověčenský konec, konečný…Ale? Přišel tvrdý a poslední argument!!!
ČERVENÝ DVŮR, protialkoholní léčebna, která Vás pane, může přivést k „trvalí a důslední abstinenci. Všechno máte ve svých rukou…Je to opravdu zvláštní pocit, když najednou, po nekonečně dlouhé době „máte všechno ve svých“ nezodpovědných, roztřesených rukou! Dá se s tým něco udělat? Tenkrát jsem ještě nebyl přesvědčen, že se něco pro mou duši udělá, i když ta má léčba …?! Měla své klady ale i zápory. Trvala čtyři (4) měsíce a byla úspěšná (prosím ospravedlňte moje gramatické nedostatky).
Dňa 1. Marca 1982, od tohto dňa som až po nástup do liečebne už abstinoval, vlastne inak sa ani nedalo, pretože môj zdravotný stav to nedovoľoval, som sa dožil tridsať (30) rokov „trvalej a dôslednej abstinencie“. Mám z toho radosť o ktorú sa s Vami chcem podeliť.
Od roku 1982 prichádzam do Červeného Dvora, aj napriek zemepisnej vzdialenosti pomerne dosť často .Prichádzam do „môjho druhého rodiska „, aby som znovu načerpal „onú“ neobyčajnú atmosféru liečebne a stretol sa s odborným tímom lekárov, psychoterapeutov, sestričiek a ostatných zamestnancov liečebne. Bez ich, ich predchodcov nevynímajúc, odbornej, vysoko humánnej, šľachetnej ľudskej pomoci by som dnes určite nepísal tieto riadky. Som im nesmierne vďačný, že som počas mojich tridsať ročných návštev poznal a snáď ešte poznám veľmi veľa skvelých odborníkov, s nevyčerpateľným entuziazmom ich životného poslania. Bez toho sa totižto ich práca, s často nevypočítateľnými výsledkami abstinujúcich klientov, jednoducho nedá robiť.
Za dar považujem skutočnosť, že som bol v roku 1989 pacientmi oslovení a poctený slávou, aby som bol patrónom skupiny. Tento dar, od začiatku chápem tak, že biely plášť občas, možno aj nechtiac, ale predsa len kladie bariéru medzi dvoch ľudí. Ja pacientov a nielen mojej skupiny chápem, ako priateľ, ktorý ich dokáže vypočuť, pretože vie, o čom tie zlyhania sú. Napriek už spomínanej zemepisnej vzdialenosti, sa snažím byť pre skupinu stabilnou oporou, vo chvíľach krízy; a najmä ako živý, hmatateľný dôkaz, že je to naozaj možné, dostať sa z dna a opäť získať ľudskú dôstojnosť. Preto vždy píšem a hovorím, že som ochotný sa podeliť, v dnešnom svete v emailovej pošte s každým, kto sa na mňa obráti o svoje skúsenosti, zážitky o svojom prežitom živote.
„Vlastne to všetko, čo sa mi stalo od môjho posledného rozhodnutia nepiť, to, že mne sa to podarilo, že som dospel k takému poznaniu a k takej pozitívnej zmene osobnosti, považujem za zázrak. A som zaň dodnes vďačný.”
Ak človek nepochopí, že abstinenciu naozaj prijíma na celý život, že naozaj raz a navždy stratil kontrolu nad pitím, môže to vyústiť do katastrofy. Stačí jediný pohárik a je tam, kde bol. Netreba pripustiť, že je všetko zabudnuté. Nič sa nezabúda, všetko sa vracia zo zamknutých priečinkov, z temnoty zdanlivého zabudnutia a naše je aj to, o čom sme si mysleli, že to už nepotrebujeme. A predsa to stojí nad nami, svetielkuje svojou bývalou existenciou, pripomína a zraňuje. Preto si treba stále pripomínať: Som abstinujúci alkoholik a stratil som kontrolu nad pitím.”
ABSTINENCIA JE NÁVODOM NA LEPŠÍ ŽIVOT. Mám za to, že je potrebné chápať abstinenciu, ako bezpečný prostriedok, ktorým sa možno priblížiť k najvyššiemu rebríčku ľudských hodnôt. Možno ju prijať, ako životný štýl , ako životnú filozofiu, ktorá závislému určite pomôže zvládnuť zákruty svojho života. Prečo?
V závere citujem jednu myšlienku z úvahy jednej klientky, z Centra ambulantných služeb, ADVAITA Liberec ktorá na mňa svojou životnou pravdou obzvlášť zapôsobila.
„Je to začarovaný kruh, v němž se člověk zmíta. Každý den si dáva nové předsevzetí, že už se to nikdy nesmí stát, že už to nikdy nepřipustí.
Opak je pravdou. Následne ráno s hrůzou v očích zjišťuje, že už je to tady znovu, zase ta slova „Už se toho nikdy nedotktnu!
S pozdravom a úctou
Bc.František SLAMKA, patrón skupiny na oddelení „C“ a
Osobnosť Červeného Dvora.
Stal som pri okne a díval som sa von , na krásnu zahradu , zmrzlú fontánu a majestátne vysoké stromy a uvažoval som ako ubehol prví den , mojho pobytu na liečený. Bolo to „kruté“ , náročné a nepochopiteľné čo všetci po mne chcú.Počínajúc, sestričkov Lebrovov a Smieškovov na príjme ,lekarov ,p.prímara Kubíčka,p.Mádla,p.sestričky Toncarovej , kolegov pacientov.Preťažko som chápal že sa mám na stálo zrieknuť pitia alkoholu…ja som prišiel do červeńaku trošku si odpočinúť , dať doporiadku zdravotný stav a nabrať nových síl aby som mohol po návrate domov piť dalej prvú slovenskú alkoholickú ligu…Ano dnes je tomu presne 38 rokov ako som takto uvažoval v červeňáku…18.2.1974 som netušil že dnes večer po 38 rokov budem sa hrdo hlásiť k „titulu“ abstinet , bol to boj ktorý som začal a to dnešného dňa úspešne vyhrávam. ďakujem všetkým v Červenom dvore ktorý my pomohli zbaviť sa závislost. Pozdravujem pána prímara Dvořáčka a všetkých ktorý sú okolo neho aby pomáhali dnes všetkým, čo to potrebujú ako som to potrebval ja . Pozdravujem všetkých čo sú v súčasnej liečbe nech , vydržia a kráčajú po mojej stope…lebo “ oplátí sa žiť „…Ivan spod Ješteda
Milý Ivan, spod Ještědu (pôvodom z Horehronia) .
Mám radosť z Tvojich dní a rokov „trvalej a dôslednej abstinencie. Moje potešenie je o to väčšie, že sme obaja kedysi patrili k „modrej armáde“ a osobne sme sa spoznali, v pracovných vzťahoch. Naše ľudské stretnutia sa teraz odohrávajú len v našej liečebni, v našom Červeňáku. Pre nás život sú to nesmierne cenné okamihy, keď sa vrátime do atmosféry času, ktorý už patrí do minulosti. Tebou spomínaní lekári, niektoré sestričky už nie sú medzi živými, ale v našich srdciach, spomienkach zostávajú, ako nesmierne cenní ľudia , s veľkým „Č“.
Možno, pre niektorých čitateľov týchto stránok ale aj bývalých pacientov ČERVENÉHO DVORA, sú metódy liečby z minulého „XX – tého“ storočia, archaické a nemoderné. Ty Ivan s Tvojími „38 rokmi abstinencii“ si „prvý medzi vyvolenými“ liečebne. Zostalo nás ešte zopár abstinentov z tejto doby, ktorí si „z toho tvrdého drillu“ zobrali pre seba „náhled“, ktorý nás sprevádza v triezvosti až do týchto čias.
Súčasný tím okolo pána primára a riaditeľa Jiřího DVOŘAČKA posúva profesionálne, hlavne však ľudské hodnoty liečebných postupov do takých dimenzií, že sa ČERVENÝ DVOR stáva liečebňou, ktorú si vážia nielen klienti, ale získava odborné ocenenia, ktoré jej dávajú punc kvality medzi podobnými zariadeniami. Želám celému tímu, aby v dobrom duševnom, telesnom zdraví rozdával klientom „ aj tie nepríjemne osminky, štvrťáky“ , ktoré im pomôžu vyviaznuť z beznádeje a hlbín zúfalej závislosti.
Tebe, milý Ivan želám, aby sme sa ešte dĺho stretávali na „sjezdoch“ v našej liečebni, ktorá nám vrátila život, úctu a nádej ,….lebo ako píšeš „oplatí sa žiť „…!
S pozdravom a úctou
Tvoj priateľ „feri“ zo Zvolena.
Posílám mnoho pozdravů celému terapeutickému týmu oddělení A.
Daří se mi dobře . Skončila jsem před čtrnácti dny a chtěla bych znovu všem moc poděkovat za velice profesionální a při tom lidskou péči o naše duševní zdraví . Moc si toho vážím a abstinence mě opravdu baví. Nikdy a nikdo se mi tolik nevěnoval, nezajímal se o moje pocity, jako tady. A to mám báječnou rodinu, ale venku není na takové věci prostě čas. Chtěla bych ještě poděkovat za krásné rozloučení se mnou na konci léčby. Budu si to napořád pamatovat. A chtěla bych vzkázat všem , co váhají jestli se mají léčit nebo ne, aby se nebáli, nic neodkládali a bez obav se svěřili do péče odborníků. Není se čeho bát. Všichni jsou moc milí, stačí jen dodržovat pár základních pravidel. A věřte, že i když se vám někdy budou zdát některá pravidla nelogická, tak všechno tady má svůj smysl. Mě léčba moc pomohla. Udělám všechno, abych vydržela abstinovat, protože jsem střízlivá a tak spokojená. Alkohol mi víc vzal, než dal a já už nikdy nechci skončit v síti závislosti. Všechny moc zdravím a držím palce. B
Opožděně zdravím odd C a specialně dr Dejmka
nastolil jsem takový poklidný režim -pěstuju bonsaje a učím se anglicky a jsem skoro sám ale jsem v pohodě
zdraví abstinent(odporné slovo)
strnad
Konečně někdo z odd. „C“,kterého znám. Pořád tu číhám,jestli se tu někdo objeví.Nevím,jestli si mě budete pamatovat.Je to skoro 5 let co jsem byla na léčení a Vy jste se tam objevil(opakovačka?). Jsem ta babča,co z vycházek vozila klukům buchty a karbanátky.Pamatuji si,že Vás p. Dejmek docela dusil. Jsem ráda,že jste v pořádku,ale mohl jste napsat víc.Já jsem také v pohodě. Žiju poklidným životem důchodkyně,raduji se z dětí a vnoučat.Čas od času se objevím v Červeňáku na skupině,protože to mám blízko. Je to pro mě vždy vzpruha a ujištění,že jsem se před 5 roky rozhodla dobře. Sice jsem patřila taky k něm,kterým dal p. Dejmek pěkný záhul,ale asi to tak musí být,protože to s námi jinak nejde.Dnes už jenom lituji toho,kolik let mi zbytečně proteklo s chlastem mezi prsty. Nejde to už vrátit,tak aspoň ten zbytek života prožít v klidu,pohodě a střízlivá. Zdraví Vás Věra
Opožděne zdravím celé odd C a hllavně dr Dejmka
¨Zajeljsem si jakýsi sterotyp pěstuji bonsaje a učím se fencouzky
zdraví abstinující(hrozné slovo)
strnad
…Dobry den,zdravim vsechny..chci se s vami vsemi tady o necem poradit…mam kamaradku,pred par lety se stala tou nejlepsi… Je uz par let zavisla na pervitinu,picha si,teda ted tvrdi,ze uz ne,ale ja vim,ze obcas ano a hlavne to kouri…je ji 25 a ma skoro triletou dcerku,za par mesicu ji konci materska… Je uz tak vylitana,ulitana a vysinuta,ze porad jen uklizi,neco resi,ma pocit,ze ji sleduji lidi a chodi ji kolem domu,kdyz nedela tohle, spi…O dceru se v ,,zakladnich,, vecech stara,,ma ji rada,v to verim,pokoj ma plny hracek,cisto..jenze si s malou neni schopna sednout, ,,v klidu,, , bez toho,aby neustale poletovala po baraku.. a cist si s ni treba knizku,stavet kostky a takovehle veci,ktere ja povazuji temer za materskou povinnost a radost(mam stejne starou dceru,je mi 23…¨),uz nekolik mesicu s ni nevylezla ven.. na vic si ted nasla 19 lete kluka,ktery taky bere a jeste hraje automaty,bydli spolu,ze zacatku na nej byl spoleh,staral se o ne,financne apod..,jenze taky obcas na tri dny zdrhne..ted na ne kasle cim dal vic…nemaji penize,teda na bile se vzdycky najde,na cigarety taktez ..je toho moc a mohla bych o celem tomto pribehu napsat knihu,takze to zkratim..snazim se ji pomahat.tim,ze ji obcas privezu nejake penize,dve tasky jidla,pro ni,pro dcerku,nejake obleceni pro malickou,sem tam nejakeho plysaka apod…zkratka pomoc,ale jednorazova a kratkodoba… Jak ji mam pomoct,zbavit ji zavislosti,aspon te nejkrutejsi,nejvetsi… ??? Je presvedcena o sve pravde,o svem nazoru,o sve sile i kdyz i obcac dostanu zpravu,ze nechce byt apod…..vetsina z toho jsou jen jeji vsugerace… Jak ji pomoct? Veri mi,kdyz ji presvedcim,neco udelam.dokaze to…ale nemuzu s ni byt denne,mam sve dite,muze….. zajiste rozumite… ale strasne me to trapi! Musim ji z toho dostat.nesmim dopustit nic zleho!!Prosim vas kohokoliv a jakoukoliv radu…. Mej te se,lidi!!!:) S pozdravem Nikol..
1) Zatáhněte do situace rodinu kamarádky – obecně kohokoliv, komu na ní záleží. Není-li nikdo z nich použitelný, kontaktujte sociální pracovnice.
2) Zajděte spolu všichni za nejbližším odborníkem na závislostní problematiku (www.drogy-info.cz vpravo nahoře „Mapa pomoci“). Ideálně i s kamarádkou, přinejhorším sama.
3) V ČR je dobrou možností pro léčbu matek s dětmi Terapeutická komunita Karlov (http://www.sananim.cz/terapeuticka-komunita-karlov-(tkk)/lecba-matek-s-detmi/komu-je-lecba-urcena.html)
4) Tlak okolí je legitimní způsob, jak dostat závislého do léčby. Najděte páky. Na změně motivace z vnější na vnitřní budeme pracovat v léčbě.
5) Neobávejte se příliš, abyste kamarádce neuškodila. Někdy to jsou spíše nečiny značené vinou, než činy.
Je poznat, že Vám na ní záleží. Jste šikovná, zvládnete to.
Moc zdravím,potřebovala bych také takovou pomoc..mám sestru s malou dcerkou-1,5roku…neustále diskutujeme…tvrdí,že je jiná doba
údajně spousta lidí takto žije-já říkám přežívá….moc bych si přála najít lidi,kteří by ji pomohli změnit to její převrácené myšlení..bývala jiná…ted je to děs a nevím,jak pomoci…a je to jen v mozku…celá rodina je neštastná…slyšela jsem právě o Červeném dvoře,jaké máte výsledky..vím,že často takové psychicky podložené věci nutně potřebují odborníka a hlavně jsou tací ,co mají DAR a umí působit v dobrém směru……
díky za info Hana
Dodatečně vše nej v Novém Roce celému ČD! Vy všichni co tohle čtete a potřebujete pomoc řeknu jedno – já se rozhodl o pomoc v ČD požádat, dostalo se mi jí a dnes jsem několik let čistý a mám zpět svůj život! Je to jen tvoje volba. Tvůj život.
PS: TEPRVE NA SMRTELNÉ POSTELI SI UVĚDOMÍME, ŽE ŠTĚSTÍ JE VOLBA..
Zdravím odd B. a hlavně Dr.Vlnjěšku.Do nového roku hlavně zdraví.
abstinujíci MUDr.Krupa Ivan
Dobrý den pane doktore Vlnieško, pane Dvořáčku a oddělení B 🙂 Jen vám všem chci popřát krásné Vánoce, hodně štěstíčka, zdravíčka, pohody a úsměvu na tváři 🙂 BUdu se za vámi muset přijet podívat, vezmu s sebou svýho chlapáka, už mu bude sedm :-)))))) Papa
Chtěla bych všem popřát šťastné a veselé vánoce…Především celému terapeutickému týmu z oddělení A.Jako je paní Matoušková,paní Tůmová,pan doktor Kozák,paní Bártová a všem sestřičkám.
Ahoj Jíto,potkaly jsem se v ČD poslední týden mé léčby byla jsi na opakovačce.Po léčbě v červenáku jsem nastoupila do léčby v Lnářích.
Ted jsem doma a docházím ambulantně do Mostu.Stále abstinuji a daří se mi.Čeká mě opakovací léčba koncem července.Držím i tobě oba palečky at se ti daří.s pozdravem Petule
Chtel bych podekovat a poprat vsem v Cervenem Dvore Hezke vanoce a do Noveho roku 2012 hodne zdravi,stesti a lasky….a sil do zasluzne a nelehke prace,kterou ze srdcem delate!
Prichádza sviatočný čas, na ktorý sa dlho teší každý z nás.
Voňa koláčov vokol sa rozlieha, Vianočnej nálade každý z nás podlieha.
Zabudnime na smútok, zanechajme zvady, buďme k sebe milí, dobrí a majme sa radi.
Prišiel čas Vianočný, zvonček tíško cinká, každému sa splní túžba, aspoň malilinká.
Šťastné a veselé želajme si spolu, a potom spoločne k Štedrovečernému stolu.
Dobrý podvečer Všetkým v Červenom Dvore ako aj ostatným ktorí ma poznajú a zdielali so mnou starosti a radosti počas mojho liečania. Chcel by som touto cestou popriať Veselé a šťastné vianoce, hlavne veľa lásky a síl v prekonávaní životných ako aj každodených problémov. Chcel by som pozdraviť celé vedenie Červeného Dvora, terapeutický tým a kolektív sestričiek a vedenia odd. B na ktorom som strávil 3 mesiace a ktorí mi veľmi pomohli v určitej životnej situácii. Dalo by sa povedať v zlome v mojom súkromnom a rodinnom živote. Veľká vďaka p. dr. Vlnieška, pi. dr. Fraško-Bukhartová.
Ja sa mám v celku dobre. Ostali sme doma len štyria. Najstaršiu dcéru Petru nám zobrali na Vysokú školu takže je v Pardubiciach na internáte. Ja som prestal užívať v lete antabus. Od konca liečby nepijem. Takže sa mi darí abstinovať. Toho času mám hodne práce a som v práci od rána do večera. Tak nemám čas na vylomeniny.Tak sa držíme ako aj rodinne a podporujeme sa navzájom.
Ešte raz ďakujem.
Pozdravujem Všetkých čo ma poznajú.
Pane Šebo,
jsem ráda, že se ozýváte a daří se Vám. I Vám přeji vše nejlepší v novém roce a jdete tou správnou cestou.
Petra F.B.
Hvězda září na obloze
a vypráví o velké touze.
Touha našich dětských přání,
možná někdy k pousmání,
avšak je v ní síla skrytá,
slzami štěstí dávno smytá.
Vraťme se zas do mladosti,
do dětství a do radosti.
Plamínek naděje ať září v nás,
pak budou Vánoce krásou všech krás.
S úctou Vaše Daniela
diky. lenka blahova a antonin horak. jsme 0,1 procento co se seznamili u vas a odesli spolu. jsme dodnes spolu. neni to terapeuticky vhodne. 8 let jsme od uteku. odesli jsme oficialne. dik Panu Doktorovi Dejmkovi. Jak to bude dal? Nevime. Ja jsem ten, co vyklizel Kocandrleho pokojik..
Duvernik. Horak. Duvernice Lenka Blahova, dekujeme a snad za dalsich 8 let napiseme. Mr. Dejmek? Re.“leniktonik@seznam.cz
také děkujeme za pěkná slová,hodně odvahy v boji o kvalitu života.Vlnieška
PODĚKOVÁNÍ DŽENTLMENŮM Z ODDĚLENÍ B
Děkuji celé komunitě oddělení B za úžasné přijetí Opakovačky, která se potřebovala podívat na to, jak vypadá opravdová odvaha, odhodlání, chuť dokázat si, že existuje správná vlastní cesta, potřebovala se přesvědčit, že existuje vůle, dobrá vůle, opravdové přátelství, že věta – V nouzi poznáš přítele – není klišé, že existují správní a opravdoví chlapi, že spravedlnost má svou váhu, a že když chceš, jde i nemožné, Děkuji komunitě oddělení B za bezpečné zázemí, za důvěru, za kamarádství, za nevšední galantnost a džentlmenství, za pochopení, za projevenou úctu, za trpělivost, za potlesk, a za ten, pro mne – nevšední pocit – pocit Princezny. Princeznou jste mě nazvali, a já se tak ve Vašem středu doopravdy cítila. DĚKUJI.
Co je dobré, jde. Co jde, je dobré. Nezapomeňte
Vaše Princezna Opakovačka Nogová
OPAKOVAČKA
V Červeném Dvoře jsem doma, tam jsem se po druhé narodila.
Tam mám přátele, domov, teplo, zázemí, pochopení, úctu, bezpečí.
Tam je profesionalita, odbornost, znalost, suverenita, spravedlivost, uznání.
Tam mám možnost volby, studia, seberealizace.
Tam je znát pokora, pravda, sebeúcta, vyrovnanost.
Tam můžu zpívat, tančit, tvořit, plakat, smát se, snít o lepší budoucnosti.
Tam Vám nelžou, nemažou med kolem úst.
Tam je tvrdost, realita.
Tam mají bezednou studnu naděje, odhodlání, trpělivosti.
Tam je taky cesta. Vede ven. Je kouzelná. Vždy na ní svítí slunce, vždy je rovná, čistá, dovolí Vám věřit v lepší
časy, spolehlivě Vás doprovodí k bližním, neplatí se na ní mýtné, jedinou směrovku na ní nenajdete, a přece
znáte směr, Ucítíte na ní vlastní srdce, vlastní kroky a její délka je pro každého naprosto individuální. Víte,
v čem je kouzelná?
Totéž o ní platí i v opačném směru. Vede k detoxu.
Prosím Vás, jak může obyčejná ženská, abstinentka – díky Červenému Dvoru – neobyčejně poděkovat?
Nemají tam čekárnu na Díky. Ale čekají na to, jak se nám povede na cestě ven.
Přesto a právě proto píšu, DĚKUJI
S hlubokou úctou
Vaše Nogová Daniela
Díky všem v ČD,byli jsme už na čtvrté opakovačce v řadě,která mě zase nakopla dál do abstinence a Jardu asi taky…:)
Moc to pomáhá přijet zpět a zařadit se do režimu….
S pozdravem
Těšíme se na příště!
VZ
Zdravím Vás pane Vacku,
utíká to… Jsem ráda, že se držíte přes všechny nakupené starosti. Pozdravujte pana Kabáta.
Petra F.B.
Take Vás zdravím a moc diky.Preji Vam hodne štěstí a gratuluji:)pan Kabat take zdravi.Dokonce se vcera setkal po 18 letech se synem…Škoda,ze jsme se nepotkali,ale určitě někdy zase.At vse dopadne v pořádku a hlavne zdravi Vám všem .
Zdravím svoje děvče a všem dávám na vědomí, že ji budu stále podporovat ať se děje co se děje. Ostatní ať si s toho vezmou příklad. Nic není tak jednoduché jak se zdá.
Vydrž Denisko, zlatíčko moje já to taky bez Tebe snáším ale Tvoje záležitost je zatím v tuto chvilku důležitější.
Dobrý den všem do Červeného Dvora,
zas po nějaké době koukám na stránky ohlasů a přidávám pár zpráviček ze svého nynějšího žití. Je pravdou, že jsem sliboval ještě další a další opakovačky ( hlavně panu Debnáru a Pištovi), ale vzhledem k tomu že se daří, mne musíte omluvit. Rád se jednou objevím, v pořádku, abych se se vším pochlubil osobně. Jinak se mám opravdu dobře. V dnešní nelehké době mám stabilní práci, kolem sebe fajn lidi a brzy oslavíme první rok s přítelkyní. Je to můj dosud nejdelší vztah a tak je pro mě hodně věcí nových. Plánujeme také zkusit společné bydlení po Vánocích, ale já už začínám být nervózní skoro teď 🙂 . Vídáme se hlavně o víkendech a v týdnu jen občas, ona také pracuje. Společné bydlení bude asi velký rozdíl :). Ale moc se těším, je mi s ní dobře. Také pořád něco vyvádíme a podnikáme. To je super. Netrpělivě vyhlížím sníh, až vyrazíme jezdit na svahy.
Mám celkově hodně nabitý život, v práci, aktivity, kámoše, přítelkyni……je toho hodně. Co je fajn, že drogy řeším fakt jen občas. Už mám nějaké naučené postupy a když mám blbý období a jdou na mě chutě, tak skoro automaticky najedu tenhle nouzový režim a prostě to přečkám. Vždy to odejde a je zase skvěle :). Naštěstí mám kolem sebe lidi, co mě z toho vytáhnou a jdem třeba na koncert, nebo nakupovat nebo na jídlo a tak…. S doléčovákem jsem vlastně v kontaktu jen přes volejbal, na který s nima pravidelně chodím, jinak ani není třeba. Ale chutě jsou občas silný. Kolikrát jsem moc rád, že nejsem v Praze, tam by to byl mazec. Tady v Olomouci je nádherně 🙂
Přemýšlím, co napsat na závěr a nenapadá mě nic rozumného.
Děkuji za vše a moc pozdravů Všem do ČD 🙂
Pavel Pičman
Pavlíku posílám pozdrav, jsem rád, že se taky držíš..
Já jsem pořád čistej, v pořádku, žiju si svůj nový život a je mi dobře.. Přeju ať ti to vydrží a daří se i dál..
Úžasnému personálu v Červeňáku bych chtěl říct velký DÍK, za všechno co děláte pro nás, co to tolik potřebujeme..
Svatá pravdy, Míšo. Renata
Občas si vzpomenu na čas strávený v léčebně. Byl to takový zlom, kdybych pokračoval stále po stejné přímce a nepřestal pít – velmi brzo bych se zlomil úplně…. Děkuju terapeutům skupiny „B“, že mi pomohli. Hodně štěstí a hodně zachráněných. Je to víc jak čtyři roky, co jsem „alkoholfree“ a co mi to vůbec nechybí :-))
Srdečně zdravím Dr.Vlniešku a děkuji.Rok čistý.
MUDr.Ivan Krupa
Vážení přátelé
doktoři,sestry,pacienti,alkoholici,feťáci,gambleři,ostatní-velice dlouho jsem nepsal na tyto stránky.
Všechny si Vás dovoluji pozdravit a dovolte mne se s Vámi podělit o mém 12.letém učením se být střízlivý.Cítím potřebu se svěřit a tím snad předat poselství všem,kdo o ně projeví zájem.
Je mne 53 let,v roce 1998 jsem se poprvé léčil na protialkoholním oddělení na Lochotíně v Plzni u pana primáře Kudrleho a pana doktora Stehlíka.
Začal jsem pít v 17 .letech,byl jsem kluk ,který měl své sny ,své touhy,chtěl jsem žít,radovat se ,milovat.Vyrůstal jsem od 8 .let jen se svoji ,o 2 roky starší sestrou a maminkou,což mne velice trápilo a také se na mne podepsalo.Byl jsem oproti ostatním vrstevníkům slabý v tom,že jsem se bál násilí,nedokázal se bránit a to mne zůstalo do dnes.Když jsem chodil do učení,měl jsem strach ze silnějších kluků,který jsem nedával najevo.Jednou jsem se s kluky ze třídy opil v hospodě a i když mne bylo fyzycky hrozně špatně ,zapamatoval jsem si,že při pití alkoholu a zvišování jeho dávky,jsem se cítil být někým jiným,lépe se mne mluvilo,měl jsem najednou více kamarádů,měl jsem opilý velice dobrý pocit.A tak se alkohol stal mým kámošem až do roku 1998,asi 22let.Rozvedl mne 2 manželství,což jsem si já neuměl připustit.Neříkám,že jsem byl nějaký vyvrhel společnosti,byl jsem naučen,že do práce se musí chodit,takže jsem v práci fyzycky trpěl s kocovinou.Já vím,jak to bylo možné?To dnes nechápu,ale snad to bylo také tím,že společnost neustále před alkoholem přivírá oči a dokud se nic vážného nepřihodí,je všechno OK.
Jsem jinak člověk,který vždy potřeboval a potřebuje mít kolem sebe společnost veselých lidí,odmítal jsem a odmítám násilí.
V roce 1986 jsem se po druhé oženil a mám 2 syny.Moje žena měla odpor k alkoholu a když jsem se opil ,i když po dlouhé době ,ale vždy jsem odcházel s hospody jak se říká namol,tak mne vždy hodně nadávala,dosti drsně,což já jsem pokládal za nepřiměřenou agresi a cítil jsem se nevinen(dnes by jsem vyžadoval dát sobě pořádný výprask),a tak jsem začal mít ke své ženě strach a odpor a alkohol nad námi zvítězil.Já neuměl pochopit ,si vysvětlit,že alkohol má nade mnou moc .Nevzdal jsem se alkoholu,vzdal jsem se rodiny.Alkohol zůstal mým kámošem a já se mohl nechat litovat alkoholiky jako jsem byl já sám.To je pohled dnešní,kdy mám v hlavě jasno,tenkrát jsem můj život z alkoholem považoval jako užívání pitné vody,za zcela normální,přirozený,neměnitelný stav.V roce 1995 jsem se já rozvedl,před rozvodem jsem se schovával před ženou po mých kamarádech jako blázen,vlastně jsem jím asi byl.3 roky po rozvodu jsem žil na vesnici,pracoval v zemědělství a tvrdý života dřina mé pití alkoholu více podporovalo a já už pil pomálu obden,každý den.V roce 1997 jsem odešel z vesnice zpátky do města,bydlel jsem u maminky .Jednou při pracovním obědě v hospodě mne kamarád vyzval,si jít zahrát automat o peníze.Bylo to osudné,neboť já si myslel ,jak rychle z bohatnu,z bohatnutí se stali bezesné noci,deprese ,výčitky,pokus o sebevraždu.
Nechtěl jsem umřít,požádal jsem na psychyatrii o pomoc.
V roce 1998 jsem byl poslán na léčení na závislosti hraní o peníze a alkoholu.
Neměl jsem žádné dluhy.
Začal jsem na detoxu a vůbec jsem nerozuměl,nebo nechápal kde jsem se to ocitl,jak mám reagovat na otázky o alkoholu,o mém životě.Byl jsem zmatený ze všeho co jsem zažíval,z jakými lidmi jsem to byl zavřený?Patřím sem?Měl jsem strach z absťáků,z delirium,někteří moji spolupacenti měli před léčením zkušenosti z každodeního pití lahví tvrdého alkoholu a já pil jen v hospodě ,až do samého konce,jak říkáme do bezvědomí.Prosím,aby jste se nezlobily a nepohoršily se nyní z mého popisování z toho jak píši o mém pocitu z léčby na detoxu.Ale to byly moje pocity člověka,který byl těžce zasažen alkoholem,nemohl jsem to cítit jinak.Přes všechen můj zmatek v hlavě jsem věděl,že zde na detoxu a na léčení chci zůstat.Cítil jsem den ode dne v tomto prostředí více bezpečněji a chtěl jsem to prostě zkusit.Byl jsem na samém začátku,nevěděl jsem co bude dál,ale cítil jsem,že když nepiji alkohol ,je mne stále více lépe,jak psyhycky,tak fyzycky.Začal jsem psát deník,začal jsem mluvit na skupině,měl jsem šílenou trému
Začal můj nový život.Byl jsem přesvědčen,že už mám vše za sebou ,po propuštění z léčebny na Lochotíně ,kterou jsem absolvoval celou,jsem se rozhodl podnikat.Udělal jsém si živnostenský list a začal s výstavbou bytů ze sádrokartonu.Dařilo se mi,měl jsem více zakázek,nabral jsem k sobě lidi a zde začala past ,ze které jsem se neuměl vyprostit.Stavební fa.,které vytušili mé slabiny a to vtom,že nedokáži být tvrdý,mne platili pod cenou a já musel platit své zaměstnance poctivě.1.fa mne nezaplatila zakázku a já musel zaplatit zaměstnance,nebylo z čeho a já začal mít dluhy.Do toho jsem musel fungovat a jít dál.V roce 2004 jsem se rozhodl odejet do Londýna a tam jsem žil a pracoval 7 let.Dluhy šli stranou a já si namlouval,že až vydělám ,tak je zaplatím.Hodiny jdou stále dopředu,do toho začali fetovat moji synové,díky mým zkušenostem jsem se snažil jim vysvětlovat.Prožívali jsme celá rodina peklo na zemi.25.letý syn je zavřený na 5 let,byl závislý natrávě, heroinu,pervitinu,mladší 23.letý po 7 letech do této chvíle vystřídal také co se dalo ,začalo to trávou,pervitin,heroin,alkohol,hry o peníze.Nyní mladší syn má v souvislosti jeho fetováním na krku soud,já se snažím být mu stále nablízku,pokud nefetuje.Všichni mne říkají,nechat padnout na dno,oba dva si svým peklem také prošli,bydleli na ulici,v zimě,volal jsem na ně policajty,když nebylo možné je dostat z bytu,když byly s fetovaný.
Mám rád své syny,velice moc a dnes jsem si vědom,že alkohol,drogy,touha mít hodně peněz má nad lidstvem obrovskou moc a já musím žít v naději,že to bude dobrý.
Mám dluhy ,mám exekuce,mám závislé syny,život mne nedovolil se zastavit,vydělal jsem mnoho peněz od roku 2004 v Anglii,stále práce,řešení problému synů a hlavně moje NEODPOVĚDNOST ze mne udělala člověka ,který má strach z budoucnosti,jsem bezdomovec,který se za 12 let od svého prvního léčení napil jen 7 krát,jsem střízlivý a přitom mám problémy ,které jsem si vyrobil až po léčení,proto,že jsem si říkal ,až potom.
Myslím si,že jsem prohrál svoji bitvu,neboť jsem sice střízlivý ,ale nemám domov,pro sebe ,ani pro syna.1.syn dostane domek po tchyni.
Já Vám píši hlavně proto,že tím,že přestanu pít alkohol ,život vlastně začíná a já to prostě po…..
Nevím co mám dělat,euforie výstřídala bezmocnost a zoufalství.Jak dál?
Vladimír
Pane Vladimíre,
keď si virtuálne predstavíte komunitu asi 35 závislých klientov, trebárs v Červenom Dvore pri voľnej tribúne, tak zistíte, že: každý klient má svoj životný príbeh, svoj osobný život, v niečom je osobitný, v niečom iní. Všetkých do jedného však spojuje spoločný problém, závislosť, či už na alkohole, drogách, automatoch alebo skrížené závislosti.
Čo je asi tak markantné v ľudskej závislosti? Že každý z nás, v závislosti, u Vás v alkohole utopil ďaleko väčšie hodnoty života, česť, zodpovednosť, charakter a iné, za neporovnateľné menšie hodnoty, akými sú alkohol, drogy, a iné podobné látky. Obrazne a priam umelecký sa to dá napísať takto:
ALKOHOL sa nám, v jeho nástupe do života jedinca predstavuje, v skvelej maske. Žiarivá veselosť, iskrivý smiech, spev, spoločnosť ľudí, radosť a nadšenie, takto to začína. Všetko je nadšené, až kým sa nový kráľ neprejaví ako ABSOLUTISTICKÝ TYRAN. Príde chvíľa a čas, keď ho začneme preklínať a chceme sa ho zbaviť. Už to však nie je a ani nebude ľahké. Je to beh v začarovanej manéži, z ktorej sa snažíme nájsť cestu, východisko a bez pomoci iných to nebude a nie je možné.
Vás poslali v roku 1998 do liečebne, aby Vám pomohli nájsť tú správnu cestu. Vy sa domnievate, že ste ju našli Vladimír? Nie nenašli. Vaše konštatovanie, citujem: „NEODPOVĚDNOST ze mne udělala člověka , který má strach z budoucnosti, jsem bezdomovec, který se za 12 let od svého prvního léčení napil jen 7 krát,….Vaše napil jsem se jen 7 krát je ako výkričník, ktorý Vás doviedol do životnej situácii v akej sa nachádzate.
Vaše, citujem: Já Vám píši hlavně proto, že tím, že přestanu pít alkohol ,život vlastně začíná a já to prostě po……! Nie , že prestanete piť alkohol, pretože u Vás je ešte gamblerská závislosť, kde platí úslovie, „kto chce cudzie, prichádza o svoje“ .
Váš výkrik, citujem „Nevím co mám dělat, euforie výstřídala bezmocnost a zoufalství. Jak dál?
Moja odpoveď sa možno bude zdať jednoduchou ale jedine schodnou cestou. Absolvovať kvalitnú liečbu, akú poskytuje Červený Dvor, v ktorej Vás terapeuti trpezlivou prácou pripravia na život, aby Ste mohli v živote kráčať „trvalou a dôslednou abstinenciou“. Abstinencia nie je ľahká cesta ale jedine tak sa môžete dostať na cestu, v ktorej nájdete zodpovedné riešenie z Vašej beznádeje. Musíte si plne uvedomiť, že: SVEDOMITOSŤ je základom všetkých cnosti.
Želám Vám veľa odvahy, trpezlivosti a túžby nájsť východiska, aby Vás nemuseli do liečebne posielať ale, aby Ste tam išli sám.
S pozdravom a úctou
Bc. František SLAMKA, patrón skupiny na oddelení „C“ a
Osobnosť Červeného Dvora.
Vážený pane Slamka
já vám velice ze srdce děkuji za Vaši odpověď.
Začnu nyní takto,je to 5 let od mého posledního napití se alkoholu.Bedny nehraju asi 8 let.Moje beznaděj vychází z moji neodpovědnosti za svoje dluhy.Já přestal pít,moji synové začali fetovat.Nechtěl jsem se vzdát toho co jsem měl,co jsem vlastně měl?Práci v Anglii,s tím,že jsem si namlouval,že své dluhy budu platit,až budu mít na ně peníze.
Vzal jsem do Anglie mladšího syna a tím začalo peklo na zemi.Syn byl závislý na trávě,potom pervitinu.Mne dalo velikou práci v Anglii si udržet to,co jsem měl,práci v továrně.Začali hádky mezi mnou a synem,vyhrůžky z mé strany,které jsem nenaplnil,že nechám syna na pospas osudu.Jeho závislost a moje neodpovědnost,beznaděj,strach o syna mne dostala tam kde nyní jsem.
Díky moji střízlivosti a moji rodině stále funguju a hledám řešení.
Jedno vím ale zcela jistě-že pokud chci žít beze strachu ,mít svůj skromný domov,musím začít řešit své dluhy,zachránit mne může jen vyhlášení osobního bankrotu a přesvědčit soud,že chci dluhy alespoň částečně zaplatit.Vysoké jsou hlavně úroky.
Udělat tento krok mne za to stojí!
Jsem střízlivý a mé finanační nároky na život jsou nízké.Již 5let také nekouřím,nepiji alkohol.
Syn ?Drogy,nemá domov,já jej stále zachraňuji ,jeho závislost mne zabíjí!
Chci jít dál,ale mám o syny obrovský strach!!!!!!!!!!Obrovský!!!!!!!!!!!!!!!
Dobrý den pane Vladimíre.musím Vám napsat aspoň pár řádek…můj syn je po léčení/pervitin/ a tak vím,jak strašně těžký je to boj…taky se strašně o něj bojím…pro Vás to musí být ještě horší,protože řešíte sám sebe…ale ze své zkušenosti asi víte,že jetřeba dostat se úplně na dno…musela jsem to taky udělat a nechat syna“padnout“..není nic těžšího,ale je to jediná cesta…nezachraňujte…zapřete se a nechte ho ať sám zjistí,že už tak dál nemůže…já myslím,že nic jinýho ,kromě zázraku,které se občas dějí,nepomůže…zkuste se zaměřit na svoje problémy a vydržte nějaký čas nepomáhat…moc Vám držím palce a nám všem,které závislost v jakékoli formě potkala…
Vážený pane Slamka
velice si Vás vážím a ostatních lidí,kteří nám závislým věnují svůj čas.
Přemýšlím o Vašich slovech,že by jsem měl jít na léčení.Já s Vámi souhlasím,i když si myslím,že jsem dokázal velice moc ,co se týče mého nepití alkoholu a hraní automatů o peníze.Co se týče mého fungování ,chození do práce,nepití alkoholu,nehraní automatů, o peníze se hodnotím za 1.
Můj problém spočívá v tom,že se NEDOKAŽI smířit stím,aby syn žil na ulici.Když na ulici byl a já měl teplou postel,měl jsem obrovské výčitky svědomí a tak mu platil ubytovny,dával na ně peníze.Nezvládám když vidím v jakém je syn stavu.Brečím a vždy syna vezmu zpět,potom mu nadávám,vyhrožuji,křičím jako hysterka,aby přestal fetovat,šel do práce.Pravidla moje nerespektuje,je feťák samotář,stačí mu mít trávu a být zalezlý doma.Nyní je stav takový,že máme 1+1 ,on je doma ,jde ven jen pro trávu,kde na ní vezme nevím,asi na dluh,nebo něco ukradne.Já jsem psychycky na tom špatně,chci ho vyhodit na ulici a přitom to nejsem schopen udělat.Proč???????????Jde o to,že ani ulice ho nepřiměla se jít léčit,co ho donutí?Kde je to DNO?????????Hrozba SMRTI????????????????
Dobrý den
dnes jsem syna vyhodil z bytu,proč?Stále kouří trávu,našel jsem u něj flašku,přes kterou to kouří.Jde hlavně o to,že si ubližuje,není schopen najít si práci,není schopen do práce vstát.Já platím nájem,kupuji jídlo.V bytě s ním nemohu žít,protože on v noci je vzhůru,mne budí jeho chození po bytě,zápach když kouří maruhianu.
Opět ,když jsem mu říkal aby odešel,začal mne říkat že si najde práci,že si jde hledat práci,aby jsem ho v bytě nechával přespat.Já jsem přes týden v práci a on není schopen se do práce vzbudit.Nadává mne ,že jsem svině.Řekl jsem mu,aby se šel léčit,on říká ,že se nemusí léčit,obviňuje mne,že mu nepomáhám,neperu.
Co jsem dělal do dnešního dne?
Kvůli synovi jsem si pronajal byt 1+1
Kupoval jídlo,vařil,pral jeho prádlo
Dal mu na cigarety
Platil nájem 5000kč za měsíc
Od jeho 18 .let řeším jeho fetování,prožívám peklo na zemi,nemám žádné úspory,peníze jsem mu dával na ubytovny,na jídlo.
Jeho matka ,moje býv.manželka s ním není v kontaktu už od 18.let.
Byl dvakrát na léčení.
Rok nikde nepracuje ,měl mne .Je to zoufalé.
Musel jsem syna vyhodit,neboť neměl nekmenší vůli ,snahu na svém stavu něco změnit.Je to dle mne jediná obrana proti drogám,které syna likvidují.Jen tak může dříve zjistit ,že mu drogy ubližujií.
Byl na ulici a chodil za mnou,já mu peníze dával na údajné bydlení.
Mohl jsem syna nechat se mnou dál bydlet,kupovat mu jídlo,cigára,prát mu prádlo?
Asi ne,jako feťák měl super život,svůj pokoj,televizi,svůj fet.Nic vlastně nepotřeboval,mne se smál,že vyvádím.
Jsem na začátku,jsem rozhodnut se synem navázat kontakt pokud nastoupí SÁM léčbu,bavit se s ním potom co dál.
Bude to pro mne velice těžké a bolestné,bude zima a já budu v teple.Je to synovo volba.
Já musím konečně pochopit,že syn je dospělý a tak jako já je odpovědný za svůj život.
Drogy,alkohol,gamblerství přivede na ulici miliony lidí,ani nemusí být války.
Já chci žít ,radovat se ,smát,mám na to právo.
Pokračování mého příběhu.
Když jsem psal,že jsem vyhodil syna z bytu,byla to pravda.Ráno jsem do bytu přišel,neboť jsem spal přes noc u sestry a mé maminky,která je odkázaná na inv.vozík.Na schodech spal syn a při mém příchodu se probudil .Vešel se mnou do bytu a začal na mne hystericky křičet,proč jsem ho nechal spát na chodbě,když jsem mu včera říkal,že když přinese důkaz o tom ,že si byl hledat práci,že může spát doma.Křičel a nadával mne ,já mu říkal,že fetuje a že nechci ,aby se mnou bydlel.On stále křičel a vyčítal mne ,že jsem ho nechal spát na chodbě.To trvalo asi 10 minut.Musel jsem z bytu odejít,mohl jsem zavolat policii a syna nechat vyvéct.Přemýšlel jsem nad tím co se stalo.Co když jsem skutečně tentokrát udělal chybu já.Syn dodržel to co jsem po něm chtěl a já ho nechal spát na schodech.
Je mne jasné,že syn není v pohodě,kouří trávu,ale také je mne jasné,že práci opravdu nesehnal ,neboť v agenturách kde byl ,práci nemají,šel jsem se osobně zeptat.
Nechávám syna v bytě,ale již mu nedávám žádné peníze,jen základní potraviny.
Situace se mezi námi uklidnila,domnívám se,že vyhodit syna na ulici není řešení,mám syna alespoň pod kontrolou.Pokud by jsem ho vyhodil na ulici,co by se stalo?Kradl by,fetoval.Život na ulici je asi ten nejhorší trest pro lidi závislé na alkoholu,drogách,gamblerství.Syn na ulici již žil.Myslím si,že na pervitinu,heroinu už není,kouří ale trávu.
Vím podle sebe ,že mne trvalo 20 let,než jsem byl schopen si uvědomit,že už toho mám až do …………….
Já nechci syna omlouvat ,prožil jsem si s ním peklo na zemi,zůstal jsem z rodiny jediný,kdo věří ,že je dobrý člověk a drogy mu ubližují.
Byl jsem na skupině ,kam dochází lidé po léčbě a řekl jsem ,že mám stále problém se synem,řeklí mne,aby jsem na skupiny nechodil ,že mne několik let říkají,že mám syna nechat padnout na dno a já to nedělám.Nechal jsem syna padnout na dno několikrát,volal na syna policii a on byl na ulici v mrazech o vánocích sám,drogy ,že by se vzdaly?Ne.Nejsme všichni stejní ,na každého nemůže být stejný metr,neboť každý člověk přemýšlí jinak,emoce,city,strachy,úsudek,minulost,rodina,prostředí a ta obludná zákeřná závislost,se kterou je někdy až nemožné bojovat.
Já osobně ji porazil až po 7 letech.Od roku 1998 do roku 2005 jsem z recidivoval několikrát a myslíte si,že jsem to chtěl?Ne,nechtěl.Jsem šťastný,že jsem se nikdy nerozjel,nedokázal jsem říci lidem,kteří mne alkohol nabízeli ,NE!Napil jsem se a druhý den toho litoval.Potom jsem opět nepil a říkal si,že mne to za to nestálo.Od roku 2005 do dnešního dne jsem se nenapil alkoholu a přestal i kouřit.Od roku 2005 fetuje syn,díky tomu,že jsem nepil alkohol jsem zvládal peklo,které jsem začal při synovo fetování prožíval,syna dostal 2 krát na léčení.Přži tomto pekle ,jsem musel čelit problémům v Anglii,v Londýně ,kde jsem od roku 2005 žil a pracoval.Syn byl asi 2 roky se mnou v Londýně.Učil jsem se žít nový život,učil jsem se anglicky a měl svůj cíl,který jsem dokázal.Vystřídal jsem v Londýně několik prací,maloval indům,afričanům byty,jezdil se žebříkem a věcmi na malování londýskými autobusy,metrem,učil se orientovat ve městě,hledal adresy zákazníků v mapě Londýna,dělal jsem metaře ulic ,jezdil s nákladní dodávkou a zbíral smetí z londýnských ulic,dělal jsem zahradníka,pracoval v továrně na CD a DVD,udělal jsem zkoušky z bezpečnosti práce 300 otázek,1200 odpovědí,potřebné pro vstup na anglické stavby,musel jsem do toho všeho čelit synovo fetování,stále mu říkat ,že to je špatné,čelil jsem maminčině mozkové mrtvici,kdy naše láska k ní maminku vrátila mezi nás a my se o ní staráme jak nejlépe to jde.Já se nechci chlubit ,jen chci říci,že nebýt opilec se mne vyplatilo,dokázal jsem se postavit problémům,které by porazily i slona.
Dokázal jsem to také díky víře v Boha,nevím kde je,jestli existuje ,ale vím,že modlitba ,kterou si říkám ,když mne bylo nejhůř ,mne uklidní a já lépe spím a snad jsem se ještě nezbláznil.
Ano,mám okamžiky,kdy si říkám,že by jsem nejraději umřel,ale potom mne to přejde.
Aby jsem mohl dál žít,zakládám združení-jsem tady pro Tebe-Proč?
Aby jsem viděl závislost také z druhé strany-jsou nás tisíce a nemáme kde o svých pocitech mluvit,myslím tím hlavně rodiče závislých.I já jsem rodič závislých synů.
Chci hledat řešení a pomoc pro nás rodiče a pro jejich děti.
Musíme najít program a cestu,společně se nám to může podařit.
Přeji Vám všem pevné zdraví a klid v duši
Vladimír
Pane Vladimíre,
Moje zamyslenie a úvahu nad Vaším položením upriamim na dva momenty. Takmer za dva mesiace (od 17.8.2011) Ste nič na svojom zúfalom položení nezmenili. Moju radu a radu pani Hanke Ste nepremietli a nezrealizovali v postoji k Vášmu synovi. Staráte sa o neho priam s „opičou láskou“ a nedokážete sa zmieriť s tým, aby žil na ulici. A vlastne pritom na tej ulici je, pretože tam sú jeho distribútori trávy a domov chodí len spávať. A kde berie peniaze? Možno sa to raz dozviete, keď jeho cesta povedie do kriminálu, ak nedopadne horšie. Toto si prosím plne uvedomte.
Veľmi ma zaujala táto Vaša pasáž ….“ i když si myslím, že jsem dokázal velice moc ,co se týče mého nepití alkoholu a hraní automatů o peníze.Co se týče mého fungování ,chození do práce,nepití alkoholu,nehraní automatů, o peníze se hodnotím za 1.“ Verte mi Vladimíre, že som s rôznymi pocitmi premýšľal nad touto Vašou bohorovnosťou!
Počas svojej abstinencii a vlastne vďaka nej som poznal mnohých závislých ľudí na alkohole. Veľmi dobre si pamätám celú plejádu tých, ktorí po liečbe v Červenom Dvore sa vydali na cestu trvalej a dôslednej abstinencii. Mnohí z nich však už nežijú, pretože zišli z cesty , zrecidivovali a to bola ich cesta k tragickým udalostiam, ktoré im ukončili pozemský život.
Na týchto webových stránkach sa stretnete s abstinentmi, ktorých roky abstinencie ďaleko prekročili tri desiatky rokov. Ja sa pomaly a snáď isto k 30 – tým rokom trvalej a dôslednej abstinencii blížim a verím, že sa jej na jar budúceho roku dožijem.
Každý z nás čosi vo svojom živote „vďaka abstinencii“ dokázal, posunul sa na hierarchii ľudských hodnôt tam kde sa túžil dostať a byť, aby bol primerane spokojný a šťastný, pretože vrátil sebe, rodine pokoj a lásku.
Nepoznám však nikoho z týchto abstinentov, ktorí by svoj život v abstinencii hodnotili známkou „1“. Veď v živote sú chvíle, ktoré nemožno vyjadriť matematickou známkou.
Takže v závere snáď len toľko Vladimíre: dajte bokom svoje velikášstvo, zamyslite sa nad svojím osudom, nad svojim nerozumným životom a hľadajte cestu a východiska, ako sa dostať na svetlo života, pretože zatiaľ je to len a len bezvýchodisková manéž v ktorej sa potĺkate a otĺkate.
Poučte sa, ak si neviete rady sám, vyhľadajte odborníkov, pretože ten Váš „jedničkový život“ skončí tam odkiaľ nemusí byť návratu.
Želám Vám, aby Vaše rozhodnutia a ich realizácia boli skromne a múdre.
S pozdravom a úctou
Bc. František SLAMKA, patrón skupiny na oddelení „C“ a
Osobnosť Červeného Dvora.
Vážený pane Slamka
Děkuji Vám za Vaše reakce .
Jsem zastánce myšlenky ,že každý má právo na svůj názor.Jistě si velice vážím Vaší tak dlouhé abstinenci,klobouk dolů.Jsme lidé a děláme chyby,někdo se z nich poučíme ,někdo ne.
přemýšlím dosti nad Vašimi slovy ,že jsem nevyhodil syna na ulici.Že jsem se oznámkoval známkou 1.
Bydlím ve městě Plzeň a bezdomovců stále více přibívá.Kdo jsou tito lidé?
Alkoholici,feťáci,gambleři ,prostě lidé,kteří udělali chybu a to takovou,že rodiny se s nimi rozešly,aby zachránily a ochránily sami sebe.To je správné.
Potkal jsem muže ,asi 40.letého na vozíku ,neměl obě nohy.Zastavil jsem se u něj ,představil jsem se a zeptal se na to,co se mu přihodilo.
Žil před jeho úrazem asi 4roky na ulici,alkohol ho připravil o rodinu,o střechu nad hlavou.Začal žít na ulici a na ní poznal lidi stejného osudu,se kterými začal žít v různých opuštěných objektech.V pití alkoholu pokračoval ,živil se různými pracemi,zběr železa ,nějakou brigádu,pochvaloval si,kolik měl peněz na jídlo a na alkohol.Jednoho dne ,v zimě ,při asi 20.stupńovém mrazu vypil 2 lahve vodky a usnul venku na lavičce.Probral se s omrzlinami nohou a následně ho museli hospitalizovat v nemocnici.Přišel o obě nohy,od kolenou dolu.Byl propuštěn a nikdo mu nenabídl střechu nad hlavou.NIKDO!!!!!!!!!!
5ekl jsem mu,že jsem také alkoholik a že jsem se léčil v léčebně.
Volal jsem jeho sestře ,jestli ho může vzít k sobě domů,řekla ,že ano.Je to již přes měsíc a on je stále na ulici a jeho rodinou jsou jiní bezdomovci,kteří v Plzni před Tescem mají svoje místo,kde se schází a opíjí se.J8 sám jsem chodil jako dobrovolník do K-centra,kam chodí feťáci,alkáči,gambleři na polívku,pro oblečení a promluvit si o jejich životě,pokud o to stojí.Jsou tam lidé ,kteří žijí na ulici i 10 let,jeden po 5 .letech jako mladý feťák zemřel,je velice těžké s těmito lidmi hovořit o případné léčbě.Zvikly na NOVÝ život.Jistě se ´také podaří někoho přesvědčit na léčbu,ale to málo.
Já žiji a žil jsem na obou březích,vím ,jakou moc má alkohol ,drogy atd.nad lidstvem.
Alkoholismus se dá se říci toleruje,více než drogy,gambleřina.
Drogy se nesmí prodávat ,což je super,ale alkohol?Kolik lidí by muselo žít na ulici,kteří se opíjí denodenně .Alkohol se vesele prodává dál,cigarety jakbysmet,za každý výherní automat jde do městké pokladny 1800Kč!!!!!!!!!!!!!!Gambleři tak úspěšně plní městskou kasu.
Ano,jistě,je každého volba ,co udělá se svým životem.
Já se za svůj život nestydím,byl jsem opilec,gambler,když jsem sám odešel na léčení,moje rodina mne řekla,že se mne nechce dělat a dlouho nechápala ,proč jsem na léčení odešel.Myslela si,že nemám tak velký problém.Dnes mne to již nevadí,pomáhám sestře starat se o svoji maminku,je po mozkové mrtvici.Je doma my s ní a ona s námi.
Čas se nedá vrátit,ale může se žít prostě lépe a hlavně s láskou.
Odborníků jsem vyhledal dost,udělal jsem to,co mne řekli,syna vyhodil na ulici.Asi již nejsem skálopevně přesvědčen,že ulice je to pravé ořechové,syn nyní dodržuje pravidla mé hry,já ječel jako pominutý ,že hulí trávu.Je to jeho cesta ,nechci ho vyhodit na ulici,myslím si,že by to nepomohlo,snažím se s ním mluvit o problému a učím se jednat v klidu a ne jako hysterka.Cítím,že neříkám asi správné věci,ale věřím,že syn na to musí přijít sám,co je pro něj správné.Ulice to nezmění,u něj ne,to jsme již zažili.Nechám to nyní tak jak to je!
Držím palce všem závislým,kteří přemýšlí ,nebo jž nastoupili cestu odvykání,léčby,abstinenci,moc Vám to přeji a modlím se za Vás.
Přiznali jsme si bezmocnost nad alkoholem ,drogami,hraním o peníze.
Tam to začíná.
Přeji pěkný den Vladimír
Vážený pán Vladimír,
Súhlasím s Vaším konštatovaním, že každý človek má právo na svoj názor. Aj ja a aj Vy.
Vynikajúci rakúsky prozaik, esejista, básnik a prekladateľ Stefan Zweig v knihe SVEDOMIE PROTI NÁSILIU (Castelio proti Kalvínovi) okrem iných skvostných úvah píše „ PRESVEDČENIE ČLOVEKA JE SLOBODNÉ, TO NEMÔŽE NIKTO NIKOMU NANÚTIŤ. AK TAK ROBÍ PÁCHA NA ŇOM NÁSILIE…a mohol by som pokračovať ďalej. Nie je to potrebné. Prečo?
Pretože každý z nás závislých je presvedčení o tom, že dokáže piť, (fetovať a hrať) s mierou, že je taký istý, ako Tí ostatní s ktorými chodí do nóbl podnikov, reštaurácii, či barov. O svojej pravde je presvedčený aj vtedy, keď už chodí len do tých obyčajných najposlednejších, vykričaných krčiem, bufetov a pajzlov. A nakoniec zostane už len tá ulica o ktorej píšete, ktorú som zažil a prežil.
Pre mňa osobne bolo veľkým šťastím, že som stretol na Železničnej poliklinike vo Zvolene psychiatra – alkohologa, ktorý ma poslal v minulom storočí (4.4.1982) do Červeného Dvora.
Trvalo mi dva mesiace, keď som sa domnieval, že to moje presvedčenie je správne. To čo mi prednášajú, to čo vidím v liečebne, ten krutý a nekonečný „drill“ je horší ako kriminál! Berú mi moje presvedčenie a páchajú na mne násilie. Potom prišlo vytriezvenie a posledné dva mesiace som na oddelení „C“ začal premýšľať a konať inak. Nebolo to síce bez problémov ale bolo to zmysluplné a vlezlo mi to pod kůži. Keď som 4. 8.1982 odchádzal z liečebne, mal som radosť. Po ceste domov vlakom, som hneď z Českých Budějovíc poslal pohľadnicu s poďakovaním, že mi vstúpili do môjho presvedčenia tak, že som načisto zabudol na násilie, ktoré som zažil !
Trvala a dôsledná abstinencia v živote závislého nie je ľahká, ale je to jediná schodná cesta života, s ktorou možno primerane žiť! Pre mňa je liečebňa ČERVENÝ DVŮR, druhým rodiskom, kde sa rád vraciam. Som povďačný všetkým riaditeľom, primárom lekárom, psychoterapeutom ,sestričkám, personálu za to, že mi dali a dávajú „ životodarnú miazgu“ , ktorá ma vedie životom a moja jeseň života je primeraná mojím civilizačným chorobám, ktoré ma neobchádzajú. Nebyť liečby, v mojom druhom rodisku, už by som tu dnes už dávno nebol!
V závere Vám pán Vladimír navrhujem, aby Ste mi napísali na môj súkromný email fslamka@gmail.com aby sme sa vyhli na týchto stránkach dlhým odpovediam a niekedy aj príliš osobným záležitostiam. Určite Vám odpoviem na všetko, čo budete chcieť so mnou konzultovať.
A nakoniec citát od S. Zweiga „DLOUHO TRVAJÍCÍ UTRPENÍ UNAVÍ NEJEN NEMOCNÉHO, ALE I SOUCIT DRUHÝCH.“
S pozdravom a úctou
Bc.František SLAMKA, patrón skupiny na oddelení „C“ a
Osobnosť Červeného Dvora.
Klobouk dolů před všemi, co mají jakoukoliv spojitost S NAŠÍM ČERVENÝM DVOREM, současní, bývalí, I potencionální pacienti, terapeuti, zaměstnanci, jsme všichni jeden velký tým, spojila nás závislost. Závislost dala dohromady tisíce lidiček, kteří tahají za jeden provaz, společnými silami se s ní přetahují. Ten věčný boj, nemá to konce, a TI NEJVĚTŠÍ RVÁČI, NAŠI TERAPEUTI prostě nejsou unavení. Táhnou to s námi, neúnavně, bezbolestně, elegantně, znovu a znovu, nelámou nad námi hole, jsou pořád s námi. CELÝ ČERVENÝ DVŮR S PANEM VLNIEŠKOU mě před pár lety ukradli hrobníkovi z lopaty a poslali mě do světa mezi zdravé lidi, a já se neztratila. Na cestu mi dali MINCI. Strana panny měla SVOBODU, a strana orla ZÁVISLOST, A jako bonus měla hranu, ta hrana byla VOLBA. Já tu minci utratila za svou vlastní cestu, a dávno je mi jedno, jestli je rovná, nebo strmá, chcete – li klikatá, ať je jakákoliv, jdu po ní SVOBODNĚ ROVNĚ, a TO JE PODSTATNÉ, je moje, přijmu ji a poděkuju za každou. Je úžasné mít SVOU VLASTNÍ CESTU, svobodně se rozhodnout, čím si ji vydláždím, jak ji ozdobím, čím ji pomaluji. To arteterapie mě naučila hrát si. Hrajme si, stále a pořád si hrajme, na kytary, na čtvrťáky, na body, na struny v duších, na srdcích, na slzy, na smích, na pláč, na zákusky v cukrárnách, na Markytánky, na dospělé, na děti, na nemocné, uzdravené, ŽIVOT JE HRA, záleží jen na nás, jakou hru si zahrajeme na SVÉ VLASTNÍ CESTĚ, POCTIVĚ A S POKOROU PLAŤME CESTOVNÉ, VOLME SMĚRY, HRAJME SI, A ŽIJME – PODLE VLSATNÍCH DOBROVOLNÝCH PRAVIDEL.
S úctou Vaše Daniela Nogová
Vážená Daniela,
niekoľko krát som si prečítal Tvoje vyznanie a veľmi ma potešila forma a štýl Tvojho myšlienkového vyjadrovanie. Vrátila si ma do terapeutickej klímy ČERVENÉHO DVORA.
Jsme všichni jeden velký tým, spojila nás závislost…ÁNO je to pravda a preto ak patrím do tohto týmu už dlho rokov aj JA, som si dovolil Ty tykať. Dúfam, že prijmeš túto moju ponuku pre vzájomný dialóg. Ďakujem.
Od samého začiatku mojej liečby /1982/ a čím som starší tým viac, myslím na všetkých terapeutov, s ktorými som sa stretol vo svojom „rodisku v ČERVENOM DVORE. Mnohí už nie sú medzi živými ale stále žijú v mojej mysli, v mojich spomienkach. Každý z nich mi dal do vienka to najlepšie čo v nich bolo. Niečo terapeutický a ľudský výnimočného, čo ma posilňuje na ceste v trvalej a dôslednej abstinencii.
Prišli noví, mladí terapeuti, lekári, sestričky, personál. S tými sa stretávam na sjezdoch alebo pri mojich návštevách v liečebne, keď prichádzam za svojou skupinou. Možno si to ani neuvedomujú ale z každého ich dialógu, pri čo i len krátkom vzájomnom stretnutí s nimi pociťujem empatiu a vnímam ich s úctou. Prečo?
„Táhnou to s námi, neúnavně, bezbolestně, elegantně, znovu a znovu, nelámou nad námi hole, jsou pořád s námi. Krásne a pravdivo si to napísala Daniela. Áno je to tak. Obdivujem ich zanietenosť a vytrvalosť pre poslanie, ktoré si vybrali a pritom vo väčšine prípadov sa nedočkajú toho, aby výsledky ich trpezlivého, humánneho poslania, pretavili pacienti do čo i len krátkej etapy ABSTINENCIE.
V tomto spoločenstve „závislých lidiček“ sa ocitáme aj my, ktorí kráčame po ceste ktorú nám ukazovali a ukazujú „ SVOBODNĚ ROVNĚ, a TO JE PODSTATNÉ, je moje, přijmu ji a poděkuju za každou. Je úžasné mít SVOU VLASTNÍ CESTU,“ svobodně se rozhodnout, čím si ji vydláždím, jak ji ozdobím, čím ji pomaluji. Pravdivé, úchvatne, úžasne Daniela.
Želám Tebe ale aj nám ostatným aby sme kráčali po ceste „trvalej a dôslednej abstinencii“, aby sme nestratili z obzoru života, svojich terapeutov, ktorí nám pomohli a pomáhajú, žiť tak, aby sme boli hrdí a na to, že sme sa narodili po druhý krát v liečebne ČERVENÝ DVŮR.
S pozdravom, s úctou, s vďakou
Bc. František SLAMKA, patrón skupiny na oddelení „C“ a
Osobnosť Červeného Dvora.
Dík za pozdrav a kytku,přeji hodně úspěchů,také mám radost z Vaších certifikátů,co opakovačka?
zdravím Vlnieška.
chtěl bych ještě touto cestou moc a moc pozdravit celý terapeutický tým z odd. bééé. zvláště pak dr.vlniešku,mgr.smíška, dr. petru fraško burkhart, kamilku a jejího tatínka, užasné sestřičky, prim.dvořáčka a jeho asistentku p. svobodovou, všechny kuchařky a p. debnára. lze i možné recidivisty, kteří mě znají. trochu jsem přibral na váze, ale ne kvuli pivu. v červnu jsem měl 2 roky abstinence a tak jsem si udělal radost a poprvé v životě letěl k moři na ostrov samos. je nutno podotknout, že bych bez vaší pomoci nikdy nemohl něco takového uskutečnit. z virtákem jsem stále v kontaktu a chystáme se vás přepadnout. ale určitě vám dáme vědět kdy to bude. na 2hodinové ter. skupiny chodim skoro každy tyden kde dostavam i leky. to jsem ale šikovny kluk…. chacha tak se mějte všichni moc a moc hezky.
ahoj nesmírně milá danielko, pisu poprve v životě na počítači a tak se omlouvám že neumim velka písmena. tvé překrasné a cituplné podporování lidí kteří mají obavu z léčby v čer.dvoře,mi vehnalo slzy do očí. zdárně abstinuju 26 měsicu a nemohu zapomenout jak jsme spolu nacvičili dvojhlasně markytánku a pak za ni schytali čtvrták od doktora vlniešky. také i na to,jak si mě pozvala v krumlově do cukrárny. snad viš kdo jsem…. mitch bjukenen. přeji ti moc a moc štěstí.
Děkuji za sluníčkový pozdrav, děkuji Ti za to, že jsi přijal mou pomoc ve formě pozvánky do cukrárny, děkuji Ti za pomoc ke čtvrťáku, za to, že se Ti daří, že jsi šťastný, a že nezapomínáš, na to co pro nás Červený Dvůr znamená. Mám se moc dobře, a v říjnu se chystám na opakovačku. Daniela
Moc mě potěšil komentář Báry, mé bývalé spolubydlící. Gratuluji k dceři a držím palce do dalších let. Život bez alkoholu má opravdu úplně jiné barvy. Přeji všem hezké léto s čistou hlavou. Jarmila
děkuji:) také ráada slyším o Tobě,že jsi spokojená a snad i šťastná,stále na Tebe a další vzpomínám,v létě jsem byla na opakovačce,vždycky mi to spoustu dá :),škoda,že se letos ruší sjezd,mohly jsme se potkat,snad příště,ahoj
Ahoj Honzo Strnade, co má znamenat ten Tvůj komentář. Doufám, že si to neulehčuješ tím, že se to nedá změnit. Říct si jsem srab je velice jednoduché, ale na … nic. Taky jsem se plácala v problémech, dvakrát měnila práci, ale šlo to zvládnou. Tak doufám, že jsi v poho a někdy se v Červeňáku sejdeme jako abstinenti. Moc na Tebe myslím Jarmila Š.
tak jsem sem zabruslila po dlouhé době, na světě mám zdravou,krásnou holčičku roční a život najednou hraje uplně jinýma barvama..posilam velké pozdravy celemu Cečku a co nejdřív se snad už přijedu mrknout
Zdravím všechny v Červeňáku předevčírem to bylo 9 let co mě zatkla s plnou parádou rychlá zakuklená rota.Vlastně začala moje léčení které jsem zakončil po propuštění v Červeňáku na od.B.
Díky Vám jsme si pořídili nádhernýho kloučka,který právě měl 6 let.
Pořád jsem OK a život je teď proti dřívějšku NÁDHERNÝ.
Ještě jednou za vše dík-hlavně Vám pane doktore Vlnieško.
Pavel Křivka
Mám radost z Vaší zprávy,co návštěva s rodinou?Přejí hodně úspěchů v abstinenci a v rodině. Vlnieška
Pane Slamka, děkuji Vám za povzbudivý komentář,
sám jsem dva roky dobrovolně vůbec nepil,
když si před deseti lety můj kamarád ustřelil z chlastu po dlouhodobý přípravě hlavu. Nesnesl sám na sobě, že ho to takhle ovládá.
Člověk zabezpečený a inteligentní.
Večer se se mnou přišel rozloučit a ráno to udělal v pojišťovně na záchodě.
Chlast, , pane Slamka,
to je těžkej soupeř…
s pozdravem Zbyněk Minster
Pane Zbyňku.
Potešilo ma Vaše poďakovanie na moju odozvu. Som rád, že Ste moje riadky a slova považovali za povzbudivé. Škoda tých dvoch rokov abstinencie, to bol slušný základ a po troch rokoch sa už dá hovoriť o tom, že už by z toho mohla byť trvalá a dôsledná abstinencia. Aj keď všetko sa môže zrútiť jednom okamžiku. Prečo?
Je asi veľmi bolestné, že Váš kamarát si po dlhodobej príprave odstrelil hlavu, pretože nezniesol, že alkohol ovládal jeho a nie naopak. U závislého toto neplatí, čo ste akokoľvek inteligentný a zabezpečený!
Pred nedávnom, som bol v Červenom Dvore, píšem o tom trochu vyššie. Po rokoch abstinencie som interpretoval recidívu asi takto: sama recidíva sa rodí v hlave, v šedej mozgovej kôre sa zablysne myšlienka, s takouto racionalizáciou … čo mám z toho života…snáď to nie so mnou až také zlé….veď si už dokážem povedať dosť a idem ďalej. Teda, ak sa mi zahniezdi v mozgu takáto myšlienka, tak recidíva skôr či neskôr príde! Prečo?
V hlave som vedome potlačil, svoje zásady, s ktorými som vyšiel z liečebne a určite nezavolám a nezdôverím sa svojmu lekárovi alebo psychoterapeutovi, čo sa odohráva v mojom vnútri, čo mi nahlodáva moju dušu. A stačí tak málo. Teda je to taká dlhšia príprava, ktorá potom, ako sa po prvom poháriku spustí „super červený spúšťač recidívy “, tak je neskutočná, pretože má veľmi nespútaný priebeh. A stáva sa aj to, že môže skončiť stratou života.
Chlast, pane Slamka, to je těžkej soupeř…Plne súhlasím Zbyňku a dodávam, že je to super do konca života, ak chcem ten život dožiť a prežiť v prijateľnej podobe. Preto na otázku dokedy mienim abstinovať zvyknem niekedy povedať, že: ZAJTRA BUDEM EŠTE ABSTINOVAŤ!!!
Vždy mám však na pamäti, ono Skálove: abstinencia nie je cieľ života! Je len prostriedkom a ja dodávam jediným, ako prežiť život dôstojne. A v mojom prípade je to obyčajný ľudský strach, pretože ja na rozdiel od okolia, viem, čo by ten jeden, jediný pohárik znamenal. Môj pomyselný dom, ktorý pomaly staviam už 30 rokov, by sa zrútil, do samých základov. No a na troskách sa už stavia ťažko niečo nové a odolné!
Želám Vám úspešnú liečbu a bude mi potešením, ak Vám moje názory, skúsenosti pomôžu a podporia všetko to, čo Vám ponúkne a dá odborný tím v liečebne.
S pozdravom a úctou,
Bc. František SLAMKA, patrón skupiny na oddelení „C“ a
Osobnosť Červeného Dvora.
Feri, moc Tě zdravím a věř, že i když se Ti ozývám pouze mejlem, čtu tady všechny Tvoje příspěvky! 4.odstavec je pravda pravdoucí-jeden pohárik a už to jede!!!! Jsem OK,ale to Ty víš.Ahoj Renata
Ahoj Renata,
Ďakujem za pozdrav aj emaily, ktoré mi posielaš. Aj takáto komunikácia je dôkazom o tom, že si v poriadku. Prečo?
Pretože každá recidíva a sama si to skúsila, okamžite posúva abstinenta do inej neželateľnej, ťažko stráviteľnej polohy psychiky a života vôbec. Proste rozpustí na človekovi aj ten najkrajší náter človečenstva do ktorého sa v abstinencii začínaš pomaly a isto zaodievať.
V počiatku recidívy sa najskôr chcem utvrdiť, že predsa to dokážem s mierou. Pijem sám a skryte. Zisťujem, že to nejde a už vychádzam na svetlo Božie, na verejnosť, ktorá ma síce vníma ale nevie pochopiť, čo sa stalo. Kamaráti z mokrej štvrti ma príjmu ale len na malú chvíľku. Potom ma medzi seba nepustia, pretože oni ešte „vedia piť“, sú pijani a Ty nosíš na sebe biľag „beznádejného alkoholika“!
V kútiku duše, v zábleskoch denného jasu sa recidivujúci abstinent hanbí a vie, čo už mal dávno spraviť pre svoju záchranu. Zavolať svojmu terapeutovi, niekomu z komunity alebo priamo do liečebne! Hanba, pocit viny, vytvorí vnútorný tlak na psychiku, šedú kôru mozgovú recidivujúceho tak neznesiteľnú, že niet sily, ktorá by našinca zastavila.
Ocitá sa v manéže, niekedy hľadá východisko z beznádeje tak dlho, že ho nenájde. Je šťastím, že je niekde vedľa Teba abstinent, ktorý Ťa privedie za ruku medzi svojich do liečebne, hoci sa vzpieraš a najradšej by si zaliezla do myšej diery. Hanba a pocit viny je obrovský, tlak neznesiteľný. Tieto stavy Ti terapeuti, komunita pomôžu prekonať a po určitej dĺžke pobytu, ktorý je menší, či dlhší, Ti pomôžu na cestu, ktorá je pre našinca jediná bezpečná. Trvalá a dôsledná abstinencia. Inú cestu pre nás závislých zatiaľ nikto nenašiel a neobjavil!
S pozdravom a úctou, so želaním pekných dní a radosti v abstinencii
Feri Slamka, Zvolen
Komentař na můj nedávný pobyt
Spíše negativní,Před tím jsem bral věcitak,že to tak prostě musí být a já jsem srab,že mě to unavuje .Ale pak jsem si uvědomil to,že jsem to špatně nastavil a nejsem to změnit a to mě zničí’pro ty kdož ví)
Pane doktore,
Vaše zhrnutie nedávnej liečby, je trefné, ale aj nepochopiteľné a strašné. „(Pro ty kdož neví“) a náhodou sa ocitnú na týchto stránkach a prečítajú si Vaše vyznanie, asi si pomyslia: Bože a to si ani doktor nevie poradiť so závislosťou. Takto som si to pomyslel aj JA, keď som v roku 1982 pri liečbe poznal veľmi veľa pacientov – lekárov, závislých na alkohole. A je to o to smutnejšie, že som ich veľmi málo stretol na sjezdoch, takže si len domýšľam, že tiež si mysleli „že to tak prostě musí být“ a neabstinujú. Žiaľ viem i to, že je ich dosť, ktorí nie sú už medzi živými. Ich odchody z tohto sveta boli veľmi tragické.
Zo životných skúsenosti si dokážem predstaviť Vaše…. a nejsem to změnit a to mě zničí…. ak to teda nezmeníte, tak Vás to určite zničí, pane doktore. Ja som bol tiež schopný za pohárik, obetovať aj svoj život! A klepal som na hranu života a stačilo už len málo. No a práve v tomto okamžiku mi Váš kolega psychiater – alkoholog, podal ruku, zaklopal na bránu liečebne. Do Červeného Dvora som prišiel 4.4.1982 a odvtedy sa sem veľmi rád vraciam. Takže pane doktore (pro ty kdož ví) je možné aj to, že sa v liečebne narodia po druhý krát, aby im krstní rodičia, niekedy aj v temnote šedej kôry pomohli nájsť cestu, po ktorej možno aj s ťažkosťami, ale bezpečne kráčať.
Úprimne Vám želám, aby Ste v duševnom rozpoložení po negatívnych pocitoch, hľadali znovu a znovu ten Červeňák, v ktorom Vám úspešný tím Vašich kolegov – lekárov, ale aj psychoterapeuti, sestričky, práve na hrane sebazničenia „znova“ pomôže nájsť onú „zázračnú, kvalitnú dráhu, trvalej a dôslednej abstinencie“!
S pozdravom a úctou
Bc. František SLAMKA, patrón skupiny na oddelení „C“ a
Osobnosť Červeného Dvora.
Červený Dvůr je velice dobra instituce. Líbí se mi i výběr personalu všichni jsou přijemní (tedy aspon většina. Pan ředitel vybíra dobrý personál a všichni jsou milý když Vám udělují nějaký ten čtvrták ale je to fajn system člověk ma aspon nějakou motivaci být vzorný a naučit se řadnému stylu života. Ubytování je skoro luxusní a kuchyně produkuje celkem chutne pokrmy. Když se člověk snaží tak se i na delku přesně vyměřenou může stýkat s osobami něžného pohlavi. Prostě je stále co dělat a chodit do parku je nadhera protože je rozlehly a jsou v něm krásná místa na které člověk ještě dlouho vzpomína. Všichni jsou upravení a čistí ale někdo ma dokonce i vousy a říkám že to je dobré rozpoznávací znamení kdy rychle pozdravit a čekat nějaký trefný komentář. Někdy ho potkate s baterkou v parku i v noci takový ma zajem na ochranu parku proti těm co by snad chtěli vkročit mimo povolené meze. Ale to jen dodává ještě lepší dobrodružnost tomu když si hrajete na schovavanou.
Ale moc rád jsem travil měsíce v této krásné části naší republiky. Občas se ale přece jen člověk musi rozloučit třeba i nedobrovolně a věřte že se stýská mnohým a vracejí se stále. Určitě bych se chtěl někdy podívat zpět a zapalit si mimo kouřovou jelikož i tak se dá někomu udělat radost věřte nevěřte a člověk chce projevit nějakou tu vděčnost.
Pozdrav z AnkhMorporku od Mrakoplaše
Dobrý den všem vyléčeným, i těm, kteří zatím bojují o svoje místo na slunci, dobrý den lékařům a všem, co nám, závislým ,pomáhají.
Připravuju se na léčbu, pochopil jsem, že je to jediná možnost,
jak zůstat naživu.
Světlu vtříc, Zbyněk.
Pane Zbyňku,
hneď na začiatku si musíte uvedomiť, že závislosť sa neliečí tak, ako trebárs zápal pľúc. Každý z nás, ktorí sme prešli liečbou, sme opustili bránu Červeného Dvora, ako pacienti O D L I E Č E N Í! A máme len jeden prostriedok, ako sa nedostať späť do osídiel drogy, alkoholu a to je: dôsledna a trvalá abstinencia, ako prostriedok pre prijateľný život.Je to pre nás jediná terapia pre celý život. Vie, že je to nepredstaviteľné, ale moja skúsenosť ma presvedčila,že je to možné. Dá sa zvyknúť aj na STRIEZLIVOSŤ!!!
Úprimne Vám želám, aby Vaša jediná možnosť „jak zůstat naživu“ Vás sprevádzala po celý Váš absitnenstký život. Je to tvrdé ale pravdivé poznanie. Viem to sám. Aj ja som takmer už nevidel svetlo na konci tunela života. Ale v liečebne mi ho pomohli nájsť a ukázať cestu, ako s ním žiť celý život. Patrí im moja nekonečná vďaka.
S pozdravom, hlbokou úctou
Bc. František SLAMKA, patrón skupiny na oddelení „C“ a
Osobnosť Červeného Dvora.
Pekný deň prajem všetkým čitateľom týchto webových stránok,
Nevedel by som s presnosťou povedať, koľko krát som navštívil liečebňu, od čias mojej základnej liečby (jar roku 1982). Tých návštev bolo neúrekom dosť. Zisťujem, že čím som starší, tak sa teším na návštevu, čím ďalej tým viac. Darmo je, každý z nás starne, sily odchádzajú a civilizované nemoci nás tiež neobchádzajú. Mňa samozrejme nevynímajúc.
Veľmi som sa potešil, že som mohol liečebňu navštíviť a splniť dávno vyrieknutú túžbu, že svoj alkoholický život vtesnám do riadkov a odovzdám svojej skupine. A tak som mohol v stredu 1. júna 2011 za účasti vedúceho oddelenia C, PhDr. Bohumila DEJMKA, MUDr. Márie KUKLOVEJ a PhDr. Petry FRAŠKO BURKHARDOVEJ, celej komunity, odovzdať mojej skupine „SLÁMCI“ svoje CURRICULUM VITTAE anebo BĚH ŽIVOTA, kde hneď na obálke je ústredné motto: ABSTINENCE, A PŘECE JE JINÁ NEŽ OSTATNÍ, JE ORIGIMÁL! Som rád, že sa mi za pomoci PC techniky podarilo túto útlu 56 stranovú knižočku, pre lepšie chápanie, napísať v českom jazyku. Pre mňa táto návšteva, ktorá sa svojím obsahom vymykala všednosti má veľmi emotívnu, vysoko ľudskú cenu, pretože poobedňajšie posedenie so skupinou malo za účasti horeuvedených neopakovateľnú atmosféru.
Počas dňa ma prijal pán riaditeľ a primár MUDr. Jiří DVOŘÁČEK, s ktorým si vždy máme čo povedať. Milé bolo stretnutie aj s jeho zástupcom MUDr. Andrejom ŠEBEŠOM, ktorého korene predkov siahajú až do Zvolena.
Veľmi pekne ďakujem všetkým, ktorí mi podali ruku, povedali pár úprimných slov, či už PhDr. Vladimír VLNIEŠKA, ktorý ma previedol cez vynovené oddelenie C a B, PhDr. Edita SVOBODOVÁ, sestričky na oddelení C, pacienti ktorí ma oslovili či už na chodbe alebo aj na dvore.
V závere chcem poďakovať všetkým, aj tých ktorých nespomínam, že som sa cítil veľmi dobre, pokojne, ako vo svojom „druhom rodisku“! Takéto silné ľudské puto má spája s liečebňou. Bez bývalých ale aj súčasných lekárov, psychoterapeutov, sestričiek by som určite nedokázal kráčať životom v dôslednej a trvalej abstinencii 29 rokov, 3 mesiace a tri dni.
V úplnom závere vyslovujem moje osobné poďakovanie správcovi týchto stránok MUDr. Dávidovi ADAMEČKOVI – (předseda rady ADVAITA, o. s.), Terapeutická komunita NOVÁ VES, za jeho skvelú prácu.
S pozdravom, hlbokou úctou
Bc. František SLAMKA, patrón skupiny na oddelení „C“ a
Osobnosť Červeného Dvora.
Dobrý večer, úvodem Vás moc zdravím obzvláště odd B. Co psáti – práce : Dělám v restauraci u karlova mostu, takže většina klienteli cizinci což pro mě znamená učení se novým jazykům it,rus,něm jo v restauraci se jakžtakž domluvím ale pokud se zeptaj venku tak nevím. Partner… ano dala jsem to dohromady s bývalým přítelem, ale nějak dostal rozum a přes rok už funguje chodí do práce atd dokonce jedem i na dovču :), doma pohoda. MOC RÁDA BYCH VÁS OPĚT NAVŠTÍVILA ZAS S TATKOU MOŽNÁ I MAMINA…. DĚKUJI ZA VŠE A OMLOUVÁM SE ZA SVOU NESCHOPNOST PSÁT ….
PS: sestřičce Kamče opožděně VŠE NEJLEPŠÍ K JMENINÁM
Johanko!!! No sláva! Jsme všichni rádi,že se Vám daří :-).
určitě přijedte,když vám to vyjde,rádi vás tu uvidíme i s rodičema.
Užijte si dovolenou a já děkuju za přání 🙂
dobrý večer trošku se stydím, že nejsem schopna napsat pár řádku pokusím se polepšit. Děkuji a MOC MOC VŠECHNY ZDRAVÍM
Ahoj Johanko, tak to je moc fajn, že se máš fajn..:o)….držím palce a pozrdavuj rodiče.
Ahoj:) a co Ty jak se máš pamatuju jak jsme se potkali myslím na pankráci vypadal jsi spokojeně doufám že tak to je i nadále jj rodiče taky zdraví měj se moc pěkně 🙂
Johanko, ahooooj! To je fajn, že o Tobě také něco vím. Po jedné recidivě jsem (doufám, že už nadobro) OK. Měj se krásně a užívej si života. Renata
aHOJ Renčo 🙂 no konečně jsem se dokopala a udělala si čas, co Ty jinak jak se máš? Doufám že dobře posílám pozdrav z Pha a třeba někdy nasrazu pa 🙂
Já zdravím celé áčko, holky, držte se!Všechny, jak pacientky tak terapeutky , sestřičky, a pan doktor též.
Pan doktor se má také držet? :-)))))) To jsem netušila (všimněte si, že nepíši nevěděla – na B už bych smlolila básničku), že také……
Zdravím všechny v Červeném Dvoře, už se těšíme koncem května s Jardou K. na v pořadí třetí opakačku, oběma se nám daří střídavě dobře a lépe a vzpomínáme na Vás všechny moc rádi..
Ahoj terapeutický týme a setřičky z oddělení B! Dnes je to 3 roky ode dne mého nástupu do Červeňáku. Díky Vám můžu směle prohlásit, že jsem v pořádku a je mi dobře. Na těch 5 měsíců, které jsem strávil pod Vaším dohledem nikdy nezapomenu. Držím palce a přeju mnoho trpělivosti a odolnosti ve Vaší náročné a důležité činnosti. Ještě jednou díky, díky, díky!!!
Zdravím Vás pane Šťastný, jsem ráda, že se ozýváte a jste v pořádku. Tři roky utekly, jak voda. Snad se Vám daří po všech stránkách dobře. Opatrujte se. PFB
Ahoj Ondoň,
ani já na ty 3 měsíce nezapomenu.Hlavně na terénku :-)))
Dobrý den, osvobozující květen Vám posílám z města naplněného duchovností, jak krásně musí být v ČD, rozkvetlo, vonavo, klídek/sporadický/, pozdravuji všechny, které jsem potkal, naštval,rozesmál,nepolíbil no a tak, mám se fajn,Vy se mějte taky fajn, pozdravuji celé odd. B i s teamem, na opakovačku přijedu, jen nevím kdy, ahoj ahoj ahoj Honza Krejčí
Zdravím Vás, doufám že se máte stále tak krásně, jak o tom píšete :)) Ozvěte se a přijeďte na opakovačku, těším se. VZ
Dobrý den,
Zdravím PL Červený Dvůr,a hlavně paní Mudr.Kuklovou a pana
PhDr.Dejmka.A také odd.C.Zatím jsem v pohodě a nehodlám na tom vůbec nic měnit jelikož čistá hlava je v pohoda. 🙂
Dobrý den,mám 20letého syna,který se momentálně léčí v Dobřanech se Schyzofrénií,(je závyslí na lehkých drogách,marihuaně)a poté by měl nastoupit léčení v Červeném Dvoře kam musí napsat žádost o léčení.Může mi někdo prosím poradit jak by taková žádost měla být napsaná,nevím si rady.Moc děkuji všem,kdo jsou ochotni poradit na email: vk24@email.cz
Jsem ráda,že si tu můžu přečíst vaše zkušenosti,hodně mi to pomáhá věřit,že i můj syn se z toho dostane.Všem přeji mnoho sil.S pozdravem VK
Dobrý den,
k přijetí je potřeba zaslat doporučení , které Vám vystaví PL Dobřany. Po jeho obdržení bude stanoven termín přijetí, který se v současné době pohybuje okolo 2 měsíců a bude sdělen prostřednictvím pošty na adresu, kterou nám uvedete v doporučení.
S pozdravem Ficová adm.prac.PL Č.Dvůr 380309135
Ahoj 13.4.nastupuji momentalne som rozbyty,so zavislostou bojujem uz vyse pol zivota,mam strach ze to nedokazem nenavidim drogy bol som uz par rokov cisty ale momentalne som zase tam kde nechcem,je to totalna schyzofrenia robit nieco co nenavidim,ked sa na seba pozrem do zrkadla je mi spatne,ostava mi len nadej ze ten bordel v hlave sa mi u vas podari upratat tak ani neviem preco to pysem ale tak ma tam zachvilu mate.P.
Pane cobol,
krátke, výstižne a úprimne: dobrý začiatok, ako dať do poriadku „pol života“ totálnu schizofréniu, aby Vám pri pohľade do zrkadla nebolo špatne.
Ak najskôr upracete ten bordel v hlave a začnete myslieť, ako človek, tak máte šancu liečbu zvládnúť a kráčať životom o čosi krajšie, v úplnej a trvalej abstinencii.
Jedna rada do života: ten strach si po liečbe ponechajte a nezabudnite si ho pripomenúť, vždy keď by Ste chceli siahnúť na drogu. Verte mi, že to funguje! Ja to už robím 29 rokov a mám tento „strach pred prvým pohárikom“ zašitý pod kožou!
Želám Vám úspešnú liečbu. S pozdravom
Feri Slamka, zo Zvolena.
Zdravím PL Červený Dvůr, zvláště pak celé oddělení B. Rád bych touto cestou popřál vše nej sestřičce Vendulce Borské k jejímu svátku. Zdraví František Koranda.
Milé, moc děkuji.
Zdravím všechny v Cerveném Dvoře. Také posílám pozdrav Báře Kohoutové. Doufám že se máš dobře. Též zdravím patrona,,C“ pana Slamku. Užívejte sluníčka a života. Jarmila Š.
Pekny deň,
veľmi rád som si prečítal pozdrav od Jarmily Š. Patróna iste poteší, ak nájde na týchto stránkach a nielen na týchto, ohlas, malý pozdrav a nejaký písomný ohlas, od pacienta, ktorý bol v jeho skupine. Vtedy mám akú takú istotu, že kráča v živote cestou, ktorú sme kedysi začali pomaly, neopatrne a povážlivo prerážať i my, ktorí po nej kráčame doteraz. Je to cesta, ktorá ma tiež svoje životné drámy, peripetie a niekedy aj tragédie.
Je úplne iné riešiť všetky denno, denné životné situácie, s jasnou a čistou hlavou, bez kriku, emócii, v alkoholickej, či drogovej hmlovine. V kocovine nič nevyriešite, pretože len spôsobujete nesmierne útrapy svojím najbližším a to už nehovoriac o tých nevinných deťoch. V láske k sebe, svojím blízkým počúvajte pozorne svojich terapeutov, lekárov, odborní tím Červeného Dvora, aby ste čas v liečebne využili pre dobro svojej osoby, svojej závislosti, pretože môže byť posledný.
Jarmile Š. želám úspešnú a dôslednú abstinenciu, všetko úchvatne a radostné s príchodom sviatkov jari všetkým čitateľom našich stránok.
Úctivo, s vďakou a živou spomienkou pozdravujem p. riaditeľa a primára, s jeho neúnavným odborným tímom, ktorí to naštastie nevzdáva ani pri neúspechoch. Ich práca je ich životným poslaním, inak by to určite vzdali. Oni však vytrvávajú a len časom sa obmieňajú.
Želám veľa radosti a pokoja s netrpezlivými a niekedy aj s „veľmi, veľmi“ skúsenými a nerozhľadenými pacientmi.
Bc. František SLAMKA, patrón skupiny na oddelení „C“ a
Osobnosť Červeného Dvora.
ahoj Jarmilko, děkuji moc za pozdrav, mám se skvěle,mám roční holčičku a svět je najednou užásny jako nikdy dřív :),jsme sice samy, ale to nevadí..my si vystačíme .je to největší dar,jaky člověk muže dostat..doufám,že se Ti taky daří baječně..?
Ahoj Báro,
moc Tě zdravím i Tvoji holčičku. Jsi fakt machr, že jsi to tak zvládla.Fakt,klobouk dolů!!!!
machr?neeee…to ne,vždyť to je snad samozdřejmost 🙂
Milá Danielo,
velmi děkuji za krásnou odpověď. Co k tomu všemu, cos napsala, dodat? Snad už jen se do toho opravdu pustit…
Jinak pozdravy vyřídím, spolehni se.
S přáním jen toho dobrého a obrovskými díky za rady tereza k.
A já jsem šťastná, že jsem Tě Terezko, měla možnost dík všem okolnostem poznat osobně..Jsem za to vděčná, protože vlastně i hlavně dík tobě vím, že… „..i cesta je cíl..“ 🙂
Kačí,
tak si to společně v červenci zase na týden připomeneme, jo? Jen tak pro sichr, abychom nezapomněly:)!
Terezko, plný batoh, co batoh, krosnu, tu největší krosnu jakou uneseš jen TY SAMA, plnou důvěry v Červený dvůr, sebedůvěry v sebe sama, odvahy, statečností, chutí jít do toho, a pořádně si máknout. Nezapomeň na sebevědomí, dále budeš potřebovat svoje ztracené touhy a sny, to kvůli inspiraci, motivaci. Nekupuj si zpáteční jízdenku, až dokončíš úspěšně léčbu, použiješ novou, čistou, jasnou, zdravou, radostnou jízdenku vstříc svému životu. cestu a směr Ti ukáže Červený dvůr, mapu a buzolu nech tedy doma. Taky bych Ti doporučila doma pověsit na hřebík boxerky, které tak často používáme v zápase s životem. Neboxuj se svým problémem, přijmi ho, řešení najdete na Tvé životní tůře po vrstevnicích Červeného Dvora. Bludné kořeny v oboře nemají. Nezapomeň si vzít srdíčko, ať si máš kam dělat zápisky, pořádné brýle, jen ne růžové, ať Ti z těch proměn něco neunikne. Vidíš, naložila jsem Ti tu krosnu pěkně zostra. Ale věř mi, zkušené, zodpovědné alkoholičce, momentálně 6 let v abstinenci, pod dohledem antabusu – ta krosna má téměř nulovou váhu proti tomu, co jsi tahala sebou do té doby, než jsi se rozhodla s tím něco dělat. Zbývá jediné, TEREZO, ŠŤASTNOU CESTU V OBOU SMĚRECH, MÁM JEDNU PROSBU, POZDRAVUJ OD DANIELY CELÝ ČERVENÝ DVŮR.
Terezko,
málo komu sa podarí, aby ho do Červeného Dvora vyprevádzala tak poetický a s patričnou dávkou jemnej drsnosti skutočnosť, ako so dostalo Tebe.
Daniela,
s potešením a hrejivým pocitom som čítal Tvoje vyznanie k Tvojím narodeninám. Má to ohromnú vnútornú silu a nekonečný ľudský rozmer, s akým ďakuješ svojím terapeutom. Tvoje vyznanie, v tom smere, že nikdy nedokážeš poďakovať dr. Vlnieškovi chápem v plnej šírke, s akou si to úprimne vyjadrila.
Ten kto si uvedomí, ako sa z alkoholového alebo drogového ošiaľu na konci tunelu žitia, dostáva pomaly a isto, po krôčiku k ľudským a človečenským istotám, vie, že to ďakujem, aké by chcel vysloviť snáď nedokáže ani vyslovoviť.
Z celej duše Ti želám Daniela, aby si bola taká aká si a Tvoje vnútorne vyznania, budú mať svoje čaro a nesmiernú ľudskú „abstinentskú“ čistotu a silu.
Terezko,
verím, že si slová, ktorými Ťa vyprevádza Daniela do Červeného Dvora vryješ do pamäti a ešte hlbšie do duše, aby si kráčala v živote, ako ona. Dostala si nesmiernú, ľudskú, úprimnú podporu. Drž sa jej, a určite nesklam samu seba.
S pozdravom a úctou
Bc. František SLAMKA, patrón skupiny na oddelení „C“ a
Osobnosť Červeného Dvora.
Dobrý den,
dne 31.3. 2011 nastupuji do léčebny Červený Dvůr (po absolvování měsíčního detoxu v ÚVN), kvůli závislosti na benzodiazepinech. Jen jsem se chtěla informovat, jestli je něco, co si člověk má vzít, co třeba není napsáno v propozicích, nebo naopak co je zbytečné si s sebou brát.
Děkuji za jakoukoli informaci.
S pozdravem tereza k.
Zdravím všechny,před dvěma dny jsem k vám přivezla na léčení svého dobrého přítele na kterém mi hodně záleží,i s mojí pomocí se rozhodl nastoupit léčbu gemblerství a myslím i závislosti na alkohol.Bez kontakTu s ním je pro mě hodně těžké žít,moc mi chybí,opravdu doba,kdy není v kontaktu s okolním světem trvá měsíc,nebo je ještě delší?Je pro mě i velkou hádankou jaký bude člověk až opustí brány vašeho ústavu.Sám už byl tak na dně,že by zničil sám sebe,vím,že přemýšlel i o sebevraždě.Doufám,že léčbu nepřeruší a vytrvá.
Jedna dobrá zpráva pro ty, kteří znali Rudu S. Policii se podařilo dopadnout jeho vraha. Popravil ho, aniž by s ním osobně měl nějaký konflikt. Děs.
Našla jsem tyhle stránky omylem,pročítám je a vrací se mi vzpomínky strávené v Červenáku v roce 93 nějaký čas jsem tam žila,znala jsem tam spoustu lidí o kterých nic nevím..vzpomínám a zdravím všechny kdo si na mě vzpomínají.Bylo mi pouhých 17 let..Mnoho,mnoho let jsem střízlivá ale vím,čím jsem si prošla,proto je mi ted úzko..Moc Vás zdravím.Je tam Naděnka Martínková?
Ahoj Všichni!
jsem partnerka Lukáše,který v Červeném Dvoře absolvoval měsíční stabilizační léčbuu MUDr.Dejmka,vrátil se 24.2.11. Viděla jsem ho až po třech dnech,co se vrátil. celou dobu,co se léčil, vypadal vyrovnaný a odhodlaný změnit svůj život.prospíval.Za poslední týden však o něm nemám téměř žádné zprávy. Jsem z toho zoufalá a moc mě to bolí.
Máme spolu ročního synka,se kterým jsem se musela v šestinedělí odstěhovat k rodičům,protože společné žití prostě díky drogám nebylo možné.
Doufala jsem,že se brzy po skončení léčby vrátíme a budeme zase žít spolu a užívat si růstu našeho synka-tak jsem si to vysnila. Realita je však někde úplně jinde.
Ach jo-já jsem v Nás tak věřila 🙁
tak dnes konečně proběhl hovor a vypadá to,že to nebude tak špatný-myslím,že si potřebuje utříbit svý myšlenky 🙂
Tak držte palce!
A všem přeji vše dobré 🙂
Mám přítele,poznala jsem ho před 7lety,v té době už 8 let abstinoval po léčbě v Červeném Dvoru,byl na sebe strašně pyšný jak to zvládl,podporovalo ho celé okolí,včetně rodiny a samozřejmě i mne.Je to úžasný chlap,který miluje svoje blízké,sportuje,čte,zajímá ho historie atd…Ted spolu už 4 rok bydlíme,máme malou dcerku a vychováváme i moji dceru s prvního manželství.Řekla bych,že náš vztah byl a je, pořád dost silný,ale dostali jsme se do existenčních problémů a přítel začal občas pít,jsem s toho neštěstná,snažím se s ním všechno rozebírat,nechal si napsat léky,které neužívá,protože si myslí,že to zvládne sám.Já vidím,že to sám nezvládá,když se musí každý měsíc opít,ted dokonce po 14dnech.Chci at se sebou začne něco dělat,vždycky když vystřízlivý má morální kocovinu a slibuje..Já na sobě sleduju,že už mu přestávám věřit,budím se v noci a poslouchám,jestli už přišel s práce a jestli necítím alkohol,takto se žít dlouho nedá.Nevím,jak mu mám pomoc,ale ani sama sobě.Protože mne to strašně trápí,já ho takového nechci…
Dobrý den,
myslím, že by se Váš přítel měl s námi zkontaktovat…než se to rozjede úplně..
Naposledy jsem si otevřel stánky ČD po sjezdu, když jsem se při čtení ohlasů vracel k vlastním prožitkům. A dnes, okamžitě po jejich otevření jsem se začetl a četl a v jednotlivých příspěvcích nacházel značnou podobnost s vlastními zkušenostmi a pocity. Asi to nebyla jen obyčejná shoda náhod, že jsem stránky otevřel zrovna dnes. Před 2 dny jsem měl svátek. Jediný člověk, mimo nejbližší rodinu, který si na mne vzpoměl, byla Markéta I. (D.), spolubojovnice z léčby. Dalším důvodem, proč jsem stránky otevřel je asi skutečnost, že se blíží datum 15.4. Toho dne, před 6 lety, jsem zahajoval svojí první a dosud i poslední léčbu. Ty tehdejší pocity prožívám v tomto období každý rok znovu. Tak jsem tedy dnes začal číst jednotlivé ohlasy. Nejprve mne zaujalo, že náš patron Fero Slamka má 29. výročí abstinence ve stejný den jako já svátek. Gratuluji Františku, přeji pevné zdraví a doufám, že se v ČD ještě párkrát potkáme. A pak mne potěšila zmínka o abstinetské pýše od dalšího spolubojovníka z léčby, MUDr. Honzy S. Zdravím do České Lípy a doufám, že se snad na příštím sjezdu sejdeme a poznáme. Já jsem dosud žádný sjezd nevynechal a nelituji toho. Jediné čeho lituji je skutečnost, že si netroufám zvládnout další opakovačku. Absolvoval jsem jich 5. Ale nemládnu. Letos už budu mít 69 (věk – ne něco jiného) a mám obavy, že bych nestíhal, dostával čtvrťáky a kazil skore Havlínům. Kdybych to do ČD neměl tak daleko, určitě bych se alespoň občas zastavil. Na ČD si vzpomenu pokaždé, když čtu, slyším nebo vidím jakékoliv informace o Č. Krumlově nebo o Jižních Čechách. To už ve mně zřejmě zůstane natrvalo. Stejně tak už nikdy nezapomenu na Dr. Dejmka, MUDr. Šebeše, sestřičky Mirku, Naďu a další, pracovní terapeuty, kuchařku paní Zdenu se kterou jsem si v kuchyni tak rozuměl a na mnoho dalších. Snad teprve teď začínám chápat co cítí Fero Slamka, když ČD nazývá „svým druhým rodiskom“. Tak jsem se trochu vyzpovídal. Přišlo to na mě a muselo to ven. Promiňte. Raději už skončím. Mnohokrát zdravím všechny výše jmenované i ty nejmenované, kteří nám, ztroskotancům, pomáhají s návratem mezi lidi. A palce držím i všem těm, kteří se o takový návrat, právě teď, v Červeňáku snaží. Bedřich Bartoš, Jeseník.
Ahoj Bedřichu,
Tvoju gratuláciu k môjmu sviatku veľmi rád prijímam a nabudúce na Teba a Tvoj sviatok nezabudnem! Dodatočne Ti želám mnoho síl a zmysluplný život. Si človek, ktorého si veľmi dobre pamätám od Tvojich prvých krokov v Červenom Dvore. Vždy si sa zaujímal o moje skúsenosti a tak sme viedli v tomto smere dialógy, naposledy na zjezdu 2010.
K Tvojej snahe a túžbe absolvovať 6. opakovačku s plným nasadením len toľko: môžeš si dovoliť len toľko, koľko Tvoj fyzický fond v pohode zvládne. Takže nevyslovuj žiadnu ľútosť ale spomínaj na tých, ktorí sa stali pre nás „nezabudnuteľnými“, tých, ktorým sme vďačný po celý náš život pretože, ako veľmi správne píšeš „ kteří nám, ztroskotancům, pomáhají s návratem mezi lidi“.
Som rád, že začínaš chápať, čo cítim, ak hovorím o Červenom Dvore, ak o svojom „druhom rodisku“. Tí čo ma poznajú, hlavne železničiari mi hovoria, že keď hovorím o Červenom Dvore, tak môj výraz tváre a celej osobnosti je priam božský. Som vraj prestúpení, akýmsi nedefinovateľným fluidom, ktoré vyžaruje do okolitého sveta. Je to Bedřichu láska a nekonečná vďačnosť k samotnému kraju, k celému okoliu liečebne. V prvom rade je to o odbornom tíme terapeutov a aj tých s ktorými sa stretávaš, pretože všetci majú svoje nenahraditeľné spojenie s mojou osobou. Hneď po narodení ma obklopili s láskou a svojou odbornosťou ma previedli cez úskalia života, aby ma nezradil svet do ktorého som vybehol. A je pre mňa potešujúce, že je tomu tak, aj pri tých 29 rokoch.
Veľmi ma teší, že sa 15. 4. 2011 dožiješ svojho šiesteho(6) výročia dôslednej a trvalej abstinencii. Vopred Ti gratulujem, želám zdravie, aby si dobehol do jubilejnej 10-ky ! Pozdravujem aj Tvoju manželku. A maj na pamäti, že každé otvorenie týchto stránok je, že vstúpim medzi rovnako zmýšľajúcich ľudí, prečítam ich osudy, názory, postrehy. Je to veľká komunita ľudí, je to cezhraničný KLUS!
S pozdravom, spomienkami a úctou
Bc. František SLAMKA, patrón skupiny na oddelení „C“ a
Osobnosť Červeného Dvora.
Děkujeme za pozdravy a také Vás srdečně zdravíme z „Vašeho druhého rodiště“, smím-li i pro Vás Červený Dvůr takto nazvat.
Andrej Šebeš
Dobry deň pán doktor Andrej ŠEBEŠ!
Veľmi pekne ďakujem za pozdravy, z „môjho druhého rodiska“! Potešenie je na mojej strane a pokiaľ bude trvať moja pozemská púť, tak zostane Červený Dvor pre mňa mojím „druhým rodiskom“! Bude pre mňa nesmiernou cťou, ak si toto moje vyznanie osvoja všetci, ktorí stáli pri mojom narodení a stali sa tak mojími krstnými rodičmi. A už vôbec nezáleží na tom, kto v ktorom roku stál pri mojej kolíske.
Ja si pamätám od roku 1982 až po dnešné časy dosť primárov, riaditeľov,sestričiek, terapeutov, ale aj sociálných či iných pracovníkov liečebne, ktorí mi dali do vienka veľa múdreho, ušľachtilého, ľudského, vzácného a naplnili vždy ten môj „abstinentský batôštek“ tak, že kedykoľvek som sa dostal do nejakej „prekérnej životnej situácii, stačilo postáť, siahnúť do obsahu spomínaného batôžka a vytiahnúť z neho to, čo bolo potrebné, aby som obstál sám pred sebou. A pomáha mi to už 29 rokov a pár dní.
Viete, pán doktor, TÍ Z NÁS, KTORÍ SME NAZABUDLI NA PEKELNÝ ŽIVOT, ČO I LEN KRÁTKEHO VYTRIEZVENIA S ALKOHOLICKÉHO OŠIAĽU, vieme, čo pre nás Červený Dvor znamená. A som rád, že už to moje cítenie a prerod chápu a vedia čo pre mňa znamená moje vyznanie, aj druhí naši abstinenti! Pochopili čo cítím, keď sa vraciam do druhého rodiska: pookriatie na duši, na tele, spomienky ožijú a ako to napísal jeden slovenský básnik “ SRDCE HOPKÁ VOZVYSOK“.
Zostávam s pozdravom, s hlbokou úctou, nesmiernou vďakou a teším sa na návštevu rodiska a stretnutie s Vami všetkými!
feri slamka, zo zvolena.
dík za pozdrav týmu,k narozkám hodně štěstí,radosti a zdraví,hodně dalších dnů abstinence a přání poznávat krásu života,jen dál s optimismem.
Vlnieška .
Díky celému Červenému Dvoru, oddělení B, sestřičkám, panu doktoru Vlnieškovi jsem včera oslavila narozeniny. Zdravá, sebevědomá, střízlivá, s nadhledem i náhledem, spokojená, šťastná, studující, pracující, usměvavá, se sluníčkem v duši, pevnou rukou, rovnou chůzí, s chutí do života, s mořem splněných přání a snů. Vidíte, právě jsem vyjmenovala všechny dárečky, které dostávám každoročně k narozeninám od Červeného Dvora , pokud abstinuji. Jedno přání se mi ale nikdy nesplní, a to je dostatečně poděkovat panu doktorovi Vlnieškovi a jeho týmu za záchranu mého života, který visel na vlásku, tak tenkém, jaký zaručí jen závislost na alkoholu. Můj spokojený a šťastný život je jediná možnost jak vyjádřit můj dík. Děkuji tedy za dárečky, za to že jste byli, jste a budete, za Vaši bezmeznou důvěru, podporu, a za to, že to s námi závislými nikdy nevzdáváte. Daniela Nogová, z oddělení B, Novotní.
Vždycky jsem si byl vědom následku, ke kterým alkohol musí nutně vést. Neštěstí, vysvětloval jsem si, není v tom, že se vůbec pije, že to člověka stojí čas a peníze, ale v patologických následcích, které alkohol vyvolává. Nejde tu ani o játra, ledviny a srdce. Mnohem nepříjemnější jsou duševní změny, deliria, halucinózy, psychická degradace atd. Kolotoč myšlenek se však točí dál. Dlouhá léta….. Degradace….. Člověče…..Opravdu pořad ještě člověče?…..Kde je vlastně hranice lidského? A na které straně jsem? Na které dnes, a kde zítra? Kde bude konec řetězu? Čeká mě ústav choromyslných? Nebo, nebo, snad provaz?
Byl únor, psal se rok 1982 a mně bylo 37 roků. Můj alkoholický život se řítil do svého konce. Obcházel mně „delirium tremens“, smrt klepala na desku života. Všechno bylo pryč. Mládi, vzdělaní, práce, čest a zdraví. Každodenně jsem zápolit o chvíli střízlivého života. Nepřicházel. Dny za dnem se valily v alkoholické mlze, jas žití nepřicházel! Na konci běsů, jenž mě skoro připravil o holé žití, přišla nabídka, kterou jsem nemohl již odmítnout…. Aneb mohl a pak???…..a to by byl zřejmě můj člověčenský konec, konečný…Ale? Přišel tvrdý a poslední argument!!!
ČERVENÝ DVŮR, protialkoholní léčebna, která vás může přivést k „trvalí a důslední abstinenci. Všechno máte ve svých rukou…Je to opravdu zvláštní pocit, když najednou, po nekonečné dlouhé době „máte všechno ve svých“ nezodpovědných, roztřesených rukou! Dá se s tímto stavem něco udělat? Tenkrát jsem ještě nebyl přesvědčen, že se něco pro mou duši udělá, i když ta má léčba …?!
A tak den 4. 4. 1982 byl pro mě den D, kdy jsem coby měsíční abstinent (od 1.3.1982) protože již to nešlo ani s alkoholem ani bez něho nastoupil na oddělení A, v Červením Dvoře. A byla to léčba….
Byla dynamická, plná zvratů, Tvrdá, náročná na disciplínu, o které se vám v této (demokratické?) době ani nesnívá. Stálo to však za to a splnila svůj účel!!! Uvedla mne na cestu trvalé, důsledné, abstinence!!!
To co se v léčebně zdálo jako nepřekonatelní, bylo v reálu života téměř nedosažitelné!! Proč? Protože na řešení problémů mi zůstal jen a jen „náhled“, který mně provázel mojí abstinenčním životem! Terapeuty byli daleko, ale byli tady její dobře myšlenky a hlavně drill disciplíny, který se mi zakódoval pod samou kůži… A tak se den míjel s dnem bez alkoholu… Pomalu ale jistě… A přišel den 4. 8.1982 a moji léčba skončila!
V mém životě se mnohé změnilo a naozaj musel zavát dobrý vítr, abych neztroskotal na útesech a mělčinách života. S lidským, pracovním, šel v ruce s rukou i společenský vzestup. Výčet by byl dlouhý a tak jenom toto, pro mě radostné konstatovaní:
DNE 1. BŘEZNA 2011 JE TOMU 29 ROKŮ CO TRVÁ MOJE TRVALÁ A DŮSLEDNÁ ABSTINENCE!
Vím, že život je v dnešních časech složitý, teda plný nástrah, životných zklamaní z nedostatku existenčních istôt, a k těmto stresujícím okolnostem se přidá „svoji vlastní závislost“. Je to začarovaný kruh, s pekelnými mukami, běh v začarované manéži. Ale na konci každého tunelu je malinké světlo, které třeba vidět a pevně za ním jet, aby člověk vyšel do úplné rozjasanej skutečnosti. A tam Vás čeká abstinence. Ona je tou „záříci kométou“ našeho života A v životě si někdy sám jako kůl v plotě. Ale aj to se dá zvládnut!
S hlubokou úctou a vděčnosti si v paměti uchovávám dřívějších ale i nynějších lekárov, terapeutův, sestřičky a personál Červeného Dvore, kteří každý svým tvořivým a lidským dílem přispěli k tomu, že moje myšlení se během léčby měnilo a získávalo ten nejsprávnější „náhled“, i když to bylo za cenu odříkávaní, tvrdšího drillu a úchvatní, dnes již dnešními klienti nepochopitelně kázni. Říkávali jsme si, že odsouzení se měli mnohem „líp“ jako my léčící se závislí na alkoholu. A bylo mnoho takových, co nevydrželi a léčbu nedokončili, zabalili to, a skončili pravé v tom kriminále. Mnoho je takových, kteří skončili pod drnem. Člověk někdy zaplatí aj tu nejhorší daň za svou závislost. Marně je, láska našince (mně nevyjímajíc), k práškům, k alkoholu je tak silná, že obětujeme aj to nejcennější, co máme, „holý život“. A přitom stačí tak málo. Brát léčbu, brát aj ten „tvrdý“ Červeňák, získat náhled a vykročit na cestu k abstinenci. A jedna moudra rada: NETŘEBA ABSTINOVAT CELÝ ŽIVOT! STAČÍ ZE DNE NA DEN, A BRÁT ABSTINENCI JAKO PROSTŘEDEK, K DOSÁHNUTÍ PŘIJATELNÉHO ŽIVOTA.
Jsem Vám nekonečně vděčen a skláním se před Vaším trpělivým a humánním přístupem k naší léčbě. Vím, že ne všichni si váží Vašeho nadlidského úsilí o navracení do reálního života co nejvíce zbloudilých a nešťastných závislých lidí, bez rozdílu věku, vzdělání. A je to věčná škoda…
S hlubokým pozdravem, s úctou a nekoneční vděčnosti
Bc. František SLAMKA, patrón skupiny na oddelení „C“ a
Osobnosť Červeného Dvora.
P.S. Prosím čitateľov týchto stránok aby ospravedlnili moje prípadne nedokonalé, či gramatické nedostatky znalosti jazyka českého! Ďakujem Vám za pochopenie.
Zdravím a gratuluji z celého,ikdyž bolavého srdce…kéž by takto uvažoval můj syn.který bojuje…někdy bych chtěla číst jeho myšlenky,jestli skutečně chápe ,jak si zpackal život a zda věří,že je možné žít jinak…vím,je to hodně těžké,ale jsme s ním a nevzdáváme to…děkuji za vaše příspěvky.Můj pozdrav:čisto v hlavě i v duši. Hanka
Vážená pani Hanka,
veľmi ma potešila Vaša gratulácia s pozdravom. Viem si vnútorne precítiť Vašu bolesť matky, keď Vaša túžba, s takmer srdcom na dlani vychádza bez povšimnutia a nenapĺňa Vaše ubolené materinské srdce. Viem, že takéto stavy úzkosti sú najhoršie, aké môžu matku stretnúť.
Moja, už nebohá matka mala v čase mojej liečby takmer 60 rokov. Z môjho alkoholického života „TAKMER ZOŠALELA a takmer som ju pripravil o jej život. Pri chvíľkach mojej triezvosti mi len tak mimochodom povedala: synu môj prvorodený, ak sa pôjdeš liečiť, tak verím, že budeš abstinovať a budeš človekom. Jej slová, ale aj duševné rozpoloženie mám vždy pred sebou, a tvoria ľudský , draho vykúpené klenoty, ktoré si nosím so sebou, v mojom pomyselnom „abstinenčnom batôžku“ s ktorým ma vyprevadili po štyroch mesiacoch, do šíreho sveta.
Ja mám „svoje druhé rodisko“, liečebňu ČERVENÝ DVOR“ uloženú hlboko v srdci, v nesmiernej úcte, pretože všetci, lekári, psychoterapeuti, pracovní terapeuti, sestričky, proste všetci zamestnanci mi dali „náhled“, ako prekonať aj tie zapeklité situácie, keď si sám a okolie striehne na Tvoju recidívu.
Vrúcne Vám, celej rodine želám pani Hanka, aby syn našiel v sebe toľko odvahy a múdrosti, aby sa vrátil do liečebne, odborne a ľudský fundovaní personál ho vyzbrojí cennými terapeutickými radami, náhledem aby znovu vykročil na cestu dôslednej a trvalej abstinencie. Jemu sa vráti prostriedok, ktorým môže dosiahnuť prijateľný a želateľný stav a rodine sa skončia nekonečne útrapy a stavy beznádeje a zúfalstva!
S hlbokým pozdravom a úctou
Bc. František SLAMKA, patrón skupiny na oddelení „C“ a
Osobnosť Červeného Dvora.
Děkuji za upřímná slova.Můj syn dnes nastupuje po několikáté do nového zaměstnání a tak na něj stále myslím.Život ho těžce zkouší a vrací mu jeho minulost i s úroky.Něco si zavinil sám,někdy ho vyhodili bez důvodu..tak to dnes prostě chodí.Ale nevzdává to. Abstinuje a chce splácet dluhy.Někdy je lépe někdy hůř.Všichni usilujem o to,aby žil slušný život a našel svojí cestu,která nebude ničit jeho ani nás.Věřím….
Dobrý deň prajem,
je možné,že niekto ma aj spozná.Absolvoval som PAL v Červeňáku v čase cca od 14.8.1989-14.11.1989.Bol som na Áčku mal som skoro 24 rokov a už dlho viem,že som bol ťažký alkoholik.Rodinu som mal pred rozpadom,syn Ondrej mal vtedy 2 roky.Ale nechcem Vás napínať.Syn teraz surfuje na internete u seba v izbe a ja som zasadol za dcérin Laptop,lebo je niekde s kamoškami.Moja dcéra Daniela má teraz 21 rokov.Narodila sa nám v auguste 1990.Mojej manželke som vďačný,že mi vtedy verila a bola ochotná absolvovať v Červeňáku týždeň terapie so mnou.Teraz bývame už šiestu zimu v dome ,ktorý sme si sami postavili.Sú mená na ktoré sa nedá zabudnúť,škoda ,že si už nepotykám s Doc.Skálom.,spomínam naňho velmi rád aj na sestru Maťovú,sestru Kovářovú s manželom,Mudr.Kubíček,niektoré mená mi už vypadli.Bol som aj na dvoch zjazdoch,ale už ten čas začal ísť nejak rýchlo a nebolo kedy.Viem,že nejaký klub bol v Brezovej,ale od Skalice to mám dosť od ruky.Alkohol som prestal piť dva týždne pred liečením,t.j.1.8.1989 ,takže abstinujem už bezmála a bez problémov 22 rok.Možem Vás poprosiť o nejaký termín ďalšieho zjazdu?.Rád by som sa poprechádzal po známom mieste.
Ďakujem,ak ste to dočítali až sem a držím palce.
s pozdravom
Franta Kazinota
Skalica
Slovensko
Milý Franta,
Veľmi úprimne sa teším z Tvojho životného úspechu, Tvojej abstinencie. Málo ktorému abstinujúcemu alkoholikovi sa podarí to, že sa mu narodí dcéra takmer po deviatych mesiacoch po ukončení liečby. Som rád, že som sa to dozvedel, aj keď až teraz, pretože od konca Tvojej liečby som Ťa nevidel. Možnože si bol na stretnutí abstinentov v liečebni, vo Veľkých Levároch, neviem presne rok, ale odhadujem, že to bolo niekedy okolo roku 1998. Na tomto podujatí som bol, pretože som v tom čase pôsobil v Bratislave a bolo to vydarené stretnutie.
Celkom určite sme sa stretli počas Tvojej liečby, pretože si tam bol v období zjazdu a ja som bol v liečebne vtedy o pár dní viac. Pre mňa je tento rok (1989) veľmi pamätný, pretože dňa 8. 11. 1989 na podnet komunity oddelenia „C“ a nebohého pána profesora VANĚČKA som z rozochveným srdcom dal súhlas k tomu, aby RAJŠNEROVA skupina niesla meno SLAMKOVÁ. Moja abstinencia Franta bola v ten deň v dĺžke 7 rokov, 8 mesiacov a 7 dní. Teda v mojom prípade spravili výnimku, pretože patrónom mohol byť len ten abstinent, ktorý abstinoval najmenej 10 rokov.
Mal som to šťastie, že som si potykal s tými čo menuješ. Máš možnosť si na najbližšom zjazde potykať so súčasným pánom riaditeľom a primárom MUDr. Jiřím DVOŘAČKOM, ktorého som v roku 2006 požiadal, že by bolo určite veľmi prospešne a nenapodobiteľné, aby pokračoval v tradície doc. SKÁLU. Mňa potešilo, že súhlasil a bol som teda prvým ktorému sa dostalo tejto pocty. Pre niekoho sa to zdá, ako niečo všedné. My abstinujúci jedno a viac desaťročí vieme, čo táto pocta pre nás znamená. Verím, že sa Ti tejto pocty dostane, pretože pri Tvojej mladosti a dĺžke abstinencie 22 rokov môžeš niesť Červenodvorskú štafetu veľmi, veľmi ďaleko. My sme mysľou, srdcom a cítením stále v Červenom Dvore, aj keď politické garnitúry rozdelili a rozbili to čo bolo zmysluplné.
V závere Franta, Tebe, Tvojej manželke, Ondrejovi a Daniele želám pekné rodinné súžitie, aby Ste v dome, ktorý nesie pečať Tvojej abstinencii, prebývali v zdraví, v šťastí veľa, veľa zím (krásne si napísal výraz našich predkov). Teším sa na stretnutie s Tebou a manželkou na najbližšom zjazde, aby sme sa poprechádzali po známych a podotýkam pre nás citovo význačných zákutiach miestach, kde nám pomohli nájsť našu tvár a vystrčili nás na slnko žitia.
S pozdravom, spomienkou a úctou
Feri Slamka, zo Zvolena.
Zdravím všechny,už je to 8 let co jsem nastoupil léčení(drogy a dost vydatně).Moc šancí jste mi nedávali a já pořád abstinuju.Před rokem a půl jsem přestal i kouřit.Tak se mi povedlo se dostat až na 147 Kg (mám 192 cm) a musel jsem začít bojovat s váhou.Chodím do poradny a zatím jsem sundal 5 kg/měsíc.
Je to ale docela děsný.Přestat brát drogy mi připadalo jako hračka proti jídlu.Je to občas docela utrpení-chutě adt.
Tak držím všem palce v abstinenci.Aź teď když bojuju s novou výzvou jsem si pořádně uvědomil jak skvělá je pomoc Červeňáku.
Děkuji proto ještě jednou všem za pomoc,hlavně Dr.Vlnieškovi a od.B.
Pavel Křivka
Donrý den,
naznáme se, ale odbivuji Vás za osm let abstinence. To už je frajeřina. Mě se pomalu blíží dvouleté výročí bez svinstev a stále si uvědomuju, jak je to “ krátká“ doba. Držím moc palce v boji s jídlem. Jste dobrý. A máte velkou výhodu, jako že už umíte vyhrávat “ velké“ bitvy. Hodně síly a odhodlání přeji. P. P.
Vážený pán MUDr.Strnad
Tak krásne slová “ abstinentská pýcha “ , může to mať dvojzmyselný význam , ten prvý že sa asi chlubíme , čo sme dokázali , alebo sme pyšný na to že pomalu a iste vyhrávame boj nad alkoholom, lebo ešte ani ja ani moj priateľ Ferko nemáme ešte vyhrané , a naša pýcha spočíva v tom, že sme živý príklad toho , že sa dá abstinovať , a docieliť aj dlkšie časové obdobie ako sú desaťročia úspešnej abstinencie , tvrdého boja. V bežnom , každodenom živote to bereme ako samozrejmé ale ked prichádza deň z velkým D to určite si každý z nás spomenie na začiatky v Červenom Dvore ,na prvé kroky abstinencie pod vedeným skúsených odborníkov ako má červeňák … a vzali sme si ich rady a poučenia k srdcu a výsledok je jasný …. Všetkým čo to myslia vážne prajem úspešnú abstinenciu Ivan spod Ješteda
Vážený Ivané plně souhlasím zatím jsem nedokázal nic a tak ty pouhé 3 roky jsou s prominutím prd ale víra tu je zdravím
Jak to tady tak čtu,musím si zase objenat opakovací léčbu.Už asi zase mě popadá abstinentská pýcha
Pekné pozdravenie všetkým, čo budú čítať tuto moju malú spoveď. Za 11 hodín bude presne 37 rokov ako som prekročil prach Červenodvorskej liečebne, z úmyslom absolvovať „dobrovoľnú “ protialkoholickú liečbu z tým zámerom , že za 3 mesiace si moj tak schátralí organizmu odpočinie a zrehabilituje a po návrate domov budem moc piť dalej. Ale ďakovať , všetkému personálu v lečební , ích dobrých skálovských presvedčujúcich metód , som zmenil svoj názor a vzal som moj abstinenský život do vlastných rúk. A za úzkej a dlhoročnej spolupráci , všetkých odborných prácovníkov , nespočetné množstvo , priateľov abstinentov , mojích najblišších, A-klubu Brezno a pomocnej ruky personálu liečebne Červeného Dvora , som tu a oslavujem tak velké vítazstvo nad alkoholom. Všetkým Vám prajem nech sa darí.
Ivan spod Ješteda
Milý Ivan,
veľmi ma potešilo, že si konečne môžem prečítať riadky od priateľa z Horehronia a spod Ješteda! Je pekne, že si spomenieš na svoje začiatky, kedy by nikto nebol povedal, že Ty, už tiež bývalý železničiar, budeš trvale a dôsledne abstinovať. Teší ma, že som sa mohol spolu s Tebou pri poslednom zjazde odviezť v parádnom koči. Kto by bol pred tými 37 rokmi povedal, že budeš raz klenotom, ktorý je najstarším abstinentom Červeného Dvora! Nikto by sa nenašiel a hlavne nie na železnici. Mňa teší, že som Ťa poznal a snažím sa pomaly a isto kráčať za Tebou. Pre nás je podstatný sám život, ako tie roky.
Niekedy sa zdá, že keď opakujem slová vďaky, uznania, hlbokej úcty všetkým terapeutom, lekárom, sestričkám a celému tímu, či už predchádzajúcich primárov ale hlavne tých, ktorí plnia svoje nádherne a namáhavé ľudské poslanie pod vedením pána primára a riaditeľa MUDr. Jiřího DVOŘAČKA, že to vyznieva, ako obohratá platňa. Opak je však pravdou. Nikdy nedokážeme vysloviť toľko uznania tím, čo nás vrátili do reality „triezveho“ života. Patrí Vám srdečná, úprimná vďaka, s čo najhlbšou úctou!
Takže klenot, hviezda Červeného Dvora, želám Ti veľa zdravia, aby si radostne niesol štafetu trvalej a dôslednej abstinencii! V utorok 1. marca 2011 si v prostredí kúpeľov, v čarokrásnej turčianskej záhradke pripomeniem svoju 29 ročnú abstinentskú púť. Nechce sa mi to veriť ale je to tak. V spomienkach sa zastavím pri všetkých, ktorí ma poslali na túto cestu života. Nie je to ľahká cesta, ale je bezpečná a schodná.
S pozdravom, s úctou a zvolaním, ako kedysi: OD TATIER AŽ PO ČERVENODVORSKÚ ŠUMAVU, VŠETKÝM VESELÚ, ABSTINENSTKÚ NÁLADU!!!
Feri Slamka, zo Zvolena.
Zdravým Všetkých červeňákov. S radosťou som si prečítal odkazy ktoré ma veľmi potešili a hlavne veľmi zahriali na duši. Potešila ma aj odpoveď od p. Bc. Slamku. Veľmi sa omlúvam, ale ja som 20.5.2009 nebol ešte v Červeňáku. V tom čase som videl svet len cez pohárik. Nastupoval som až 4.3.2010. Ale to nevadí. Som veľmi rád, že ste mi odpísal. Aspoň viem že nie som sám Slovák ktorý bol na tom špatne a dosť. Je pravda, že s odstupom času keď sa pozerám spetne a hodnotím minulosť najme posledné roky tak sa aj pred sebou hambím a je mi to trápne. Asi popré v živote sa mi niečo podarilo a dúfam, že sa mi v abstinencii bude dariť aj ďalej. Teraz vidím, že sa dá žiť inak. Musím stým bojovať. Je to ťažký boj a na dlhú na dlhú cestu, ale vidím, že sa to vyplatí. Alkohol mi zobral veľa pekných chvíľ do nenávratna, ktoré sa už nedajú vrátiť. Viac to už prežiť nechcem. Netúžim po návrate minulosti. Ale, za to, že sa mi otvorili oči možem poďakovať Červenému dvoru a celému kolektívu ktorý mi hodne pomohol.
p.Bc. Slamka chodím dva trikrát do roka na Slovenko. Teraz plánujeme ísť cez prázdniny. Veľmi by ma potešilo, keby sme sa mohli stretnúť a osobne si chvílu pokecať. Z Levíc do Zvolena nie je až tak ďaleko. Ja by som Vám potom oznámil termín v ktorom budeme na Slovensku a nejak by sme to dali do hromady.
Jirko daj vedieť ako sa máš. Ja som stratil všetky tel. kontakty čo som mal z Červeňáku – Tomík mi hodil tel. do vody a odišiel aj s číslami. Chodím dosť často do Prahy tak by sme mohli pokecať.
Ak možeš ozvi sa. Pozdravujeme Ťa aj maminu.
p. Dr. Vlnieška buchty mi chutia, už som sa ich naučil aj piecť. Je to na mne aj vidieť.
Ešte raz všetkých pozdravujeme a prejeme hodne zdravia a štastia
Peter,
srdečne Ťa pozdravujem a som rád, že Ťa moja odpoveď potešila. A že sme sa videli a rozprávali je skutočnosť a holý fakt. Prečo?
Pretože ja som bol v Červenom Dvore, 20. mája v roku 2010. Takže sa ospravedlňujem za preklep. Teraz som sa rozpomenul, aj na Tvoje Levice. Vlastne si ich v tom našom bleskovom dialógu aj spomínal. Zo Zvolena to nie je tak ďaleko a veľmi rád sa s Tebou stretnem, aby sme si vymenili názory a snáď sa mi podarí Ti niečo odovzdať zo svojich skúsenosti.
Tvoja pasáž Peter “ Aspoň viem že nie som sám Slovák ktorý bol na tom špatne a dosť“ ma priviedla, k zamysleniu, k spomienkam.
Do čias, lež nás nerozdelili, tvorili pacienti zo Slovenska v Červenom Dvore, takmer jednu tretinu. A čo je zaujímavé, napriek tomu, ako a koľko sme toho vypili, sme aj lepšie abstinovali. V rokoch 1982 až do roku 1990 sme výrazne prispeli k tomu, že liečebňa mala úspešnosť takmer 30 %, čo bolo na tie časy niečo nevídané.
Takže, nie si sám Peter. Bolo som aj JA na tom veľmi ale veľmi špatne a náš národ je na tom ešte horšie. Vyčítajú nám, že pijeme nekultúrne, pretože 52 % domácu slivovicu, zalievame 12 stupňovým pivom. A vraj keby mohli na Slovensku podchytiť a zrátať všetko čo sa pokútne vypáli, tak v spotrebe na hlavu, vrátane dojčať, nemáme vo svete konkurenciu! Škoda.
Peter netreba lamentovať a vracať sa do minulosti. Ja som do sveta z liečebne odišiel 4. 8. 1982 a v batôžku mám obrazne povedané uložené tieto dva citáty, skúsenosti alebo myšlienky. Obaja autori sú príslušníci francúzskeho národa a ich citáty znejú nasledovne:
NESPOMÍNAJ MINULOSŤ, NEPLÁNUJ BUDÚCNOSŤ, CHOP SA PRÍLEŽITOSTI ČLOVEČE A UČ SA OD TEJTO CHVÍLE! (Montherlant) a ŽIVOT JE KRÁSNY A KRÁTKY! ČOKOĽVEK TI PRINESIE OSUD, NEZABUDNI ŽIŤ! (Maurois).
Ty sám na svoje alkoholické ošiale nezabudni, nerozprávaj o nich každému a svoj zrak upieraj k realite v ktorej žiješ. Verím, že trvalá a dôsledná abstinencia bude tým prostriedkom, ktorý Ťa privedie k métam života. Pochopil si to čo si dostal do vienka od svojich terapeutov v liečebne a si im za to nesmierne vďačný. Inej cesty pre nás závislých niet!
Môj osobný email je: fslamka@ gmail.com. Keď budeš pociťovať potrebu , tak mi môžeš kedykoľvek napísať. Budem rád, ak si nájdeš chvíľu a budeme si virtuálne vymieňať myšlienkové názory, aby sme sa potom v lete stretli.
Želám Ti veľa síl, aby si vždy (nielen na poprvé) v abstinencii darilo!
S pozdravom a úctou
Bc. František SLAMKA, patrón skupiny na oddelení „C“ a
Osobnosť Červeného Dvora.
Celý tým vzpomínáme na Rudu S., a také na jeho otce, kterého měl p. S. velmi rád. Všem blízkým upřímnou soustrast.
Jeho slovy – ať ho Bohové provázejí.
Ruda byl moc hodný kluk.Měl jsem ho moc rád.Ikdyž bydlíval v popelnici,znal Římské dějiny a hlavně byl lidský.Ani život na okraji z něho lidství nevymazal.Vzpomínam ze slzami v očích.
Myslíme „bratře“ na tebe,
tys nevěřil v Boha a neodešel do nebe,
ráj Valhala byl tvůj sen,
tam do zrzavé valkýry zavěšen…
V úterý květiny nesl jsi nám,
ještě nezvadla poslední
a už je potřebuješ sám?
Každý rok svíci za tebe zapálíme,
avšak jinak než ve vzpomínkách se již nespatříme…
„ségra“ Jana a Karolínka *31.01.2011
I my s Járou vzpomínáme. Byl to šok a upřímně, není spravedlivý – ten život.
Chtel bych pozdravit cely cerveny dvur a hlavne oddeleni B. Od meho posledniho pobytu jsem se v podstate neozval a tak to napravim ted. Je pravda, ze toto rozhodnuti hodne ovlivnil Ruda S. v prazske tramvaji. Je trochu tristni, ze vzpominky na lecbu ve me vzbudi takova situace…… No jo no, i takhle to nekdy dopadne.
Me se celkem dari, abstinuji, splacim dluhy, makam, hodne se snazim jezdit s detma po vyletech apod. Ted jsme zrovna v Marianskych Laznich na ctyri dny….. Moc se v Chebu nezdrzuju, cim min,tim lip. Na jare bych chtel ukazat na hodnotici, i s manzelkou bychom prijeli na vykend do Krumlova, mame to v planu jiz od leta, tak doufam, ze to vyjde. Takze se mejte, uz musim jit do postele, synek totiz uz beha kolem notebooku a pta se kdy uz pujdu. S pozdravem a s diky Breta
P.S. omlouvam se za hacky a carky, ktere chybi tohle je asi nemecka klavesnice
Dobrý deň. Pozdravujem Všetkých v Červenom Dvore. skorej ako začnem písať sa veľmi ospravedlňujem, že som sa neozval skorej ale ako si mi to nevyšlo. Touto cestou pozdravujem celé oddelenie B na čele s p. doktorom Vlnieškom a celý personál odd. B ako aj liečebne a chcel by som im ešte raz poďakovať za to čo pre mňa ako aj pre ostatných pacientov urobili a som presvedčený, že ešte veľa urobia. V tom im prajem hodne síl a zdravia k ďaľšej práci s nami problémovými ľuďmi. Ste ľudia s veľkým srdcom a pochopením.4.3.2011 bude rok čo som nastúpil na liečenie v červeňáku so závislosťou na alkohol. Absolvoval som tri mesiace. Pred nástupom som si vobec nevedel predstaviť čo ma čaká. Predstavy boli hrozné. Počas pobytu sa to ale zmenilo. Vďaka personálu odd. B a ich pomoci a pochopenia pre moje problémy som si názor rýchlo zmenil.
Ja som toho času chorý. Dostal som chrípku tak som doma, ležím tak mám čas písať a aj svedomie ma už tlačilo, že sa musím ozvať. Ja celý čas od skončenia liečby abstinujem. Chodím dvakrát do týždňa na antabus. Ten alkohol mi nechýba, ale občas chute sú. No snažím sa bojovať aby som znova do toho nepadol. Do komunity sa priznám nechodím, bol som raz ale nestálo to za nič. Zlatý červeňák. Mám ináč hodne práce od rána do večera soboty. Nedele mám ako tak voľno, to sa venujem rodine, hlavne deťom. Začal som s manželkou chodiť hodne do divadla, o čom som pred tým keď som pil ani nechyroval. Možem ako tak po roku abstibencie povedať, že sa mi život hodne zmenil a smeruje stále k lepšiemu. Prežil som Vianoce, dcérine 18 – te narodeniny, synove 5-te narodeniny všetko bez alkoholu, čo som si pred tým nevedel ani predstaviť.
Problémy ktoré sa vyskytnú riešime spolu s manželkou v rodine a nie ako predtým, sám s alkoholom. No skratka veľa sa toho zmenilo. Veľmi pomohla aj manželkina prítomnosť v liečbe. Prišli sme na veľa vecí. Takže žijeme ďalej a lepšie ako pred liečbou s bežnými starosťami a radosťami, ktorých je samozrejme viacej. Toho času máme doma na návšteve moju mamu zo Slovenska Ktorá Vás touto cestou veľmi pozdravuje hlavne pána dr. Vlniešku ako aj celý kolektív a hlavne ďakuje čo ste pre mňa spravili.
Ešte raz pozdravujem celý kolektív odd. B, Zimovcov, pracovných terapeutov, p. Kizoura ako aj celý kolektív liečebne a ostatných čo ma poznajú, prajem im len to najlepšie a hodne zdravia a síl do ďalšej práce a spokojnosti v živote. Ešte raz srdečná vďaka za všetko.
s radosti jsem si přečetl zprávu,hodně dalších dnů abstinence,zdravím i manželku,ať chutnají buchty.dr.Vlnieška
Jsi borec Peťo,smekám před tebou a přeji hodně štěstí v abstinenci,pozdravuj ženu a rodinu.Jirka
Veľmi srdečne Ťa pozdravujem Peter,
potešilo ma, že som si mohol prečítať Tvoje úprimne vyznanie, v ktorom dávaš na známosť, svoju radosť takmer po ročnej abstinencii. Po odchode z liečebne si stál na štartovnej čiare, s čistou hlavou, vo svojom vnútri si mal odhodlanie zmeniť seba, zmeniť život, proste si sa rozhodol pre trvalú a dôslednú abstinenciu.
Nezabudol si a verím, že nezabudneš na všetko dobré, čo Ti personál na oddelení „B“ pod vedením dr. Vladimíra VLNIEŠKU dal. Z Tvojich verbálnych myšlienok je vidieť a priam cítiť, ako vrúcne si toho ceníš. Ver mi Peter, že oni majú tiež radosť, pretože my abstinujúci sme dôkazom toho, že ich povolanie má zmysel a ich pôsobenie na naše rozporuplné myslenie a konanie je správne. Naučili nás, ako zvládnuť situácie aj bez toho, aby sme museli mať v sebe nejaké to promile.
Za rok si prežil v rodine neskutočne krásne chvíle, ktoré Ti v alkoholickom ošiale utiekli! Zrazu sa Ti v abstinencii vrátili a otvorili Ti okno duše dokorán. Zistil si a zisťuješ, že sa dá žiť aj inak. Máš radosť Ty, deti, manželka a aj tá mama na ďalekom Slovensku. A ver mi, že mamy prežívajú radosť dvojnásobne.
Mám celkom živú spomienku na Tvoju osobu Peter. Pri mojej krátkej prítomnosti na mojom oddelení „C“ (myslím, že to bolo 20. mája 2009) si ma zastavil a opýtal sa ma: Vy Ste pán Slamka zo Zvolena, Vy Ste ten patrón, ktorý tak dlho abstinuje? Pustili sme sa do rozhovoru a potom som Ti povedal že sa mi môžeš v tej abstinencii podobať! Prešiel si prvú takú štartovnú dobu, poznal si čo je dobre pre Teba, pre deti, manželku a mamu. Nezabudni na tieto chvíle, maj ich v sebe a na recidívu si nepripúšťaj, Ja viem, že sú chute, že sny bývajú veľmi plastické! Povznes sa a kráčaj pevne po svojej ceste. Ani sa nenazdáš a pár rokov je preč. A zvyknúť Peter sa dá aj na striezlivosť!!!
Veľmi Ti držím palce, virtuálne vlievam do Teba svoje myslenie, aby si v spomienkach na Červený Dvor, odolal každej nástrahe a nezišiel si z cesty po ktorej kráčaš. Recidívy a sklamania, hlavne najbližších bývajú veľmi drastické a bolestné.
S pozdravom, s úctou
Bc. František SLAMKA, patrón skupiny na oddelení „C“ a
Osobnosť Červeného Dvora.
Zdravím všechny z červeňáku ,chci se s vámi podělit -oslavil jsem 28.1. rok plné abstinence,sfouknul jsem si první svíčku na dortu:)Mohu jen doporučit recept zvaný červený dvůr.Daří se mi dobře v abstinenci,spousta věcí se zlepšilo,hlavně vztahy. Pracuju,sportuju,žiju a užívám života v novém vnímání reality. Pro ty,kteří se rozhodují,neváhejte a jděte do toho!!!Pozdravuje taky Jarda K.,drží se,momentálně má problémy s vysokým tlakem,ale už je to prý lepší. Těšíme se oba na opakovačku.Všem pracovníkům a pracovnicím jedno velké DÍKY za to,co pro nás děláte!!Zdraví Jirka
dík za pozdrav,hodně dnů abstinence,těšíme se na Vás.Vlnieška
Zdravim veškerý personál Čer.dvora
Stále uspěšně abstinuji a v dobrém na vás vzpomínám!
Doufám,že příští sraz abstinentu mi vyjde!
mějte se krásně a přeji hodně uspěchu ve vaší nelehké práci,kterou děláte tak dobřeee!!!
S pozdravem Chochola petr
PS-pozdrav pro pana Čermáka a pana Vlnějšku!
AHOJKYYYYYY
Hezký den přeji celému odd. A,
léčila jsem se v ČD 04-06 2010,bohužel jsem odešla pár týdnů před koncem z vlastní vůle(zamilovanost) a neuplyne pár dní abych si na červeňák nevzpomněla. Zaplať pánbůh důvod proč jsem se rozhodla odejít trvá dodnes,změnili jsme s Markem radikálně způsob i místo života-z Prahy jsme se odstěhovali do Harrachova,za dva měsíce se nám narodí dcera Sofie-Ella a i když to ze začátku rozhodně nebylo snadné,troufnu si teď už říct,že tomuhle vztahu věřím a je mi fajn a za to vděčím Vám všem co jste se nám věnovali.
Hodně štěstí s dalšíma dušičkama přejí Nikča a Marek
Zdravím Vás, Pavle, jsme rádi, že se Vám daří. Těšíme se na Vás na opakovačce na jaře. Ale nevím, nevím, zda se Vám podaří zvítězit nad panem Debnarem, on totiž velmi intenzivně trénuje…:-).
Andrej Šebeš
Zas takové ambice asi ani nemám 🙂 . Bude mi úplně stačit navštívit vrchol třeba formou terénky. Trošku mě zamrazilo, když jsem si jen představil, že bych s panem Debnárem v nějakém vytrvalostním sportu závodil. To vážně nee 🙂 .
Budu se těšit a ještě jednou hodně pozdravů celému personálu.
Pavel Pičman
Zdravím celý ČD,
po nějaké době Vám chci zas poslat krátkou zprávičku z Olomouce. Je tady stále fajn, vše běží v rychlém tempu kupředu a je to jen lepší a lepší. Občas se mi už zdá, že to snad ani nejde,aby bylo ještě líp, ale stále přicházejí nové a nové věci, které mě baví a naplňují. Podrobnosti si nechám na opakovačku :). Daří se mi moc dobře, řekl bych po všech stránkách života. Práci mám stále stejnou, kolem sebe pečlivě vybranou skupinku super lidí, pohodové a příjemné bydlení a vedle sebe krásnou slečnu :). Začal jsem jezdit na snowboardu a úplně jsem tomu propadl, takže hltám zimu co to jde.
Někdy z jara mám naplánovanou opakovačku, takže dám ještě dopředu vědět ( panu Debnárovi – Kleť 🙂 )
Takže pozdrav do zámku všem a díky. P.P.
Dík za příjemnou zprávu,všem hodně zdraví a pohody při výchově,hodně dnů abstinence.
dr.Vlnieška
Ahoj všem a odd. b zvlášt,zdravím pana doktora a pana smíška,sestřičky,chci vám moc poděkovat a asi budu celý život,6 ledna se mi narodil syn a bez vás a Němčic bych to asi už nezažil,je to nádherný a zároven namáhavý,jsem spokojený a v pořádku a mám něco co je nenahraditelné a to je vlastní rodina,děkuji a mejte se krásně,svou práci děláte skvěle s úctou Tomáš pecha
Dobry den preji vsem…Mam skromny dotaz….v kolik je v lecebne budicek, jak je to s osobnim volne, zda je tam posilovna a jak vypada normalni den terapie?….Moc vam dekuji za odpoved…..S pranim hezkeho dne Tom
Děkuji červeňáku!!Moc jste mi pomohli..zdravím celé béčko,všechny terapeutky(ty),setřičky,doktory a doktorky,slečny ze sociálky a pracovníky z DETOXU:DMám se fajn a v pořádku,práci si scháním a někdy přijedu na návštěvu.Chybí mi áčka…PŘIJĎTE ZAS FUNGUJETO:D
Zdravím komunitu B ,hlavně Zími. A všechny terapeuty Béčka a také milé,hodné Sestřičky!!!!!!!
Já a Léňa se máme dobře.Stale bydlime v Praze a praci mame oba ,takže to jde.No alkohol , už jsme se 4x napily a kničemu to nevedlo.Takže se držíme !!!!
Zdravím komunitu B ,hlavně Zími. A všechny terapeuty Béčka a také milé,hodné Sestřičky!!!!!!!
Já a Léňa se máme dobře.Stale bydlime v Praze a praci mame oba ,takže to jde.No alkohol , už jsme se 4x napily a kničemu to nevedlo.Takže se držíme !!!!
Zdravím komunitu B ,hlavně Zími. A všechny terapeuty Béčka a také milé,hodné Sestřičky!!!!!!!
Já a Léňa se máme dobře.Stale bydlime v Praze a praci mame oba ,takže to jde.No alkohol , už jsme se 4x napily a kničemu to nevedlo.Takže se držíme !!!!
Zdravím komunitu B ,hlavně Zími. A všechny terapeuty Béčka a také milé,hodné Sestřičky!!!!!!!
Já a Léňa se máme dobře.Stale bydlime v Praze a praci mame oba ,takže to jde.No alkohol , už jsme se 4x napily a kničemu to nevedlo.Takže se držíme !!!!
Zdravím komunitu B ,hlavně Zími. A všechny terapeuty Béčka a také milé,hodné Sestřičky!!!!!!!
Já a Léňa se máme dobře.Stale bydlime v Praze a praci mame oba ,takže to jde.No alkohol , už jsme se 4x napily a kničemu to nevedlo.Takže se držíme !!!!
Zdravím komunitu B ,hlavně Zími. A všechny terapeuty Béčka a také milé,hodné Sestřičky!!!!!!!
Já a Léňa se máme dobře.Stale bydlime v Praze a praci mame oba ,takže to jde.No alkohol , už jsme se 4x napily a kničemu to nevedlo.Takže se držíme !!!!
Zdravím komunitu B ,hlavně Zími. A všechny terapeuty Béčka a také milé,hodné Sestřičky!!!!!!!
Já a Léňa se máme dobře.Stale bydlime v Praze a praci mame oba ,takže to jde.No alkohol , už jsme se 4x napily a kničemu to nevedlo.Takže se držíme !!!!
Péťo, upřímně Ti i Lence gratuluji. Renata
dobry den,vam vsem.Po precteni vasich komentaru ctu jenom to nejhezci a nejlepsi.Jak vsem moc zavidim.Nas syn se v cervenem Dvore lecil.lecba mela velky uspech.To co jsem videla na nasem synovi byl velky Dar po nekolika letech jeho zavislosti.Pracoval,zil v pohode,v klidu,cvicil,byl samy usmev az nekolik dni pred vanocemi zacal opet hubnout, lhat, a nechodit domu.Nedalo mi to tak jsem mu udelala test.Bohuzel svindloval a tak musel predemnou udelat novy test.A to uz se priznal.tusila jsem to.V tu chvili jako kdyby do mne uhodilo tisic blesku na jednou.On zacal povidat od kdy bere atd.Bylo my moc zle,ten pocit ze to zacne vse znova.Rekla jsem mu v klidu ze uz nechci to obrovsky trapeni ,ktere trvalo nekolik let.Nevim jestli jsem udelala chybu ale vyhodila jsem ho.Mozna ze me bude hodne lidi odsuzovat ale kdyz byl pryc vic jak 4 dny a ja ho nevidela ani jsem nemela o nem zadnou zpravu bylo mi dobre ale zaroven i hodne zle. Byly chvile kdy jsem mu prala aby se predavkoval a byl by konec vseho toho zla a utrpeni hlavne pro nej.Nedalo mi to a nasla jsem si ho.Vzala ho k sobe jeho pritelkyne.Bohuzel obe vime ze je to jen na chvili nez to zase prijde.poprosila jsem ho aby si prez kacko opet zaridil lecebnu a pak komunitu.Nevim jestli to udelal,nevim ani jestli je u pritelkyne, nevidela jsem ho 4dny.nevolam ,nechodim tam. MAM OBROVSKY STRACH, ze tam uz zase neni. Preji vsem co se lecili a leci v Cervenem Dvore PROSIM vydrzte uz kvuli sobe. Zoufala mama.
dobrý den úplně si dovedu představit jak Vám musí být vždyť jde o Vašeho syna.Já sama mám dvě děti ,dcera je ještě malá ale synovi je 17 let a já se hrozně bojím aby se nedal na špatnou cestu ze který je dlouhá cesta zpět,ale zatím mi dělá radost nepije,nekouří a sportuje.Ale dcera mého přítele také bere drogy,nyní je po druhé v léčebně a my doufáme že tam vydrží(poprvé tam byla 3 dny).Vím že se můj přítel tím trápí,ale udělal tu samou věc co Vy..dceru vyhodil.Sice k nám občas přijde ale už jí nepomáháme.Pokud se vyléčí má u nás dveře otevřené,pokud to vzdá nebudeme jí už pomáhat.Proto Vás neodsuzuji že jste syna vyhodila a někdy je opravdu lepší nevědět co dělá a kde je,protože i když to vědět budete stejně mu nepomůžete,to musí chtít on sám.Je to jeho život a pokud si ho ničí tak Vy s tím nic neuděláte.Přeji Vám ať vše dobře dopadne a ať máte zase toho svého syna který chce dnormálně žít a který si váží života.
no tak přítelovo dcera v ČD opět nevydržela,byla tam asi 4 dny a utekla.Nedá se nic dělat,když sama nechce nemůžeme jí nutit.Je to její život a třeba si někdy uvědomý,že se dá žít i normálně bez drog,ale my už jí nevěříme a už jí ani nechceme pomáhat.Možná to zní krutě,ale tyto lidi musí padnout na dno, aby se mohli znovu odrazit a začít konečně normálně žít.
Dobrý deň Vám, želám.
Pri čítaní Vašich riadkov, cítim Váš materinský bôľ, ktorý sa mieša s pocitmi túžby pomôcť synovi, až po chvíľkovú rezignáciu, s pocitom beznádejnosti. Sama sa domnievate, že Vás bude „hodne lidí“ odsudzovať za to, že ste ho vyhodili. Ozaj, ako sa ma matka v tom momente zachovať? V jedinom okamžiku po zistení synovej recidívy, uderilo v nej tisíc bleskov, aby pochopila, čo všetko bude nasledovať. V jedinom momente zrútil syn základy, ktoré mu pomohol vystavať „odborný tím“ v liečebne.
Veľmi pekne sa číta Vaše vyznanie: „Nas syn se v cervenem Dvore lecil.lecba mela velky uspech.To co jsem videla na nasem synovi byl velky Dar po nekolika letech jeho zavislosti!.
Čo viac si mohli priať rodičia, ubolená mama, pretože predsa len matky, viac preciťujú naše radosti a veľmi intenzívne bolesti a vycítia, že niečo nie je v poriadku, ak sa naše správanie začne meniť. Po závane radosti, nad VEĽKÝM DAROM, prišiel so synovou recidívou žiaľ, bolesť mamy. A čo všetko sa zničilo v živote závislého syna to budú vedieť len „odborníci v tíme“ Červeného Dvora, ak pomocou mamy nájde cestu späť.
Niekedy si myslím, že akosi nedoceňujeme to „čo spôsobí, jedna, dve“ (to by malo stačiť) recidívy! Domnievate sa, že nás naučia chápať svoju chorobnú závislosť natoľko, že platí to, že na vlastných chybách sa človek učí najlepšie? U nás závislých to neplatí! Verte mi to.
MAM OBROVSKY STRACH, vyznáva sa mama. Keď sa mňa opýtajú, že prečo JA po takej dlhej abstinencii, si neskúsim dať aspoň jeden malý pohárik alkoholu, odpovedám. Nie, nedám si. MÁM PRED NÍM STRACH! V tom okamihu by som šmahom ruky zničil to, čo som tak úporne a trpezlivo vystaval. Svoj život!
Svoj život „v trvalej a dôslednej abstinencii“ staviam, ako dom, ktorého základy položili v roku 1982 práve v Červenom Dvore, a túžim ho vystavať až po poslednú škridlu, až na samý vrchol. Preto som vďačný všetkým v liečebne, ktorí k tomu prispeli a prispievajú. Veľmi vrúcne ďakujem!
V závere Vám, s dovolením „mamka“ želám, aby Váš syn s Vašou pomocou našiel cestu do liečebne a vrátil Vám pokoj duše a slnko do dní Vášho života.
S pozdravom a úctou
Bc. František SLAMKA, patrón skupiny na oddelení „C“ a
Osobnosť Červeného Dvora.
dobry den pane Slamka.Moc dekuji za vas dopis.chtela bych vam jen rict ze i prez to ze jsem syna vyhodila pred dvema dny tu byl si pro veci.Udelal si kafe sedeli jsme u s tolu a ja jsem nemela mu co rict.Jen jsem se ho zeptala jestli je este u pritelkyne a to je vse.Sedel a bylo videt ze si chce povidat ,delalo se mi zle od zaludku ,citila jsem zavrate ale pred nim jsem delala jako by nic. Odesel brzy.Kdyz odchazel zacala jsem brecet za zavrenymi dvermi.Vim ze je u sve pritelkyne,hodne jsem ji vdecna,stara se o nej a pomaha mu.pane Slamka prosim je to normalni kdyz ho vidim klepu se dela se mi zle .Ale neni to tim ze ho nenavidim spis na opak. UDELAM COKOLI ABY SE K VAM VRATIL NA LECBU. Dekuji. Mamka..Hanka
Dobrý deň – Mamka –Hanka!
Vaše poďakovanie ma teší a prišlo na webovú stránku v deň mojich 66–tých narodenín. A moje prvé konštatovanie je možno kruté, ale určite pravdivé: Nebyť Červeného Dvora, jeho minulého i terajšieho obdivuhodného personálu, tak sa takého veku nikdy nedožijem. Keď to hovorím pacientom, pri svojich pomerne dosť častých návštevách liečebne, tak mi to niektorí snáď ani neveria resp. nevedia si predstaviť s akými morbídnymi myšlienkami sa zaoberám. Lenže, ak si dokáže našinec predstaviť, čo všetko dokázal nastvárať a napáchať v alkoholickom ošiali, ak si dokáže reálne predstaviť svoje pozemské bytie, tak si musí byť vedomí, že je to len a len „trvalá a dôsledná abstinencia“, ktorá nám pomáha v tom, že sme pri živote.
Keď sa zahĺbim do Vašich myšlienkových pochodov „MAMKA – HANKA“, čo všetko musíte, ako matka prežívať, tak sa vrátim v spomienkach k svojej matke, ktorá už nie je medzi živými.
Nebol som lepší, ako Váš syn. Nikto z nás nedokáže precítiť, koľko utrpenia, bolesti, zúfalstva prináša do rodín alkohol resp. jeho závislosť a drogy nevynímajúc. Roky bežia a ženy, matky dokážu prinášať obetu už aj preto, že sa snažia, aby zostala závislosť len v okruhu najbližších. Niekedy to trvá pár rokov, keď sa stáva verejným tajomstvom. U mňa to nebolo iné.
Majster alkohol zháša v nás ľudskosť, dôstojnosť až po zotretie všetkých morálnych vlastnosti. Strašne je to, že pri nás trpia tí nevinní a najmä matky, ktoré nám dali život. Preto sa nám ho snažia až do krajnosti uchrániť, pokiaľ je v nás iskierka, ktorá rozhorí žiaru človečenstva. Bezmedzne veria v liečebňu, v Červený Dvor, jeho zdravotnému personálu, ako „MAMKA – HANKA“ , pretože už videla, ako sa život syna a tým aj jej samej, najbližších obracia po jeho liečbe a abstinencii, k lepšiemu. Lekári, psychoterapeuti nám, ktorým sme prešli ich liečebným pohladením a niekedy aj tvrdým, ukázali svetlo na konci tunela žitia a poradili nám, ako s tým svetlom zachádzať, aby nás neobostrela tma načisto!
Na Vaše „pane Slamka prosim je to normalni kdyz ho vidim klepu se dela se mi zle .Ale neni to tim ze ho nenavidim spis na opak. Odpovedám. U matky je to normálne, aj keď sa to zdá protichodné. Matky však musia v materinskej láske aj nenávidieť, ak si chcú uchovať vieru, v návrat svojho syna do liečebne. Veľmi Vás chápem a som v myšlienkach s Vami, aby Vám aspoň moja virtuálna snaha pomohla k tomu, aby syn našiel znovu cestu a Vy pokoj. A obaja veľmi dobre vieme, že bez liečebne to nebude možné!
Prosím nech mi prepáčia čitatelia týchto stránok, že píšem dosť obšírne, ale inak sa mi nedá vypovedať to, čo považujem za podstatne. Ďakujem.
S pozdravom a úctou
Bc. František SLAMKA, patrón skupiny na oddelení „C“ a
Osobnosť Červeného Dvora.
…Moje kamarádka neví o svém synovi přes 4 roky.Chodí k psychiatrovi aby to chudák všechno zvládla a čeká – ALE – byla to jediná možnost, protože doma byly ještě 2 dcery – ano, neví co je s ním, vůbec!!!, ale jedna holčina dostudovala, osamostatnila se, druhá je na škole, bydlí doma a funguje to…neumím si to osobně představit, ale absolutně schvaluju „vyhazovy“ za nedodržení abstinence!!!!!!Držte se, Jitka
dobry den Jitko.Pisete ze vase kamaradka nevi o synovi pres 4roky.take chodim k psychiatrovi,kdyz to pred lety vse zacalo tak jsem si rikala jsem preci zenska a ty vydrzi jak kun.Vse trvalo vic jak 8let.pomahali jsme mu platit dluhy,a jine este horsi veci ale o tom nechci psat na to se snazim opravdu zapomenout.Vsechny nas to pomalu a jiste psychicky a fyzicky oddelavalo.Nejhorsi na tom bylo ze ja sama jsem nic na sobe necitila ani nepozorovala,prislo to nahle.Neustaly brek,me vycitky jestli jsem udelala nekde chybu atd.dal prisly navaly vzteku,litosti,nic se mi nechtelo delat ,jen jsem porad premyslela jak dal jak to vse zastavit.Delala jsem vse abych ho dostala zpet do zivota,neslo to.Az jednoho dne jsem zacala padat do bezvedomi,stalo se to parkrat a syn byl u toho jen jednou.To uz bylo moc na celou rodinu a manzel okamzite zacal opet zarizovat lecebnu.Necekali jsme dlouho a odjizdel.V den jeho odjezdu jsem mela jet s nim ale bohuzel jsem opet skoncila v nemocnici.Odjel sam s tatou.Do dnes se lecim uz nejsem ta zenska co vzdy vse zvladla,ze vsim jsem si vedela rady ,bavil me zivot,,,,a ted…snazim se mam perfektniho manzela, este jednoho syna oba mi moc pomahaji.Vim ze si lidi rikaji proc to vse delam.Ale byl to Hodny a krasny muj kluk. Vypada to jako bych psala jen o me,ale ja jsem toho tak plna ze jsem rada ze se muzu aspon trochu tak to vypsat.je toho ve mne spousta ale vim ze jestli se podari syna opet dat do lecby bude nam vsem zase lip, Hlavne jemu. Jitko nevim co vzkazat vasi kamaradce,ale vim co proziva,na venek jako by nic ale uvnitr………..preji pekne dny. mamka.HAHKA.
Dobrý den,
pane Bože když čtu Váš dopis, tak vůbec nevím, co odepsat, čím Vás podpořit, jak poslat aspoň malý světýlko….“byl to hodný a krásný MŮJ kluk“….drogy jsou něco, co matky nutí odejmout si kus srdce…..to nelze buď udělat vůbec, nebo pouze velmi bolestivě a nese to trvalé následky, asi to nemůže pochopit člověk, který tím neprojde, ale je fakt, že závislých lidí přibývá, tím i zoufalých rodičů atd. – co se stavem, ve kterém jste teď Vy?
Nevím, já byla závislá, ale jestli chcete, napíšu, jak to řešil můj taťka (až mnohem později jsem pochopila, jak hrozný to pro něj muselo být) – můj táta pochopil, že nezbývá nic jinýho, než vojenský řád, on to byl, kdo mi pomohl z dluhů, kdo mě zachránil před lichváři, ale udělal to tak, že všechno, do slova všechno jsem si musela zasloužit a všechno jsem musela podrobit kontrole, všechno dokládat – za každou chybu byla sankce, bez pardonu – nikdy necouvnul ani na sliby, ani na prosby ani na nic jinýho, co jsem zkoušela a ne že on za mě něco vyřídí, ale já musela sama a doložit to tj: Ty si zařídíš léčbu, Ty přijdeš v tolik hodin a ukážeš, co jsi nakoupila a za kolik…musel na to vynaložit šílený množství energie i času nad tím, když přemýšlel o každým mým kroku a trvalo to přes dva roky, než mi řekl, že mi věří – nikdy dřív, ať jsem se snažila jak chtěla, bylo ticho – myslím si, že se musel strašně držet, protože mi věřil dávno před tím, musel být utrápený hrůzou, že se to nepovede a určitě toužil on sám po úplně jiným vztahu mezi námi a ne po káznici….ale když to řekl, oba jsme brečeli a co nastalo potom, se nedá napsat slovy, protože jsme byli schopný povídat a povídat a smát se atd. – trvalo to necelých 5 měsíců a pak umřel na zástavu srdíčka……
A teď prosím zkuste paní Hanko porovnat: já = výčitky, že jsem utrápila tátu, že jsem mu ublížila…, Vy = jak jsem vychovávala svého syna, kde jsem udělala chybu? – KDE JE CHYBA? Jsou to drogy, jsou kolem nás, můžeme něco dělat proti drogám? Změnit svět na bezdrogový? Jak? Nemůžeme, ani jedna z nás ani nikdo jiný, proto můžeme dělat jen něco sami se sebou….Já abstinovat a Vy žít pro to, co máte.Vždycky je naděje, že se léčba povede, ale nezlobte se, že jsem tak krutá – taky se to povést nemusí nebo to může trvat věčnost, je to staršný, ale je to pravda. A Vy teď soustřeďte pozornost na to, jak se psychicky dát dohromady alespoň do té míry, že ten kolos Vás nebude ohrožovat doslova na životě – mám jen jednu věc, která pomohla mě, poradil mi to můj manžel:“sedni si a koukej na jednu věc (strom, kamínek, háčkovanou dečku) a soustřeď se, snaž se vnímat všechno na stromu a uvědomit si jeho krásu, vždycky, když si uvědomíš, že myslíš zase na smrt, problémy atd. , znova donuť mozek myslet na věc, na kterou koukáš a dovol si popsat jí hezkými slovy, dovol si aby ti uděla radost….“ Začínala jsem na 10-ti minutách denně, dnes jdu po lese a bez napětí si prohlídnu hezkou větev na borovici nebo se na chvilku zastavim, když zapadá slunce – je to jen malinká náplast, ale tohle jediný mě osobně pomohlo, aspoň trochu, ale mozek se to naučil…..
Přeju Vám jen to dobré.S pozdravem Jitka
zdravím všechny a Vám Jitko děkuju za tyhle řádky…Přesně tenhle boj prožíváme teď se synem…káznice, teror,kontrola,úmorný kolotoč….je to strašně těžký ,ale věřím….mockrát jsem myslela na to,že to vzdám,ale vždycky se zvednu a jdu dál…ano pomáhá uvědomit si ,že vás někdo má rád,krása obyčejných věcí,uvědomění si,že jsme tu jen na chvíli a že je třeba žít…každý malý posun u syna dává novou sílu,když mě obejme…což dřív nebylo možné,protože v zajetí drog jsem byla největší nepřítel…..když ho vidím smát se,pracovat,řešit problémy…..moc na vás všechny myslím,často si tady čtu vaše příběhy…pomáhá mi to…děkuju všem v Červeném Dvoře…bez vás bychom neměli šanci tenhle boj ani začít…často vzpomínám na r.terapii..obrovská zkušenost..věřte a perte se se závislostma…a nečekejte…čas strašně letí
Pane Boze vsechny mamy to maji stejne holky vydrzme.A i kdyz se uspech nekona neskutecny dik cervenaku za vasi praci a hlavne Vam pani Matouskova a samozrejme sestrickam no vsem.Sestra Majka tam urcite jeste pracuje pa pa zdravim z Jablonce Lindy mama
Dobrý den
jmenuji se Vladimír,je mne 52 let.byl jsem v roce 1989 na léčení v Plzni,byl jsem geambler a na léčení jsem si uvědomil,že jsem také závislý na alkoholu.Rok se mne dařilo abstinovat,chodil jsem s kamarádem alkoholikem do hospody,tam pil džus a místní štamgasti,alkoholici mne pokládali za člověka horšího ,než jsou oni sami.Oni alkoholici mužou ,já ne.Jednou jsem neodolal a v hospodě,když přede mou hostinský postavil pivo a já se napil,opil jsem se a hrál do rána automaty o peníze.Ráno jsem šel do léčebny na Lochotín a řekl co se mne stalo.Za týden jsem odjel do Cerveného Dvora.
12 let se učím být střízlivý ,ale 6 let žiji s drogovou závislostí mých synu.První syn je zavřený na 5 let.Začal trávou,alkoholem,pervitinem,heroinu.Je mu 25 let.Druhý syn začal na trávě,pervitin,alkohol,heroin.Zivot ,který žijeme jako rodina se podobá PEKLU.Až nyní jsem pochopil,jak já jsem musel ubližovat své rodině.Drogová závislost synu nás stála obrovské finanční částky ,nebot syny , máme rádi.Prvního syna ,jsme zachranovali 3 roky,neuspěšně,musel s domu,prodal všechno,co prodat šlo.Potom kradl na dení dávku,heroin 5000kc na den.Druhý syn byl 2 krát na léčení,platil jsem jeho prušvihy,jeho ubytovny,doma také kradl,sliboval,prace jsem mu vždy našel já,nezvládal je,vždy měl nějaké problémy a musel odejít.Díky tomu,že jsem i já byl závislý a přestal jsem,tak ještě žiji.Nedokáži si představit ,být závislý na alkoholu,kdy jsem měl sám sebou psychycké a fyzycké potíže.Nebyl jsem 12 let u lékaře ,musím zaklepat.6 let mladšího syna držím nad vodou,dnes jsem to ukončil.Opět začal doma krást,nepracuje,nás uráží a obvinuje mne,že já jsem zavinil jeho fetování.Byly okamžiky ,kdy jsem tomu začal pomálu věřit.Ne ,za jeho fetování muže on sám,to že drogy dostanete jako máslo,nebo mléko,to,že na zábavách ,když pijí alkohol ,ztrácí nad sebou kontrolu a drogu zkusí.
Jen jednou jsem nechal syna na ulici a o týdnu jej vzal zpátky,kdo byl viník podle mého syna?Já!
Vím podle sebe ,že jsem si svoji bezmocnost nad závislostí uvědomil,až když jsem nevěděl jak dál,chtěl jsem si vzít život,nepovedlo se mne to,zaplat Pánu Bohu.Neuměl jsem si představit jako závislý alkoholik a geamblér ,že je možné žít bez alkoholu ,hraní automatu.20 let jsem byl konzumentem,týdením pijanem,který nikdy nedokázal odejít s hospody střízlivý.Nechtěl jsem ,aby moje pití rodině ubližovalo a přitom ubližovalo moc,mne a mé rodině.Nyní řeším problém s mladším synem,opět doma ukradl drahou věc,vše mu zařizuji já a já jsem ten špatný člověk.Musel jsem říci STOP,DOST.Moje záchrana která mu dala pocit jistoty a bezpečí mu ubližovala ,měl zadarmo bydlení,jídlo,koupání,počítač,dostal i kapesné na cigarety.Nehledal si práci,nešel na pracák,nepomohlo ani dobré slovo,ani výhružky,ON prostě nechce přestat s fetackým životem,proč by to dělal,když mu neubližoval.Nyní mu začne ubližovat,bude na ulici,bude žít život ,který si zvolil.Zná už možnost pomoci,léčení,zná také ulici.Nelze synum dovolit zneužívat ochoty a dobroty rodiny a dostávat je do situace ,kdy rodina přestává mít peníze na život a je ohrožen její fungování.Už svým synum nedovolím nás ničit.Ne,to prostě nejde.
Jsem připraven s ním mluvit a dát mu pocit ,že není sám,ale nebudu mu život s drogami usnadnovat.Na každého asi neplatí stejný metr.
Dobrý deň pán Vladimír,
Váš príbeh života je neuveriteľný, až tak neuveriteľný, že človek ktorý nepozná problematiku závislých ľudí, by nemohol tomu jednoducho uveriť. Zdalo by sa to, ako by to bol dej trochu pritiahnutý za vlasy a dramatický upravený. Žiaľ, život človeka píše neuveriteľné príbehy a tie naše a teda aj ten Váš je ako zlý sen. Synovia sa nepoučili z „tátovej“ závislosti, ale naopak. V genetickom programe vraj zdedí človek danosti a tie keď sa dostanú na narušený terén sa rozvinú! Dlho som tomu nechcel veriť ale je to tak.
Z Vašej spovedi si vyberiem pasáž, ktorá mi pripomenula dobu mojej liečby resp. múdrosť, ktorú nám neustále pripomínali a doslova nás pred jej hodením za hlavu vystríhali. Prečo? Pretože končila skôr alebo neskôr recidívou. Citujem „Rok se mne dařilo abstinovat, chodil jsem s kamarádem alkoholikem do hospody, tam pil džus a místní štamgasti, alkoholici mne pokládali za člověka horšího ,než jsou oni sami. Viete prečo Vás pokladali za horšieho Vladimíre? Pretože ste ich v pití opustili a chceli Ste byť lepší. Inak sa tomu hovorí aj “ že ste opustili kamarátkou z mokrej štvrti“. Aj keď v takýchto prípadoch sa nedá hovoriť o kamarátstve a priateľstve.
Ďalej píšete: Oni alkoholici mužou , já ne. Jednou jsem neodolal a v hospodě, když přede mou hostinský postavil pivo a já se napil, opil jsem se a hrál do rána automaty o peníze. Je zaujímavé Vaše konštatovanie, že oni alkoholici, Ako si ťažko zvykáme na to, že sme abstinujúci alkoholici celý život. Tá naša ťažko vybojovaná a prepitá „alkoholová závislosť“ nám zostáva na celý život. Ja som sa s týmto faktom nechcel zmieriť ale nakoniec som pochopil, že je to tak. Preto nechodím do hospody aby nemuseli pred mňa postaviť „to pivo“, ktoré by som skôr alebo neskôr z kolegiality k tým „kamarátom vypil“. Takéto vysvetlenie je klasická ukážka „racionality pitia“, ktorú tak dokonale a majstrovský ovládame.
S dlhoročnej skúsenosti, kedy pomaly a isto bude (1. 3. 2011) tomu 29 rokov, čo kráčam v živote, v trvalej a dôslednej abstinencii, môžem zodpovedne napísať: recidíva sa odohráva v mozgu jedinca, v podceňovaní toho, čo nás v liečebne učili a kládli nám na srdce: NIKDY NECHOĎ ABSTINOVA´T DO HOSPODY, PRETOŹE SEDÍŚ NA SUDE S PUŚNÝM PRACHOM! A výbuch príde v každom okamžiku, pretože si ho premietaš vo svojom mozgu.
Teší má Vladimíre, že ste našli v Červenom Dvore to čo aj JA. Že naučiť sa dá aj na striezlivosť! Ja naviac považujem liečebňu, za svoje druhé rodisko, kde som stretol a stretám odborne fundovaných ľudí, ktorí si zaslúžia moju neskonalú vďaku a nehynúcu úctu. A čím som starším, vážim si všetkých omnoho viac. Veľká vďaka Vám za všetkých, vážení odborníci, ľudia v Červenom Dvore.
Vám Vladimíre z celej duše želám, aby Ste v trvalej a dôslednej abstinencii našli toľko duševnej sily, že Vaše rozhodnutia budú múdre, aby Ste Vy a Vaši synovia hľadali život v iných hodnotách, ako v drogách.
S pozdravom a úctou
Bc. František SLAMKA, patrón skupiny na oddelení „C“ a
Osobnosť Červeného Dvora.
Zdravím Vás všechny kteří jste se léčili nebo zrovna léčite ze své závislosti.Já sice nejsem závislá na ničem ale i přesto se mě to osobně týká.Moje maminka umřela díky tomu že byla alkoholička i když je to už osm let co odešla pořád si vyčítám jestli jsem pro ni nemohla něco udělat.Samozřejmně jsem se snažila jí donutit aby se šla léčit,ale bez úspěchu,protože si pořád myslela že žádnou léčbu nepotřebuje( ale to vy závislý určitě znáte,že si nechcete přiznat svojí závislost).A asi před dvouma lety se v ČD léčil i můj bývalý manžel taky alkoholik.A nedávno do ČD nastoupila dcera mého nynějšího přítele,takže jak vidíte mám s Vámi hodně společného i když ne osobně.Přeji Vám všem ať Vám to vydrží,protože ti lidé kterým na Vás záleží trpí víc než si myslíte.Hodně štěstí
Vážená pani Rendy.
Niekoľko krát som si prečítal Vaše veľmi, podotýkam veľmi úprimne riadky. Prijímam aj Váš pozdrav, pretože patrím medzi tých čo sa liečil zo svojej alkoholovej závislosti v Červenom Dvore. Bolo to v minulom storočí a som veľmi povďačný všetkým lekárom, sestričkám, terapeutom, proste celému odbornému tímu, s ktorými som sa v liečebne stretol a dúfam, že ešte stretnem. S úctou a vďakou som im vďačný aj napriek tomu, že som sa nevyliečil, že som od tých čias zostal a snáď zostanem, abstinujúcim alkoholikom.
Boli však chvíle, v mojom alkoholickom žití a nebolo ich málo, keď sa moja mama, ako hlboko veriaca žena modlila a prosila Boha, aby mi vnukol myšlienku a prestal som piť. Nepomáhalo. Ja som pil a moja matka sa modlila, dúfajúc v zázrak, že raz….A tak sme trpeli obaja. Až prišla takáto chvíľa, ktorú nechám v takej podobe ako som ju kedysi napísal:
Bylo 4. dubna, léta Pánu 1982. Můj alkoholický život se řítil do svého konce. Obcházel mně „delirium tremens“, smrt klepala na desku života a nestál sem ani za fajku tabáku. Všechno bylo pryč. Mládi, vzdělaní, práce, čest a zdraví. Každý den sem zápasil o chvíli střízlivého života. Nepřicházel. Dny za dnem se valily v alkoholické mlze žití. Jas žití ne a ne přijít.!!!
Až na konci, po události, která mě skoro připravila o život, přišla spásonosná myšlenka, s ponukou, která sa nemohla a nedala odmítnout…. Aneb dala a pak???
A TAK HOREUVEDENÝ DEN BOL PRE MŇA URČITE TÝM DŇOM S VEĽKÝM D!!! PREČO?
Pane Slamko! Tady je Červený Dvůr, protialkoholní léčebna, která vás může přivést k „trvalé a důsledné abstinence. Všechno mate ve svých rukou…….dneska podotýkam, že veľmi ale veľmi roztrasených rukách!!!
Takže si, ako dcéra nevyčítajte, že ste pre svoji maminku mohli „něco udělat“. Viem si to živo predstaviť, ako ste sa snažili ju donútiť, aby sa išla liečiť a bez úspechu. Bohužiaľ, my alkoholici, v stave opitosti nič nevnímame a snažíme sa o to, aby sme každú dobre mienenú radu neprijali. V alkoholickom ošiali strácame všetko to najcennejšie čo máme: zdravie, rodinu, česť, až po definitívny koniec. Ale vo svojom opitom šialenstve nechávame za sebou aj rodinu, okolie, proste nevinných, ktorí sa nám snažia z hĺbky duše a srdca pomôcť! A plne s Vami súhlasím, Vaše „protože ti lidé kterým na Vás záleží trpí víc než si myslíte“ je úplne presne ten stav duše a mysle, ktorí nie je v alkoholovej hmle vidieť a nedá sa ani cítiť. Je veľmi ťažké, aby sa závislí jedinec stotožnil s myšlienku, že:
NIE JE TRAGÉDIOU ZRIEKAŤ SA V ŽIVOTE ALKOHOLU. TRAGÉDIOU JE, ZRIEKAŤ SA V ALKOHOLE ŽIVOTA !
S pozdravom a úctou
Bc. František SLAMKA, patrón skupiny na oddelení „C“ a
Osobnosť Červeného Dvora.
dobrý večer pane Slamka,velmi mě Váš dopis potěšil.Pamatuji si slova paní doktorky,která mi řekla( byla to ošetřující lékařka mojí maminky která v nemocnici zrovna umírala) že alkoholismus je nemoc,proto já smekám před lidma kteří se snaží vyléčit lidi,kteří mají nějakou závislost,protože když onemocníte třeba angínou,tak Vám lékař předepíše antibiotika a je po nemoci,ale doktoři a terapeuti a ostatní,kteří se starají o lidi závislé na alkoholu,drogách atd. to mají mnohem horší…musí totiž vyléčit jejich duši a to je podle mne hrozně těžký úkol.A Vy kteří jste se rozhodli léčit a daří se Vám žít normálně jste úžasný.Věřím,že to musí být někdy hodně těžký odolat nástrahám v běžném životě.Proto Vám všem přeji vydržte stojí za to žít normální život.
Vážená pani Rendy.
Mám pri srdci, veľmi dobrý pocit, keď si prečítam Vaše riadky. Som rád, že som Vás potešil. Od samého začiatku mojej abstinencii ma sprevádzala téma: Alkohol v našej a svetovej literatúry. Nebolo tejto webovej stránky, nemal som možnosť chodiť do abstinentských klubov (KLUS a pod.). Takže odborné knihy, krásna literatúra boli moje „berličky“, ktoré ma myšlienkovo vrátili do Červeného Dvoru, keď sa mi zdalo, že to nie je možné, aby som abstinoval celý život! Lenže!
Od roku 1982 si tiež pamätám, že na jednej voľnej tribúne bol alkoholizmus definovaný takto: ALKOHOLIZMUS JE CHRONICKÝ, RECIDIVUJÚCI STAV, NEZNÁMEJ ETIOLÓGII! Je to definícia jedného amerického lekára, ktorého meno si už presne nepamätám. To však nie je podstatne. Dôležité je to čo píšete.
Angína, chrípka sa lieči s lekárom týždeň a bez neho sedem dní! Alkoholová závislosť, ak je rozvinutá, v rozhodujúcej a konečnej fáze, nám aj po úspešnej liečbe zostáva na celý život. Neexistuje vyliečení alkoholik, narkoman, ale len odliečení a trvale, dôsledne abstinujúci! Bohužiaľ inej cesty nie je! Zatiaľ ju nikto nevymyslel.
Máte pravdu pani RENDY! Predstaviť si, že musím abstinovať celý život, je niečo nepredstaviteľné. Preto sa neodporúčalo považovať abstinenciu za cieľ svojho života. Nám odporúčali a asi to funguje, že: trvalá a dôsledná abstinencia je len prostriedkom k tomu, aby sme mohli dosiahnuť to, čo si dokážeme vo svojej mysli predstaviť. A preto netreba abstinovať celý život! Stačí zo dňa na deň, aby sme mohli primerane a pokojne žiť. Inak sa riešia zložité situácie s jasnou hlavou!
Moja životná skúsenosť je takáto: ak, čo i len na malú chvíľu zapochybujem a pripustím si recidívu, v myšlienke, tak realizácia nedá na seba dlho čakať! Nastúpi ono známe“ veď už to dokážem piť s rozumom a ustrážim si mieru! Neustrážim nič, prvý dotyk s alkoholom vyvolá v tele takú reakciu, že sa pomaly a isto rútim do záhuby.
Na záver pár citácii z knižky Lubomíra ČERNÍKA – Chobotnice!
Co kdyby to skusil? Štamperli-a dost! Anebo dvě, ale rozhodne ne tři! Co se může stát? Není přece malý kluk, aby si neuměl poručit! Dnešní den bude znamenat v jeho kariéře pijáka mezník. Zítra bude rád, že se dnes odvážil!
Podíval se nenávistně na svou společnici s lákavým hrdlem a svůdnými boky. Nebýt jí, mohl být dnes třeba, zasloužilým umělcem. Připravila ho o všecko. Stala se filosofií a smyslem celého jeho života. Zotročila ho. Zbavila svobody. Učinila ho poníženým poddaným, bez vůle a rozumu. Zbabělým otrokem.
Hlupákem, který si celý život hral na génia: na jedného z těch velkých a prokletých.
Vymlouval se na osud, který se mu postavil do cesty. Ale on sám se nikdy nedokázal postavit do cesty – osudu.
S pozdravom a úctou
Bc. František SLAMKA, patrón skupiny na oddelení „C“ a
Osobnosť Červeného Dvora.
Nazdárek všem,
se kterými jsem se potkala mezi 8.6.-9.8.2010. Přeji do nového roku 2011 abstinenci bez relapsů a co největší eliminaci všech problémů. Dále zdravím celý terapeutický tým Červeného dvora, jakož i ostatní personál včetně kuchyně, která mi do života dala slušný základ. (vážím o 24 kg více 😉 Miminko se ještě nenarodilo, termín je za 3 týdny. Dnes jsem ukončila léčbu denního stacionáře v Praze na který jsem navázala po odchodu z ČD a nastupuju na doléčovák Ovčí hájek. Všechno jde jak má, jen pan „zelená je tráva, fotbal to je hra, po parku jde kráva, ale to mu nevadí, hlavně, že mu dává“, co se objevoval posledních 6 měsíců po mém boku, zmizel v propadlišti dějin. Předsevzetí i sliby zapomněl téměř okamžitě po odchodu z léčebny. Jo, jo, feťákům nikdy nevěř, jak říká jeden můj známej- toxík;-) A paní Matoušková měla také pravdu 🙁
Takže kolegové spolupacienti, věřte terapeutům, ať se vám rady líbí, či nikoliv. Držte se, užívejte života, ale bez drog a alkoholu, protože závislost už tady bude až do konce vašeho života…
Novoroční obejmutí a pusu pro všechny!
Dobry den vsem lidem kteri si prosli lecebnou kurou Cervenem dvore…Ja po doporuceni meho doktora a me volbe se take chystam na tri mesicni pobyt v tomhle puvabnem prostredi….Chtel sem se jen zeptat na par veci nekoho z vas…Zaprve je to co by si clovek mel vzit sebou…Za druhe je to jak probiha jeden takovy den procedury- budu se snazit lecit ze zavislosti na alkoholu…Dekuji vam pokud mi nekdo osvetli jak to tam vlastne funguje…..S pozdravem Tomas
Ahoj,
jestli už nejsi v ČD, tak nekoumej, co bude nebo nebude, HLAVNĚ JEĎ!!!! Jaký to je Ti nikdo nemůže vysvětlit, protože i Ty jsi originál a budeš to vnímat vše po svém – pozn: LÉČBU JSEM PŘEŽILA!!! a žiju dodnes, myslím, že moji abstinující známí taky, takže to fakt neni poprava, neboj!(co si máš technicky vzít s sebou Ti jistě sdělí v „povolávacím“)… hodně štěstí, Jitka
Diky Jitko….Jen sem chtel vedet jestli je tam moznost nejakeho sportu jako napriklad posilovna ci bazen…..a jak je to tam s osobnim volne, budickem, nejakyma krouzkama vzdelavacima a tak…..Vubec se nebojim tam jet, prezil sem 4 mesice na ulici v Anglii, preziju tuhle krasnou lecebnu…..mej se krasne a preji hezky den…Tomas
Ahoj,
tak ještě trochu informací, pokud je chceš – jsem venku 5 let, takže předpokládám, že nastalo hodně změn v režimu, ale určitě bude pravidelné vstávání, za nás to bylo nějak kolem sedmé, taky pracovní terapie (ta byla úplně v pohodě, pár hodin), měli jsme bodový systém, to se naučí každý rychle, nic to neni, určitě máš i nějaký volno – to je jasný – nejsi robot….já nevim, myslím, že každý to bere jinak a na každého to i jinak působí, ale myslím si, že to není nějak nezvládnutelný, ale ani to neni rekreace – tak něco mezi tím.Pro mě osobně představoval pobyt hlavně izolaci od světa(nic a nikdo ti „nepodá“) a možnost srovnat si mozkovnu – vystřízlivíš a pak máš čas přemýšlet jinak…to je asi všechno.Přeju Ti hodně štěstí, léčebna je taková první pomocná ruka, ale jít musíš sám :).Ahoj, Jitka
Ps: Na úplným začátku mě nejvíc děsilo, že mi dá pan doktor Dejmek kontrolovat klukům vousy (to byli ještě kluci holky společně) – kontrolovalo se to dlaní, přejel si jim po tváři…..chichi – každej blbneme jinak jak vidíš…..
Zdravím celé čd a zvlášt odd. B a celý tým,přeji všem do nového roku moooc zdraví a štěstí,pacientům hodně trpělivosti a výdrže,protože to stzojí za to,no jinak je vše ok a zítra nebo do konce týdne jdeme rodit,už jsme po termínu,tak to musí být už každou chvíli,oba jsou zdrví,tak se už moc těším až se malý narodí,pak bych se chtěl někdy na jaře ukázat.tak ještě jednou moc štěstí v novém roce a hruškám at jim to šlape.
Všem v Červeňáku poděkování za jejich práci, nervy, snahu nám pomoci.Hodně abstinujících v Novém roce a fakt děkuji všem , kdo v ČD pracují.
Díky dnešnímu setkání, kterého jsem Tě dnes osobně poznala(Plzen) a plně s Tebou souhlasím, díky všem v ČD za jejich snahu a pomoc v naší střízlivosti, mějte se fajn Danuta
Přeji hezkého Silvestra a úspěšný vstup do Nového roku 2011 všem pacientům a hlavně Terapeutickému týmu Červeného Dvora . Svou léčbu jsem nedokončil avšak po krátkém pobytu a pár skupinových terapiich jsem pochopil že abstinence je jen skrytou sílou každého z nás a je jen na nás jak moc ji hledáme . Já jsem ji hledal opravdu moc a našel velice brzo . Jsem po více jak 20 leté závislosti čistý a velice spokojený v životě tak i sám se sebou . Mé díky patří Vám Děkuji !!!!! Josef TEIML
Vážení pán riaditeľ, milí terapeuti, milí klienti Červeného Dvora, čitatelia týchto stránok!
Na sklonku odchádzajúceho roku zvykneme obyčajne prehodnotiť to čo sme prežili , čo sme mohli spraviť inak a čomu sa určite v prichádzajúcom roku vyhneme a spravíme inak. Je v človeku zakódované, že si dáva úderom polnoci predsavzatia, že prestane fajčiť, že schudne, bude lepší a alkoholu sa ani nedotkne. A po trojkráľovom dni, už ide všetko v starých koľajach. Prečo to uvádzam?
Spomínam si na časy, keď som v roku 1982 , po skončení liečby s malou dušičkou, sadol na vlak a celou dlhou cestou som premýšľal, kde sa uchytím a vlastne či budem mať možnosť navštevovať klub abstinentov. V týchto rokoch (1982 až 1990) bol na Slovensku výnimočne, len v niektorých mestách po vzoru Skálového Apolinářu funkčný Klub lidí usilujících o střízlivost (KLUS), ktorý bol pre abstinentov niečo úžasne, čo nám umožňovalo stretávať sa a pomáhať si navzájom. Ja som musel zvoliť inú cestu, ktorá ma neopustila a Fenomén alkoholu v našej a svetovej literatúre ma sprevádza do dnešných dní.
S nadšením som privítal, keď vznikla webová stránka Červeného Dvora. Pre mňa je niečo viac, ako spomínaní KLUS, pretože si ju otváram takmer každý deň. Poteší ma, ak nájdem príbeh alebo noticku, správičku a môžem si ju v duši, najskôr „preosiať, prežuť“ a potom napísať svoj postreh. Teda aj táto stránka je tým, čo mi pomáha v trvalej a dôslednej abstinencii.
Na tomto mieste by som osobne, veľmi rád, s vďakou a úctou poďakoval MUDr, Dávidovi ADAMEČKOVI, odbornému riaditeľovi Terapeutickej komunity ADVAITA (TKDZ) v Novej Vsi, ktorý je administrátorom, správcom webovej stránky Červeného Dvora. Želám Vám p. doktor všetko dobré a šťastné, aby Ste mali vždy dostatok práce, s hodnotnými príspevkami, či už klientov, abstinentov ale aj náhodných čitateľov webovej stránky.
Milí terapeuti, sestričky, všetci zamestnanci liečebne, želám Vám, aby Vaše zdravie boli žičlivé, šťastie nekonečné, aby Vaša trpezlivosť bola odmenená tak, že aspoň primeraní počet klientov bude svoj život bežať v dôslednej a trvalej abstinencii!
Vážený pán riaditeľ a primár Jiří Dvořáček! Zo srdca Vám želám, aby Vaše ľudské snaženie, bolo v Novom roku odmenené takými správami, ktoré prinesú dostatok financií, ktoré skrášlia priestory a okolie liečebne a prispejú k zveľadeniu zámku Červený Dvůr .
Vážení Vy všetci , s ktorými som sa počas liečby, opakovačiek, sjezdov, návštev stretol, Vy ktorí Ste mi pomohli:
Udalosti, vek a skúsenosti prinášajú stále niečo nové a priniesli to aj mne. Mnohé z toho práve prostredníctvom Vás. A za to vám ešte raz z celého srdca ďakujem.
Často krát prežitie bez zázraku, je zázrakom samotným.
S pozdravom a úctou
Bc. František SLAMKA, patrón skupiny na oddelení „C“ a
Osobnosť Červeného Dvora.
V celkovém rozlëtu a navalu prace nikdy nazapomenu na ČD který mi pomohl se vrátit do reality
Nikdy nelze zapomenout na slovní duely dr Dejmkem
Všemu personalu i pacientum vše dobré
Jsme tomu rádi, děkujeme a srdečně též zdravíme:-)!
Andrej Šebeš
Hezký Vánoce a vůbec celý svátky všem, šťastný Nový Rok a ať se vám daří na co sáhnete. Extra věnování bych rád zdůraznil pro personál ČD, který mi pomohl najít cestu změnit vše na čem v životě záleží.. Přeji vám vše nej nej nej.
Všem hezké Vánoce, Dobrý Nový rok.Personálu Červeného Dvora díky za jejich práci.Ostatním hodně sil vydržet!Stojí za to žít, nepřežívat,jenže to musíme zůstat střízliví,jde to!
Vánoce plné klidu a pohody a do nového roku 2011 hodně sil, pevné zdraví a pohodu v duši všem, personálu, bývalým i současným klientům přeje Věra Bartošová s rodinou. Díky za všechno!
Šťastné Vánoce, veselý a střízlivý rok 2011 přeje Jana. (leden-březen 2010)
Tož dobrého dne před svátky vánočními. Zbývá týden. Před měsícem jsem opustil brány zámku. Potřetí. Mým novým domovem se mi pomalu stává Olomouc. Doléčovák, chráněné bydlení je tu fajn, terapeuti taky, punč smrdí všude kolem, vždyť bydlíme na dolním náměstí, v centru města. Už dnes vím, že od Ledna budu muset pravděpodobně až do smrti chodit do práce, představa je to hrozná, asi to těch třicet let a víc budu muset zvládnout. Přátelé, hbití abstinenti, přeji všem krásné svátky vánoční, zdravím a pozdravuji team na oddělení B, zkusím jmenovat, pamatuju si to ještě nebo né. Zdravím paní PFB, paní Zimmelovou, pana Vlniešku, sestřičky Kamilu, Ivu, Danu, Magdičku, Wendulku/té přeju obzvlášť hezké svátky vánoční/, nesmím zapomenout na slečnu Bohmovou, a dovolím si pozdravovat také jednu slečnu z westernového kraje, která Nás vykrmovala, Mirku. Vlastně zdravím úplně fšechny. Já se mám fajn, a moje nevymáchaná huba nyní páchá škody na Hané. Těším se na viděnou. Pro pana Debnára, už jen dva roky a jedenáct měsíců, to už zní líp. Trénuju. Na Kleť už první nedoběhnete, tedy za mé přítomnosti. dost bylo vychloubání, musím jít péct cukroví, kaprovi napustit čerstvou vodu, jít na výběrové řízení and so on. Na světě je krásně. ahoj Honza t.č. Honza z Olomouce
Děkujeme za pozdrav, přejeme hodně štěstí v roce 2011, aby byl lepší než ten minulý, jste hodný, že jste se ozval , držte se. Magda Bartáková a sestřičky z B
Vladimíre, vážení abstinenti, čitatelia,
niekoľko krát, s úžasom, som si prečítal Tvoje riadky, ktoré vrátili moju myseľ do minulosti. Vlastne až do minulého storočia (rok 1982), keď mi ponúkli Červený Dvor, ako Tebe. Vďaka všetkým lekárom, psychoterapeutom, sestričkám a celému tímu, ktorí viedli úžasní primári, riaditelia kráčam v živote, v trvalej, dôslednej abstinencii. Nie je to život bez prekážok, ale je to život, kedy životné situácie, problémy riešim s jasnou, čistou hlavou. Som nesmierne vďačný všetkým, že mi ukázali cestu aby som mohol prežiť život o akom som často sníval. Ste súčasťou môjho života a tiež Vás nosím hlboko v duši a srdci.
„ZACHRANILY JSTE MNE ZIVOT a pritom jste mne nikdy predtim nevideli“. Veľmi sa mi páči toto Tvoje ojedinelé a vrúcne vyjadrenie, pretože som ho nikdy nečítal, nepočul v tejto podobe. Myslím si Vladimíre, že je nás veľmi veľa, ktorí môžeme takisto vysloviť toto presvedčenie. Ja určite medzi nich patrím.
Veríš a hľadáš Boha s túžbou „pokiaľ existuje“. Vrele Ti odporúčam, aby si vo svete, v ktorom sa pohybuješ našiel a prečítal knihu: Hledáni Boha s podtitulom Osobní pouť. Napísal ju najlepší píšuci historik XX storočia Paul JOHNSON. Určite Ty pomôže. A snáď je zaujímavé, že niektorí spisovatelia a kritici ho tiež považujú za alkoholika. Myslím si, že to nie je úplne pravdivé konštatovanie.
Nenávidíš Alkohol, drogy a podobne iné svinstvá. Ja mám pred nimi, takmer nedefinovateľný „strach“. Ja na rozdiel od tých čo mi ponúkajú dať si aspoň maličkú „symbolickú“ štamperlu viem, čo by to pre znamenalo, aké katastrofálne následky by to pre mňa malo. Viem, že by to bolo strašné!
Môj dom, ktorý staviam, v dôslednej trvale abstinencii, už 28 rokov, 9 mesiacov a 14 dní chcem za svojho života postaviť až do úplného vrcholu! Určite viem, že ak by som ho zrútil, tak by nezostali ani základy a stavať ho úplne znova by som už určite, celkom určite nedokázal. Z môjho života by zostalo nepredstaviteľne mučivé, poníženie, rozpad osobnosti, z ktorého by som sa vo svojom fyzickom veku 65 rokov už „určite“ nevykopal ani len základy. Padol by som až na dno a už by som nenašiel toľko zdravého rozumu, aby som postavil svoje fyzické a hlavne psychické do takého stimulu, aby som začal stavať, pevné a hlboké základy.
Ty chodíš do K – klubu a na mítingy. Ja chodím do svojho „druhého rodiska“ do liečebne, do Červeného Dvora. Takmer každý deň som na týchto webových stránkach, ktoré považujem za úžasný prínos, pretože sú pre mňa širokospektrálnym KLUSOM. Žijem myšlienkovo spätý s liečebňou, udržujem kontakt so skupinou „SLÁMCI, ktorej som patrónom od roku 1989, teším sa na „sjezdy“ a pozvaniam skupiny, ktoré ma chcú poznať. Vždy keď prekročím bránku do liečebne pociťujem vnútorné, radostné chvenie a ožijú vo mne spomienky na chvíle, ktoré som prežil či už pri mojej liečbe alebo pri všetkých pobytoch v Červenom Dvore.
Nikdy v živote nezabudnem na tohoročný sjezd, na chvíľu keď som z rúk pána riaditeľa MUDr. Jiřího Dvořáčka preberal Čestné uznanie Osobnosť Červeného Dvora. To je pre mňa niečo čo ma pre mňa nesmierny ľudský rozmer. Mám to uložené v hlboko v srdci a v byte mám toto Čestné uznanie zavesené na mieste, kedy môj pohľad spočinie na ňom každodenne. V tomto predvianočnom čase vyslovujem vrúcne poďakovanie, s hlbokou úctou všetkým čo stáli pri mojom druhom narodení a od pomyslenej kolísky mi podávajú svoju ruku, s neoceniteľnými radami veľmi srdečne a majú radosť z toho, že abstinujem.
Želám všetkým v liečebne, čitateľom a prispievateľom webových stránok, krásne, pokojne, príjemne prežitie Vianočných sviatkov. Na prahu Nového roku želám zdravie, šťastie, úspešne vykročenie, aby naša abstinencia bola trvalá, čím náš život nadobudne krajšie kontúry a bude zmysluplný!
Zostávam s prianím všetkého dobrého, s pozdravom a úctou
František SLAMKA, patrón skupiny na oddelení „C“.
Vazeni ,
Velice dlouho jsem nebyl na techto strankach.Jsem alkoholik,geambler.Je mne 52 let.Pred 12.lety jsem nastoupil na leceni v Plzni na Lochotine .Uz jsem byl psychycky totalne v pr…..,
stydel jsem se sam za sebe,bylo mne hrozne.2 roky jsem abstinoval,byl jsem stastny a myslel si ,ze to mam za sebou.Chodil jsem z kamaradem ,alkoholikem do hospody a pil dzus.Jednoho vecera ,jsem si nechal pred sebe postavit pivo.
Silene jsem se opil,do rana prohral vsechny svoje penize.Bezel jsem na Lochotin do lecebny a tam mne nabidly lecebnu ,Cerveny Dvur.Vzal jsem to.Dnes je to 12 let a ja chci rici,ze
za tuto dobu jsem byl opili 7krat,myslim ,ze je to uspech.Mel jsem za tech 12 let ja osobne dost veliky uspech a overil si na sobe,ze prekazky,problemy jsem zvladl diky tomu,ze jsem strizlivy.A bylo jich hodne.Maminka mozkova mrtvice,chodil jsem za ni kazdy den po dobu asi 2mesicu ,krmil ji a daval silu ,aby zila.Povedlo se,zije.Mam 2 syny,22 a 24 let,zavisly na drogach,ten starsi je zavreny ,neslo ho stahnout z ulice,druhy syn na drogach,byl se mnou v Londyne ,kam jsem odesel v roce 2004 za praci.Mel jsem a mam v Londyne dost veliky uspech,ale musel jsem v tomto obdobi resit synu drogovou zavislost,svoji bezmocnost a zoufalstvi,ze jsem nenasel prostredek jak zastavit synu zavislost.Alkohol,drogy a jina podobna svinstva se staly mym nepritelem ,nenavidim to a abych snad neudelal hloupost,snazim se neco malo delat.
Chodim do K-centra jako dobrovolnik,12 let chodim na mitinky AA i kdyz s prestavkama,kde jsou lide,kteri jsou jiz na druhem brehu.
Chci dnes prosim timto podekovat vsem doktorum ,sestram ,spolupacientum na Lochotine,v Plzni a v Cervenem Dvore,chci Vam vsem rici,ze si Vas nosim ve svem srdci a nikdy na Vas nezapomenu,ZACHRANILY JSTE MNE ZIVOT a pritom jste mne nikdy predtim nevideli .Preji Vam vsem hodne zdravi a stastne a vesele Vanoce.Verim, pokud existuje Buh,nebot ja boha stale hledam a snad se s snim nekdy setkam ,aby jsem mu mohl podekovat,ze Buh Vas odmeni.
Je zde jeste jedna zavislost o ktere si myslim,ze prinasi sposty lidem nestesti a utrpeni ,je to touha po penezich.Vzdy ,kdyz jsem neco zacal delat pro penize,tak se mne nedarilo a hlavne mne neprinesli pocit stesti,blaha.Dnes jsem pochopil ,ze moje stesti je delat dobro,davat lidem nadeji a lasku.Mnoho lidi ji nema.V Londyne jsem vydelaval 65000kc cist.mes.jako tesar na stavbe,trvalo 3roky ,nez jsem se k teto praci dostal.Koupil jsem si mercedese,jezdil k oceanu.A ten pocit stesti stale neprichazel.Zoufalstvi ,vedomi ,ze synove jsou zavisly na drogach ,tento pocit potlacil.
Nyni jsem jiz 5.mesic v Plzni,musim mit penize na najem a na jidlo.Jsem s rodinou,syna ve vezeni navstevuji,druhy syn musel od nas odejit,je na ubytovne,modlim se a verim ,ze
i on najde svoji cestu jako ja.Ano,je to VIRA,ktera mne dava silu,vse psychycky zvladat ,je to nenavist ke zlu jako je alkohol,drogy ……,ktere nicily mne,nici me syny,nici ostatni,kteri to jeste prej maji pod kontrolou.Nepotrebuji si kupovat veci,ktere budou za cas zapomenuty,bude na ne udedat prach,na polici a nebo ve sklepe.Mam nohy ,ktere mne donesou vsude tam kam potrebuji.Mam rad rodinu,takovou jaka je,mam rad rikat lidem dobre zpravy,mam rad davat lidem nadeji.Myslim ,ze to je smyslem meho zivota.
Ja vim,ze v teto zemi chamtivost a touha po bohatvi,penezich, vsech vlad od roku 1990 zavinila nestesti mnoha poctivych lidi,ale to sem nepatri.
Tak se mejte fajn
Vladimir -alkoholik -geambler
Pohodové vánoce a v roce 2011 pevné zdraví přeje Všem Luboš Ř.
Ahojky, všechny Vás, co na tyhle stránky chodíte moc zdravím a přeju krásné vánoce a hlavně šťastný Nový rok. Se spoustou z Vás se vidím alespoň na facebooku, tak jsem ráda, že něco takového existuje.
Jako 9 z 10 pacientů :-))) ráda vzpomínám na prožité dny v ČD. Vnímám to u sebe jako nové narození, asi první jesle. :-))) Též si plánuji opakovačku, na březen a už se moc těším. Zdravím v tomto vkazu všechny terapeuty a zdvojený pozdrav posílám pí. Matouškové a Tůmové, na jejiž rady a posřehy stále pamatuju a také na pana Čermáka, na kterého nelze zapomenout. 🙂 Mějte se hezky.
Zdravím všechny v červenáku, není dne, abych si nevzpomněla na svůj pobyt, opakovačky a posilovačku. Zatím se držím, ale je to těžké. Stále nemám vyřešen svůj problém z dětství a to stojí hodně sil vydržet. Zítra jdu k p. doktorce, tak doufám, že mi dá opět nějaké rady. Mějte se hezky v převánočním čase a pozdravujte terapeutky z A p. Matouškovou a hlavně p. Tůmovou, která mi hodně pomohla a pomáhá a nadále. Jak se daří Renatě? Zdraví Danuta
Ahoj Danuto, už jsem doma a nevím, kde mi hlava stojí. My dvě se tam nějak míjíme, viď? Renata
Ahoj Reni, měla bych přiject koncem února. doufám, že se uvidíme na AA. Přeji Ti vše nej a všem zúčastněným v roce 2011 hlavně pohodu Danuta
Zdravím celý terapeutický tým a chci vám moc poděkovat,za vše, co jste pro mě udělali . V plno věcech jste mi otevřeli oči a ja jsem za to rád. Daří se mi dobře abstinuji a dokonce i vztah s moji mamou se dost urovnal a nejen s ni, ale i s celou rodinou, docházím na doléčovani na Ovčí Hájek a je to tam moc fajn..Mějte se bezvadně… hezké svátky vánoční…
Ahoj všem zasílám do Červenýho Dvora z Plzně.Chci Vám říct že jsem moccc moccc rád že jsem se léčil v Červený Dvoře.Mé předpoklady, které jsem si dal mám splněny a teď se mě otvirají nové možnosti,které chci využít.Pozdrvuji skupinu NOVOTNÝCH s ODDĚLENÍ B a všechny bývalé i stavajíci pacienty.Chci ještě jednou poděkovat terapeutickému týmu.Mějte se všichni moc fajn a krásně prožité vánoční svátky Vám přeji.
Dobrý den Pepo, zdravím vás , jsem ráda , že fungujete a že se vám daří, přejeme vám všichni z B, at se daří dál a krásné vánoce, Magda Bartáková a spol.
Děkuji 🙂 jsem rád že si na mě někdo vzpomněl 🙂 pěkné a veselé Vánoce přeji PS: Abstinenci ZDAR 🙂
Srdíčkový pozdrav celému Červenému Dvoru, terapeutickému týmu oddělení B. Všem bývalým současným i budoucím pacientům hodně sil na společné cestě jménem Abstinence, panu doktorovi Vlnieškovi bezmezné Děkuji za vše, co mě naučil, učí a učit bude na dalších opakovačkách, jednu slibuji tady a teď, v lednu 2011.Brzy na shledanou, Vaše Daniela
dík za pozdrav a předcházející krásné slohové cvičení,hodně dnů abstinence.dr.
Zdravim celý terapeutický tým a veškerý perzonál červeného dvora. Dnes jedu na Boubín na Šumavu s přátely a řekl jsem si že jsem sem dlouho nedal příspěvek. Začíná se mi dařit jak v osobním životě tak i v obchodu na masérský zkoužky, se pořád připravuju a byl bych rád kdybych je ukončil tento rok. Ve škole se mi daří ale přibylo mnoho učiva. Stále se držím a omlouvám se že nemam moc času zaject na návštěvu. Velmi rád vzpomínám na časy strávené v červeném dvoře a pořád úspěšně abstinuji =)
S pozdravem
Jan Černohorský
Chtěl bych se omluvit, že jsem se tak dlouho neozval a ještě dodatečně pozdravovat Jirku Vacka a a mistra redaktora Bukáčka.
To je fajn, že se ti daří dobře,díky za pozdrav:) Bukyho uvidím na opakovačce v prosinci,měl by ji mít naplánovanou ve stejném termínu. Tak třeba ten časopis konečně dodělá:)).Měj se Jirka
Nazdar! Tak to jsem rád, že jsi v cajku! Já zaplaťpámbu taky, 5. 12. jedu na 2. opakovačku s Jiřím a Kabátem… Čapni ho! 🙂
Kdes ty, Ty opakovačko??? jsem tě tam neviděl…Jiří
Chtěl bych poděkovat celému Č. Dvoru, za to, že mě přesvědčili k nástupu do komunity, zejména bych chtěl pozdravovat dr. Zimelovou a dr. Vlniešku a vlastně celý tým. Daří se mi dobř, jsem ve druhý fázi a mam momentálně skvělý vztah s rodinou, takže ještě jednou díky. Kdo to myslíte opravdu vážně, všem komunitu doporučuji, určitě to neni ztracenej čas a pokud si myslíte, že už je vše vyřešeno, tak tomu nevěřte !!
Zdravím personál i nepersonál ČD. Zúčastnil jsem se posledního sjezdu abstinentů a jsem za to rád, ale mrzí mě, že jsme vyjeli docela pozdě a nestihli komunitu na „B“ sále. Když jedete z ženskou, tak to tak dopadá….:-) Rád jsem viděl po dlouhý době Míru M. a Vláďu V. Jen mě malinko mrzí, že tam nebylo víc bývalých spolupacientů. Museli jsme odjet dřív, než začaly večerní slavnosti, což mě taky moc netěšilo… Chtěl bych Vám poděkovat, hlavně dr. Vlnieškovi, dr. FraschkoBurkhardtové (pardon, jestli je to jméno špatně) mgr. Smíškovi (pardon, jestli už nejste dr.) a celému personálu 🙂 Vede se mi dobře, i když problémy nějaké jsou pořád…. ale ty má každý člověk. Hodně zdaru ve vaší opravdu záslužné práci.
Moc jsem se na návštěvu Červeného Dvora těšil.Jako kdysi za maminkou,po dlouhé době.nyní to bylo po měsíci.Vzbudil jsem se ráno v pátek 1.10. už ve 4 hodiny,vyvenčil psa,sedl do auta a vyrazil.Cesta utekla rychle a před koncem ranní komunity jsem byl na místě.Při příjezdu na mně mávala Zdenička z kuchyně a dávala znamení,že si mám jít zaplatit stravenku,“že budou buchtičky se šodó“ a ty já můžu.Kluci ztloustli,odbarvili se jim meliry a zlhostejněli.Komunita jde parcialně do kytek.Hodně lidi neplní a i skupiny jako celek neplní.Nejsou osobnosti co by to táhli.Kde jsou ty časy kdy se H.v.Karajan nastřelil a famosně odřídil Vídeňskou filharmonii s IX.Bethovenovou symfonii.Dnes do drog spadne každý blbec a ani se nesnaží dozrát .K tomu aby si vážil léčení, musí taky dozrát.Stejně jako k chápáni opery, džezu,nebo chuti plesnivého sýra.Bilanční nedostatek vyzrálých osobností.Zřejmě jde o věc cyklickou a vše se časem spraví.Návštěva se přehoupla přes kafový dýchánek u doktora Vlniešky do hodnotíci
skupiny.Závěr návštěvy korunoval výstup odcházejících na pahorek.Můj autoterapeutický záměr vyšel dokonale.Vzpomínky se obnovili a s pocitem dobře vykonané práce jsem odjížděl domů.
PS: dojel jsem dobře a včas.
Pane doktore,
škoda, že stejně jako já jinak mluvíte, než píšete.:-) To psaní mne hladí, držím Vám palce. Mk
K tomu aby člověk bral drogy, nebo cokoliv jinýho musí „dozrát“? To mě upřímně řečeno dost pobavilo…. Autor příspěvku byl bez pochyby „tahoun“ komunity.
Je celkem jedno zda jsem byl kobylou, nebo ne.Když už někde jsem,tak koukám abych byl.Za „blbce“ se všem omlouvám.Dr.Kyzourovi děkuji.budu dál hladit.Reagent zřejmě nedozrál,nebo nepochopil.
No, nebudu se vyjadřovat zda kobylou, či valachem, neznám vás. Nebudu se ani vyjadřovat k výrazu „reagent“ který se užívá myslím maximálně v chemii, ale nemám takové vzdělání jako Vy, jistě to víte líp. Jinak bych chtěl upozornit správce stránek ČD, že mi z adresy noreply@cervenydvur.cz přišel docela pěkný spam ohledně nějakého online casina, což mě vzhledem k léčebně také pobavilo.
Další, co mi ironicky vyčítá vzdělání.Určitě ne valach,spíše hřebec.Každý máme svoji pravdu.A už se s Vámi nechci bavit.Končím. Hauk.
Vážení páni doktori a Jirka,
Pri čítaní Vašich riadkov som sa myšlienkovo vrátil do minulého storočia (rok 1982) aby som zachytil niektoré okamihy, ktoré sa odohrávali v komunite, či už na oddelení A a C. Na každom oddelení som prežil dva mesiace, až som napokon zostal a dokončil liečbu na oddelení C. Každé oddelenie malo svoju skladbu pacientov , svoju komunitu, čo do intelektu, vzdelania , pôvodu, ľudských osudov a príbehov.
Za dobu svojej abstinencii som v Červenom Dvore stretol a poznal ľudí, ktorých by som bez liečby mojej alkoholovej závislosti určite nebol stretol. Spomínam si na celý rad lekárov, či už to boli Česi alebo Slováci. Žiaľ niektorí svoj životný osud po niekoľkých recidívach nezvládli a zvolili nedobrovoľný odchod z tohto sveta. Dosť je takých čo žijú zo dňa na deň, v alkoholických záťahoch a ich žitie je živorením. O niektorých som od roku 1982 nepočul.
Prečo, pri všetkej úcte ku každému ľudskému jedincovi a nás závislých nevynímajúc, spomínam práve na lekárov, doktorov a intelektuálov? Pretože pri čítaní rozporuplnej a nepochopiteľnej
webovej výmene názorov prešli Ivan a Jirka do tóniny osobných invektív. Myslím si, že to nie je potrebne, i keď život napreduje aj na báze vnútorného protirečenia. Treba byť voči sebe ohľaduplný, aby napísaný vlastný názor druhého obohatil a pomohol mu v spleti duševných poryvov.
Jirka citujem „ k tomu aby člověk bral drogy, nebo cokoliv jinýho musí “dozrát”? To mě upřímně řečeno dost pobavilo….“ Človek sa potýka s drogou tak dlho, až sa rozhodne pre liečbu a bohužial po recidivách takisto, príde s prosíkom a je rád, že ho liečebňa prijme. Takže to sú tie momenty, keď závislý „DOZRIE“ a je zrelý na liečenie .No a stáva sa aj to, že nedozrie po celý život!
MUDr. Ivan . V mysli sa mi vyrojila táto spomienka na jednu voľnú tribúnu. Pacient – lekár , Slovák vyslovil asi toto: pán primár ja nechápem, ako môžu tí murári (zedníci) tak intenzívne chlastať! Trefná odpoveď pána primára znela: pane doktore , tých murárov by som aj vedel pochopiť. Ale Vás VŠ vzdelaného lekára, ktorí prišiel v rámci štúdia do styku, v teoretickej rovine k závislostiam, vás nepochopím a nechápem. Pričom lekárske povolanie je vznešené a závislosť lekára je hlboko degradujúca. V roku 1982 bolo v profesiografe závislých lekárov nasledovne poradie: gynekológovia, internisti, chirurgovia, psychiatri a ostatní. A resume je: vo vzťahu k alkoholu, droge a každej neresti, je aj lekár, či VŠ vzdelaní jedinec tak isto len obyčajný „smrteľník“!
Dr. Kyzour – Pane doktore,škoda, že stejně jako já jinak mluvíte, než píšete.:-). Je na škodu, ak človek niečo iné hovorí resp. píše , ako si myslí. Takto interpretovaná spoveď na komunite je na škodu samotnému pacientovi, aj komunite. Prečo? Pretože pacient, či abstinent má hovoriť to čo si myslí a niekedy sa môže aj mýliť. K tomu máme odborní tým liečebne, ktorí ak máme snahu, motiváciu nás privedie k tomu správnemu mysleniu, aby sme pochopili že našou jedinou schodnou cestou je dôsledná, trvalá abstinencia.
Prepáčte mi, že som sa trochu rozpísal, ale myšlienky ktoré vo mne rezonujú potrebovali aspoň trocha priestoru. Želal by som si, aby sme na týchto stránkach na seba neútočili ale písali a správali sa tak, ako to odporúča MUDr. Jiří Dvořaček, riaditeľ PL Červený Dvor, v úvode rubriky Vaše ohlasy.
Zostávam s prianím všetkého dobrého, s pozdravom a úctou
František SLAMKA, patrón skupiny na oddelení „C“.
Doktore, nenechte se otrávit. Je třeba chytrých slov.
Správně je to: Vrátil jsem se v pořádku a včas:-). Renata
Vážená Renata,
V úvode Ťa pozdravujem . Je pre mňa potešením, že reaguješ a dávaš do súladu názov knihy o ktorej sme sa už zmieňovali na týchto webových stránkach pred sjezdem. Verím, že si ju prečítala na jeden dúšok, či výdych a odporučila si ju ďalším abstinentom alebo aj tým, čo premýšľajú o tom, či ich pitie je ešte v norme .
Ja sa pripájam k Tvojmu odkazu a rozšírime ju a krátky obsah, ktorý je uvedený v tiráži knihy. Takže milí čitatelia, abstinenti a záujemcovia kniha od Jiřího BOHATU: Vrátil jsem se v pořádku a včas je:
Humorně podaný příběh na vážné téma okořeněný ilustracemi známého karikaturisty Oldřicha Dudka a opatřený „odborným“ doslovem MUDr. Janem Cimickým je prvním sklíčkem do mozaiky autorových životních zážitků. Zavádí čtenáře do prostředí léčebny pro závislé. V pavilonu Nový život se tu sejdou alkoholici, gembleři i drogově závislí všech věkových kategorií, profesí a charakterů. Mezi nimi a lékařským personálem prožívá hlavní hrdina několik měsíců absurdního života zcela vytržen z běžného života běhu. Má tu čas vzpomínat a hodnotit cestu, která ho sem přivedla. Nalézá přátelství i podlost, ale taky zažije spoustu legrace. Téma, které je ve své podstatě smutné – boj, prohry a výhry nad závislostí, tu není nijak zlehčováno, ale je podáno s nadhledem a vtipem. Knížka, i když poučná, je hlavně zábavná a čtenář se při ní bude opravdu dobře bavit. Hodí se dobře na dovolenou, ale pozor, komu se zatím rukopis dostal do ruky, ten jej nezavřel dříve, než na poslední straně. Čte se totiž jedním dechem.
S pozdravom a úctou
feri slamka.
P.S. Pozdravujem vrchnú sestru oddelenia B pani Kamilu, aj dr. Vlniešku. Verím, že spomínaná kniha Vám slúži k obohateniu psychoterapeutických vplyvov na komunitu.
Ahoj Janičko.Já mám opakovačku na 24.10.,ale nebudu moct přijet kvůli práci.Takže to budu rušit a to znamená,že ti uvolním místo.Drž se papa
Ahoj abstinenti!!!Všechny vás moc zdravím.Je to dva měsíce,co jsem opustila PLČD a musím zaklepat,že se mi zatím daří.Našla jsem si práci,která mě baví,splácím dluhy a abstinence mi nedělá problém.Mrzí mě,že jsem se nemohla přijet podívat na sjezd,ale musela jsem být v práci.Mějte se všichni moc hezky a držte se.Ahoj Krista
Ahoj Kristi,
to je dobře, že se daří,pozdravuj všechny na doléčováku, chystám se někdy za Vámi,podívat se,jak tam válčíte. Co Pavel?Nezlobí?:)
Měj se fajn
J.
Ahoj Jiříku ne Pavel nezlobí.Až mě překvapuje,jak pěkně vše zvládá.Je to šikula.Tak se budem těšit ahoj.Krista
Ahoj Kristýnko, zdraví tě sousedka z pokoje č. 12. Jsem ráda, že se ti daří, také se mám fajn, abstinence je má nejlepší kámoška. Sjezdu jsem se z důvodu práce nezúčastnila, možná pojedu od 24.10.
na opakovačku, jsem náhradnice. Ahoj Jana
Pozdrav všem abstinentům !!!!!!!
ahoj Jitko
ja nie som Milan ale Ján ale to nie je až také podstatné, prosím aby si mi poslala podrobnosti o akcii “ pacienti personálu ČD“ na adresu neitzjan@privatnet.sk, dík. Ján z Trnavy, predseda Klusu Trnava
Dobrý den, zase Jitka z Budějc,
děkuju všem, kdo se mi ozývají na „PACIENTI PERSONÁLU ČD“ – prosím o trpělivost, je to NÁVAL!!!, vydržte, odpovím všem!!! Je skvělý, KOLIK LIDÍ POMÁHÁ!!!, díky moc, jste opravdu úžasní, už máme dokonce první práci!!!!!DÍKY!
Jitka cercer
Jsem doma necelé dva týdny.Znovu jsem rozjel ambulanci kde léčím hlavně pacienty s poruchami pohybového systému,ale taky postižené děti/DMO/,sportovce,kteří špatně odhadli své možnosti
a blíží se k invaliditě.Ke konci léčby v Červeňáku jsem měl strach že mi ubude klientely.Předpoklad se naštěstí nevyplnil.Pacienti mi
drželi palce a čekali na mně.Pracuji jako drak.Beru k léčení všechny,
kteří na mně čekali .Chiropraxe kvete.Práce mně uspokojuje a naplňuje.Vyjasňuji se taky vztahy v rodině.Každý den si uvědomuji stále jasněji co pro mně ČD znamená.Místo,kde byla
institucionalizována moje nemoc.Zrodila se 13 komnata.Vím,že ji mám a vím že do ni nechci vstoupit.V Červeném Dvoře jsem ji definitivně zamkl a klíč zahodil.Nehledám ho.Znovu žiji.
Mám velkou radost,že se program pacientů na sjezdu líbil.Hřeje mně u srdce,že jsem svoji troškou přispěl k jeho zdaru.
Srdečně zdravím p.doktora Vlňješku,/ještě jednou za vše moc děkuji/,všechny pacienty,hlavně hrušky.Vydržte.Stojí to za to.
Ivan
PS: ve čtvrtek začínám doléčování v AT ambulanci,zrušil jsem členství ve všech alkoholických klubech.Abstinuji.
🙂 hodně štěstí!!!!
dík za pozdrav,hodně síly ve Vašem maratonu.
Ozval se i pan Slamka ze Slovenska – hurá!!!
Feri, keď Ty, tak i ja! Hurá!!! Zdravím Tě. Renata
Feri, to by bylo, abychom my dva někde chyběli, viď?Zdravím Tě z Čech, protože už za chvíli budu na Slovensku. Ahoj Renata
No jasně, napiš a pošli vše, co je potřeba. Kdybys potřebovala s něčím pomoci, klidně se na mě obrať. Nejsme od sebe tak daleko!
Renata, Český Krumlov
Renatko prosím napište mi na můj „mejlík“ a také kam mám odpovědět, sem na stránky to nemůžu „pustit“, je to překvapení!!!
jitkacercer@seznam.cz
Pozdravujem všetkých. Atmosféra zjazdu pre mňa začína v Trnave pred Kauflandom, odkiaľ vyrážame autami do Krumlova. Predseda nám tradične zaistí ubytovanie v neďalekom motoreste, odkiaľ poznávame krásy Čiech.
Na mňa atmosféra tuná pôsobí vždy veľkolepo, necítim žiadnu závisť, ten abstinuje viac, ten má zas stužku inej farby. Cítim tuná ohromnú vyrovnanosť so svojím osudom a prajnosť, či dôveru k iným. Cudzieho človeka najprv hodnotím, či mu môžem veriť a v čom, tuná som tieto zábrany nemal, dýchalo sa mi veľmi slobodne a tento pocit zažívam len tuná. I keď sa občas zaskvela slza dojatia, úsmev z tváre neschádzal.
Potešilo ma ocenenie predsedovi Neitzovi, veď on nás sem začal vodiť a troška ľutujem Červeňák, pretože o dva roky bude musieť zväčšiť stan ocenení… 🙂 Ďakujem za nádherný deň, v ktorom sa zlialo pre mňa strašne veľa príjemných zážitkov do nádhernej kytice spomienok, pre ktoré abstinujem a žijem, vďaka ♥
Dobrý den, pozdrav do Trnavy z Českých Budějovic – tohle je nádherný dopis!!!!Nejste básník? „slily se zážitky do kytice vzpomínek“ – to je fakt překrásné, dojalo mě to.
Jitka
Básnik, nie, ďakujem, bol som na filme Avatar 3D a dostali sme k sledovaniu okuliare. Abstinencia, to sú v živote pre mňa tekéto okuliare, keď život vnímam výraznejšie, krajšie, hodnotnejšie, nehanbím sa prejaviť city a vlastne vnímam do hĺbky, môžem precítiť čistejšie a plne si uvedomujem, že po poháriku by som stratil tieto okuliare a možno i šancu znova ich nájsť. Vážim si vašu odpoveď a ďakujem ♥
Nepovedal som nie, naopak zapojím sa veď nerozhoduje za farby ktorej liečebne abstinujem, všetky v nás prebúdzajú človeka a to si vďaku zaslúži ♥
Že pojedu na sjezd abstinentu do lečebny, bych ještě pred dvěma roky nevěřila a že se mi to bude líbit už vůbec ne. Naštěstí se v našich životech dějí věci, kterým byste nevěřili. Třeba to, že se sejde 700 lidí a jsou na stejné vlně, nebo to, že je tolik lidí, kteří ve své závislosti nevěřili, že může být jinak a pak svou závislost zvládli. Takže se mi líbil sjezd abstinentů, byl to pro mě duchovní zážitek, že může i na chvíli vzniknout společenství lidí různých a odevšad, že existuje místo, kde věci fungují. Je to i díky lidem, kteří tam pracují a jejich práce je pro ně i poslání. Je to i tím místem. Červeňák má své genium loci, vznáší se nad ním armáda strážných andělů a chrání dobré věci. Ještě že je můj přítel alkoholik, bez něj bych něco takového nepotkala. Všechny Vás zdravím a samozřejmě Cečko. Saša
Ahoj všem. Už nejsem na chránĕném bydlení. Mam byt v centru HK a od října budu dĕlat vedoucího směny. Mám se skvěle, abstinuju a mám i přítelkyni. Moc pozdravuju Ivču a Kamču s magistrem, ale i celý terapeutický tým a komunitu B, prosím vzkažte pozdravy. Váš oddaný Vašek
Zdravíme vás!!! No,konečně jste se oval a kdypak přijedete na tu obloženou mísu? Pozdravy vyřídíme,držte se a mějte se moooc hezky:)))
Zdravím Červeňák…chci Vám jen říct, že jsem strašně ráda za to, že jsem se letos mohla zůčastnit sjezdu jako abstinent…jupííí….zdravím všechny a doufám, že se za dva roky zase uvidíme … ahojda
Nemohlo by to být už za rok? :-(.
Renata
no to jo 🙂 ale za dva roky to bude o to hezčí a cenější 🙂
to bude diplom za další dva roky,co?:)
Jako vždy , sjezd byla bomba.Je za tím spousta práce, snahy, vše se zdařilo, děkuji.Za branou ČD jsem se bleskově vrátila o 6 let nazpět, u prvního cigára, co jsem si zapálila, podvědomě jsem hledala paní Tůmovou, jestli to nebude za bodík!Palstic People, dar nejlepší.Doufám, že celý personál měl sjezd jako odměnu za to, že jejich těžká práce má smysl!A pacienti viděli, že ta abstinence jde, je to možné vydržet abstinovat a žít hezký život.
Zdravím celý čd.Samozřejmě hlavně A a B. Zbývají mi ještě tři dny v práci, dva krásný dny víkendu a jsem u Vás 🙂 Teda na rovinu se hodně těším na to, že nebudu týden v práci, ale na opakovačku taky :). Hodně dobrá věc, tahle opakovačka. No nic, brzy na sledanou pod Kletí :)))
Na můj příspěvek se ozvali dva lidi, jednomu z těch lidí vkazuji opravdu jsem ani před 12ti lety nenosila žluté šortky, nemám ráda žlutou. Kdo by mě někdo znal: Katka T, střední postavy, dlouhé vlasy..na pokoji jsem byla s Lindou a kamarádila s Jirkou S. Přísná sestra myslím byla Dvořáková, oddělení C. Ráda bych pokecala s někým s kým jsem se setkala cca 12 let, amfetaminy. A vy ostatní držte se. Pro mě to držení není ač mi to každý říkal, mě se drogy fakt znechutili, mám spíš strach i po kafi z protože mozek si dělá srandu. Takže človíci stojí za to vnímat svět bez.. drog a alkoholu. Spíš se mi nějak stýská po tom pocitu sounaležitosti. Určitě ČD někdy navštívím na srazu a ráda všechny přeživší uvidím :O)))
Ahoj Katko, to já Tě oblékl do žlutého. Takže vedle. Snad se trefím u Lindy. Není to zrzka? Původem z Litoměřic?
Báječná atmosféra, super zábava a bezva nálada v Č.D. Škoda že to tak uteklo. Poděkování Všem a těšíme se na další sjezd.
Ještě jsem zapomněla poděkovat paním kuchařkám. Tohle zvládnout a v takové kvalitě a kvantitě-klobouk dolů!!! Doma tomu jídlu moc nedám, takže jsem se opět nacpala jako bezedná.
Díky moc.
Renata Valkonyová, Český Krumlov
Zdravím všechny lidi v Červeňáku a čtenáře či přispěvatele těchto stránek ! Potřebuji ze sebe dostat tu spoustu báječných pocitů, kterou jsem si přivezl domů ze sjezdu. Byl to můj 4. sjezd a oslovil mne přibližně stejně silně jako ten první. Setkání s bývalými „spolutrpícími“, s terapeuty, lékaři, sestřičkami či kuchařkami mne zase vrátila do doby před více než pěti lety. Člověk má vzácnou schopnost zapomínat na to špatné a naopak, uchovávat v paměti ty příjemnější zážitky. Zde, v Červeňáku, se však vynořují i ty těžké chvilky, které si každý z nás prožil. O to silněji si pak člověk dokáže říci, raději už nikdy… Netuším jak a kde to pan ředitel zařizuje, ale počasí zajistí vždy perfektně. Taky všechno ostatní nemělo chybu! A program pacientů – ten byl snad nejlepší ze všech, které jsem dosud viděl. Učinkující do toho šli na plné pecky, s radostí a odivuhodným elánem. Sál řval smíchy a odměňoval je bouřlivým potleskem. Je až ztěží pochopitelné, že i tak schopní, kreativní, no prostě báječní kluci a holky nedokázali odolat svodům a pokušení a stali se závislými. Doufám, že jim, ale i všem ostatním pacientům, stejně jako nám, přihlížejícím zvenčí, pomohl a přispěl sjezd k dosažení i udržení vytčeného cíle – trvalé abstinence. Přeju všem hodně zdaru i pevné vůle a těším se na další setkání v Červeňáku !!!
Díky za skvělou organizaci sjezdu a perfektně zvládnutý program v podání pacientů. Atmosféra byla skvělá! Opět jsem si připomněl, jaké jsem měl štěstí, že jsem svou léčbu závislosti absolvoval právě u vás Červený Dvore.
Zdravím všechny, včera jsem se vrátil z mého prvního sjezdu a musím říct, že to bylo naprosto úžasné setkání. Byli jsme od pátku od rána ař do večera. Vše naprosto perfektně připravené.Návštěva komunity s bývalými pacienty byla ohromující a neopakovatelná.A program odd ABC byl údajně nejlepší jaký kdy na sjezdu vůbec byl.Dlouho jsem se tak nenasmál jako při vystoupení současných pacientů. Jídlo po celý den výborné,pokecali jsme jak se známými s léčby,tak s terapeuty a přáteli ČD. Viděl jsem sposta patronů skupin,přátel ČD o kterých jsem jen slyšel či četl.Jen mě mrzelo, že se nesešlo více bývalých pacientů a pacientek z přelomu 2009/2010. TAk snad dorazí v pořádku příště. Chtěl bych všem,kdo se na náročných přípravách Sjezdu abstinentů podíleli poděkovat,bylo to vidět, že s tím musela být obrovská práce.DÍKY!!!!!!!!
Zdravím všechny, tedy, tak energií nabité stránky PL jsem ještě neviděla…Můžu se zeptat, jak to tu chodí? Myslím ve smyslu smíšené nebo vyhraněně ženské a mužské oddělení a tak. Základní informace. Nejspíš to tu už někdo psal, ale já to nějak nemůžu najít…:-)Díky
Zdravím. Celkem na všechny podstatné informace se „proklikáte“ z hlavní stránky. Holky a kluci jsou ubytováni zvlášť, ale jinak všechno společně.
Zdravíme celý Červený Dvůr a s lítostí musíme oznámit,že se nebudeme moci zůčastnit letošního sjezdu. :o( Vše vyhořelo na odvozu a jelikož máme 11 měs.miminko,tak se 300km jet autobusem,nebo vlakem s tak malým Trpaslíkem nedá. o( Přejeme všem zůčastněným,ať pacientům,tak abstinujícím a celému personálu,aby jste si to všichni užily,jak se patří a odnesly si opět spousta pěknéhých-pozitivních zážitku. .o) S pozdravem Michal Hospodka a Hanka Páleníková.Ps:,,Posíláme moc a moc pozdravů. .o)
Zdravím.
V úterý jsem odvezla svojí drogově závislou dceru do léčebny v Červeném Dvoře. Vybírala jsem léčebnu hodně dlouho a ještě déle jí měla „uschovanou“ a čekala, až dcera pochopí, že léčby je třeba. Rozhodla se správně a nastoupila. Vím, že je to jen první krok a začátek. Pročítám si tady každé ráno Vaše komentáře, vzkazy a jsem stále víc ujišťována, že je to ta správná léčebna. Ani v nejhorším snu by mě nenapadlo, že moje dítě bude narkoman. Ale chybujeme každý, důležitý je své chyby chtít napravit a napravit je. Smekám před všemi, co prošli léčením a dokázali to, vrátili se do plnohodnotného života. Byl to zcela určitě tvrdý boj. Tešžé to bude i pro mojí dceru, ale věřím, že to zvládne. Jak píšete, je tam skvělý personál, věřím i jemu, že mi vrátí mé dítě do života.
Přeji všem hodně sil a šťastný a spokojený život. Dana
Vážená paní, přeji Vám i Vaší dceři mnoho štěstí v tomto boji. Jste na úplném začátku, proto je to „otevřená, bolavá rána“, přišlo mi trochu lítosti, když dcera nastupovala 2.září a 3.byl sraz abstinentů, přeji Vám tedy, až se rok s rokem sejde (či za dva, to je jedno)aby jste i vy obě užívali radosti a veselí tohoto setkání.Mnoho štěstí ještě jednou. Jitka (bývalý pacient c)
Milá Dano, asi před půl rokem jsem byla v podobné situaci jako Vy, takže vím, jak se asi cítíte. Určitě to nebude jednoduché ani pro Vaši dceru, ani pro Vás, ale první krok udělala, a to je důležité. Moje zkušenosti s léčebnou jsou jenom ty nejlepší, byla jsem tam týden na rodinné terapii a vím, že udělali vše, co je možné. Držím Vám i Vaší dceři palce, a kéž bychom se jednou v ČD setkali na srazu abstinujících pacientů: Vy , já a naše abstinující děti. Hodně štěstí!Věra B. taky mamka
Dobrý den. V květnu jsem byl „odejit“ – vlastní chybou z léčeb. pobytu u Vás, v ČD. S určitým časovým a emočním nadhledem si dovolím zhodnotit svůj pobyt u Vás, jeho přínos k mému problému – patol. hráčství. A poděkovat Vám, cizím lidem, kteří mi pomohli. P. PhDr. Vlnieško děkuji. Díky za Vaše dobře míněné rady, zkušenost, profesionalitu, Váš lidský přístup. Dík Vám MUDr. Zimmelová a MUDr. Šebeši za Váš odborný lékař. zájem a citlivý přístup k pacientům. Byli jste to právě Vy, kteří u mě „objevili nemoci, o nichž jsem neměl tušení“. Vám p. Mgr. Smíšku, za Vaše odborné a velmi pohotové poznámky. Nelze se neuklonit před sestřičkami „B“ Kamilou, Magdou, Danou, Ivou a Vojtou, za Vaší lidskost a citlivou duši, kterou si my, pacienti, od Vás po kousíčkách odlamujeme. Ať Vám jí zbyde ještě, co nejvíce i pro Vaše nejbližší. Děkuji i p.PhDr. Svobodové za její úsměv a neustále pozit. náladu, kterou nabíjí své okolí,p. Debnárovi za energii, která je hmatatelná, pí Bohmové za její bojovnost, za práva pacientů. Moc fajn byli sestřičky a „chlapi“ na detoxu. Jsem zavázán i dalším osobám z „B“. Představovaly pro mě reálný svět – „tam venku“. Až s odstupem času si člověk uvědomí, jak svoji práci dokonale zvládáte, jak je náročná a potřebná. Jste skutečně odborníci na svém místě. Přál bych našemu zdravotnictví více takových to zelených, živoucích oáz. V „předvečer sjezdu“ vše mohu shrnout do jedné věty : „Máte být nač hrdi“! Ke své osobě. Nehraji, ale dá to práci. Funguje semafor. P.s. Pokud si někdo přečte mé řádky z těch, kteří jsme se v ČD poznali, moc ho zdravím a kdykoliv ho rád uvidím. S pokorou, úctou a poděkováním Radovan D.
Dobrý den, zdravím všechny v ČD, terapeutický tým a především oddělení B, ve kterém jsem prožila sice náročný, ale prima týden na rodince začátkem srpna. Včera úspěšně dokončil léčbu můj syn Jára Bartoš a i když já i celá rodina víme, že je to teprve začátek, jsme na něj moc pyšní, že léčbu dokončil a věříme, že se jeho život časem změní. Děkuji všemu personálu ČD za jejich nelehkou práci, moc si jí vážím. Ať už budoucnost přinese cokoli, máte ve mně zarputilého příznivce a přítele ČD. Všem, kteří se rozhodli abstinovat a snaží se dát si život do pořádku, držím palce, nevzdávejte to, i když se to třeba nepodaří hned a určitě to nebude lehký. Držte se!
Všechny moc zdravím
Už jsem venku kolem tří měsíců a fakt se mi daří, sice občas naštve náký to splácení dluhů ale je mi jasný že si za to můžu jen já, mám práci která mne kupodivu baví a dost rychle si na tenhle spůsob života zvykám. Jen ten volnej čas si zatím vyplnuju poflakováním u vody, hudbou a válením u TV. Každopádně zdravím všechny z odd C a vydržte je to fakt větší pohoda než ty sračky před tím !!!
Ahoj Jaroslave,
potešil som sa, keď som si mohol prečítať Tvoje riadky. Som rád, že sa Ti darí. Splácení dluhů? Na tú našu minulosť nám vždy zostane nejaká tá nepríjemná udalosť, spomienka, ktorá sa s nami bude vliecť, ešte poriadný kus životnej cesty. Ver mi, že v trvalej a dôslednej abstinencii sa Ti podarí prekonať aj túto prekážku a dlhy raz vyrovnáš.
Dnes som znovu siahol po Tvojom dopise, ktorým si mňa, ako človeka, patróna skupiny „SLÁMCI“, aj s pripojenými dopismi celej skupiny, tak nesmierne potešil. Nezabudni nikdy na úprimne slová, ktoré si mi napísal, citujem“ na tuto léčbu jsem přišel v hroznem stavu a nebudu přehánet když Vám napíšu“ s velikým strachem o vlastní život“!
Verím, že „strach“ v dobrom, bude tiež jednou z mnoha Tvojích motivačných vlastnosti, ktorými si udržíš dobru pohodu a radosť zo života, bez drogy, s čistou hlavou.
Držím Ti palce Jaroslave. Nech ten Tvoj život je, v prvom rade pre Teba a Tvoju rodinu zmysluplný!
S pozdravom a úctou,
František SLAMKA, patrón skupiny na oddelení „C“.
Milý Patrone,
Pokaždé když jste nám na oddělení napsal byl to vždycky alespoň pro mne velice cenný okamžik a není tomu jinak ani teď, jsem moc rád že jsem vás ani sebe nesklamal a budu v tom i nadále pokračovat. Když jsem odcházel s oddělení do života slíbil jsem Dr. Dejmkovi že jim dokážu jak si vážím jejich práce tím že ji nebudu kazit a jsem moc hrdý že jsem nelhal. Samozřejmně je přede mnou ještě spousta let ale já věřím že nesklamu !!!
Přání pevného zdraví a na brzkou shledanou na srazu.
S úctou J. Majer
Ahoj taky válčím a zatím to jde
Doktore Honzo, jestli jsi ten, kterého myslím – riflové lacláče – tak Tě moc zdravím a těším se, že se uvidíme na sjezdu. Byla s Tebou vždy sranda. Renata V. z AA.
Našel jsem teď v počítači staré fotky z doby, kdy se odbahňovalo jeskynní jezírko. Zdravím tímto všechny, kteří se na tom tenkrát podíleli. Doufám, že se vám daří dobře, a že se snad uvidíme na sjezdu.
Dobrý den pane magistře,
jestli myslíte, to jezírko v parku, ve kterém jsme rovněž několikrát stál po kolena v bahně a to pak v kýblých vynášel ven..tak děkuji moc za pozdrav….rovněž i já pozdravuju a těším se moc na sjezd.
Ahoj Ondoň,
moc se na Tebe v pátek těším!!! Na jezírko také nezapomenu, i když jsem dělala pouze svačiny pro vás baheníky. Můj Ondoň je už inženýr, ale zůstal mi v Praze, jak pracovat, tak i bydlet. To víš, to bylo něco pro mě – páni, co já se nabrečela!!! Moc mi pomohl svými radami i Mgr.Smíšek. Ale čas vše spraví a my se s Uďou učíme žít bez něj :-(. Už mi dokonce 2x přivezl na víkend „nevěstu“, je moc fajn, ale znáš mě /plašana/ – úklid, vaření, pečení…. Ona má práci také v Praze /chodila s ním na VŠ/, takže vidím vše černě, že se mi ještě někdy vrátí. To jsou ty mé katastrofické plány-to jsme měli společné, viď?
Tak v pátek ahoj. Renata V.
Zdravím všechny do čd,hlavně celé odd. b a hrušky.Jsem ok,ale je to čím dál tvrdší,za chvíli budu mít rodinu a starostí čím dál tím víc.asi si ještě moc neuvědomuji co mne čeká,ale na mlou se moc těší,po těch letech barabování se to snad změní,mám le velké problémy sám se sebou .Asi bych měl přijet na opakovačku,abych se trochu srovnal.Tak se měj te moc krásně
Sl. Leono, píšete, že Váš otec se již chce léčit. Léčba je komplexní a práce s dluhy je její součástí stejně, jako spolupráce s rodinou. Informace o postupu přijetí do léčby i o léčbě samotné najde Váš otec na těchto stránkách.
zdravím Vás.
předem mého krátkého pozdravu chci poděkovat všem,se kterými jsem trávil měsíce pobytu na zámku. dále celému „mančaftu PLČD“…. byli to chvíle věru pěkné i nepěkné. Nedávno jsem navštívil zámek i se svojí přítelkyní a po pár letech jsem si dopřál výstup na šneka. v první léčbě jsem nemohl,jelikož jsem pak jel do TKDZ Nová Ves. teď jsem na ně celej víkend musel myslet,protože jsou postiženi tou hroznou povodní. 🙁 jen tak tady dnes večer koukam na vkazy a ohlasy a je hezký vidět,že se tady některá jména opakují už docela dlouho…..no a tak chci Vám všem přát mnoho dalšího pěkného žití…… dál bych chtěl vzpomenout paní Libušku žabičku….. víte nechci psát rozumy a rady….chci jen vyjádřit díky všem ať už jsou to lidi z personálu nebo „pacoši“….. jo 🙂 prostě DÍK….
Dobrý den jmenuji se Leona je mi 22 let. Můj otec je gambler (mám ho ale ráda miluji svého tátu) ted se stalo že opravdu klesnul na dno když jsme to před rokem zjistili myslely jsme si že to zvládneme ale spletly jsme se. Ted SKUTEČNĚ padnul na hubu. omlouvám se za to jak mluvím ale já potřebuju radu. Konečně uznal uvědomil si že je opravdu nemocný že se chce léčit já ale nevím kde začít. Hlavní rozhodnutí je na něm ale já mu chci já mu MUSÍM nějak pomoct. on se chce jít léčit shodla se na tom celá rodina ale dluhy jsou velké je v nich zapletená půlka rodiny nevím co dělat když se půjde léčit jak se to bude řešit jaké máme možnosti jak se to bude platit když bude bez práce? mám dva mladší sourozence musíme se o ně nějak postarat já ale nemám prostředky na to abych to táhla sama mám plno problémů ale mám přítele ale tuhle situaci nechápe on na to kouká jinak chápu jeho pohled je to ale můj táta já ho nedokážu nenávidět způsobil všem problémy ale já mu chci pomoct a ne ho nenávidět, ano zlobím se zlobím se na něj ale on je nemocný gamlerství je nemoc on se chce léčit ale nevím jak vyřešit ty finance jak se to dělá jak se to řeší když se pacient musí léčit nechodí do práce někdo ale splátky posílat musí ale nikdo k tomu ty prostedky nemá táta je OSVČ vydělává hlavně on jak to mám řešit pište klidně na můj e-mail zoe.blue@seznam.cz za každou radu budu vážně vděčná děkuju
Dobrý den,
Váš otec se musí ZA PRVÉ JÍT LÉČIT, poté jste teprve schopni řešit finance, nicméně můžete zkusit oslovit třeba poradnu ve Vašem městě (jsou všude), sociální pracovnici, zda-li Vám může poradit konkrétně, kde se co dá zachránit, vykrýt pojistkou apod.Jsem 5 let abst. hráč, z vlastní zkušennosti = pokud se toto neléčí, stáhne hráč nevědomě všechno a všechny s sebou!!!!!HODNĚ ŠTĚSTÍ!
jitkacercer@seznam.cz
Tomáši, klidně zajdi na naše AA, i gambleři jsou vítáni.Zavolej mně, jsem na seznamu, na chráněném bydlení mají na mně kontakt, nebo zajdi do Riegrova 32, Azylový dům,každé úterý od 17 hod.Třeba Ti to pomůže.AG jsou jen v Brně, co vím já, ale pracují podobně jako AA, AN.Těším se.
Ahoj Jirka.
S potešením som si prečítal Tvoje riadky, ktoré si napísal po týždni, kedy si opustil liečebňu a skupinu „SLÁMCI“. Svoj život si začal tak, ako si mi kedysi napísal a pri stretnutí aj povedal. Mám za to, že je pre Teba lepšie a prospešne zostať bližšie liečebne a nevrátiť sa do sveta, kde si sa narodil a vyrastal.
Moc Ti držím palce Jirka, aby sa Ti podarilo nájsť tú správnu cestu, aby si naplnil to čo si mi napísal!“ Věřím, že jednou budu ako Vy abstinovat a normálně fungovat jako normální člověk“!
Si mladý, skúsenosti s opiátmi máš dosť a verím, že dokážeš ísť životom, v trvalej a dôslednej abstinencii. Máš priateľku, ktorá tá dúfam podporuje, a to je veľmi slušná životná situácia, ktorá Ti pomôže aj k slušnej práci.
Teš sa z jasného dňa a na sjezdu ma vyhladaj Jirka. Drž sa!
S pozdravom a úctou
Bc. František SLAMKA, patrón skupina na oddelení „C“.
Pane Slamka, napište nám,prosím, zda máte ty knihy a kolik si máme s Kamilou připravit peněz – tedy asi eura, že? Těším se na Vás. Renata
Pani Renátka,
ak si pozriete náš dialóg od 10.7.2010, tak na konci zistite, že som Vám aj Kamile, 28.7. 2010 odpovedal, že: knihy mám doma, sú v češtine a netrpezlivo čakám, kedy Vám ich odovzdám.
Teším sa, že Vás na sjezdu poznám! S eurami si nerobte starosti a s českými korunami sa určite vyrovnáme!!! Za chľast sme zaplatili oveľa viac a vďaka liečebne sme tu. Mňa teší fakt, že siahate po literatúre, ktorá nám je obsahovo blízka, pretože sme podobné útrapy a slzavé údolie života prežili! Pri čítaní sa naša myseľ na okamih zastaví, spomienky v záblesku ožijú, ale našťastie pre nás zostávajú zabudnete. Ale? V kútiku duše si sami pre seba hovoríme: aké strašné je žiť takýmto životom!!!
Máme asi veľké šťastie, že nás lekári, terapeuti, a proste celý tím liečebne dokázal vrátiť na normálnu koľaj ľudského žitia. Naučili sme sa, že život v trvalej a dôslednej abstinencii nie je vždy ideálny ale je pre nás normálny a ľudský prijateľný!
Teším ma, že Vás v mojom „druhom rodisku“ obe poznám. S radosťou, s uznaním Vám knihy odovzdám, s prianím aby sa každá z Vás vždy a odvšadiaľ: Vrátila v pořádku a včas!
Teším sa na všetkých abstinentov s ktorými sa stretnem, najviac sa teším na celý odborný tím, p. primára, lekárov a sestričky oddelenia „C“ a moju skupinu.
S pozdravom a úctou
feri slamka.
dobry den pane slamka nevim jestli si na me pamatujete jsem od vas 2 mesice a v c.b nemuzu vubec najit dolecovani gembleru muzete my poradit nevim na koho se obratit moc dekuji pohl tomas
Ahoj Tomasi,
Ďakujem za pekný deň, aj spomienku na moju osobu. Neviem si Ťa presne vybaviť, ale myslím, že sme spolu komunikovali pri mojej poslednej návšteve (21.5.2010.) skupiny, liečebne a tímu psychoterapeutov a lekárov, na oddelení „C“.
Žiaľ Tomasi, v Tvojom probléme Ti jednoducho neviem poradiť, čo ma mrzí, pretože ja žijem na strednom Slovensku. Myslím si, že v tomto Ti dokážu určite poradiť, v liečebne alebo bývalí a aj súčasní pacienti, ktorí sa liečili na podobnú závislosť, ako Ty a žijú v Č.B.
Želám Ti, aby si našiel riešenie a v doliečovaní nájdeš silu, ako kráčať po ceste žitia, bez gemblerskej závislosti. Držím Ti palce a bude ma tešiť, ak Tvoja abstinencia bude dôsledná a trvalá.
S pozdravom a úctou
František SLAMKA, patrón skupiny na oddelení „C“
Ahoj človíčci abstinujcí i připravující se abstinovat. Léčila jsem se před cca 12ti lety ze závislosti na amfetaminech. Sice úspěšně jsem dokončila léčbu ale mnoho pacientů i všichni mimo jedné doktroky která bohužel už zemřela mi říkalo, že nedokážu žít bez drog. Teď je to přes 12let co jsem čistá. Jen bych chtěla vzkázat těm co půjdou na léčbu, nenechte se rozhodit tím, že vám nikdo nevěří. Jinak prostředí ČD bylo krásné a někdy bych se ráda vrátila ale jen jako na dovču, chi. Všichni se držte a doufám, že se někdy dostanu na sraz.
Ahoj Katko,to je super poselství od Tebe pro všechny léčené či ještě neléčené,gratuluji k takové abstinenci a přeji hodně štěstí!!!Jsem po léčbě necelý půl rok a daří se mi moc dobře,do ČD se vracím moc rád,těším se na sraz,tak třeba naviděnou.
Ahoj Katko, mám dojem, že jsme se v léčebně setkali. Sympatická „sekačka“ trávy v parku, nebo jako důkaz pro své „podezření“ bych uvedl, co jsi měla na sobě při loučení s Č.D. Na židli vedle prim. Kubíčka jsi měla žlutý komplet se sexy krátkými šortkami(?). Občas se na tyto stránky podívám, tak by mne potěšila Tvoje odpověď. Mne si asi pamatovat nebudeš, byl jsem na odd. A, a ještě k tomu alkoholik… Zdravím Tebe i Č.D. Ivan
Ahoj všichni,je to přesně tejden co jsem odešel a zatím se držím a věřím že to tak půjde i dál. Nejdřív bych chtěl říct že jsem nenastoupil na chráněné bydlení které jsem měl v plánu.Rozhodl jsem se zůstat v Prachaticích u své přitelkyně. Našel jsem si tu doléčovak a poctivě dochazim,jen s tou prací to neni nijak moc slavný ale pořád hledám.Jinak vše v pohodě je to hezký koukat na svět střízlivíma očima,fakt to stojí za to. Mějte se hezky a brzy se ozvu držte se. Ahoj Jirka
Nazdar Jiříku,jak to žes nedorazil na sjezd??
Zdravím všechny lidičky at už na těchto stránkách či v čerenáku.Dnes je to právě 14 dní co jsem ukončila léčbu a bojuji s realitou.Zatím se mi daří podle mých představ.Momentalně pracuji na výměně mého bytu co se mi kupodivu také daří.Touto cestou bych Vám všem chtěla ještě jednou poděkovat at už kolektivu slečen komunity A a i terapeutickýmu týmu.DĚKUJI.Všem držím palce mějte se AHOJ ERIKA H.
Ahoj Eri,to je paráda, žes to celé dala,klobouk dolu. Taky jsme se spolu něco naplavali,co??:)Tak na srazu!!!Drž se a napiš někdy klukovi z béčka…..Jirka
Ahoj Eriko,
to je paráda, žes to dala celé až do konce,klobouk dolů…pojedeš na sraz??drž se a hodně štěstí….kluk z Béčka..jsme toho spolu naplavali,co??:)) Jirka
Ahojky Jiříku,jsem ráda,že jsi se ozval a že jsi v pořádku.I já Tobě přeji mocinky štěstí a pevnou vúly.Na sraz určitě přijedu už se těším.Určitě si ještě někdy zaplavem,o náhody něni nouze,že?Měj se zatím krásně,opatruj se objímám pa pa Erika
Ahoj Eriko, bylas nakonec na sjezdu nebo ne??Neviděl jsem tě..:(
Moc zdravím VŠECHNY! do Červeňáku! Minulý pátek-23.7. jsem od vás odjela, abych mohla nastoupit od pondělí do práce. Celý víkend přesazovala kytky a omlouvala se jim za tříměsíční nestarání se, uklízela a mazlila se s bytem-domovem. Stále jsem však byla hlavou u vás na jihu a vedla s vámi tichý dialog, protože jsem tak naplněná láskou a vděkem ke všem a ke všemu, kdo jste mi pomohli nalézt znovu důstojný lidský rozměr a klid. Na žádný podvůdek a umělé posilování nemyslím, protože mám vás a po tom všem, co jste se mi snažili předat, bych se na sebe nemohla podívat do zrcadla. Těším se na sjezd a podzim si zpříjemním opakovačkou. Zdravím a moc děkuji Daniela S.
Ahoj Danielo, mluvíš mi z duše.Dnes je to měsíc co jsem odešla z Červeňáku a není dne abych nevzpomínala. Až jsem si říkala jestli to je normální, že ho mám pořád plnou hlavu ale vidím, že nejsem sama. Cítím se fajn, klidná a uvolněná.Chodím do práce, už dělám naplno vše jak před nástupem na léčení a mám do všeho ohromnou chuť. Chodím 2x týdně na antabus a přesně jak píšeš o tom zrcadlu tak to mám i Já a navíc mám to štěstí, že mám kolem sebe lidi, kteří mě skutečně podrželi a věří mi jak v práci tak v soukromí. Nesmím zklamat je a hlavně sebe.Těším se na sjezd, že se zase uvidíme.Zdravím také Eriku a všechny holky z oddělení A, držme si palce navzájem a brzy Ahojky. Jarka B.
tak zdravím hlavně tedy oddělení C,ovšem i celou lečebnu,stále na vás vzpomínám jen v tom nejlepším..hrozně ráda bych se dostala na sjezd,ale bohužel nevim,jeslti mi to podmínky dovolí,za týden mám termín porodu a tak se obávám,jestli prďolka ještě nebude malilinkatá na tak dalekou cestu až k vám na JIH :),jinak se mám děsně fajn,je to neppopsatelný pocit cítit v sobě živého tvorečka,krásné ,děsně se těším..mějte se
Tak už mám práci. v Úterý nastupuju.
Srdečně Vás všechny zdravím,
už jsou to skoro 4 roky a na sjezdu budou úplně. Život se mi sice změnil, protože bohužel nešlo udržet, to co se udržet nedalo. Ale chtěl bych Vám opět a zase poděkovat za to, co jste pro mě udělali a co jsem na sobě mohl díky Vám udělat já. Život, který žiju mám rád, vidím v něm spoustu pozitivního a hodnotného a to mi pomáhá i v situacích, které bolí nebo nejsou zrovna lehké. A to i přesto, že mi tento život hodil do cesty přeci jen rozvod, což byl i jeden z mých důvodů proč jsem se dostal v minulosti k Vám. Nechci zde popisovat, jak je to těžké (samozřejmě především pro dcerku), kdo zažil tak ví. Chci jen dát najevo, že i z tohohle údolí vede cesta a vzhledem k tomu, že jsem jím se vším všudy a rovně prošel, jsem si možná zasloužil to, že nyní mám vztah nový, který je od toho minulého naprosto odlišný, je v něm komunikace, pochopení, otevřenost, rovnocenost, komunikace, kamarádství a to prosím nejsou zaslepené kecy zamilovaného chlapa, ale neuvěřitelná realita, které si nesmírně vážím a prožívám ji.
Přeji všem terapeutům a sestřičkám všechno nejlepší a spoustu dalších spokojených pacientů a pacientům hodně sil, odhodlání a výdrže.
Petr Pekárek
Ahojky lidičky, právě jsem nastupil na program chráněného bydlení v Hradci Králové. Byteček je vychytaný, veliký a móóc hezký. První den jsem strávil hledáním práce. A výsledek? Ve Čtvrtek jdu na zkoušku mdo moc krásné restaurace, která je dle mého gusta. Je to kousek od chráňáku, v centru na Velkém náměstí. Tak mi držte palce. Antabusuju, nekouřím a abstinuju. Jo a ten Mirek co tam šel se mnou už má taky práci. Life is great!!!
Ahoj, v Červeňáku jsem se dostávals ze závislosti na alkoholu v roce 2006 (duben – srpen), moje cesta byla celkem úspěšná než jsem zhruba před měsícem zjistila, že mě mů přítel, se kterým jsem 17 let a který se mnou tu hrůzu alkoholu a celé léčení přežil, podvádí. Sáhla jsem po lahvi. Vím, že mě nic neomluví, ale ta bolest se nedá popsat. Teď mi tu všechnu podporu vyčítá a myslí si, že piju. Nemám sílu a už se mi ani nechce vysvětlovat, že to tak není. Já ho milovala a vlastně miluju a nechápu proč mi to udělal. Nejhorší je, že mě nepodvedl, on si našel nový vztah a já zůstala na tenkém ledě a vůbec nevím co dál….
Marie, držím Ti palce, jak si na Tebe z ČD pamatuji, tak věřím, že to zvládneš.
Maruško, jednu závislost jsi zvládla, zvládneš i tu na svém příteli, vzpomeň si, je to podobné, Červený Dvůr Tě naučil postavit se a stát na vlastních nohou, léčili Ti játra i duši. Neboj se a začni znovu, pochop ho, odpusť mu, poděkuj za vše co pro Tebe udělal, a utíkej dál za sluníčkem, už dávno víš, že zahřeje a pohladí vždycky, když potřebuješ. A taky nezapomeň na sluníčko, co máš v srdci. Držím Ti palečky. neboj, to zvládneš, ušla jsi takový kus cesty, zvládneš i tohle.
Daniela Nogová
Děkuji za podporu, ale tahle závislost má mnohem hlubší kořeny než si kdo dovede představit, na jednu stranu mi řekl, že chodí s jinou a na druhou stranu nechce odejít, někdy mám pocit, že mi tu lahev chce podsunout, aby se měl na co vymluvit. Pravda je, že léčby v ČD u mě měla dost dobrý úspěch a každé ráno si říkám, že v mém případě není žádná vůle, ale jen disciplína a režim, stačí si vzpomenout na tu oškloivou trosku, která přišla do léčebny a mám zase chu’t žít dál a jinak….. Snad to dobře dopadne, Marie
Marie, zajdi na AA, tam najdeš zázemí, podporu, přátele.A přítele ber jako Člověka, né Tvůj majetek, našel si jinou, přej mu štěstí.Je to těžký, smutný, ale třeba na Tebe taky někde někdo čeká, a lepší!Nesmutni, hlavně nepij, nevyřešíš s tím nic, jen ublížíš sama sobě!
Proboha, poraďte mi někdo, jaké heslo mám zadat, abych se mohla přihlásit na sjezd. Nějak se mi to nedaří, asi jsem z toho vcedra nějak mimo. Děkuji. Renata V.
Stránka je zatím ve výstavbě, brzy na ní najdete přihlašovací formulář.
Kamilo, tu knížku tady nikde nemají. Poslala jsem pro ni manžela a když řekl: Vrátil jsem se v pořádku a včas, paní se ho zeptala : odkud :-). Dnes večer pádím za tím Čihákem. Renata
🙂 tak to je dobrý :-),zjistím v práci,kde tu knížku vzali a ozvu se
Renata,
mám za to, že táto kniha je od Jiřího BOHATA, nečítal som to zatiaľ, ale ak chcete a túžite po nej, tak mi dajte súhlas a na sjezd Vám ju donesiem. Môžem kúpiť aj pre Kamilu. Viem, kde ju na Slovensku do 14 dni zoženiem.
S pozdravem
feri.
Pane Slamka,
bude ta kniha v čestině? Strašně mě to mrzí, ale ve slovenštině /krásný jazkyk/ bych ji asi už nepřelouskala. Napsal ji opravdu pan Bohata a bude-li to možné, kupte mi ji. Na sjezdu se vyrovnáme. Moc děkuji za ochotu. Renata V.
No,tak jsem se ptala a tu knihu jsme dostali jako dárek pro léčebnu Č.D od PL Bohnice :-).Kdybyste byl tak hodný pane Slamko,pokud bude kniha v češtině,tak mi jí taky kupte a na sjezdu se vyrovnáme ,děkuju !!!
Vážené dámy Renata a Kamila.
Kniha bude určite v češtine! Ja som sa tuším ešte nestretol u nás s českou knihou, ktorá by bola preložená do slovenčiny. Knihu si veľmi rád prečítam aj JA. Mňa takmer celú abstinenciu sprevádza, ako pomôcka: Fenomén alkoholismu v našej a svetovej literatúry! O tom, ak bude čas prehodíme pár slov na sjezdu.
Teším sa na sjezd, a knihu Vám „každej“ určite prinesiem. Som rád, že Vám aspoň takto môžem pomôcť. Napokom na knihu ma priviedol Váš dialóg.
S pozdravom , úctou na na Vás dámy, ale aj na celý tým p. riaditeľa a nekonečne zástupy abstinentov sa teší,
feri slamka.
Kamilo a Renato,
Srdečne Vás pozdravujem.Knihu od Jiřiho Bohatu:Vrátil jsem se v pořadku a včas, mám už doma, pre Vás obe. Tretiu som začal čítať JA, ako som napísal.Pripomínam, že kniha je v češtine a chytila ma od prvých riadkov.
Teším sa, že Vám ich osobne na sjezdu odovzdám. Držím Vám palce a verím, že „dôslednu a trvalú abstinenciu“ beriete, ako súčasť života, ktorá Vám dá poznať tie stránky života, ktoré sme v alkoholickom opare nevideli!
S pozdravom a úctou
feri slamka.
Pane Slamka, aby nedošlo k omylu – Kamila je staniční sestra na odd. B a byla to má terapeutka. Proto zůstáváme dle možností ve styku /hlavně ohledně pejsků – jsme obě do nich cvoci/ a ona mě na tuto knihu nedávno navedla. Nevím, jestli jste ji nebral jako bývalou pacientku, proto toto vysvětlení.
Moc se na Vás těším. Vaše Renata Valkonyová
Pani Renata,
ďakujem za vysvetlenie. Teší ma teda obzvlášť, že Kamila, s krásným írečitým krstným menom, je staničná sestra na oddelení „B“. To som naozaj ani netušil!Je pravdou, že ja poznám z jej oddelenia šéfa a sestričky a terapeutky, už len tak z videnia. To nevadí.
Inak ja som prečítal z našej závislosti veľmi veľa, či už v češtine alebo slovenčine. Už som to tuším napísal, že Fenómen alkoholizmu v našej a svetovej literatúre bývala moja téma, keď bývali sjezdy dva dni. A nakoniec aj moja vysokoškolská záverečná bakalárská práca mala názov Fenomén alkoholu v podmienkach ŽSR.
Ak bude trochu času, tak si môžme o tejto ušľachtilej a určite terapeutickej podpore, pri trvalej a dôslednej abstinencii, vymeniť skúsenosti. Myslím, že ja pri mojom fyzickom veku (65) a dĺžke abstinencii Vám budem mať čo odporúčať.
Veľmi pekne pozdravujem pani staničnú sestru Kamilu, aj so šéfom a komunitou oddelenia „B“. A Vás Renata samozrejme tiež. Moc sa teším, a dni počítam, ako pri očákavaní niečoho „obzvlášť“ výnimočného. A každý „sjezd“ bol a bude pre mňa naozaj to veľkolepé a nezabudnuteľné!
S pozdravom a úctou
fer slamka.
Dobrý den Renato, kniha se dá objednat přes internet v nakladatelství Baronet a.s., je fakt, že s poštovným se trochu prodraží :-)-). Naďa
Ahojky, všechny Vás zdravím.
Ráda se sem chodím dívat kdo co jsem napsal a mám radost z každého známého jména, protože mi to připomene dobu kdy jsem sbírala síly a rychle rostla ….. kam až, snad až do té dospělosti.:-) A teď se snažím si ji udržet, zatím to jde a jsem ráda, že nejenom mě. Zdravím zvlášt Lindu. Linduš žasnu kam až tě vítr zavál, ale jak jsi psala, když už únik, tak alespoň jinej.:-)
Kdyby jste mi chtěl někdo napsat tak tady je můj mail. Budu ráda. Pa,pa. K.
kacka23@centrum.cz
Já taky všechny zdravím, oznamuji, že v Ustí nad Labem budou založeny AA, můžou tam zajít i narkomani, vím, že v ČD je,bylo, hodně lidí z tohoto kraje, máte šanci doléčování, napište na můj mail, přepošlu Vás na Verču, ta se snaží áčka založit, je sama.Sklenickova.Liba@seznam.czMějte se, smějte se,na sjezdu čau.
Dobrý den do ČD :),
zdravím nejen áčko, béčko, ale i céčko a zbytek čd. Jmenovitě pana Debnára :). Zase se tady po chvilce ozývám, abych se Vám „pochlubil“, jak se mám fajn. Tady na Moravě je totiž nádherně. A daří se i v abstinenci. Drogy neberu, alkohol nepiju a cigárko si dám jedno za čas :). Mám stále dobrou práci,což je super. Bydlím s fajn lidičkama, se kterýma si teď fakt rozumíme. Taky mám kolem sebe hodně dobrých lidí, takže mi chybí spíše čas na všechny ty podniky, co plánujeme. Nenudím se. Slečnu nemám :), ale všechno bude :). Na podzim mám opakovačku, tak se docela těším na týden pod Kletí i na Kleť samotnou :). Jo a školu jsem skončil a hodně se mi ulevilo….jako kdybych pookřál, takže je to asi dobře :). Mějte se všici moc krásně a přeju hodně hezkých chvil.
Pavel Pičman ( Hrušky)
zdravim terapeuticky tim a mam dotaz sice jsem odesel ale potrebuji pomoct chci najit nejakou ambulantni lecbu a nevim na koho se obratit napiste my na imail pohl1@seznam.cz dekuji nejlepe v c.b
Dobrý den, zdravym všechny novotňáky a držim jim palce. Mne se velice dobře daří. Školní rok jsem úspješně ukončil jen na dvě 4 :-D. Zatim masážní salon se rozjíždí ale daří se :). Těšim se na sraz v září a zdravim celý terapeutycký tým …
S pozdravem Jan Černohorský
Zdravím Vás všechny tam dole na jihu Čech, ale i i Vás abstinující.
V PL jsem se léčil společně s Michalem F. na oddělení A.
Chystáme se letos s přítelkyní na návštěvu do Červeňáku a to 30.7.2010. Budeme pak ubytováni ve Chvalšinách na výkend, pokud by někdo (s těch co jsem s nimi pobýval tehdy v tomto příjemném prostředí) měl cestu kolem, rád bych se s ním setkal.
Budu se těšit.
Všem abstinujícím sílu do života.
Mejte se.
David P.
(vectif@seznam.cz)
Přeji moc a moc zdraví a štěstí k Vašemu dnešnímu svátku pane magistře Smíšku. Renata V.
Vy na mě opravdu myslíte, Renato..
Děkuju.
Ahoj Líbo,
na Javorku se strašně těším. Zjisti, jestli tam holky zůstanou opravdu přes noc. Já určitě, ale jak domů? Musím zpacifikovat Lišáka, ale v chatce s ním nespím :-), nanejvýš s Fíkem.
Pro ostatní: neberte to tak, že na sjezdech se konají nějaké orgie, vše je ve vší počestnosti. Čestné slovo!!!!!!!
Renata
ve dne v noci………………………:-) Renata
ahoj Lindo drzim ti pesti pekne v nemcich pracuj a az se vratis cekaji te deti a rodina ktera ti veri hodne stesti mama
Ahoj mami:-)dekuju;-)a neboj se nic pracuju az do umoru…dneska jsem kacela stromy-Herr na to nema silu:-))pa
svihadlicko:) pekne pracuj….a behas???sportujes?? J.
Ahojky „červeňáčci“ 🙂
všem bych Vám moc chtěla poděkovat za nádherný dětský den, který jste připravili. Vím, že Vás to stálo mnoho příprav a sil, ale jde vidět, že Vaše práce stála zato. Viděla jsem, že jste udělali vše pro ratolesti a proto také věřím, že máte plno sil zvládnout vše s čím jste „tam“ přišli. Moc Vám držím palečky, buďte silní.
A pro Kristýnku: kočko, poslední měsíc. Jši šikulka, tak se drž!!!:-*
Terka
Hani?!!!cumim jak umim!!ale jednu vec ti fakt zavidim-navrat do Cervenaku;-)hrozne se mi styska…ale jinak jsem na sebe fakt hrda,bo se drzim a jde to vcelku samo.Mozna je to tim,ze jsem zase zdrhla:-)makam v Nemecku!!Stesk po domove katastrofalni,nejvic po detech.Moc jsem si je neuzila…no a vcera jsem mela uz takovou depici,ze jsem psala dopis pani Matouskovy….Drz se Hani!!!!Jsem s tebou:-)Dzi
Ahoj Lindo, co v tom německu děláš? Jsem moc ráda, že se držíš. Já asi mám s tou zodpovědností větší problém, než dávám najevo. a ta chuť… no zapla´t pánbůh, že se můžu tak rychle vrátit. ještě tam navíc jsou i známí… a to jsem měla nastoupit do práce… na druhý straně asi i to k tomu napití přispělo… myslela jsem si, jak to bude veselé. bylo, to jo, ale ty stavy potom… ty výčitky…
Hanko,
Předmluva Františka Hrubína k monografii Jaroslava Skála Alkoholizmus
Zoufalci, do nichž déšť jako do hrobů stéká
a kteří pro strachy v sobě hloubí si sklep,
pijáci. kteří dál, bratři bláta a louží,
proud žití do sebe douškem vtěsnati touží
a kteří, když jim vstříc zazní sluneční den,
hned na úsvitu jej škrtí jako zlý sen,
ti všichni, kteří dnes spánek na smrt mami,
čekají Kolumba, samí, strašlivě sami.,
a jako z měsíce cizí září nich svit.
A z vás jim kdokoliv může Kolumbem být…
Smutno mi je, keď si v hlave, v duši premietam Váš príbeh. Prekvapila ma Vaša recidíva, ak si spomeniem na Vaše slova , ktoré ste mi povedali pri mojej nedávnej návšteve v liečebne. Zdalo sa mi, že je vo Vás vnútorná sila a odhodlanie, ktoré Vás povedie po ceste abstinencie. Žiaľ Vaša abstinencia bola veľmi ale veľmi kratučká…
Vraciate sa do liečebne, ďakujete Pánu Bohu , že sa tam môžete vrátiť tam, kde sú známi. Myslím, že máte na mysli aj lekárov, psychoterapeutov, sestričky a ostatní personál. Vždy, keď by ste mali , aj v budúcnosti zrecidivovať si spomeňte na ich slová, rady, ale aj na Vaše výčitky svedomia a stavy úzkosti a beznádeje, ktoré ste prežili. Na to nezabudnite a nesnažte si svoje pitie či napitie racionalizovať.
Chcem veriť, že tentoraz si odnesiete v sebe toľko pozitívneho, že Váš život bude pôjde po ceste trvalej a dôslednej abstinencie. Vyberte si cestu nádeje.
S pozdravom, s prianím pevného „náhledu“
František SLAMKA, patrón skupiny na oddelení „C“.
Ahoj Hani tak jak?ja stale v Nemecku,makam tady wie putzfrau:-),ale neboj neni to az tak o zodpovednosti jako o tom,ze jsem proste zmizela(pani Matouskova by rekla spis zdrhla;-)na chvilku od problemu co mam,ale zas je dobry,ze jsem nezdrhala tou starou znamou cestou…zvanou recidiva!Nekdy mi je pekne na pysk,ale vezmu-li to kolem a kolem….vlastne je mi lip!!Az se das do kupy,naplanuj si za mnou vylet…Alpy jsou krasny i ted;-)nejen v zime…Hanco,myslim na tebe,drzim pesti a VYDRZ!!!Neni to tak tezky,kdyz to zvladam i ja:-))
Cau lindo. Jak je me dobre i kdyz nemuzu na petru zapomenout.
Porad ji M……Jedu na sjezd a jsem porad cistej a mam radost. Vzpominam
na to jaka stebou byla prdel. Tak se drz a ahoj.
Všechny zdravím! Jak jsem říkala, ráda se vrátím. Ovšem poněkud dřív, než bych ráda. Doma jsem dva týdny, chuť na pitomej chlast je silnější než než nějaký semafor :-), takže piju. Musím objevit jinou metodu sebezáchovy… Mám práci, cítila jse se skvěle, všechno nádherné. Že by až moc?!? Řekla bych, že mě převálcoval patologický strach ze zodpovědnosti. Znáte to někdo? V pátek se na 2 týdny vracím…
Hanko, jsi to Ty co jsme si tady tak dlouho psaly? Renata
jojo
Renáta V,
veľmi som sa potešil, keď ma pri mojej návšteve liečebne, vo štvrtok 20. mája. 2010 pri hlásení sa u služby privítala pacientka so slovami: pán Slamka, ja viem kto ste, pán doktor Dejmek Vás očakáva v pracovni a ja Vám veľmi pekne ďakujem za to, že ste ma na týchto stránkach povzbudzovali a podržali, keď som sa rozhodla ísť na liečbu. Už som tu tri mesiace a za chvíľu idem domov.
Takže si myslím Renáto, že je to naša Hanka, ktorú sme svojimi riadkami povzbudzovali a pomáhali jej prekonať realitu času, keď sa nevedela dočkať nástupu do liečebne. A čo dodať k jej recidíve a k jej „patologickému strachu zo zodpovednosti“, ktorý ju prevalcoval! Na jej otázku“ Znáte to někdo? ..mám len jednu odpoveď…. n e p o z n á m!
Moje dlhodobé skúsenosti ma priviedli k poznaniu, že: u mňa pretrváva „ s t r a c h“ z prvého napitia alkoholu a následnou recidívou, čo by nasledovalo potom a kam by ma až doviedla moja nezodpovednosť. U mňa je teda trvalá a dôsledná abstinencia, ako stavba domu, ktorý som sa rozhodol stavať po celý môj život.
A v závere odkaz pre Hanku: inú metódu, ako abstinovať neobjavíte a ani so o to nepokúšajte! Jeden experiment po krátkodobej abstinencie stačil! A do Červeného Dvora sa vždy vracajte, ako abstinent! Uvidíte, že Vás celý psychoterapeutický tím liečebne privíta s úctou a veľmi rád.
S pozdravom a úctou,
František SLAMKA, patrón skupiny na oddelení „C“.
ahojik sice jsem lecbu nedokoncil lecil jsem se ohledne automatu zatim se drzim pracuji a chodim na dolecovani zdravim celi cervenak a jsem rad ze jsem tam mohl byt ahojik tom z c.b
Zdraviiim vsechny a personal odd Be.U nas nic noveho,mame se dobre a drzime se.termin sjezdu se blizi a tesim se na ten zazitek s pohledu abstinujiciho,protoze minuli sjezd s pohledu pacienta byl nepopsatelny.
Ahoj Péťo a Leni,
jsem ráda, že jsi se po čase ozval a ještě raději, že se vám oběma vede skvěle. Moc se těším, že vám oba uvidím na sjezdu.
Zdravím a všechno nej…
Renata Valkonyová
Zdravým Všetkých Červeňákov. Dnes je tri týždne čo som ukončil liečbu v Červeňáku – 28.5.2010. Bol som na oddelení B ktoré touto cestou celé pozdravujem a prajem hodne zdaru a veľa síl. Všetko dobré prajem terapeutickému a zdravotnému personálu a zároveň všetkým ďakujem za všetko čo pre mňa a moju rodinu urobili. Boli to ťažké tri mesiace. Prežil som tu chvíle pekné a dobré, ale aj ťažké. Tí čo ma poznajú vedia o čom píšem. Ináč sa mám veľmi dobre. Chodím dva krát do týždňa na Antabus. V pondelok som bol u nás vo Šmermove na skupine. Stretol som sa s Radkom H. a Jardom M., ktorý bol na C. Takže zatiaľ úspešne abstinujem. 9.6. som oslávil prvé narodeniny bez alkoholu a šlo to. Mal som strach z príchodu do domova po liečbe ale je to veľmi dobré ako doma tak aj v práci. Snažím sa čo najviac venovať rodine. Káždý večer chodím s Tomáškom lietať s vrtulníkom. Rodina mi urobila radosť a na narodeniny som dostal nový vrtulník celkom pekný ale hlavne veľký a nevadí mu vietor.
Takže toľko v krátkosti o sebe. Pozdravujem Vás všetkých a prajem všetko dobré a veľa síl do ďalších dní.
Apropo p. Dr. Vlnieška držím sa Vašich rád – prikrývať, prikrývať, prikrývať a je to super – ďakujem.
Zdary kusovky,tak jsem na chranaku v Kladně,jeste se rozkoukavam.Je to tady celkem pohodicka,shanim praci,to je zaklad!!!Chtěl bych rict vsem kdo se lecite v Červenaku aby jste to zmakli a hlavne vydrzeli,pac je to velice dulezita etapa zivota zavislich!!!!kdy by jste se mi chtel nikdo ozvat tak na tel.číslo:773238011…Budu moc rad!!!!Pozdravuji všechny zavislaky a hlavne terapeuticky tym kteremu patrí muj velky obdiv a dik!!!!!!Pozdravuji hlavne oddeleni B!protoze BECKO je nejlepsi!!!!!maj te se a vydrzte!!!!WU,WU,
Nazdar Viktore ty kluku, to je fajn, žes tam do toho Kladna dorazil,to jseš borec!!!Někdy se tam za váma přijedu podívat.Včera jsem se videl s kusovkou Járou, podepsal to v B.V.,byli jsme na obede a pak jsem ho hodil domu.Drzi se a chtel by na chranak asi na Kladno,tak jsem zvedav,jestli si to vyridi.Chce zalozit anonymni toxikomany v miste bydliste,byl uz dokonce kvuli tomu na mistnim urade,tak mu drzim palce.Viktore drz se anekdy navidenou.Na!Na to slyšíš,vid?:)))
Nazdaaaaar:-))Raduco,tak to mas muj obr obdiv a mit klobouk,smekam!!!A pozoris-Linda je v Deutschlandu a NEBERE!!!!!!Radunko,drz se a vis jak-ABSTINENCI ZDAR a svetu mir;-)pa Linda Dzi
Zdravím všechny z Červeňáku, už se mi stýskalo a tak jsem o víkendu navštívil s dcerou Eliškou dětský den. Bylo to perfektně připravené a moc se nám to líbilo. Nejen nám, což dokazovaly fronty dětí a rodičů před jednotlivými stanovišti. Fakt se Vám to všem povedlo!!!!. Potkal jsem na cestě mezi stanovišti spoustu známých tvaří,což bylo příjemné.Převleky byly dokonalé,pobavil mě medvěd,žába,kašpar-klaun:))))) Dokonce jsem chytil v práci i dvě sestřičky Magdu a pak i Ivu,tak jsem krátce pokecali:) Pár slov jsem prohodil i s pane Debnárem a zapomněl jsem mu říct, že běhám i tady v Praze v Průhonické oboře,takže v tom pokračuju a baví mě to… Kamila o víkendu v práci není,tak jsem ji nechal pozdravovat,doufám, že jí to vyřídí. Jinak moc pozdravů celému terapeutickému týmu pí.doktorce Petře F.B. a doktoru Vlnieškovi, moc se těším na nějakou hodnotící skupinu.Ještě jednou chci všem z Červeňáku moc poděkovat,prožil jsem spolu s Vámi pár pěkných měsíců, které mně moc pomohli k návratu do normálního života. Chodím na doléčovaní +antab. na Ovčí hájek,kde je to fajn. Potkávám se tam se známými tvářemi, navzájem se podporujeme hlavně se Zd. B. Mějte se hezky a někdy naviděnou…
Dobrý den, ráda bych poděkovala všem pacientům a zaměstnancům za DĚTSKÝ POHÁDKOVÝ DEN. Nadšení a radost vyzařovala nejen z dětí, pro které byl tento den ponejvíce určen, ale radost byla vidět i na těch , kteří akci připravovali.
Přeji nám všem více takto krásných dnů.
d.č.
Zdravím všechny čtenáře ohlasů. jsem týden doma z ČD, se zvláštními pocity. Jakoby to v ČD byla jen nějaká hra… Mému současnému pocitu nejlíp odpovídá představa člověka, stojícího na vysokém kopci, na kterém kromě něj není vůbec nic. Žádné stromy, žádná ochrana před větrem, deštěm, prostě nic. Člověk tam stojí a naivně čeká, co bude, co či kdo mu pomůže… Inu.
Nazdárek,
přeju hodně sil do začátku……je to někdy pěkně těžký, ale není to tak pořád. Mluvím z vlastní zkušenosti a někdy je prostě třeba JEN vydržet. To hezký přijde!!! Držím palce a přeju hodně lidí kolem sebe :).
Tak vám píšu z redakce Boleslavského deníku, kde jsem od prvního zase v pracovním procesu. 🙂 Campral, zdá se, funguje dobře, zatím jsem neměl ani kapku, i když je pravda, že mi v práci chtěli vnutit přípitek – tak jsem vytáhl předem připravené klíčky od auta a je to! 🙂 Chodím na doléčování, ne teda do Kosmonos, tam ambulanci zrušili, ale jinam, mám to dokonce tři kroky od baráku, takže pohoda. Vím, že je ješte hóóódně brzo, ale zatím jsem spokojen! 🙂 Tak se držte a – čapni ho!!!
Zdarec Ondřejů,to je dobře, že se držíš a energií sršíš. Mám to podobně a hlavně, aby nám to vydrželo…“v prádelně tssshua“:))))) na! na to slyšíš ,viď?:))))))))měj se
Milá Kamilo,
moc, ale opravdu moc Vám přeji štěstí, zdraví a spokojenost
k Vašemu dnešnímu svátku. A hlavně hodně trpělivosti s námi – lumpy.
Renata Valkonyová
Moc Vám děkuju za přání Renato !!!!
opožděně,ale přeci se i já připojuju….vše nej Kamilo:-*!!
Děkuju !!!!
Zdravím ČD…..zase jsem se jednou po nějaké době podíval na tyto stránky a nedá mi to taky nenapsat pár řádek. Předně všechny moc zdravím…….celé Áčko, Béčko, Michala F :), pana Debnára …prostě všechny. Doufám, že tam u Vás na jihu nemáte tolik vody jako tady na Moravě. Sluníčko dělá ten život aspoň trochu veselejší.
Píšu, abych se taky pochlubil. Mám se kupodivu čím dál lépe. Někdy je to sice těžký, ale to zažívá každý. Také se pochlubím, že stále nekouřím ( cca 5 měs.) a kupodivu – pane Debnár – chodím ráno běhat před prací. Trochu symbolicky v po, st a pá, ale ne od pěti, ale až od 5,45 :). Čeká mě tady nějaký běh a v létě mám plány na vysoký hory :))) – takže to bude chtít fyzičku :))). Život mě baví. Díky moc a těším se na opakovačce :)))
Pavliku, dávný příteli 🙂 🙂 🙂 jsem moc rád, že se držíš, moc! 🙂 hele, tak ti tak nad tím přemejšlím a už je to 7let, co jsme se potkali prvně a říkám si, jak ten život utíká rychle 😀 asi trochu senilním 😀 😀 ne, vážně, hele, teď cestuju, projíždím zrovna Anglii a Irsko a mám ještě nějaký plány na cesty na nějakou dobu, takže na netu sem tam bejvám, ale jen sporadicky.. Určitě musíme vymyslet nějakej srázek, kde zavzpomínáme na starý dobrý časy.. fcb nějakou dobu nepoužívám, hoď mi email na michalirsko@centrum.cz, určitě se rád podělím o spoustu novinek a vymyslíme srázek.. drž se, příteli, abych tě nemusel přijet expresně srovnat 😀 😀 😀 😀
Zdravím Vás Pavle do Olomouce a díky, že o sobě dáváte vědět. S tím během po ránu jste si tedy jak se zdá nedělal srandu. Udržuji si tady permanentně pár běžců, ale je to boj. Takže taková zpráva, jakou jste mi sem poslal určitě zahřeje u srdce. Doufám, že až přijedete na další opakovačku, tak spolu zdoláme tu Kleť. Je to extrémní půlmaraton – cca 10 km nahoru a to samé dolů, tak trénujte… Jinak jsem rád, že Vás život baví a k tomu nekouření – klobouk dolů. Je vidět, že jste těm závislostem doslova „zakroutil krkem“. V pátek tady byli na hodnotící Vaši nejmenovaní kolegové z loňska a všichni tři jsou OK, snad víte o koho jde. Zatím se loučím a držím všechny pěsti.
Zdravím,
díky za odpověď. S těma mejma kolegama jsem kupodivu v kontaktu :)……teda hlavně s K.P……..víme :). No….hodně štěstí s běžcema v ČD a ať se daří. Opakovačku budu asi posouvat, ale stopro dorazím. Mějte se.P.
Přátelé, kamarádi 🙂
jen před pár hodinami jsem úspěšně oslavil v pořadí další rok abstinence po léčbě v Červeňáku. Vám všem, kteří čtete tyto stránky se cítím povinován předat sdělení, že to za to rozhodně stojí! Přestat je těžké, ovšem to co získáte a zase naleznete jste vy sami. Za těmi obrovskými těžkými dveřmi jsem našel zase sám sebe, svůj život.. Léčba pro mě nebyla vůbec jednoduchá, navíc jsem si ji sám komplikoval svou povahou 😀 ale co je hlavní zvládnul jsem to. A když jsem to zvládnul já, zvládneš to i TY. Jestli tohle někdo čte ve stejné situaci, jako jsem četl tenhle web já než jsem nastoupil, chci Ti říct, skoč do toho rovnejma nohama, neboj se, v Červeňáku Tě nikdo nekousne :P, jestli o to opravdu stojíš, najdeš tu správnou cestu a zvítězíš sám nad sebou.. Vždyť život je tak krásnej a je škoda si ho sám ničit všema těma svinstvama..
BTW bych rád pozdravil všechny, kdo se mnou pobývali ve stejném čase na Áčku, včetně všech co se o nás tak úžasně a dobře starali 😉
A jedna maličkost na závěr. Doufám, že se setkáme na srazu aspoň s někým, ptže na vánoční skupině jsem nepotkal nikoho kromě Lišáka 🙂 🙂 tímto tě zdravím!, zdraví i Romča 🙂
S pozdravem Michal..
Ahoj Michale,
moc mě těší, že to zvládáš – moc jsem Ti nevěřila (to prostředí), ale vidím, že jsi v pohodě. Proč nepřijedeš na nějaký sjezd – je to sranda, trsali jsme do půlnoci a kdyby nás Lišák neodtáhnul, jsme tam do rána. Teď je sjezd od 11.6.-13.6.2010 v Baldovci – je to kousek od Brna. Vím, že je to daleko, ale já to mám z Krumlova také kus cesty a stojí to za to. Minule jsme byli v Beskydech (já poprvé – to mě Lišák dokopal) a nemohu na to zapomenout. Ten mejdan byl super – byli tam i lékaři z Prahy (3) a paní primářka z Ostravy. Vydrželi s námi dokonce a byli bezvadní. Zkus se ukázat, minule tam s námi byl i jeden herec (nemohu jmenovat) a byl bezva.
Co s tou besedou ve škole – do konce června na ZŠ s námi počítají. Renata Valkonyová
ahoj, zdravím Tě Renčo, jak jsem psal Pavlovi, teď cestuju po evropě, takže až budu zpět, což asi nestihnu vzhledem ke svým plánům do konce školního roku, tak se určitě ozvu a zase přijedu na kukačku do Červeňáku 😉 mimochodem tu besedu jsme vůbec neprobrali, krom toho, že jsi mi o ní napsala ty jako o hotový věci, nerad bych, aby jsi slibovala něco nedomluvenýho mým jménem 😉 😉 posílám pozdravy a těším se na shledanou. Michal.
Zdravím Liberec!!!!!!!!! Míšo na sraz nepřijedu, ale někdy bysme se mohli potkat … fcb,ok? Měj se a užívej život dál 🙂
Paní Kudláčková, věřte prosím, že Červený Dvůr pracuje s pojmy jako PROFESIONALITA, důvěra v pacienta, že to myslí s léčbou vážně, OCHOTA pomoci každému, kdo o pomoc stojí, SPRAVEDLNOST, která je tolik nezbytná při léčbě závislosti, LÁSKA k povolání, bez které by nemohli terapeuti, a vůbec celý personál léčit tak těžké onemocnění jménem ZÁVISLOST, RADOST, když se dovídají, že abstinujeme, POKORA ke každému našemu zpackanému životu. ŠTĚSTÍ, které nám přejí na cestu, když opouštíme brány léčebny, UPŘÍMNOST, když přejí život v abstinenci, a mnoho dalších pojmů musí nám, závislým denně, a na každém zámeckém kroku znovu a znovu vysvětlovat co ty pojmy vlastně znamenají. Většina z nás, na začátku léčby skoro nevíme, co znamená ÚCTA k bytí. Abstinuji 6 let, těžká závislost na alkoholu. Díky panu Vlnieškovi a jeho týmu, personálu celého Červeného Dvora stojím rovně, a opět VĚŘÍM. v sebe sama, světu, všemu a všem. VĚŘTE PROSÍM tedy i Vy, že udělali vše co bylo v jejich silách aby pomohli. Nespravedlnost si nemohou dovolit, jak by se pak mohli dívat do očí ostatním pacientům, kteří jsou připraveni a ochotni hrát fér hru.
Abstinentka Daniela Nogová
zdravím,jsem rád,že jste se ozvala.Doufám,že se o sjezdu uvidíme
v.
Vážená pani Daniela,
Vaše riadky som si prečítal niekoľko krát, pretože ma nesmierne zaujal Váš cit, s akým Ste priblížili závislosť a nesmierne obetavú, ľudský krásnu prácu Červeného Dvora.
Veľmi ma teší, že abstinujete 6 rokov, že patríte medzi tých, ktorý prinášajú RADOSŤ celému personálu Červeného Dvora. Verím, že Vaša RADOSŤ, bude v trvalej a dôslednej abstinencii, kráčať s Vami po ďalšie dni Vášho žitia. Úprimne Vám to želám z celého srdca .
Chcem veriť, že aj pani Kudláčková pochopí Vaše úprimne slová, ktorými Ste s citom, úprimne, s patričnou dávkou vlastného „JA“ vystihli podstatu liečby závislosti v Červenom Dvore, s citlivým prístupom psychoterapeutického kolektívu. Vo svojej práci sa však „n e m ô ž u “ vyhnúť ani k represívnym rozhodnutiam, pretože pacient sa sám pripraví o možnosť návratu na cestu, ktorá je pre nás závislých jediným východiskom!
S pozdravom, s úctou
Feri SLAMKA, patrón skupiny na oddelení „C“.
I kdyš jsem lečbu nedotahl do konce a nevěřil sem že dokážu apstinovat tak to přece jde roční apstinenci mam za sebou a je to super i když jsou chvile které jsou náročné tak se to dá moc dekuji celímu tímu odělení c a lidem co tam semnou byli
Zdravím všechny diskutující. S hrůzou jsem si přečetla příspěvek o vyhozeném pacientovi, který špatně skončil. Můj příbuzný se před 3 měsíci rozhodl podstoupit odvykací léčbu (drogy), absolvoval detox, pak nastoupil do PL v Nechanicích. Velmi se snažil, zapojoval se do všech aktivit, celá rodina se radovala a věřila v úspěšnost léčby. V pondělí večer ovšem udělal blbost. V automatu si koupil mattonku, v ruce měl zbývající pětikorunu a cestou na chodbě s druhým pacientem se rozhodli házet mincí,kdo hodí blíž čáře. Rozhodně to nebyla hra o peníze, byli ale přistiženi a přes veškeré vysvětlování a omlouvání byli oba dva z léčby vyloučeni. Chápu,že porušili řád, ale toto řešení mě přijde tvrdé a necitlivé. Vždyť se jedná o lidi, kteří nemají kde bydlet, nemají práci, nevědí si rady sami se sebou.Takže se teď všichni bojíme, co bude dál. Napadá vás něco, poradíte někdo? Chtěl by v léčbě pokračovat, v ruce má ovšem zprávu, že byl disciplinárně vyloučen a má půlroční distanc.
zkuste navázat kontakt s naší léčebnou ohledně léčby.
Dobrý den pane doktore, moc Vám děkuji za odpověď. Od vyloučení mého příbuzného uběhlo 6 dnů, já se trochu uklidnila, máme ho pod dohledem, je teď u nás. Sháněl si různé informace, hodně si o všem a hlavně o sobě přemýšlel a pak vyslovil svoje přání a rozhodnutí,že by se chtěl léčit v PL Červený Dvůr. Tak jsme si oddechli a zase budeme věřit, že se vyléčí. Dnes byl odeslán životopis a ve druhé obálce motivační dopis,snad je to tak správně. Nechtěla jsem se moc vyptávat a něco radit, protože odborníci nám řekli, že si musí svoje záležitosti vyřizovat zejména sám
Něco jsem asi špatně zmáčkla, zpráva nebyla dopsána, omylem jsem ji ale odeslala. Takže jen ještě chci napsat, že teď už budeme doufat v jeho přijetí u vás a hlavně v jeho výdrž a úspěch léčby.Ještě jednou moc díky. Zdraví Alena Bělonožníková
Zdravím všechny v červenáku!!!Chtěla bych touto cestou poděkovat terapeutce p. Tůmové za její pomoc při mých začátcích v abstinenci i potom, když jsem tzv. uklouzla mi pomohla a pomáhá i nadále. Jsem ji vděčna a moc ještě jednou dík. Všem, kteří se rozhodnout se léčit doporučuji tuto léčebnu, myslím si, že je nejlepší !!!!!!!
Vážená pani Lucka Kudláčková,
nepoznám Vás a ani Peťu Kudlaise. Je mi ľúto, že tu nie je a ešte viac mi je ľúto všetkých, ktorí tu nie sú a odišli z tohto sveta prirodzeným spôsobom, ale aj neprirodzeným. Pred očami mi defilujú tváre našincov, ktorí za svoju závislosť zaplatili najdrahšie, svojím životom.
A koľko sme toho dokázali svojím najbližším nasľubovať, akí budeme, keď prestaneme, keď si dáme ten posledný pohár, tú poslednú fajnovú bielu potvoru, v podobe prášku alebo onen opiát , proste to čo bolo v našom živote prvoradé, čo hralo prím. V stave blaženosti a eufórie nám nechýbali ani tí naši najbližší, ktorí nám darovali život, s ktorým sme my tak ľahkomyseľne nakladali. Nestačili náreky, slzy matiek, prosby otcov, rady súrodencov, najbližších, pretože nám jednoducho nerozumeli, nepoznali náš svet, zahalení v závoje hmly a kocoviny.
Koľko som poznal takých, čo prešli liečbou v Červenom Dvore jeden krát a potom po recidívach , ešte niekoľko krát. Ozaj, prečo nestačilo len raz? Koľkí z liečby odišli dobrovoľne, koľko bolo však takých, ktorí sa nedokázali prispôsobiť, nedokázali na sebe pracovať, podriadiť sa skupine a práve pre nedisciplinovanosť museli liečebňu opustiť.
Zo svojich skúsenosti a poznatkov počas liečby, počas opakovačiek a nespočetných návštev „svojho druhého rodiska“ môžem zodpovedne prehlásiť:
Nepoznám žiadneho pacienta , ktorého by personál bezdôvodne vyhodil a ukončil jeho liečbu. Naopak. Vždy som obdivoval zdravotnícky personál, ako sa vždy a neustále snaží, aby pacient vyšiel z liečebne čo najlepšie pripravený na to, aby zvládol aj ti „nejsvízelnější, nejkrajnější „ situácie, ktoré ho na ceste abstinencie čakajú. Nikdy nelámu nad ním palicu, ani vtedy keď sa po čase vráti s recidívou. Mali by plné právo byť naštvaní na našinca, keď ich nevšedná a obetavá práca vychádza nazmar. Vždy však veria a dúfajú, že raz to snáď vyjde.
Každý sme si strojcom svojho šťastia, ktoré však niekedy držíme v príliš roztrasených a neistých rukách.
S pozdravom a úctou
Bc. František SLAMKA, patrón skupiny na oddelení „C“.
Pane Slamka, vy jste moje krevní skupina!!!!!!!!!!!!!
Je smutné, co se tomu chlapci stalo ( nevím co), ale na sjezdu se MUSÍME setkat. Renata
Vážená pani Renáta,
v mojom príspevku (8. 5. 2010) som Vám napísal, že budem vo štvrtok 20.5.2010 v Červenom Dvore. Mienil som, že tam zostanem aj v piatok 21.5.2010. Z osobných, ako aj objektívnych dôvodov som však bol len vo štvrtok poobede na komunite a potom hodinku s mojou skupinou. Bolo to pre mňa veľmi poučné, pekné stretnutie, už aj preto, že som od sjezdu v roku 2008 (20 mesiacov) nebol v liečebne, čo sa mi ešte, od roku 1982 nestalo. Moja fyzická prítomnosť, čo i len na krátku dobu, v mojom „druhom rodisku“ býva pre mňa vždy umocnená, vznešeným, vďačným sviatkom. V mojom mozgu, v duši, mi v krátkom záblesku prebehnú mysľou, všetky okamihy, ktoré som v živote prežil s alkoholom, aby som úprimne odpovedal na všetky otázky, ktorými sa na mňa obracajú pacienti komunity oddelenia „C“ a hlavne pacienti skupiny, ktorej som patrónom, viac, ako dve desaťročia. S radosťou, bez príkras, s patričnou dávkou hrdosti, však priblížim pacientom moju životnú dráhu, ktorú som prešiel za viac, ako 28 ročnú trvalú a dôslednú abstinenciu.
Pri tejto príležitosti sme spomenuli, aj na moje pôsobenie na tejto webovej stránke, ktorú ja považujem, ako som už niekoľko krát zdôraznil za KLUS, ktorý mi tak veľmi, hlavne v začiatkoch mojej dôslednej a trvalej abstinencii chýbal. A je len samozrejme, že som sa niečo dozvedel aj o liečbe a jej ukončenie u nebohého Peťa Kudláčka, ku ktorému sme sa zatiaľ vyjadrili len my dvaja resp. traja. Som pevne presvedčení, že sme sa obaja nezmýlili a svoj názor sme vyjadrili so znalosťou problematiky, s patričnou dávkou ľudského pochopenia.
Potešilo ma, že Vaše myslenie je v reálnom svete, akoby ozvenou môjho abstinentského žitia. Vy Ste to pekne nazvali, že som Vašou „krevnou skupinou“. Budem sa tešiť s každého Vášho úspechu, každého dňa, ktorý prežijete v dôslednej a trvalej abstinencii. Mám za to, že cestu, ktorú Ste nastúpili, štúdium odbornej, krásnej literatúry s problematikou závislosti, osobná účasť na stretnutiach abstinentov a v neposlednom rade aj písomné prejavy na týchto stránkach, Vás povedú tým správnym smerom. Verím, že sa na „sjezdu“ v záři 2010 stretneme.
V závere môjho príspevku by som veľmi rád poďakoval pacientom našej skupiny SLÁMCI za písomnú korešpondenciu a pozvanie do liečebne. Moje úprimne poďakovanie patrí pánu riaditeľovi, vedúcemu oddelenia „C“ PhDr. DEJMKOVI, p. PhDr. KUKLOVEJ, psychoterapeutke p. SLÁVIKOVEJ, ako aj všetkým, ktorí prispeli k tomu, že som prežil krásne „psychoterapeutické, ľudské chvíle“, ktoré sú pre mňa impulzom v mojej trvalej a dôslednej abstinencii.
S pozdravom, s úctou a vďakou,
Bc. František SLAMKA, patrón skupiny na oddelení „C“.
Asi vám naruším idylku vzkazovníku všech abstinujících…… Vzpomeňte si na Peťu Kudlaise, kdo ho znal…….. Už skoro rok tu není. Personálu rozhodně neděkuju, je to částečně jejich vina, když byl vyhozen,úplně ho to skolilo……Není k tomu co víc říct.
Vážená Lucko,
Péťu Kudlaise jsem neznala, ale určitě bych nedávala vinu personálu ČD (nevím, co se stalo), ale vyhazov je vždy ZA NĚCO. Nikomu z nás by vyhazov neprospěl, ale do léčebny se nastupuje s tím, že se budou dodržovat nějaká pravidla a ta byla asi porušena. Je mi líto, že se asi stalo něco zlého, ale každý jsme samostatná osobnost a každý se musíme snažit to své trápení zvládnout sám. Ona i ta dokončená léčba a nástup do „normálního života“ není žádný med, ale člověk se s tím musí poprat sám. Nezlobte se na mě, opravdu nevím o co jde, ale jak vidíte na těcto stránkách, většina z těch, co opravdu chtěla to zvládla.
Renata Valkonyová
Asi jste ho neznali,vybornej kluk,kterej nezkazil žádnou srandu.I díky němu proběhl silvestr v CD 2000-2001 velice uspěšně.Věřím,že nechybí jen mě.At odpočívá,určitě je mu líp. ROBERT Uhlíř odd C
Měl a budu ho mít moct rád.Nevim co dodat.Je mi to moc líto.Robert
Lucie,kdyby jsi měla zájem si o něm popovídat,zavzpomínat,budu jedině rád.Mám i video ze silvestra. moje číslo 723910466.S lítostí Robert
Pomalu neni dne abych si nevzpoměl,řekl bych že jsme k sobě měli blízko.Moc jsem si ho vážil a do dneška nechápu co se v něm odehrávalo.Na venek borec,můj vzor.Kdyby jsi si chtěla zavzpomínat,jsem tu.Robert 723910466
Zdravím všechny současné i abstinující pacienty a všem přeju spoustu zdraví, trpělivosti, odhodlání a hlavně zdravého rozumu. Léčbu jsem absolvovala v roce 1999 (8 měsíců) s návazností na komunitu, od té doby abstinuji a jsem na to hrdá … i když společnost tvrdí, že abstinence je normální (a má pravdu…). Mám úžasného manžela, dvě krásné a hlavně zdravé děti a musím říct, že i když život není peříčko, stejně ho mám ráda. Držte se všichni, stojí to za to!!!
Zdravím s. Kocourkovou, s. Hrycovou, personál odd. A a hlavně MUDr. Jirku Dvořáčka.
Zdravím všechny do čd a na odd. B.Jsem v pořádku a chtěl bych se s Vámi podělit o to že s přítelkyní čekáme miminko a jsme ve 4 týdnu,to je ted motivace jako hrom ta nej.I genetika dopadla dobře tak jsem moooc rádBude to náročný,ale zvládnu to.Tak se mějte všichni moc krásně ,pane doktore ono to nějak jde a dost často myslím na vaše slova a pane magistře na vaše taky,taky zdravím všechny sestřičky z B a asi se přijedu zas podívat,hezké dny všem a pacientům hodně odvahy.Tomáš Pecha
Zdravim vsechny z Cerveneho Dvora! Najde se tady nekdo kdo se mnou absolvoval lecbu v r. 11/96 – 03/97 ?? Uspesne abstinuji a drzim vsem palce! mail: lukassznapka@seznam.cz dekuji a mejte se! 🙂
Omlouvam se byl to rok 97-98 byl tam jeste pa DR. Charvat, uz je to pekne dlouho… 🙂
Zdravím všechny do Červeného dvora, pana Mgr. Smíška, PhDr. Vlniešku, samozřejmě Kamilu a sestry na oddělení B. Dlouho jsem se neozval a opakovačku jsem také neabsolvoval. Musím říct, že do konce roku 2009 to ještě nebylo úplně to co jsem si plánoval při léčbě. Musím se přiznat, že jsem párkrát hodil do automatů ‚drobné mince‘ co jsem měl u sebe a pokaždé mě to strašně štvalo a uvažoval jsem jít znovu do léčení tyto dvě ‚smutné‘ události byly v rozmezí posledních tří měsíců minulého roku. Od nového roku se hodně věcí změnilo…pronajal jsem si byt, získal jsem slušnou práci a před několika dny jsem podal přihlášku na vysokou školu 🙂 Od nového roku kdy jsem začal předělávat svůj byt, jsem v podstatě na hraní automatů nemyslel. Ani jsem neměl moc času…v nové práci jsem procházel měsíčním školením..pracuji v bance, jako telefonní bankéř 🙂 Nebojte přístup k penězům nemám 🙂 Ten byt a práce mě zaměstnává a baví natolik, že snad to gamblerství ze sebe pomalu dostávám. Již 5 měsíc jsem se k automatu nepřiblížil 🙂 Snad to vydržím…nevěřím si stoprocentně. Nicméně pomalu ale jistě si plním plány z léčebny…byt už mám, práci také, na vysokou jsem poslal přihlášku, částečně splácím dluhy. Nevím jestli to vše zvládnu najednou..práci, školu, dluhy…snažím se urychlit to co jsem promeškal. Ještě tu partnerku bych potřeboval, ale to snad přijde časem 🙂
Nevím jestli můžu, ale rád bych slyšel Váš názor na můj dosavadní život po léčebně. Vím, že toho všichni máte hodně, ale byl bych moc rád, kdyby mi někdo z terapeutického týmu na Béčku napsal na email: MiroslavPospichal@seznam.cz
PS: Rád někdy přijedu, možná v létě alespoň na dva dny, samozřejmě bych dal předem vědět.
S přáním pěkného dne
Mirek Pospíchal
Pane Miro
Jmenuji se Vladimir a pred 12 lety jsem se lecil na zavislosti alkoholu a geamblerstvi,ani nevi jak se to spravne pise.
Nejdrive Te grattuluji ,ze se tak dobre drzis.
Ja abstinuji 12 let.Je to velice tezke,prave proto,ze zacit pit alkohol,nebo zacit hrat bedny je otazka vterinoveho rozhodnuti.
Mam strach a respekt z alkoholismu,z drog ,geeambl.
Je to casovan bomba a stale se nebere vazne.
Pane Vladimíre,
děkuji za podporu 🙂 Asi víte jak je to těžké. Já se snažím vždy když na mě přijdou ty špatné myšlenky dělat a zabavit se něčím jiným. Od začátku roku mi to úspěšně vychází, ale hodně se bojím toho, že nastane stresová situace, kdy selžu a půjdu si zahrát. Tím bych ztratil vše, čeho jsem po léčbě dosáhl a to mě možná drží nad vodou. Mirek
dík za pozdrav,jsem rád,že se držíte,rádi Vás zde uvidíme,co sjezd?
Ahojky, též všechny zdravím. Trošku jsem se tu porozhlédla a koho tu nevidím…..:-) Ilonka, Terezka….
Já jsem doma necelý týden a dost se mi stýská. A tak jsem ráda za každý kontakt.
Moc se těším na opakovačku, kterou mám 8.8. Tak jsem zvědavá ……. Mějte se všichni a hlavně nezlobte.
Ahoj Kačko, tak ty jsi to dokončila, to je super:-) Venku je to boj, ale dá se to…. Vůbec to není jednoduchý a hlavně ti chlapi, ale to tobě asi nemusím vyprávět:-) Přeju Ti hodně stěstí a lásky! Tereza
Terezko, o těch chlapech máš pravdu. Mrzí mně mé jednorázové selhání, kterým jsem zbytečně zahodil, myslím si, náš pěkný vztah. Mrzí mne daleko více věcí, ale na výčet z nich by tyto stránky absolutně nestačily. Chci se ti touto cestou omluvit za vše špatné co jsem ti udělal. Přesto na to krásné budu vždy vzpomínat. Doufám jen,že vše ustojíš a nebudeš to řešit tím, kvůli čemu jsi v ČD byla. Jsem však přesvědčen, že jsi silná osobnost. Jen mi prosím věř, takhle jsem to nechtěl. Plně již chápu proč jsou v léčebnách vztahy zakázány. Moc na tebe myslím a měj se krásně.
Dobrý den Katko, jsem rád,že jste se tu objevila – hrozně se mi líbil ten Váš poslední zápis v knize na A-čku, který jste četla na poslední hodnotící. Jsem rád, že jste odcházela s pocitem, že „zámek je na Vás hodný“. Přeji Vám všechno nej, i když Vám snad nemusím připomínat,že všechno je jen ve Vašich rukou. Mějte se fajn…
Všem alkoholikům vřele doporučuji sjezd AA v červnu na Moravě, víkend.200 abstinujících .
K tomuto se mohu jenom připojit!!!! Byla jsem už na 2 sjezdech (abstinuji 2 roky) a prvního sjezdu jsem se strašně bála – nikoho tam neznám, co tam po mě budou chtít atd. Kdo mě zná, ví, že se všeho nového dost bojím. Ale byla to senzace. Teď v Beskydech (je to 14 dní) byla diskotéka a já jsem tam vůbec nechtěla jít – myslela jsem si, že bez alkoholu se už vůbec neumím bavit a natož tancovat. Škoda, že diskoška končila o půlnoci. Byli jsme všichni tak rozjetí, že člověk, který by nevěděl, že jde o sraz AA, si musel myslet, že jsme všichni namol:-))))))))). Přijela jsem tak „nabušená a natěšená“, že mi dal manžel fouknout!!!! Samozřejmě NIC, ale jak Líba doporučuje, kdo může a je to v jeho možnostech, určitě přijeďte – tolik srandy jsem střízlivá už dlouho nezažila. A děkuji tímto p. Liškovi z AA v ČD, že mě k tomu přemluvil – vlastně donutil. A ještě jeden postřech – byla jsem strašně žárlivá a teď se to obrací!!!!! Musím se někdy až smát, jak jsem byla blbá, když teď vidím nad fotkami ty výslechy: kdo je to – proč Tě drží okolo ramen – co jste dělali večer – jak to, že jsi nepřečetla tu knížku, kterou jsi si kvůli tomu kupovala :-))))))). Opravdu to stojí za to.
Renata Valkonyová
Milá Renátka,
nikdy som medzi AA nebol a vlastne ani nebolo, v mojom regióne o takýchto kluboch ani počuť. Mne museli vystačiť skupiny a potom už ani tie, pretože väčšina pacientov zrecidivovalo a tým to skončilo. Takže moja cesta abstinenta sa pohybovala pri čítaní krásnej ale i odbornej literatúry z oboru závislosti alkoholovej. Nepohrdol som však ani dobrou beletriou, ktorá pojednávala o drogovej závislosti.
Niektoré príbehy ma fascinovali ale môj problém spočíva v tom, že neviem cítiť, ako drogový závislý. Mám na mysli prežitky, stavy halucinácii a iné sprievodné znaky. Proste nemám to pod kůži.
Počas mojej trvalej a dôslednej abstinencii som sa tiež zúčastnil, asi trikrát zábavy, čisto abstinentskej. Bolo to úžasne. Bol som mladší a tie pocity boli úchvatne. Hlavne, keď sme vyrazili ráno do ulíc, v jednom krásnom meste na západnom Slovensku. Vtedy jeden z abstinentov predniesol takúto vetu: Toto mesto, ešte nezažilo a ani nezažije, aby v jeho uliciach bolo po plese „ráno“ toľko triezvych ľudí! Mal vtedy veľkú pravdu a nás, ktorý sme išli spevom napĺňal pocit radosti a dojatia. Aj vtedy patrili moje myšlienky Červenému Dvoru.
Teší ma Renátka, že abstinuješ a žiješ životom trvalého a dôsledného abstinenta! Ver mi, že toto je pre našinca jediná a správna cesta, aj keď sa zdá byť veľmi dlhá a pre niektorých nepredstaviteľná. Zdá sa, že horizont je ďaleko! V skutočnosti sa k nemu približuješ každým, trochu úspešným dňom, keď aj v životných peripetiách si našinec s čistou hlavou poradí oveľa reálnejšie, ako tomu bývalo pri stavoch, keď si mávol rukou nad problémom ale aj nad vlastným životom.
Kedysi, keď sme písali o Hanke, si vyslovila prianie mať poznať. Takže Ti oznamujem, že 20. 5. 2010, vo štvrtok poobede prídem do liečebne a zdržím sa do piatku 21. 5. 2010, keď po vyhodnotení odídem. Bude ma tešiť, ak budeš v tom čase v liečebne, uvidíme sa a prehodíme zopár optimistických slov, s postrehmi a názormi na Tvoj, ale aj ten môj život.
Veľmi sa teším na skupinu, na komunitu oddelenia „C“, všetkých terapeutov, sestričky , proste na všetkých. Od roku 1982 sa mi nestalo, že by som nebol tak dlho v mojom rodisku!
S pozdravom, vďakou a s neskonalou úctou
Feri Slamka, patrón skupiny na oddeleni „C“!
Zdravím všechny v ČD.
Tento pátek to už bude 14 dní co jsem z léčebny a vše je OK. Sice to je jen 14 dní ale i tak. Vrátil jsem se do původního života + navíc AA, návštěvy AT, pravidelný antabus a vše je v pohodě a klidu… Přátelé zůstali, rodinný kruh zůstal, .. vše je OK a pořádku. Ještě teď dořešuji práci, ale to bude taky v pořádku… Ještě jednou bych proto rád poděkoval za péči všech zúčastněných osob (jak ter. teamu, sestřičkám, pacientům, kuchařkám, …) a zároveň je i tímto způsobem pozdravil.
Děkuji
Karel Moravec
Držíme palce, ozvěte se zas.
Vy se mnou nemluvíte 🙁 Renata V.
Já Vás mám tiše rád (:-).
Já se Vás spíš bojím :-))))))))))) Renča
Břéta zdarví Ilču… Ale neví, jestli si ho Ilona pamatuje.
No dobrý, zase jsem si to jednou po sobě nepřečetla….
Ahoj Ilčo, moc tě zdravíme a jsme rádi, že jsi to zvládla a doufáme, že budeš abstinovat (s Mírou) jako my. Zároveň zdravíme všechny co navštevují tento web a úspěšně bojují se závislostí. Chtěli bychom pozdravit veškerý skvělý personál, zejména p. Debnára, personál odd.A a odd.C v čele s Mudr. Dejmkem a paní Slavíkovou
Chtěla bych jen pozdravit všechny, kdo navšťevují tyhle stránky. Je to pár dní co jsem “ venku „, takže se ani nemůžu chlubit, ale co bych strašně ráda udělala je to, že bych hrozně ráda poděkovala všem, od terapetů, setřiček až po kamarády a kamarádky, za to, že jsem měla tu možnost se léčit a poznat zároveň spoustu báječných lidí..Díky
Ahoj Ilčo, zdravíme tě a jsme rádi, že jsi to úspěšně zvládla a budeš pokračovat v abstinenci (s Mírou) stejně jako my. Zároveň zdravíme všechny, kteří s tím úspěšně bojují, p. Debnára do parku, skvělý personál odd.A a odd.C v čele s p. Mudr. Dejmkem a paní Slavíkovou.
Ahoj Ilonko,drzim ti palce a jsem rada ze jsem te poznala,urcite vis ze je Linda v Nemecku na 4mesice na praci,snad to zvladne moc na vas vsechny myslim a preju hodne uspechu v abstinenci.Take zdravim pana Debnara,pani Matouskovou a vsechny ostatni kteri se o vas tak uzasne staraji zdar Daja
Hledá se krasavec David Léďa!!!!
Davide, co je s Tebou? Už jsi se tu strašně dlouho neukázal a člověk neví, co je s Tebou!!!
Okamžitě to naprav!
Renata Valkonyová
Pro Magdu Bartákovou:
tak co tombola na módní přehlídce? Vyhrála jsem něco? Představte si, že na sjezdu AA v Beskydech jsem měla do tomboly 4 lístky a 3x jsem vyhrála – parfém, šitíčko a gumové medvídky :-). Jinak to tam bylo super – trsali jsme od 19.-24.hodin jako šílenci. Jsem myslela, že už ani neumím tancovat, ale ono se to asi nezapomene – doleva, doprava,moderní. Vydržela bych na té tancovačce snad do rána – no, jak utržená od řetězu.
Všechny vás zdraví Renata V.
Dobrý den Renato, tak tady bohužel nic, žádný výherní lístek, jinak se nám to moc líbilo, o Beskydech už mi referoval p. Liška,že Vás nemohl dostat na kutě. mějte se moc hezky a vydržte, Magda Bartáková
Pro všechny co pamatujou italku. Zdravím
Nemam tady muj prispevek,ktery jsem psal asi pred 2.hodinami.Tak to teda ziram a dekuji.Ze by opet cenzura?
Ahojte všichni.
Za hodinu budu zvonit na bránu věznice ať mne tam na rok pustí.Kdo mne zná ví o co jde a pro ty ostatní píšu : věřte že život je nádherný a že každý z nás máme nárok na zdraví, šťestí a lásku. Jestli nevíte kudy kam přijďte sem nebo do jiné léčebny, poslouchejte co Vám říkají a NĚCO se sebou dělejte.Za rok se ozvu :-))) .Držte se a kdyžtak napište sem a budu rád když napíšete i mně.
Adresa: Milan Červeň nar.1.9.1967
Goethova 1929/1, 37001 České Budějovice 7
Ahoj Káto, byl jsem tam s Davidem celou dobu jeho pobytu. Když jel domů na vycházku, jel jsem s nim (jsem ten típek z Chebu) a domluvili jsme se, že se po léčbě sejdeme. Společně, já se ženou a dětma a ty s Davidem a dětma. V komentáři nad tvým je můj e-mail. Napiš mi,prosím, telefonní číslo na Davida. Zavolám mu, bydlím kousek od Vás, dáme si spicha a pokecáme. Je mi moc líto, že se David ožral. Vůbec tomu nějak nemůžu uvěřit. Přišel takový vyrovnaný, rozumný…. Vždyt byl na antabusu. Se zbláznil nebo co?
Ty to zkus zatím nějak ustát, uvidíš, co se bude dít dál, doufejme, že to byl jen zkrat a že to David ustojí.
P.S. Měl jsem telefonní číslo přímo na Tebe, ale asi jsem si ho neuložil nebo jsem ho omylem smazal, nevím. Ozvi se mi na můj e-mail. Opravdu bych s ním chtěl mluvit. Přijel bych za ním. Rozuměli jsme si spolu!!!
Zdravím tyto stránky,jen chci oznámit,že se nám včera v pátek vrátil po 3měs. manžel a tatínek David naší dvouleté holčičky.Bohužel,dnes už mi ho domů večer přivedla policie s dluhem v hospodě.Jsem moc zraněná a zklamaná.Opět musím poslouchat hrubé nadávky.Nevím co mám dělat dál.Jestli to mám ukončit.Už nemám sílu.Nevím,kde se stala chyba.Přitom vždy když jsme si psaly,působil na něj červeňák velmi pozitivně.I na mě.A to se na další opakovačku těší.
Dobrý den, David Vás a vaši dceru má velmi rád. Aby vám to mohlo k něčemu být, musí abstinovat. Doporučuji Vám tvrdý, nekompromisní přístup – bez abstinence u vás doma nemá co pohledávat. Jestli mu na vás záleží, ví co může dělat.
Pane doktore, jsem mamka Vašeho bývalého pacienta Michaela H., léčil se v ČD od zač. prosince do zač. března 2010, odd. B (Hrušky). Asi měsíc to doma vypadalo, že se „chytil“, hledal si práci, koupil byt, mezitím bydlel přechodně u mě, docházel na individuální doléčovák v Brně. Ale pak nastal 1. relaps, pár týdnů klid, a spadl do všeho znovu; teď o něm už 6 týdnů nevím, netuším kde je, co dělá, mobil celou dobu nedostupný, chodí mu sem upomínky, doporučené dopisy, tuším že veškeré jeho peníze opět skončily tam, kde předtím. Jsem zoufalá, mám strach, ale uvědomuji si, že je to jen jeho život a jeho volba. Zkouším ho všemožně hledat, ale vlastně nevím kde. Můžete poradit, prosím?
p. Aleno, synové mívají období, kdy je názory matek nezajímají i normálně, natož když jsou v období aktivní závislosti. Pak mívají období, kdy se neukazují, protože se za sebe stydí a období, kdy se ukazují, protože něco potřebují. Obecně synům pomáhá, když mají matky, které se nadměrně nehroutí a když znají pravidla rodinné hry. V otázce závislostí se často vyplácí pravidlo jednoduché: Když nebereš, máme tě rádi a těšíme se na tvé návštěvy. Život si zařizuješ sám. Když bereš, máme tě rádi, k nám domů ale nesmíš a jediné s čím ti pomůžeme je zařídit si léčbu, pakliže o to sám stojíš. Nedovolíme ti nás zneužívat finančně ani jinak (odhlášení z trvalého bydliště..). Nezbytné je v tomto duchu spolupracovat v rámci celé široké rodiny. Je-li to možné, je užitečné věnovat čas posílení rodičovského/partnerského spojenectví a nenechat se vázat životem syna (byť po narození mého vlastního začínám pozvolna chápat, jak je to obtížné). Pevně věřím tomu, že Michael se Vám bude nakonec chodit ukazovat, abyste na něj mohla být hrdá.
Jste-li ve stavu, že nedokážete syna nehledat, ptejte se v K-centrech či přímo v Brněnském doléčovacím centru; je dobré si tam o tomto tématu s pracovníky promluvit.
Pane doktore, mockrát Vám děkuji za povzbudivá slova, dokážete dodat odvahy a síly. Mně se zdál časem můj postoj příliš tvrdý, protože jsem to synovi takto kategoricky postavila, jak radíte. Stále doufám, že se vše spraví a syna zase někdy uvidím. Ještě jednou děkuji za syna, za sebe i všechny Vaše klienty, které navracíte do normálního života.
Pane Mgr. Smíšku,
přečetla jsem si Váši odpověď jedné mamince, která má velký strach o svého syna. Píšete, že lecos začínáte chápat a přehodnocovat po narození Vašeho Vojty. Takže, jste alespoň trochu pochopil v tomto i mě? Jsem zrovna ta matka, která se hned hroutí. Psala jsem Vám na adresu odd.B mejl, kde vysvěstluji zrovna svoji situaci se synem /je to už asi měsíc/. Po promoci mi zůstal v Praze a já začala jančit, ale ustála jsem to. Asi se tento mejl k Vám nedostal,protože věřím, že byste mi odpověděl. Opět došlo na Vaše slova – Syndrom prázdného hnízda! Nebýt antabusu, tak nevím, nevím….
Děkuji za vše. Renata V.
Ahojte Kateřino,
byl jsem s Davidem, končili jsme spolu, dokonce jsme spolu jeli autem. To co se stalo je určitě moc zlé, na to jsou slova útěchy slabá. Nevím, buď to byl hodně nešťastný závěr léčby, pak by bylo snad dobré to překousnout, nebo to David nezvládá a potom musíte myslet na sebe. Vyhledejte odborníky,každá poradna AT,nebo pycholog či psichiatr se Vám budou snažit poradit. Já dnes nastupuji na rok do vězení – co jsem si navařil musím si i dojíst – takže zde nebudu reagovat, ale to je jedno jde o Vás, malou a Davida. Přeji Vám hodně síly. Vzdát se je tak lehké, vím to dobře sám, bojovat je těžké ale odměna příjde – URČITĚ. MIlan
Ahojte všichni.
Za hodinu budu zvonit na bránu věznice ať mne tam na rok pustí.Kdo mne zná ví o co jde a pro ty ostatní píšu : věřte že život je nádherný a že každý z nás máme nárok na zdraví, šťestí a lásku. Jestli nevíte kudy kam přijďte sem nebo do jiné léčebny, poslouchejte co Vám říkají a NĚCO se sebou dělejte.Za rok se ozvu :-))) .Držte se a kdyžtak napište sem a budu rád když napíšete i mně.
Adresa: Milan Červeň nar.1.9.1967
Goethova 1929/1, 37001 České Budějovice 7
[Reagovat]
.
Vazena Kato
Nemohu Vam rikat ,co mate delat,ale napisi Vam svuj pribeh.Nejdrive mne dovolte Vas pozdravit.
Jmenuji se Vladimir,je mne 52 let.Je to 12 let,co jsem se take ja lecil se zavislosti na alkoholu a geamblearstvi.Pred tim jsem 20 let
byl clovek,ktery chodil na pivo,opijel se a nemel stale penize.
Do toho vseho,zacali v hospodach umistovat hraci automaty a ja se stal na dva roky byt zavisly jeste na nich.Co jsem prozival
se asi neda ani popsat.Co prozivala rodina ,popsat take asi nelze.
Bylo to peklo na zemi.Deprese,navaly,strachy,stresy,brani prasku pro ukonceni sveho zivota.
Az posledni kapka ,kdy jsem uz mel sam sebe dost,ve svych 38letech,jsem se rozhodl vyhledat odbornou pomoc.Byl jsem zoufaly,nevedel jsem ,co mne vlastne ceka.Rodina mne odsoudila,rekla,ze jsem blazen,stydela se za mne,na zacatku mne to vadilo ,ale dnes vim,ze jinak se chovat nemohli,meli pravdu.
V roce 1998 jsem sel na psychyatrii a tam dostal doporuceni na leceni v Plzni na Lochotine,lecil jsem se se zavislosti na alkoholu a geamblearstvi.
Zacal muj NOVY zivot.Mam 2 syny.22 a 24 let.
2 mesice jsem byl na oddeleni a byl rozhodnut,ze skoncuji se svoji zavislosti.Moc jsem po tom touzil.
Po 2 mesicich terapie a ochoty pacientu a zdravotniho personalu,doktoru,mne dokazat naslouchat,jsem lecebnu opustil
nabyt eufourii zacit NOVY zivot.Cekal jsem ,ze mne rodina pochvali
a da najevo,ze se vratil jiny clovek,ale nic takoveho se nestalo.V te dobe jsem byl jiz 3roky rozvedeny ,bez majetku,bez sveho domova.Zil jsem u maminky,zacal podnikat,davat svym synum penize bez zasluhy,nebot mne jich bylo lito.Me podnikani se zhroutilo ,ale ja byl strizlivy a sel dal .Ma strizlivost trvala 2 roky,
sel jsem s kamaradem do hospody,pil dzus,najednou se to stalo,rekl jsem si o pivo,bylo to jako kdyz vybuchne sopka,opil jsem se tak ,jak snad nikdy v zivote.Rano jsem vydeseny sel
do lecebny na ambulanci a rekl co se mne stalo.
Nastoupil jsem na novou lecbu do Cerveneho Dvora.Uz jsem vedel,
ze jsem opravdu zavisly a nemocny.
Lecbu jsem absolvoval uspesne,ale jiz jsem vedel,ze musim byt
na sebe prisnejsi a musim mit z alkoholu skutecny strach a respekt.
Je to 12 let ,co uspesne i moji recidivou ,zvladam nepit alkohol a nehraji automaty.
Mohu rici,ze se muj zivot zmenil o 180stupnu ,pozitivne.
Ziji jiz 6 let v Londyne,vybral jsem si tento zivot,protoze zde je zivot tezky a napiti alkoholu by znamenalo nyni obrovskou prohru,mozna muj konec .
Ja jsem v pohode,ale moji synove NE.
1.syn 24.lety je zavisly na heroinu,uz nekolik let,byl zavreny za kradeze,aby mohl zaplatit deni davky az 5000kc
Nyni ceka na druhe vezeni
2.syn 22.lety zije se mnou v Londyne,je zavisly na TRAVE a asi jinych drogach.
Ja se o nej staram,varim,nakupuji,peru,platim najem.On se svymi
penezi nevystaci.
Jsem zoufaly a bezmocny.Drogy nici nasi rodinu,PEKLO pokracuje,nyni jsem pochopil jak hrozne musela ublizovat moje zavislost me rodine.
Jsem stastny za moji strizlivost,mohu realne resit tohle peklo.Miluji
sve syny,ale tato laska jim ublizuje.
Stale kritizuji synovo fetovani,nelibi se mu to,tak urazi mne,hleda na me chyby,rika,ze jsem spatny otec,ze on by tohle nikdy synovi neudelal.Chci ,aby se 30.dubna ,ode mne odtehoval.Musim zmenit i ja bydliste,protoze bez pouziti nasili,by neodesel,nejsem nasilny typ,neumim to.Jem jecim a vyhrozuji.
Jsem z toho zoufaly,protoze mam obrovsky strach jak to skonci,bude se citit ublizeny,bude fetovat ,pride o praci ,o strechu nad hlavou.Ja Vas velice chapu .Ja jsem na sebe hrdy,ale synovo zavislost mne pomalinku tahne dolu.Jak dlouho to vydrzim?
Nelze vyhrat se zavislosti kazdeho cloveka,nebot klic k vypnuti motoru zavislosti ma u sebe jen on sam,jen on sam rozhodne ,kdy jej pouzije.Dokud budeme platit jejich zavislost,nebudou se N I K D Y citit zavislosti ohrozeni.
To je muj kratky pribeh a citim s Vami.
Napiste.
Dekuji Vam
Vladimir Londyn
To Jan Černohorský- Honzo, napíšu sem svoji e-mailovku, ozvi se mi prosím, potřeboval bych od tebe nějaké fotky. Domluvíme se jakým způsobem bychom to udělali (asi letecká pošta). Taky jich mám plno, poslal bych taky nějaké. To neplatí jen na Honzu, ale na všechny, kteří tam se mnou byli a vlastní nějaké fotky. Jsem rád Honzo,, že se držíš, jen tak dál.
Zdravím celý terapeutický tým a komunitu B.
P.S. Pane Debnár, už se na Vás těším, od 27.6.2010 spolu budeme zase makat (ale jen týden)
P.P.S. Tady je ten můj e-mail—-b.chromcik@seznam.cz—–
Pane Chromčík ty Vaše „zlatý ručičky“ mi tady chybí, v červnu se těším a koukejte se držet plánu, abyste to třeba nepřehodnotil a neřekl si, že ta opakovačka je na nic. Fakt Vás rád uvidím, tak to tak berte.
Z parku zdraví A.Debnar
Pane Debnár, dneska jsem si v práci zadával požadavky na volno(děláme to vždy tak na tři měsíce dopředu) a už to mám zadané a odsouhlasené od vedoucího. Takže dnes už můžu říct na tuty, že dorazím. Pokud mě nesrazí trolejbus nebo si magnetofonem nevypíchnu obě oči….:))))
Mějte se Vy i všichni ostatní
Chtěla bych vám všem poblahopřát k vynikajícím výsledkům průzkumu PL. Pozorně jsem si přečetla hodnocení a prostudovala tabulky a mohu se vším souhlasit. Jinak to ani dopadnout nemohlo, protože jste opravdu všichni machři na slovo vzatí.
Opravdu všechna čest a jen tak dál.
Renata Valkonyová
dík za uznání,veselé svátky dr.
Pane doktore,
vím, že jste zatížený za Třeboň. Sama jsem tam jezdila několik let (už jsem nevěděla co si přát k Vánocům), tak jsem vždy dostala poukaz do lázní, – Třeboň. Tento rok jsem si našla na internetu hotel Wellnes-spa ve Fryburku a mohu Vám říci, že se to s Třeboní nedá vůbec srovnat! Je to tam super. Zajděte na thajskou (klasickou) masáž a uvidíte. Sice mi thajka zlámala pár žeber :-), ale všechny procedury stojí za to. Fakt je to tam bezva a jinam snad už nepojedu – jenom tento pátek na sjezd AA do Beskyd a tam mě určitě sežere medvěd (i když můj manžel tvrdí, že ho určitě přitáhnu domů,že ho ukecám (a to jste si všichni mysleli, že jsem němá :-))))))).
Moc vás všechny zdravím. Renata Valkonyová
dík za nápad,asi dám na vaší radu,i v Třeboni bylo dobře,ale rád by Vás uviděl ???
Vážený pane doktore,
zrovna ve středu večer, když jste kráčel se svou manželkou a krabicí zákusků nebo chlebíčků, jsem šla celou dobu za vámi. Vy jste odbočili na autobus na Špičáku (myslím, že byste serpentýnu zvládl levou zadní 🙂 a já se celou dobu odhodlávala Vás oslovit. Asi u vás bylo nějaké „mejdlo“ a já měla jsem připravenu otázku: CO SE BUDE PÍT? Nakonec jsem se, kvůli Vaší manželce, neodhodlala a kopec jsem vyšlápla dříve než přijel nahoru váš autobus. Chtěla jsem Vám alespoň zamávat. Takže příště si dáme výšlap spolu, jo? NEVÍM (jé a básničku psát nemusím), kdy Vás zase takhle potkám, ale určitě jste museli jít okolo mé kanceláře, takže až půjdete zase s tou krabicí sám, stavte se pro mě. Moc Vás zdravím Renata V.
Na úvodní stránce Červeného Dvora je ve třetí zprávě napsáno
Vážení přátelé,
předběžně oznamujeme, že sjezd úspěšných pacientů proběhne
3. září 2010. Informace o sjezdu budeme průběžně upřesňovat.
Jiří Dvořáček
Stačí to takhle Renato? Jinak ahoj na AA. Milan
Děkuji za ochotu Milane. Je vidět, že jsi vzorný pacient a máš, jako vždy, o všem přehled! Okamžitě jsem si úvodní stránku přečetla a máš samozřejmě pravdu. Omlouvám se, že jsi si kvůli mě „trochu“ opotřeboval při psaní prstíky. Slibuji, že se polepším, ale to víš, pracuji jako děs, tak mi to uteklo. :-). Renata
DOTAZ!
Prosím o sdělení, zda se letos uskuteční sjezd a jestli ano, tak kdy. Obracejí se na mě spolupacienti se zajištěním ubytování v Krumlově a každý má jiné informace.
Děkuji za ochotu.
Renata Valkonyová
Renato, sjezd je první sobotu v září 3.9.2010 .Jinak ahoj na AA. Milan
Milane, nevím, jestli mi už šibe nebo co, ale podle mého kalendáře je 3.9.2010 v pátek a NE v sobotu. Chybička se vloudila, ale Tobě? No, stane se………. :-).
Renata
Ahoj zdravím Oddělení B.
Potěšilo mě, že nejsem v apstinenci sám. 🙂
VYDŽTE!!!!
ANO, ČERVENÝ DVŮR JE NEJLEPŠÍ, S BEZMEZNOU ÚCTOU A POKOROU SE KLANÍM PŘED VŠEMI A VŠÍM CO K ČERVENÉMU DVORU PATŘÍ, I JÁ JSEM SE DÍKY NĚMU ZNOVU NARODILA. GRATULUJI CELÉMU TÝMU PANA PRIMÁŘE K TOMUTO OCENĚNÍ. MÉ DÍKY VÁM JE MÁ ABSTINENCE, PEVNĚ VĚŘÍM, ŽE VÁM TAKTO BUDU DĚKOVAT HODNĚ DLOUHO. VAŠE DANIELA NOGOVÁ
dík,nadále fandím,ale rád Vás uvidím,event. na sjezdu.
Zdravím všechny kteří nakukují na tyto stránky a přemýšlejí zda se jít léčit. Jestli vám není v tom v čem nyní žijete dobře tak neváhejte a volejte (v kontaktech – příjem) poradí vám co je nutné pro nástup udělat. Mně to zde neskutečně pomohlo, dá se říct že jsem se podruhé narodil, našel jsem zde sám sebe a ta 14 dní odcházím. Jsem gembler, přišel jsem o všechno, byl jsem na samém dně, ale díky ,,červeňáku“, díky práci na sobě jsem se začal mít rád, mám chuť do života a věřím že když se budu držet rad a pokynů tak kvalita mého života bude vysoká. I za pokus to stojí, násilím tu nikdo nikoho nedrží. Držím vám palce. Milan ěrveň
Zdravim celý terapeutický tým a také komunitu. Jsem po výkendu zcela zdráv. O výkendu jsem měl 1. kontak s osobou která měla na můj vliv velmi špatný účinek. Naštěstí jsem situaci v pořádku zvládnul. Dnes jsem nastoupil konečně do práce a zařizuji masážní salón. Hrubá stavba je naštěstí skoro dokončena takže zbývá už jenom vybavení. Do Školy budu volat dnes a dozvim se konečně kdy mám opravné termíny zkoušek. Jinak masážní kurz paní Doktorko Petro F.B. budu dělat před prázdninama, ale ještě není stálé datum zkoušek. Jinka zdravým celou skupinu Novotných a držte se chlapi, stoji to za to.
Také Vás zdravím, pane Černohorský! Jsem ráda, že se držíte a první nepříjemnou „situaci“ jste v pořádku zvládnul. Přeju Vám, aby se Vám nadále dařilo v práci a na zkoušky budu držet pěsti!
V. Zimmelová
Ahoj Honzo, je fajn že se držíš a že jsi (jak jsem i předpokládal) nezahořkl. Drž se toho co dokážeš, nauč se nové věci a lidi Tě budou brát. Na ,,blbce“ narazíš vždy, nenech si od nich otrávit ani minutu, moudřejší ustoupí… Jsi dobrej kluk. M. Červeň
Zdravím Vás, pane Černohorský, ráda slyším, že se držíte a snažíte se vyrovnávat s hořkostmi života. Na zkoušky Vám držím pěsti, zvládnete je, určitě se zase brzy ozvěte. Petra Fraško Burkhardová
Pročítám si vaše vzkazy, a vzpomínám na vás. Zdá se, že letos bude (když se nic nepokazí) sjezd, tak se na vás těším.
Já na Vás také :-))))))))))))))).
Renata V.
Dobrý den pane magistře,jsem na konci programu na DC,ale budu nějak pokračovat dál aspon v idividuálech.Jinak jsem v pořádku,ale dělám velké chyby.Ted jen pracuji a vlastně nic jiného neznám.Musím udělat změny jinak mi vše zas skončí a to nechci.Mám chut od všeho utéct,ale nemohu nejsem sám a cítím že mám za vše větší zodpovědnost.Asi si domluvím opakovačku,taky řešení jak si vše uvědomit a načerpat síy.Mějte se moc hezky a pozdravte všechny a gratuluji k ocenění Čdvora,které jksem viděl v televuzi.
Zdravím všechny a odd B mooooc.Po dlouhé době jsem se tady dostal.jsom v pořádku,pracuji a bydlím s přítelkyní,kterou mám ted v nemocnici,ale zvládám vše i když bych s tím někdy praštil.mám ze sebe ale radost,je to náročný,ale hezký.Přeji to všem,mějte se moooc hezky pan doktor a,pan Smíšek a všechny moooc hodné sestřičky z B
Zdravím všechny,tak už se mi to pomalu krátí a nervozita narůstá nebo obavy,sama nevím. Byla bych moc vděčná pokud by jste se se mnou podělili o zkušenosti jak se připravit, nějaký základní seznam věcí jsem sice obdržela,ale někde jsem si tada taky přečetla,že někdy je zapotřebí,,slušnější´´ oblečení(né džíny a tak), tak budu vděčná za každou maličkost z vašich vlastních postřehů a potřeb.
Ď. Nikča
Nikčo,
to „slušnější“ oblečení budeš potřebovat 2x týdně (na hodnotící skupinu a na volnou tribunu), jinak klidně můžeš chodit v džínách. Jinak si přečti co jsem tady psala HANCE. To bylo doufám vyčerpávající. Ničeho se neboj – mě už se to radí – mám za sebou 2 roky střízlivosti, ale při nástupu jsem měla možná – ne možná, ale skutečně větší obavy než Ty. Všichni jsou tam super, hodní a odborníci, kteří se Ti budou snažit pomoci.
Přeji Ti hodně štěstí, trpělivosti a pokory v léčbě.
Renata Valkonyová, Český Krumlov
Nikčo, není třeba se bát, teď se o Tebe budou chvíli starat jiní človíčci, odborníci na slovo vzatí, zlatí, sluníčka, co svítí na cesty nám všem, závislým. Strach vymaž ze slovníku, do kufru si přibal víru v SEBE SAMA, naději na lepší časy. Přidej tam jedny šaty, ať můžeš svátečně prožít každičký nepatrný krůček dopředu, a věř, že jich bude hodně. A co zapomeneš, koupíš v úžasné kantýnce. Neboj se holčičko a utíkej ze všech sil, vstříc sluníčkům v Červeném Dvoře a sluníčkům, co vyjdou ve Tvém životě. Neboj se, přijmi tu výzvu a bojuj sama za sebe, STOJÍŠ ZA TO.
Nikčo,
vidíš, jak Tě všichni podporují – Ti, co to mají za sebou! Budeš na to, čeho se teď bojíš, ráda vzpomínat. Jo a znovu připomínám – pozor na linii. To víš, plná penze (člověk, když pije nejí a váha jde neskutečně dolů), ale já tam při té neskutečně dobré kuchyni přibrala 13kg. Pak byla fuška to dostat ze sebe pryč!
Přijď na AA k p.Liškovi – ostatní Ti řeknou o co jde a tam se určitě uvidíme. Kdy nastupuješ? Zatím ahoj. Renata V.
Děkuji moc za podporu i za rady(přečetla jsem si tvoje rady Hance,tak jsem se alespoň trošku rozkoukala),jen nevím proč nemůžu mít sebou MP3 a jak to asi bude s detoxem,už víc jak týden jsem si nic nevzala,tak doufám,že nastoupím,,čistá´´ a to s tím panem Liškou jsem moc nepochopila? A nastupuji 30.3. a nevím jesli se mám nechat odvézt nebo se spolehnout na naše spoje,mám to skoro 300km.
Ď Nikča
Nikčo, MP3 si klidně vezmi – nejsi snad gembler, ne? Psala jsem tam o deskových hrách nebo kostkách a kartách – to si nejsem jista, jestli je to povoleno.Detox je oddělení, kde Tě vyšetří – řekni tam PRAVDU!!! a budeš tam do té doby než pan doktor usoudí, že jsi schopna jít na oddělení (já tam byla 4 dny, ale proto, že jsem byla ze všeho tak vyklepaná, že jsem pomalu nebyla schopna slova – a to jsem tam přišla po 14 dnech abstinence! Ale kdybych tenx věděla co to je, tak jsem byla MOŽNÁ v klidu. Pan Liška je sanitářem právě na detoxu a určitě Tě tam poučí o tom co jsou to AA. Setkáváme se tam 1x za týden – bez terapeutů – a myslím si, že se tam pacienti-klienti otevřou a řeknou více než na komunitě. Já už si tu připadám jako agent AA (anonymní alkoholici-ale chodí tam i toxíci a hráči), ale beru to jako nutné doléčovíní, takže tam už jezdím 2 roky. S odvozem Ti neporadím, já to mám 10km :-), ale já bych se asi nechala odvést, naposledy si pobrečíte a pořádně se rozloučíte, protože se vrátíš jako nový člověk.
Tak držím palce a když, tak ještě napiš. Renata V.
Díky za vyčerpávající informace,já asi mezi Vás AA chodit nebudu moci,alkohol není zrovna můj problém u mě je to o opiátech,ale i tak bych Tě někdy ráda poznala a třeba až budu mít nějakou vycházku,tak si třeba zašla na kafe,v Krumlově jsem byla pracovně před dvěma lety a moc se mi tam líbilo.
Nikča
Dobrý deň NIKČA, DANIELA a RENÁTKA V (ďakujem, že Vám môžem tykať).
Veľmi sa mi páči Vaša konverzácia, posilňovanie ducha a podržanie NIKČI v ťažkej chvíli. Pre mňa je úžasne čítať tieto výlučne dámske riadky, ktoré považujem a tým mám na mysli webovú stránku, ako taký medzinárodný KLUS ( pre tých čo nepoznajú skratku KLUB LIDÍ USILUJÍCICH O STŘÍZLIVOST, podle autora neb. doc. MUDr. J. SKÁLY). Nie na všetko dokážem reagovať presne, pretože sa nevyznám v tom, čo si dámy majú v liečebne obliecť a pod. Pamätám si však, že v rokoch 1982 sa snažili výlučne muži, pretože vtedy sme boli v liečebne len mužské pokolenie nosiť na slávnostný KLUS v piatok, vždy na konci týždňa, to najlepšie čo kto mal a hlavne „hladce oholený a čistý“!
Ale môj postreh k NIKČE. Nikdy som nechodil do klubov AA, aj keď viem čo to je. Môj jediný a uznávaný KLUS bol vždy v mojom druhom rodisku v Červenom Dvore a to platí dodnes. Určite pramení z Tvojej nevedomosti, že alkohol nie je Tvoj problém u Teba je to výlučne o OPIÁTECH! Voľakedy v minulom storočí, keď prichádzali do liečebne aj tvrdší drogové závislí, sme v ich očiach boli len obyčajní ochlastové, alkoholici.Oni boli lepšia kasta, pretože boli naučení na fajnovejšiu a drahšiu závislosť! A doba a odborníci im museli vysvetliť, ako HLUBOCE SE MÝLILI!
My všetci,ktorí sme prešli liečbou v Červenom Dvore NIKČO sme svojím spôsobom jedineční ľudský jedinci, ktorých spojilo len jedno: chorobný stav, ktorý sme si privodili zo závislosti, či už pálenky, fenmetrazímnu, dexfermetrazínu, meprobamatu, čikuli a čo ja viem, čo všetko sa objavilo na drogovej scéne. Za svoju závislosť sme si zaplatili najdrahšie. Preto Ty aj ja odporúčam poznať všetky druhy závislosti, poznať všetko, čo Ti v abstinencii pomôže prekonávať neľahké životne traumy. Želám všetko naj, naj a úspešnú liečbu.
S pozdravom a úctou
Bc. František Slamka, patrón skupiny na oddelení „C!
P.S.
Renátka V a ako pokračuje HANKA? Ďakujem za informáciu.
Děkuji,za povzbuzující slova,i když jsem občas skoro potřebovala slovník-to kvůli slovenčtině. Je jasné,že podmínky kdy jste byl ČD Vy se radikálně změnily ale to hlavní tam doufám najdu a to, důvod proč po prášcích dobrovolně nesáhnou,teď je to skoro 14. dní co jsem si nic nevzala a počítám dny,ale minuty snad i vteřiny,kdy už konečně příjde ten den a já nastoupím.
Nikča
Nikčo,
som rád, že mali moje slova na Teba povzbudzujúci účinok. Tak to má byť, aby si videla a pochopila, že nie si vo svojej vnútornej nedočkavosti sama. Ver mi, že nájdeš v liečebne to čo chceš nájsť, teda naslovo-vzatých odborníkov, ktorí poznajú poryv duše a myslenie nás klientov (pacientov je však výstižnejšie). Stačí ich počúvať a zobrať si do svojho vedomia a svedomia to, čo Ťa ochráni pred požívaním drogy a bude s Tebou na ceste k abstinencii. Je pekne, že sa držíš už 14 dní a počítáš „dokonca aj vteřiny“, aby si poznala Červený Dvor. Držím Ti palce, aby si všetko zvládla vo svoj prospech!!!
S pozdravom a úctou
Bc. František SLAMKA, patrón skupiny na oddelení „C“.
Pane Slamka, ve čtvrtek jsem konečně na AA poprvé viděla Hanku a je to děvče od rány (v dobrém slova smyslu). Je moc sympatická a je vidět, že se jí tam líbí. Bohužel odešla dříve (holky měly nějaké nácviky), tak jsme moc nepokecaly. Ale vypadá dobře. Oběma nám děkovala za pomoc – prý to bylo super a pomohlo jí to.
Zdravím a neuvidíme se na sjezdu v Beskydech?
Renata
Ahoj Renátka,
ďakujem Ti veľmi pekne za správičku o Hanke. Potešila si ma, že to všetko zvládla a nastúpila včas, v poriadku a vydrží liečbu. Veď napokom sa jej nemusí všetko „líbít“, ak to bude mať v jej živote ten správny „náhled“ a smer.Pozdrav ju odomňa a povedz jej, že naša pomoc patrí akosi k našej výbave, čo sme dostali do vienka v liečebne. Je dobre vidieť za sebou abstinujúcich a úspešných mužov a Vás ženy obzlášť. U každého si cením každý deň, ktorý prežije v trvalej a dôslednej abstinencie.
Nepoteším Ťa, ale ja som určite nikdy nebol účastníkom sjezdu na žiadnom inom mieste v našej bývalej vlasti, ako v mojej rodnej kolíske (ešte nikdy som tak nenazval moje druhé rodisko, ale sa mi to páči), ako v Červenom Dvore. Na Slovensku som bol pár krát na komunite v Bratislave, keď som tam pracovne pôsobil (1993 až 2002), a asi 3x na slavnostných sedeniach Združenia abstinentov Slovenska. Nikde inde to nemá takú atmosféru, ako v Červenom Dvore. A tak nebudem ani v Beskydech.
Chcel by som však prísť do liečebne na pozvanie mojej skupiny, koncom měsíce května. Snáď sa mi to podarí a nič mi do toho nevkročí. A na letošní sjezd sa už teším!
S pozdravem a úctou
feri slamka.
Nikčo – AA nejsou pouze pro alkoholiky, chodí tam možná víc toxíků a i lidé, kteří mají potíže jako Ty. Tam si pokecáš s ostatními a uvidíš, že se zalekneš situací, do kterých by jsi zase nedejbože spadla při relapsu. NIC se odtud nevynáší!!!!!, takže se tam nemusíš bát říci i to, co bys třeba ani nikde jinde neřekla.Nebo nemusíš řici také ani slovo a jenom poslouchat.Vám, co jste v léčbě to dává úplně něco jiného než mě. Já tam jezdím hlavně proto, že si znova připomínám tu hrůzu a pomáhá mi to se toho vyvarovat. Vždy přijedu domů úplně nabytá dojmy, minule jsem dostala medaili za dva roky střízlivosti a měla jsem takovou radost, že jsem asi vypadala vykolejená a manžel mi dal okamžitě fouknout :-)!!!
Tak se tam zkus někdy ukázat (uvidíme se), Ty uvidíš, jestli Ti to něco bude dávat a když ně, nikdo Tě nebude nutit tam chodit. Až budeš moci opustit léčebnu (po přestupu do 2.fáze), dej mi vědět a určitě se můžeme v Krumlově setkat.
Tak držím palce a určitě se ozvi. Renata
Tak už jen týden,čím víc se to blíží tím mám větší obavy, jak to zvládnu,co doma,co lidi atd. Včera jsem začala dělat jarní úklid a to by člověk neřekl,jak ho umytí několika oken zmůže,tak to tady snad nějak v né úplném nepořádku přežijí. Vaše rady ať už citového nebo praktického charakteru mi od vás všech moc pomáhají a už mi začíná hrabat,zajímám se třeba jak si tam vyžehlím,vysuším vlasy,jestli mám mít svoje ručníky, no prostě totálně mimo,ale jinak všem co mi radí ještě jednou DÍKY Nikča
Nikčo, ručníky svoje, fén také, pračky tam jsou a žehličku si půjčíš u sestřiček. „Sbal se jako na dovolenou :-)))))“. Doma to s úklidem nepřeháněj, stejně to tam bude jako po výbuchu až se vrátíš domů – tedy jestli je to jako u nás.
Na lidi kašli – to byl můj největší problém – co tomu řeknou lidi – ale ani JEDEN mi to nedal SEŽRAT, naopak, byli rádi, že jsem zase doma a v pořádku. Svěř se s tím terapeutům a oni Ti poradí. Alespoň my jsme nacvičovali různé situace, které mohou na ulici nebo i v práci nastat – a fungovalo to.
Týden je krátká doba, nepředři se ať nastoupíš v plné síle, budeš ji potřebovat při pracovní terapii :-))))). Ahoj Renata
Zdravime odd. B a C. Mame se dobre a drzime se. uz pul roku spolu bydlime v podnajmu a muzu rict za sebe KONECNE.sice pocitame kazdou korunu ,ale myslim ze naucime setrit tak ze budeme muset na urcity veci mit.A fungujeto,mame na splatky i auto.Alkohol nepijem a v tuhle chvily muzem rict ze abstinence z prvniho mista cilu pada.JE to uz SAMOZREJME.Prvni mista ma hypoteka na vlastni byt a snad i dite.Radosti i starosti to je ted to co nas zamestnava. JA zdravim hlavne TERAPEUTICKY TYM a SESTRICKY.Tesime se na sjezd.
Dobrý den pane Petře, s radostí čtu vaše řádky. Býval jste pěkné kvítko na začátku a ted to nakonec dotáhnete až na tátu? Doufám, že se na sjezdu uvidíme a že budete mít co vyprávět. Držte se a mějte se rádi vám přejí sestřičky z bé
Ahoj Péťo a Leni,
úplně čubrním, jak se vám oběma vede – jste machři!!! Péťo, už 2 roky mi slibuješ náš slavný skok do fontány (i když já tam byla násilím vhozena a s jakým řevem, viď?). Jestli to máš ještě v mobilu, pošli to na amorch@seznam.cz.
Ať se vám vede jako doposud a až z Tebe bude ten táta, nezapomeň se pochlubit.
Ahoj a pozdravuj Lenku.
Renata V.
rád jsem si přečetl zprávu po návratu z lázní,hodně radostí a odvahy v novém životě.dr.
Zdravim Vas p.doktore a dekuji uznani od vas,potesi.Na sjezd se s Lenou moc tesime a jestli bude cas tak prijedeme na hodnotici
Dobrý den Petře, taky moc zdravím a jsem ráda, že se daří dobře, těším se , že se zastavíte a přeju moc dalších štastných dní.Magda a odd. B
ahoj Leni,moc moc gratuluju,kde bydlíte?rada bych vás viděla,pokud to je třebas v Liberci?já už mám mimi na ccestě,je to radost už teď,tak vám moc fandím 🙂
Zdravím všechny, tzn. personál i nepersonál. Je to téměř tři roky co abstinuju a je mi dobře. Občas se mě někdo zeptá, co z toho života mám, když se nemůžu ani napít. Ježiš, já na to, co bych měl mít? S klukama do hospody občas zajdu s tím rozdílem, že já piju matonku a kafe, znají mě a vědí co jsem byl za torpédo… Navíc se BAVÍM daleko víc než před tím a nyní můžu odejít když se začne žvatlat… Přítelka jednou za týden vypije 2 nebo tři deci vína a nedávno jsem zjistil, že mi to smrdí. Ale ne v tom smyslu, že bych ji omezoval – alkoholismus je můj problém a po nikom nechci, aby kvůli mě nepil. Žiju fakt spokojeně, všechny úzkosti, strachy zmizeli, neberu žádný antidepresiva, všechno si v hlavě daleko líp přeberu a když TO na mě přijde, velmi rychle se s tím vyrovnám. Chutě mám jen velmi málo, jednou za čtvrt roku, ale hned jsou pryč. Takže bych chtěl znova poděkovat všem „oplášťovaným“ i „civilistům“ z „B“ za pomoc a za otevření očí, páč já jsem se snad ani původně léčit nechtěl. V září se snad zastavím…
Zdravím všechny z oddělení B, hlavně pana doktora Vlniešku:)
Sochařka, která se sochám nakonec nikdy nevěnovala…….
Osm let čistá….S krásným, téměř petiletým chlapečkem…..Bez tatínka……:( Mraky starostí i bez drog:))))))))
Dík za pozdrav,právě jsem se vrátil z lázní.Těším se na Vás,obdivuji Vaši statečnost a abstinenci. dr.
Tak jsem se dneska dozvěděla datum nástupu, na můj vkus je to docela za dlouho až 30.3. a k tomu všemu se ještě budu rozvádět, manžel nedokáže můj problém překousnout, takže mám opravdu skvělé vyhlídky, ale to jste určitě někteří z vás také zažili.
Všechna finále všech závislostí jsou si podobná ve všech směrech. Všem je jasné, že závislý ty konce sám nezvládne. A doktoři v Červeném Dvoře jsou připraveni pomoct každém a kdykoliv, právě proto že vědí, že to sami nezvládneme, neumíme to, nevíme co s tím, nemáme sílu začít, jediné, co známe je dno. Strachu sis Nikčo jistě užila už dost. Nechej ho doma a do Červeňáčku utíkej s nadějí a vírou v lepší časy,a v sebe sama.
Tak doporučení jsem dneska poslala, teď jen čekat jak to dopadne a sbírat odvahu k nástupu, vůbec nemám přdstavu co na mne čeká a na se připravit.
nikča
Vážení a milí personál, pacienti, SLÁMCI, priatelia,
Červený Dvůr, protialkoholní léčebna, která vás může přivést k „trvalé a důsledné abstinence. Všechno máte ve svých rukou…Je to opravdu zvláštní pocit, když najednou, po nekonečné dlouhé době „máte všechno ve svých“ nezodpovědných, roztřesených rukou ! Dá se s tým něco udělat? Tenkrát jsem ještě nebyl přesvědčen, že se něco pro mou duši udělá, i když ta má léčba …?!
Tieto slová som čítal a potom napísal do svojho denníka v roku 1982, počas svojej liečby, keď som meditoval……
Prečo som pil? Aká nevyhnutnosť ma k tomu viedla, Bol som šťastný, silný, bolo vo mne priveľmi vitality? Neviem, prečo som pil. Neviem odpovedať, ale môžem vysloviť len podozrenie, ktoré vo mne v tejto etape môjho alkoholického života, neustále rástlo.
Primnoho rokov som sa veľmi dôverne stýkal s „majstrom alkoholom“! Dlhoročným pitím som sa z abstinenta prepracoval na „NOTORICKÉHO ALKOHOLIKA“! Len som ešte nevedel v ktorej fáze sa nachádzam?
Nikdy nezabudnem na chvíle, ktoré som strávil v liečebni. Vždy si pustím film z môjho podvedomia, aby moje spomienky boli reálnejšie, aby som nezabúdal na tie nekonečne trpezlivé, obetavé sestričky, terapeutky, terapeutov, lekárov a samozrejme na vtedajšieho pána primára Kubíčka a pána profesora Vaněčka. S láskou, hlbokou vďakou spomínam na všetkých žijúcich aj nežijúcich. Viem, že ani jeden z nich mi neublížil a všetko malo jeden cieľ: moju abstinenciu. ČERVENÝ DVUR, je moje druhé rodisko! Viem, že bez neho by som tu už nebol. Verte mi to!
Každý človek žije s akým takým problémom, starosťami, ktoré si musí vyriešiť. Je pochopiteľne, že aj abstinent nežije vo vatičke. Je na ňom, aby riešil problémy, na ktoré mu stačia sily, aby sa nezaoberal tými, na ktoré mu sily nestačia a snažil sa zapojiť svoju múdrosť na rozlíšenie tých prvých od druhých.
„Závislý zůstane hlupákem, který si celý život hrál na génia: na jednoho z těch velkých, ale prokletých. Je zbloudilý tulák v nedozírných pláních vesmíru. Špatný hledač v bohatých nalezištích své planéty“( Richard Tabusz)!
V predvečer svojich DVATSIATÝCH ÒSMÝCH (28) ČERVENODVORSKÝCH narodenín (1.3.1982) Vám všetkým v liečebne, ktorí ma sprevádzajú na ceste „trvalej a dôslednej abstinencii“ úprimne, s nekonečnou vďakou, so stále živými spomienkami, veľmi pekne ďakujem.
Zostávam s pozdravom a hlbokou úctou
František SLAMKA, patrón skupiny na oddelení „C“.
Františku, gratuluji ke všemu, co jsi za tu dobu dokázal!!
Vážený pán riaditeľ,
veľmi si cením Tvojej gratulácii a ďakujem za všetko čo si pre mňa po celú dobu dokázal spraviť. A ver mi direktore, že toho nebolo málo. Bez Teba, Tvojho celého personálu, ktorí nadväzovali a nadväzujú na niť Vašich predchodcov, by nebola bola mala „moja trvalá a dôsledná abstinencia“ a tým aj môj život, také okamihy a piedestále, po akých som mohol za tých 28 rokov vystúpať!!!
Nie všetko sa podarilo tak, ako by som si mohol priať a želať. Stojí zato, žiť s čistou hlavou a riešiť problémy v úplne iných dimenziách.
Zostávam s úprimným pozdravom a hlbokou úctou k Tebe a Tvojmu personálu!!!
František SLAMKA.
V.Vlnieška-blahopřání
k tak dlouhé době abstinence,hodně dalších let abstinence a hodně zdraví
Pane doktore,
patrí Vám moje vrúcne poďakovanie za blahoprianie. Cením si toho, že Ste ma pri mojich návštevách, môjho druhého rodiska, môjho oddelenia „C“ nezabudli pozvať medzi komunitu Vášho oddelenia „B“. Mám to hlboko uložené vo svojich génoch a na budúce určite nebudem „meškať“ ani minútku! Teším sa na ďaľšie stretnutia. A nezabudnite prosím pozdraviť Váš personál, čo Vás obklopuje a komunitu oddelenia „B“!
S pozdravom, spomienkami a hlbokou úctou
Bc. František SLAMKA, 28 ( + 1, deň a pár hodín) ročný abstinent a patrón skupiny na oddeleni „C“!
Ahoj Nikčo.Já jsem doma se závislostí bojoval 13 let.Byl to pervitin,alkohol a nakonec výharní automaty.Mám doma rodinu.ženu a čtyř letého synka.Když jsem se rozhodoval,zda do léčebny jít,nebo ne bylo to moc těžké.Za prvé jsem věděl,že budu minimálně 3 měsíce bez rodiny a to není sranda.Každý mi říkal,že když to nechci zvládnout sám,tak mi nepomůže ani léčba.Já to chtěl zvládnout sám,moc,jenže to nešlo.Jako první krok jsem začal navštěvovat ambulantní psychyatrii a jednou týdně docházel na skupiny,které jsou zaměřené na závislost.Tam jsem zjistil,co to závislost je,ale přestat se mi ani přesto nedařilo.Byl jsem v zoufalé situaci,kdy jsem chtěl za každou cenu skončit,ale nešlo to a já věděl,že léčba je ta poslední možnost,jak to trápení skončit.Kdyby nepomohlo ani to,byl jsem připraven svou snahu vzdát a zcela tomu propadnout.Díky bohu jsem absolvoval léčbu v Červeném Dvoře.Když jsem po čtyřech měsících vypad,nemohl jsem uvěřit tomu,co jsem tam dokázal…..Jenže každý člověk to má jinak.Já se tam jen neschovával,ale fakt jsem bojoval a vyplatilo se to.Ten život je furt stejný,ale já ho řeším a prožívám úplně jinak a to je něco nádherného…….Podle toho co píšeš,jsi seš vědoma toho,že závislost,není jen otázkou kvantity.Když jsi závislá na „klepkách“,nemusíš být sjetá deně,ale je zkrátka časový interval,přes který už se přenést nemůžeš a nasypeš to do sebe.Nechci být zbytečně chytrý,ale věř tomu,že ať chceš nebo ne,ten interval se bude zkracovat a abude to horší.
Obrovský kus práce jsi udělala už ve chvíli,kdy jsi o léčebně začala přemýšlet.Já ti mohu jen doporučit,aby jsi to dotáhla až do konce a terapii absolvovala.Konec konců tam půjdeš dobrovolně,takže to můžeš kdykoli zabalit.
Držím palečky a ať se rozhodneš jakkoli,BOJUJ!!!!!!!
S pozdravem Radek
Ahojte všichni,
mám ještě dnešní noc na to, abych se rozmyslela jestli chci do léčebny nebo to zvládnu sama. Jsem závislá na lécích proti bolesti a střídám dny kdy neberu s dny kdy si vezmu i pět. Když vidím jak okolí ubližuji tak si chci nechat pomoc, pak mi zase říkají, že musím se sebrat a zvádnout to doma, tak by ráda znala názor někoho, kdo si prošel něčím alespoň podobným.
Děkuji Nikča
Tak první krok jsem snad udělala, byla jsem si pro doporučení u mé pani doktorky, teď ještě ho dát do obálky a poslat. Nevím jak dlouho mi rozhodnutí lít se léčit vydrží, mám strach že v rozhodujícím okamžiku cuknu. Nejhorší když zůstanu doma sama, dlouho bojuju, ale nakonec stejně vstanu a několik prášků spolknu a ještě zapiju alkoholem a nemusím nad ničím přemýšlet, nic mě nenervuje, všechno zvládám a to je ten problém, myslím si že jsem ještě nenašla ten důvod abych s tím chtěla přestat já. A nevím jestli je možnost, že v léčebně mi ten důvod najít pomůžou.
Nikča
Ahoj Niky.
Tak tomu důvodu,se jinými slovy říká motivace.
Někdo má tu motivaci větší,jiný zase menší.Ale co má ůplně každý,to jsou CÍLE!!!!!Určitě by jsi jednou chtěla mít rodinu,práci která tě baví a žíví,vlastní bydlení,auto,spoustu „dobrých kamarádů“…..atd.Všecno co v životě děláš,děláš pro něco.Chodíš do práce — pro peníze,sportuješ — abys byla fit,studuješ — chceš být vzdělaná.
Jdeš se léčit — ?????? Těch důvodů a cílů je nespočet.JEN TO MUSÍŠ MYSLET VÁŽNĚ.
Vposledním okamžiku necuknout a nastoupit,potřebuje pořádný kus odvahy.To vím z vlastní zkušenosti.
Ale než nastoupíš,tak si musíš ujasnit,Zda to všechno chceš podstoupit kvůli sobě.Je to totiž tvůj život.Pokud by jsi to dělala jen kvůli známím a rodině,tak tam ani nelez,protože to je zabytý půl rok a stejně začneš znova.
Je to jen na tobě.Jde o Tvou BUDOUCNOST……….
Ahoj Radek
Ahoj Nikčo,neotálej dlouho a běž dotoho,život je krátkej.Určitě máš rodinu,které na tobě záleží,tak jim neubližuj.Taky sem to zvládla a je to fajn pocit a sem na sebe hrdá.Držím ti palce.Lenka
Zdravím veškerý prsonál a pacienty.Můj dnešní „ohlas“ je na pana ředitele.
Na tytulní straně je pozvánka na akci „30dní pod Everestem.“Ta proběhla začátkem prosince.
Jenže posledního prosince,tam proběhla excelentní schow pod názvem SILVESTR.Nešli by na Váš web použít nějaké fotografie z této akce?To, co totiž Dokázali zrežírovat,zahrát a zaspívat lidé,kteří byly před léčbou mnohdy odepisováni,zatracováni a považováni za plevel společnosti,je nesmírně obdivuhodné.
Tady jsme totiž všichni dokázali,že to jde a krom nás,by to mněli vidět i ostatní.Ať už to jsou váhavý závisláci,kterým to může pomoc ke kroku směrem vzhůru,tak i pro ty rádoby ETIKY,kteří si myslý,že feťák,nebo ožrala už nemůže být jiný.Všichni můžeme být jiný!!!!!!!Zkuste o tom pane řediteli popřemýšlet.
Loučím se a závěrem chci znovu poděkovat terapeutům z odd C,že my pomohli ke změně.
Radek
…když my fotky s vámi dát na web nemůžeme. Mějte se dobře!
Může za to celý Červený Dvůr a pan doktor Vlnieška, že oslavím v těchto dnech své 44 narozeniny zdravá, abstinující už nějaký ten pátek, šťastná, veselá, plná optimismu a pohody. Děkuji Vám všem a za všechno a slibuji, že hned jak se naskytne nejbližší studijní volno, přijedu na opakovačku ukázat žákajdu. DĚKUJI VÁM PANE DOKTORE.
Nogová Daniela
Když mám možnost tak zdravím všechny v Červeném Dvoře a jen co to dovolí počasí tak se přijedu podívat. Luboš Ř.
Nazdar zimovci tady čepi píšu z Liberce rad bych podekoval jirkovy za to jak se zachoval . Moc si toho važim a hned jak to pujde tak se srovname. Díky tobje jsem nemusel do prace hned po mem vyloučeni. Nyní my nic jineho nezbíva.Dnes pošlu pohled aby jste to novotnakum a hruškam opět nandaly i bezemně. Zatim čau vaš neukazněny kolega ČEPI. ps.zapoměl bych pozdravyt Kaju a BUBAKA ze 14. doufam že se vam po mňe moc nestejská a obzvlaš té ženě.
ahoj v cervrnym dvore mam pritele pavla moc ho miluji a opravdu co mu ze srdce preji je t aby se vratil zdrav za mnou a za mym synem ktery ho ma rad stejne tak jako ja doufam ze pulroku odlouceni prinese nam vsem zbytek zivota pohodu a klid je to skvely kluk mam ho moc rada pevne verim ze ted to uz dokaze
Ahoj Hanko,dnes je to 6týdnů,co mi (nám) odjel do Červ.Dvora můj manžel.Je to moc dobře,že máš tvého přítele moc ráda,bude to moc potřebovat.Hlavně v dopisech,co si budete psát.Nám odjel na tři měsíce.Půl roku je moc dlouhá doba.Musíte to vydržet tak jako my.Taky mám někdy slabost,jak se mi (nám) po tatínkovi už strašně stýská.Ale moc se těším na toho nového člověka který se nám vrátí.Ze všech stran,nejen tady,ale i zvenčí od různých lidí slyším,že je červeňák moc úspěšný.Moc držím palečky.Káťa
Čas neuprosne beží a je tu znova dátum 18.02 pre mna je to významný den ked som sa “ znovu narodil v Červenom Dvore roku pána 1974. Ano už je to 36 rokov čo som prvý krát stisol klučku červenáku od tej doby už mnohokrát s presvečeným že vchádzam tam kde som sa znovu postavil na nohy. Hodnotit moj život počas 36 ročnej abstinencie by bolo na velmi dlhé pisanie ale v skratke len tolko určite som si predlžil svoj život o 36 rokov , pomohol vela ludom dostat sa z pijackého opojenia na cestu abstinencie. Tiež v klube abstinentov som odviedol dost práce pre štastný život bez alkoholu tým čo sa vratili z liečenia a uspešne abstinuju dodnes. Lebo najdoležitejšie je začinajuceho abstineta podchytit hned po návrate z liečebne. Oslavu výročia abstinencie si nechám na jesen na zjazd v Červenom Dvore. Na záver pozdravujem všetkých v „červenáku“ od klienta ktorý dnes nastúpil na liečbu ( ak sa rozhodne može si ma zobrat za vzor ) až po pana riaditela a moje spomienky zaletia ku všetkým ktorý mi pomohli úspešne zvládnut liečbu. Vdaka všetkým. Ivan spod Ješteda alebo Ivan Štulajter.
Milý priateľu, od Hrona až spod Ještěda!
Veľmi srdečne, úprimne, z hĺbky svojho vnútra Ti, v predvečer Tvojho krásneho „36“ ročného „narodenia“ želám všetko dobré, veľa zdravia a spokojnosti. V prvom rade Ti ďakujem za všetkých nemenovaných, ktorým si pomohol na ceste k abstinencii a hlavne za nás, už dôchodcov „železničiarov“, ktorí na Teba na strede Slovenska spomínajú. Ja osobne si cením, že som Ťa kedysi v minulom storočí stretol a usilovne som išiel, a stále idem, v Tvojich šľapajách, aj ked viem, že Ťa v dĺžke dôslednej a trvalej abstinencii nedobehnem.Sme asi sami „DVAJA“ z bývalych slovenských pacientov, ktorí si do „DRUHÉHO“ triezvého rodného listu, ako rodisko uviedli:PL Červený Dvor! Ty v roku Pána 1974 a ja o čosi neskôr, v roku Pána 1982! O niekoľko dní, presne 1. marca si do svojho Červenodvorského listu napíšem číslicu 28!!! Budem sa tešiť, že sa na jeseň stretneme na zjazde, na ktorí sa určite viacerí tešíme. S pozdravom, spomienkami , s úctou, Tvoj priateľ Feri Slamka, zo Zvolena.
Ivan spod Ješteda alebo Ivan Štulajiter – pre dlhoročného priatela Ferka Slamku ani neviem ako napísat tie slová čo mám na jazyku a na srdci k tvojmu velkému výročiu ktoré si začal písat tam kde aj ja v Červenom Dvore tam sme začali žit nový život bez alkoholu. 1. marca budeš písat 28- čku krásna číslica ktorá schováva v sebe vela odvahy kráčat za svojim cielom, bojovat každý den a presadzovat do svojho života to čo ti vštepovali počas pobytu v liečebny a že si si to zobral k srdcu to je vysledok v číslici 28. Kedže máš “ len “ 28 rokov si v najlepších rokoch a ja ti prajem všetko naj a hlavne hodne zdravia a naplno využívaj svoj život aby si mohol vždy hovorit že žívot bez alkoholu je krásny , štastný a plnohodnotný. Feri drž sa rád na Teba spomína a teší sa na stretnutie ako vždy Ivan spod Ješteda
Milí Ivan,
veľmi pekne Ti ďakujem za úprimne slová, ktoré sa mi napísal. Verím, že sa budeme držať statočne, aby sme sa stretli na jesennom zjazde. Čím sme starší a vzdialenejší, tým viacej nám chýba čo i len tá krátka chvíľa, ktorú si stačíme ukradnúť pre seba, v krásnom zjazdovom počasí, v nezabudnuteľnej atmosfére!
Veľmi sa mi cnie za „našou liečebnou, naším druhým rodiskom“, ktoré nám v prítomnosti vdýchne silu žiť, v trvalej a dôslednej abstinencii, v budúcnosti!l!
S pozdravom, spomienkami , úctou a nádejou na skoré stretnutie
Feri zo Zvolena.
Dobrý den všem, nevím kdy k vám můj syn nastoupí (květen nebo červen 2010), půjde rovnou z vězení (byl tam už 3x). Už jsem jednou léčbu s ním absolvovala a zdárně, 5 let byl bez drog. Pak seznámení s jistou osobou a přistěhování zpět do ÚL to začalo znova, drogy, krádeže a vězení a sliby a zase vězení. K léčbě se rozhodl sám a já v současné době opravdu nevím jestli to myslí doopravdy. Mám v péči jeho dcerku, jsou jí 3 roky a je moc šikovná a zlatíčko. Byla bych ráda, aby to pro ni opravdu myslel vážně a mohl se v buducnosti o ní postarat. Matka – zatím bez naděje.
zdravim vsechny lidicky, co se drzi ale hlavne pani Matouskovou. Tesime se s Jirkou, az se na Vas prijedeme podivat a vlastne i pochlubit nasim malym drobeckem, ktery uz v zari vlastne nebude tek maly. Mame se moc fajn, jsme oba nesmirne stastni, ze jsme si konecne usporadali zivot a ze mame tak krasnyho syna. Tereza a Jirka K.
Zdravím úplně všechny v Červeném Dvoře ! Pacienty, lékaře, terapeuty, sestřičky, děvčata v přijímací kanceláři, pana ředitele… Už dlouho jsem se chystal otevřít stránky ČD a podívat se co je nového. A když jsem to dnes udělal, pročetl celou letošní diskuzi, tak jsem vytáhl svůj poslední deník a zjistil, že přesně před 2 roky (od 10. do 14.2.2008) jsem prožíval v ČD svou 5. a dosud poslední opakovačku. Tříměsíční léčbu jsem ukončil 15.7. 2005 a od té doby jsem nepožil ani slzu ! Z diskuze, kterou jsem přečetl je zřejmé, že pocity před nástupem do léčby i v počátcích léčby máme všichni závisláci velmi podobné. Napřed obavy, strach, nedůvěra. Pak pocity ubližování, urážení, ponižování, nespravedlnosti a pod., proti kterým se snažíme bojovat. Dostáváme trestné čtvrťáky, body i jiné tresty a máme chuť utéct. Někteří to i vzdají. Mně ten zbytečný vzdor vydržel 2 měsíce. Do dnešního dne nedovedu pochopit jak se to stalo, že jsem najednou prozřel. Poznal, že všechno to co pociťuji jako ústrky a bezpráví je vlastně ta léčba, která mne má připravit na návrat do prostředí reálného světa, se všemi jeho nástrahami. Teprve pak jsem pochopil význam slov na nástěnkách u přijímací kanceláře, kolem kterých jsem několikrát denně prošel. Jako všechno geniální je i toto „úplně jednoduché“. 1.) Je třeba si přiznat, že jsem závislý (že pravdu mají ti, kteří mi to říkají a ne já, který tvrdím, že to mám pod kontrolou). 2.) Dobrovolně se rozhodnout, že chci přestat a mít pro to dostatatečně silnou motivaci. 3.) Uvěřit argumentu, že cíle lze dosáhnout pouze trvalou abstinencí.
A to je celý můj recept, který jak vidíte funguje. Jak by řekl můj nedostižný vzor František Slámka (kterého tímto zdravím a slibuji mu, že Slovákům na MS ve fotbale budu fandit) abstinuji už 4 roky, 9 měsíců, 27 dní a …hodin. Tak ahoj a bojujte !
Velľmi srdečne Ťa pozdravujem Bedřichu,
pri čítani Tvojich riadkov, ako by som bol znovu v liečebne, v tom roku 1982! Najskôr 2 mesiace na oddelení „A“ a potom až do konca liečby na oddeleni C, kde bytostne patrím. Máme veľmi podobný priebeh liečby. Mne tiež trvalo tie povestné 2 mesiace a kúsok “ keď som v kritickom ráne nezvádol „štvrťák“ za údajný cigaretový ohorok , ktorý sa našiel na okne pri mojej posteli“, že Tá moja liečba je o niečom inom, ako si to vystižne a úprimne napísal Bedřichu. Takmer som bol v to ráno zbalený a rozhodnutý, že odídem a všetkým ukážem, ako budem abstinovať! Nebyť dnes už nebohých prof. Vaněčka a pacienta na recidíve MUDr. Urbánka, tak určite nepíšem tieto riadky a nebol by som pre Teba „nedostižný vzor“ Ďakujem Ti za toto prirovnanie, aj za to fanúškovanie. Teší ma, že ideš v mojich šľapajách a verím, že budeš môcť raz v živote konštatovať, že : trvale a dôsledne abstinujem 27 rokov, 11 mesiacov, 13 dní…hodín ( 1.března to bude na puntík presne 28rokov)!Držím Ti palce a teší ma každá prežitá „hodina“ Tvojej abstinencie. S pozdravom, obdivom a úctou Feri Slamka.
Zdravím všechny trpělivý lidičky a závisláky. 09-10 jsem se léčil na béčku. 14 dní jsem na chráňáku a daří se mi zhruba tak, jak jsem si představoval. Konečně jsem sehnal slušnou práci. Budu dělat to, co mě nejvíc baví, to že se budu starat o autíčka. Těším se, až zkončí to, čemu se tady říká zima a začne to, čemu se tady říká léto. Největší radost mi dělá můj Bratr. Je skvělej. Mějte se všici křásně. Marek
Čau Marku doufám že v neděli pokecáme.Milan
Zdravim mistra pretvarek a manipulace.
CHachacha!!!!!!!!!!!!!!
Renata
ahoj Marku, mozna je to jen shoda jmen, ale pokud se nemylim, tak jsme spolu byli tak pred sesti nebo sedmi lety na detoxu. Asi si me pamatovat nebudes. pisu ti proto, ze jsem v cervenaku byla v roce 2008 taky a od te doby uspesne abstinuju. Seznamila jsem se tam se svym partnerem a mame spolu petimesicniho syna. Preji ti, at se ti i nadale dari dobre. Mej se Tereza
Ahoj Terezko, tebe si samozřejmě pamatuju. Jsem rád, že se máš dobře. papa
Ahoj Marku,
snad se také nemýlím a píši tomu správnému Markovi. Poznali jsme se na AA a byl jsi také Novotňák? Jsem ráda, že se Ti vede dobře, hlavně vydrž – říkala jsem Ti, že by Tě byla škoda. Ahoj a zase se tu někdy ozvi. Renata V.
Ahoj Marku.
Jsem moc rád, že jsi v pohodě a že to zvládáš. Je paráda, že můžeš dělat to, co tě baví, to je určitě moc důležité a to s bráškou Ti určitě také dodává sílu. Mně se zatím práci sehnat nepodařilo, ale je naštěstí jaro a tak se „ničím“ na zahradě a brigádničím, kde se dá. Lidi, to je taková paráda, žít a bavit se „načisto“ 🙂
v cervenem dvore mame syna pavla , a po tom vsem co tady cteme tak pevne doufame a verime ze se vrati zdrav a v pohode. cerveny dvur je jedna z nejlepsich leceben u nas. drzime palce jak jemu tak vsem ostatnim co tam bojuji s tou odpornou zavislosti. je tam uz 3 mesice a ted v sobotu jedeme na prvni navstevu. tesime se.
Zdravím celý ČD.08.01.2010 jsem ukončil léčbu.Od té doby koukám dost često na tyto ohlasy a doufám,že zde potkám někoho z odd. C.Zatím jen pan Slamka a Vojta Skřivánek.Já jsem bohužel myšík.Pro mně osobně byla léčba plná špatných zážitků,ale do smrti na ni budu v dobrém vzpomínat.I přesto,že chlap jak já,zde probrečel nekonečné minuty,neustále nadával a snažil se bojovat za svou pravdu,protože jsem se cítil být ukřivděný,musím dát terapeutům za pravdu.Nebylo to vůbec lehké,ale na druhou stranu je to už za mnou a mě to hodně změnilo(v dobrém).Moc Vám všem děkuji a těším se v květnu na opakovačku
Vážený pán Radek Brzobohatý,
so zaujmom som si prečítal niekoľko krát Vaše konštatovanie, ako to bolo v tom ČD kruté a až to bolo, ako „nesnesitelná realita“.Musím Vám napísať, že som nebol iní a bojoval som za svoje práva a niekedy som sa nedokázal myšlienkovo stotožniť so zámerom terapeutov.Tiež som cítil skrivodlivosť! A aké to vtedy bolo v tom roku 1982?
Verte mi, že to nepíšem s nadsázkou. Z hĺbky duše, srdca, Vás ubezpečujem, že píšem to čo myslím, čo som prežíval. Plne si uvedomujem, že doba, kedy som ja absolvoval základnú liečbu a tá terajšia je dosť odlišná, iná. Terajšia liečba je plná demokracie a hlavne režim dňa, liečby, je „měkší, takový odlehčení. Niektorí z Vás si připadají v léčebne, jako „lázeňskí hosté“. To někdy bylo úplne jině. I nám sa to vtedy zdálo, že to nie je možné vydržať. Mysleli sme si, že horší to môže byť už len v kriminále. A bolo dosť takých, čo nevydržali, nedokončili liečbu, zbalili to, a skončili práve v tom kriminále. Mnoho je takých, ktorí skončili pod drnem. Človek niekedy zaplatí aj tu najhoršiu daň za svoju závislosť. Darmo je láska našinca(mňa nevyjímajúc), k práškom, k alkoholu je taká silná, že obetujeme aj to najcennejšie čo máme, život. A pritom stačí tak málo .Brať liečbu, brať aj ten „tvrdý“ Červeňák, získať náhled a vykročiť na ceste k abstinencii. A jedna múdra rada: Netreba abstinovať celý život! Stačí zo dňa na deň a brať abstinenciu, ako prostriedok k dosiahnutiu prijateľného života. Neberte a nestavajte si abstinenciu, ako modlu a cieľ života! To je veľmi krátka cesta k recidíve!!!
Želám Vám, aby to čo sa vo Vás zmenilo v dobré bolo to, čo Vás bude sprevádzať na ceste k trvalej a dôslednej abstinencii. Držím Vám palce!
Zostávam s pozdravom, hlbokou úctou, s vďakou, spomienkami na celý terapeutický tím liečebne, ktorí svoju prácu vykonávajú s nesmiernou láskou a erudovanosťou!
Bc. František S L A M K A
patrón skupiny na oddelení C.
Zdravím ikonu odd. C pana Bc. Františka Slamka.
Ani si neumíte předdstavit Františku,jak rád jsem četl e-mail od Vás.Vy jste na oddělení C jakási modla.Během mé léčby jsem o Vás několikrát slyšel od terapeutů a dokonce jsem i četl několik vašich zpráv.Je obdivuhodné,že člověk,abstinující téměř 20 let,má i po takovéto době neustále úzký kontakt s léčebnou.Já nevím,jestli Vám to pomáhá k abstinenci,ale vy tímto směrem strašně pomáháte nám,začínajícím abstinentům.Vaše slova nejsou žádné fráze,ale poctivé dojmy ze života a léčby.Ještě jednou Vám mockrát děkuji a stejně jako Vám přeji spokojené dny plné radosti, tak sobě držím palce,ať jsem jednou tak daleko jako vy.A věřte tomu,že já tam budu!!!!!
S pozdravem Radek Brzobohatý
Milý Radku,
srdečna vďaka za riadky, ktoré si mi úprimne napísal. Necítim sa, že by som bol „ikona“ odd. C! Teší ma, že som bol v novembri v roku 1989 listom požiadaný komunitou odd. C, či dám súhlas k tomu, aby skupina niesla moje meno. Vždy som úprimne povedal, že je to pre mňa viac, ako keby som dostal nejaké význačne štátne vyznamenanie. To píšem s hĺbky duši, pretože ja liečebnu nosím vo svojom srdci a mám ju v sebe, pod kožou.
1. března bude presne 28 rokov, čo trvale a dôsledne abstinujem a Červený Dvur považujem za svoje „druhé rodisko“. Bez neho by bol môj život skončil tragický. Moje úzke spojenie s liečebnou je pre mňa živou potravou, impulzom, ktorý ma ženie po ceste mojej trvalej a dôslednej abstinencii. Vždy, a bolo to mnoho krát ,som sa vracal do liečebne, AKO DOBŘI HOLUB“! Po prekročení bránky vždy vo mne ožijú spomienky na všetko, čo som prežil! To čo som v liečbe považoval za neľudské a ponižujúce, sa pre mňa stalo tým čo ma priviedlo na tú správnu cestu. Krásna príroda, čistý vzduch ale hlavne stretnutia s psychoterapeutmi, pacientmi, so skupinou vo mne zanecháva pozitívne a radostne myšlienky, ktoré mi rezonujú v hlave, v tele, až pokiaľ zasa neprekročím bránu liečebne. Teší ma, že môžem zo seba odovzdať to, čo je pre môj život, ale aj pre pacientov prínosom, že aspoň niektorí ma chápu a vykročia na cestu, ktorá nie je celkom „ľahučka“, ale s čistou hlavou sa aj prekážky a úskalia života prekonávajú ľahšie a hlavne s rozumnejším riešením.Je pre mňa poteším, že v sebe nosíš myšlienku, že pôjdeš cestou,ktorá je pre nás závislých schodná, životodárna, jedinečná! Prajem Ti to z celého srdca, a bude to pre mňa potešením, ak nezakolíšeš a prídeš až za horizont ľudského bytia. Abstinencia Ťa pomaly ale isto bude viesť životom, ktorý bude jasný a čistý. S pozdravom,s úprimným želaním pevných a istých krokov, správnych rozhodnutí v kritickom čase zostáva, Feri Slamka.
Zdravím celý ČD.08.01.2010 jsem ukončil léčbu.Od té doby koukám dost često na tyto ohlasy a doufám,že zde potkám někoho z odd. C.Zatím jen pan Slamka a Vojta Skřivánek.Já jsem bohužel myšík.Pro mně osobně byla léčba plná špatných zážitků,ale do smrti na ni budu v dobrém vzpomínat.I přesto,že chlap jak já,zde probrečel nekonečné minuty,neustále nadával a snažil se bojovat za svou pravdu,protože jsem se cítil být ukřivděný,musím dát terapeutům za pravdu.Nebylo to vůbec lehké,ale na druhou stranu je to už za mnou a mě to hodně změnilo(v dobrém).Moc Vám všem děkuji a těším se v květnu na opakovačku.
Ahoj Radku,
po 3 měsících v Červeném dvoře jsem byl disciplinárně „ukončen“… Důvody – přístup k léčbě, neschopnost se měnit, neschopnost získat podporu komunity – mi říkají jasně, že „lepší malý čin, nežli velká slova“.
Takže!!!
Zdar a sílu a od zítřka pokračuji v léčbě v další PL, která mě vzala…abstinenci při 2denním přerušení léčby mám potvrzenou kontrolním screeningem z moči v AC pod dohledem zdrav. personálu.
Zn: …kudy chodím – tudy močím… a Myšákům zdar!!!!
Chci pozdravit celé odd. B, p. Vlňešku, pí Fraško Burkhardovou a p. Smíška. Jen Vám chci napsat, že jsem štastnej:-) a moc Vám děkuji. V září loňské roku jsem se byl, o víkendu kdy bývá sjezd, podívat na svoji cedulku jestli ji nikdo nesundal:-)
S pozdravem J.V.
Dobrý veřer všem pisatelům těchto ohlasů. Od 14.12. je v ČD můj manžel. Vaše postřehy a to, jak se navzájem povzbuzujete a dodáváte si síly, moc pomáhají i mně doma. Čtu Vaše příběhy s dobrým koncem a z totálního zoufalství se ubírám k lehkému optimismu. Děkuji a přeji Vám vše dobré, Pavla
Ahoj všem a zdravím všechny na odd. B .Byl jsem nedávno na opakovačce,která mi dost pomohla,ale ted jsem zas v realitě.Chci jen říci,že to není lehké,ale dá s to , proto vydržte a dejte si ten čas.tomáš Pecha
Ahojte všichni kdo mne znáte i Vy kdo sem jen nahlížíte a možná jen koketujete s myšlenkou na léčbu.Neváhejte a informujte na příjmu,tel.je v kontaktech.Věřte že to stojí za to.Milan
ahoj Milane. Renata
Hanko, zítřka se vůbec neboj. Až uvidíš, jak se k Tobě budou všichni krásně chovat, budou Tě brát jako normálního člověka – sice nemocného, ale jako člověka. Já měla představu, že nás tam budou mlátit gumovou hagicí a denně několik skotských střiků, ale sama uvidíš, že se Ti tam bude líbit a budeš na těch pár měsíců vzpomínat ráda. A po léčbě se domů vůbec nestyď- to byl můj největší problém a to probereme. Dnes na AA nejedu, protože jsem střašně nachcípaná, tak nám to setkání vyjde akorát na příští týden.Moc se na Tebe těším. Renata
Moc zdravím všechny na Červeném Dvoře, hlavně Dr. Dejmka, Dr.Kuklovou, pana Debnara a celý terapeutický tým. Syn Vota právě odjel na svoji první opakovačku. Vím pane doktore, že bez vaší terapie by ten boj se závislostí těžko zvládal sám, zatím dodoržuje tu těžkou disciplínu a pracuje od rána do večera, na nic jiného nemá čas. Má toho ještě hodně před sebou, aby ten boj vyhrál. Já si na vás moc často vzpomenu a děkuji, jak jste se nám věnovali na rodinné terapii, moc mně to pomohlo a vřele doporučuji všem rodičum, kteří váhají a nemají odvahu na rodinnou terapii jet. Ještě jednou moc děkuji za vše a přeji vše dobré Vám i vašim pacientum.
Dobrý den,
chtěla bych se zeptat,v jakých časových intervalech se jezdí na ty opakovačky?Nebo je to u každého jiné?Od 7.1. tam mám manžela.Děkuji za odpověď
Opakovačky:1rok-4krát,2rok-2krát a potom po roce.Návštěvy po 4týdnu a domu na výkend po 8týdnech.M.Č.
Dobrý den Milane,moc vám děkuju za odpověď.Nám řekly na návštěvu také až po 8 týdnech,ale bez malé.Až od 18ti let.Chtěla jsem také zajet na tu rodinou terapii,ale jak říkám,bez malé ne.
Zdravím,na návštěvu mužete přijet po 4 týdnech,klidně i s kočárkem 🙂 a na tu rodinku se Vám zeptám.M.Č.
Dobrý den,
píšu jen krátký vzkaz do ČD z druhé strany republiky, z Olomouce. Už nějakou chvilku mám chuť Vám poděkovat za fajn týden, který jsem měl možnost v červeňáku strávit přes vánoční svátky. Byl to moc příjemný týden a já osobně jsem si jej dost užil. Takže díky :).
Na další opakovačku, tuším v dubnu, bych měl dorazit s Tomíkem K., který je ok. Tak doufám, že nám to vyjde.
Jinak se daří celkem dobře, končím na chráněným bydlení, takže stále nové věci.
Doufám, že máte na Šumavě taky tolik sněhu a že si jej užíváte.
Moc pozdravů hlavně pro Béčko a Hrušky :).
Pavel Pičman
Ahoj Pavle,díky za zprávu a pozdrav,rád hto vzřídím na komunitě.Drž se,jsi inspirací pro nás kdo doufají že to také zvládnou.Milan
čau Pavliku, jsem rád, že jsi taky ok 🙂 já to budu mít 19.2. 3 roky, 3 těžký roky 🙂 ale úspěšný 🙂 ozvi se třeba přes facebook nebo mi tady nech svůj mail, nechci sem dávat můj.. S velkými pozdravy Michal z Bonanzy a áčka 😀 😀
a ty Milane se drž 🙂
Čau Michale,tak jsem od 11.12.09 tady,myslím že na poslední chvíli,ale jsem.Je fajn že se držíš.Kdy se přijedeš podívat do Červeňáku?
Milane, jsem moc rád, že se držíš a dáváš do kupy. V Červeňáku jsem byl s přítelkyní na vánoční skupině, 18.12. :/ kdybych věděl, že tam už jsi, našel bych tě. přijedeme nějak na jaře zase, ale to tam asi třeba ještě budeš, viď 🙂 🙂 vim, že nejsi žádná měkota, tak se drž a dej vědět jak dlouho tam ještě budeš. s pozravem M.
Michale,budu tady do 9.4.2010,14. – 19.3. mám rodinnou terapii s mámou.Zdravím M
odblokuj si mě, už nic posílat nebudu. S těmi besedami se Ti ozvu. Renata V.
Michale, pamatuješ, jak s námi byla ve skleníku dvětadvacítka? Na tu (toho) když si vzpomenu, řechtám se jako blázen. Ale dával jsi mu tam pěkně do těla 🙂 . Škoda, že to z druhé strany nebylo pochopeno, ale asi to na něj bylo v jeho stavu moc. Je prý kupodivu v cajku někde v Teplicích.
Ahoh Renata
Ahoj, zdravím všechny v Červeném Dvoře, ale hlavně všechny s odd. B kde jsem strávil pěkné 3 měsíce. S klukama se kterýma jsem byl na poslední návštěvě v ČD koncem listopadu jsem stále v kontaktu a chystáme další koncem ledna. Stále se mi dobře daří, svého syna vídám čím dál tím častěji bývalá žena mi nedělá žádné větší problémy. Dnes jsem se svým velkým kamarádem Ondrou, o kterém jsem hodně mluvil ve své léčbě a od kterého pane mgr Smíšku máte cd jeho kapely, byl na základní škole v Lokti a 9 třídám jsme povídaly o svých závislostech. Byl to pro mě velký zážitek,sice více naše povídání zajímalo paní učitelky které na nás koukaly s otevřenou pusou a poslouchaly jak dopadá člověk který je závislý. Povídání mělo úspěch a jsme pozvaný za rok na další sezení. Mějte se všichni fajn a snad nám to koncem ledna s klukama vyjde a přijedem, ale to bych určitě potvrdil telefonicky, tak zatim ahoj
Nazdárek Broníku,
jestli nakonec jedete do ČD, dej pozor na Pavelku :). A vyřiď mi, ať se kouká ozývat na zprávy :).
Pavel Pičman
Čus Pavlíku, jsem rád,že se ti daří. Pokud budeš chtít napiš mi sem: http://www.brona.t@seznam.cz, budu o něco chytřejší s Pavelkou. Zatím se měj a drž se kamaráde.
Pane Tesař rád Vás vidím – myslím na našem webu.
Jsem rád, když čtu, jak jste v pohodě. Myslím, že to povídání na základní škole Vám muselo doslova nabít baterky. Je to fajn nápad.
Tak se držte – jen tak dál. A když budete v ČD, ťukněte na dveře pracovní terapie. Rád Vás uvidím i s ostatními. Asi vím o koho jde.
S pozdravem A. Debnar.
Dobrý den, zdravím celý Váš tým a všechny klienty,
tento týden jsem u Vás absolvovala se skupinou dalších 20ti lidí exkurzi v rámci praxe mého studia,tedy sociální patologie. Pomáhat lidem je nádherná práce, ačkoliv občas mnohdy nevyzpytatelná. Pár hodin strávených u Vás mě neskutečně vnitřně „dostalo“. Nikdy není pozdě na to, začít znova. A proto Vám všem , nejen pracovníkům ale i všem klientům z celého srdce přeji mnoho štěstí a osobních úspěchů.
Dobrý den všem v Červeném dvoře, zdravím hlavně odd. C a terapeutický tým z tohoto oddělení. Trošku mě teď mrzí , že jsem se tak dlouho neozval, ale rozhodně se o své prozatimní abstinenční zážitky přijedu podělit 25.01. na svou první opakovačku, kterou chci taky tímto psaním potvrdit… Těším se na Vás na všechny a slámci nahlašte si čtvrťák za meila..zatím pa!
Ahoj Vojto…vidím, že se držíš, mám z toho velkou radost! Drž se dál…myslí na tebe hodně lidí! 😉
Blondýny Šárka a Adéla 🙂
Milý Vojtěchu,
Potešilo ma,že sa tešíš na svoju prvú opakovačku. Verím, že bude neopakovateľná pre Teba, oddelenie C a skupinu SLÁMCI. Ešte viac by ma potešilo, keby si mi potom napísal niečo o svojich vnútornych zážitkoch, ale aj o tom, ako skupina pracuje a ako ide Tvoj „prozatímní“ abstinenčný život. Môžeš mi napísať na email fslamka@mail.com.
Veľmi pekne ďakujem za Tvoje riadky a pozdrav skupinu!
S pozdravom a úctou
Bc. František S L A M K A
patrón skupiny na oddelení C.
Prepáč Vojtechu,
ale opravujem môj email, nedopatrením vypadla jedna slabika, správne teda: fslamka@gmail.com. Ďakujem za pochopenie.
Ja taky zdravim cele oddeleni B a terapeuticky tym a vsechny sestricky. Preji Vam Vsem v tomto Novem Roce hodne zdravi a sil do dalsi prace. Zdravim take p.Primare,ktereho si moc vazim!!!
Jaroslav
Občas prohlížím tyhle ohlasy, když sbírám sílu a odvahu k léčbě. Dnes jsem se definitivně rozhodla že do toho půjdu. Musím říct, že vaše psaní, takto zveřejněné, motivuje, nikdy bych nevěřila, že mi pomůže i obyčejná internetová diskuze…Tož tak.
Hanko, určitě jdi do toho. Kdybys věděla, jak já byla při nástupu rozklepaná a ubrečená, nevěřila bys tomu. Jsou tam všichni moc hodní, ničeho se neboj, i když takové ty psychoterapie jsou někdy síla. Ale je to potřeba a přežít se to dá. Bla jsem tam 3 měsíce a byla tam tak super parta, že se mi „nechtělo ani domů“.
Přeji hodně úspěchů v léčbě, pevné nervy a hlavně vydrž.
Renata Valkonyová
Mila Hanka, keď sa vrátim do minulého storočia, konkrétne k začiatku roku 1982, tak som mal štastie, že som narazil na skvelého psychiatra- alkohológa, ktorý ma zoznamil s pacientom, ktorý prežil Červený Dvor a to mi dalo odvahu, motiváciu, aby som vo svojom fyzickom veku 37 rokov, nasmeroval svoje kroky do liečebne. Prežil som 4 mesiace a vykročil do života. Prve kroky boli krušné a aj roky tvrdé. Neveril mi takmer nikto z okolia, že nespadnem znovu do osídiel alkoholovej závislosti.
A asi sa stal zázrak milá Hanka, ale vo mne stále žije duch Červeňáku, v mojej duši rezonujú voľne tribúny, tvrdé rozcvičky so studenou sprchou, pracovná terapia, tereňáky, ale aj štvrťáky, osminky a aj nepodajná moja vnútorná tenzia, ktorá hľadala chybu tam kde nebola a síce u celého personálu. Tí skoro všetci mi ubližovali!
Prišla chvíľa, keď som bol po dvoch mesiacoch liečenia zbalený s tým , ako všetkým ukážem, ako budem abstinovať., aj bez nedokončenej liečby. Dnes tomu hovorim, že to bolo ako vnuknutie z neba, ked už nebohý pán profesor Vaněcek, poslal mňa na fajčiareň na oddelení C, aby som si zapálil a premyslel svoj zámer. Prišiel za mňou MUDr. URBÁNEK- lekár, ktorý bol s olympionikmi ČSFR v TÓKIU, ako lekár ! Bol však aj častým hosťom v liečebne po svojich alkoholických výbuchoch , ktoré mali taký akýsi dôstojný rozmer recidívy. Napriek všetkým lekárskym umom a zázrakm ho časté recidívy priviedli neomylne až do hrobu. A tento už nebohý doktor bol v danom okamziku , ako priateľ nablízku, ako živé netové spojenie , ktoré na mňa myšlienkove zabralo a svoju liečbu som dokoncil! A tak na začiatku nového dňa milá Hanka Ti môžem zodpovedne napísať toto. Trvale a dôsledne abstinujem 27 rokov, 10 mesiacov a 13 dni!!! A Červený Dvor sa stal pre moju osobu „druhým rodiskom“, kde som sa narodil do inych dní.
V závere Ti želám milá HANKA, aby si po svojom múdrom rozhodnutí našla v liečebne takú skupinu, ktorá dokáže eliminovať všetky možné úlety pacientov, aby našla každá osobnosť , podstatu liečby a chápala aj tých nepríjemných psychoterapeutov a celý personál!!!
Držím Ti palce, aby si tiež prežila malý zázrak, ktorý Ťa povedie cestou trvalej a dôslednej abstinencie.
S úctou Bc. František SLAMKA, patrón skupiny na oddeleni „C“
Moc vám děkuju! Zítra jdu pro doporučení, z léčebny mi napsali, že ode dne jeho doručení se čeká na nástup okolo 14 dnů. Jednodušší by bylo, kdyby člověk mohl odjet ve chvíli, kdy se konečně rozhodne. Ten volný prostor je šílený, co všechno se honí hlavou, proč raději ne, však to jistě sami znáte. Ono se to ale nepochybně v hlavě bude honit i v ČD a asi dlouho. Jsem pevně rozhodnutá, určitě pojedu. V dětství a mládí jsem mívala ráda různé drsné tábory, takové ty věci na sílu, vytrvalost. Kdeže ty časy jsou. Snažím se k nim aspoň v myšlenkách vrátit, říkám si, že pojedu na takový „tábor“ a bude se mi to líbit. A hotovo! Doufám, že mi to může přinést „nový život“, i když si neumím představit, že to nějaká situace a nějací lidé opravdu mohou se mnou dokázat. Bojím se, děsně, to taky znáte, držte mi palce!
Hanka
Milá Hanka,ja som v minulom storočí čakal na nástup resp. na voľné miesto,ktoré sa pre mňa v liečebne uvoľnilo, takmer dva mesiace! Bol som rozhodnuty isť sa lieciť
aj do slavneho Skálovho APOLINÁŘE, jen to mělo jeden háčik, musel som čakat na přijetí celých šest mesiacov! A takáto dlhá doba znamenala pre mna záhubu. Moja posledna pijatika mala burcujúcí priebeh a trvala nekonečne dlho a stále som sa zmietal medzi zivotom a smrťou.Bolo to tak a nie inak.Môj psychiater mi po rokoch že: som pacient, človek závislý na alkohole až tak, že som takmer dobrovolne volil aj odchod zo zivota, ale s jeho pomocou som zostal na PN-ke, potom som mesiac pracoval, aby som 4.4.1982 nastúpil do liečebne v Červenom Dvore.
Máš pravdu Hanka v tom, že ten prostor je šílený a v hlave máš myšlienkový trysk, ktorý Ťa však neprivedie k pokojnej mysli, ale zostavaju vyslovene aj nevyslovené myšlienky: prečo ma nevolaju hneď, ked si to práve myslim a želám len a len JA SAMA. 14 dni utečie, ako voda a nastupiš na liečbu.
A ver mi, že stretneš v ˇČerveňáku“ lekárov, zdravotný personál,a ostatných,ktorí sú ochtoní Ti pomôcť, že sú milí, empatický, ale aj odporný, kedy by si ich poslala do horucich pekiel, aj napriek tomu, že chcú našincovi pomôcť a ukázať mu cestu, ktorá je aj v abstinecii spočiatkui tŕnistá, neľahka, ale stoji za to, ju žiť.
Milá Hanka,veľmi Ti želám a prajem, aby si pri svojej silnej tuzbe po liečení našla takých ľudí, ktorých myšlienky a ochota polemizovat s Tebou a hladať riešenia, ako sa stať prospešným pre seba, svojich najbliších a zapodievať sa v mysli, ako vykrociť na cestu TRVALEJ A DOSLEDNEJ ABSTINENCII, držím ti palce Hanko, any tro
Hanko, těch 14 dní vydržíš, už jenom proto, abys do léčebny nastoupila střízlivá a nebyly s Tebou hned z počátku potíže – to přece nemáš zapotřebí. Každý týden jezdím do ČD na AA – spolupacienti Ti vysvětlí o co jde a kdy se to a kde koná. Těším se, že se tam uvidíme. Ahoj Renata
Děkuji ya podporu. Právě jsem se dozvěděla, že nastupuju 28. ledna. Čekání tedy nebude tak dlouhé, je to už za týden. Pomalu začnu balit… Doporučujete mi něco co vzít s sebou co tady nepíšou nebo by mě třeba nenapadlo? Co třeba cédéčka, dají se tam pouštět? Nebo scrablle? Uff…
Hanka
Hanko, CD si vezmi kolik chceš, ale s těmi hrami nevím, nevím. Mohlo by to prý spouštět gamblery….. Oblečení si vezmi teplé, příští týden tady na jihu má zase mrznout – jsou tam pračky, takže si můžeš kdykoli cokoli za 5,- denně vyprat. Ženský pavilon je úplně nový, takže se budeš mít jako v penzionu na Šumavě. Fakt je to úplně luxusní. Co dalšího s sebou jsi dostala asi v dopise, kde Ti určili nástup. Je tam i kantýna s jídlem i drogistickým zbožím, takže tyhle problémy neřeš. A žádné Uff!!!, když budeš na minutu tam, kde máš být a spolupracovat s terapeuty, ničeho se neboj. Jo a vezmi si velký sešit a propisky – píší se denně deníky :-). Ten týden držím palce a na AA se určitě uvidíme – těším se Renata
Penzion na Šumavě? :-)Skvělé!!! Jestli já se nezačínám těšit. Teda ne kvůli luxusu, ale tak, co zajímavého mě čeká a co z toho vyplyne. S hrama to chápu, ale že by se dala utvořit na scrabblu obdobná závislost, to se mi nezdá. Ale budiž, manžel stejně říká, že by pak on doma neměl co hrát, kdybych scrabble odvezla:-) dobrá, už nenapíšu ufff, ale tak hurá!!!!!
Hanka
Ha, ještě něco: jak je to tam s mobily? A dá se někdy nějak k pc?
Hanka
Další dotay: jak se tam chodí nějak ven? Nemyslím samostatné vycházky, to plyne ze stránek, myslím prostě nějak organizovaně, společně, prostě na vzduch. Ptám se trochu i kvli botám, že bych vyala pořádné dvoje 🙂
Hanko, na detoxu mobil mít nesmíš, až půjdeš na oddělení pak můžeš telefonovat v osobním volnu jak chceš. K PC přístup je, ale musíš se předem nahlásit, je o to docela zájem. Ven se chodí na terenní terapii – buď krátké procházky po parku nebo delší – třeba k muflonům :-). Čeká Tě také celodenní terénka a to je tedy síla. Alespoň pro mě byla – tenx jsme ušli asi 30 km a já myslela, že chcípnu. Léčebna je pod HOROU Kleť, takže výstup Tě asi nemine. Byla jsem na jiném oddělení než budeš Ty – nebylo to tehdy ještě rozděleno na ženskou komunitu, takže jsme byly mezi chlapama. Boty si vezmi velmi, ale velmi teplé – je tu mráz (jsem z Českého Krumlova – asi 10 km od ČD) a zima. Také si vezmi nějaké slušné oblečení (kalhoty nebo sukni a halenku), na volnou tribunu a hodnotící skupinu se chodí ve slušném oblečení. Tak se tu chvilku DRŽ a zanedlouho se těším ahoj. Renata.
Hanko, ještě jedna připomínka. V kuchyni vaří úplně super, takže já jsem přibrala za 3 měsíce 13kg!!! Pak jsem to 1,5 měsíce shazovala a už jsem na svým. Ale 3x týdně cvičení a drastické omezení jídla. Tak si dej pozor :-). Renata
Milá Hanka,
z Tvojich pekelných dní, už čas zasa niečo ukrojil a verím, že sa držíš. Drž sa naďalej statočne, aby si nastúpila na liečbu tak, ako Ti odporúča Renata V. Z jej slovami, myšlienkami sa plne stotožňujem a ber aj to čo Ti ponúka.To je k nezaplateniu a ako sa hovorí, dobre rady, povzbudzujúce slová našinca, „v apatiéce nekoupíš“. Každý deň, prežitý v trvalej a dôslednej abstinencii Ťa bude posúvať k normálnym ľudským hodnotám, ktoré každý z nás utopil vo svojej závislosti, to mi ver! Želám Ti pevný nahľad na Tvoje rozhodnutie.
Držím Ti všetky palce a chcem Ťa na diaľku posilniť v Tvojom rozhodnutí.
S pozdravom a úctou
feri.
Moc děkuju!!!!!!!
Pane Slamka, moc Vám děkuji za podporu s Hankou. Škoda,že jste tak daleko, ráda bych Vás poznala. Až Hanka nastoupí a setkáme se, určitě Vám dám vědět co a jak…..
Jste super a díky za pomoc Hance pomoci – no to je tedy věta :-).
Renata Valkonyová, Český Krumlov
Milá Renátko a Hanko.
Takže pokiaľ som si to dobre všetko zosumarizoval, tak zajtra ráno by mohla Hanka nastúpiť. Dúfam, že peklo na zemi prežila a príde v poriadku. Držím jej palce.
Renátko, ak chces aspoň trochu nahliadnúť do môjho života, keď budeš v liečebne, tak v mojej skupine je také moje dielko, ktoré má názov „CURRICULUM VITAE“! Je to alkoholický beh mojím životom . Je tam slovenská a aj československá verzia, ako to nazval dr. Dejmek! Ale na sjezde sa určite stretneme. Teším sa, že Vás obe poznám.
A moje obligátne:trvale a dôsledne abstinujem 27 rokov, 10 mesiacov a 27 dní (skoro už 28 dní)! Viem, že si to ťažko predstaviť, ale ako vidíš ide to!!!Veď aj som bol tam, kde Hanka s Tebou!!! Na samom začiatku a neveril mi nikto, že budem abstinovať! A ide to!!!
Patrí Vám moje poďakovanie za Vaše postrehy a názory.
S pozdravom a úctou
feri slamka.
Pane Slamka, Hanka do Červeňáku nastoupila, ale bohužel na AA nepřišla, takže jsem jí neviděla a nikdo o ní zatím – za tu krátkou dobu – nic nevěděl. Snad se ukáže příští týden a dám Vám hned vědět jak si vede, holka jedna :-). Renata Valkonyová
Zdravim cele odd. B. hlavne terapeuticky tym a sestry.Mam se velmi dobre pracuji bydlim a hlavne nedelam zadne ptakoviny. CHtel jsem podekovat za vasi peci a pomoc.Vse je na dobre ceste a to hlavne diky vam.Magistre Smisku a pane dr.Vlniesko.Diky za vse a hodne uspechu do noveho roku preje S pozdravem Dann.
Ahoj Dane, musím přiznat, že jsi mne moc a moc příjemně překvapil. Je to všechno fajn bez toho svinstva, viď? Já jsem OK, jezdím pravidelně do ČD na AA a občas se tam potkám s klukama co se s námi léčili. Teď jsou tam o5 tři.
Měj se krásně, vydrž a zase se tu někdy ozvi.
Ahoj Renata Valkonyová
Pane Valko, blahopřeji. Držte se a jděte tou pravou cestou.
Letos to bude 6 let, co abstinuji,díky Č:Dvoru a AA se držím, je to výborný.Štve mně jediná věc, že jsem s abstinencí začala tak pozdě,ale raduji se i z těch pár let, co tu ještě budu, střízlivá.Mládeži, vůbec neváhejte do té střízlivosti, abstinence vyrazit, jde to, stojí to za to.Jedem jako s medem.
Ahoj Líbo,
ten Tvůj pořad v televizi už i na tom mém novém malinkatém notebooku najdu levou zadní. Ale byla to dřina to na tom Barrandově najít – a pod takovým názvem – ČESKÉ MILOVÁNÍ!!!!! (pro ostatní – tento pořad byl o lásce alkoholické). Takže jestli se tento týden dostanu do ČD dostanu na AA (sníh), pustím jim to tam. Je to poučné a když Tě klucí znají, bude je to o to více zajímat. Alespoň doufám.
Zdravím Renata Valkonyová
Nedělej ze mně zase kor velkou celebritu, jo!Ať se dívají a hlavně vidí, že abstinovat jde, a jak jsou ty opilci trapní.Ne, abys ses spletla a pustila jim nějaký porno, Renato!!NE!
Ahoj, Líbo, ale opilci nejsou vůbec trapní a Ty jsi dokázala velikou věc, větší než jakákoli celebrita, víš co vlastně opilci jsou trapní, ale „alkoholici“ ne!!!!
Zdravím všechny v ČD,hlavně odd. B a chtěl bych tímto potvrdit opakovačku,takže přijedu 17 ledna,moc se těším.Mějte se mooc hezky
ahojky,slavnostně oznamuji,že jsem ve třetím měsíci těhotenství,samozdřejmě čistá,plná elánu a těšení se..co nevidět se chystám přiject podívat na staré krásné obličeje.zdravím C a vůbec celý červeňák
Báro, GRATULUJI!!!! Budeš fajn mamča. A drž se dál – to by byla škoda!!!
Renata Valkonyová
Zdravím celé odd.B Před pár dny jsem ukončil léčbu v terapeutický komunitě Němčice, ale ještě před tím jsem byl v Červeném dvoře a tam mě poslali tou správnou cestou která trvala dva roky a ted už jsem na jejím konci a vše záleží jenom na mě.Ale nebýt Červeného dvora tak se tou cestou vůbec nevidám.Takže díky moc celému týmu a hlavně sestřičkám za jejich trpělivost semnou.Díky moc Michal Valko
Važený pán riadite , terapeuti , klienti , všetci priatelia červenaku. Do Nového ruku 2010 želam všetko najlepši vela pevného zdravia , štastia , spokojnosti v rodinách , dobré úspechy v práci , úspešnú abstinenciu a nech sa naplnia vaše túžby a želani to vám všetkým želá Ivan spod Ješteda alebo Štulajter
Dobrý den, zdravím touto cestou celé oddělení B, zejména všechny skvělé sestry a pana Smíška. Přeji Vám všem štěstí a pohodu do příštího roku. Často si na Vás vzpomenu, protože ty tři měsíce roku 2006, které jsem prožil v ČD, znamenaly důležitý mezník v mém životě a obrat, v nějž jsem upřímně řečeno tehdy ani moc nevěřil. Zatím to tedy stále klape jak má a já vesele abstinuji. Děkuji a mějte se co nejlépe.
Antonín Petr
Ahoj Petře, jsem ráda, že se sem tam ozve někdo, kdo tady v té době „válčil“ jako já, ráda čtu tyhle stránky a hlavně, když se ozve někdo, koho znám, taky bojuju, bitva je vyhraná, ale nepřítel stále útočí, držím se a jsem na sebe pyšná, zdravím všechny, jako Petr, Marie
Dobrý den,chtěl bych popřát vše nejlepší v Novém roce všem z Červeného dvora, hlavně dr. Vlnieškovi a oddělení B kteří mě v roce 2003 vrátili zpět do života.Moc šancí mi nedávali a já už skoro 7 let abstinuji.Moc Vám za to děkuji a myslím že můžu říct ,že jsem teď šťastný s celou rodinou.
Zdraví Pavel Křivka z Pardubic (v ČD 1-6/2003)
dík za pozdrav,hodně dalších dnů abstinence.
Zdravím všechny zaměstnance i ostatní v Červeňáku a přeji do Nového roku hlavně zdraví, klid a sílu do další práce.Moc děkuju za Káju a za to,že jste nám vrátili chuť do života. Kája se drží, je to těžký boj…ale věřím…hanka
Zdravím všechny z Vás, kteří jste při pracovní terapii přispěli „svou troškou do mlýna“ při zvelebování našeho parku. Myslím, že právě
prostředí našeho krásného parku mnohým z Vás v době léčby zachovávalo alespoň částečný pocit svobody.
Chtěl bych Vám i všem ostatním, kteří občas zabloudíte na tyto stránky popřát ať se Vám daří, pevné nervy, odhodlání a sil do Nového roku 2010. Nevzdávejte to!
S pozdravem Alexandr Debnar
Pane Debnar,
sice jsem se nepodílela pod Vaším vedením zvelebováním parku, ale zato jsem strašně ráda pracovala pod vedením p. Hynštové v zahradě. Nikdy jsem si nemyslela, že budu sázet brambory nebo řepu :-). A přece! A musím říči, že mě to hrozně bavilo. Paní Hynštová je paní na svém místě – dokáže být neskutečně milá, ale je-li třeba i přísná. Jo a krásně se s ní dá podrbat :-). Díky ní jsem měla letos kráené truhlíky muškátů a nádhernou skalku. To vše – samozřejmě, že zaplaceno – z produktů zahrady.
Přeji Vám a p. Hynštové krásný zbytek roku 2009 a vzhůru do roku 2010.
ABSTINENCI ZDAR.
Renata Valkonyová
Pane Debnar, já u Vás budu pracovat do března, takže Vám taky přeji hodně štěstí do nového roku a doufám, že s námi, pacienty z odd.B, budete spokojen minimálně stejně jako v roce předchozím. V pondělí na PT zdar
Paní Valkonyová,
omlouvám se za pozdní odpověď a díky za tu Vaši. Paní Hynštovou jsem pozdravoval a vše jí vyřídil – myslím, že byla ráda a jinak musím říct, že máte pravdu. Je hrozně fajn. A Vy jste super. Mám z Vás pocit, že tahle diskuze by bez Vašich příspěvků nebyla „to pravé ořechové“. Dokážete lidem dávat pozitivní energii. Doufám, že to pomáhá i Vám. Takže jen tak dál – a držím vám palce. Jo a s tou řepou jste mě dostala… Mějte se fajn A. Debnar.
Zdravím pane Debnár :),
reaguju později – na net nemám vůbec čas. Jen práce, sport a škola :).
Chtěl jsem Vám potvrdit Vaše slova o zámeckém parku. Má svoje kouzlo a při opakovačce to byla jedna z „částí“ červeňáku, na kterou jsem se moc těšil. Často na něj myslím a je to hezká vzpomínka, díky níž se těším na další opak.
No a samozřejmě na Vás :).
Díky za ty tři dny před Vánocema. Rád Vás uvidím na jaře.
Mějte se moc fajn. Pavel Pičman
Já Vás také zdravím pane Pičmane,
jsem rád, že jste to byl zrovna Vy, pro koho je náš park opravdovým zážitkem. Je fajn, že jste OK. Máte za sebou kus práce, tak užívejte život, tak jak jste mi řekl před Vánoci – jako normální člověk. I já se těším, až Vás na jaře uvidím v pořádku. Když budete chtít, můžeme spolu vyrazit na Kleť. Mějte se fajn Alexandr Debnar.
Zdravíme všechny v Červeném Dvoře. Přejeme štástný nový rok plný pohody a splněných přání. S pozdravem Lukáš Protivínský, Andrea Dankáničová a syn Marek
Zdravím všechny z odd.B a přeji všem Veselé vánoce a štastný nový rok.Hlavně sestřičce Magdě Bartákový.
Ahoj Míšo,
tak jak válčíš a jak se máš? Co ten rituál? Koukám, že jsi přežil. Dnes máme v ČD Silvestra, moc se těším. Když byly Vánoce byla ohromná sranda a dnes nás tam prý bude moc-samá návštěva. Každý něco přinese na zub a já se zase přežeru. Sama vždy táhnu tu velikou tašku z Teska jídla – manžel mě musí odvést k Lišákovi až před dveře, jinak bych to neunesla. A vše se sní. Luděk mě před dveřmi vysadí a praská pryč – ještě si nezvykl a na AA bych ho nedostala ani heverem. Mám moc informací o spolupacientech, co se s námi léčili, ale protože se tu nesmí jmenovat a máš-li zájem o drby, napiš mi na amorch@seznam.cz.
Krásný zbytek roku a drž se. Renata
Dobrý den Michale, moc děkuji za pozdrav, doufám, že jste v pohodě, přeju Vám krásný rok 2010 a hlavně se držte a dejte o sobě vědět.Magda Bartáková
Přeji celému Červenému dvoru, personálu i pacientům co nejkrásnější prožití Vánoc a šťastný a úspěšný rok 2010. :))
Dobrý den,chtěl bych popřát všem a nejvíc celému odd. B hodně štěstí a co nejvíce úspěchu v novém roce,at se vám splní vše co si přejete.Tomáš Pecha
Vážení pán riaditeľ, milí terapeuti, milí klienti Červeného Dvora, čitatelia týchto stránok!
CHRISTMAS ALL THE YEAR VIANOCE PO CELÝ ROK
Tak možno povedať o človeku (ľuďoch),
ktorému každý deň žiari úsmev na
tvári ako slniečko a mesiac na oblohe.
NECH SA STAROSŤ VŠETKA ZRUŠÍ,
NECH ZAVLÁDNE POKOJ V DUŠI,
ČO BOLELO NECH SA ZHOJÍ,
ČO TEŠILO NECH SA ZDVOJÍ.
PRÍJEMNÉ VIANOČNÉ SVIATKY,
UŠLACHTILÝ NOVÝ ROK 2010,
BEZ DROG A ALKOHOLU,
PLNÝ POKORNEJ ABSTINENCII!
VŠETKÝM ÚPRIMNE ŽELÁ
Feri SLAMKA, zo ZVOLENA,
patrón skupiny, na oddelení „C“
Zdravim vsechny v Cervenaku a preji stastne a vesele. V roce 2010 plno zdravi a osobni pohody. Lubos R.
Vážený pane Smíšku, moc a moc Vám gratuluji k získání titulu. Znamená to, že už nebudete svými „psychotesty“:-) mučit pouze chudáky z B, ale z celé léčebny? Bože, když si na to vzpomenu – hlavně ty matematické otázky byly pro mě španělská vesnice a vzpomínáte si, že jsem se vztekala a nechtěla se jimi vůbec zabývat? A až po dlouhé době mi došlo, že ty obrázky, které jste mi ukazoval a já je měla komentovat, nebyly náhodně vybrány, ale byl to můj život. Krásné Vánoce Vám, Vaší paní a Vojtovi přeje Renata Valkonyová
Dobry de
Nejdrive se chci pripojit a poprat Vsem stastne a vesele Vanoce a stastny Novy rok.hlavne zdravi.
Jmenuji se Vladimir Arabasz,je mne 51let,v roce 1989jsem se sel lecit
se zavislosti na alkoholu a geablerstvvi.V Plzni na Lochotine mne prijali na oddeleni,kde jsem poznal lidi,kteri nastartovali moji touhu a nadeji
prestat se opijet a hrat automaty.
Vydrzel jsem asi 2roky abstinovat a napil jsem se a hned druhy den jsem zdesene pospichal na Lochotin ,kde mne rekli,jestli chcete se lecit
je volno v Cervenem Dvore.
Behem 11let ,to je 4015 dni jsem se napil alkoholu 8krat.Pisi to zamerne na dny,nebot pokladam muj boj s alkoholem za uspesny,nebot dnes vim ,s jakym nepritelem mam tu cest.
Je pul 12.Londynskeho casu ,sedim v kuchyni ,na sporaku varim hrnec polevky,slepici vyvar,varim si do sklenic,chodim na nocni a nemam cas pri nich varit.Mam kliku ,ze nejsem vybiravy na jidlo.
Je mne smutno,tak si rikam ,sednu a budu psat,pomaha mne to,
alespon na okamzik.
Chci rici ,ze jsem stastny,ze jsem prestal pit alkohol,automaty.
V obdobi me abstinence jsem resil rodine problemy ,ktere mne
braliy energii,kterou jsem sam potreboval.Mam 2 syny a oba dva
zacali brat drogy.
Prozival jsem dny ,noci ,plne zoufalstvi a beznadeje ,snazil jsem se
synum domlouvat,presvedcil je o lecbe,starsi syn po leceni zacal
drogy brat znova,mladsi syn snad nebere.Je jim 22 a 24 let.
Prozival jsem peklo a delal silene chyby,daval jsem jim stale
penize,litoval je a nakonec to dopadlo tak,ze na dne jsem se
s nimi ocitl i ja.Nemel jsem penize na svuj zivot.
Musel jsem se rozhodnout jak dal zit svuj zivot.Do toho vseho
maminku,ktere je 75 let postihla mozkova prihoda.V Londyne
ziji od roku 2004,behem tohoto obdobi jsem resil syny,drogy,maminku.Prerusoval jsem svuj pobyt v Anglii a pomahal mamince s moji sestrou zvladat mami zivot.
Proplakal jsem hodne chvil,premyslel o zivote,o jeho cene ,o tom
jak bezmocny jsem proti stari,proti zavislosti synu.
Prisli i okamziky ,kdy jsem to chtel skoncit,muj zivot.
Svuj zivot jsem zvladl,diky tomu ,ze nepiji alkohol,tak dal ziji,verim,
ze synove to zvladnou,maminka je s moji sestrou.
Jo je to nekdy ukrutne tezke,ale clovek by mel jit dal a zkusit najit
svoji cestu.Do Londyna jsem odesel ,nebot jsem jiz 15 let rozvedeny
a musel jsem zacit zcela znova od 0.Manzelce zustalo vsechno.
Chci mit jednou svuj domov,penize na stari,nebyt na nikom financne zavisly.
Zivot v Londyne je tezky,ale prave proto jsem jej prijal.Ziji z lidmi,kteri berou drogy,piji alkohol a mne povazuji za nemocneho ,ze
alkohol nepiji.Nelze si myslet,ze pokud budu zit JEN s lidmi nezavislymi,tak se NIKDY alkoholu nenapiji.To jsem si myslel drive,ale
nyni vim ,ze nebezpeci neni v zavislych lidech ,ale v mem mozku,mem rozhodnuti ,v me odpovednosti za svuj zivot.Proste se
v hospodach bude pit alkohol,v hernach budou nestastlivci prohravat sve penize,domy,rodiny,pratele,svuj zivot.
Alkohol ,drogy ,jine zavislosti souvisi s nasim zpusobem zivota.Chceme v zivote prozivat radosti,super zivoty a chceme je prozivat stale silneji,mit super pocit.
Spolecnost chce mit uspech,uspech jsou penize,clovek ne pokazde
zvladne veskere naroky ,ktere jsou stim spojene.
Rikam ne,chci zit,chci mit praci,chci mit rodinu,chci mit kolem sebe
dobre lidi,chci milovat a byt milovan.Laska ,dobro,pokora,trpelivost,
pomahat lidem,kteri pomoc chteji.
Vsechno se da uskutecnit,ale za vsechno clovek musi neco zaplatit,kdyz neco chce.
Premyslim co chci ja.
Chci obejmout sve zdrave syny,chci ,aby maminka byla s moji sestrou,ktera ma po mamince byt,penize.
Dekuji Bohu i kdyz nevim co to je,kde je,za to,mne dava silu jit dal.
Vice si vazim lidi,jsem vice trpelivy ,netouzim po materialnim bohatsvi.
Ale vim,ze tento svet ridi penize,proto se ucim penize pouzivat jen k tomu ,co skutecne k zivotu potrebuji .
Preji vsem silu a presvedceni ,najit svoji cestu.
Jiste ji najdeme a pokud ne ,tak snad priste,ale na konec jiste stoji za to,dojit,jak jinak se dozvime,jak to vlatne dopadlo.
Ahoj Vladimir-Londyn
+447762021195
angelservislondon@yahoo.co.uk
Krásné Vánoce, do roku 2010 hodně zdraví a optimismu a každému jen to, co si přeje on sám, přeji z celého srdce. V Ćerveńáku jsem se léčila v roce 2006, jsem alkoholička a na ty 4 měsíce ve skupině B a na Novotňáky, na Kamilku a pana doktora Vlniešku, ale i na ostatní hlavně na arteterapeutku nikdy nezapomenu. můžu říct, že se mi daří abstinovat, ale procházka růžovým sadem to není, pořád si opakuji doktorova slova, že „abstinuji právě dnes“ a opravdu jsem na vlastní kůži zažila a zažívám, že alkoholik se nikdy nevyléčí a že si vůli“prochlastal“ a teď záleží na disciplině a režimu. A TO JE VELKÁ PRAVDA! Já se držím, mám skvělou rodinu a práci a taky kamarády, tohle všechno je moc důležité, a taky vím, že i když amě moji blízcí mají rádi, neprominou a neodpustí mi nic, tak tedy všem KRÁSNÉ VÁNOCE, Marie
Paní Medková,moc a moc Vám děkuju za přání a přeji také krásné Vánoce.Užívejte svátky v pohodě 🙂
..dobrý den Vám všem,těm kreří se léčí,ale i těm kteří Vám dávaj šanci jak dál..nedavno jsem měla u Vás dceru,byla vyloučena-bodováni…přestoupila do Blé Vody a myslím,že je spokojenější a víc vyrovnaná jak s prostředm,tak s péčí…přeze vše Vám chci poděkovat a Všem popřát Krásné Vánoce a dobrý start do roku 2010….Hodně štěstí…Lubi
Dobrý den,
V roce 2002 jsem se v Červeném dvoře léčil ze závislosti na alkoholu,pár let uběhlo a stále abstinuji a to díky také terapeutům komunity A.Proto bych chtěl v tomto vánočním času všem poděkovat a popřát jim nádherné Vánoce a mnoho štěstí v Novém roce.Zvláště zdravím paní Slavíkovou,která vedla naši skupinu.
A také přeji všem klientům aby prošli osvícením,které vede k trvalé abstinenci a vytrvali,nebot‘ ta poměrně dlouhá doba léčby je pro další život investice k nezaplacení.
Tom Pospíšil
Tak zase po roce máme tu vánoce
vánoční nálada všechny nás ovládá
chci jen za sebe poslat pár řádků
příjemné prožití vánočních svátků
cukroví s vanilkou šupinky pro štěstí
a spoustu světýlek na Našem nádvoří
hodně dárků na vánoce
ať se daří v Novém roce.
Vaše Daniela Nogová
Dobrý den,
v sobotu 12.12. to byl rok co jsme si našeho syna Radka odvezli skoro po půl roce z léčebny,moc se snaží, v práci povýšil…máme z něho radost, tak jsem mu za odměnu upekla dort…děkuji panu Dr.Dejmkovi za jeho trpělivost, ze začátku se synem bojovali i paní Slavíkové děkuji, tu měl moc rád….přeji všem maminkám,aby mohli psát takovéto radostné zprávy……
Krásné vánoce a hodně štěstí v Novém roce přeji všem zamněstnancům ČD
a vůbec všem co neustále čtou tyto stránky jako já.
Tancošová
Dobrý večer.
Všem zaměstnancům Červeného Dvora přeji příjemné prožití vánočních svátků a v novém roce mnoho pracovních úspěchů.
pozdrav všem milým lidem a odd. „C“ děkuji Vám všem a vzhůru k lepším zítřkům.
zdravíme všechny a s radostí oznamujeme,že máme sedmytýdeního Trpaslíka Marečka. :o))))) Je to vzkutku radost a musíme to sem napsat. Mějte se krásně a snad Nám to vyjde a přijedeme se za Vámi podívat. :o))))
Gratuluju!!!!!!!!!!!!!!Určitě přijedte!!
Snad to výjde už brzy. :o)))) Děkujeme a pozdrav Vám všem. :o)))
Ahoj vsichni,nyni jsem uspesne dokoncila lecbu v Cervenem Dvore,bala jsem se tam nastoupit a nyni mohu rici,ze jsem moc rada,ze jsem tuto lecbu mou uz 4 podstoupila a tato mi k necemu pomohla,i co se tyce me povaze,nervozite a tak vubec celkove,doporuci ji vsem,kteri maji nejaky problem,at uz s drogami nebo alkoholem,atd…..tato lecba mi hodne dala a uz se tesim na mou opakovacku,kterou mam 17.1.2010.S pozdravem EVA 28let.
ahoj Evo. lecbu jsem sice nezvladla, ale opravdu hodne jsem si z ni odnesla. byla jsem vecny rebel, vzpomenes si kdo ti pise.
Dnes jsem se rozhodla napsat do Cervenaku jak se mi dari a dodatecne podekovat. A vidim tvuj vzkaz. mam z neho radost. Napis kde jsi, co delas, jak vse pokracuje s tvoji Sabinkou.
moc ti drzim palecky, vim, ze to byl pro tebe strasny vnitrni boj. Ale ten prvni malicky stupinek jsi uz zvladla. hodne tech vysokych schodu tebe i me jeste ceka. Vydrz – jak jsi nam zpivala v pisnicce – TY NA TO MAS. ozvi se mi. Jitka
Pane Mgr.Smíšku,píši Vám zda by byla možná léčba,zda je volno a jestli mám vubec šanci.Motivace mi nechybí,odvaha ano.Děkuji Milan Červeň
P. Červeň zavolejte na sociálku, dojednejte termín a ostatní potřebné záležitosti. Pak už se sem, v odpověď na Vaše otázky, hodí dodat jen ono známé „Just do it“.
Přijímací kancelář 380 309 135
Sociální pracovnice 380 309 140
p.magistře,děkuji Vám za odpověd‘ a radu.Už tím že jsem se včera odhodlal napsat donutil jsem se zařídit si sociálku a UP.Od 16.11. budu měsíc dělat rekvalifikaci,potom bych rád hned nastoupil,což si mezi tím vyřídím.Doté doby mít peníze nebudu tak bych to měl zvládnout.M.Č.
Ahoj Milane,
mám radost, že jsi se odhodlal k léčbě. Odvahu Ti zase dodají. Stojí to za to! Já jsem OK a určitě se uvidíme na AA u Honzy Lišky.
Ahoj Renata Valkonyová
Ahoj Renato,tak vím že mám v pátek 11.12.09 nástup.Těším se a zároveň se bojím.Pokecáme na AA.Jsi dobrá že se držíš,i to je inspirace.Ahoj Milan
ahoj Milane! držím ti palce a na AA u Lišáka se třeba potkáme i spolu, protože mám v plánu návštěvu ČD, včetně večerních áček s Honzou 🙂
Zdravim Tě Michale,konečně mi došlo kdo jsi.11.12.09 nastupuju,tak doufám že se uvidíme.Jsem rád že to zvládáš.Měj se fajn Milan
Milane, jestli Tě neuvidím na AA u Honzy, tak mě strašně zklameš. Tak jak jsi mě štval v léčbě – teď by jsi mě nas… – naštval dvojnásob. Je to kupodivu, ale moc a moc se na Tebe těším. Musím uznat, že místy s Tebou byla sranda a dokázal jsi mi pomoci i v té nejhorší chvilce mé léčby – snad si vzpomínáš (byl to PÁTEK)!!! Na AA mám strašnou radost z návštěv, které se drží, ale i z těch, kteří se do ČD vracejí (není to žádná ostuda – i když minulý týden jsem se málem zhroutila z mé spolubydlící, která si nedá a nedá říci). Ale to až osobně. Snad mě poznáš – jsem ostříhaná a obarvená na Šmajdu!!!!!!!!!! :-). Fakt se moc těším. Renata
Ahol Renčo,vím že jsem dokázal dost prudit,sice jsem to nemyslel zle,ale neuměl jsem dodržet správné meze.Snad jsem se alespoň v tomto polepšil.Jisté je to že v pátek nastupuju.Zatím ahoj Milan
Michale, nevím, jestli jsi mě pamatuješ, ale když jsi odcházel z léčby a Ty jsi se přišel rozloučit do kuchyně s Hynkem, měla jsem zrovna službu. Už mocx jsem od Honzy Lišáka slyšela, že budeš hostem na AA. Nikdy se tak nestalo. Možná, že Ti to nevyšlo nebo …… . Měla bych na Tebe prosbu – celý život jsem pracovala ve škole, jak na ZŠ, tak na SŚ – nebyl bys ochoten tam uspořádat třeba hodinovou besedu o drogách? Holky by Tě žraly a určitě by jsi jim dal víc než jim neznámý člověk. Určitě bych tam šla s Tebou. Možná je to ode mne drzost, nevím, jak se k tomu stavíš, ale pro tyto „školní teleta“ by to byl určitě přínos.
Ahoj, určitě se mi ozvi a na AA bych Tě moc ráda viděla – ani nevíš, kolik jsem Ti poslala hlasů. :-)))))))))))))) Renata Valkonyová
Ahoj Renčo, napiš mi na michal.fras@centrum.cz a něco vymyslíme 🙂
jinak jedu do ČD příští pátek na předvánoční slavnostní skupinu, takže se určitě můžeme potkat. Stejně tak doufám potkám i Lišáka 🙂 s pozdravem Michal.
Milá paní Renetko, moc děkuju za řání k svátku, potěšilo mě. Já Vám přeju štastné, klidné a pohodové vánoce. A doufám ,že nás příští rok poctíte svojí návštěvou. Občas se potkáme a vím o vás, že jste v pořádku. Tak hodně sil do další abstinence a pište dál!!!!!!!
Dobrý den,tak jak jsem psal,že si myslím že to zvládnu,tak to nezvládám.V olomouci se mi nelíbí,necítím se tady dobře a mám tady jen deprese.Jsem z toho vyřízený.Každý říká to chce čas,to jo teda.Jsem,ale čistý a držím dál,nevím kdy tohle období skončí,ale asi to bude trvat dýl.Jsem tady sám a nemám ani přátelé,ani nemám chut si někoho hledat.Schovávám se před lidma,není mi s nimi dobře.Nevím proč to tak je.Nejraději bych se na vše …,ale musím vydržet.Tak jsem si postěžoval,měj te se všichni líp jak já.Tomáš
život je boj ve všech oblastech,mějte radost,že vám někdo drží palce.
Dobrý den,zdravím všechny z odd.B , no úplně všechny.Zažívám ted nejtěžší období po léčbě a mám to vše tak na hraně.Jsem na DC v Olomouci.Každý den ted bojuji sám se sebou,drží mne víra,že to nejhorší překonám čistý.Porvé v životě zažívám věci s čistou hlavou a někdy se mi chce utéct,ale nevzdávám to.Jsem štastnýže jsem volil DC nevím jak bych to sám zvládal.Každý si tím,ale musí prijít a já věřím,že to zvládnu a vše se i tady naučím.Mějte se všichni moooc hezky Pecha Tomáš
Zdravím, Tomáši móc držím palce. Ty takový bojovník? Pčece jak říkate vy kulturisti „když máš pocit, že už nemůžeš-máš ještě 50% rezervu“ I já někdy zvedám příliš těžkou činku, ale zatím mi na nohu nespadla.
Dobrý den,nevím, jestli je na místě, abych sem psala nějaké řádky,nejsem a ani jsem nebyla pacientkou, jsem maminkou už bohužel bývalého pacienta,který před týdnem beze slova léčebnu opustil,což mě velmi ranilo. Před braním drog (bral 3/4 roku) to býva moc prima kluk, fet ho úplně změnil na vzteklého, někdy až nesnesitel ného chlapa,vyhublého, oči bez radosti. Když mi došlo, v čem je příčina jeho změny, úplně se mi zhroutil svět,nikdy by mě nenapadlo, že náš syn něco takového zkusí a bohužel tomu propadne. Navštíla jsem proto poradnu, posléze i se synem a hned při první společné návštěve se rozhodl pro léčebnu ČD, hodně se mi ulevilo,že reagoval tak pozitivně. Než přišel termín nástupu,občas zastával myšlenku,že do léčebny patří lidé s dlouhou závislostí, ale nástupu se nezačal bránit. Pak když přišel termín a den nástupu se přiblížil, obávala jsem se,že si to rozmyslí,ale musím říci, že byl velmi statečný, bez jediného slova do léčebny nastoupil. Byl to pro me nejhorší a zároveň za poslední dobu nejšťastnější den života. Strašně rychle se mezi náma zamkli dveře a já zbytek dne proplakala. Po absolvování detoxu mi syn volal, léčbu snášel podle mě dobře, byl veselý a říkal, že mu v léčebně spousta věcí došla, jak špatný byl život s drogou, že se mu to už znusilo a že chce žít jako dřív. Byla jsem opravdu ráda, že to vše dobře snáší. Jenže mé klidné dny netrvaly dlouho a po měsíci syn bez upozornění léčebnu opustil a mě se opět zhroutil celý svět. Po návratu domů říká, že ten pravý boj je až venku, kde musí čelit drogám a lidem v nich se pohybujícím, ale já se moc bojím, že za tak krátkou dobu se nedokázal důkladně proti drogám obrnit. Zbývá mu jen věřit a doufat, že to zvládne s ambulatní léčbou. Věřila jsem, že v léčebně vydrží, četla jsem si zde spoustu ohlasů a byla jsem mle překvapena na reakce pacientů. Boužel boj s drogou je běh na velice dlouhou trať a asi člověk ještě mnohokrát může zakopnout, než dorazí do cíle, pokud dorazí. Omlouvám se, jestli jsem příspěvek neměla sem psát, ale prostě jsem cítila, že to musím zkusit a že tato léčebna byla mou velkou nadějí, kterou syn zatím bohužel zklamal. ale nepřestávám věřit, že kdyby se sem ještě vrátil, že už by vydržel. Díky všem, co si to přečtou.
Milá Miam.to co píšete,bych mohla napsat i já.Prožívala jsem něco podobného cca před půl rokem s tím rozdílem,že můj syn léčbu dokončil a teď bojuje dál.Vím naprosto přesně jak se cítíte,měla jsem taký úděsný strach,že tu léčbu vzdá,ten týden na detoxu,kdy jsem neměla žádné informace o tom jestli neutekl,to bylo peklo a potom,když mi zavolal,že chce vydržet jsem se nervově zhroutila a brečeli jsme oba jak malé děti…Všechno to na mě dolehlo ještě po rodinné terapii,od té doby jsem nemocná.Ten neustálý strach a napětí se odrazil na mém zdraví a tak teď bojuju i já o to, abych mohla normálně fungovat,chodit do práce ..Máte pravdu,že ten boj nikdy nekončí a strachu o své děti/ikdyž dospělé/ už se asi nezbavíme.Můj syn bral asi 10 let a samozřejmě ho to poznamelo.Ale je to pořád hodnej milej kluk.ale jen když má čistou hlavu.A vám držím palce,myslím na všechny,kdo mají podobný problém a pokud vám to pomůže klidně pište. Ráda vám odpovím a když budu moci předám svoje poznatky o tomhle nešťastném problému. Myslím si že žádná máma to nedokáže vzdát,musíme si pomáhat.Držte se.Hanka
Milá Hanko, hrozně moc děkuji za vaši reakci,ani jsem nečekala,že někdo odpoví,takže ještě jednou díky. Vím, že tento problém trápí spoustu rodičů, což je moc smutné a boj je opravdu těžký a také to,aby to člověk nezvdal, někdy jsem u konce svých sil a mám pocit, že už to nezvládnu. Syn je taky moc milej, hodnej, citlivej kluk, od malička byl moc hodný, poslušný, rozumný, prostě skvělý dítě, nevím však, kam se to pak podělo, vlastně vím, droga mu zatemnila mozek. Od návratu z léčebny se neustále bojím každého dne, co přijde. Vůbec netuším, jak to syn zvládne, řečí měl pozitivních spoustu, je však doma 2 týdny a vlastně žije stejný život jako před nástupem do léčebny. Povídal, že chce hned pracovat, že zajde do poradny na ambulatní léčbu, jestě bohužel ani jedno nesplnil. Hrozně se bojím, že si zase něco dal, i když jeho chování tomu zatím neneasvědčuje, ale většinu dne tráví mimo domov a to není povzbuzující. Byla jsem tento týden v poradně, abych se mohla vypovídat, vím, že musíme nastavit nová pravidla, co a jak bude dál, ale zároveň se moc bojím, když nebude pravidla respektovat, jak reagovat dál. Je to hrozně těžké, pokud jde o jediné dítě, už jsme něco letos prožili a nechtěla bych to zažívat znovu, i když je to asi dost pravděpodobné. Nevěřím totiž tomu, že člověk, který se chce zbavit závislosti, uteče z léčebny. Mám plnou hlavu starostí, nedokážu se už vůbec z ničeho radovat, moje myšlenky se ubírají stále jedním směrem.
Paní Hanko,díky za nabídku vašich poznatků, pokud vám to nebude vadit, mohla byste mi napsat na můj mejl, ráda bych se s vašimi poznatky seznámila, přes mejl by to bylo snazší.
Pokud se vám tedy bude chtít, napište na : miam@email.cz
Díky za vaši účast. Mia
Vladimíre držím palce a věřím že s panem doktorem Vlnieškou to zvládnete, zvládl jsi to jednou, zabojuješ po druhé, bojovat už umíš, to nás naučili, jenom si vzpomenout. Mooooooc Vám všem držím pěstičky. Vaše Daniela.
Díky za podporu,bojuju každý den,zatim úspěšně,furt se držim a držet se budu dál,zvládnu to,věřim si
Zpráva pro pana Dr.Vlniešku,Dobrý den pane Doktore,nevím jestli si namě ještě pamatujete,léčil jsem se u vás v roce 2004. Pane doktore ač to zní neuvěřitelně tak i po těch letech opět potřebuji vaší pomoc,již nevím na koho se mám obrátit kromě Br., poslední dobou mám šílené chutě na ten zasranej pervitin,od léčby v Červenáku jsem čistej jak lilie,po ukončení léčby jsem si po čase sehnal dobrou práci která mě baví,našel jsem si přítelkyni,z tý přítelkyně se po roce stala moje milovaná manželka která o drogách a jejich problémech neví vůbec nic,o mě ví samozřejmě uplně vše ale nedokáže mi pomoc tak jako vy tenkrát,to co jste dokázal tenkrát VY nedokázal nikdo před Váma,Vy jste mě z toho dostal a já jsem vám zato pane Doktore do smrti vděčný ale poslední dobou asi tak třičtvrtě roku zpátky neustále zdá a mam nato dost silný chutě,ty chutě jsou tak silný že kolikrát ani nedokážu mluvit s mou manželkou a nevim jak se toho zbavit,proto vás prosim o radu,k žádnému lékaři nechodim protože jsem přestal všem věřit,všem jde jen o peníze a o body za pacienty,věřím již jen vám a tímto vás prosím o pomoc a o radu,předem děkuji,Klatovský Vladimír
Ta jistota, že je Červený Dvůr, pan doktor Vlnieška a jeho tým mě drží v abstinenci pět let, ta 100% jistota že tam jsou a budou vždy připraveni pomoct jakékoliv zatoulané duší – to je nejbezpečnější doprovod na celoživotní cestě k abstinenci. Máme je tam Vladimíre, neboj se, zvládnete to, tak jak před pěti lety, byla jsem při tom, boxuj za svůj tým. Z V L Á D N E Ś T O .
dík za pozdrav,nadále hodně dnů abstinence a výdr za novou kvalitu života.
ahoj Vojto…vim že když sem něco napíšu moc ti nepomužu..ale snažim se za všech sil přežít těch pár měsícu Tvého léčení…:( Chci aby ti pomohli, a aby i ty jsi pochopil a nebo našel i jinej smysl života..vim že ti radim za světa ze kterýho to nemužu absolutně chápat..ale pomoct bych ti chtěla..vi že to pro Tebe bude těžký ale věř mi..pracuju na tom že ty se svího doznání dočkáš…už mě napadlo takovejch řešení jak by si mohl žít lépe a zároveň abych tě měla pořád na očích…protože vim že ty nejsi ten „smažák“ kterym tě někdo nazývÁ ALE JSI ČLOVĚK KTEREJ NAPROSTO VYJMEČNEJ A SKVĚLEJ…MILUJU TĚ A DOUFÁM ŽE SI TO PŘEČTEŠ…
Ahoj všichni,zdravím srdečně pana doktora Dejmka a paní Slavíkovou.Jsem konečně po 3 měsících v práci ač stále s bolestmi zad,ale musím bojovat.A tak teď bojujeme dva . Já a Kája.Zatím se drží a dokonce dostal šanci v zaměstnání,kde už jednou dělal a kde o jeho minulosti lecos vědí.Je to pro mě důkaz toho,že není ztracenej ani zatracenej.Doufám,že bude zvládat a jeho další cesta bude správným směrem.
13.října jsme měli s mužem výročí ,jdeme spolu životem 30 let,a nebýt vás možná by všechno bylo jinak.už moc nechybělo…Tak vám ještě jednou moc děkuju za vše, co jste udělali pro Káju i pro nás.Přeji vám hodně sil a zdraví /bez něj to nejde/ vaše práce je náročná,ale má obrovský smysl. Mějte se hezky. Horová
Zdravím Vás všechny. Vy kteří se podílíte na úžasné praci a poslání „dofukování“ lidských duší. Zdá se, že jsem nalezl novou cestu lemovanou alejí nových podnětů ze kterých se můžu těšit. Počínaje bezvadným vztahem s mamkou a bráchou Miloněm, přátelským kolektivem v práci přes ryby které jsem ještě nechytil a Karlem Plíhalem konče:-) Společným jmenovatelem je: Opět se mám na co těšit! Pravdou je, že České Budějovice pro mne nejsou zrovna nejvhodnější místo, ale zřejmě jsem si život nastavil tak, že stále někam směřuji a o žádný ze svých cílů nechci přijít pro nějaké přiotrávení. Kromě (díky Vám) chápající mamky a bráchy, mám také v práci dva pomocníky. O mé závislosti ví více než by se mohlo zdát, že je zdrávo, ale tato moje důvěra sklízí své plody. Zrovna minulý týden mi v práci nějaký bývalý známý nábízel a jistě chápete co to znamená, když řeknu:“Vypadal hrozně“! Ovlivněn emocemi a plný zmatku jsem bez rozmýšlení vyrazil za kolegou do sousedního oddělení a se vším se mu svěřil. Netuším jak to dokázal ale ve výsledku jsem se nad to nepříjemné až osudové setkání jako již několikrát povznesl. Podobných zkušeností mám více a připadám si jako kulturista, který znovu zvedl činku – zase jsem silnější. Asi si ťukáte na čelo, ale já věřím. Přeji Vám nekonečně mnoho úspěchů ve vaší práci.Věřím, že jsem jedním z nich. Pavel Dvořák 11.5.84 odd. B
Zdravím terapeutický tým a komunitu oddělení B. Zatím se mi vše daří podle mých plánů. Doufám, že mi to vydrží i do budoucna. Musím říct, že mi vůbec nechybí neustálé cinkání kovu o kolejnici či ranní úklidy. Tím jsem chtěl říct, že už bych to nikdy nechtěl zažít znovu i když život je nevyspytatelný. Přeju Vám hodně úspěchů a hodných pacientů, jako jsem byl já…:) Mějte se. Martin Drábek
mám radost,dík,očekávám návštěvu.
Zdravim celé oddělení B.Hlavně pana magistra Smíška a doktora Vlniešku a chtěl jsem jim vzkázat že za tři měsíce mě v Němčicích čeká rituál a bil bych moc rád kdybi mi na něj aspon jeden znich přijel.Protože nebejt nich tak tady vůbec nejsem.
Ahoj Míšo, jsem moc ráda, že to tam zvládáš. Prosím Tě, co Tě to tam čeká za rituál? To Tě budou mučit, či co? Nebo Tě zase hodí do toho rybníka? To víš, já tomu nerozumím :-).
Já jsem v naprostém pořádku, jezdím na AA, chodím k psychiatrovi a i když říká, že bych už antabus nemusela, beru ho furt. Natolik si fakt ještě nevěřím.
Máš pravdu, že nebýt odd.B, tak tady asi není nikdo z nás. Nebo bůhví v jakém stavu. Jsem jim za to všechno moc vděčná.
Mišule, drž se, mučírnu přeží ve zdraví.
Moc Tě zdraví Renata V.
mám radost že jste napsal,hodně odvahy.
Ahoj, zdravim vsechny terapeuty i pacienty. Léčila jsem se v roce 2003-2004 a bylo to se mnou fakt težký. Myslím, že velké plus této léčebny je individuálni přístup terapeutu k pacientum. Nyni abstinuji 6 let a mám 4 letou holčičku. Za vše moc a moc děkuji, především panu doktorovi Dejmkovi. A všem kteří se do léčebny chystají, přeju hodně sil a štěstí – bojujte, stojí to za to.
Ahoj Jano, máš pravdu, je o co bojovat. To štěstí a sílu budu potřebovat, za dva týdny mám nástup. Jsem pln očekávání a abych pravdu řekl, už se tam těším. Většina komentářů je vcelku povzbudivá. Lidé rádi vzpmínají na léčbu a to je fajn. Ještě jsem v léčebně nebyl, takže jsem trochu „nervozní“. Tak nějak nemám pořádně představu jak to celé funguje.
Jano,
díky, a jsem rád, že dokážete žít normálně.
BD
Ahoj Jano,nastoupili jsme v roce 2003 spolu na detox,mám 4 letýho kluka.taky pořád abstinuji od drog,žijem vcelku v pohodě.Měj se hezky a uvidíme se na srazu 2010 Pavel Křivka Pardubice
rád vás uvidím,potřebujete natankovat zdejší vzduch
Dobrý den pane doktore,tak po 11 měsísících 30.9. ukončuji léčbu v Němčicích a přecházím na DC Olomouc,taky jsem si v červenáku už domluvil opakovačku.Nechci už nic podcenit,mám ji na 29.11. , tak se na vás už těším.pozdravte všechny sestřičky , paní doktorku a pana smíška , hodně zdraví Tomáš Pecha
Ahoj všichni abstinenti,já už abstinuju osm měsíců a vše je O.K.Užívám si krásného života bez alkoholu a je to moc fajn.Dvakrát týdně chodím na antabus.Celá rodina mi drži pěstičky a ve všem mi pomáhají i má dvouletá dceruška Pavlínka.Pokud se rozhodujete pro léčbu tak určitě jděte v červenˇáku to není vůbec hrozný a ještě si tam občas užijete srandu.Také zdravím celé odd.“A“všechny sestřičky,p.Matouškovou a hlavně p.Tůmovou.Zdraví Lucka Prochazková
Zdravíme všechny z „B“ !!!!!!!!!!! čekáme stále na návštěvu krásného p.Ledínského!Kde jste?
Pochopitelně se těšíme i na všechny ostatní!Johanka,p.Tesař,p.Pospíchal,p.Valkonyová ,taky p.Pecha atd…………………………………………
🙂
Zdravím Vás Kamilo i Ivo,díky za pozdrav,rád bych vás naštívil,ale mám před sebou tady ještě nějakou práci.-)Příští rok bych to tak viděl holky měj te se moooooc hezky a všechny pozdravte Tomáš Pecha
Jsem moc ráda, že jste si na mě vzpomněly. Docela často někoho z vás potkávám a vždy z toho mám velice dobrý pocit. Na návštěvu a „výslech“ 🙂 se fakt necítím, i když jsem celou dobu OK. Teď lítám po školeních, abych mohla zodpovědně vykonávat svou novou práci.
Všechny moc pozdravuji. Renata Valkonyová
Ahoj Tomáši, je možná jen shoda jmen, ale nebyls na podzim 95 v PL bohnicích na pav. 31, jestli ano budu rád, když se ozveš na hrosimonopol@seznam.cz
Zdravím holky moje zlatý. Tento pátek přijedu na hodnotící. Beru sebou sestru a švagra. V sobotu bych chtěl vzít na výlet Drábka a Slívu, tak doufám, že nebude nic proti, moc se mi nechce posedávat na kuřárně. Tak páček shledáček prd.Tesař
Ahojik, zdravím všechny v červeném dvoře,hlavně odd.B,celý tým pana doktora,pana Smíška,sestřičky a v neposlední řadě pacienty.Jsem stále v Němčicích a bojuji,nehodlám se totiž jen tak vzdát,dost často si na vás tady vzpomenu,tak jsem vás chtěl jen pozdravit a zdělit,že jsem to nevzdal a jsem stále v léčbě.Jsem ve druhé fázi a mám snad nakročeno do třetí.Tak přeji všem moc hezké dny a hodně síly do všeho.Tomáš Pecha
Zdravíme celý Červený Dvůr.Terapeuty,sestřičky,pana ředitele,no zkrátka všechny.V červenci to byly tři roky,co jsem nastoupil do Červeného Dvora a u Hanky to bude v říjnu.Do dnešního dne se držíme a abstinujeme od tvrdých drog.Občas si dáme skleničku,ale to nebylo to nejhlavnější,proč jsme do Č.D.nastoupily.Musíme tu napsat,že jsme se poznaly právě až v Č.D.za což jsme byly vyloučeni,ale klape Nám to do dnes a s radostí oznamujeme,že za šest týdnů k Nám do rodiny přiletí čáááp.Je to nádherný pocit,až takový neuvěřitelný.Je však vidět,že když člověk změní smysl života a snaží se najít ten správný,tak to vede ke šťastným koncům.Přejeme to i Vám všem,kdo jste se rozhodli bojovat a jít tím správným směrem.Mějte se krásně a někdy opět napíšeme.
Zdravím oddělení B. Cesta z páteční návštěvy volné tribuny, dopadla dobře. Kolem 10 září jedu na pět dní na Lipno a tak se opět ukážu, předem se těším. Měj te se Broňa ze Sokolova
Zdravim Červený Dvůr,hlavně oddělení C-paní Slavíkouvou a pana Dejmka,,děkuju Vám za šanci , kterou ste mi dali,udělám všechno pro to abych Vás nezklamal,,to jak ste řikali že venku budeme všichni naprostý nuly,tak ste měli jako vždycky pravdu,nikdy na vás nezapomenu paní Slavíková,to co ste pro mě udála vy ještě nikdo neudělal,když nepočítám mojí vlastní rodinu,je to hrozně těžky, ale dá se to zvládnout,když člověk chce a já chci hrozně moc, udělám všechno pro to abych na sjezd mohl přijet,hrozně mi chybíte,,jo a vy pane Dejmek ste taky frajer“‘ děkuju vám ,,dali ste mi druhej domov a chovali ste se ke mně tak jak sem si to zasložil,,do smrti na vás nezapomenu, mějtě se krásně kuba(Jirků)
Ahoj všicni,
v pátek jsem se vrátil ze svoji první opakovačky-po devíti měsících od léčby. Byl to naprosto skvělý týden, připoměl jsem si co jsem zapoměl a velice mě mrzel pohled na součastné klienty, kteří neberou léčbu vážně. Pozdravy TT odd. B a hlavně všem Zímovcům. Abstinenci Zdar….
Péťo, moc ráda jsem Tě viděla na AA. Strašně ráda tam jezdím i proto, že se tam vždy objeví někdo z naší staré party. Viď, že jsme se to ALE SEŠLI! Když přijíždím od Krumlova k Červeňáku, dýchne na mě neuvěřitelný klid a pokoj (a to jsem ateista), blázinec je venku – ne tam. Samozřejmě ale hlavně proto, že si člověk připomene všechnu tu hrůzu co byla tenxxxxxxxxxx a děsí se toho znovu do toho spadnout. Proto všem AA doporučuji. Moc Ti to slušelo, drž se a zase se tady někdy ozvi. Ahoj Renata
ahojky Renčo,
také jsem tě moc rád viděl. Máš maprostou pravdu-byli a jsme fakt skvělí. Zvládli jsme léčbu a stále s držíme))) Hlavně nepodcenit nebezpečí které na nás číhá snad všude, ale nenechat si tím vzít tu radost, kterou nám abstinence přináší. Měj se moooc krásně Petr S.
Zdravím všechny kteří mne znají a také samozřejmě terapeutický tým! Momentálně jsem na chráňáku v Kladně. Jsem rád, že jsem hned šel na chráňák. Jedna věc mě dost překvapila…tolik volného času, téměř žádný režim 🙂 Je tu přístup na internet, takže jsem tu kdykoliv můžu. Je to tu fajn! Pro terapeutický tým: DORAZIL JSEM V POŘÁDKU A BEZ RECIDIVY! CO NEVIDĚT PŘIJEDU NA NÁVŠTĚVU 🙂
Zatím ahoj Mirek Pospíchal
Pane Pospíchal, volali z úřadu práce, že jste nedoložil potvrzení o ukončení léčby v PL, které jste dostal od sestry na konci léčby.Bylo by dobré zkontaktovat se s úřadem práce-paní Čelonková 417 552 117.
Dobrý den, děkuji za vzkaz. Vše už je vyřízeno a momentálně se vše přesouvá do Kladna.
Zdravím celý Červený Dvůr!
Už je to 2,5 roku, co jsem musel opustit zdejší léčebnu kvůli nástupu trestu. Má drogová „kariéra“ mě mojí vinou připravila o mnoho let života na svobodě. Podle mého názoru ani tak nezáleží na impulzu k nástupu na léčení. Já osobně jsem byl dotlačen rodinou a šel jsem do léčby na jejich „nátlak“. Nic jsem od toho tehdy nečekal. Říkal jsem si: „No, ať mají teda klid, já to tam nějak přežiju.“ Ale po pár dnech jsem se tomu podal a snažil se co nejlépe spolupracovat. Nyní mi zbývá 17 dní do civilu. Vyřizuju si chráněné bydlení v Děčíně.
Vám všem,co čtete tyto odkazy, i těm, kteří tu možnost nemají, přeju hodně životních úspěchů a dosažených cílů. Moc zdravím Báru K. a jsem rád, že jsi v pohodě. Také bych chtěl pozdravit oddělení „B“, Novotňáky především, a samozřejmě celý terapeutický tým.
Zdraví a pozdravuje
Martin Krutský
ahojky Martine, prosim Tě,napiš mi maila,mockrát jsem Ti psala dopis,jenže já prostě nemůžu najít adresu..kohoutova.bara@seznam.cz..jsem ráda,že jsi ok,už jsi na chráňáku?ozvi se určitě
Ahoj lide
Jmenuji se Vladimir,ziji a pracuji v Londyne,11 let abstinuji,jsem alkoholik ,geambler.
Bydlim zde v Londyne z lidmi,kteri jsou zavisly na alkoholu,drogach,je zoufale s temito lidmi bydlet a
o to vice zoufale ,zit s vedomim,ze i ja takto zil 20 let.
Ahoj Báro,pokud tě mlátí,tak bys od něj měla odejít.Možná to na chvíly vydrží,nepít.Ale pokud má pocit,že je ponížený a nehodlá změnit kamarády,kterým je pro srandu,že abstinuje,tak jeho boj bez pomoci odborníka bude krátký a odneseš to v první řadě ty..Tomáš-Kufy
Dobrý den..
Chystám se nastoupit na léčbu z pervitinu,tak jsem se chtěla informovat jak léčba probíhá zda je určený program,jak probíhá detoxikace,zda jsou zvlášt oddělení pro ženy a zvlášt pro muže..Děkuji za odpověd..
ahoj Nikol, pokud ti už konečně došlo, že perník je svinstvo, neřeš, jaká bude léčba a skoč do toho, aby jsi zase našla sama sebe.. a jestli ti to ještě nedošlo, přeju ti, aby ti to došlo co nejdřív…
já sám sebe našel v červeňáku před rokem a půl a jen díky ČD /a troše vlastní snahy 🙂 / mám zase normální život. a neboj, v červeňáku se není čeho bát 🙂 mě tam taky nikdo nepokousal 😀
Držím ti palce k dobrýmu rozhodnutí. S pozdravem Michal.
Dobrý den,
pročítám vaše vzkazy a odpovědi a toužím, aby se i má drahá polovička konečně rozhodla pro život bez alkoholu. Nevím, zdali mu mohu ještě nějak pomoci na cestě za abstinencí a proto prosím o radu. Co pomohlo tobě? Tobě? A Vám?
Sice si uvědomuji, že rozhodnutí nepít je čistě jen a jen na něm. Snažila jsem se, prosila jsem, vyhrožovala , prosila, bojovala, brečela, prosila…..sliboval, plánoval…..a koloběh se opakoval. Už opravdu nemůžu poslouchat ty jeho omluvy a plány jak bude zodpovědně, decentně (né tvrdý, ale jen pivo) navštěvovat „naší hospodu“. To jsme taky zkoušeli, ale výsledek je ještě katastrofálnější- ve stavech opilosti začal být víc agresivnější. Chápu, sem to já, která mu odepírá jeden z „úžasných prožitků“ na celém světě. Přes všechnu bolest, kterou mi působí mě miluje a je mu ze sebe špatně. Chce s tím vším něco dělat, ale pořád zkoušel jenom razantně omezit alkohol, neslyší na nějakou hospitalizaci, nebo ambulantní léčbu, protože by se už nikdy nemohl vykalit a být s našimi kamarády na jedné vlně. Je přesvědčen, že to zvládne sám. Jde to? Já se domnívám, že on sám je dost komplikovaná osobnost, která je sice úžasná, inteligentní, milá, obětavá, citlivá….. ale i nesebevědomá, náročná sama na sebe, částečně zakomplexovaná…a že se bude bez pomoci dost trápit, a možná ho to zase semele. Je mi ho líto, protože vidím, jak se fakt snaží. Po posledním incidentu, kdy si nepamatuje, že se mnou několikrát udeřil o zem ….(nebylo to poprvé), trvám na abstinenci. Buď bude sám s alkoholem, nebo život se mnou (toto ultimátum taky nebylo poprvé vyřčeno, ale dost jasně chápe, že už toho opravdu mám dost a tentokrát se stěhuji). Nyní přestal pít jakýkoliv alkohol. Dost o tom přemítá, prý chce beze zbytku mě, ale jde to bez pomoci terapeuta, psychiatra, psychologa, kolektivu stejně smýšlejícího? Doma už nepije vůbec a do hospody zajdeme pouze na jeho popud společně. Pijeme nealko, bohužel na sebe neni hrdý. Před kamarády se stydí. Přes veškerou moji snahu se zatím domnívá, že je outsiderem, když abstinuje. Přestože má dost kamarádů,kteří mu fandí. Díky za reakce.
Myslím si že bys měla od něj odejít a najít si kamarády kteří by tě brali takovou jaká jsi a nevadilo by jim že piješ nealkoholické nápoje. Tvůj příel by měl možnost vidět že život bez závislosti na alkoholu (bez destilátu a pivu) se dá žít daleko lépe a dá se poznat i více přátel, poznat i krásy z své rodné země.
nevim jak vubec zacit,protoze problem alkoholu,drog.gembleru a ja nevimceho vseho je ohromne slozita zalezitost.Myslim,ze recept na zastaveni piti alkoholu neexistuje.
Jmenuji se Vladimir,ano jiz mam nekolik prispevku na techto strankach.
V roce 1998 mne prihoda s mym popijenim piva,stamprdli a probuzeni se na cizim dvore ,omameny,opily ,spinavy,donutila jit
hledat pomoc.Zoufalstvi,beznadej,odpor sam k sobe,mne prinutilo
jit do ordinace a rici ,ja uz nevim jak dal.
Radu ,kterou jsem dostal ,jsem prijal jako pomoc za 5minut 12.
Je to 11 let,co abstinuji,nepiji alkohol ,nekourim,nejsem geambler.
Byl jsem 2.na leceni.Lochotin v Plzni-Cerveny Dvur.
Ano ,byl to prvni krok,dekuji vsem lidem ,doktorum,sestrickam,personalu,pacientum,kteri mne naslouchali,
nebot tim jsem pochopil ,kdo jsem,pochopil jsem ,ze veskera odpovednost za piti alkoholu po celych 20.let spada jen a jen na me.
Ano pil od 18.let do 40.let.Byl jsem zenaty,rozvedeny,zenaty ,rozvedeny.Mam 2 dospele syny,kteri ziji take svym zivotem.
Mam nyni psat o tom jaky jsem byl?Ne ,nema to smysl.Chci psat o
tom jaky jsem a chci byt.
Nenavidim alkohol,drogy,vsechno to svinstvo .
Ale boj proti alkoholu je zcela nemozny,nebot neni pochopen jako
nepritel,rakovina,spousty jinych zhoubnych nemoci lidi desi,ale ALKOHOL,DROGY?NE!To se bere jako kazdeho volba,alkoholik
ktery jen tak SEM TAM jde skamarady na pivco,bezdomovce na nadrazi miji s usmevem na tvari ,ze jemu by se tohle stat nikdy nemohlo,on se napije jen nekdy ma vsechno pod kontrolou.
Kdo je vlastne ten bezdomovec.
Mohu nyni psat o zrudnosti alkoholu,drog tisice stranek,kolik
lidi by si reklo a dost?
Je to proste kazdeho volba,ale alkoholismus je zakerna svine,ktera
pomalu a jiste rozklada nase telo,hlavne zevnitr.
Nepji 11 let,ziji a pracuji v Londyne,bydlim z lidmi.kteri piji alkohol,fetuji a o mne si mysli,ze jsem JINY.
Jo jsem jiny a je mne SUPER,jen mne je lito,ze jim nemohu to co
citim vysvetlit.Neprestanou pit ,fetovat,proc taky?
Vzdyt pije cely svet a v lecebnach jsou Ti,co TO NEZVLADLI?
JO ,JO.
Proc jsem asi pil alkohol?Celej tyden drina,vikend s kamosi na pive.
V hospode jsme byli jedna rodina,kupovali jsme si panaky,nekdy platili utraru a byli na okamzik tam ,kde jsme touzili byt.
Zacalo se mne libit pit NADORAZ,zvracel jsem,bylo mne tyden spatne,ale vzdy jsem se vracel ke sce sklenici piva.
Jo,slo o ten pocit,ktery mne nikdo jiny nemohl dat,TENKRAT.
Me telo potrebovalo stale vice alkoholu pro POCIT BLAHA?
Neprichazelo BLAHO,PRICHAZELI DEPRESE,STRESY,STRACHY.
Bylo to silene,odporne,hnusne,zoufale.
11 let abstinuji a budu abstinovat do konce zivota.
Nepoznal pred 11.lety po celych 20 let,co se tyce me osobnosti,nic
tak krasneho ,jako prozivam nyni.
NENI MNE RANO SPATNE
NEMAM KOCOVINU
NEBOLI MNE HLAVA
NEMAM STRACHY
NEMAM DEPRESE
VRATIL SE MNE CICH
NEMAM BOLESTI ZALUDKU
PROBLEMY PRESTALY BYT PROBLEMY
NEBERU 11 LET ZADNE LEKY
DOBRE SPIM
MAM CIL
Ma rodina mne ma rada a ja mam rad moji rodinu
Mam dobrou praci a v Londyne i kdyz je tezky zivot,zvladam jej
dobre.
Je mne 50 let,mam budoucnost,ano jsem obycejny smrtelnik,ale
vnimam realitu realne.
Proc NEPIJI ALKOHOL,NEHRAJU AUTOMATY,NEKOURIM?
Protoze by jsem prisel o POCITY ,ktere jsem nikdy tak krasne nemel.
Preju Vam vsem kdo abstinujete,chcete abstinovat ,silu ,trpelivost
VIRU a hlavne nikdy nesmite zapomenout,kdo je Vas nepritel,kdo usiluje o Vas zivot.
Urcite to zvladnete,pokud se na sebe poradne NAS……….
Dobry den, Baro
pisu az ted nechodim na stranky CD casto a providelne. Myslim, ze nemusite sveho manzela opoustet, jestli ho mate rada a bolest z takoveho rozchodu by pro Vas bvyla horsi nez-li zivot s nim. Jen si musite pokud mozno coí nejpravdiveji priznat jestli je to jeste vztah nebo uz jen Vase zavislost na manzelovi. Sveho muze nedonutite vubec k nicemu, pokud to sam nebude chtit udelat, je to jen zbytecny a nesmyslny vydej energie. Nemyslim si, ze by to zvladnul sam, bez hospitalizace v lecebne, alkoholizmus je nemoc duse a tu si umi malokdo lecit sam. O nej se ale nestarejte, nechte to na nem. Dokonce si myslim, ze kvuli nemu nemusite abstinovat vy, alkohol neni preci Vas problem ale jeho. Jen Vas bude za tu Vasi abstinenci nenavidet, protoze bude mit pocit, ze mu tim davate najevo jak jste dokonalejsi nez on. Mela byste si stanovit, co vsechno jeste vedle nej dokazete snaset a jak dlouho. Pokud tu mez prekroci, mela byste o rozchodu zacit premyslet vazne. Najdete si nejakeho odbornika psychologa, ktery se spcializuje na zavislosti a chodte k nemu vy. Zivot s alkoholikem nemusi byt jen cesta do pekla, pokud jste ochotna na sobe pracovat muze Vas to hodne posunout. Preji hodne stesti a odvahy Sasa
Pro p. Mgr.Smíška,
pane magistře, potřebovala bych se s Vámi spojit – nebojte se, nejde zase o žádnou jobovku, ani pro Vás pracovní záležitost. Jsem OK, takže Vás v tomto směru nepotřebuji:-). Jedná se o mou práci a Vy byste mi mohl v záčátku moc, ale fakt moc pomoci. V kontaktech na těchto stránkách jstem Vás nenašla, mohla bych poprosit o Váš e-mail? Budete-li tak laskav, zašlete ho na amorch@seznam.cz.
Děkuji za vše co jste pro mě udělal, i když jsem Vás měla někdy „plné brýle“ :-).
S úctou
Renata Valkonyová
Zdravím všechny v ČD,
můj syn Vojta má za sebou téměř 2 měsíce léčby, jsme skoro denně v kontaktu, Vojto jen tak dál! Moc na Tebe myslím, abys zvládl
všechny težké chvíle v léčebně i v životě. Chtěla bych poděkovat skvělému personálu a již se těším až poznám osobně Dr. Dejmka v září, kdy budu v léčebně týden v rámci RT.
Ahoj,abstinuju 11let a v červenáku jsem byl 4měsíce na léčení.Jinou léčebnou jsem neprošel,nebylo potřeba.Muj názor na abstinenci je jednoduchý,bejt pěknej a tvrdej sobec.Myslet jen na to jedno a dát tomu vše.Já to takhle prostě udělal,v léčebně byla spousta pokrytců,kteří tam byli na dovolené a měli o abstinování plnou hubu kecú,jakmile došlo na vycházku vylili se jak rybník a před nástupem chodily s balonkem po městě a dokud nebyli střízlíví,tak se nevrátili.Toto mě mě tam s…o,a tito lidé úplně nejvíc.Ti,kteří na rovynu řekli,že to mají na háku a jen tady odpočívají a pak to venku rozjedou,mě byli víc sympatičtí než první skupyna.Drtivá menšina byli lidi,co tu léčbu a pak další život mysleli vážně.Moc kámošú jsem tam neměl,o to víc mě překvapilo,že si mě zvolili za předsedu.Moc nadšenej jsem nebyl,každý z těch ojebávek měl dojem,že pro ně budu dohadovat výhody.Jenže narazila kosa na kámen a já mám ve zvyku říkat,co si myslím.Takže bya rázem dusná atmosféra.To se projevilo také nejedním odchodem z léčení.Dr.Dejmek měl takovou atmosféru rád,zjistil jak se každý pod tlakem chováme a reagujeme na stresové okamžiky.Ale to jsem ani tak psát nechtěl.Chtěl jsem říct,že pokud chce někdo abstinovat,tak at nechá ty připitomělí keci kolem toho a jde něco dělat.Skutky musí předvést a né jen mlátit hubou.Jinej recept podle mě není.Je to můj život a nikdo ho za mě nezmění..
no nevím taky jsem byla předsedou v B ale asi jsi moc namyšlený a řekni co osobní život……………. i když je to už 10 let pa a přeji hodně štěstí v tomto světě
Hezké léto všem kteří ho prožívají v Č.D. Také jsem tam jedno prožila na odd. C.Ráda na to vzpomínám, ale venku je to lepší. Proto se všichni snažte ať to také zvládnete, protože to stojí za to!!! Báro K. doufám, že maturita dopadla dobře a že se budeš držet i dál tak jako doposud. Moc Ti to přeju, protože určitě zažiješ spoustu krásných věcí, které by se Ti jinak nepodařily. Ahoj a pozdrav všem Jarmila
Dobrý den prřeju všem, z dlouhé chvíle jsem zabrousil sem na tyto stránky a jsem docela myle prekvapen jake pocity vemě vyvolali. chci všechny touto cestou pozdravit a říci ze apstinuju. Rád na vás zpomínám obvzlaště na oddělení A. Ahoj Marin Sríbro.
Ahoj všichni!Upřimné pozdravení posílám všem co tyhle řádky budou číst ,avšak nikdy bych si neodpustil kdybych nevyzdvihl alespoň některé osobnosti Červeného Dvora. Paní dr.BURGHARTOVOU ,dr.VLNIEŠKU a samozřejmě pana Mgr.SMÍŠKA.Tato pomalu již svatá trojice se kterou jsem tak zápasil mě ukázala cestu po které bych se mohl vydat.Až s odstupem času si uvědomuji jak důležitý byl pro mě pobyt v Č.D.možná to je tím že venku se člověk musí opravdu ohánět aby se o sebe postaral.A když si vzpomenu jaké krásné léto se tam u vás na jihu dá prožít.Pomalu se mi dere slza do oka:)
Pracuji,zpívám a miluji a pořád jsem tak krásný jako když jsem od vás odcházel:)
Mám v plánu se přijet podívat na volnou tribunu nebo na hodnotící.Určitě se vám telefonicky ozvu.Mějte se všichni krásně rád na vás vzpomínám.
Ahoj Léďo, moc Tě zdravím. Je to paráda číst, že jsi v pořádku. Nedávno jsem byl na opakovačce a při vzpomínkách na !!etní pobyt“ se nedalo nevzpomenout na Tvůj huronský smích….moc držím palce, ať Ti to šlape i dál.
Milý Davide,
že jsi krásný doposud o tom vůbec nepochybuji!!! Jenom doufám, že jsi se nenechal ostřihat ani o cenťák – slíbil jsi mi to.
Jinak si Tě vůbec neumím představit tak, jak teď píšeš, že žiješ s tím „individuem“ co nás poctilo svou návštěvou někdy v dubnu 2008. Mám z Tebe velikánskou radost.
A nebeč! Dneska zrovna na tom jihu lilo!
Ahoj, drž se a zase se ozvi. Renata V.
Léčil jsem se ve Vaší léčebně dvakrát v období 1997- 1998. Z první léčby jsem byl vyloučen, kvůli chování a podruhé jsem léčbu u dnes již zesnulého Mudr. Michala Charváta dokončil, vlastně jsem léčebnu opouštěl společně s ním. Od té doby abstinuji. Dnes mám rodinu, dobrou práci a mohu říct, že jsem šťastný. Na opakovací léčbu jsem se nikdy nedostavil, protože jsem to nepovažoval za důležité. Moc Vám všem za Vaší péči děkuji. Tom
Ahoj, Tomáši jsem ráda, že si Ti daří..Doufám, že si na mě ještě pamatuješ, chodili jsme spolů do školy, a pak jsme se potkali v ČD,jabsolvovala sem ho jednou a je to už 13 let, daří se konečně skvěle, i když bylo pár problémů,CO SE TÝKÁ ALKOHOLU… než se po iks letech zjistilo, že trpím depresemi..nenapadlo mě to ani ve snu, nenálady, hubnutí…Takže vesměs závislosti jako takové u mě jsou díky depresím, úzkostem.Každopádně k drogám jsem se už těch 13-14 let nikdy nevrátila, mám zdravého 11ti letého syna, fain práci…Studium jsem loňský rok zapíchla..Snad se k němu ještě vrátím..Ani nevíš, jak dokáže člověka potěšit, když zjistí po pár letech, že jsou jeho známí živí a zdraví..
Přeji hodně štěstí a zdraví…
Adéla M.
Dobrý den Všem,chci vás všechny pozdravit z Němčic,ano ještě stále jsem tady , stále držím a nehodlám se vzdát.:-)není to jednoduché,ale nějak to dávám i když ted s potížema.Tak zdravím celé odd. B pana doktora,sestřičky , paní vrchní Kamilu a pana Smíška,kterému zároven přeji vše nejlepší k svátku.Tomáš Pecha
P.S.Škoda jen,že se nikdo neozvete
Ahoj Tomášku tak nebud smutný že se to nikdo neozve.Já myslím že v Němčicích je dost lidí kterým na tobě záleží.
Ahoj Míšo,
jsem moc ráda, že tam ještě válčíš a držíš se. Mě se daří dobře a pravidelně dojíždím k Lišákovi do ČD na AA. Teď jsme byli v Nechranicích na 13.sjezdu AA – celý víkend a bylo to super. Mohu Ti říci, že jsem se snad už 46 let se ženskými tak nezařechtala jak tam. Navštívil nás také pan primář z Bohnic (N) a to tedy byla šou k nezapomenutí.
Míšo, měj se moc krásně, myslím, že teď už vydržíš všechno a zase někdy na sjezdu ahoj. Renata V.
Ahoj dík za podporu sem rád že se držíš a taky doufám že se sejdem na sjezdu.
Ahoj Tomáši, je to možná jen shoda jmen, ale nebyls na podzim 95 v PL bohnicích na pav. 31, jestli ano budu rád, když se ozveš na hrosimonopol@seznam.cz
Zdravím celý Červeňák, léčil jsem se zde 2x v období 2000-2001 (nebo tak nějak, bylo to zmatené období), ač neůspěšně, tak mi to mnoho dalo. Na konec jsem skončil v Opavě, respektive Horních Holčovicích, do Prahy jsem se už nevrátil. Potkal jsem zde sestřičku s kterou jsem do dnes, máme tři zdravé holčičky a dům na vesnici kousek od Krnova. Už jsem byl víceméně smířený s tím, že umřu jako smažka, ale pak se ve mě něco zlomilo a v lednu jsem měl sedmé výročí abstinence. Nepřestávejte bojovat, každá léčba ač neůspěšná vám něco dá, každý den s čistou hlavou je nesmírně důležitý. Přeji hodně štěstí, ať se vám podaří vymanit se z toho neštěstí a smutku, stojí to za to.
Honza Felcman
Zdar moji milí, tak jsem si dala 5 dní s Váma, k tomu mám motto: „tady je krásně!!!“ Odkojena Kunderou a přejeta totacem zjišťuji, že nejsem moc schopna psát pozitivně, byť se o to bytostně pokouším. Takže, krásně bylo docela často a to hlavně díky Vám všem na C, kde jsem byla. Jednou jsem dostala odpověď na svoji naštvanou povídku od člověka, kterého mám moc ráda, nepamatuji si to úplně přesně, bylo to v tom smyslu, že nejhorší jsou ti, kteří ani nevoní ani nesmrdí, jen tak žijou. Taky si nemyslím, že ctnostní jsou jen ti co platí složenky, bylo mi s Váma dobře protože umíte bojovat, víťezit i prohrávat. Havlíni, zdravím Vás a doufám, že dostanete čtvrťák, mám totiž za to, že Vám ještě jeden dlužím, nebo se mýlím pane doktore Dejmku? Vás samozřejmě zdravím taky i paní Slavíkovou a díky za všechno.
Saša
Dobry den
Napsal jsem na tuto stranku jiz nekolik prispevku.Tykaly se me zavislosti na alkoholu,hracich automatech.
Psal o alkoholu ,o problemech s nim,o vyhre nad nim.
Nepiji jiz 10 let.
Nyni Vam chci jeste napsat ,ze jsem Gay.
Pisi na tuto stranku predevsim proto,aby jsem sam sobe uz konecne dokazal ve svych 50 letech,ze mne jiz nevadi,co si o mne lide budou myslet.Cely svuj zivot jsem se desil Te predstavy,ze jsem asi jinej,mel jsem strach z lidi ,kteri o gay lidech mluvily jako o buzicich,jako o lidech ,kteri nejsou normalni,meli by se lecit.Tento stav dodnes u lidske populace
pretrvava,gyaove,lesbi,jsou neustale povazovani za nenormalni lidi.
Jak rikam,prijal jsem sam sebe,jsem gay,ignoruji nazory hlupaku,kteri mluvi o gaych spatne.Ignoruji je ,nebot nehodlam se znova opijet a klepat se strachy ,jestli mne nekdo rekne Ty BUZERANTE.
Ziji z cela svobodne sam se sebou,nepiji alkohol jiz 10 let a
budu v tom nadale pokracovat.
Nedokazi asi zit jako gay,ale ani jako heterosexual.
Chci jenom vzkazat vsem lidem,kteri maji strach byt tim ,kym maji byt,nemejte strach,nebot prave strach z nas dela slabochy.
Preji krasny den a vykaslete se na chlast,na drogy,nebudte
otroky dealeru,drog,alkoholu.
Narodili jsme se a pili mleko,byli jsme stastni,vratme se zpet
a zacneme znova.
Vim.ze chlast mne mohl zabit,uz nikdy nebude mit sanci.
Jsem strizlivy 10 let,neberu zadne leky,nekourim,prijal jsem
zivot jako vyzvu,prijal jsem zivot jako dar,vim,ze jiny jiz nikdy mit nebudu,miluji svuj zivot,miluji dobro,miluji prirodu,spravedlnost,prijimam vse ,co zivot prinasi,spatne
odhodim,dobre prijmu,ucim se byt trpelivy ,pokorny,snazim
se rozdavat lasku a lasku prijimat.Co nemuzu mit,proste nemam,co mohu mit,to hledam a snazim se mit.
Je to proste a jednoduche.
Proto-ze jsem strizlivy.
Zaujala mě myšlenka,že strach z nás dělá slabochy.nemyslím si to.Žiju ve strachu ještě dřív,než jsem se narodila,protože mě nikdo nechtěl a o mém dalším pobytu na tomto světě bych mohla psát romány.Strach mě skutečně provází celý život,ale myyslím si .že mě posouvá dál a nedovoluje mi nebýt ve střehu.Je to strašně těžké .ale je to jedna z cest.Možná by bylo dobré o tom s někýn mluvit aby se člověk nezničil,ale to platí obecmě,A lidí,kteří dokážou naslouchat je po čertu málo.a proto posílám poselství všem lidem,kteří nejsou lhostejní : učte se naslouchat a dívejte se kolem sebe..život je krásnej a je pro koho žít.Múj syn je uprostřed léčby,zatím je dobrej,červeňák funguje..čeká nás náročná cesta.mám strach.kdo v téhle situaci nemá.Je to přirozené.Ale věřím.Kája má dobré srdce a lidi.kteří za ním stojí a maj ho moc rádi.To je základ.Všechny dobré lidi zdravím a děkuju,že píšete.Děkuju tisíckrát všem zaměstnanců Č.D.hlavně Panu doktorovi Dejmkovi těším se až ho osobně poznám na RT.Nashledanou.Horová
Čau Lidi,jak se máte,doufam že dobře,opět zdravim oddělení B a hlavně pana Dr.Vlniešku,již sem psal vzkaz ale nikdo semi bohužel neozval,včera sem bohužel v tv novinách viděl jak dopadl můj kolega z oddělení B Josef Patocs,já jen děkuji panu Doktorovi Vlnieškovi a Bohu žesem se dostal z perníku a ted mam nádhernej život se ženou kterou miluji,lidi vykašlete se na drogy,chlast a forbesy a žijte!!!!!!!
Ahojky,i kdyz sem se tady nelecila ani nikde jinde,tak ale muj pritel nastupuje sem do teto lecebny,uz tady byl jednou ale bohuzel osud tomu chtel ze zase spadnul do toho s cim se tady lecil,mam dotaz,muj pritel uz nema penize a tak by me zajimalo jak se hradi pobyt,uz brzo nastupuje a ja mam strach ze jelikoz nema hned ted na zaplaceni tak ze ho poslou zase domu,muzete mi poradit?Dekuju moc
Romana
Ahojky Romčo,máš zde možnosti sociálních dávek o které si zažádá přímo v Červeňáku,vyplní pro to potřebné věci se sociální pracovnicí paní Lucií a určo mu tam pomůžou…Dělaj tam pro nás maximum…fakt si kolikrát říkám,že to co dokaží je snad až nemožné…klobouk dolů před nimi,takže zachovejte klidnou hlavu…tam to s nimi vyřeší..rádi mu pomohou…;) Držim palce!
Ahojky Sandro moc dekuju,ja sem si to myslela,pritel uz tam nastoupil, , moc preju aby se s toho dostal,je to hodnej a uzasnej clovek.Hodne sem o teto lecebne cetla a verim tomu ze mu tam pomohouJinak i tobe preju stesti do zivota.
Ahoj Kubo
zvladnes to,kdyz budes moc chtit.Tady v Londyne ,je 20milionu
obyvatel.Hodne lidi piji alkohol,berou grogy.Uz to anglanum
prerusta pres hlavu.Ja sam ziji v prostredi lidi,kteri kouri travu,pravidelne piji alkohol.Byl jsem na alkoholu dost zavisly,rikali mne ,ze se mam vyhybat prostredi kde se konzumuje alkohol.grogy.Zjistil jsem..ze to jde velice tezce,najit misto bez alkoholu.
Ziji se zavislymi lidmi .huli travu,opiji se,chodi do prace, mne
pokladaji za cloveka,ktery je divny,nemocny,protoze se neopiji,nezahuli si s nimi,oni jsou normalni,ja ne.
Melo by mne to vadit?Mozna,Ale mne to nevadi.Znam vlastne
budoucnost techto lidi,zmam jejich stavy,jejich abstaky,deprese.Pred 10 lety jsem na tom byl stejne.
Nikdy nemohu pochopit ,znat ,jak boli z nomena noha.dokud si
ji sam nezlomim.
Mily Kubo,aby jsem mohl zit v tomto svete ,kde drogy proste jsou,alkohol neni pro spolecnost drogou,nebot kdyby tomu tak bylo,tak se neprodava,musel jsem si poctive priznat,ze allkohol mne ohrozoval na zivote,ze se mne libilo byt opili,ze JA mam problem s pitim alkoholu.
Jsem cistej.fyzycky a psychycky v pohode.Nemam abstaky,nemam depky,mam radost se zivota.Chybi mne hlavne laska,tak ji stale hledam ,mozna ,ze jsem na lasce zavisly,laska je take sex.
Uz hlavu znova do opratky nestrcim,nebot znam jak to muze skoncit,treba smrti.A mne se chce zit ,treba take kvuli Tobe,aby jsem Te mohl dat nadeji ,viru,silu ve Tvuj zivot,nebot
zivot je dobry.
Tak se Kubo drz a napis,kdyz budes chtit.
Ahoj Vlada
ahoj Vládo,
díki za tvůj příspěvěk,
můj největší problém asi bude návrat do normálního života,mezi normální lidi,,už ani nevim co to po těch letech na perníku je a nevím jestli to zvládnu,,,ale vím jedno,budu bojovat,protože to za to stojí,,když sem začal brát drogy a zjistlilo to okolí nikdo tomu nechtěl věřit,vždycky jsem měl k těmto věcem odpor a nechápal sem ty lidi,,ted už je chápu,ale za jakou cenu?
Ahoj jsem na perníku pět let,,v současné době se snažím abstinovat,již měsíc jsem nic neměl,19.6 nastupuji na léčbu do červeného dvora,doufám že mi léčba pomůže s mojí závislostí a já se vrátim zpět do normálního života,všem co mají stejný problém jako já přeji hodně štěstí
Ahoj Kubo
Drzim Te moc a moc palce,mam nejake prispevky na teto strance.
Je super ,ze jsi se rozhodl,drogy,alkohol,geamblerstvi,stoji za starou belu.Ja jsem cistej uz 10 let a ver ,ze mne je super.Byl jsem ve srackach,chtelo se mne tenkrat umrit,depky,strachy,proste zmatek nad zmatek.Volil jsem pred 10 lety se dvou moznosti ,SMRT nebo zit,ale jinej zivot.Nevedel jsem vlastne jakej jinej zivot vlastne chci,pil jsem 20 let,znal jsem jen praci,putyku,praci,putyku.
Nyni jsem ten JINEJ zivot nasel a je to SUPER.Cista hlava,vsechno v tele funguje tak jak ma,je mne 50let.10 let jsem si nevzal jedinej prasek ,jen aspirin na chripku.
Ver mne,zit bez TY POSRANY ZAVISLOSTI se zit da,prekopal jsem svuj zivot a jdu za svym cilem,za tim ,co mne prinasi radost,dava mne smysl zivota,mam 2 syny,byli take na drogach,maji to za sebou.Museli jsme vyplnit cas,ktereho ma clovek nyni sposty,ja jsem v Londyne,jiz 5let,vyhovuje mne to,nemam jiz nikoho za zadkem ,jo muzu chlastat ,na ulici je tady v Londyne mista dost,nechaji TE tam klidne spat,mohu vybirat odpadkove kose a cekat na zazrak.Zadny nepride,vsechno co clovek muze mit,zalezi jen a jen na nem samotnem,NESU ZA SVUJ ZIVOT PLNOU ODPOVEDNOST.
Ja dnes vim,ze jsem se rozhodl spravne,bylo to ze zacatku tezke,ale
ne teszi nez s tim alkoholem.
Je mne 50 let a vim jen to,ze uz chci svuj zivot v nimat jen strizlivy,vidim jej jaky skutecne je,nemam ani nepouzivam to,co by mne odvadelo od pravdy ,od reality,chci vyuzit kazde vteriny .Nemohu zmenit tento svet,ale mohu zmenit sam sebe.
Jsem to opet ja ,takovy jaky mne Buh ,nebo chces-li priroda stvorila a je to hrozne super.
Preji TE aby jsi to zvladl,drz se a neber drogy,nepotrebujes je.
Ahoj Vladimir -Londyn
angelservislondon@yahoo.co.uk
Čauky Kubo,tvoje rozhodnutí jít se léčit je moc fajn…sice tě to nadšení léčit se na detoxu možná na chviličku omrzí,ale to jen do té doby než tě přendaj na oddělení,kde teprve začne „léčba“ v pravém slova smyslu…Já jsem v Červeňáku také byla a musím říct,že toho nelituji…;) takže ti budu držet moc palečky a když budeš chtít,tak si pak můžem dát kontakt třeba na ICQ bo něco podobného a můžu ti něco o léčbě říct z mého pohledu,prostě pokecat pokud bys měl zájem…;) S pozdravem Sandra:)
Chtěla bych poslat zaslouženou pochvalu všem kdo se podílel na přípravě Dětského dne.V první řadě p.Matouškové.Bylo vidět,že se vše pečlivě připravovalo.Tolik spokojených dětí,ale i dospělích je zde vidět určitě málokdy.
Posílám pozdrav celému Červeňáku. Držte se lidičky a nepochybujte o správnosti rozhodnutí podstoupit léčbu. Stojí za to najít znovu sebe sama. Jeden extra pozdrav paní Matouškové, jsem na tom, zejména díky Vašemu usměrnění, stále víc než dobře :o) .. s díky, Váš tvrdohlavý Michal. :o)
Dobrý večer, nejprve Vás chci moc pozdravit hlavně odd B v čele s panem doktorem Vlnieškou dále pak terapeutický tým a sestřičky v čele se staniční Kamilkou:) omlouvám se že jsem se tak dlouho neozvala, ale popravdě nestíhám venku je to strašný fofr vlastně za měsíc mi končí ubytování v pha na DC a tak si hledám podnájem mám se dobře až na pár věcí jako zaměstnání atd, ale na tom se pokouším zapracovat zrovna jsem na návštěvě u rodičů a velice Vás pozdravují, chystám se už moc dlouho jet Vás navštívit buď pondělní tribunu a nebo páteční hodnotící ale stále mi to nějak nevychází navalilo se teď na mě ještě brigádně hlídat děti což se mi šikne každá kačka ………… Omlouvám se tedy ještě jednou za to , že jsem se tak dlouho neozvala MOC MOC MOC všechny zdravím a mějte se moc pěkně pa johana Kostřicová
Ahoj to jsem rád že jsi v pohodě moc ti to přeji.Já se ted také budu chystat na DC Praha .No je to faj že to dáváš.Hodně štěstí.
Ahoj Míšo! opravdu moc rád čtu, že jsi v pohodě. Držím Ti palce.
4au Ondro sem rád že si mi napsal docela na Červenák někdy spomínám a myslím že mi tam s váma všema bilo dobře tak se taky drž čus
Ahojky Ondro,
vrátil jsem se z opakovačky a bylo to naprosto super-doporučji. Zkus mi nekdy callnout. Mám pro tebe dvd ze sjezdu
Ahoj Péťo, díky za zprávu. Já byl na opakovačce v květnu a určitě ji zopakuju. Je moc fajn, že se držíš a jsi v pořádku!! Moc Ti držím palce! Mohl bys mi prosím poslat tel, číslo na acboard@seznam.cz? Rád zavolám. Zatím ahoj
Ahoj Johanko. Je to moc fajn, že se držíš! Přeju, ať Ti to šlape i nadále. U mě je vše v pohodě. A jak s oblibou říkám…život mě baví
Srdečny pozdrav celemu personalu Cerveneho dvora,pacientum současnym,mynulim i těm,kteři vaši pomoc teprve vyhledaj.Předevšim zdravim ty,kteři si mě pamatuji.Ted jsem byl opravdu štastnej.Po sve druhe lečbě jsem svuj život vzal zodpovědně.S rodinou mame po par letech dobry vztah.Každou chvilku jsem si koupil nějake vybaveni do sveho bytu,ktery už konečně začina vypadat jako byt normalniho slušnyho člověka.Praci ktera mě bavi a je slušně placena.Před měsicem jsem si pořidil na splatky hezky autičko a našel si hodnou přitelkyni,ktere jsem o sobě řekl vše hned na začatku.Takže normalni život.Ted sedim u našich a jen diky jim střizlivym po tydenim tahu.V ponděli zjistim jak se k tomu postavi muj zaměstnavatel.Přitelkyně kvuli mě začla kouřit,ale ještě jsem s ni nemluvil,tak nevim jak na tom spolu jsme.Jen diky rodičum jsem to po tydnu zastavil.Ale ted vubec nevim kudy dal.Mam ze sebe strašnej pocit.S tim,že jsem zklamal všechny kolem sebe,s tim bych se asi srovnat dokazal,ale ja zklamal předevšim sam sebe.V ponděli jdu ke svemu psychyatrovi a snad najdem nějakou cestu,protože mam rad svoji rodinu,lidi kolem sebe a předevšim proto,že už pit nechci,v tudle chvili,ale nevim na co mam silu.Všem vam držim palce a často na vas vzpominam.S pozdravem Jirka Panzner
Dobry den
Muzete si precist muj prispevek na zacatku teto stranky.
Jo,alkohol je svine,mam svuj duvod jej takto nazivat ,nebot s nim mam spatne zkusenosti.
Nepiji alkohol jiz 10 let,vzdy kdyz pride stesk ne po alkoholu,ale po pocitu ,ktery mne nekdy prinasel,si vzpomenu na vsechny ty okamziky ve svem zivote,dobre i spatne,kdy alkohol byl lekem na radosti i starosti.Konecny efekt vsichni zname,kocovina,deprese,litost,nekdy zoufalstvi,problemy v rodine,v praci.
Dokud byli lide ,kteri mne litovali,misto aby mne kopli do zadku,trpeli tise se mnou.
Dnes ,kdyz nyni o tom pisi,si rikam ,jakto pane BOZE se mno mohli
vydrzet.
Ale proste tenkrat ,kdyz jsem se opijel,jsem neznal cestu,nevedel jsem,ze nepit alkohol je mozne.
Musel jsem se propit na same dno a jen pud sebezachovy,mozna
strach ze smrti,ze zbabelosti si vzit zivot,mozna BUH,kteremu i kdyz jsem jej nikdy nevidel,dekuji kazdyde ,za to,ze je se mnou,ze mne dava silu a odvahu zit dal se vsim co proste zivot prinasi.
Za tech 10 let,jiste tezkych,co nepiji alkohol,nehraji automaty,jsem
prosel nekterymi zmenami,co se tyce nazoru na svet,na lidi,na rodinu.
Jsem na sebe prisny a naucil jsem se nest za svuj zivot plnou odpovednost.Nikdo nenese za mne odpovednost,jen ja rozhoduji a ridim svuj zivot.
Ucim se zit tak,aby jsem delal jen ty veci ,ktere mne neohrozuji.
Zji v Londyne jiz 5 let,mam 2 syny,kteri take prosli obdobim drog,
byl jsem zoufaly,nebot jsem vedel,ze nedokazi jejich zastavit.
Vedel jsem,ze pokud svoji zoufalost budu resit alkoholem,stratim uplne vsechno,nadeji ,ze to zvladnem.
Zvladli jsme to,kluci byli na leceni,snazil jsem se jim stale vysvetlovat co jim hrozi.
Prestal jsem je finanacne podporovat,ale byl jsem stale snimy.
Kazdej fetak ,alkac,geambler ma sanci s tim skoncit.
Je obrovska drina zapasit se zavislosti lidi,ktere milujete.
Az nyni jsem pochopil,jak trpeli lide,kteri milovali mne,kdyz ja chlastal.
Ale ,je to pryc,ZVLADLI jsme to a kdyz budete chti Vy,zvladnete to take.
Je nuntne hlavne si vzdy uvedomit co mne alkohol vzal.
Nepiji ,mam tolik casu ,kolik jsem v zivote nemel,moje cesta
smeruje k pomoci lidem,kteri jsou na tom hure nez ja.
Opustene deti v detskych domovech,lide kteri chteji pomoci
zbavit se zavislosti.
Muzete se mne ptat na co chcete
Je mne 50 let,pomohu-li Vam pomohu sam sobe.
Verte,ze cesta bez zavislosti je realna.
Vladimir
angelservislondon@yahoo.co.uk
+447903994921
adresa
Vladimir Arabasz
1Exeter House
Tha Broadway
NW7 3BY
London
England
Sluníčkový pozdrav oddělení B, celému terapeutickému týmu, panu Vlnieškovi, všem kolegům pacientům posílá Vaše Daniela Nogová, moc se na Vás všechny těším, uvidíme se na podzim, dávejte na sebe pozor, studujte abstinenci a věřte, že vše bude zase dobré a jednou i nejlepší. Nezoufejte, nevzdávejte se a bojujte, fakt to stojí za to. Pro každého z nás má sluníčko paprsky.
Ahoj wšem,jak tak čtu komentáře,který sem píšete,wléwaj se mi slzy do očí…Takybych jednou chtěla napsat,že už jsem delší dobu čistá:(Jenomže newim,co pro to udělat…i když se snažim sama přestat,nikdy to newydržim…Abych wám řekla mou záwislost,tak jsou to drogy:((Jednou jsem je chtěla jen wyzkoušet a už to jsou 3roky a nemohu se z nich dostat:((Díky nim jsem ztratila wše,co jsem milowala…rodinu,kamarády a wlastně i celý můj žiwot…
I nu držim wám wšem palce,aby jste to wydrželi…strašně wám záwidim…Mějte se
Ahojik není lehké se rozhodnout,ale jednou ten krok udělat musíš,všichni na tom byli podobně jako jseš ted ty,přeji ti hodně síly a odvahy se rozhodnout,věř stojí to za to,není to lehké ani potom.Drž se Ahojik Tom
Byl jsem před několika měsíci na tom stejně jako ty. Díky tomu že jsem se rozhodl požádat lékaře o pomoc. Čas my ukázal že sem udělal dobře. Tím chci jen říct jen tolik že když požádáš o radu lékaře co pro to máš udělat, tak ti velice rádi poradí a pomůžou. Jen ty bys měla udělat ten první krok, který je ten nejtěší.
No..tak teď zkoušim swůj poslední pokus…už je to asi 14-21dní,co jsem neměla a už to nechci,takže mi držte palce..Jak se mi to nepowede,tak asi zkusim to,co wy…nawštíwím čerweňák…snad se mi to teď už powede:)
Každý den abstinence je dobrý.
Zdravím všechny…:) tak jsem právě měsíc a 14dní venku z Červeňáku po 4 měsíční léčbě a musím říct,že chutě sice občas mam,ale zvládám to…docházím k psychiatrovi a je to fajn…:) život bez drog mě baví:) takže držím palečky všem,kteří se pro léčbu v Červeňáku rozhodnou,aby do toho šli naplno…stojí to za to…:) moc ráda na léčbu vzpomínám…:) S pozdravem Sandra
Zdravim všechny,hlavně tebe Sandro. Ja uz jsem doma z léčby přes měsíc,pravidelně chodím na antabus a co nejvíc si užívám Pavlinky.Chutě občas jsou,ale rychle je vždy zaženu. To je dobře že se dřžíš. Všichni se držte. Zdravíme Lucka a Pája
Lucinko…ahojky paní…omlouvám se,že neodepisuji na mobil,ale měla jsem hoňky se školou aby mě klasifikovali,ale zvládla jsem to…nemám ani jedno N ani 5…cože je moc fajn…:) Jinak k těm chutím to je jasný,že jsou…a kolikrát si je necham moc ujet,že je to pak masakr…:)ale držím se…:) a jak se ti líbí na doléčováku…?:) A co tchýně a Jiří?:) A malá Pavlínka roste jako z vody co?:)Ráda bych zas viděla celou naši komunitu…ráda na Červeňák vzpomínám…;) Držím palečky v úpsěšném pokračování v abstinenci a pozdravuj prdelku malinkou:) Mám Tě ráda… Sandra:)
Ahojik všem,zdravím po delší době z Němčic kde jsem čtvrtý měsíc a odjel zde právě z červeného dvora,na který moc vzpomínám,protože bez něj a bez lidí,kteří tam pracují bych tady nebyl.Moc tedy zdravým odd. B pana Doktora,pana Smíška i paní Doktorku,Kamilu,Ivu a všechny sestřičky.Mně se docela daří,ale léčba je dost náročná,ale zažívám tady věci,které bych asi nikdy v životě nikde jinde nezažil,jsem už měsíc ve druhé fázi a stále se učím něco nového,hlavně jsem ve fázi kdy poznávám sám sebe,jinak je tady moc pěkně a svého rozhodnutí,že jsem tady nebudu nikdy litovat.Tak přeji Všem moc štěstí a hodně uspěchu a štastných rozhodnutí.Tak zas někdy Ahojik
Ahoj,zdravím všechny.v utery sem ukončil doléčování na Ovčím Hajku.Byl jsem tam asi 8měsíc a že mi to nic nedávalo nechci říct,ale poslední měsíc a půl sem tam chodil ob 2-3týdny a už jsem si zvykl se vypořádávat s problémy sám a hlavně skoro žádné nejsou.Rozhodně mi doléčovák pomohl a kdybych něco měl tak mohu zajít na individuál bo navštívit skupinu.Jsem štastný a to mocc!!!!Díky terapeutum a sestřičkam odd B za pomoc při těžkém začatku. Měj te se
Pane Flégr, zdravím za celé odd. B a jsem moc ráda , že se daří, tak se držte a dejte občas zprávu. Co divadlo ?
No divadlo sem musel opustit,nerad ale je to dost narocne na cas a ja jeste o vikendech chodim delat prace prospesne statu,takze unava me dostava.Mozna se prijedeme s Lenickou zacatkem cervence podivat na hodnotici.Bych zavolal jeste.Mejte se a posilam personalu POZDRAV a dik.
všechny moc zdravím.je to přesně měsíc co jsem ukončil léčbu a vlastně pul roku co nehraji.zatím se mi vše daří,až je to divné.pracuji jako pizzař,před týdnem jsem získal byt a tak se zrovna stěhuji,doléčovák poctivě navštěvuji a s vencou kahounem plánujeme že se příští měsíc přijedeme podívat na volnou tribunu.pl děkuji za muj první měsíc bez hraní.zatim pá.
P. Kouba, také zdravíme (i Vencu Kahouna), těšíme se na Vás na tribuně a jsme zvědaví na podrobnosti.
Jejda…ahojky…:) pozdravuj ode mě Vencu Kahouna…:) děkuji…:)
zdravím z Karlových Varů,
píšu sem jako poslední možnost, protože si vůbec nevím rady, můj otec se u vás zhruba tak před 10 lety léčil a vydržel celou dobu nepít, z úplný trosky se zařadil zpět do společnosti a díky svému vzděláni a pracovitosti dokonce začal podnikat a nevede se mu zle. Nicméně poslední rok jsem ho několikrat nachytal s alkoholem, zkoušel jsem různý domluvy, nátlak, prostě všechno……..poslední dobou se to zhoršuje a mám strach, že se dostane nebo spíš už dostal zpět do těžší závislosti. Je to škoda, je to strašně hodnej člověk a puká mi z toho srdce, je mi 25 let a půlku svýho života jsem znal tátu jenom jako vožralu, vy jste nám zachranili náš vztah a jemu život a teď nám hrozí, že tohle všechno ztratíme. Budu rád, když mi někdo dáte nějakou radu.
Všem vám držím palce, bojujte, stojí to za to!!!
ahoj Honzo,podle mě je strašně těžké dávat v takovém případě radu, protože Ty i celá Tvá rodina může chtít sebevíc aby se to změnilo a aby se sebou něco dělal, ale ve skutečnosti nezmůžete asi nic. Pokud on sám nebude chtít, nikdo s tím nic neudělá. Mě sice pomohlo dokopání do léčebny, jenže mi bylo 18 a taknějak jsem „MUSELA“, udělala jsem to pro klid rodičů, teď už to je přes dva roky a jsem v pohodě.jenže Tvůj otec je dospělý člověk..ale většina lidí tam jde jen z nějakého nátlaku rodiny,např.vyhazovem z domova, výhružky rozvodu aj.ve většiině případech domluvy nepomáhají,neříkám,abyste mu vyhrožovali, to ne,jen se snažím říct, že ukázat někomu, že ta cesta je špatná je velmi těžké.Pro něj samotného bude hodně těžké si vůbec přiznat,že do toho zase spadl,kord když takovou dobu abstinoval,on sám si to nejdřív musí přiznat, připustit a po té s tím něco dělat.asi jsem moc nepomohla,vlastně jsem chtěla jen zareagovat, je to asi šílená bezmocnost..budu držet pěstičky, aby vám to dopadlo v rámci možností dobře a aby si to rychle uvědomil.většina si to uvědomí,až když vše ztratí….
Jak dostat do léčebny milovaného,na pervitinu závislého člověka,kterej si samozřejmě myslí,,že je ,,naprosto,, v pohodě ale jeho chování je už ,,naprosto,, neůnosné??Nemůže mi přece umřít před očima…..
Mám oči plné slz,když si čtu vaše příspěvky..Lidem,kteří se dokázali dostat ze spárů závislosti moc držím palce,aby to tak bylo už napořád!!Asi vám to i závidím,protože já mám sestru,která je závislá na pervitinu a prostě už nikdo neví jak jí pomoci..a já mám o ní šílený strach a nevím jak pomoci..vlastně ani nevím kde je:(nevím nic..několik měsíců ke mě chodí jen samé špatné zprávy a já už nevím jak dál…
Skoro před třemy lety jsem poznala kluka,který se u vás léčil.V té době jsme oba braly drogy.Po nějáké době jsem se dozvěděla,že byl v léčebně a v tu chvíli mi proběhlo hlavou,že já se tam dostat nechci a nechci,aby se tam on vrátil,proto jsem se rozhodla pomoct sobě i jemu.Já sama jsem čistá zhruba dva roky,ale u něj se o to snažim celou tu dobu co ho znám a vlastně s ním i žiju.Jeho stavy se natolik stupňujou,že se o něj opravdu začínám bát.Když jsem si četla jeho práce z léčebny bylo to jako by si něco vysnil…chtěl mít holku,byt,práci která by ho bavila a žít normálním životem…to vše se mu splnilo,ale on si ničeho neváží…teď pomalu,ale jistě je zpátky tam kde byl než odjel k vám…kolem sebe samý feťáky a já se na to vše musim z povzdálí koukat,protože on mě k sobě nepustí,abych mu pomohla…má moc dobré srdce,ale ano to ho neochrání před závisloszí na pervitinu…miluju Tě
Ahoj všem,
dozvěděla jsem se o „Červeňáku“ díky mému skvělému kámošovi L.M., který se tam minulý rok léčil. Já sama závislá nejsem a doufám, že ani nebudu. Měla jsem bratra, který byl závislý na pervitinu ,ale bohužel dnes už není mezi námi.
Chtěla bych Vás všechny abstinující touto cestou podpořit, jste skvělí, že to nevzdáváte…..Vaše příběhy mi rvou srdce.
Všem držím palce a věřím, že to zvládnete!!Držte se pa L
zdravím všechny,hlavně ráda pozdravím Martina Krutského, chystám se Ti napsat ten dopis, ale mám toho dost. Za 14 dní maturuju konečně,tak mi držte pěstě.chystám se na opakovačku, ale zatím mi to moc nevychází,snažím se sschánět už práci, protože v dnešní době něco najít, to je skoro nadlidský výkon:),jinak to teď na čarodějnice byly přesně dva roky, co jsem odešla.přes různé blbiny jsem v pořádku a spokojená.teď už jen tu maturu.pozdrav všem, co znám, hlavně tedy posílám pusu panu doktorovi Dejmkovi a celému C.držte se
Milá Káťo,Vasí dceru by jste měla přesvědčit o nástupu do léčebny,ona si píchá ,toho se sama nezbaví,neoddalujte to,a nějaké sliby,akorát chyby.Jsem matka ,která prošla něčímpodobným.
Nazdar abstinenti,moc mě mrzí žemi nikdo neodepsal namůj mail,opět nejvíc zdravím oddělení B a zejméne Pana Doktora VLNIESKU,tenkrát v roce 2004 mi ohromě pomohl a já na něj dodnes vzpomínám,od té doby sem od perníku čistej a od té doby drogy neuznávam,nevim jak jeto možný ale jetotak,jsem již 5 let štastně ženatý a o mých spolupacientech nevím nic krom pár vyjímek,Bruckner atd
Pozdrawiam serdecznie z Bozkova Wszystkich,których znam. Cały oddział „B“a szczególnie Hrušky. Zdravím také celý terapeutický tým “B“,a pána Primáře,jak rovněž celý personál ČD. Rád na Vás vspominám.Mam se dobře-abstinuju!!!
Bonne chance.Je serais ravi de vous revoir.
Do widzenia-au revoir-mějte se krásně,moc Vás všechny zravím a nashledanou. Jarosław
Dobrý den. Zdravím celý personál z Červeného Dvora, především oddělení B, kde jsem strávila pětidenní rodinnou terapii, která mě i partnerovi hodně dala a jsme moc ráda, že jsem ji absolvovala. Přítel léčbu končí již za tři týdny, sice to bude celé ještě běh na dlouhou trať, ale oba se moc těšíme na to, co bude.. Ráda bych pozdravila maminky Alenku a Verču, se kterými jsme na rodince „bojovaly“ a přeji jim, jejich klukům a ostatním, aby to zvládli a konečně ŽILI. Mějte se krásně, Jitka 🙂
A taky zdravím sestru Kamilku!!Prosím ozvy se!KUFI
Zdravím všechny,
chtěl bych pozdravit personal léčebny,zejména Dr.Dejmka a Dr.Petrákovou.Abstinuji už pěknou řádku let,a na pobyt v červenáku rád vzpomínám.Ne jen,že mě pobyt tam pomohl,ale také že jme byli fakt dobrá sestava v komunitě.Byl jsem na oddělení C,ve skupině Bartáka u doktora Dejmka.Pokud tohle čte někdo známej z léčení,tak se ozvy na kufi1974@seznam.cz Držím palce všem!Tomáš Kurfurst-KUFI
Právě jsem přečetla snad všechny komentáře. Přesto, že si myslím, že jsem dost silná,nevím jak dál. Přítel mé dcery nastoupil k vám do léčebny.Moc mu držím pěsti aby vše ustál a opravdu si byl vědom, že vše dělá hlavně pro sebe a svoji budoucnost, protože právě dnes je mu 22let. Bohužel s jeho závislostí se skamarádila i moje dcera,která jak tvrdí to jen občas zkouší z legrace.ABy za ním neutíkala, dovolila jsem, že může přítel jezdit na víkendy k nám domů. Taky mě to dost ubíjí, ale přišlo mi to jako schůdné řešení, aby nevyváděli, nemusela podvádět a lhát.Byla to holka s velkými plány, skvělými výsledky ve škole, sportovkyně. Teď školu zanedbává, tvrdí, že jsem ji tam natlačila já a jí to tam nebaví. Lže, má spoustu dluhů a občas si píchne ( jen tak pro legraci)Slibuje, že už nebude, že ví co to znamená,viděla svého přítela, který měl pocit, že ho pořád podvádí a někdo ho sleduje…..několikrát ji zbil.Zatím,jsem vše za ní zaplatila a ve škole vyžehlila. Dluží mi a slibuje, že vše vrátí. Sehnala jsem brigádu a chodím tam pracovat s ní aby šla a mohla splácet. Když si myslím, že vše na dobré cestě, zase přijde nějaká velká domácí scéna a zjistím, že nebyla ve škole, něco si píchla a zase slibování. Teď píše příteli do léčebny já doufám, že co jí do teď nedocvaklo, snad pochopí. Jak jí mám pomoci?Jestli větší tvrdost nebo tolerantnější způsob. Je jí 19 let , má rok před maturitou a všechno má před sebou. Fandím všem, kteří v léčbě vydrží a fakt je , že život není tak dlouhej, abyste vyzkoušeli úplně všechno. Je krásnej tak si ho nekažte!!!
Milá Káťo,derou se mi slzy do očí,když čtu.že další „dítě“ do toho spadlo a další máma trpí.Tak těžko se radí ,přestože to má v podstatě všude dost stejný průběh.Taky jsem se snažila najít pomoc a radu.ale jak říkám nejvíc to je na vás.protože vy jste ten člověk.který má dceru rád a žijete s ní.Nakonec jsem přišla na to,že si musím poradit v danou chvíli sama a řídila jsem se vlastní intuicí a tím,co mi radilo srdce.Neříkám,že to bylo vždycky dobře,ale stejně vám nikdo neřekne,co je dobře.Uděláte taky určitě spoustu chyb,ale nic si nevyčítejte. Je to fakt těžký,ale myslím,že alespoň trochu funguje,být důsledný a neustále/ikdyž je to ubíjející/ vyžadovat pravidelnost v určitých věcech,protože si myslím,že potřebují režim,určitou formu „buzerace“ aby viděli,že to nevzdáváte,že na vás nemaj.Ikdyž ve skutečnosti jste našrot,neměli by to poznat.Nenechat je úplně vyčlenit aby v nich zůstával nějaký základ pro to,až zjistí,že je třeba něco změnit,že mají problém,Samozřejmě jim nezabráníme brát,ale pokud za nima stojí rodina.myslím,že přijde ta chvíle,kdy zjistí že je ještě jiná možnost,než se zničit.A u toho, kdo byl pro ně největší nepřítel hledají pomoc.Určitě je dobré,že dceru vedete k tomu aby se podílela na splácení dluhů,práce je strašně důležitá.A taky láska,ikdyž teď vám jí neoplácí,ale jednou snad….Jsou to naše děti a musí v nich být i něco z nás.Hanka
Ahoj Katko a Hanko, to co vy prožíváte dnes, já prožívala v loni intenzivně od května do 2. července,to syn nasoupil do ČD.Káťo, bohužel nebude to lepší, bude lhát a obelhávat tě,bude hnusná a dělat scény, pokud už si píchá, sama se z toho nedostane, vím to od syna, když přišel v prosinci z léčebny, tak pak přiznal,že dokud jen šňupal, tak to měl pod kontrolou,pak už NE. Dnes je z něho úplně jiný člověk a zrovna se chystá na opakovačku. A dcera se nechce jít léčit, když přítel šel? Doufej,že až uvidí, jak se změnil,tak toho taky nechá.Každopádně ti přeji pevné nervi a Hance taky.
Stále si na těchto stránkách čtu a též mám kolikrát slzy v očích, protože se mě vybaví ty ošklivé měsíce, co jsem prožila,bezesné noci,čekání na syna až přijde domů, telefonování přemlouvání, tak to pak řešil tak, že mobil vypnul a já se bála jestli se mu něco nestalo. Psala jsem si tady taky se Sandrou, ona je v léčebně od prosince,se synem se tam už nepotkali, máme na sebe tel.mluvila jsem s ní asi před 14 dny, je moc ráda, že se šla léčit, se synem si napsali i pár dopisů a teď by se tam ještě měli potkat…kéž by to naše trápení mělo vždy dobrý konec. Naďa
dobry den,zdravim cely terapet.tym odd A + pana reditele,,pany prac terapeuty a preji vam vsem krasne jarni dny a mnoho osobnich i pracovnich uspechu………Nadale zdravim vsechny KAMOCE z odd A,B,C (je vas mnoho ale nejde nepozdravit mudr Zazraka,Ondru St,Petra F,Johanku,UUENKU,Karla co stale klepal kosu :-(,,tech jmen je snad 50,tak se omlouvam ktere jsem nejmenoval ale mam vas vsechny v srdci a jeste ted mne boli bricho z tech vsech vtipu a situaci..atd,atd…je vas mnoho na ktere opravdu rad vzpomenu a OVECKY z odd A ktere si mne jeste pamatuji…VAM vsem preju hodne stesti a krasny zivot bez drog…ty kteri mne znaji tak bydlim s Klarkou v Rakovniku a pred 2 dny jsem si poridil se svou Klarkou pejska,fenku americ.staford,teriera (je to uzasne mimco a to doslova ode dne co ho mame jsem naspam tak 4h za 24h..ale i Klarka…lidicky drzte se a budu rad kdyz napisete jaros.po@seznam.cz jak se komu dari…s mnoha jsem v kontaktu ale o nekom nevim nic….—pro honzu por (pane predsedo))) — napis jestli to budes cist nebo zavolej na 777 741 189…vyparil ses a rad bych te slysel jak valcis!!PRATELE KAMARADI PREJU VSEM KRASNY LETO a napiste ….
Ahoj Jardo, díky za pozdrav… je moc fajn číst, že se Ti daří a jsi spokojenej. Dneska jsem si prohlížel fotky s červeňáku a byl chvílema na „měkko“. Na to léto nikdy v životě nezapomenu. A máš naprostou pravdu, že některý situace a vtipy jsou prostě nezapomenutelný. Já se držím a abstinuju. Za 14 dní se chystám na opakovačku. Tak se zatím měj. Ondra
Michale a Hanko,děkuji za upřímná slova,vím,že je to běh na dlouhou trať a boj na celý život.Dostala jsem už pár facek od života ,vyrovnala se stěžkou nemocí a smrtí rodičů atd. ale tohle tak strašně bolí ..Máme s Kájou hodně společného a tak věřím,že bude mít pevnou vůli jako já a bude chtít ten boj vyhrát…sakra, to zní jako otřepaná fráze, ale je v tom všechno.Vy dva se držte,sama jsem zkusila zaplať bůh jen cigarety a sekla jsem stím ve chvíli,kdy by možná někdo ještě přidal a to,když jsem se dověděla,že můj syn bere.Chtěla jsem sobě dokázat,že se dá žít bez “ berliček“ a bez sebeničení.a že život i stím co přináší je fajn,když má člověk jasnou hlavu a tudíž možnost volby a tudíž SVOBODU !Koukám,že moje úvahy se rozjíždějí,tak raději skončím.Horová
Můj syn Karel nastoupil 26.3./detox/ Prosím pomozte mu,jak budete moci.Vím,že to bude těžké nezbývá mi,než se modlit a doufat.Myslím na vás na všechny, ač vás neznám.Snad s jarem přijde i nová síla.Díky
Ahojda.Je hezké,že se modlíte za svého syna,ale podstatou léčby je ,jestli ten dotyčný chce opravdu přestat a bojovat sám od sebe,pač když se člověk do toho nutí,tak je to malá pravděpodobnost,že to zmákne.Léčbu ano,ale ten výstup ven je opravdu o hodně horší.My Abstinujeme skoro tři roky a ty chutě a vzpomínky se stále uvnitř nás drží,ale bojujeme.Držíme palečky a přejeme štěstí.
NEBOJTE,JESTLI CHCE,TAK TO ZVLÁDNE.
Moje milá Hanko,
Kájovi i Vám držím pěsti…a pevně věřím,že to zvládnete!!!Něco jsem o Kájovi už zaslechla od Sáry,ale nevěděla jsem, že nastoupil léčbu,to se dozvídám až odtud….je mi moc líto,že to potkalo i vás.
Naši i já jsme si s naším Michalem prožili své a boj s pervitinem jsme nakonec vyhráli. I když zůstal u trávy a piva,my si říkali jak je to skvělý a že máme vyhráno…
Ale nakonec si s nami osud pohrál znovu a vzal nám ho navždycky….
Jste skvělá ženská a máma,která bojuje za svého syna ….kéž by takovou měli všichni, co ji potřebujou!!!Pevně doufám, že boj vyhrajete.Moc na vás myslí Lenka (cestovka)
Ahoj Lenko.Včera jsme byli za Kájou na návštěvě.Jsem toho plná a váš vzkaz mě tak dojal,že ani nevidím na klávesnici.Moc je mi líto co se přihodilo Vám z Michalem,nevím,proč je život tak krutý,ale každý si holt nenseme svůj kříž.Ale je dobře,že se dokážeme podporovat alespoň v myšlenkách,to mi dává sílu Kája to zatím zvládá dobře,řekla bych,že opravdu chce….Ale je to boj na celý život.Moc Vám děkuju,a někdy můžem pokecat,když budete chtít.Hanka
Děkuji všem z oddělení z oddělení B za milé, kamarádské a gentlemanské přijetí do komunity během mé opakovačky a přeji Vám všem co možná nejvíc trpělivosti a pochopení při léčení, co možná nejvíc dnů v abstinenci, sluníčka do srdíček, lásek do duší, a vůbec teď už jen vše dobré a nejlepší. Byli jste všichni moc fajn. Samozdřejmě děkuji celému terapeutickému týmu za jejich bezmeznou trpělivost s námi. Jste všichni super. Krásné jaro, plné pohody, síly a zdraví Vám přeje Vaše Daniela.
Marie, já myslela, že je to více méně pro pacienty. představte si, že by doktor místo čtení deníku chatoval s pacientama :))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))
zdrávím všechny myšáky-šibeničáky a jinou havěť :-)! sice jsem u vás byla jen 3dny na rodinné terapii ale stálo to za to!!!!! terapeutum Díky za možnost vidět pravdu a komunitě díky za pohodové přijetí :-)! držím vám všem moc palce!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
Zdravím všechny v Č.Dvoře
Je to už 3roky co jsem opustil červený dvůr. Stále ABSTINUJU za to DĚKUJI!!! celému personálu.
Užívám života jak jen se dá a jsem spokojený!
Má rodina je též spokojená.
Přeji vám stále větší uspěchy ve vaší práci.
Váš pacient Roland Kotlár
ps: prosím napište mi kontakt na němčice, je tam můj přítel kterého nechci jmenovat. Děkuji
Adresa do Němčic: Terapeutická komunita Němčice
Zámek 1
Němčice u Volyně
387 19 Čestice
Přeji pěkný den.
Lucie z příjímací kanceláře
Ahojky,zdravím Všechny.Jsou to tak 3roky co jsem dokončil 6metr na Ačku a plně nastartován do života.Bylo to pro mě hodně motivujcí.prošel jsem i dolečovákem a začal slušně žít:)ale po čase jsem zjistil že slábnu,že to chce trošek nastartovat,ale bral jsem to na lehkou vahu.prděl jsem na nějaké posilovačky naco?s přítelkyní to zvladnem vklidu:)nastal 1 krach,a teď se flakám po brně a nudou se užirám.relaps1x,chlast a bojuji s víčitky,snad to nebude pokračovat.. opakovačky jsou duležité!!Vím bylo by to dobré něco se sebou dělat,ale v dnešní době se bojim že přindu o praci,když pujdu do pl.a peníze jsou duležité.snad magistro Blažková zklamal jsem i sám sebe
Ahoj Filipe, moc dobře si na Tebe pamatuji, já jsem ale byla v té době na odd. B a jsem podstatně starší, ale občas jsem si spolu pokecali, myslela jsem si, že jsi silnější, ale stalo se a tak to rychle naprav dokuď si to uvědomuješ a jestli do toho svinstva zase spadneš o tu práci přijdeš stejně, moc Tě zdravím a přeji hodně síly, Marie
Můj přítel je léčený na Cečku. Jsem moc ráda, že má hezky tvrdý režim spočívající v tom, že mu nikdo nic nevěří. Myslím, že je to skvělá motivace abstinovat. Příjde mi rovněž velice pozitivní, když se snaží být aktivní a ztratí kvůli tomu body. Je hezké že se mu léčena snaží simulovat reálný život. Sice jsem se moc těsila, žě ho po měsíci konečně uvidím, ale zřejmě to nevyjde. Nevadí aslespoň zjistí, že živo není peříčko. Velice se těsím až se vrátí domů, bude abstinovat a užívat místo alkoholu neurol. S díky vaše možná budoucí pacientka.
Dobrá ironie, ale tak to je a není to tak hustý,jak to popisuješ. Všichni závislý lžou a tak se nediv, že nám nikdo nevěří ani slovo. Já už tři roky abstinuji a přesto mi můj přítel čas od času tak divně kouká do očí a mě se chce brečet, když vidím, že mě podezírá, ale tak to je a já ho chápu. Nalhala jsem se mu moc. A ta aktivita? Za celou léčbu jsem nasbírala jen pár osmin, ale když jsem měla dělat přestup, tak jsem chytla celý bod, a víš za co? Protože jsem se o víkendech dost nudila, chodila jsem na brigády na zahradu, bylo hodně sucho a horko a zahrada potřebovala zalévat a brigádníci se nehrnuli. Pravda, byly za to osminy navíc, ale já díky tomu, že jsem tam šla zalévat ztratila celý bod. Neslyšela jsem mimořádný nástup. Tak jsem nemohla přestoupit a o cestě domů, kterou jsem si naplánovala, se mi mohlo zdát. Věř mi, oni ti terapeuté moc dobře ví, jak na nás. Příteli držím palce, tobě taky a nelituj ho. Marie
Mila Marie, diky za vzkaz. Zacala jsem studovat zen-budhismus a uz jsem v pohode. Zdravi Sasa
Milá zlatá Sašo.
Alkohol byl jeho volba, léčebna byla taky jeho volba…to co si zvolil si zvolil sám a dobtovolně, tak jaký pak copak..
Ahoj Marketo, trochu jsem premyslela jestli reagovat, asi musim. Ani jsem nepocitala s tim, ze by muj ironicky vyron zpusobil nejake reakce, nicmene zpusobil, tudiz se k tomu postavim. O meho pritele v konecnem dusledku vubec nejde, resi si svuj problem a protoze ho znam, vim, ze si ho vyresi. Nejsem naivni, abych se domnivala, ze jakekoliv me reakce a postoje ovlivni chod této veci tak, jak bych si predstavovala ja. Co se tyce me same, protoze o me to od pocatku je, dovolila jsem si jen trochu sarkazmu a ironie, protoze i to je urcia forma humoru a myslim, ze i s humnorem se da pohlizet na veci vazne. O volbe alkoholu, resp. akoholizmu a skutecne to nevztahuji na sveho pritele, nebot neni jediny alkoholik, ktereho znam,nemam za to, ze je to volitelne a neznam nikoho, kdo by po prvnim veselem popiti uvazoval o variante ze se stane alkoholikem, stejne jako nad slehackovym dortem nikdo neuvazuje o tom, ze bude mit jednou cukrovku, k tomu snad je nejvystiznejsi Nohavicovo: „Nikdo nevi jak ma ten kopec vlastne vysoky“. A nastup do lecebny? To neni nic proti CD, kdyz budes viset nad propasti a uvidis lano, vzdycky se budes sapat nahoru i kdyz to lano bude namydleny.
Moc te zdravim Sasa
Sašo,plně s tebou souhlasím co se týče humoru. Ale ironie, nebo sarkasmus, není dle mého forma humoru, ale forma agrese. každopádně já jsem zrovna typ člověka, který se dokáže dívat na věci s humorem, ale ironie do toho vůbec nepatří….
Co se týče toho, jak píšeš, že člověk který pije neuvažuje o variantě, že budem alkoholikem, tak to je celekm jasný…Stejně jako když si člověk poprvé zahulí trávu neuvažuje o tom, že se stane fetákem závislým na heroinu…Ale když už se to stane, dle mého ten člověk sám ví, kde byl a kde je a je schopen to porovnat a sám si topřiznat….a pak záleží na tom, jestli to ustojí a něco s tím udělá, nebo se rozchlastá, či rozfetuje…aby to jako utlumil, to kde skončil a jak….Já jsem se léčila taky na céčku, to co se mnou doktor prováděl byl masakr, ale jsem celá, živá a abstinuju.
Moc ti přeju, aby se ti přítel vrátil v pořádku, aby z odd cé,neměl trauma vedoucí k neurolům :)) místo zdárné abstinence…Však on si poradí. Myslím to upřímně…Přeju hodně trpělivosti, někdy to bohužel je tvrdý, ale nikomu se nikdy nic nestalo 🙂
Ahoj Marketo, diky za odpoved. Jestli mi prejes, aby se mi neco vratilo, prej mi prosim prej aby se mi vratilo v poradku moje auto, je totiz moje, je rozbity a v patek bych ho nutne potrebovala. Pritel mi nepatri, mam ho rada. Aby byl v poradku, spis smeruje k nemu, tak ja mu to vyridim. 🙂 Tvuj nazor na zavislost vyplyva z tvyho osobniho prozitku a nevim jestli jsem to presne pochopila. Ty myslis, ze zavisly je vinen? Jestli chces muzes napsat i na jurackova@akbrevnov.cz. Pa Sasa
Nedá mi to, abych se do této zajímavé diskuse nezapojil. Režim u nás není až zas tak tvrdý, jen se snažíme být důslední (neříkám, že jsme, ale snažíme se o to). Někdy ty naše body skutečně padnou jakoby v nevhodnou dobu, třeba před vycházkou, a my (vedeni snahou o důslednost) na vhodnost či nevhodnost bodů nehledíme. Mně to dokonce přijde jako eticky nejpřijatelnější varianta, jak zacházet s pravidly (zvažování, jestli u tohoto pacienta v této situaci přimhouříme oči a v jiné situaci u jiného ne, by nás stavělo do nepřiměřené role jakýchsi soudců). Netěší mě, jestli to působí tak, že závislému nevěříme atd.-nemyslím si totiž, že závislý lže více než člověk „nezávislý“. A k Vaší otázce – ani si nemyslím, že závislý by byl vinen svou závislostí. Může být ale vůči svým blízkým vinen za všechny věci, které v důsledku závislosti provádí nebo naopak zanedbává. Ale ani zde nechce být léčebna morální autoritou, která by s touto vinou pracovala.
Vážený pane doktore, rovněž mi nedá nereagovat. Jsem ted v CD poměrně často, tudíž nabývám znalosti věci a s ohledem na okolnosti je to téma pro mě zajímavé. Pokud jsem to pochopila spávně, je režim realizován prostřednictvím systému v rámci kterého je možno body získávat za plnění určitých povinností a ztrácet za jejich porušení, což je v podstatě kladná i záporná motivace k jeho dodržování. V rámci tohoto systému je nutno splnit určité minimum, aby nebyl pacient vyloučen a dále má jeho dodržení horní hranici, na kterou pokud se pacient dostane, získá určité výhody a vrámci systému postupuje do vyšší pozice. System je formou, pacienti a terapeuti obsahem. S obsahem souvisí vzájemná práva a povinnosti všech zúčastněných. Zdůrazňuji slovo vzájemná, neboť pokud by byl systém nastaven tak, ze na jedné straně jsou pouze práva a na druhé straně pouze povinnosti, nemůže systém fungovat. Pokud mám takové nastavení, musím systém přesně popsat, aby měl každý zúčastněný možnost se s ním seznámit a nastavení systému musí být takové, aby byl splnitelný a v co největší míře objektivní. Toto je samozřejmě ideální avšak nedostižný model, neboť nám do něj nutně vstupují jedinci, jenž jsou obsahem systému se svými subjektivními vlastnostmi a schopnosmi a zejména se svým subjektivním hodnocením. S ohledem na skutečnost, že Váš systém musí být do určité míry totalitní, neboť je právě na terapeutech, aby posoudili jeho plnění či neplnění a proti rozhodnutí terapeuta není žádný opravný prostředek, měl by být právě terapeut omezen ve svém volním hodnocení velice podrobnými pravidly, co pacient smí, čeho se má zdržet a co má vykonat. Pokud tomu tak není, může dojít k situaci, že terapeut v rámci systému nastaví pravidla tak, že je velmi náročné splnit maximální hranici i pro jedince aktivní a motivované. V rámci systému to pak způsobí, že tito jedinci rezignují na získání maxima, neboť je pro ně nedosažitelné a soustředí se pouze na získání nutného minima. V rámci celé skupiny pak dojde k tomu, že namísto toho, aby aktivní táhli ty méně aktivní a tím skupina získávala, aktivní se stáhnou, nastává stav totální rezignace a skupina v podstatě degeneruje. Myslím, že v takovém netvořivém prostředí, pak může začít docházet i ke špatným terapeutickým výsledkům. Moc Vás zdravím Alexandra Juráčková
Dobrý den, je to podle mě velmi správná úvaha! Ano, je důležité, aby existovalo více opravných prostředků při rozhodování terapeutů a aby byly přesně popsány postupy (pravidla), podle kterých terapeuti s bodovacím systémem zacházejí. Dokonce je i nutné, aby nastavení systému průběžně hodnotili pacienti. Jsem si jistý, že takový systém je reálný, dosažitelný i udržitelný, podobně jako třeba kreditní systém na vysoké škole nebo pravidla ve sportu. Zdá se, že téma Vás zajímá, nerad bych odvrátil pozornost od pacientů k systému – budete-li mít zájem, jsem zde: cervenydvur@iol.cz. Pěkný den přeji. Dvořáček
Dobrý den,asi bych neměla zasahovat do této konverzace,ale nedá mi to a musím.Systém jaký je v Červeném dvoře už pomohl několika lidem a několik lidí to nedokázalo.Je sporné svalovat to na chyby v systému,který je zde nastolen.Někdo má vůli zapřít se a jít přes veškeré překážky ať už je to fér nebo nefér.Vžyt tak to je i tady venku v životě.Jednou je k nám fér a jednou zase ne.Myslím si,že systém v červeném dvoře je správný,ač opravdu přísný,ale tak to má přece být.Nemůžeme závislého člověka poslat do léčebny,kde by všechno procházelo v klidu.Myslím,že takto bychom mu příliš nepomohli.A to,že můžou ztratit motivaci?Ano,někdo nemá dost síly na to,aby vše dokázal tak jak má být,ale tak to prostě je.Mám závislou sestru na pervitinu a vím,že ona tu motivaci nemá a o tom to je,znovu ji najít.a když ji najde,přistoupí na to jít se léčit.A jen to,že v cerveném dvoře jsou tvrdí a cesta tammá i prekazky jim tu motivaci ma upevnit a pomoci jim se vylecit.jen tak,ze clovek neprestane verit v to,ze se chce vylecit to dokaze..a nekdo tu motivaci proste ztrati a rezignuje..to uz je ale jen na cloveku a nemyslim si,ze terapeuti by schvalne lidi srazeli na zem.chteji jim pomoci a svou praci delaji dobře…dle meho nazoru..Nikol
Ahoj Sašo. musím reagovat na tento Tvůj odkaz a myslím, že tady s Tebou souhlasím ve všech bodech. Asi máš úžasný smysl pro humor, jen jsi asi neodhadla to, že je určité téma pro určité lidi dost citlivé. já jsem si alkoholismus fakt nevybrala, ale budu s tím teď žít do konce života. Pravda je, že teď vybírat můžu. Buď budu žít důstojně a mezi lidmi, kteří mě mají rádi a myslím, že si mě po tom všem i váží, anebo se můžu vrátit do toho bahna. V případě alkoholika prý stačí málo, ta první sklenička. V léčebně jsem četla fakt dobrou knížku, jmenuje se Spoluzávislí a napsala ji češka žijící tuším v Dánsku. Jmenuje se Kateřina … no a to jem zapoměla. Ale v té knize je všechno. Moc Tě zdravím přeju krásné Velikonoce a pevné nervy. Ahoj Marie
Dobry den
Jmenuji se Vladimir,ziji v Londyne jiz 5let.Nepiji alkohol a nehraji automaty
jiz 10 let.
Byl jsem na leceni v Plzni i v Cervenem Dvore.
Leceni jsem od sameho zacatku povazoval za jedinou realnou
moznost ,jak se zbavit zavislosti.
Velice moc si vazim vsech doktoru,sester jak v Plzni ,tak v Cervenem Dvore,kteri byli jedini,kteri mne venovali svoji pozornost,
dovedli poslouchat ,to co rikam,dokazali mne pochvalit i pokarat.
Bodovy system jsem bral jako prirozenou vec,nevadil mne,ani netrapil,nebot jsem se chtel hlavne vylecit,hledal jsem odpoved na to proc jsem pil?
Stale jsem sve piti omlouval ,zduvodnoval.
Dnes vim ,ze jsem se opijel predevsim proto,ze se mne to proste libilo,telo,mozek si vytvorilo zavislost.
Nebyl preci nikdy tak vazny duvod se opijet.Proste jsem se tesil ,kdy
se opet opiji.
V Cervenem Dvore se davaji body.
Kdo mne da body nyni ,v mem zivote?Tam je to hra,na kterou ma clovek cas reagovat.Chyba ,dostanu bod.
V Zivote,dostanu bod,kdyz udelam chybu?Ne ,nedostanu bod.
Chybu musim nekdy velice tezce napravovat a nekdy jiz ji lze ani
napravit nejde.
Proc jsem na leceni?Jen tak? Ne,jsem na leceni proto,ze jsem nezvladl svuj zivot,ohrozil jsem sebe,v horsim pripade svoji rodinu.
Co je bodovy system v Cervenem Dvore,proti nasim problemum se zavislosti?
Kdo nam pomaha v realnem svete se zbavit zavislosti?Nas zamestnavatel?Rodina?Stat?Tovarny na alkohol?
Pomahaji nam lide v lecebnach,doktori,sestry.
Verte ,ze nikdy na ne nezapomenu a budu je do smrti nosit ve svem
srdci,nebot ONI mne ukazali cestu.
Jak by jsem byl spokojen,kdyby v tomto svete byl bodovy system a
ja mel moznost jen rici PARDON.
Je to tezke ,ale moje strizlivost mne dovoluje realitu vnimat a zit v souladu se svetem ,ktery kolem nas je.
Nemam deprese,nemam strachy,je mi fajn .
Vladimir -Londyn
angelservislondon@yahoo.co.uk
+447903994921
Ahoj všichni ABSTINENTI,PACIENTI,TERAPEUTI A PANE ŘEDITELI.
Je to už skoro tři roky,co jsme se v Červeném Dvoře léčily a musíme napsat,že se Nám abstinence stále daří,ale pozor:Nic nezakřiknout.Chceme Vám s Hančou oznámit,že čekáme MIMINKO.Jsme ve čtvrtém měsíci a zatím se vše jeví v pořádku.Zanedlouho jedeme na genetiku.Držíme palečky všem,kteří se rozhodli s blbostma skončit a těm kteří to berou na lehkou váhu vzkazujeme,že snad se jednou opravdu a ze své vůle rozhodnou jít správným směrem.Je to opravdu těžké,ale když člověk opravdu chce,tak se to dá zvládnout.HODNĚ ŠTĚSTÍ A SÍLY
Všetkým skupinám oddelenia C červenodvorskej liečebne. Niekolko dný ubehlo od mojej návštevý na vašom oddelený kde som mal možnost znovu si pripomenút dni trávené pred 35 rokmi na tomto oddelený. Som rád že ma privítal pán riaditel ako vzácného hosta, pekné chvíle strávené u p. prímara vášho oddelenia kde v neformálnom rozhovore sme našli spoločnú reč a velmi na mna zaposobil jeho prístup ku mne, podakovanie patrí aj asistentke p. riaditela ktorá oduševnene urobila prehliadku arealu ČD. Hodnotiaca skupina zaposobila na mna velmi dojímave v niekterých momentoch som sa cítil ako jeden z vás. Som rád že som si pripomenúl dávne časi pobytu v ČD na oddelený C. Dúfam že moja prítomnost a moje odpovede na vaše otázky padli na úrodnú podu a boli pochopené len v dobrom úmysle že abstinovat sa dá, oplatí a prinaša denodené úspechy a radost zo života. Ak moja krátka prítomnost na vašom oddelený splnila moje predstavi som rád. Na mna zaposobila navšteva ČD ako oživenie spomienok na miesta kde som začal nový život , a moment kde nesmiem zabudnut odkial som výšiel a kam patrým a kde najdem oporu a podporu v mojom rozhodnutí uplnej a trvalej abstinencie. Ste klienti ako sme boli aj mi pred vela rokmi trošku ma zarazilo zmena závislostí kde závislost na drogách predbehla závislost na alkohole.Som rád že jedna zo skupín nesie meno mojho dobrého priatela Ferka Slámku slámaci držte sa a nerobte nám hanbu a prajem Vám len dobré výsledky. Všetkým vám prajem úspešné absolvovanie liečby, pevný odraz do nového života uspešnú abstinenciu a nech vám to vzdrží tolko rokov ako mne. Ukončím mojím heslom – Nech tmavá noc závislosti vystrieda slnečný den abstinencie-. Ivan spod Ješteda alebo ACKAR 35.
Milý Ivan spod Jěšteda a pre mňa aj z Podbrezovej! Zo stredného Slovenska, priam z jeho srdca smerovali kedysi naše železničiarske kroky do Červeného Dvora, aby sme sa tam „narodili“ a vykročili sme na cestu trvalej a dôslednej abstinencii. Zdá sa to neuveriteľné, že nám málo kto veril, vlastne tých, ktorí nám verili, by sme spočítali na prstoch jednej ruky a nepotrebovali sme ani všetky prsty. A my sme napriek všetkým úskaliam a zvodom vydržali a zo dna na deň sme našu abstinenčnú dráhu predlžovali, až po dnešné úctyhodné roky. Tým čo sa nás pýtajú, že dokedy budeme abstinovať, sme zvykli odpovedať takto: príďte sa nás opýtať zajtra, pretože aj „zítra budeme jěšte abstinovať“!
Pri návšteve môjho oddelenia „C“ Ťa potešilo, že jedna zo skupín nesie moje priezvisko a zjednodušene si hovoria „SLÁMCI“. Ich patrónom som od 8.11.1989, kedy som bol požiadaný, aby som dal súhlas, pretože si ma komunita vybrala, aj napriek tomu, že moja abstinencia nebola v tom čase, v dĺžke 10 rokov, ako určovali vtedajšie zásady. Stal som sa výnimkou a tento akt považujem za veľmi významný v mojom živote. V mojom ponímaní byť patrónom skupiny, je vnútornou silou, ktorá ma zaväzuje a ženie k tomu, že aj doma som súčasťou liečebne, pretože sa snažím so skupinou udržovať písomný kontakt. Keď je potrebne prijal som pozvanie skupiny a vďaka ústretovosti p. riaditeľa MUDr. Dvořáčka a vedúceho oddelenia C, dr. Dejmka som mohol na pár dní prísť do liečebne a byť so skupinou, ale aj s celým personálom. Môj pobyt obyčajne splní svoj cieľ, či už v ponímaní moje skupiny ale aj pre mňa samotného.
Prežijem Ivan to čo si prežil aj Ty. Spomeniem na naše tvrdé časy, a súčasné podmienky, kedy sa niektorí klienti chovajú, ako „lázenskí hosté“! Ale tá „fajnovejšia závislosť“, ako sa zvykla v minulosti nazývať, potrebuje aj „fajnovejšiu liečbu“. Darmo, my sme boli len ožrani, opilci a alkoholici, ktorí boli pacientmi, s liečbou k nevydržaniu, ktorú sme však vydržali a dostali pod kožu. A tak sme zostali tými, ktorí môžu rozdávať rady, skúsenosti iným závislým! Som potešení, že si moju skupinu podnietil k aktivite! Ďakujem Ti, srdečne.
V závere želám všetkým krásne chvíle v prebúdzajúcej sa jari, aby Ste našli zmysel a náhled pre svoju dôslednú a trvalú abstinenciu. Ta je jediná, ktorá Vás prevedie cez úskalia života a poteší personál Červeného Dvora, ktorí budú mať dobrý pocit, že ich snaha dať Vám všetko dobré a kvalitné, nie je márne.
Bc. František SLAMKA, patrón skupiny na oddeleni C.
Stále reagují pacienti, lékaři sestry se do diskuze nechtějí zapojit? m
Zdravím Lukáše Protivínského a hlavně mu gratuluji k synovi. Lukáši je to závazek na celý život, ale krásný. Určitě je to také jeden důvod proč abstinovat, vždyť vychovávat dítě je to nejkrásnější, vidět ho růst, jeho první slůvka a první krůčky. Tak se drž a pozdravuj svoji sestru, která se mnou bydlela na pokoji, když za tebou byla v léčebně. Jarmila
Ahoj,jsem moc ráda,že jsem konečně na vašich stránkách,abych vám mohla vyjádřit uznání a DÍK za to,co děláte.Ačkoli jsem léčbu nedokončila znamenaly ty dva měsíce(28,8,-5,11,2008) pro mě úplně nejvíc.Byla jsem vyloučena a moc mě to mrzelo,ale šla jsem dál,do PL Jihlavy.Nyní jsem v DC Jamtaně Brno.Chodím do práce…Hlavně,ale píšu,protože vzpomínám na sestřičku Májku z odd.A,děkuji za objetí,a už mi jdou do očí slzy,protože tato lidskost,pro mě vždy hodně znamenala,s úctou zdravím p.Tůmovou,s radostí pana Debnara,ráda bych viděla Pepu-sanitáře,protože si myslím,že je nesmírně důležitý,jak se lidi k sobě chovají a on je prostě člověk s velkým Č.A pan primář je velký sympaták:-)Zdravím i pana Mgr.Smíška a stydím se,že jsem to zas nedokončila.S ÚCTOU,ZDRAVÍ DANIELA KOPECKÁ
Ahoj Dani, koukam, ze se tady zacinas rozepisovat. Jen do toho. A vubec se nemas za co stydet, ze si to v CD nedokoncila, nejsi prvni ani posledni. Ale jedno ti reknu, dodnes me mrzi, ze si nedokazala vyuzit sance, a zustat se mnou v Cervenaku. Ale to uz je jedno. You go girl!!! Jsi jednicka. Hele, a co takhle napsat mi tvoji e-mail adresu, co? Si nejak pozapomela, mrsko! Mej se krasne, Danco.
Hello Lucy! Jak se ti žije v Praze?A vůbec,jak se máš?Já pracuji,doléčování se taky věnuji,ale z Brna moc nadšená nejsem.Je tu smrad a smog…Bývám z toho rozladěná,ale jinak se mi daří poměrně dobře.Jezdím každých čtrnáct dní do Budějovic k Pavlovi a řádíme na kolech.To mě moc baví.Lucy,myslím na tebe častěji než dávám najevo a tak ti písnu svou e-mail adresu,abychom mohly být více v kontaktu,co říkáš? : danka.kop@email.cz .Tak se mi nějak ozvi,pozdravuj Jindru a měj sče krásně.pa
Zdravím všechny lékaře, terapeuty, klienty a celkově veškerý personál v Č.D.
Dne 9.3.2009 v 16.25 hod. se narodil můj syn Mareček. Andrejka pozdravuje všechny na odd. „B“. Porod jsme měli rychlej a tak jsem ani v některých situací netušil která bije 🙂
Mareček měl porodní váhu 2760 gramů a je naprosto zdráv.
Jsem v kontaktu s Jaroslavem S. a rádi bychom přijeli +- do 14 dní na pondělní volnou trybunu. Marečka nepřivezu, ale dovezu foto.
Šťastný otec abstinent Lukáš Protivínský
p. Protivínský zdravíme, gratulujeme, jsme hrdí spolu s vámi. Jste vítáni, foto s sebou!
Ahoj Lukáši,
blahopřeji k narození Marečka. Určitě Vám bude dělat radost. A podravuj Andrejku i malýho. ahoj Ivča
Milí priatel Ferko Slámka dovol aby som aj ja sice trošku pozdejšie ale oto úprimnejšie poprial k tvojmu životnému jubileu všetko najlepšie vela zdravia,štastia, rodinnej pohody a k 27 len tolko aby si ma pomali dobiehal a aby sme starí kozáci ešte vela dokazali vo svojom živote a abstinencia nech je stále naším krédom. Ferko aj ja som mal velké jubileum 18.2.1974 som prví krát prekročil prach červenodvorskej liečebne a ako sa zdá úspešne ked som to dokázal plných 35 rokov. Pozdrav patrí aj všetkým tym ktorý majú na tom zásluhy na tom že sme to dokázali.Teším sa na skoré stretnutie Ivan spod Ješteda.
Milý priateľ Ivan z Brezna a spod Ještěda. Veľmi pekne Ti ďakujem za blahoželanie a Tvoje postrehy z liečebne, ktoré asi niektorým terajším klientom pripomínajú, akoby sme boli z iného sveta. A my sme vlastne len z minulého storočia.Pri Tvojom veľkom jubileu, ktoré uplynulo od Tvojho nástupu do liečebne (18.2.1974) sa teším spolu s Tebou, už aj preto, že sme obaja bývalí železničiari! A nepoznám človeka, ktorí by u Železníc Slovenskej republiky bol abstinentom tak dlho, ako Ty! Verím, že Tvoj život bude pokračovať tak, ako tomu doteraz plných 35 rokov! Zásady a náhled, ktorý sme dostali do vienka v našom „Červeňáku“ neboli márne ! Obaja si veľmi dobre pamätáme na železnú disciplínu, ktorá koluje v našom každodennom tepe života a „zalézla nám hluboko pod kůži“ aby nás sprevádzala, v našej trvalej a dôslednej abstinencii. Preto sa s hlbokou úctou skláňame pred všetkými lekármi, terapeutmi, setričkami a ostatnými zamestnancami liečebne, ktorí nám dali a dávajú zo seba len to najlepšie, aby to pre nás bolo prospešné. Som rád, že ím my všetci abstinujúci vnášame do života pocit, že ich mravenčia a niekedy aj nadľudská práca nie je bezútešne marná, ale naopak. Je skvelá a želáme si, aby im prinášala do života, aj radosť a potešenie. Teším sa na chvíle keď prekročíme bránu „môjho druhého rodiska“, aby sme na sjezdovom stretnutí načerpali silu pre ďaľšie roky abstinencie! feri zo Zvolena.
Ahoj Červeňáku!
Zdravím všechny, co mají jakoukoliv spojitost s Červeným Dvorem. I když jsem stále ve výkonu trestu, tak mám tu potřebu dát Vám o sobě vědět.
Je tomu dva roky a měsíc, co jsem musel nedobrovolně opustit léčebnu a nastoupit výkon trestu, který se mi už ale blíží do finále. Již delší čas sleduju zdejší komentáře a kolikrát bych rád okamžitě zareagoval, ale bohužel mi to možnosti neumožňují a tak jsem spíš v duchu s váma všema. Chtěl bych doporučit všem, co mají problém se závislostí, aby zbytečně na nic nečekali, protože v tomhle případě čas hraje proti nám.
Mám radost, když čtu o lidech (i když se neznáme), kteří se drží a jsou v pohodě a zároveň mě mrzí, když o někom čtu, že to nezvládl. Přeju Vám všem hodně vnitřní síly a vytrvalosti v boji proti té hnusné závislosti, která se ale dá porazit a žít tak normálním a spokojeným životem.
Zdravím všecky, co mě znají jménovitě Dana s chotí Zlatkou, často na Vás myslívám. Jo a gratuluju k přírůstku do rodiny. 🙂 Dále zdravím ty, co čtou tento odkaz psaný za mřížemi Borské věznice. V neposlední řadě zdravím terapeutický tým oddělení „B“, pana primáře a samozřejmě i ostatní personál.
Já osobně se mám na zdejší poměry vcelku dobře. Dostal jsem se na rekvalifikační kurz elektro, což je vzácné, poněvadž se tam dostane „jen“ osm lidí z celého kriminálu 2x za půl roku.
S rodinou po celou dobu udržuju kontakt a díky nim to tu lépe snáším. Vztahy jsou lepší a lepší. Co se týče mé abstinence, tak se pořád držím a tak nějak to zvládám. Pravidelně cvičím a to mi hodně pomáhá na psychiku. Taky hodně čtu a teď přibylo i to učení. 🙂
Moc zdravím staniční Kamilu
Váš bývalý pacient
Martin Krutský
TAKY VÁS ZDRAVÍM!!!!!
Kamila
Dobry den všem terapeutum,sestřičkam a celemu personalu Č.D. Ahoj,Ondro,Vaclave,Davide,Petře,Johanko,Michale F.Jsem rad,že se mate fajn a že stale bojujete.Často vzpominam na společně stravenou dobu v Č.D.Obvzlašt mě těši Venca a Miša.Přiznam se,že jsem moc nevěřil,že komunitu date.Jste frajeři.Ja se mam fajn,mam super vztah s rodičema,beru antabus,jednou měsičně dochazim na pokec k psychiatrovi akorad ted budu měnit zaměstnavatele.Ještě jsem totiž nepotkal tak falešnyho a křiviho člověka jako je muj nynějši šef.V prosinci mě sice povišil na vedouciho vystavby,a ještě nikdy jsem nevydělaval tolik peněz jako ted.Ale ani to nepřevaži jeho hienismus.Kdo nezažil asi ani neuvěři.Jen jsem zvědavej co mě čeka až mu tu zpravu oznamim,nebo spiš jakou špinu pojede.Jinak jsem spokojenej a tohle me nijak neohrožuje jen už jsem chtěl mit klidnej život.Takže se všichni držte a nedejte se.Až bude tohle za mnou,rad se s kymkoli z vas uvidim.Mějte se fajn. Pilsner.
Čau Jiří,taky tě zdravím a je fakt dobře že se držíš,fakt!!!!!! Ja taky bojuju a uspěšně,takže to klape..
Ahoj všichni co koukáte na tyto stránky stejně jako já před třemi lety. Jestli se rozhodujete udělat první krok tak TEĎ je ten správný okamžik. Mě to úplně změnilo život. Neni to ani tak těžký jak tu někteří tvrdí. Tak se do toho pusťte! Chci také poděkovat především týmu oddělení A a paní Slavíkové, která přestoupila do odd. C až poté co dokončila práci se mnou.
zdravím všechny červenodvorské klienty,hlavně na odd.b včetně pana doktora vlniešky,kteremu chci poděkovat za jeho profesionalní přístup k mé osobě.v současné době sem v komunitě němčicích a podotýkam že následně po léčbě u vas to byla správna volba.to mi mužete veřit.s přátelským pozdravem vaclav kohout
AHOJ VENCO,ZDRAVÍM TĚ Z BRNA.JSEM TADY NA CHRÁNÁKU A CHODÍM DO PRÁCE.JSEM POTĚŠENA,ŽE VIDÍM VZKAZ OD NĚKOHO KOHO Z ČERVENAKU ZNÁM,PROTOŽE TA LÉČBA TAM PRO MĚ MOC ZNAMENALA,AČKOLI JSEM JI NEDOKONČILA.ŠLA JSEM PAK,ALE DO JIHLAVY A TAM SE MI TO PODAŘILO.TED STATEČNĚ ABSTINUJU A DÁVÁM SI ŽIVOT DOHROMADY.JE TO DŘINA,ALE JDE TO.MĚJ SE DOBŘE A PŘEJU TI HODNĚ SIL.PA DANIELA(BYDLELA JSEM S HANKOU,NA POKOJI,VÍŠ?)TAK PA
ČuuuusZZ Venco,v léčbě si zbíral sílu a koukám máš ji aš aš.To sem rád že ti višla ta komunita a ještě víc,že to DáVáš.Já taky funguju s Lenkou nám to klape,takže sem spokojennnn.Drž se ty to dáš!!!
Zdravím ze západu čech. Přeju Ti mnoho úspěchů při novém začátku. Ať ti výjde vše co jsi si přecevzal. Sám nejlíp víš co všechno „musíš“ udělat aby sis začal opět věřit sám sobě a i nejbližší Ti začali opět věřit.
Zdravím pana Slamku a přeji mu dodatečně vše nejlepší k jeho narozeninám. Protože jsem v Č.D. prožila pár měsíců života, tak jsme se tam několikrát sešli. Je to velice příjemné vidět někoho, kdo se celý život obejde bez akoholu. Mě se zatím také daří docela dobře abstinovat, ale díky Červeňáku jsem neustále ve střehu.Velice ráda se tam vracím a každou opakovačku si užiji.Zdravím všechny známé a celý terapeutický tým a hlavně celé ,,Céčko“ Jarmila
Mila Jarmila, veľmi pekne ďakujem za blahoprianie k mojím Červenodvorským narodeninám. Teší ma, že si spomínaš aj na moje mimosjezdové návštevy v liečebne. Nikdy som netúžil potom, aby som, ako patrón skupiny bol niečím výnimočným.Veľmi ma teší, ak som niekomu svojími skúsenosťami pomohol k tomu, aby kráčal cestou trvalej a dôslednej abstinnecii! Ak chcete žiť a nie živoriť, inej cesty pre našinca neexistuje. Som rád Jarmila, že kráčaš slobodne a s pevným „náhledem“ po ceste abstinenčného života. Držím Ti palce. Maj sa pekne. feri.
Moc Tě zdravím Jarmilko, to je překvapení..doufám, že se máš co nejlépe a život Tě těší. Já se teď chytám na maturitu a pokdu se to podaří, chtěla bych ještě dál studovat. několikrát jsem měla přiject na opakovajdu, ale okolnosti mi to nikdy nedovolili, doufám, že se to co nejdříve vyvede. jinak zdravím všechny známé i neznámé,veškerý personal a oddělení C, držte se lidi, stojí to za tu námahu…
Vážení a milí terapeuti, milí klienti Červeného Dvora, čitatelia týchto stránok!
V každodennom zhone a víre života, ktorý mi ešte, aj napriek dôchodku vypĺňajú pracovné povinnosti, prichádza 1. marec 2009 a s ním aj moje ďalšie životné jubileum. V tento deň sa dožívam vo svojom fyzickom veku 64 rokov, plných 27 rokov, kryštáľovo čistej „trvalej a dôslednej abstinencie“. Je to mnoho, je to málo? Čo vlastne znamená takáto udalosť v živote „našinca“? Pre mňa veľa! Je to život aj s prekážkami, aj so sebazaprením, ale je to život a nie živorenie!
Pre mňa je obdobie môjho života, v časovom horizonte od 4. 4. 1982 do 4. 8.1982, kedy som absolvoval protialkoholickú liečbu v Červenom Dvore, obdobím „môjho druhého narodenia“! Ja navždy považujem liečebňu za svoje druhé rodisko, ku ktorému mám úprimný citový vzťah, kde sa rád vraciam a živím ho každodennými spomienkami, aby som si na rozbresku rána uvedomil že: ještě zítra budú abstinovat!
S hlbokou úctou spomínam na všetkých lekárov, terapeutov, sestričky a personál Červeného Dvora, ktorí každý niečím prispeli k tomu, že moje myslenie sa počas liečby menilo k tomu najsprávnejšiemu „náhledu“, aj keď to bolo za cenu tvrdého drillu a disciplíny. Nikto mi nedával veľké nádeje, že by som bol jeden z tých, ktorý by kráčal životom, ako abstinent. A tak som začal svoju abstinenciu ponímať s tým najušľachtilejším „náhledom“ , ako stavbu domu, ktorý staviam každodenne od základov, až po strechu celý svoj život. A proč je tomu tak!
Vím, že stačí jedna štamperla alkoholu a můj dům by se sesypal v základech, jako domeček z karát. Vy by jste svůj nový aneb i starší dům zdemolovali? Ne, určité ne! Bylo by to šílenství. Následky by byli šílene katastrofální, jen a jen pro mně samého. Tak to raději s tým alkoholem nezkouším.
A tak na dne svojej duši pociťujem hlbokú vďačnosť a neskonalú úctu k lekárom, terapeutom, sestričkám a celému personálu Červeného Dvora, ktorí mi z úprimného srdca a z jasného rozumu pomohli, aby som sa postavil tvárou v tvár k životu, ako k veľkému dielu a vrátili mi pocit zodpovednosti za jeho zdarné dovŕšenie.
Som rád, že som mohol napísať tieto riadky, pri mojom „malom“ životnom jubileu. Sú mojím vyznaním a úcte k Červenému Dvoru, liečebne, ktorú považujem za svoje druhé rodisko.
Všetkým Vám, ktorí to z abstinenciou myslíte úprimne želám, aby Vás v živote sprevádzal „ Skálou duch“, aby pre Vás nebola trvalá, dôsledná, abstinencia, len virtuálnou chimérou, ale aby naplnila dni Vášho žitia!!!
S pozdravom a úctou,
Bc. František Slamka, patrón skupiny oddelenia “C”.
Zdravím všechny v Červeném dvoře, ale hlavně oddělení ,,C“. Také bych touto cestou chtěla pozdravit Báru K., s kterou jsem nějaký čas trávila na pokoji č.20. Barunko jsem moc ráda, že jsi v poho… tak se drž dál pa pa Jarmila
Dobry den zdravim Vas vsechny v Cervenem dvore , hlavne odd. B
Pana doktora ,pana Smiska, a vsechny sestřičky a take pacienty,chci Vam vsem mooooc podekovat za vše co jste pro mne udelali a za přístup,který máte k pacientum.Jsem v Němčicích už přes měsíc a jsem v první fázi,je to náročné,ale nějakým zpusobem to zvládám a zvládat chci dál,napíši Vám i dopis , jen jsem chtěl poděkovat panu doktorovi Vlnieškovi panu Smíškovi a sestřičkám mám Vás rád a rád Vás zase uvidím.Mějte se moooc hezky Tomáš Pecha
Ahoj Tomáši
Pročítám tyto stránky a vidím tvé jméno, proto ti píšu.
Nic o tobě nevím tak mi PROSÍM napiš.
NA e-mail: roland123@seznam.cz
Zatím se měj dobře!!!!???!!!
TVŮJ přítel Roland Kotlár
Vážený pane řediteli,
i když s delším časovým odstupem, přesto Vám velmi děkuji za zprostředkování besedy s vašimi klienty i s Vámi osobně. Myslím, že přímý kontakt s realitou – osudy vašich svěřenců – na naše žáky silně zapůsobil a to byl také účel. Věřím, že snad žádný z nich nebude muset projít v roli pacienta branou této či jiné psychiatrické léčebny… Díky Vám považují žáci právě tuto exkurzi v rámci své praxe za nejlepší. Hodně sil a trpělivosti Vám a vašemu personálu přeje Karel Štix, ředitel zdravotnické školy v Č. Budějovicích.
Všem,kteří v sobě mají tu sílu a odvahu se léčit,a těm,kteří jsou vyléčeni strašně mooc gratuluji,protože je to neskutečně těžká zkouška života..Mooc vám všem držím palce.
Děkuji moc paní Zdeňce i paní Věře za napsání a projevení citů nad mojí velkou starostí a nejen mojí,ale celé naší rodiny.Moc vám přeju,aby vaši známí v léčebně vydrželi a úspěšně z ní mohli vyjít do ,,nového“života,kde je bude potkávat jen samé šťěstí a dobro.Držím mooc palce:)Když si čtu vzkazy a vidím jak lidé jsou zavislí třeba i sedm let,běhá mi mráz po zádech a jen doufám,že má sestra zvládne včas zjistit,že žije špatně a půjde do léčení co nejdříve.Strašně se o ní bojím.Ani mluvit s ní nemohu,protože už je prostě někde jinde,někde daleko od reality a nechápe nebo alespoň nechce chápat nic z toho,když se jí snaží kdokoliv něco říci a pomoci jí.Je ztracená v tom špatném světě,ale zpátky nechce…Možná,že jen neumím pořádně pomoci,nevím..A to mě bolí..Paradox je,že bych chtěla studovat adiktologii,ale že se mi závislost na drogách vloudila do rodiny ovlivnit nedokážu.V úterý jsme se sestrou přetrhali veškeré kontakty..Nevím jestli je to dobře?Co myslíte?Pomůže to?Už to jinak prostě nešlo….
Ahoj Nikol, je mi moc smutno, když čtu Vaše řádky, v Červeném Dvoře jsem byla 4 měsíce, byla jsem závislá na alkoholu, teď v dubnu to budou 3 roky co abstinuji. Chci Vám jen napsat, že bezpodpory rodiny bych to nikdy nezvládla. Mám skvělého přítele, kterému jsem moc ubližovala, ale on na de mnou hůl nezlámal, a taky mám dvě skvělé, už dospělé holky a ty mi taky moc pomohly. A to nemluvím o sourozencích a kamarádech. Pro mě bylo nejtěžší si tu závislost přiznat a potom pochopit, proč to dělám. Když jsem přišla do léčebny pan doktor Vlnieška se mě zeptal, proč se chci léčit. řekla jsem, že kvůli rodině a on mi řekl, že se mám sbalit a odejít a vrátit se, až to budu chtít kvůli sobě. A měl pravdu, jen jsem na to musela přijít. Chci Vám jen říct, že Vás Vaše sestra mooooc potřebuje, připravte se na to, že na Vás bude zlá a bude Vás odhánět a obrňte se trpělivostí. Ten výsledek stojí za to. Držím moc palce, Marie
Já už se v tom nevyznám,nevyznám se v ničem..Hlava už mi to nebere.Cítím se strašně,že jsem na to nepřišla dříve,kdybych si jí všimla jen o chvilinku dříve,třeba by to tak být ještě nemuselo.Někde mi radí přetrhat s ní veškeré kontakty,aby spadla na úplné dno a poznala,že je závislá a potřebuje odbornou pomoc a někde,abychom jí to rozmluvili,ale to nejde..Nevím jak?..Domů se přišla vždy jen najíst,na mamku zahrála jak jí nekutečně miluje,ale to vše jen proto,aby si mohla zavolat a podobné.Jen nás využívá.Chci,aby to všechno byl jen ošklivý zlý sen,z kterého se jednoho rána probudím a všechno bude zase dobré.Má sestra je teprve na začátku ale už sama přiznala,že je závislá.Víte jaké je když mi spolužáci píšou jak jí vidí jak pořád jen hraje automaty a jak jim ukradla mobil.Nechci tu být.Nevím si rady jak to všechno zvládnout..Obdivuju všechny lidi,kteří našli sílu jak jít na léčení,tak ty,kteří dokázali pomoci.Chtěla bych to dokázat taky,ale bojím se.Sestru sem strašně dlouho neviděla a bojím se toho až jí uvidím,jak na tom bude,jak bude vypadat?Nevím co dělat..Nevím.Ani nevím jak se k ní dostat,protože ona si všechno udělá vždycky tak,aby ona z toho něco měla a její jedno komu a jak mooc ublíží…
Milá Nikol, vidím že Vám na Vaší sestře moc záleží, ale nevíte co s tím. Je to opravdu hodně tvrdý a hlavně dlouhý boj. Pravdu mají Ti, co Vám radí nechat ji, aby si sáhla na dno, i když Vám bude krvácet srdce. Zažila jsem to v léčebně, když terapeuté radili rodičům jednoho hodně mladého narkomana, aby mu prostě nepomáhali. Maminka ani já jsme to nemohly pochopit, já to tedy později pochopila, to přinesla léčba. A pak jsem si uvědomila, že jsem si tu „hubu“ v bahně taky pěkně vymáchala. Myslím si, že když do ní budete“hučet“, když bude „sjetá“ nemá to cenu. Chce to vystihnout tu chvíli, kdy jí je ze sebe na zvracení. Já ale mluvím ze své zkušenosti, u narkomanů je to trochu jiné. Hlavně jí nepomáhejte materiálně. Ona bude prosit, slibovat, možná vyhrožovat….. Nikol, přeji Vám hodně síly a hlavně štěstí, a taky přeju Vaší sestře, aby si uvědomila, jakou má vedle sebe ségru a aby se dostala do Červeňáku a je jedno jestli do A,B,nebo C. Tam jsou totiž lidi, kterým záleží na každý dušičce. Ahoj Marie
Paní Marie,mluvíte mi z duše, má sestra je v léčebně 3 týdny a při mých rozhovorech v dopisech teprve v posledních dnech začala chápat, že je v léčebně především kvůli sobě a svému životu.Je také závislá na alkoholu, snažím se jí s mou rodinou pomoci jak jen to jde, i když v některých situacích jsem si vždycky myslela, že už víc nemůžu.Chce to opravdu hodně trpělivosti a lásky.Vím, že je to fajn holka, jen ten život se jí uhnul někam stranou. Teď už chápe a přiznává co je špatně.Snaží se v léčebně co může a to nám dělá radost i za ní.Měli jsme obavu zda to tam nevzdá, ale ona bojuje jako lvice a to je dobře.Přeji také Nikol hodně síly a trpělivosti a Vám se klaním, že jste zvládla velmi těžkou situaci a jste v pohodě. Jo a mezi námi, máme společné známé a vím, že jste primová ženská. Hezké dny. Zdeňka
Ahoj Zdeňko, Váše řádky mě opravdu velmi potěšily a fakt bych byla ráda, kdybych věděla o těch našich společnyých známích. Já jsem byla neskutečně ráda, že jsem v Červeňáku, ale nikdo si neumí představit, co mě to stálo. Jsem pyšná na to, že nepiju, ale jestli si myslíte, že prostě přijdete z léčebny a je konec….. Tak to fakt ne. To je začátek boje. Já jsem vyhrála bitvu, ale válka pokračuje a věřte mi je to dost těžké. Chutě jsou a je na vás jak s nimi zatočíte. Já jsem se naučila v léčebně disciplině, ta je pro mě v boji s alkoholem asi nejdůležitější, potom také heslo: „Abstinuji právě dnes!“ Možná to zní jako fráze, ale pro mě jsou tyhle „ritualy“, které jsem si přinesla z Červeňáku, velmi důležité. Věřte mi, není jeden jediný den, kdy bych si na tuhle léčebnu, na personál, na spolupacienty nebo na park, nevzpoměla. Pracovala jsem v Zahradnictví a přivezla jsem si odtud výhonky kytiček-oplégry- ty kytky mi v květináčích rostou jako z vody a já mám ten Dvůr denně před očima. Paní Zdeňko, posílám e-mailovou adresu a jestli to alespoň trochu půjde, prosím napište mi, odkud bychom se mohli znát. Zatím Nashledanou Marie marie.mikes@seznam.cz
Všechny zdraví sestřičky z B,moc děkujeme za všechny pozdravy a zprávy od vás,vždycky nás moc potěší , když se ozvete , že fungujete a že se vám daří dobře, máme z toho radost, tak hlavně vydržte a zase se brzo ozvěte, je to povzbuzení pro pacienty i pro nás, já osobně děkuji Michalu Valkovi za pozdrav a držím palce. Magda
Dobrý den .ten pozdrav bilo maké poděkování za vše co jste pro mě a nejen pro mě udělala.Chtěl sem vám také napsat že už jsem se naučil ustýlat.Ale že mi to trvalo dlouho.Těšim se až se tam za všema hodnýma sestřičkama přijedu podívat.Ještrě jednou vám děkuji za vše.
Nazdárek všichni abstinující! Tak tu máme novej měsíc a já mám neutuchající potřebu vám szdělit co se se mnou děje a co prožívám.Tendle roček začal celkem v pohodičce,jak už to tak bývá nic netrvá věčně a já se pustil do řešení svojí minulosti(bylo na čase).Začal sem obíhat úřady a vyřizovta dluhy,kterých mám opravdu celkem dost.Tudíž jsem se začal potkávat se svojí minulostí a abych se přiznal není to nic příjemného.Naštěstí mám podporu na chránáku a i přátelé mě drží abych nepropadnul zoufalství.Je to opravdu mazec.
Jinak neustále chodim do práce a snažim se aktivně využít volnej čas.Každej víkend vykonávám nějakou aktivitu mimo cvrkot města a to mi dodává pozitivní energii.
Všechny vás zdravim a myslim na vás(doufám že jste v pořádku)
Ondro je super že jsi v pohodě.Petře určitě se ozveme.
Abych nezapoměl mé pozdravy též patří celému týmu komunity B.
Zdarec Léďo…super, že se držíš…moc Ti držím palce…!!
odpověď Nikol.
Milá Nikol, já mám sestru v léčebně necelé tři týdny,je závilsá na alkoholu. I já měla stejný problém, vůbec jsem nevěděla jak setře pomoci,snažila jsem se co jsem mohla.Vůbec si nechtěla připustit, že je alkoholička a to těžká. K tomu všemu má doma malou holčičku, která s ní v době kdy sestra dokázala mít skoro 4 promile alkoholu v krvi všehnu tu hrůzu zažívala.Několikrát jí odvezli už ve stavu, kdy o sobě nevěděla.Jakmile se trochu ze všeho v nemocnici dostala , uznala, že už to taklhle dál nejde.Ale musela si několikrát sáhnou na dno a my jí v tom museli bohužel nechat, aby si začala uvědomovat, že jí jde i o život.To že jsem si vyslechla těžké nadávky, vyčítání ap.,Vám asi psát nemusím.Ale člověk to všechno vydrží pokud mu na tom druhém záleží.Nyní co je v léčebně se ke všemu začíná stavět úplně jinak a já jí držím i s její holčičkou palce a věřím,že to zvládne.Vám Nikol i Vaší sestře přeji mnoho štěstí a síly.Všechno chce opravdu čas, i když ten čas je někdy sakra dlouhý a těžký.Vaše sestra má štěstí že Vás má a vy potřebujete hodně trpělivosti,kterou určitě máte a zvládnete to. Zdeňka
Ahoj. Zdravím Červeňák. Prostě jen cítím potřebu napsat, že abstinuji a že život mě stále celkem baví a že si stále víc a víc
uvědomuji, jak nesmírně důležitým byl pro mě pobyt u Vás v Červeném Dvoře…..znovu a znovu…DĚKUJU!!!!
Těším se na opakovačku!
Čau Ondřeji,už sem si říkal co je sTebou od těch Vánoc sme se o sobě nedali vědět.Tak dobře že se držíš.!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
Ahoj Péťo…počítám s naší dohodou, že zajedem do Červeňáku na návštěvu…počkal bych na lepší počasí…
Čauves.S tou návštěvou počítám a pravda až bude lepší počasí.Tenhle víkend jedu na opakovačku,ale tu další naplánujeme společně.O.K. ?
Posílám pozdravi Terapeutům ,sestřičkám a zkvělé staniční odd. B. DĚKUJU VÁM za vše !!!!!!!!!!!!!!!!!
Zdar Péťo, užívej na opakovačce…pozdravuj ode mě terapeuty a sestřičky…
Dobrý den,
těšíte se na opakovačku????A kdy teda přijedete????
Jsem ráda ,ž ejste v pořádku.
Dobrý den Kamilo! Na opakovačku se chystám 5.4. 2009. Na tento termín se nás domlouvalo více. Tak doufám, že se všichni potkáme… Zatím nashle…
Ondro, už je lépe. 5.4.2009 se na Tebe na opakovačce moc těším. A na Petra a Martina taky. Renča
Ahoj Renčo. To jsem rád, že už je to lepší! Těším se na Tebe.
Dobrý den,ani nevím jak mám začít.Možná tak,že už v sedmé třídě na základní škole jsem se rozhodla,že chci a budu pomáhat lidem a tak jsem se dostala na zdravotní školu a jsem tam spokojená.S ní jsme byli na exkurzi v Červeném dvoře a já se rozhodla pomoci těmto lidem..Je mi osmnáct let a asi se na svět dívám ještě přes růžové dveře..Ale teď se mi otevřeli oči bolestí a strachem..Moje jediná ségra se stala závislá na pervitinu a já sem naprosto zoufalá,bojím se a vůbec nevím co dělat,jak jí pomoci..Kde vzít tu sílu zvládnout to,ona ale nechce..nechce na léčení..Nevím co dělat,jak dál.Bojím se o mamku a o ségru..Vždy sem si myslela,že dokážu pomoci,ale zoufalství je silnější a já nevím co dál.Ani nevím proč to jsem píšu,tolika neznámím lidem..Možná protoze si tu čtu tolik nádherných,ale i méně radostných vzkazů,jak lidé v sobě opet našli sílu a dokáží žít dál.Moc je obdivuji a držím palce.vím,že to ted bude hodne tezke a nedovedu si to ani predstavit…
ahoj Nikol bolí mě když tady čtu o tvém trápení vím jak moc to bolí.Muj 22letý syn je závislý už 7 let.Neuvědomoval si jak moc nám všem ubližuje.Ale už se rozhodl.Je v léčebně 3 týdny a těšil se tam.Držím mu palce věřím že to dokáže.Musíš se sestrou pořád mluvit vymluvit jí díru do hlavy a do ní zasít semínko o léčbě.Musí se rozhodnout sama.Hlavně nad ní nelámejte hul.Držím palce i vašim rodičum.
Milá Nikol,
jmenuju se Martin a léčil jsem se v Bohnicích a následně v Červeném Dvoře se závislostí na pervitinu. Léčba v mém případě byla úspěšná a já díky ní změnil vztah k drogám. Tvůj příběh mi připomněl mě samotného ve vztahu ke své rodině. Také jsem se takto choval a mnohdy ještě hůř. Dnes se za své jednání stydím a kdyby to nebylo blbé, tak se své rodině neustále omlouvám za to, co jsem jim způsobil.
Chtěl bych Ti napsat, co asi bylo to, co na mě zabralo a já šel tak trochu i z donucení do léčby, ale přesto dobrovolně. Se mnou osobně se mí rodiče zbytečně dlouho mazlili a pořád dokola mi vše odpouštěli. Postupem času mi ale dávali jasně najevo, že pokud budu takhle dále pokračovat, nejsem u nich vítaný. Dále následovalo i vyhození z domova a já se stále víc ocital sám. Je potřeba mluvit a dávat to najevo, když je ten dotyčný, ve Tvém případě ségra, ve stavu, kdy je „na dojezdu“. V tomhle stavu jsme my závislí přístupnější a více uvědomujeme své špatné počínání. Když bude pod vlivem, tak to opravdu nemá smysl, protože Ti odkejvá třetí světovou, aby dosáhla svého. Chtěl bych Tě taky připravit na možný fakt, že to chvíli potrvá a že je zapotřebí hodně trpělivosti. Hlavně nepodléhej beznaději a zoufalství. Najdi si někoho, s kým si můžeš o problému promluvit. Třeba i z nějaké organizace, co se zabývají léčbou. Dále je vhodné, až připustí, že bez léčby to nikam nevede, jí být v tomhle kroku podporou, i když zprvu přistoupí jen na ambulantní léčbu. To je krok správným směrem. Ale zase Tě musím varovat, že se po čase může stát, že se k tomu vrátí zpět a ten kolotoč začne znovu.
Pokud nezabrala ambulantka, tak pak by měla přijmout ústavní léčbu. A já mohu jen doporučit Červený Dvůr. V těch dobrých věcech jí maximálně podporujte a v těch zištných jí dávejte jasně najevo nesouhlas s tím, co dělá. Já osobně jsem si musel několikrát „nabít hubu“, abych to vše pochopil.
Nikol, přeju Ti hodně trpělivosti, pozitivní síly a energie to nevzdávat. Opravdu ten konečný výsledek stojí za to. Já jsem momentálně ve výkonu trestu a můj otec přepisuje tento vzkaz pro Tebe z ručně psaného dopisu do počítače, aby sis ho mohla přečíst. Psal jsem to zkráceně, protože jinak by se chudák upsal. 🙂 Mám svou rodinu hodně rád a už bych je nikdy nevystavil něčemu podobnému.
Pokud budeš mít chuť mi napsat, tak klidně můžeš, protože já mám momentálně ještě pět měsíců čas. Můj email je krutskyM@seznam.cz nebo momentálně aktivní adresa je Martin Krutský, PO BOX 335/1/7-3, 306 35, Plzeň 1.
Měj se a držím Ti palce
Ahoj Martin
P.S. Nikol, chtěl bych Ti ještě říct, abys sis v žádném případě nic nevyčítala, protože to, že ségra začla brát, za to si může jen ona sama. A kdybys na to přišla dříve, tak by se pravděpodobně stejnak nic nezměnilo. Účinek drog už od samého začátku ovlivňuje myšlení.
Přeju Ti hodně štěstí a vytrvalosti, protože to teď budeš nejvíc potřebovat.
Za pár dní to bude rok. Rok je v lidském životě nepatrný zlomek, ale pro mě to byl ten nejdelší rok. Rok, za který jsem přestal brát, vrátil se zpátky do života, začal zase normálně fungovat, dokonce i pracovat :o), a dívat se zase na svět normálníma očima..naučil jsem se radovat z maličkostí, vážit si lidí okolo sebe, své rodiny i sám sebe. To vše díky pomoci Červeňáku a trpělivosti všech, se kterými jsem přišel do styku. Cítím se zase jako dřív a jsem šťastný. Blbosti jako operace zubů (který jsem si sám zkazil fetem), doplacení dluhů a podobně jsou mi k smíchu proti tomu, v čem jsem ještě minulý leden lítal a jsou jen otázkou času. Jdou na mě takový nálady, že často myslím na červeňák a rád bych si dal opakovačku, ovšem s obavami, jestli bych byl přijat je to stále v rovině představ :o) nicméně, vám všem, kteří čtete tyto řádky a uvažujete třeba o léčbě v červeňáku, tak jako jsem tyhle stránky pročítal já před rokem, ještě závislý, bych chtěl vzkázat, ať se toho nebojíte. Zvládnul jsem to já, zvládne to každý. Stačí chtít. :o) Vždyť život bez drog je tak nádhernej.. Navíc jsem překonal i největší obavu, že nenajdu holku, která by milovala mě i potom, co mám za sebou a přesto mi jedna taková zkřížila cestu.. jsme spolu už nějakou chvíli a bere mě takovýho jakej jsem i s mojí minulostí..navíc je pro mě tím nejlepším hnacím motorem, abych šel v životě dál a tvrdě na všem makal.. Vám všem, kteří jste na tom jako já přeju, aby vám to vydrželo a VÁM, KTERÝM TO JEŠTĚ NEDOŠLO PŘEJU, ABY VÁM TO DOCVAKLO CO NEJDŘÍV, VŽDYŤ ŽIJEME JEN JEDNOU.. Potůček Michal F… a dovolím si poslat jeden extra pozdrav paní Matouškové. Děkuji Vám, že jste mi ukázala cestu. Děkuju! :o)
Jsem rád, že jsi došel do tohoto stádia jako já, drž se…. .
Zdravím všechny co se odhodlali k léčení závislosti at už je na čemkoli a přeji at je jejich léčba úspěšná.Především pak zdravím odpovědný personál o kterém zde čtu ve většině článků jen chválu.Popravdě nepíši jen tak.Mám syna bude mu 22let,má krásnou dvouletou dcerku,ale bohužel si jí nijak neužívá,nebot padkl drogám a to pervitinu.Byli to věšné boje,domlouvání,ale nic platné.Až před 14dny přišel zvrat a syn mi zazvonil u dveří v hrozném stavu,to jest psychomatickém,trpěl stihomamem a odhodlán si něco udělat.Vlastně přišel prosit o pomoc sám že se chce léčit že už dál nemůže,jen potřeboval tu oporu ktrá ho někam odvede.Nemohla bych mu v té chvíli zavřít dveře a tak jsem to začala řešit.dnes to bude 14dní co je v léčebně v Bohnicích,již po detoxu,zatím to zvládá řekla bych výborně,stále s odhodláním po ukončení tří měsíců v této léčebně pokračovat s léčbou dál.Moc bych ráda,aby další léčbu mohl absolvovat u Vás v Červeném Dvoře.Jen bych potřebovala poradit,zda si máme nějak zažádat již ted a ojednat se,či jak toto zařídit.Moc Vám předem děkuji za přečtení mého příspěvku a za případnou pomoc.Moc mi na něm záleží,je to hodný kluk,jen si nedokázal vybírat přátele.Vím že pokud vydrží,bude z něj ještě výborný a milující táta.S pozdravem Nikola
Zdravím Vás!
Pokud bude mít syn zájem o pokračování v léčbě v naší léčebně, nechť požádá svého ošetřujícího lékaře v PL Bohnice, aby napsal doporučení k přijetí a zaslal je do naší léčebny. Poté si budeme moci Vašeho syna zařadit do pořadníku čekatelů na léčbu u nás. T.č. jsou čekací lhůty pro muže cca 6-7 týdnů.
Hezký den!
MUDr.A.Šebeš
Zdravím Vás, kteří jste reagovali na můj pozdrav a díky za ty Vaše, určené mě.
Pane Valko, třeba až pojedete na nějakou opakovačku – pokud nějakou plánujete, tak si ten závod dáme. Jsem rád, že to nevzdáváte. Ale musíte mi dát předem vědět. Poslední dobou moc netrénuji.
Pro p. Ledinského – myslel jsem si hned, že se Vám bude stýskat po zvuku mého traktůrku. Věřte, že i já si na Vás často vzpomenu. Po Vašem odchodu mi přišla kuřárna vedle naší kanceláře nějak příliš ztichlá. Jsem rád, že tu novou životní etapu zvládáte – mimochodem kolik vážíte? Pamatuji si Vás, když jste nastoupil jako hubeňoura a když jste odcházel, měl jste možná dvacet kilo navíc. Červeňák Vám prostě prospíval ve všech směrech.
Paní Valkonyová díky za kompliment. Vyřídil jsem Váš pozdrav paní Hynštové – byla ráda, že se máte dobře. Tak jen tak dál.
Zatím se mějte všichni fajn – držím palce A. Debnar
Pane Debnár to stou opakovačkou tak ji plánuji ale bude troch trvat ,ale přijedu a dáme ten závod samozřejmě se ozvu předem.
Krásný den všem, včera nastoupila moje sestra Lucka léčbu, moc jí všichni držíme palce.Hlavně její 1 a půl letá holčička, která má svou mámu moc ráda. Věříme v její sílu. Po přečtení Vašich odakzů vidím, že se to všechno dá zvládnout a obdivuji Vás.Zdeňka
ahoj abstinenti milí, ozve se někdo z podzima 2005 – Ačko?
dobry den skupine potucku a odeleni a chtel bych pozdravit cely terapeuticky tym a sestricky hlavne pana cermaka jsem us pres tri roky cistej a chodim do prace moc stemy pomohli diky moc cermak martin
Můj milí Týme komunity B.Opravdu upřimně vás všechny zdravím a přeji vám vše dobré.To co děláte děláte nejspíš velice dobře ,jsem toho živoucím důkazem.Těším se že se zas někdy potkáme.Třeba až se rozhoupu a přijedu na opakovačku.Nebo se alespoň ozvu telefonicky.Vzpomínám na vás.
Jak to tady tak pročítám, moc lidí tady neznám, ale tebe poznám i podle psaní. 🙂 Měj se! 🙂 Ver.
Jasně sem nejlepší o tom není pochyb:)Tož to mi se známe?A jestli náhodou neznáme ,tak kdy a jak se poznáme? 🙂
Noooo, nevím jak ty mě, ale já si tě pamatuju… 🙂 Nojo,dceruška zdr.sestřičky(toho Killera na tom obrázku jak ste dělali:D )… 😀 -To sem přesně já…
No jasně že si pamatuju:)Jo no teda,hmm to sem rád že si taky někdy vzpomeneš.Já na tu dobu kterou sem strávil PL nikdy nezapomenu.To se týká i lidí,někteří se mi vrylyl do mysli více jiní méně.No jasně že patříš mezi tu první skupinu:)
Davide ja te zdravim.bzl si vesely v CD a bud i nadale.presne tak ti to sekne.
Nezdárek Petře !Jak to jde v Ovčárně:Co Lenča jste v pohodě?A jináč?Jakpak se daří zbylejm vokurkám co vám tam přišly .Jo není to moc otázek.No a já sem zatim pořád v pohodě, kámo napsal bych toho více ale to se sem nehodí.Když budeš mít náladu takl mi napiš na zazraky@seznam.cz
ahoj léďa
Ahoj Davide.Mě by zajímalo jak se vede tobě,ale na DC je to v pohodě.Je to taková velká opora pro začátek abstinence venku,nejen pro začátek.No a sLeničkou jsme v pohodě a jsme štastný.Musíme se někdy sejít,co ty na to?Virťák se zapojil k nám do divadelního týmu,takže zkoušíme novou hru,to mě taky zaměstnává.Johanson se taky daří,takže to funguje!!!! Měj se a drž se ňák ti zavolám poklábosíme
😀 No ještě aby neee… 😀
Ahoj Ivčo, už nám zarazili tipec koukám :))) takže se taky nenudíš koukám. No já jsem ráda, že Míša tak malej.
Nedokážu si to s dvouma dětma představit…když bych se s jedním učila a druhý mi dělalo doma snížek..:) bych se picla asi 🙂 kdyžtak můj email je. marketovna.m@gmail.com
Nechci se tady moc rozepisovat, protože otec malýho nám dělá hodně velký problémy. Napadá mého manžela z agresivity, chce na něj posudek, já ohrožuju syna na životě, protžýe s ním chodim ven, když je mráz a vystsvuju ho nebezpečí nákazy v MHD atd…..jsem prý léčená na s psychozou a depresema, což jsem neprodělala ani jedno atd..takže musím dávat bacha, co kam píšu atd…..:) je to těžkej úlet ti povím…Budem si muset projítpeklem, než se prokáže, kdo jak na tom je :)))
Posílám pozdraw z Prahy už si tady pomalu zvykám na ten šrumec trochu jiný životní styl, ale hold to je život, jinak zítra konečně nastupuju do práce tak sem i ráda že už nemusím lítat po Praze s hrůzou v očích že jsem bez práce a mé finance mizí, jinak jsem se začla dívat i na dálkové studium a našla sem pár škol které by mě i bavily, tak to zkusím zda na to budu i mít toť asi vše jo dnes mi příjde spolubydlící tak po té době co sem si užívala samoty na pokoji jak v červeňáku tak chvíli i tady mi mizí tak snad to bude v pohodě moc mi chybíte Béčko tak se mějte moc hezky
Jožinku život není spravedlivej:)mi ovšem víme že na nás si nepřijdou a my to zvládnem i v těch horších chvílích.koukej se někdy ozvat potvurko malinká
čau draku no tak sem po dvou dnech práce a tak jsem si ještě zařídila brigádu pa,so v ne jedu domu no a pak zas robota tak jdu teď chrupat pa
Zdravíme všechny,co píšete na tuto diskuzi-hlavně samozřejmě Béčko!!!!!!!Přejeme hodně štěstí všem a držte se!
Kamila Píchová a Iva Podlešáková
Také vám přejeme s Václavem Kohoutem hodně štěstí oběma a chceme poděkovat za vše co jste pro nás udělali .Hlavně ta historka o tom vrabčákovi bila trefnná už ji chápu díky občas na vás myslím.Taky bich chtěl pozdravit sestřičku Magdu protože sem ji měl moc rád .
Ja Vas zdravim a tesim se na vas.Kolem 1.Brezna na opakovacce.Ale take chci pozdravit ostatni sestricky z Beeecka protoze tam jsou vsechny nejlepsi a nejhodnejsi.
Zdravim a svuj dik posilam i terapeutickemu Tymu odd. Bé.Pomohli jste mi se postavit a zacit znovu!Preji Vam vsem hodne stesti v tomto novem roce a at tech diku a radosti je mnohem mnohem vic!
Michale pozdravuj Václava, vyřiď mu že mu přeji do nového začátku vše to co mu původně nevyšlo a že doufám že se někdy sejdeme na sjezdu.
čus tak co jak to jde?
Nemůžu si stěžovat.
tak to je pecka ne ?
ahoj Vaclave Kohoute. tak jak? drzis se, tak to je dobre. Ne ze udelas zas stejnou hloupost ktera predchazela tvemu pobytu v C.D. Ikdyz promin, ale ja jsem za Tebe byl rad, nevim jak by to dopadlo nepoznat te uz na detoxu. moc si me tam pomohl. po celou dobu si to delal. DIKY TI ZA TO. PREJI TI HODNE STESTI A AT SE TI DARI. Tvuj spolubydlici Radek K. Drz se!!!!!!!!!
cus radku rad te slyšim,no co dodat sem ted v komunite v nemcicich,co ty seš v ouklendu
Také Vás zdravím „Kamilko“:-), juj pí. Píchová počítam že uz jste uspesne prošla ty skoleni ((diky kterym jsme meli „zaskoky“ coz nebylo zrovna ono). A to nemyslim vubec nejak zle, ba naopak). A ted uz jste urcite vrchni sestra, ne-li terapeutka:-). Zdravim i pi. Podlesakovou i kdyz se musi priznat, ze ted si nejsem jist, ale mam za t, ze je to sestricka co za me mela kratke vlasy obarvene na cerveno. ktera diky nedorozumneni co jsem spusobil chtela jit na jine oddeleni. Moc me to mrzelo, pac patrila (patri) mezi me oblibene setricky. Ale nastesti se vse vysvetlilo. Take bych rad pozdravil sestricku Hurskou ( moc, moc Vas pozdravuji sestri:-). No a jeste bych chtel pozdravit sestricku z oddeleni A „vrabčáčka“:-), domnivam se ze uz bude vedet kterapak to jste:-)). A zdravim i ty ktere jsem nejmenoval. Vsem Vam preji hodne STESTI A MNOHO SIL V TOM CO PRO NAS DELATE. ZA TO ZE ZA NAS BOJUJETE, ZE NAM NASLOUCHATE.MYSLIM, ZE DIKY UZ JEN ZA TO ZE NAS VLASTNE VUBEC REGISTRUJETE :-). DIKY Vám vsem. casto na vas vzpominam. S pozdravem Radek Kosť. leden – cerven 2006 odd.B.
Vzhledem k tomu, že na Vás nemám kontakt a čtu tady, že se držíte, chci Vás všechny, kteří jste chodili ke mě na pracovku pozdravit. Mám opravdu radost, že Vás zase ,, vidím pohromadě“.
Držím Vám upřímně palce, aby se Vám ten rok 2009 ( a nejen ten) vydařil. Pravda je, že je jen na Vás, jaký ho budete mít.
S pozdravem A. Debnar.
p.Debnár, díky. Sice jsem u Vás v partě nikdy nebyla-moc mě to bavilo v zahradnictví, ale byl jste mi moc sympatický. Pozdravujte p. Hynštovou, takovou zahrádku jsem ještě nikdy – díky ní – neměla.
Renata Valkonyová
Taky vám přeji do nového roku hodně štěstí.A škoda že sme si nedali ten závod .
Zdravím vás pane Debnár, to je ale náhodička:)Opravdu velice rád vzpomínám na pracovky po vaším velením.Na to se prostě nedá zapomenout.Snaha naučit mě alespoň trochu pracovat nebyla zas tak marná,K 1.12.08 se mi povedlo nastoupi do zaměstnání a zatím do něj uspěšně docházim,je to trochu něco jiného než pod vašim velením ale dá se to ustát.Dělám kousek od Prahy v chráněné dílně truhláře,abych se přiznal je to pro mě nová zkušenost a jsem z toho kolikrát pěkně paf.Avšak díky lidem se kterými pracuji je to mnohem jednoduší.Moc vás zdravím přeji Vám vše dobré a těším se že se někdy uvidíme a budu vás moct pozlobit.Jste člověk na správném místě a vážím si vás.
Nikdy jsem nebyl v Cervenáku,ale mám za s sebou smíšenou závislost, 25 let abstinuji, kdo se v tom nyní nachází, tomu přeji výdrž, stojí to za to !! Jirka
Dobry den vsem,preji uspesny novy rok veskeremu personalu cerveneho dvoru a vsem kteri zajistuji chod tohoto zarizeni, dekuju za veskerou peci a snahu mi pomoci.Hlavne personalu odd A a me terapeutce pani Matouskove.Melo to smysl !!! Zas mam po nekolika letech dobrou praci ktera mne bavi a zacinam pomalinku neco budovat a davat zivotu zas smysl.rad bych osobne napsal mail pani Matouskove ,je mozno timto zpusobem ziskat mail primo na ni?Jeste jednou dekuji za vse a at se Vam vsem dari.Jarda
Ahoj Jarouši,jsem rád že dáš o sobě taky vědět a hlavně že jsi v pohodě.Zjistil jsem že nás s té naší party už moc abstinujících nezůstalo.Já stále makám splácím dluhy,ale i přesto je snaha vidět.Mám zase super vztah s rodinou,často mám u sebe dcerku a s bejvalkou sme zakopali oba válečné sekyry.Byl bych rád kdybysi se ozval na dolezal.dux.cz@centrum.cz Tak se drž a ozvi se Jirka D.
Pro pana mgr.Smiska:pane magistre,jsem v soucasne dobe uplne na dne a nemam odvahu si to priznat.Jde o to ze jsem byl presvedceny ze vsechno zvladnu,ale opak je pravdou.Muj smysl pro sebedestrukci se projevil v plne mire a tak jsem ke gemblingu pridal ,,uspesne,,take alkohohol,pervitin a travu no a nyni -samozrejme- nevim jak dal.Jsem na ulici,nemam nic a nevim co s tim.Je mi trapne skusit znova lecbu kdyz jsem takovy jaky jsem.Ani nevim proc Vam to pisi-snad dalsi zpusob manipulace?-.Budu rad kdyz mi napisete par radek,e-mail milam.cerven@centrum.cz Myslel jsem ze mam na vic… Milan Cervern
p. Červeň, první věc je to zastavit, aby nenarůstaly škody na všech frontách. Přijít znovu do léčby je někdy prostě nutnost (a další úvahy kolem jsou zbytečné). Zavolejte, když se rozhodnete nastoupit. Zdravím Vás a držím palce.
Milane, víš, že jsme se neměli moc rádi, ale nemáš se za co stydět!To se asi stává. MOŽNÁ, ŽE JSI NĚMĚL TAK MACHROVAT a teď by nebyl nástup do ČD /určitě nutný- nebudeš první ani poslední), pro Tebe tak zničující. Taky ani já to teď nemám lehké – v práci. Zhubla jsem 9 kg a nervy mám někdy na pochodu. Ale zatím, ZATÍM to zvládám a kdyby se mi stalo něco jako Tobě, okamžitě jsem z5 v Červěňáku,ona asi ani jiná možnost není. Jsi chytrý chlap a nenecháš se přece všemi těmi svinsvty zničit. Jestli budeš mít zájem, napiš mi na e-mail valkonyova@zdravkack.cz. Držím Ti moc palce a určitě se ozvi. Renata
Milane, pamatuju si tě jako pohodovýho chlapíka, kterej už si něco v životě zkusil. tím víc kroutím hlavou nad tím, že zrovna ty jsi do toho spadnul znova.. řeknu ti na to můj názor: NENÍ OSTUDA ZAKOPNOUT. OSTUDA JE NEZVEDNOUT SE. seber se a vyraž třeba stopem do červeňáku, než se do toho namočíš ještě víc. držím ti palce.
Milane v cervenaku sem Te nejak zazil a docela valim bulvy cos vsechno stihnul.Ja myslel ze budes fungovat,ale tys byl dost tvrdohlavej a vlstne si rad manipuloval,vid! Nojo neni to sranda,ale de to.Me si taky v lecbe dost pomohl,takze ti i ted drzim palce at se zvednes,sice budes muset zacit od znova,ato je dost narocny.odvahu mas tak do toho.!!!!!!!!!!!
Přeji dobrý den všem abstinentům (i těm co chtějí…..)
CHci pozdravit touto cestou personál.
Děkuji za vše. Váš pacient Roland Kotlár
Dobrý den, jsme moc rádi, že se Vám daří, a že jste se ozval!!!!!
ahoj Renčo jj už jsem na Hájku s Virťákem ale je tu bezva hledáme práci takže mazec…. jinak vás všechny moc zdrawím ODD B papa
to sem ještě já Michal Valko ty si na ovčím hájku jo tak já tam budu 4unora přespávat tak bisme se mohli vidět budu tam tak v 6:00 tak bych tě rád viděl.
ahoj Míšo určitě tě ráda uvidím pokud nebudu v robotě tak se ještě dohodnem ju zatím pa a měj se hezky
zdravím všechny,ale hlavně oddělení C.doufám, že jste všichni přežili svátky ve zdraví a klidu. stále ráda vzpomínám na chvíle trávené právě zde. Budou tomu dva roky, co jsem čistá,teda když pominu pár kopanců, a musím říct, že jsem za to neuvěřitelně vděčná.mohu říct jen slovo DÍKY.mějte se krásně v tomto roce, všem držím moc pěstě, těm kteří se teprve o štěstí pokouší i těm, kteří už ho mají.moc se těším na opakovačku.Držte se všichni
to je krásný stim mobilem… Terapeuti.. vy nemáte internet?
Zdravím vyléčené a zároveň zahajující léčbu,
přeji všem pevnou vůli, odhodlání nalézt dočasně ztracený smysl života a radovat se z maličkostí.
Do parku Červeného Dvora jsem jezdila několik let cvičit jógu a tančit. V parku jsem ztratila před lety mobil a dík pacientům ho mám dodnes. Po několika událostech v životě jsem neměla moc vůle k životu a v jistém směru jste mi všichni, kteří jste se zde léčili byli oporou! Děkuji
Dana
Tak píšu ještě opožděně sem, na tyto stránky..Všem vše nej do roku 2009!
zdravím především odd Cééééééé, protože mám pocit, že z odd Céééééééééé se tu nikdo nevyskytuje 🙂
ahoj Markéto, no já mam taky pocit že z mého oddělení A je tady taky minimýum lidí prostě B vede
ahoj Ivčo. NO Béčko si to asi podplatilo to tak vypadá :))))))
Jinak koukala jsem na tvůj příspěvěk a jsi dobrá, že se ti to povedlo na poprvé. Mě to trvalo 4 roky, než jsem se z toho dostala…celé čtyři roky jsem prochodila poléčebnách a recidivovala jsem..ted čekáme druhého chlapečka, tak se jen děsím toho, mít doma tolik chlapů 🙂
Ahoj Markéto, já mam taky dva hyperaktivní zlobiče ale naštěstí jsou zdraví. Jsem na ně sama, protože sem rozvedená a taky to zvládam (i když někdy si mylim, že už nevydržim) Jinak moc Ti to přeju. Já pokaždý když mám nějaké ošklivé myšlenky, podívam se na mazlíčky a užívam si je a samo to odejde. Víš co pro mě bylo nejhorší? Když za mnou přijali rodiče a moje děti (2a5let) na návštěvu po 6 týdnech a ten malej ke mě nechtěl. V životě už nechci zažít ten strašnej pocit, tu prázdnotu a smutek. Tohle je to na co si vzpomenu jak strašně jsem trpěla a tohle mě vždycky nakopne. Jinak moc ráda si zase od Tebe přečtu pár řádek. Ivča
Ahoj Ivčo.
Jednou jsme matky a můžeme být rádi, že jsem tak zodpovědné. Já jsem teda přestala brát těsně před tím, než jsem otěhotněla, z vlastní vůle, takže si nedovedu představit, že bych ted třeba začala. Já mám první dítě s drogově závislým a dopadlo to blbě samozřejmě mi zdrhnul a neozval se. To je ale na dýl. Pak jsem potakala nynějšího manžela, nikdy pomalu nekouřil ani trávu, takže pro mě bylo dost těžký začít úplně nový život s člověkem, který pro mě nemá ani špetku pochopení. Ale je to frajer. Vzal si holku, co brala drogy a dítě má s fetákem. Za to si ho vážím, že mi dal šanci, abych se ukázala. On sám má vysokou školu, zaplatil mi školu, abych si ji mohla dodělat. Proto, když mám někdy chutě, podívám se na to co mám. Rodinu, kterou jsem nikdy neměla, manžela, dítě, další na cestě, dodělávám si školu a tohle vše zahodit pro jednu díru do ruky???? nedokážu si to vůbecpředstavit, že bych opustila rodinu a šla si dát jen proto, že mám chut. Určitě víš o čem mluvím. Muselo to být strašný, když k tobě prcek nechtěl. To je pro ženskou největší utrpení. A ty jsi na kluky pořád sama? Musíš to mít těžký, není to srnada se starat o jedno, na tož o dvě. Ale my ženský jsme hodně silný a je fakt, že děti nás opravdu táhnou. Ve smyslu, že jsme schopný hodně kvůli nim obětovat. At se tochlapům líbí nebo ne, chlap nikdy pro dítě neudělá tolik co ženská 🙂 ANo, jsou ale vyjímky. Budu ráda, když napíšeš, jak se máš 🙂 Jinak malej ted naložil lžičkou pribináček do nákladáku, mezi tím co jsem ti psala, takže mu jdu vysvětlit, že takhle teda néééé :)))
Ahojky Markéto, tak do pribináček? nebylo ho více na nákladáku než v bříšku u malýho? u nás je veselo zrovna včera mi ten menší rozdrobil po bytě polystyren. To stihnul když sem se s velkým učila. No radost. Vůbec se toho nemůžu zbavi. Luxuju, zametam, vytíram no, co Ti budu líčit měli sme polystyren i ve vaně prostě naprosto všude. I když se ma ně sama, vlastně tak sama nejsem mam rodiče a prarodiče, který mi moc a moc pomáhají. Rodiče bydlí tak 100 m daleko a babi tak 3km takže je mam vlastně vedle sebe. No a přítele nemam a zatim ani nechci. Chci se věnovat dětem mam jim co vynahrazovat, i když samozřejmě nedohonim co jsem promeškala. Jejich táta si myslim, že pořád bere. Navíc žije s holkou na který je to z dálky vidět. Takže dětičky si sice bere ale ví, že jednou přijede sjetej a já mu je nedam. Naštěstí bydlí u rodičů takže jeho mamka (se kterou už konečně trochu vycházim) tam na kluky dohlíží. Takže víkend, když jsou pryč si alespoň trochu odpočinu. Tak já musim jít stavět komíny z kostek malej tady stojí a píští tak se brzy ozvi čauky Ivča
ZDRAVÍM VŠECHNY,CHCI VÁM POPŘÁT JEN TO NEJLEPŠÍ DO NOVÉHO ROKU,VZPOMÍNÁM NA VÁS ODD B,MĚJTE SE NÁDHERNĚ :))
Johanko, Ty jsi to tam už také zabalila? A kde teď jsi? Jediná ozdoba odd.B – a co ti vlčáci tam teď bez Tebe?
Ozvi se. Renata
ahoj Renčo ted jsem v praze s Martinem V. zatim to nějak jde , ale bojujem pa 🙂
Ahoj Johano tak co jak to jde?
Ahoj Miso jo jde to už sem nasla konečně praci takže konečně zas začínám zas na novo a co ty jak se držíš?
Já se tady držim z Václavem docela dobře akorát někdy je to tady mazec červenák je proti tomu sanatorium .A jestli se mužu zeptat tak co děláš.Dyžtak mi mužeš napsat na seznam moje adresa je michaelvalko@seznam.cz Taky sem viděl Lédu byli si tady pro běžky bil sem rád že vidim někoho ze starý bandy.Mám to ještě dlouhý ještě šest měsíců a pak hurá do prahy na doléčovák.
Nazdárek Jožinku!Tak už jsi konečně na doléčováku?Už se těšim až se potkáme.Dávej na sebe pozor a nezlob.
Vy moji draziiii. hmmm
čus péto jak to jde doufám že se držíš!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
Cao Misho.jo jo drzim to pekne pod krkem a slape to.I kdyz nekdy nemam na to vse naladu a nejradsi bych nedelal nic,ale to nejde.V praci to slape,ted sem zacal delat i soboty aby byli love na byt.S lenkou musime sestrit,aby sme bydleli SPOLU.takze tak no.a co jak ty?
ještě jsem zapoměl… zdravím celou komunitu B… A doufám, že i dnes vládne mezi vámi taková pohoda jako v době, kdy já jsem byl její členem..
ahoj, zdravím a pozdravuji, dneska jsem si tak uvědomil.. že jsem kdysi ztrávil pár měsíců v červeňáku.. hnedle jsem si našel stránku a jsem tu.. strašně rád si na tu dobu vzpomínám.. bylo to moc hezké ikdyž to zní možná hloupě.. na léčbě jsem si připadal jak někde na táboře.. tím to nechci nějak zlehčovat.. já jsem to bral vážně… věřte mi.. a ted mluvím hlavne k panu doktorovi vlněšklovi pardon pokud jsem ve vašem udělal chybu ale nevím už no.. a vlastně všichni jste byli skvělí…. moc vám děkuju ty tři měsíce mi určitě něco daly nevím sice co ale daly… dnes už v ničem nelítám… a tak bych to ukončil a pokud by jste měli zájem napište ozvěte se na můj email… vše dobré do nového roku přeje Markus
Krásné povánoční svátky, hodně síly do nového roku a celému týmu Červeného Dvora hodně úspěchů v tolik záslužné práci z celého srdce přeje Marie
Ahoj Marie. Take Ti peji hodne stesti, zdravi, lasky a hlavne mnoho a mnoho sil v novem roce. At se ti vse splni a nic te nezlomi. :-). To ti preje Radek K. Me prani patri samozrejme take celemu tymu Cerveneho Dvora.
Ahoj Ráďo,jsem hrozně ráda, že jsi se ozval a hlavně si na mě vzpoměl. Já jsem zatím v pohodě, ale někdy to trošku skřípe. Ráda bych o Tobě věděla něco víc, jak žiješ a tak jestli budeš mít chuť, tak mi napiš nějaký hezký mailík, zatím čau Marie
marie.mikes@seznam.cz
Až svíce na stromečku Vám zazáří a zvonky začnou tiše hrát,my ač neviděni-hodně zdraví,štěstí,lásky a radosti Vám k Vánocům a do Nového roku budeme přát.Mějte se všichni moc a moc krásně a nezapomínejte,kvůli čemu jsme navštívili Červený Dvůr.U Nás v Tachově se totiž 22.12.08 stalo něco,co mě vážně přesvědčilo,že drogy jsou opravdu zlý,až hrůza a kam člověka můžou až dostat.Mé přítelkyně největší kamarád od první třídy,byl závislý na heroinu a pervitinu.Byl dokonce na léčení a v komunitě.Z jeho vyprávění o absťácích,jsem opravdu rád,že mě heroin nějak neoslovil.Ten její kamarád,který jí vždy pomohl byl v posledních dobách opět rozjetý jak vlak a zřejmně věděl,že absťáky budou větší a větší a že není cesta ven.Možná to na něho všechno dopadlo a tak ukončil svůj život sám.Možná utekl před sebou samým,možná před těmi absťáky,ale prosím jestli toto někdo čte,zapalte prosím svíčku a buďme rádi,že jsme z toho venku a hlavně,že jsme tu cestu ven našli.
Ahoj Petro, v Červeném dvoře jsou opravdu skvělí lidi. Lidi, který i mě pomohli vrátit se zpět do života. Strávila jsem tam skoro 4 měsíce a všichni se snažili mi pomoci. Jsem maminka dvou zlobičů a už abstinuji téměř dva roky. Konečně se věnuji svým miláčkům a žiju život. Přeji Tobě i Tvému příteli, aby to tam zvládnul. Je to sice někdy pěkná zabíračka někdy pakárna, ale pokud má někdo touhu přestat a dělá to hlavně pro sebe a kvůli sobě má velikou šanci. Bude hlavně potřebovat Tvojí podporu. Vím, že to budete mít těžký oba dva, ale dá se to. Moje závislost na pervitinu trvala téměř sedm let a 4 měsíční pobyt v červeňáku všechno zlomil. Takže vám oběma a všem, kteří se rozhodli zbavit jakékoliv závislosti přeji hodně, hodně, hodně sil. Ivča
Ahoj Ivčo, moc Ti děkuji za podporu!! Jsem ráda, že se držíš a užíváš si naplno svých dětí a života!! Jsi statečná holka! Pár povzbudivých slov od někoho, kdo si sám prošel závislostí a dostal se z toho marastu, opravdu hodně povzbudí. Já sama to neznám a nejspíš to ani neumím tak hluboce pochopit, i když se moc snažím. Držíme při sobě, moji podporu rozhodně má, věřím mu, že s tím chce skoncovat, být fit a žít. A jak budeme žít, kde budeme žít, to uvidíme za pár měsíců…. Mám i strach, ale tu víru v jeho uzdravení, v lepší časy – život, tu v sobě mám. Ahoj, Petra.
Ahoj Petro, tak jak se vede Tvému příteli a Tobě? Dloufam, že to oba zvládáte. určitě už je na oddělení takže spolu můžete komunikovat. určitě se ozvi. Držim Vám oboum palce. čauky Ivča
Zdravím všechny pacienty a celý personál v Červeném Dvoře. 23.12.2008 jsem do léčebny doprovodila svého přítele, aby se zbavil závislosti na pervitinu. Nevím, co nás čeká, zažili jsme si velmi perné časy a věřím, že po jeho léčbě budeme žít opět pěkný život – bez drog. Po přečtení příspěvků tady, i jinde na internetu, jsem přesvědčená, že i když je to těžké, jde to, dá se vše zvládnout, takže věřím v pevnou vůli mého přítele, být zdravý. Všem vám přeji hodně sil do boje se závislostí, každý z vás je pro mě hrdina, když si dokáže přiznat tento velký problém, postavit se k němu čelem, jít do sebe a prát se za to, jak úspěšně abstinovat a žít!! Zdar a sílu!!! Petra
Přeji krásné Vánoce a příjemné strávení svátků, hodně pevné vůle ve Vašem boji a maximální sílu do života.
Mám Vás ráda.
Hanička Němcová
Hezké vánoce a štastný nový rok celému Béčku i ZIM přeje Michael Valko………………..
Hezké svátky a o něco lepší nový rok vám všem přeju JÁ.
Tobě taky
I vám oběma. Renča V.
Pred dverami máme najkrajšie sviatky roku, po dobu mojej dlhoročnej abstinencie su to aj sviatky pre nás abstinentov aj trošku nebezpečné ale aj tvrdou skúškov odolat pokušeniu ktore je skrité v množstve alkoholu ktoré “ prináleží “ k stráveniu pokojných vianoc a prežitie veselého silvestra. Som si plne vedomí ked vás všetkých požiadam o jedno abý sme všetci siahli po nápojovom lístku na ktorom bude len nápoj ktorí prinaleži k nášmu prekrásnému celoživotnému kredu uplnej a trvalej abstinencie.Živo si spomínam na slová p. doc. Skálu ktorí mi povedal “ Ivane nezapomen že to zlo recidivi číha na nás stále „. Ferko priatel moj ako aj všetci priatelia Červeného Dvora, abstinenti a všetci tý ktorý ma poznaju prajem Vám veselé prežitie vianočných sviatkov , silvester bez alkoholu a do noveho roku uspešnú abstinenciu praje Ivan spod Ješteda.
Vážení terapeuti, sestričky, pacienti, celý personál Červeného Dvora, aj Vy milí abstinenti, a weboví priatelia….
K blížiacim sa Vianočným a Novoročným sviatkom, sa Vám prihováram touto koledou…
Vdolinách keď za večera
zaznie zvonov hlas,
z neba na zem keď pozerá
prvej hviezdy jas,
Vianoce sa u Vás slávia,
a ja s prianím šťastia, zdravia
pozdravujem Vás.
Schádzate sa zase
pri stromčeka jase,
kde Vás láska spája.
pripájam sa aj ja
so želaním krátkym,
aby krásne sviatky
priniesli Vám chvíle
radostné a milé.
úprimne Vám želám, aby Vianočná pohoda, vo Vašom vnútri zapálila iskru pre „dôslednú a trvalú abtinenciu“ ktorá bezpečne prevedie Vaše kroky do Nového roku 2009, ktorý bude citovo a ľudský bohatší, a problémy života budete zdolávať s patričným „nadhledem“ !
Bc. František Slamka, zo Zvolena, patron skupiny na oddelení „C“.
Zdravím všechny pasienty a personál v Červeném Dvoře a přeji příjemné prožití svátků vánočních a do nového roku hlavně zdraví a abstinenci. Zároveň také děkuji p. Tůmové a oddělení A za velkou pomoc při léčení. Jsem z léčení 1,5 roku a mám úplně jiný život – lepší a jsem šťastná, že abstinuji. Tak lidi vydržte!!!!!!!!! Dá se to!!!!!!!!!!! Sice někdy těžce ale jde to pokud někdo opravdu chce, tak to dokáže. čauky Ivča
Zdravím pana doktora Vlniešku,primáře Dvořáčka a oddělení B,přeji krásné prožití svátků vánočních,hodně štěstíčka,zdravíčka,dobré nálady a pohody,Monika B.,Filípek:)
Silvestr v Červeňáku,před sedmi lety,byl mým nejkrásnějším,ráda vzpomínám:))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))
Nazdárek komunito B…Novotňáci zejména a hlavně celý terapeutický týme. Přeju Vám klidné svátky a úspěšný nový rok!
Já se mám dobře, abstinuji a život mě celkem baví!!
Ondra
Lidičky,přichází Vánoce.Spousta z nás, závislých je samotných, bez peněz,ale i tak se dají ty svátky přežít v klidu, hezky.Všem přeji hodně sil,chutě do života, úsměv na tváři,funguje to!!Život by se měl žít, nepřežívat,utíká příliš rychle,tak se držte, bude dobře,musí být!!!!!!
Někdo se mě ptá, kde jsem brala na pití,cigára peníze.Já jsem v tu dobu marodila, pracovní úraz,peníze byly,ale chlast se sežene vždycky.Renato,čekám,že napíšeš.
Líbo, slibuji, že to po novém roce více rozjedu. Teď jsem v jednom kole, lítám jako cvok. Alespoň se snažím s Lišákem vždycky někam vyrazit mimo Krumlov. Napiš mi na mejl tu novou mejlovku na ten pestrysvet bo ako sa to nazývá.
Do Týna ale určitě na sjezd přijedu. Renata
Na jaký mail, když Tvůj neznám,A tady to nechci zneužívat.Není to pestrý svět,ale Triezvy priestor, soukromé stránky AA, vynikající posilovka.Napiš mě.Sklenickova.liba@seznam.cz
valkonyova@zdravkack.ck
Všem přeji krasne vanoce a štastnej novej rok.Spoustu sil v abstinenci a hlavně se nevzdavat.Casto vzpominam a těšim se na lednovou opakovačku.pilsner
Čaues Jirko, přeju krásný vánoce a mnoho úspěchu v roce novém a smozřejmě co nejvíce na abstinenci!!! Ondra
Všechny moc a moc zdravím, především Doktorku Fraško Bu¨rghardovou, Doktora Vlněčku, Mgr. Smíška a Kamilku Píchovou.A né poslední řadě Pana primaře Dvořáčka.Všem přeji příjemné svátky vánoční a hodně odpočinku. Tento rok jsem byl na 1. srazu abstinentu a strašně se mi tam líbylo, hlavně to poznání, že to jde.(:-)
Davide, moc ráda na Tebe vzpomínám. Hlavně když jsem za Tebou seděla na přednášce! :-))).
Drž se, v komunitě si udělejte perfektní Vánoce a moc a moc pozdravuj Katku P. Renata
Ahoj Davide, upřímně Ti přeju příjemné a klidné svátky a spoustu životní energie do dalšího roku. Ondra Šťastný
Mám vás všechny fakt moc rád a rád na vás vzpomínám:)
Léďo, já Tě také miluji! :-))))))))))))))))))) Renata
zdravím všechny čtenáře těchto stránek a hlavně oddělení C.chtěla bych všem popřát co nejkrásnější prožití svátků, hlavně aby novým rokem přišly i lepší časy a spokojenější a klidnější chvíle..těším se v únoru na opakovačku.všem přeji hodně sil a úspěchů
Pane magistře Smíšku,
měla jsem za to, že se dopisy čtou před obědem a ne na ranní komunitě! Taková ostuda – co si ti noví kluci řekli, že jsem nějaký cvok, ne?
Ale když už to tak dopadlo, doufám, že jste se zasmáli alespoň Mrvovi – i když mu muselo být, chudákovi, všelijak!Doufám, že Novotňáci doslali alespoň osminku.
Vůbec se ale nezlobím ani mi to nespustilo vztek :-))).
Zítra jedu s Lišákem na nějaký celodenní mejdan do Pacova, bude tam prý zpívat Naďa Urbánková, tak si asi i zabékám! Přeji Vám i Vaší paní krásné Vánoce a o5 díky za vše.
Renata Valkonyová
rENATO, JE TO OSLAVA aa,vÁNOČNÍ MÍTINK, A ZPÍVAT BUDE vĚRA šPINAROVÁ,OVŠEM NA NORMÁLNÍM KONCERTĚ, MIMO AA.
Pane magistře, o5 došlo k nedorozumění. Ten můj dopis, který měl být přečten v poledne a ve větším soukromí byl na žádost Novotňáků přečten ráno na komunitě. To jsem netušila a moc se omlouvám. Stejně nevím, proč mě hned nastartuje zmínka o Vás a okamžitě reaguji ( a to jste říkal, že jsem pasivně agresivní). Je to asi tím, že to, co se škádlívá se rádo mívá :-).
Promiňte a nikdy nikomu z vás nepřestanu děkovat.
Renata Valkonyová
Ahoj Vám všem! těm, kterým ještě nedošlo, že život bez drog je lepší přeju, aby jim to došlo rychle a těm, kterým to už došlo přeju, aby jim to už vydrželo.. sám jsem 10 měsíců čistej a spokojenej a píšu vlastně jen proto, že jsem si vzpomněl na můj pobyt v červeňáku a posílám všem moc síly a přeju celému červeňáku hezký prožití Vánoc.. držte se..
zdravim te Michale,sem rad ze to taky zvladas ja se chystam s dcerkou do disney landu,rad ji delam radost.dik ze sis minule vzpomnel a preji hezke vanoce a to i vsem v lecebne c. d. jirka Dolezal
Ahoj lidičky,kdysi sem sem psala meil že by jsme rádi dělali přednáški o drogách,jestli jsem se s někým domluvila na spolupráci,chtěla bych se moc omluvit že jsem se neozvala nebo nedala vědět,bylo Vás docela dost kteří měli zájem !……..akce se boužel nedala dokončit jelikož mě postihla vážná nemoc,poruchy příjmu potravy-MA(mentální anorexie)……boužel není možné pokračovat jelikož nedokážu překročit ten velký práh :(…proto se moc omlouvám těm kteří měli chut se do toho pustit a nevyšlo to….Díky držim všem palečki …Olča
Pozdravujem Ta Cerveny dvur Dakujem Ty za moj stastny a triezvi zivot rok 1977 uz je dost daleko ale mne pripada ako bi to bolo vcera kazdy den som v duchu tam pri vas prajem vam pekne vianoce a vela stastia v zivote Lajos od lucenca szervusztok barataim
:-0
Zdravím všechny abstinenty.Je to teprve 14dní co jsem ukončil léčbu Č.D.ale myslím že mám dobře nakročeno do dalšíha života bez drog.Zdravím odd.B kompletní terapeutický tým,to jsme se spolu nablbly co?:)Někdy se mi po vás opravdu zasteskne.Ahoj
Zdarec Davide, držím palce!!!!!
Nazdárek Ondřeji!díky, každopádně pevně věřím že i ty jseš v pořádku a děláš vše aby jsi žil bez drog.Měj se fajn a vzpomínej v dobrém.Léďa
Čau Léďo, já se držím a je mi dobře…přeju klidné svátky a hodně životní energie do dalšího roku!!!
Davulo!!!!!!!!!!!!! Kde jsi???????????? Tak tohle jste mi zapomněli nahlásit. POTVORY!!! Jak budeš moci, napiš mi, kde se nacházíš a jak se držíš. Teď abych si předělávala seznam:-)))))))))).
Ale 100% se ozvi.
A když jsi vzpomenu jak jsi přišel na oddělení s čelenkou, rozvalil jsi se na židli a doslova čučel na lustr (každou komunitu hlásil, že nesvítí žárovka), válím se smíchy ještě teď! Ale stejně to bylo bezva, viď?
Renata
To je pravda seděl sem vedle tebe a bil to mazec Léda ale bilo mi s tebou fajn
Ahoj Renčo!Představ si že jsem v pořádku a zatím ještě pořád zvládám abstinovat.Žiju kousíček od Prahy na chránáku a dokonce tam i docházim do práce,což je u mě nezvyklé:) .Abych se ovšem přiznal je to docela fuška fungovat venku a odolávat nástrahám světa.Jěště že jsem v bezpečném prostředí na chránáku se super lidma.I přes todle všechno se mám dobře avelice rád vzpomínám na vše co jsme v Červenáku zažily.Měj se pokud možno lépe než já 🙂 LÉĎA
čus davide to je faj doufám že se držíš já bojuju tady v Němčicích a je to opravdu boj kámo.Občas se mi taky zasteskne po těch blbinách co sme tam dělali .čus michal valko
Zdravím tě Falko !Jsem rád že se v komunitě držíš a nevzdal jsi to hnedle na začátku.Jsem na chránáku kde je i komunita a někdy máme společné skupiny a ty přítely fakt stojej za to!!Takže si umim celkem dobře představit jak to asi v probíhá i u tebe.Chodim do práce představ si to,to je huckot co?Na oddělení jsme se pravda dost vyblbli avšak teď jsem zase někde jinde a je na čase brát život trochu vážněji.Někdy mi to dělá problémy nezlechčovat situace ale snažim se.Měj se a dej o sobě někdy vědet léďa
To máš přravdu je to tu mazec ,ale dá se to je to tady víc na hlavu ale já to dám .Léda přeji ti krásné Vánoce a štastný nový rok…………………………………..
Je dobře,že bráníš své oddělení, já zase si myslím, že Ačko je elita, nejlepší.Každá jsme si tam prožili své trápení, proto si je bráníme, máme rádi. Do Pacova jedu,budou tam naši nováčci, doufám, že je to tam nakopne, docvakne jim, že ta abstinence má smysl,je nutná k dobrýmu životu.
V Pacově se uvidíme, nás už je také plné auto, Jsem na to zvědavá doufám, že bude sranda. Ahoj v soboru Renata
A kdopak to musí schvalovat.?L.S.
Tak si tady čtu, a vypadá to,že píšou jen z odd.B.Já se léčila na Ačku, ještě s terapeutkou paní Slavíkovou, bude to už 5 let, pořád na ČD vzpomínám, abstinuji,snažím se pomáhat jiným alkoholikům.Nechtěla bych tam pracovat, je to těžká, náročná práce,nedivím se, že občas někomu z personálu povolí nervy, jsou to jenom lidi.Spousta lidí si myslí, že tam jede na rekreaci, pak to vzdávají,odchází, stěžují si.A končí špatně.On ten život tam je pořád lehčí,než tady venku.Pozdrav, Liba skleničková-s chlastem už jen v občance-
Ahoj Líbo, na odd.B byli vždy nejlepší lidičky a píší proto, že na náš teratým se nedá nikdy, ale nikdy zapomenout! :-))))))
Uvidíme se 13.12. v Pacově?
Renata
Dobrý den, asi ve svých 23-tiletech ( teď je mi 36 ) jsem začal hrát na výherních automatech, a od doby, kdy jsem si uvědomil, že je to „průser“ s touto závislostí stále bojuji, avšak neúspěšně. Po nějakém čase se přidala i hojná spotřeba alkoholu, a abych se nezlepšoval, tak poslední dva roky jsem si život začal zpestřovat drogami. Nyní jsem myslím ve stadiu, kdybych se sebou chtěl opravdu začít něco dělat, a ne jen o tom pořád přemýšlet – a už jsem si konečně i přiznal, že samoléčitel jsem velmi neúspěšný. A tak jsem se Vás chtěl zeptat, jestli si myslíte, že mám ještě šanci, protože já o tom nejsem sám přesvědčený, Díky Honza
Ahoj Honzo. Šanci má každý a lepší pozdě, než nikdy…Záleží jen na tobě a na to co chceš. O nic jinýho nejde.
Honzovůbec nepochybuj, šanci máš.Já jsem si to přiznala ve svých 53 letech, nelituji, žiju.Sám tohle nezvládneš, neexistuje člověk, který by to dokázal, jen tak přestat. Máš toho dost, výborný je, že si to ještě uvědomuješ.Přijde čas, kdy už Ti to bude fuk, a konec.Přestaň být otrokem těhle svinstvech, abtinence je bezva, najdeš klid!!!!Věř mě stojí to za to!!!Uháněj na léčení, každopádně si tam uděláš pořádek v hlavě, co chceš.Buď žít, nebo chcípat,pomalu, ale jistě.Hej, neboj se, přežila jsem to já, babka z vesnice,příjmením Skleničková,chlast i ve jméně, pila jsem 3 flašky vodky denně.tak hurá na léčení.Pak zkus AA, chodí tam i gembleři, feťáci.Držím Ti palce.
Ahoj Líbo, díky moc za Tvůj názor, dokázala jsi to, určitě jsi príma ženská, doufám, že dokážu být takový frajer jako Ty, držím palce – radši pěsti do dalšího Tvého života, Honza
Dobrý den Líbo,
za jak dlouho jste se propila k tak „úctyhodnému“ množství alkoholu? To jste snad už nemohla vůbec normálně fungovat, myslím chodit do práce, vařit,uklízet atd….Naďa
Na´do, taky že jsem nefungovala, ale to už byl ten konec.To bylo šílený, nakoupit chlast, cigára, zamknout se doma, a pít, spát.Taky 4,5 promile v krvi, to je síla,hnus.A pořád jsem si myslela, že alkoholička nejsem, že to zvládnu, až!!budu chtít já.Nesmysl, chlast byl už silnější než já, byla jsem jeho otrok.Na dně.Vyhrabat se z toho dalo fušku, ale vyplatilo se, žiju, v KLIDU,baví mě život i když starosti mám pořád, a velký.Abstinence je nádherná.
Dobrý den Líbo, vím, že mé otázky jsou „přiblblé“, ale kde jste na ten chlast a cigára brala peníze, když jste nechodila do práce?
Honzo, mazej do Červeňáku!!!!!!!!!!!!!! Renata
DObrý podvečer Naďo…:) to znám,taky jsem takhle nechodila domů…kolikrát jsem nepřišla 14dní a celou dobu jsem fetovala…a v tom nejhorším období kdy jsem nechodila domů vůbec jsem brala skoro g denně…my jsme se často a s oblibou přešlehávali…bylo to moc…ale co mě těší,že jsem byla u psychiatra,vzal mě tam tatí,když jsme se odstěhovala k feťákovi a doktorka mi taky doporučila ambulantní léčbu,ale tu jsem nechtěla a chtěla jsem radši sem a oni mě přijali…Už volali mamče,že můžu nastoupit buď 6.12. bo 18.12. … ale nastupuju až 18.12. jelikož jsem teď nemocná a to není dobrý tam jít marod,že by se mnou nemohli pracovat…ale trošku se bojim,toho novýho kolektivu,jak to tam bude probíhat apod… 😉 Mnooo…a na jak dlouho tam bude ještě Vás syn…?:) Jsem ráda,že mi píšete…Děkuju Sandra…:) Mějte se krásně…:) a budu ráda,když zase písnete… 🙂
Ahoj Sandruško, dost často si tu přečítám komentáře a ten tvůj mě zvláště zaujal. Sice se neznáme ale já ti přeju jen to nejlepší. Aby si mě pochopila, tak moje kamarádka prodělávala kdysi to samé. Ale dostala se ze všech špatností. A pervitin je pro ní dneska už minulost. Je z ní krásná holka, má celý život před sebou a každý den děkuje bohu že se s těch …a ted mě to promin…. sraček dostala. Jen ti chci říct že když člověk chce tak to opravdu jde. Co já si s Pajou zažila, ty její stavy, depky, nadávky..atd. Ale pak si uvědomila že ubližuje nejen sama sobě ale i svému okolí a šla do sebe. Nebylo pro ní lehké dostat se z toho všeho ale zvládla to. A ty to zvládneš taky!Moooc ti držím palečky už pro to že vím jaké to je pro tvoji maminku a nejbližší okolí. Tak pa pa a když budeš mít čas a chut tak klído napiš, budu ráda. Papa Janča
Ahoj Jani:) setsakramentsky dlouho jsem tu nebyla a tedy Mé přepadla nostalgicka nálada. Léčbu jsem zvládla tak na půl, ale naštěstí jsem potkala člověka, díky kterému abstinuji už-teprve 76mesicu:) a je to krásnější než jsem si myslela. A jak se daří Tobě a Paje?
Ahoj Sandro,každý den jsem se dívala, jestli si mi neodepsala,je to takový hezký pocit si s někým psát,i když ho neznáš, škoda, že nás spojuje taková ošklivá věc jako je Pervitin.S mým synem Radkem se tam už nepotkáš,12.12.končí léčbu a budeme ho převážet do komunity do Kladna, bral 10let, říkal, že chce opravdu svůj život změnit a 5,5 měsíce léčby, že je ještě málo času na to, aby byl připraven na návrat do „světa s nebezpečnými nástrahami“. Chce si v Praze najít práci a sem kde sjel na šikmou plochu se nevrátit, tak doufám, že se mu to podaří.Kolektivu se neboj, pacienti jsou k sobě přátelští a pomáhají si,protože všichni mají jedno společné „závislost“. Na Štědrý den vám všem bude jistě smutno (mě též), ale na druhou stranu je to jistě pro tvé rodiče ten nejlepší dárek k vánocům co si jim mohla dát,pozdravuj je ode mne. Držím ti palečky, aby si to všechno zvládla a ještě mi prosím napiš, než nastoupíš…ano? Taky se měj moc hezky a uzdrav se…Naďa
Ahoj Sandro,
doufám, že ještě do čtvrtka podíváš na tyto stránky, protože na tebe moc myslím,když jsem byla v pátek v léčebně pro Radka,též jsem si říkala, že za týden tam již budeš ty,přeji ti hodně sil do boje a kdyby si něco potřebovala vědět, až budeš v léčebně, tak mě napiš na toto číslo 739 657 761.Mobil si s sebou vezmi, ten můžeš hned po detoxu mít. Tak pa Naďa
Ahojky Naďo…mno,doma moc nebývám a když už tak tam je ségra…takže se na komp skoro nedostanu a teď jsem ve škole,tak sem musím nahlédnout…mno,bojim se tam strašně moc…ale na druhou stránku se aj těšim,že budu od toho svinstva pryč… Jinak děkuju za Vaší podporu…10let…?Mno,tak to klobouk dolů,že se chtěl léčit…tak to ho v tom případě mockrát zdravim,a že držim palečky…;) Jako upřímně je to strašněj pocit,když vím,že zítra nastupuju…mam nervy už ted…bude to masakr nefetovat…mno…a ještě jsem ani neodjela a už se mi stýská…chjooo…já se tam ubrečim k smrti… Jinak děkuju za vaše čísílko…:) moje kdyžtak je 722017177…a určo písnu,jakmile to bude možný…ikdyž nic nebudu potřebovat tak alespon orientačně…;) Pusu Sandra:)
bohužel muj blizky abstinovat nevydržeol. před třemi měsíci v Červenaku skončil byl tam tři měsice.když se vratil začal makat.makal měsic pak byl marod a potom nsnastoupuil z patky a začal zase brat subutex.a nekdy pernik.ted vtom fakt zase lita.je zmetenej nevy kolik je hodin jakej den atd.zaleži mu jen na tom sehnat penize na fet pichnout si a to je vše.takže ,etos to asi budou zase pekny Vanoce.ale ješte když byl čistej tak řikal že ma na červenak sami hezky vzpominky.
Ahoj všichni.Zdravíme abstinenty a ter. Tym odd.B a C.Držíme se a bojujem stím venku společně.Ondro držíme ti palce,takže se snaž,jo.Všem známým přejeme Hezké svátky a štastný nový rok.KallFo nezlob zdravíme tě a Terezku též.ČAU
ahoj fefrle tak to je dobře že to dáváš přeju ti hodně štěstí michal valko.
Cau Misho.jak je v nemcicich?ja makam a zacal sem hrat divadlo,mazec.Chute,jde jen o zvyk.Takze to jde kdyz se chce.Drz se a nezlob.
čus petře tady je to kámo mazec červenák je proti němčicím dovolená a to je přesně co potřebuju.je dobře že něco děláš jako třeba to divadlo.Hlavně se drž taky.
Čaues Pěťo a Lenko…díky za přání..taky přeju krásné svátky a šťasný nový rok. Držte se….já se snažím a držím a zatím to jde…
ahoj Leni, jsem ráda, že jsi stále ok, doufám, že někdy zajdem na to kafe.papa držím vám pěstě
CHTĚL BICH POZDRAVIT PANA MAGISTRA SMÍŠKA KTERÝ MI DAL V ČERVENÁKU HODNĚ ŠANCÍ .DĚKUJI. A DOUFÁM ŽE SE PŘIJEDETE NĚKDY PODÍVAT SEM DO NĚMČIC .MICHAL VALKO
p. Valko, moc rád o Vás slyším a také Vás zdravím. Přijedu, když mi dáte dobrý důvod..
Tak co třeba na muj závěrečný ritual je to sice daleko ale až na něj příde řada tak bich vás chtěl na něj pozvat…
To by mohl být dobrý důvod (:-).
Tak platí už se těším.Ještě je tady muj přestup do druhé fáze 15ledna.
Ahoj Míšo,
díky za zprávku….po mém ndávném karambolu se zatím držím a funguju!! Držím Ti palce a pozdravuj ode mě v Němčicích všechny, které znám.
Zatím čus
TO DOUFÁM ONDRO ŽE SE DRŽÍŠ !!!!! TADY TO JE MAZEC KÁMO ČERVENÁK JE PROTI TOMU DOVOLENÁ!PŘEJI TI KRÁSNÉ VÁNOCE A ŠTASTNÝ NOVÍ ROK……MICHAL
Cau Ondro drzim ti pesti a je dobre zes to zastavil.Mas na to!!!!!!
Nedávno sem se léčil v červeném dvoře odkad sem odjel do Němčic.Chtěl bich poděkovat celému personálu oddělení B a hlavně Doktoru Vlnieškovi.Pro ostatní ABSTINENCE je víborná věc !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
Mě se v komunitě taky dobře abstinovalo 🙂 držím palce, aby sis to myslel i po ukončení 🙂
PROTO SEM TADY PROTOŽE VÍM ŽE PUL ROKU JE PRO MĚ MÁLO BRAL SEM 10LET .DOUFÁM ŽE TO PAK DÁM.DÍKY ZA PODPORU MARKÉTKO JE FAJ KDYŽ SOU LIDI CO TO DÁVAJ
Já jen k tomu, že jsem musela projít asi pětkrát červenákem a dvěma komunitama, než mi to došlo :))..Ted abstinuju necelý tři roky a pořád to není úplně ono…A dva roky jsem se v tom děsně plácala..od sebevědomí po já nevím co a do ted musím makat..ale čím jsem dál, tím víc se mi nechce vracet zpět, ale nutí mě to dělat kroky do předu. Ale je to děsná dřina, komunita je proti tomu dovolená.. :)) Ale kdo chce, zvádne 🙂
Zdravím všechny. Po roce a půl relaps. Nikdo není mistr světa. Nikdo to nezvládne sám. Dokonce ani já ne :-). Takže bacha. Více podrobností má v mejlu tým z „B“. Teď už trochu z humorem, ale zdeprimovaný jsem z toho byl řádně. Víc než běžně. Strhněte mou cedulku z kůlu a přivažte k němu mě!! Pozdrav všem, kdo tam jsou a znají mě. Dovolte mi odejít. Děkuji 🙂 🙂
Cau Jirko.Tvuj pozdrav nam vyridil pan Vlnieska.Ja byl zrovna na opakovacce a zamrzi to,ale neves hlavu.Ja si te pamatuju kdyz si byl na sve posledni opakovacce a dik ze si me hodil do Praglu.Drz to.
Ahoj, dík za podporu. Jsem v pohodě, chodím tejdně do skupiny, abstinuju nemyslím si, že by mě teď něco tlačilo. Jen jsem strašně nasranej na sebe, že jsem jel po svý lajně a celou dobu abstinence až do relapsu jsem nikam nechodil. Rád bych se do Červeňáku podíval někdy po novým roce, tak snad to vyjde. Posílám pozdravy i za Mirka Marka. Je v poho.
Ahoj,zdravím komunitu B, skupinu Novotného a zejména terapetutický tým. Navzdory mému nedávnému nedávnému realpsu jsem se z několika důvodu rozhodl dnes nenastoupit na posilovačku a dostavit se až na plánovanou opakovací léčbu na jaře 09.
Bylo pro mě nesmírně těžké po tom karambolu nespustit recidivu a pokračovat dál čistej. Nicméně se zdá, že se mi to povedlo (s velkým přispěním Petra M. a Renči V.!!!) a opět dodržuji recept na abstinenci a cítím se dobře. Místo pobytu v léčebně v rámci posilovačky teď preferuji léčbu mého zásadního problému u sexuoložky, kam pravidelně docházím. Mám za to, že než aspirovat opět na nejlepšího pacienta v léčebně, je pro mě lepší individuálně (popř. párově) řešit to, co velmi ohrožuje mou abstinenci a co bych v Č.D.pravděbodobně neřešil.
Jinak se mám dobře! Mám práci, která mě baví, volný čas vyplněný, a dobré vyhlídky na seberealizaci tak, jak jsem si naplánoval během léčby. Opakuji, že na pobyt u Vás budu vždy vzpomínat. Mé zdravé sebevědomí, které jste mi velmi pomohli zlepšit mi moc pomáhá v boji s drogou, opravdu!
Pravdou, je že chutě mám. Nedávný průser mi otrvřel oči. Naplno jsem si uvědomil, jak snadné je klopýtnout a jak naproti tomu těžké vstát a makat dál. Doufám, že důvody mého rozhodnutí dostavit se do léčebny až na opakovačku a nikoliv dnes jsou pochopitelné. Posílám všem moc pozdravů a držím palce. Držte je prosím i mě. Ondra Šťastný
ondro ondro dávej bacha at to neposereš.Držím ti palce .Zdraví tě michal valko
Ondůňku můj, drž se na Silvestra a potom celý život. Byla by Tě strašná škoda.,Renata V.
cus ondreji,tak jsem slyšel že jsi odhodil papírek na zem co se stalo.ja se mam tak nějak po němčicku byla to spravna volba pro mne tomě mužeš veřit.shodili mi tady totiž hřebínek ahoj vaclav
Všechny zdraví jedna sochařka,která se přez veškerou snahu primáře Dvořáčka a doktora Vlniešky sochám nevěnuje……..V Červeňáku jsem byla před šesti,možná sedmi lety,zdravím všechny,kteří si na mě pamatují,držím palečky:) Mám krásnýho syna Filípka,právě začal chodit do školky,je to moje Zlatíčko:))))))))))))))) Já pořád v práci,věřte,že i člověk,který nebere,má spousty jiných starotí,ale příjemných,tedy někdy:))))
Léčila ses začátkem roku 2002. Teď je to 81 měsíců, co ůspěšně abstinuješ. Nejen na tebe rád vzpomínám.
Vážený pane magistře Smíšku,
za odměnu za to, co jste se mnou jako psychoterapeut prováděl :-))))))))), Vám chci už podruhé nabídnout let malým sportovním letadlem s mým manželem. Myslím to fakt úplně vážně a asi by se k Vám přidal i pak Liška. Pár volných pádů a vývrtek máte již objednaných, sáčky na zvr…. budou samozřejmě chybět. I přes to, že mám vstup na letiště od Vás zakázán, toto si tedy v žádném případě nenechám ujít.Kamera při Vašem výstupu z letadla bude v plném proudu a budeme si to promítat na sjezdech, jo?
Dejte mi vědět, jestli jste opravdu takový hrdina a slibuji, že tento podzim to musíme zmáknout. Počítám s Vámi.
Renata Valkonyová
ahoj renčo to sem já michael valko pamatuješ léčili sme se spulu.Doufám že se držíš já sem komunitě a zatím to zvládám.dištak se ozvi muj mail http://www.michaelvalko@centrum.cz tak se ozvi.Jo astim letem to neni špatní nápad……….
Míšo, já se mám fantasticky, fakt život bez pití je senza. Ty se, prosím Tě, drž. Byl jsi bezva.
Pan magistr se mi na let neozývá, tak nevím……………bojí se nebo co? :-)))))))))))))))
Ahoj Renata
Vážená p. Renato Valkonyová,
moc děkuju za nabídku. Když já se fakt bojím. Nezlobte se na mě, ale já do toho letadla opravdu nevlezu ani za nic. (:-) A máte pravdu, to co jsem s Vámi vyváděl bylo hrozný. Spoléhám na Vaši statečnost a nezdolnost – snad jste z toho vyvázla bez trvalých následků. S přáním krásných Vánoc Váš Jan Smíšek.
BODED BI SE NEBÁL JÁ BEJT NA JEHO MÍSTĚ TAK SE TAKY BOJÍM.RENAT TO JE DOBŘE ŽE SE MÁŠ DOBŘE JEN TAK DÁL PŘEJI TI HODNĚ ŠTĚSTÍ.A DĚKUJI ZA PODPORU.
Dobrý den,nevim jestli si namě ještě pamatujete ale já na červenák vzpomínam furt a furt se držim,od červenáku sem si nedal ani jednou,už to sou 4 roky co sem čistej od perníku a zato vděčim červenáku a lidem cotam se mnou byli v roce2004,hlavní dík patří doktoru Vlnieškovi a oddělení B,zaty 4 roky cosem z červenáku se toho hodně změnilo,mam fajn práci a hlavně už sem 2 roky velmi štastně ženatej,trestní stíhání a soudy už mam za sebou,vše dopadlo dobře,tak se mějte krásně a všem držim palce protože červenák mě přesvědčil že zvládnout se dá všecko,mějte se fajn
Ahoj Ondro a Martine,jsem rad,že jste v pořadku.Mějte se hezky a držte se.Pilsner
čus pilsner tady michal valko doufám že se držíš!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
Zdravim,všechny pacienty i personal Červeneho Dvora,předevšim skupinu Novotneho.Svoji druhou lečbu jsem dokončil 26.9 2008.Jsem venku teprve par tydnu,ale jsem spokojenej.Nastoupil jsem do nove prace,ktera mě baví,dokoncuji rekonstrukci bytu a do 14 dnu se budu stěhovat do sveho.Chodim na dolečovani a pravidelně beru antabus.Děkuji celemu personalu Č.D a spolupacientum za možnost začit novy,lepši život.Vim,že sam bych to nezvladl.
cus jíři jak je krom toho co jsi psal,ja se mam tak nejak po němčicku,sem unavenej klient.ale jinak dobry,promne to byla spravna volba
Při přijmu své partnerky jsem měl pocit, jakoby byla přijímána do vazby, včetně prehistorické ambulance, která člověku naháněla strach. Přístup personálu na můj vkus nebyl příliš adekvátní, s tím se bohužel setkáváme i jiných složkách zdravotnictví. Pomocná ruka byla sotva postřehnutelná, ba nebyla ani tušena. Mohli bychom polemizovat o tom, kdo si za co může, za co je před sebou samým zodpovědný….Stigmatizace společnosti udává svůj vlastní rytmus,léčebna má vlastní temporytmus. Zůstává pouze vědomí, které nelze obelhat. kdybycom si občas dokázali myslet, že jsme na stejné lodi, pomohlo by to i rutinérům.
Dík za připomínku, beru to vážně, takhle opravdu působit nechceme.
Ahojky všem…nevim jestli si to jen nalhávám a nechci si to připustit,ale tak nějak pod nátlakem mamči ci začínám uvědomovat,že jsem nejspíš závislá na perníku…vydržím bez něj přes týden(Po-Pá) ale jakmile přijde víkend,tak si musim dát…je to strašný…proto bych se chtěla zeptat těch,co již léčbu absolvovali,jaké to je,jak vyplňovali volnočasové aktivity a co je to ten „šnek“??? Přemýšlím o léčbě,ale nevím jestli mam školu pouze přerušit bo rovnou ukončit…ale spíš přerušit co…?Díky za odpověď…Přeju klidný abstinující život…Sandra:)
ahoj Sandro..já absolvovala léčbu zhruba před necelýma dvouma rokama, mohla jsi být nebo jsi zhruba v mém věku, také jsem tehdy chodila do školy(ještě teda posledním rokem chodím), pokud se vážně rozhodneš pro léčbu tak hlavně neukončuj školu, já např.byla nemocná,tím jsem měla i možnost veškeré učivo si doklasifikovat, ale já radši potom opakovala ročník..Po domluvě jde všechno,hlavně se nebát a domluvit se, pak by Ti při troše štěstí mohli ve škole vyjít vstříct..co se týče léčbysamotné, pokud se vážně rozhodneš, což by Ti mohlo jen prospět, nikdy ne uškodit, tak Červený Dvůr je podle mě nejlepší volba, nejen že Ti pomůžou od drog abstinovat, navedou Tě na správnou cestu, ale hlavně Ti pomůžou najít samu sebe!!což je asi nejdůležitější právě pro to vydat se tou správnou cestičkou..za tu dobu, co jsem venku, tak jsem udělala už pár „průšvihů“, ale vždycky jsem měla KAM zavolat a Červeňák mi vždycky pomohl.co se týče volnočasových aktivit v léčebně, všední dny jsou celkem dost nabité, ale o víkendu se tam můžou hrát různé hry, záleží asi na domluvě, je tam posilovna, ping-pong, různé sportovní hry, břišní tance,což je úžasný atd.je tam obrovský park, který je výborný na provětrání hlavy pocit volnosti.a šnek?:), to když dokončíš léčbu, tak pokud budeš chtít, vylezeš si na takový kopeček ve tvaru šneku a přibiješ si tam cedulku se svým jménem,je to cedulka abstinence..snad Ti to bude stačit, přeju hodně sil k velkému rozhodnutí, který může změnit Tvůj život, pokud budeš chtít..
Ahoj Baruško…mockrát děkuji za odpověd,ani jsem nečekala,že by mi někdo odepsal…Mno…školu rozhodně ukončit nechci,jelikož už jsem ukončila jednu školu a tím pádem jsem v 18letech ve druhém ročníku na další škole…a opakovat ještě jeden rok by bylo moc,ale myslím,že kdybych jim to řekla narovinu jak to je a domluvila se pak na nějakých náhradních termínech na přezkoušení že by to pochopit mohli…Jo takhle…jééé…kéžby se mi to povedlo připíchnout si na šneku svoje jméno a vydržet to být čistá…a objevt sama sebe pořádně bych potřebovala…Takže každopádně jsem moc ráda za tvou či snad vaši odpověd…Vážím si toho…Děkuju…
Ahoj Sandro, určitě se jdi léčit,protože je to jen otázka času, kdy budeš potřebovat dávku častěji a častěji.Určitě máš potom ty stavy kdy seš na své okolí nepříjemná až „hnusná“, jestli ne, tak to přijde a maminka je určitě kvůli tvé závislosti nešťastná…Jsem máma kluka,který se v „Červeňáku“ zrovna léčí,je tam 4měsíc, už byl 2x doma na víkend a je strašně rád, že jsem ho k léčbě přesvědčila. Přeji ti aby si našla co nejdříve odvahu a do léčebny se přihlásila.Naďa
Dobrý večer Naďo…:) no,myslím,že to už není otázka času ale moje dávka potřebná je 0.5g na jeden nástřel…jsou to hrozný pecky…a ty stavy kdy jsem hnusná bezdůvodně znám…mrzí mě to pak,ale v tu chvíli na tom hnusným dojezdu je mi to jedno…Mě na tuhle myšlenku o Červeňáku také právě přivedla mamča,jelikož vyhodit mě z baráku nechce,a chce mi ještě trochu pomoci dřív než bude pozdě…Jinak já odvahu na přihlášení mám,ale ta škola mě trápí…:( A můžu se jinak zeptat ohledně syna…?Je vidět,že je čistej…?určitě se spravil a nabral pár kilíček a je z něj zas kluk jako buk co…?;) Každopádně držím palečky Vám oběma,jak synovi tak Vám a doufám,že vše dopadne tak jak dopadnout má a budu moc ráda,když mi ještě klidně napíšete…S pozdravem Sandra:)
Sandro s tou školou, já budu maturovat v jednadvaceti, není to žádná ostuda, ale výhra.také už mám jednu školu za sebou, vlastně jsem o dva ročníky výš, než moji spolužáci, ale toho se fakt neboj.Když budeš silná a mít tu vůli, ani opakovat nebudeš muset.já tu vůli neměla, vybrala jsem si to pohodlnější řešení.Mě také mamka dokopala do léčby.u nás to ale dopadlo tak, že mě vyhodila z baráku, nedokázala to ale přenést přes srdce, tak hned pár dní na to mi to vyjednala právě zde.díky bohu za to.V léčebně Ti řeknou, že když to neděláš kvůli sobě, je to chyba, ale věř, že pak jen záleží na Tobě, na tom, co si z toho pro sebe vezmeš, jestli Tě to hodí na tu správnou vlvnu.vše je jen o Tobě, ale pamatuj, že pro mamku to neděláš!teda, neměla bys.ale mmálo kdo tam dje s tím, že to dělá vážně kvůli sobě.TAK tI HOLKA DRŽÍM PĚSTĚ, doufám, že se rozhodneš správně.udělej ten první krok, nebudeš litovat
Ahoj Sandro, sice je tvoje dávka 0,5g, ale jen o víkendu,můj syn ji potřeboval denně,teď byl zase doma a přiznal, že už bez dávky nedokázal fungovat. Nejdřív se chtěl léčit jenom ambulantně, ale nakonec to došlo tak daleko, že když byl jednou zase hnusný a arogantní, tak jsem ho vydodila.Za dvě hodiny se vrátil a řekl, že vidí, že to ambulantně nezvládne, že půjde do léčebny, protože jako bezdomovec skončit nechce jako ty největší „smažky“. Hned druhý den jsem začala zařizovat léčebnu. Dnes je z něho hrozně milý, vyrovnaný kluk, vše řeší v klidu, nevzteká se, přibral 15 kg. Věř mi, že tvoje maminka je hrozně nešťastná, ta bezmocnost, že stejně pujdeš a nepřijdeš celou noc domů nebo 2dny…protože to musiš mít, je hrozná. Jsi mladá, tak s tím něco dělej, mému synovi je 29 let,je rozvedený(s feťačkou),než odjel do léčebny prodal auto,aby mě zaplatil dluhy, které u mě měl,teď jsem prodala pračku a lednici abych měla na pár splátek jeho úvěru a půjčky, protože kvůli drogám taky přišel o práci a z pracáku už nic nebere, Držím palce aby si to zvládla a mamince pevné nervi,dej vědět až budeš mít termín nástupu. Naďa
ahoj všichni, moje kamarádka spadla do drogové závislosti, je to má dlouholetá přítelkyně a já se pokusím jí dostat na léčení, mohli byste mi prosím VY, kteří jste to dokázali, odhodlali se a zvládli, i když třeba jen na chvíli říci nebo poradit, co na VÁS zabralo, kdy nastal ten zlom, že jste se šli léčit? Nevím, jak na ní dva roky nitrožilně… Nevím, jak jí přesvědčit, nebo co jí říct, ona je chytrej člověk, nebo aspoň byla… Poraďte mi prosím, jak jí mám pomoct, jak jí podpořit, co říkat, aby viděla, že to s ní myslím dobře, že za ní stojím a přitom, aby neměla pocit, že na ní tlačím.. Za každou odpověď budu moc vděčná..
Ahoj Marti. Tohle je dost zapeklitý…jestli je to dlouholetá kamarádka, tak bys měla tak zhruba vědět, co by na ni mělo platit..U každého je ten zlom jiný a na každého zabírá něco jiného…promin, že ti to takhle říkám, ale ona tě ted nepotřebuje….Bude tě potřebovat, až se půjde léčit…v tu dobu ji můžeš ukázat, jaká jsi kamarádka..Ale všechno má své hranice..Měla by sis určit, dle mého, co všechno jsi ochotná pro ni udělat a co už je moc…Nejdřív si srovnej tohle…protože je to běh na dlouhiou trat….Nikde není psaný, že projde léčbou a nezačne znova a naopak…Jak říkám…na každého platí něco jiného… a každý má dno jinde…někomu stačí, že přijde o rodinu, nebo o práci..někkdo ho má na ulici a na někoho platí smrt…ale když už ji chceš nějak přesvědčit, tak to udělej tak, aby tam šla kvůli sobě…aby si uvědomila, jak zachází se životem…..Opravdu ti držím palce, protože tohle není vůbec jednoduchý….na mě třeba zabíralo spoustu věcí….třeb rodina…brečela jsem kvůli tomu, ale pak jsem si šla stejně dát….Vždycky jsem se rozhodla sama…ale nakonec jsem zjistila, že to dělám pro někoho a ne pro sebe…Pochopila jsem to asi až po šesté léčbě….Takže ti přeju vážně pevný nervy a hodně síly…
Zdravíme všechny abstinenty z Červeného Dvora, zároven personál, zvláště pak oddělení B. Jsme stále spolu, Andrejka má již velké bříško a na miminko se už netrpělivě připravujeme a těšíme. Pokud to bude časově možné, přijedeme na opakovačku.Andrejka Dankáničová a Lukáš Protivínský+miminko :-))
Ahoj Lukáši, moc vás oba zdravím (vlastně všechny tři) moc ráda jsem Tě na srazu viděla. A těšim se, že mi mimčo taky ukážeš. Ozvi se a přijeďte ráda vás oba uvidim tady máš můj telefon 722 622 949 pozdravuj Andrejku čauky
Dobrý den,no vidím že sem spousta lidí napsalo jak abstinují.Také jsem to zažil,ale můžu vám říct že vůle gemblera byla hodně slabá.Léčil jsem se ze závislosti na hracích automatech v červeném dvoře a pak i v brně na doléčovacím centru.Jen vám řeknu jak jsem dotoho spadl.hledal jsem si práci a poiřád jsem si myslel že vše bude tak jak má být…zjistil jsem že to co jsem neměl vyřešené v minulosti a co jsem nepochopil v léčebně se na tom všem odrazilo.Jakmile něco provedete v minulosti a projdete si obviněním a trestem a začínáte od nuly tak se nenechte tlačit dluhama a nátlakem těch ostatních co po vás něco chtějí,což já jsem nevěděl a na psychice mi to moc nepřidalo a tím jsem do toho pomalu nakračoval.bál jsem se to vše řešit a tak jsem utíkal předtím a řešil to po svém a samozřejmně špatně.Ted jsem všude známej ale ne jako fotbalista ale jako známí podvodník a na krku 2 až 8 let,ale sekl jsem se a řekl si,najdu si práci a budu pomalu splácet poškozené a pokud mě zavřou což asi ano tak to bude polehčující okolnost.Bohužel nic jiného mi nezbývá.A mám se natolik rád že bych si neublížil.Říkám si,pokud nezabiješ nejsi špatný člověk jen jsi se dostal do špatné společnosti a pořád mám šanci až přijdu.Říkám si že to budu mít jak v červenáku,akorád že tam budu delší dobu,ale alespon si uvědomím jestli to všechno za to stálo.Chtěl bych pozdravit vás vše co držíte a terapeutický tým a hlavně pana Čermáka se kterým jsem v kontaktu a který mi alespon slovem pomáhá
Drahej pane, tak sem se chytla toho, kde říkáš, jak začneš splácet to, co si nám vzal. Mě těch 150000(bez úroku) chybí. Čekám miminko a tahle situace, která stále není za mnou a ještě dlouho nebude, mě ubíjí. Mou tetu taky.. takže od tebe na svým mailu očekávám racionální řešení. Každá částka se mi hodí teď..
vychovávat dítě a nemít kvůli tobě peníze.. Ráda bych věřila, že mě v tom nenecháš, ale důvěra je pryč.. uvidíme, dáš. li mi na výběr
jaanikdojinej@seznam.cz, sem se ozvi!!
Hmmm, najednou se kaješ a kolik holek jsi obral o peníze, kdyby to bylo pár stovek, ale miliony to je už i na mě moc. Taky jsem se s Tebou sešla a zaplať bůh jsi mě o nic neobral…já to nedovolila. Jsi jen ubohý člověk, před kterým bych raději rychle utekla. Dobře Ti tak, konečně jsi tam kam patříš..ve vězení a doufám, že až vylezeš budeš splácet jako mourovatej. Nic dobrého Ti nepřeji, naopak, chci aby jsi trpěl, jako holky, kterým jsi zamotal hlavu a pak jsi je okradl. Viděla jsem Tě v TV a docvaklo mi co jsi za ubohého člověka.
Zdravím celé oddělení B a hlavně Novotňáky. Před týdnem jsem ukončil léčbu a nyní jsem opět zpět v „normálním“ životě. Rád bych ještě jednou vyjádřil touto cestou velký dík celému terapeutickému týmu a zejména těm, se kterými nebylo možné se rozloučit minulý pátek u šneka. Vím, že na Vás a na dobu, kterou jsem strávil v Červeném Dvoře nikdy nezapomneu. Ondra Šťastný
Ondro,dík za to,že se ozýváš.Zdravíme tě všichni,co zbyli,já,Pavel i
Jamaha.Jinak tady dost chybíš.Nějak tady došel humor a poklesla
celková úroveň.Já mám poslední týden a nemám už sil něco s tím dělat.
Je mi to
líto,ale určitě mne chápeš.Jestli chceš napiš mi na můj mail.
Adresa je uzi66@seznam.cz.Měj se fajn a pozdrav pro Terezu
Boris
Ahoj Borisi, děkuju za odpověď a vyřizuju pozdravy i od Terezky. Určitě Tobě i Michalovi a Vencovi do komunity písnu. Tak se držte boys!!!!
Ondra a Tereza
Ondoni můj zlatý, byla jsem na opakovačce a tu další máme spolu. VYŠLO TO!!!. Jinak další podrobnosti – však víš o čem – pošlu na Tvůj mejl.
Samo, že pozdtravuj i Terezu.
Renata Valkonyová
já též nezapomenu i když je to 10 let pa
Ahoj,chtěl bych všechny pozdravit a hlavně terapeutický tým,omlouvám se že sem odešel takhle z nenadání až přijedu se na vás podívat tak to doufám vysvětlim,moc ste mi pomohli,nevyčíslitelně si toho vážim a budu na vás všechny vzpomínat a to jenom v dobrým,chtěl bych říct že chodim do sokolova na doléčovák zatim než se odstehuju ,abstinuju od všeho a užívám si rodiny dokud sem s nima pač se budu nejspíš stěhovat ,ještě jednou zdravim a přeji hodně uspěchu.
Zdar Marťas. Přeju Ti upřímně, ať Ti to vyjde. Zkus se někdy ozvat.
Dík Ondrej,seš fakt dobrej chlap ,též ti držim palce a věřim že už budeš v pohodě a budeš doslova štastný,doufám že se někdy uvidíme,třeba na sjezdu,drž se a měj se hezky cusss
ahoj ondro snad si to ty nejsem si jita ale sedí na tebe to jméno i to že si chytrý kluk kerej se byl léčit a hodnej .Jmenuji se Jana asi ti to moc neříká tech je hromadu co ale když ti ještě napíšu kamošku Kristýnu a chabry snad ty informace ti pomohou.Jinač se nemusíš bát jsme v pohodě jsme vdané máme děti odstěhovali sme se s Prahy já do Bechyně a Kristýna do Pardubic tak jesli máš zájem nás kontaktovat budem moc rádi zajímánás jak do žije a jak se máš tak na nás kontak je tak napiš budu moc ráda
Moc často vzpomínám na Č.D a hlavně na odd. a.Už jste tam asi jen samý ženský,to musí být nuda.Já zatím stále válčím na doléčováku v Ústí n/Labem.Vybral jsem si dobře,je tam super personál,opravdový profíci.Po večerech si pročítám tyto naše ohlasy a dobíjím tak baterie.pozdravuji všechny terapauty odd. A zvlášťe p. Matouškovou a samozřejmě spravedlivého MUDr. Dvořáčka. /Jirka Doležal/
Ahoj Jirko,
snad si na mě vzpomeneš, byli jsme spolu na detoxu a zažili tam dost legrace. Já jsem v absolutním pořádku – ZATÍM – jezdím s Lišákem na sjezdy /zrovna včera jsme byli v Brně/ a jinak týdně do ČD na AA.
Bude-li se Ti chtít, napiš mi, jak to máš s dcerkou.
Moc Tě zdravím a držím ve všem palce.
Renata Valkonyová
Moc se omlovám za pozdní reakci na sjezd, ale opravdu jsem byla plně vytížená a nemohla jsem tedy hned začerstva napsat, že sjezd opět NEZKLAMAL. Také stránky cervenydvur.cz plní asi přesně to co mají a mě může jen mrzet, že nebyly v době, kdy jsem ukončila svojí poslední léčbu, tedy před 10 lety. Neexistují slova díků, která by vyjádřila mojí vděčnost a věřím, že to že abstinuji je poděkování, které skládám k nohám všem terapeutům. Nezapomněla jsem ani na slib Janičce Kocourkové a opravdu velmi ráda přijedu, mobil mám jen chybí čas. Všechny srdečně zdraví Dana
Ubehl mesiac ako som prežil krásny den vkrásnom prostredí Cerveneho Dvora miesta kde som začal nový život dna 18.2.1974 od tej doby ubehlo mnoho času a stretnut niekoho z obdobia mojej liečby sa my nepodarilo ale napriek tomu som stretol množstvo dobrých ludi ktorý idu za svojim cielom a krásnym životom bez alkoholu.Sila ktorá vyžarovala z pacientov dava dobru predzvest že dosiahnu ciel za ktorým sa rozhodli íst po prekročený prahu liečebne. Hodnotit celý zjazd musim takto boli ste super a hlavne nech naša účast prinesie pre pacientov v liečbe len dobrý príklad že naozaj abstinovat sa oplatí a zuročí sa snaha a “ námaha “ ktoru vynakladáte počas liečenia a všetkým prajem aby po rokoch abstinencie pán primar pripravil taký velký kočiar aby ste sa tam všetci vošli. Na zjazde často bolo počut pošlite , pište na E-mail tam som si dal precavzatie že aj v mojom veku musim kráčat z dobov a založim si E-mailovu adresu my abstinenti plníme svoje ciele a tak aj ja som závazok zo zjazdu splnil a už vám píšem z vlastnej schránky. to je tiež dokaz že abstinet ide za svojim cielom a stale objavuje niečo nove a prospešne pre jeho život . Pan prímar sklanam sa hlboko pred vama za pracu ktoru ste odviedol na rekonštrukcii liečebne dovolim si pozmenit oslovenie pán prímar na oslovenie Pán umelec lebo vediete čo chcete, viete na to získat prostriedky, remeselníkov a hlavne priestor Cerveného Dvora udržat na ten účel najsvetejši a to je liečba závislosti dokáže len umelec. Držím Vám palce nech sa vám nadalej darí . Pozdravujem personál liečebne, všetkých pacientov a všetkých ktorým je Cervený Dvůr blísky. Z mesta pod Ještedom pozdravuje Stulajter Ivan moja adresa stapak@centrum.sk
..som veľmi rád, že som sa dožil toho, že som Ťa Ivan stretol už na druhom zjazde, ale hlavne aj na webovej stránke liečebne. Potešilo ma to už aj preto, že sme sa poznali a pár krát aj stretli, pri našich profesných železničiarskych stretnutiach, hlavne na odborárskom poli, v srdci stredného Slovenska. Teší ma skutočnosť, že pre mňa si, ako odchovanec Červeného Dvora najdlhšie abstinujúcim alkoholikom Slovenska, ktorého z kruhu železničiarov a nielen z ich poznám, aj keď Tvoje pôsobisko je pod Jěštedem.
Si jeden z nás, ktorí potvrdzujú, že: ZVYKNÚŤ SA DÁ AJ NA ABSTINENCIU! Takže čas, ktorí sme strávili v liečebni nebol márny a potvrdzuje to skutočnosť, že je dobre, aby Červený Dvur zostal pre tých, ktorí tápajú v hmlovine alkoholických oparov, alebo ich zviera obruč drogových závislosti. Želám všetkým klientom, aby sa raz dožili toho, že pre nich „PÁN UMELEC“( ako trefne nazval Ivan p. primára) so svojim priam kráľovským sprievodom, ktorí neúnavne rozdáva svoje rady, ale aj rany, taký veľký kočiar,aby Ste sa doňho všetci vmestili! Vtedy pochopíte, že ten personál je taký, aký má byť, aj keď sa niekedy zdá, že je mierne neľudský. Za mňa osobne, len toľko: osobne vďačím psychoterapeutom, sestričkám, celému personálu, tým čo už nie sú v liečebni, ale aj tým čo zostali, že vďaka tej neľudskosti, tomu ustavičnému ponižovaniu „abstinujem“ len 26 rokov, 7 mesiacov, čo síce ešte nie je na kočiar, ale hádam raz bude. S vďakou a úctou sa skláňam pred celým personálom Červeného Dvora, že nás poslali na cestu po ktorej kráča Ivan a my ostatní s ním!!!
Všetkým želám peknú jeseň, trochu „babieho“ leta, aby Vám srdce hopkalo v abstinencii vozvysok.
Feri Slamka, patrón skupiny na oddelení „C“.
Dobrý den, chtěnechtě musím reagovat na předchozí vzkazy.Za čtyři měsíce léčby jsem nezažila v ˇCerveném Dvoře od personálu špatný přístup k pacientům tedy z mého pohledu, na našem oddělení sice proběhla „akce“, kdy si pár pacientů stěžovalo na sestru, ale byli to samí „výtečníci“, kteří už pobyt v léčebně absolvovali a také ti, kteří nechtěli přijmout řád, který tam byl. Já osobně právě práci sester velice obdivuji a zodpovědně říkám, že bych ji psychicky nezvládla, protože „udržet na uzdě promiňte mi ten výraz takovou bandu různých lidí“ to chce opravdu profesionální možná trochu tvrdší přístup, oni všichni tihle závisláci totiž hodně rychle prokouknou slabinu člověka a tu pak využijí a i zneužijí. Pravda je, že se možná najde sestra nebo zřízenec, kteří svoje postavení zneužívají a na ty by se mělo upozornit hned a nahlas. Já jsem se při svém pobytu snažila brát svou léčbu hodně zodpovědně a soustředila se na sebe a to, že tam vládla disciplina a řád jsem vzala jako součást léčby, protože jsem si uvědomila, že se právě tohle stane součástí mého života. Jsem také ráda, že se ozval Radek Kostˇ, moc na Tebe vzpomínám, ono sedět vedle Tebe 3 měsíce na komunitě to se nedá zapomenout. Radku jestli chceš napiš mi na můj e-mail jak žiješ, budu moc ráda a Jarda se mi ozval, dokonce za mnou byl v Teplicích.Tak zdravím srdečně celé „B“, jo a ten e-mail:marie.mikes@seznam.cz, ahoj Marie
Dobrý den, Markéto, jen malou reakci. Plně souhlasím, že se musíme chovat korektně. Nevím, o co přesně šlo – z toho propuštění soudím, že věc byla řešena. Můžete mi celý problém připomenout? Prosím na adresu cervenydvur@iol.cz. Určitě ale nesouhlasím, „že nikdo nemohl nic“ – možností, jak si stěžovat, je u nás přeci mnoho, dokonce i anonymní a dokonce i k mimoléčebenským institucím. Jinak doufám, že se Vám daří nadále dobře. Zdravím i Mirka Janatu! Škoda, že jsme se neviděli na sjezdu.
Velice mne těší, že mám opět tu možnost, alespoň touoto cestou svámi konverzovat. Věc se má totiž tak, že má závislost přetrvává na opiátech a benzodiazepinech. Mám obrovský zájem na tom , nastoupit kvám léčbu klidně zítra.
Nicméňe celou proceduru přijetí jsem přenechal panu Fr. Kotrbovy z Č.B. K-Centra. Již jsem mu odevzdal jaterní testy dokonce i s kr. obrazem a vyjádřením, že mám virový zánět jater tzv. hepatitidu typ ¨c¨. čili z testů vyplynulo, že hepatitis A nemám.
A proto vás prosím má situace je neůnosná , pokud existuje možnost ,abych nastoupil léčbu třeba za několik dní – prosim rád bych ji využil. Děhuji za pochopení a Váš čas Pavel Dvořák
Dobrý den, zavolejte k nám do léčebny, určitě se domluvíte se sociálními pracovnicemi, které telefon vezmou (380739131).
Přečetl jsem si článek z 15.01.2008 v archivu ohlasů. Nějaká Zuzanka tam píše o špatné zkušenosti z detoxu v Červeném Dvoře a o špatném zacházení personálu. Tento personál,minulý, současný i budoucí, tam nikoho z nás nezval,nastupovali jsme tam dobrovolně nebo z donucení,ale jen a jen naší vinou. Já osobně abstinuji 12 let, nebýt personálu v Červeném Dvoře tak tyto řádky nepíšu to je fakt.
Milý pane Janato….to neznamená, že když nás nikdo nezval a šli jsme se léčit dobrovolně, že se personál bude chovat neomaleně…Koneckonců tam jsou pro nás a je to jejich práce…a pokud to někoho nebaví, at tuhle práci nevykonává…Zažila jsem tam sestru, nebo byly dvě, které bezdůvodně napadaly pacienty, protože se jim nelíbili…Využívaly svého malého bezvýznamného postavení( v jejich případě to tak nazývám), protože proti slovu sestry nikod nic nezmohl….Pokud se pacient chová špatně a nemá úctu k personálu, když je tam pro něj, řeší se to snad korektně ne? A slušně…Ale to co tam ty dvě předváděly bylo nebes volající a nikdo nemohl nic…Nakonec byla jedna z nich propuštěna….Bohužel se tak stává, že se někde někde najde potvora…Jako všude.
Paní nebo slečno Ivančová,
tak perfektní a profesionální lidi, jací jsou v Červeňáku, snad nenajdete nidke na světě!!! A nazývat někoho potvorou – to je snad silné kafe. Možná, že by bylo na místě, se zamyslet sama nad sebou, jak jste se chovala Vy. Také jsem ze začátku trpěla jako zvíře, ale nidky by mě nenapadlo házet špínu na sestry, terapeuty apod. Oni jsou tam od toho, oni tomu rozumí a my tam nepřišly jako primadony, ale jako pacienti, kteří chtějí pomoci a to se alespoň mě v plné míře dostalo, protože jsem se nechovala jako, že jedu do lázní a všichni tam ze mě padnou na zadek.
Sbohem.
Renata Valkonyová
Zdravim. Chtel bych pozdravovat vsechny co me znaji 2007. pani Mari za to ze me potesilo kdyz jsem si v jejim vzkazu precetl sve jmeno , ptla se na Jardu co vim ja tak se ma dobre o kontakt s nim jsem prisel pri strate tel. jinak jsme si volali temer kazdy vikend. Take zdravim veskery personal cerveneho dvora kteremu jsem za moc vdecny. Dekuji. Zdravim Kamiku, sesticku Hruseckou, pana dokrora Vlniesku, pana Smiska, pana primare Dvoracka. Radek
Na sjezdy i ten poslední se nedá zapomenout i po letech.Po sjezdu i když abstinuji již dlouho přijedu zcela regenerován a osvěžen,myslím že i kontakt s mojí skupinou byl velmi krásný a doporučuji setkání se skupinami na sjezdech opakovat pokaždé.Je velmi potěšující že po letech se mohou pacienti stýkat a předávat si postřeh.I po letech mi to moc pomáhá.
A-klub Trnava zdraví všetkých v Č. Dvore. Zjazd sa nám všetkým veľmi páčil a bolo vidieť, že i pacienti si na ňom dali záležať. Všetkým, personálu a pacientom, ďakujeme za privítanie a už sa tešíme na budúci 27. zjazd. Kto chce, môže mi napísať, rád odpoviem. honza.1953@seznam.cz „Abstinovať sa oplatí“
zdravím všechny, co si čtou tyto stránky..nejprve bych se chtěla omluvit, že jsem nedorazila na sjezd, strašně mě to mrzí, moc jsem se těšila,ale okolnosti mě na poslední chvíli donutili neject.o to více mě to mrzí,když čtu,jak krásný sjezd to byl..no, ale není všem dnům a sjezdům konec..:)..také bych chtěla pozdravit Dušana, moc ráda jsem Tě viděla a jsem ráda, že jsi ok.pokud budeš chtít, ozvi se na mail Kohoutova.bara@seznam.cz..budu ráda.všem vám tam držím pěstičky, někdy je ta abstinence docela sranda, škoda ale, že takové chvíle nejsou moc časté..já jsem teď prožila krásné poslední dva měsíce a je mi nadherně..kéž by mohl být takhle spokojený každý z vás, z nás…držte se a věřte si..zdraví B.
Zdravim všechny,před 2lety jsem uspěšně dokončila léčbu v Červenym Dvoře.Pak následovala komunita,kterou jsem po 4měsících opustila s bývalým pacientem,přesto oba úspěšně abstinujem.Žijeme spolu v Praze a máme se dobře.HLavně bych ráda pozdravila terapeuti oddělení A.,za mnohé jim vděčim,na tuhle etapu v životě jen tak nezapomenu.Všem přeji hodně štěstí a úspěchů v abstinenci.
zdravim všechny,sjezd byl super.Jsem rád ,že jsem viděl Terapeuty a setřičky.Hlavně zdravím Kamilu!!!!!!!!!!!!!!
Zdravíme všechny terapeuty, personál a klienty Červeného Dvora. Moc děkujem za velice povedený sjezd absolventů. Moc se nám to líbilo. Děkujem především panu Mgr. Smíškovi za gratulaci k ještě nenarozenému miminku 🙂 Těšíme se na opakovačku. O své další abstinenci budeme informovat. Děkujem a všem přejeme hodně úspěchu v léčbě i osobním životě. Lukáš Protivínský a Andrea Dankáničová +mimnko:-))
Dobrý den,v pátek jsme se s manželem zůčastnili 26.sjezdu abtinentů, protože se v „Červeňáku“ léčí náš syn. Moc se nám tam líbilo, smekám před všemi, co byli v kuchyni, protože uvařit 700 teplých obědů a večeří muselo být velice náročné. Program, který připravili nynější pacienti byl krásný,přejeme tímto ze srdce všem, kteří se tam léčí, aby jim to přesvědčení, že nad svou závislostí zvítězí, jak o tom zpívali na začátku a konci jejich programu. Teď jsme si to znovu pouštěli na videu,opět nám tekly slzy jako v pátek. Naďa a Michal.
Zdravíme všechny Abstinenty,pacienty,terapeuty a vlastně celý Červený Dvůr.V pátek se v Č.D.konal další sjezd a Nás moc mrzí,že jsme se ho nemohly zůčastnit.Hanka nastoupila do nové práce a zrovna jí to vyšlo na odpolední.Byl jsem na sjezdu v roce 2006,jako pacient a dokonce jsem byl i účinkující.Bylo to super a tak věřím,stejně jako Hanka,že se Vám to letos opět povedlo.Chceme Vás poprosit,jestli jste tam byli a něco nafotili o zaslání některých foteček.Budeme moc rádi.Jinak se stále držíme a daří se Nám ABSTINOVAT.Snad se už zadaří a budeme moci opět Červený Dvůr navštívit na opakovačce.Tak se mějte,smějte a vše nejhorší,ať se Vám vyhne.DRŽTE SE!!!Náš email:xtchardcore.m@seznam.cz,nebo xtchanicka.p@seznam.cz
Chtěla bych poděkovat pacientům a terapeutům za krásný a povedený sjezd. Jen mě mrzí, že jsme nemohly zůstat do konce. Bylo to opravdu moc pěkný. Mějte se hezky.
Čus béčko a therapy!asik čumíte kdo píše co?já jsem ok,makám,nesolim,nehulim,bydlim s terezkou v Rakovníku a milujem se.díky vám za všechno co jste pro mě udělaly,nezapomenu na to.nemam nervy na to něco psát,za chvilku bych to rozsekal,proto radši skončim.ŽIŽKOVÉ Čus,KALFA.
SMILE NOW CRY NEVER
Kalfo, doufám, že jsi Ty i Terezka v pořádku a neblbnete. Často na Tebe vzpomínám, byla s Tebou sranda a byl jsi fajn. Tvůj Renýsek
Ahoj Renčo ,Neměl jes co dělat tak jsem si řekl že písnu pár slov.Je to asi divný ale stále jsem v poho asi to tak i bude sem spokojenej stím co mám i když mám skoro hovno .Ale nějak sem se stím naučil žít ..Stale samá egzekučka a tak ale snad už se to blíží ke konci ..Někdy se ozvi Mamino
Ahoj Lukáši. To je dobře, že jsi v pořádku! Moc Ti držím palce. Nedávno jsem byl na opakovačce a vzpomínali jsme, jak jsme hráli divadlo. Vzpomínáš na ten muzikál? To byla fakt psina..:o)). Moc Ti držím palce, ať Ti to šlape i dál.
4us Kalfa tak to dobrý držím ti palce čau Michal.Pozdravuj Terku
Chtěla bych pozdravit Petra Antonína .Opravdu mám velikou radost, že se Ti daří abstinovat.Byla jsem s Tebou na oddělení a možná si vzpomeneš, když jsem jela na svou první vycházku, vezla jsem Tebe a Radka K. do Prahy, protože jste končili. Takže jsem ráda, že o Tobě slyším, také se mi daří úspěšně abstinovat a vůbec to nebolí. Na sjezd se kvůli pracovnímu vytížení také nedostanu, je mi to líto. Tak hodně štěstí, Ahoj Marie Medková
Dobrý den, chtěl bych pozdravit všechny účastníky sjezdu, kterého se z pracovních důvodů nemůžu účastnit, a hlavně Mgr. Smíška a všechny sestry oddělení B. Odešel jsem z léčebny v červnu 2006 a od té doby se mi daří abstinovat bez jediného přešlapu – to v mém případě vypadá jako zázrak, ale zázrak to není. Je to výsledek tříměšíčního pobytu mezi Hruškami a skvělým personálem „béčka“, všem děkuji a ostatním spolupacientům držím palce.
Petr Antonín
Ahoj všem a ahoj Jirkovi Doležalovi :o) pozdrav posílám tobě i Lucince, ať se vám dobře daří a jdeš jen s čistou hlavou dál.. mně se to taky daří i když první dny venku nebyly lehké. Jedu se v pátek podívat na sraz abstinentů a docela se zpět do Červeňáku na skok těším. „Potůček“ Michal F. ps: pozdravuj maminku, že si zase někdy přijedu natankovat :o)
a ješte bych chtela pozdravit mgr.Smíška ktery má na tom také velky podíl a pankáče Honzíka TO JE CO a PŘESNĚ BÁSNÍKA pAVLÍKA
včera u vas skončil muj bracha.léčil se u vas se závislostí na heroin a Subutex..a tímto bych chtěla podekovat terapeutickymu týmu za to že jste mu u vas umožnili léčbu .od pátka nastupuje do práce a začíná žít zase normálnín život.a přeju vám aby se vam poved letošnív sjezd
Zdravim všechny v Č.D. Jsem pár týdnů po „léčbě“a chci všem bojovníkům za lepší život vzkázat,že svět je krásný i bez drog a alkoholu.
Pro p. Matouškovou:Děkuji vám za podporu,nebylo to semnou lehké o to více si vaší pomoci vážím.Jak to bude časově možné,tak vám přijedu představit mojí dceru Lucinku.
Dobrý den všichni. není to zas tak dlouho co jsem opustil brány červeňáku. A není to tak dlouho co jsem potka malou milou Báru,kterou jsem poznal právě tam. Tímto ji zdravím. Ta mi připoměla,že existuje něco jako sjezd zde léčených pacientů.Tímto ji dík.Už mockrát jsem si chtěl udělat výlet a pozdravit tam všechny kteřímě mne občas trápily:-) ale určitě pomohli.Mám to z Děčína trochu dál tak mi to zatím nevyšlo a nemohl jsem jim všem s odstupem času poděkovat a svou přítomností ukázat že jejich práce má svůj smysl. Tak pokud mi to opět nevyjde vězte že se mi daří dobře a že na Vás(terapeutický tým) vzpomínám s láskou a vděkem. Zvláštní pozdrav pro Kamilu.
Srdečně Vás všechny zdravím! 🙂
Děkuji za pozvánku na 26. sjezd abstinentů, ale bohužel se nedostavím.
V PL Červený Dvůr jsem se léčila ze závislosti na drogách od května do října 1999 a byla jsem na oddělení „A“ v Čapkově skupině.
Pobyt v PL byl pro mě utrpením a ne jednou jsem chtěla odejít (ne však k vůli „chuti“ na drogu!). Měla jsem pocit, že už mi tamnější pobyt „nic“ nedává, že jsem tam zbytečně a dokonce jsem se začala vyhýbat spolupacientům – asi tzv. „ponorková nemoc“. Věděla jsem však co chci – přestat brát drogy a prožívat peklo spojené s tím vším! Proto jsem si nechala POMOCT od skvělého personálu ( přesto, že mi to v tu chvíli nepřipadalo jako pomoc), kterému MOC děkuji (např. Jana „Kocourková“, Prim. Dvořáček, pí. Hynštová, Mgr. Kyzour,…). Díky jejich LIDSKÉMU a zároveň velmi PROFESIONÁLNÍMU přístupu jsem zůstala a léčbu dokončila ÚSPĚŠNĚ! 🙂 🙂 🙂
Abstinuji již přes 9 let.
Začátky byly hodně těžké, lhala bych, kdybych tvrdila, že ne, ale stojí to za to! Již po roce (což je určitě individuální) jsem se začala cítit jistější v „běžném“ životě a navázala jsem i nový partnerský vztah.
Po dvou letech jsme se vzali, já udělala příjímačky na školu a při práci jsem si dálkově dodělala maturitu. Manželství nám klape a teď jsme ti nejšťastnější lidé na světě, páč po 6ti letech se nám podařilo otěhotnět – čekáme dvojčátka, kluka a holčičku!!! 🙂
A to je i důvod, proč letos nepřijedu na sraz. Termín máme v říjnu, ale bříško je už tak veliké, že většinou jen ležím.
Dost jsem se rozepsala a nevím jestli Vás bude tohle všechno bavit číst? Ale píši to pro Vás. Pro všechny, kteří jste se rozhodli změnit svůj život a chcete jej PROŽÍT. Ano, začátky jsou skutečně těžké, ale KAŽDÝ to může zvládnout, pokud sám CHCE. Navíc nebudete na ten boj sami – pomůže Vám i zkušený team lidí, pro které je tato pomoc jistým posláním a životním cílem. Nejen práce…
Tímto všem ještě jednou DĚKUJI, že mi pomohli vrátit se do života (nejen oni), za podporu a pochopení. Moc si Vás vážím a všeho, co pro nás děláte.
Vy, co jste se rozhodli bojovat s „nějakou“ závislostí to nevzdávejte a držím Vám palce! Přeji Vám hodně štěstí, odvahy a odhodlanosti! 🙂
A samozřejmně zdravím i všechny již abstinující a též jim přeji hodně štěstí, úspěchů a spokojenosti.
Mějte se krásně, papa.
Ahoj Ćerveňáčku a všichni kdo jste s ním nějak spojený, napřed chci poděkovat za pozvánku na sjezd, na který jsem se opravdu moc těšila a velice mě potěšilo, když jsem pozvánku dostala, naplánovala jsem si všechno do puntíku, sehnala ubytování, ale jak už to v mém životě chodí, všechno je jinak. Na sjezd kvůli velice důležitým povinnostem musím zapomenout. Nezapomenu však nikdy na skupinu „B“ a Novotňáky a na skvělé terapeuty v čele s nezapomenutelným doktorem Vlnieškou. Abstinuji a na svém životě nehodlám nic měnit, občas přijdou chutičky, ale už vím jak na ně. Tak nashledanou a snad uvidím sjezd abstinentů alespoň na těchto stránkách. Marie Medková
Ve čtvrtek jsem do Červeného dvora dovezla svoji kamarádku. I když s ní bylo poslední měsíce peklo, tak ji mám stále ráda a doufám, že ji to tam pomůže. Je to komplikovaná osobnost, ale dokáže být velice milá i když to dává nerada na jevo. Léňo věřím, že to dokážeš a budeš zas ta skvělá holka, kterou jsem poznala. Stýská se mi.
Hezký den všem do Červeného Dvora. Můj partner L.M., kterého jsem 4.6.2008 zanechala v „Červeňáku“ léčbu nedokončil. 1.8.2008 na mne čekal u brány se sbalenýma taškama…Návaly paniky se mi střídaly s návaly radosti…Naordinovali jsme si pár dní „dovolené“ ve Chvalšinách. Pak jsme se s velkými obavami vrhli do ŽIVOTA. Je to teprve pár dní, ale pereme se všemi problémy jako lvi a radujeme se z každé maličkosti…z každé chvíle strávené spolu, z každého rána, do kterého se spolu můžeme probouzet.A přesto, že nás (samozřejmě) někdy pohlcují chmury, nenecháváme se jimi pohltit.
Dva dny po návratu „domů“ začal Lukáš pracovat a vše zvládá velice dobře. Narozdíl odemne….Já stále tápu. Nastavila jsem i jakási pravidla…například podstupování testů-nepravidelně a kdykoliv….Ovšem nejsem si jistá, zda je můj přístup správný. Chtěla bych se proto obrátit na pána, který Lukáše , z řad personálu ovlivnil nejvíce, a to pana Smíška….Snad tedy budete mít čas a ochotu zodpovědět mé případné dotazy pane Smíšku…
Jinak moc moc zdravím bezvadné lidičky, které jsem při návštěvách Lukyho v „Červeňáku“ poznala…Pankáče Honzíka 🙂 milovníka muzičky Tomáše, Ďiblíka se stébly v puse…:-)) , Zárubu, který už doufám plní a nemusí hlídat, kdo vstupuje v pantoflích na trávu…:-)) a Pavlíka, mně nejblížší osůbka…
Všem moc fandím a strašně ráda bych je znovu viděla…
Moc vás všechny zdravím. Gábina
Dobrý den,ani nevím jak mám začít.Včera nastoupil na protialkoholni léčbu můj bráška Martin.Je to hodný kluk,jen ho okolnosti života svedly nějak na dno a tak doufám,že se mu u vás podaří vrátit se zpět do normálního života.Vím,že to asi nebude jednoduché,ale já mu věřím,je to velký sportovec a citlivý kluk.Doma na něj také čeká půlroční dcerka.Po přečtení vašich komentářů pevně věřím a doufám,že to zvládne.Všem,co jste to zvládli gratuluji a přeji už jen pohodový život,Eva
Ahoj výše uvedená Irenko 🙂 Pamatuju si tě, mám pořád fotku, jak jsme tam spolu 🙂 Ozvu se hned jak to půjde…Mámstále nedostatek kreditu, nebo moje číslo je 774 315 739…překvapila jsi mě…Já mám 16 ti měsíčního chlapečka Míšu..Tak se ozveme a popovídáme si ne? O dětičkách..šmarjá, to je už je doba…5 let 🙂 Tak zatím pá
Ahojki MARKETO IVANČOVÁ, doufám, že si na mě ještě pamatuješ. Jak žiješ a jak se máš? Mám holčičku Vanesku. Jsou jí skoro 3 roky. Tak mi písni na tel. 739 357 895 abych věděla jak se máš tak PA PA
Posíláme krásné pozdravy do Červeného dvora, hlavně týmům terapeutů odd. „B“ a „C“. Těšíme se na sjezd, na který ,doufám budeme moci oba přijet. Jak už je ze jména zřejmé , nevzali jsme si k srdci poučení o párech toxíků, ale co by se také po 8mi letech společného života dalo čekat 🙂 srdce prostě velí jinak. Ještě jednou tedy moc pozdravujeme a brzy nashledanou.
Od doby, kdy jsem se od jednoho pána dozvěděla, že byl na léčení u Vás čtu vzkazy na stránkách léčebny a všem Vám držím palce. Zatím jsem služby léčebny nepotřebovala, a pak šlo by u mne o jinou závislost. Nedovedu na něj zapomenout. Neměla jsem jednoduché dětství, maminka stále jen na něco šetřila a držela mne dost zkrátka, diskotéky a jiné radosti puberťáků jsem neužila, a tak jsem snila o svém princi, který mne s této nastavené cesty odvede od velkého světa. Nestalo se tak a když se objevil jeden co se kolem mne motal a byl milý nepoznala jsem, že to byla jen přetvářka, která skočila mým ano. Byl najednou hrubý, jako ženu mne urážel ponižoval a mimo jiné pil stále víc. Mé prosby ani brek nepomáhaly. A když mi jednou namlátil, už jsem to nevydržela a odešla. Nebyly to pak lehké roky, dětem jsem se obětovala, ale ani když byl splín na duši, jsem alkoholu nepropadla, taky jsem na to moc neměla, když jsem chtěla, aby jsme měli kde bydlet a děti aspoň jednou jeli k moři, nemohla jsem si jít alkohol koupit. Děti odrosti, mně ubyli povinnosti a tak jsem zkusila ještě jednou mužům uvěřit. A na jednom seznamovacím servru se objevil on. ON, který byl obrazem mého hledaného prince, vysoký nekuřák, zdravý selský rozum, velmi zodpovědně mluvil o své práci apod. A ačkoliv to na sebe řekl, ani mi nevadilo, že byl vícekrát ženatý … no prostě jsem se zamilovala. Jenže po každém setkání psal, jako že to byl jen jeho pokus, že chce být sám apod. psala jsem mu ať se neuzavírá, že si můžeme povídat apod., až se přiznal k léčbě a následně chtěl všechny kontakty okamžitě ukončit, že prý mu je ve své samotě nejlépe a že už si života užil, že nyní žije jen pro práci a svoje soukromí. Jenže vím, že práci co nyní dělá je úplně jiná než dřív, jinde, a sám řekl, že se starými známými se nestýká, že jim dal svobodu a neotravuje je svými problémy, ale já mám pocit, že je to jinak, dal jim svobodu, aby se nemusel před nimi zpovídat nebo stydět. Nic jim vysvětlovat, ale já jsem jej dřív neznala, tak mne mrzí, že mne vyhání ze svého světa.
Povídal, že práce jej moc baví, ano je to tříska, která jej nyní drží nad vodou, že prý chodívá domů moc unavený, jde třeba hned navečer po práci na dvě hodiny spát a teprve pak se stará o chod své domácnosti. Vím, nikomu se nedá poručit aby vás měl rád, ale proč to píši, začínám pít. Dřív jsem si nemohla dovolit z rodinného rozpočtu koupit láhev, nyní ano. Byt máme zařízený a rodinné dovolené už se nekonají. Problém mám jen s tím, že po zkušenostech se svým bývalým mám k pivo a tvrdému alkoholu odpor, mohu jen víno a to mám ještě v sobě nějakou pojistku, po 2-3 deci mi to přestane chutnat, takže se mi ještě nepodařilo opít tak, abych zapomněla.
A proč to tady píši. Myslíte si Vy co máte léčení za sebou, že je vítězství nad situací uzavřít se mezi 4 stěny domova. Mám blízko k dětem, a to nejen svým, dovedu naslouchat a chtěla bych mu pomoci. Nejde mi o něj nyní jako o partenera do postele, ale jako o kamaráda, který mi vstoupil do života a já mám pocit, že i když abstinuje ještě se se vším nevyrovnal ač se hrdině tváří že ano. Napíšete mi někdo, že uzavření se do své samoty není výhra, či jak moc se mýlím, jaké máte zkušenosti s reakcemi svého okolí po návratu z léčebny. Jitka sjok@seznam.cz
Uzavřít se je porohra…Pokud člověk sám sebe nepřijme i zchxbami kterých se dopustil, bude se za sebe a svou minulost stydět, prohrává…
Samosebou, že není třeba všude vykládat na potkání o své závislosti..
Je třeba ji přijmout jakou svoji součást, nemoc…Na rozdíl od rakoviny, je závislost nemoc, ze které se uzdravíte…
Co se týká Vašeho pití, obávám se, že si zaděláváte na problém…
Žádný chlap nestojí za to, aby jste se kvůli němu propíjela do zapomnění a letargie..Po vystřízlivění se dostaví výčitky, deprese…D
Cesta ven je daleko horší, než zklámání v lásce…
Těžko radit, těžko soudit Váš příběh, osobu..
Ahojki,
tento komentář směřujě spíše k lidem kteří se léčili at už ůspěšně nebo neůspěšně v červeném dvoře.Děláme přednáški o drogách v různých školách a vás bych se chtěla zeptat zda by jste neměli zájem spolupracovat,šlo by tady pouze o to že by jste s námi udělali rozhovor,možno i v anonymitě,a my by jsme je potom přednášeli na těch přednáškách,pomohli by jste mnoho lidem,a hlavně těm kteří jsou v tom období kdy získávají o drogách velké informace a někdy je chtějí vyzkoušet,tímto bychom jim v tom chtěli alespon minimálně zabránit a to tím že by se dozvěděli o osudu těch druhách kteří to zvládli nebo se kymácejí dál.Prosím ozvěte se na můj mejl pokud budete mít zájem Dupinka.9@seznam.cz ….. Budu se na Vás moc těšit a držím všem palečki,at se Vám to podaří ahojki Olča
Ahoj všem,
ačkoli sedím v práci u počítače téměř každý den, tak jsem se na stránky pěkně dlouho nepodíval=ostuda.Myslím na Vás všechny často (na terapeuty i pácoše) a vždycky si vybavím, jak moc jsem Vám a pobytu v „červeňáku“ vděčný za to, že jsem si to mohl v hlavě tak nějak porovnat.Abstinuji,mám zase rodinu,malá roste jako z vody,má ráda svého taťku a je po něm už i užvaněná :-)), zdravím především komunitu A a „potůčky“ a celý terapeutický tým, ale taky pí.Slavíkovou,p.Čermáka a vůbec celý červeňák.Dnes jsem se dozvěděl o sjezdu a samozřejmě přijedu rád a s celou rodinou.Pozvánka sice nepřišla styďte se :-((,ale mám své zdroje :-)) tak ještě jednou všem přeju hodně sil,výdrže,pevné vůle a potom trpělivosti v dalším životě.
Ahojj lidi nelidi,,,ja jsem kluk ktery se lecil pouze dvakrat,,v cervenym dvore.Musim rict ,,ze v urcitych vecech mi to pomohlo,,jinak jsem cistej uz 4mesice,a 4 dny je to fajn pocit,,,aqle nemam takovou podporu jakou bych potreboval,,tak ze se asi opet odhodlam a vyrazim na LECENI,,Dik za piozornostt,,Dik Millo
Včera mi přišla poštou pozvánka na sjezd. Okamžitě jsem vyplnil přihlášku a teď už si jen přeju, aby 5.září bylo co nejdříve. Léčbu jsem ukončil včervenci 2005 a byl na obou sjezdech, které se od té doby konaly. Pořádání takových setkání abstinujících závisláků považuji za báječný nápad! Přestože se sjedou lidé ze všech konců republiky, muži, ženy, mladí, i starší, nevyučení, vyučení, středo i vysokoškoláci, všichni jsme si zde zcela rovni, protože máme jedno společné. Poznali jsme na vlastní kůži co znamená, když se z člověka stane závislák a pak ze závisláka abstinent. A na toto společné téma, vypuštěni po léčbě každý jeden z nás, jak já říkám do volné přírody, si většinou nemáme s kým popovídat. Otevřeně, na rovinu a bez zábran lze, podle mne, o těchto
věcech mluvit jen mezi námi. A právě proto sjezd tak vítám a tolik se na něj těším. Do té doby zdravím všechny, kteří mi v Červeňáku pomáhali při léčbě a taky všechny pacienty, s nimiž jsem se v léčbě a na svých 5 opakovačkách setkal.
Zdravim Cerveny Dvur-
-byl jsem u vás v roce 2003-
často si vzpomínám na dobu kdy jsem u vás válčil sám se sebou-a někdy i s vámi 🙂
-bylo to nutné a hlavně to mělo smysl-za což jsem vám všem moc vděčný.
mějte se fajn..
váš Mirek Svoboda
23.8.2008 to bude už 5 ,,slovy pět“ let co jsem čistej.lidičky z červeňáku mi strašně(oblíbené to slovo našeho šamana p.čermáka)pomohli a ukázali cestu.po absolvování němčic,jsem zůstal ve strakonicích.mám rodinu a roční dcerku. děkuju za šanci všem terapeutům,hlavně těm, kteří se kvůli mně zapotili nejvíc na Áčku.radek
Zdravím všechny pracovníky léčebny,zdravím všechny léčící se pacinty, hlavně Hruškovu skupinu, existuje-li ještě . ale já abstinuji,letos 30 let a jsem tomu velice rád.Vzpomínám s úctou a vděčnotí na pobyt u Vas, počítám to jako nový život.
Zdravím všechny ze skupiny a máte-li přístup ma internat,můžete m i sdělit své dojmy,mám mail : mudr.thruska@volny.cz budu i vděčný za zprávy ,určitě budu nyní již stránky hlídat a těším se na zprávy ,le rozhodně se těším,a to moc,na sjezd ,kterými loni chyběl tom.
Moc Vás tu všechny zdravím. Nedávno mi otec poslal stažené stránky Červeného Dvora. Mile mě překvapila diskuze všech, kteří mají jakoukoliv spojitost, ať přímou nebo nepřímou, s léčebnou. Rád jsem si všechny komentáře přečetl a byl mile překvapen, když jsem tam zahlédl známá jména s informacemi o tom, jak se jim daří a že jsou v pohodě.
Jsem pacient, který musel nedobrovolně léčbu přerušit a nastoupit výkon trestu odnětí svobody. V léčbě jsem byl nejdřív v Bohnicích a následně jsem po třech měsících úspěšné léčby přestoupil do Červeného Dvora. Tady jsem nadále pokračoval v práci na sobě sama. Léčba v Červeňáku mi dala spoustu rad do života a jsem za to moc rád. Tímto chci i poděkovat celému terapeutickému týmu odd. B. Strávil jsem v léčebně 2 měsíce v období od 12.12.2006 až do 9.2.2007. Dokonce jsem se stal na den důvěrníkem, ale moc dlouho jsem si toho neužil a přijeli si pro mě se zatykačem.
Zbývá mi rok do konce a i přes všechny ty útrapy se pořád držím. Nyní jsem v Plzni na Borech, na oddělení hodně podobném léčebně. Zde se nachází Toxi oddíl, kde na sobě můžu i nadále pracovat.
Přeji Vám všem hodně úspěchů a zdaru. Rád na Červeňák vzpomínám. Pokud byste mi někdo chtěl napsat, budu jedině rád a určitě odepíšu. Mějte se všichni moc fajn a držte se tak, jako se držím já a spousta těch, co změnila svůj život. Je to boj, ale dá se vyhrát!
Zdravím pana primáře, pana PhDr. Vlniešku (moc mi pomohl), pana Smíška (ten mě taky moc nešetřil), staniční sestru Kamilu. Také zdravím pomocný personál a všechny ty, co bojují s krutou nadvládou závislosti. Přeji Vám všem pevné nervy a výdrž! Vzpomínám na Vás a držím palce.
Tento příspěvek sem za mě napsal můj táta (i jemu za hodně děkuju), je opsaný z mého dopisu. Když mi napíšete na email, obratem ho dostanu v dopise a já odpovím už sám na poštovní adresu. Díky.
Martin Krutský
krutskyM@seznam.cz
Zdravim Cerveny Dvur (komplexne) a vzpominam.(Nebat se patosu, napsal bych „s laskou“…). Lecbu jsem abs. v r.1997 (cca cerven-listopad) na odd.“A“;prim.Kubicek,pi Kovarova,pi Petrakova+skvele sestricky,jejichz jmena si jiz bohuzel nepamatuji+pratelsti prac. terapeuti (za vsechny p.Kovar). Dale vyborna kuchyne (pani s prezdivkou“Hata“) + krasne prostredi zamku, parku,(tam jsem prolil potu…) a sirokeho okoli + mix s devcaty (ta moznost predvadet se), to jsou atributy, ktere mi pomohly vybabrat se ze zavislosti. Ted, kdyz jsem objevil vase stranky,(a pro sebe internet),rad bych vyzval kolegy(ne) z lecby,at se mi ozvou na ivan2592@seznam.cz Take na vas moc rad vzpominam! Diky C.D. I.Sklenar
Pro Váženou slečnu,maminku a skvělou ženu-Markétu Ivančovou……buď dobrý….né hele,já být v pohodě akorát nevědět kdy být sraz a né a né se dovolat tak kam chtít…snažit se být zábavný né se to moc dařit……
teď vážně…sraz s mojí drahou plánujeme a budeme rádi když se uvidíme i s tvým přítelem a hlavně svištěm…
Právě jsem v práci a hrozně mě bolí hlava,jsem relativně v pohodě,akorát jsem mluvil s právníkem a podali jsme odvolání k soudu ohledně pokuty za jízdu „načerno“ z roku 1996—úlet NE!!! pejsek roste jako blázen,je mu 7 měsíců a váží 31kg. jsem zvědavej kam až poroste,pomalu likviduje byt. teda postel—asi nás z postele cítí a když je občas doma sám,tak jí likviduje. Ale jinak ho máme HROZNĚ rádi. Splnil jsem si takovej malej velkej SEN.
Nevím jak zbytek lidí tady,ale já si často vzpomenu na Libušku a moc mě mrzí,že jí nemůžu říct—že jsem jí poslechl a letos jsem už podruhý byl v Itálii,bylo to super,sice pršelo,ale to bych ani nebyl já kdyby jsem si na všem nenašel něco…WAU docela jsem se rozepsal,tak raději budu končit….majte se dobre a ááááhoj
Lukáš
Ahoj Luky nevim jestli jsi me jeste pamatujes ale byly jsme spolu v lecbe roku 2006 na oddeleni C.Ctu si,ze jsi v pohode tak to je dobre,ja abych se priznal tak od te doby co jsem ukoncil lecbu tak jsem taky a funguju tak jak mam.Napis mi na meila jestli jsi vzpomenes kdo jsem cus Jara Cermak
Zdravíme všechny.Konečně Nám začíná léto a to je čas na nějakou pěknou dovolenou.My se s Hankou a s malou chystáme do Krkonoš za mojí rodinou.Opět holkám ukážu Naše krásné kouty hor a tak snad se jim tam bude líbit,jako vloni.Co se týče sjezdu,tak moc rádi přijedeme.Sjezd jsem zažil,jako pacient a tak rád i s Hančou přijedeme,jako Abstinenti.MOC POZDRAVUJEME ODDĚLENÍ B.VŠECHNY SKUPINY,ALE NEJVÍCE HRUŠKY A VŠECHEN PERSONÁL.AHOJDA Michal a Hanka
pro výše uvedeného( Zwratka)…tvé motto mě tak dojalo, že jsem se z toho vážně po…….:)))…..Vážený pane abstinente..a koukej se ozvat ty mluvko :))
Ti, kdož si nepamatujete termín konání sjezdu si jistě vzpomenete, kam stačí zavolat, abyste se vše potřebné dozvěděli (:-). Budeme rozesílat pozvánky, je však pravděpodobné, že na některé z Vás „zapomeneme“ = budou potíže s adresou apod., tak se na nás nezlobte, a jestli se Vám daří abstinovat, přijeďte.
Je to uz dost davno, ale stale na Vas nemozem zabudnut.
Ked si pozeram fotogaleriu citim smutok i radost. Ale predovsetkym nekonecnu vdaku.
Je mi strasne luto p. Petrakovej.
Posielam vela pozdravov Vam p. primar, Mirke Hovorkovej a vsetkym, krori sa rozhodli ziskat spat svoju slobodu!
Nazdar ABSTINENTI……
Chci pozdravit hlavně odd,C paní Hovorkovou a doktora Bohouše Dejmka
moje motto zní….hlavně se z toho neposrat….čau
Letos to bude pět let, co jsem prožila úžasné tři měsíce v Červeném Dvoře, díky celému týmu pana Dvořáčka jsem zdravá a šťastná, žiju a raduji se z každého dne, Děkuji Vám pane Vlnieško, a na podzim se moc těším nashledanou. S úctou Vaše Daniela
Ahoj,
nejsem závilá ani jsem nikdy nebyla. Po přečtení těchto vzkazů Vám všem držím palce abyste v abstinenci pokračovali.Je to to nejlepší co pro sebe můžete udělat. Moc Vám to přeju, protože můj přítel se už několikrát léčil, abstinoval, ale nadarmo.Jeho bývalá přítelkyně ho vždy zatáhla na to dno.Teď spolu bojujeme proti té nejhorší droze a zatím netuším, jestli úspěšně.
Hodně štěstí v „Novém životě“
Mnoho pozdravu pacientum i personálu v současné době přes rok abstinuju a často si vspomenu.Především zdravím paní Nožičkovou a paní Nohejlovou.
Ahoj všichni,
už je znám datum konání letošního srazu abstinentů?
Zdravím všechny účastníky léčení v Červeném Dvoře…ale nejvíce mého přítele, nejlepšího kamaráda, milence a lásku, L.M., který u vás nastoupil léčbu 4.6.2008….Držím paleček, aby svůj boj vyhrál a my jsme mohli jít životem dál.A stále věřím, že NEJPEVNĚJŠÍ CHARAKTERY JSOU OCEJCHOVÁNY JIZVAMI……Věříme v tebe….Gábina a Dominiček
Ahoj. Jsem v kontaktu téměř pořád po emailec, ale včera jsem byla na výroční komunitě v Nové Vsi a dozvěděla jsem od šéfa, co spravuje tyto stránky, že tu něco existuje..Takže všechny zdravím, celý slavný červeňák a jediné co mě napadá, jko že bych tu mohla pro vás všechny zanechat je : Lidi, mějte k sobě úctu….myslím, že se na to v léčebně zapomíná…těším se na slet 🙂
Mnoho pozdravů celému Červenému dvorečku, mému oddělení B zvlášť, jsem neustále s Vámi, moc na Vás na všechny myslím, a na podzim nashledanou. Sraz abstinentů nezvládnu, ale v říjnu se určítě uvidíme. Mějte se sluníčkovatě.
Všichni moji blízcí a nejbližší.
Ahoj, tak jsem se po nějaké době zase dostala na „naše stránky“, je mi nějak smutno, tak si pročítám odkazy, lidičky držte se zkoušejte to a buďte k sobě hodně tvrdí, mluvte o svém problému a poslouchejte ty, kteří Vás mají rádi. Začíná se tady hodně psát o sjezdu, ráda bych se tam podívala, ale unikla mi informace,kdy se koná. Ještě malá prosba, jestli je tady někdo ,kdo se léčil na odd. B v období 04-08.2006 napište mi na adresu marie.mikes@seznam.cz, ráda bych sehnala informace o určitých lidech, ale strašně ráda si „pokecám“ se všemi, kdo si na mě alespoň trochu pamatují. Tak díky a hezké léto všem.Marie
jo a prosila bych taky,jestli se mi můžete někdo ozvat, kdo jste se se mnou léčili,kohoutova.bara@seznam.cz,díky papa,budu ráda za každýho
ahojky všichni,před měsícem to byl přesně rok,kdy jsem vylezla z toho krásného zámečku, stále se v duchu vracím na chvíle strávené právě zde. Vím, že kdykoli budu potřebovat pomoct, tak se mohu obrátit na pana doktora Dejmka, a všechny nejen z terapeutického týmu.Pokaždé,když jsem to potřebovala, tak se tak dělo, proto bych vám všem chtěla moc poděkovat, ani nevíte,jak moc si toho cením.moc se těším na sjezd a snad teď dorazím na opakovačku.všichni,kdo se rozhodujete najít novou cestu, začněte právě zde, když budete jen malinko chtít, tak opravdu nebudete litovat a dostanete péči o jaké si můžete nechat jen snít.
Zdravím všechny,
můj přítel loni touto dobou absolvoval léčbu v Červeném Dvoře (závislost na Pervitinu), kterou několik dní před nástupem do komunity nedokončil. K mému překvapení si velmi rychle našel práci a makal na sobě. Často na vás vzpomínal a mě poučoval :-).Dnes se dívám na člověka, který zase padá dolů. Nedokážu mu pomoci, protože on problém nevidí a kdykoli dojde na toto téma, je nepříčetný. Často mu připomínám dobu u vás i pana terapeuta, který ho „mučil“, ale přesto ho ztrácím.
Všem kteří bojujete s vaším démonem (ať už má jakokoli podobu) moc fandím. Protože každý den abstinence má cenu zlata. Mluvím z vlastní zkušenosti. Tak se držte!
Těšíme se na vás na všechny na sjezd, bude to fajn, přijeďte..
ahoj lidičky zitra ma nastoupit do červenyho dvora mu braca.jde tam už po2.doufam že se vyléčí a bude zase všechno fajn.a jinak bych všem kdo tam je nebo se tam chysta,rozmejšli jestli tam pude.at tam de a vydrží až dokonce.a uzdravi..pa pa
P.S: MC O.B. ozvi se: s.bilko@seznam.cz mám služební auto, tak přijedu kamkoliv. třeba i do Znojma 🙂 peace bro …
čaw. tuto středu jsem asi po dvou letech navštivil červeňák. sice jsem byl jen v parku a na šneku, ale i tak se mi vybavilo dost vzpomínek a zážitků. bohužel jsem měl málo času a nestíhnul jsem navštivit sestřičky a terapeuty na odd. „B“. což mně celkem mrzí. zdravim personal odd. „B“ a bývalé pacienty, s kterýma jsem stravil v červeňáku 5 měsíců.. taky přeju všem, aby to dotahli do zdarného konce a vykročili do new life, „pravou“ nohou. personálu přejí hodně trpělivosti a staniční Kamilce všechno nej., k nastávajícímu svátku .. kytku přivezu při přiští návštěvě. 🙂 mějte se a nezlobte 🙂
pro Adélku Bendovou,
Když jsem byla v léčebně, jediné co mě drželo nad vodou byl můj přítel, kterého velmi miluji a velmi si ho vážím a nikdy mu nepřestanu být vděčná za to ,co pro mně udělal. Žijeme spolu 16 let a polovinu z toho jsem propila a on mi pomáhal se z té závislosti dostat a podařilo se. Pro pacienta je domácí zázemí podle mě velmi důležité, poznala jsem to na vlastní kůži a mohla jsem srovnávat. Když budete mít příležitost být s ním třeba na rodinné nebo jiné terapii využijte toho, můj přítel se zúčastnil hodnotící skupiny a opravdu viděl problém závislosti úplně jinak a asi na ten zážitek nikdy nezapomene. Tak moc držím palce ,Adélko. S pozdravem Marie Medková
Ahoj tady Katka,jdu se léčit do Červeného dnora.Jsem mamana paradniho kluka a chci mu v živote jit prikladem.Zavislost ale neti to,co mu chci predat.Držte mi palce i ja vám moc fandim a tak trochu zavydim všem,co to zvládli.Gratuluju vam
Srdečně zdravím Teratým!
Především oddělení B !Danu(Nejvrchnější),Vendulku(Zářící),Magdičku(nejhodnější ženskou na světě),skvělou Kamilku(staniční) a samozřejmě pani doktorku,doktora a magistra.Zachránili jste mi život(nebo prodloužili?)Jste dobrý!
Nikdy nezapomenu!
M.K
Ahojda všichni.Naše poslední komentáře sem nebyli zařazeny,pač jsme pozdravili několik lidí a zveřejnili jejich jména,tak se omlouváme.Zdravíme tedy všechny,co Nás znají a doufáme,že se drží a stále abstinují.Teď v červenci to budou dva roky,co Abstinuju a Hanka v říjnu a tak Vám chceme napsat,že začátky byli opravdu těžké.Chutě byli veliké,ale když máte někoho,koho máte rádi,tak se to zvládnout dá a hlavně to chce bojovat.My s Hankou jsme moc rádi,že Naše rodiny jsou šťastné a začali Nám už věřit a pro Nás je to moc fajn pocit,když rodinu vidíme se opět od srdce smát a hlavně o minulosti Nám nic nevyčítají.Hlavně nechce nic podceňovat a řešte věci naférovku.Pak uvidíte,že je to daleko lepší,než to obcházet o to je to pak horší a ztratíte tím tak důvěru svých nejbližších,jako jsme jí ztratily my před těmi skoro dvěma lety,ale pak jsme se rozhodli podstoupit ten Náš boj a jely do Červeňáku,kde jsme se poznali a jsme spolu do dneška.Lidičky držte se,bojujte a nic nepodceňujte.(hlavně doléčovák).
ZDRAVÍM VŠECHNY,PROČETLA JSEM SNAD VŠECHNY KOMENTÁŘE NO A JE MI DO BREKU,PŘED TÝDNEM TAM ODJEL MŮJ PŘÍTEL SE KTERÝM JSEM ROK,JE ZÁVISLÍ NA PERVITINU A TOHLE JE JEHO PRVNÍ VELKÁ ZKOUŠKA,JE TO PRO ME NESMÍRNĚ TĚŽKÉ,NEBÍT S ČLOVĚKEM KTERÉHO MILUJI,ALE DRŽÍ MĚ VÍRA ,ŽE BUDEME ŽÍT NORMÁLNĚ ,SPOKOJENĚ,SPOLU,BEZ PROBLÉMŮ A BEZ PERNÍKU….PŘEMKU JSEM TU JEN PRO TEBE,VĚŘÍMTI,MILUJI TĚ A ČEKÁM TU NA TEBE!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!JENOM TVOJE ADÉLKA
Dobrý den, je to již přes rok, co jste na stránkách Červeného dvora zanechala vzkaz ohledně léčby Vašeho přítele, který byl závislý na pervitinu. Jen by mne zajímalo, jestli byla léčba uspěšná. Naprosto stejná situace bude za pár dní čekat i mne… Děkuji S pozravem Adriana
m.c.OB ~ napis~winz@seznam.cz.nebo zavolej~604928919.tom z chomutova
Zdravim vas,vsechny v cervenem dvore.Lecil jsem se v lete 2006,lecbu jsem vsak nedokoncil vratil jsem se do chomutova a fetoval dal.pred rokem jsem potkal divku,ktera mi moc pomohla,jsem cisty,zamiloval jsem se.Dekuju terapeutum,protoze se ridim vasemi radami.Rad vzpominam na cervenak!je to tam strasne krasny a prijemny!planuji se svou pritelkyni vylet k vam do cerveneho dvora tuto sobotu 17.5.08
Jo Tomášku,tak ty jsi už čistý kvůli Markétce jo??Co takhle šáhnout si do swědomí a zamyslet se a powědět prawdu…nejsi ani zamilowanej,ani čistej,ty jsi přesně ten důkaz toho,jak wypadá smažka…promiň,ale je to tak…čau
ahoj lidičky! nemužu se dostat do soukromých fotek.Přitom jsem jich tam já sám nafotil asi 600. Léčil jsem se od listopadu 2006 do března 2007 u PhDr. Dejmka na céčku u Havlínu. Pomužete mi někdo? Zároven prosím svoje spolupacienty,především Tebe Káčo,aby se mi ozvali.Díky moc a přeju Všem hodně štěstí Míra Tyller666@centrum.cz
Vážení přátelé,
chtěl bych Vám ze srdce poděkovat za pomoc, které se mi u Vás dostalo. Díky získané disciplíně a Vašim léčebným metodám jsem se zpátky navrátil do společensko-rodinného života. Děkuji za součinnost při záchraně rodiny!!
Nikdy na Vás nezapomenu…!!!
Váš Mirek
Hezký den, pracoval jsem v Červeňáku jako civilkář v letech 2001/02 a od té doby, co jsem ho opustil mne stále provází 🙂 Tak jako vás všechny, ať chcete nebo ne. Pracoval jsem 5 let v Bohnicích na akutním neklidu (defacto psychiatrická JIP) a dost často se mi do rukou dostávali expacienti z Červeňáku, kteří podlehli svým démonům a to v takových stavech, že je nezvládali ani na Detoxu či v base. Stále potkávám abstinující i neabstinující červenodvorské nejen po Praze, ale např. i v Londýně, stále se dostávám do situací, kdy si na Červeňák vzpomenu a z toho co mi dal (a nejen díky skvělému týmu) těžím dodnes. Teď pracuji na nové psychiatrii v UVN a znovu posílám pacienty dolů, na jih. Takže milí pacoši- využijte šanci (i se skřípěním zubů) kterou vám nikdo nedá zadarmo a milý personále (minulý i současný) díky za všechno a držte se!
P.S. Vím, že v tomto ohledu jsem slibující plašmuškou, ale pokusím se s počínajícím létem přiject na návštěvu (ač bojím se té nostalgie).
Ahojík!!Tvůj mail mě velice zaujal!!I já jsem byla členkou,ale jako pacient této léčebna!!Prošla jsem si ůplně vším!!Včetně neklidů v Beřkovicích!!!!Mám po 4 léčbě!!A momentálně ůspěšně abstinuji!!Začínám se chytat a snad mi to bez drog a potom bez alkoholu vydrží!!!!Díky takovým lidem jako jsi ty a ostatní a samozřejmě díky mojí rodině a všem co mi pomáhali!!!Momentálně dělám kurz ošetřovatelky!!A mým snem je stát se členkou nějakého týmu!!!Nejlépe někde kdekoliv na psychiatrii!!J e to můj životní cíl!!Možná si dodělám i zdrávku,od příštího roku,ale to jěště uvidím!!!Pokud by jsi o něčem věděl!!Mám spousty zkušenosí jak ze život atak z práce!!Jsem z Ústí nad Labem j emi 26 let a jsem nakonec vyučená jako kadeřnice!!pokud jsem tě alespoň trochu zaujala!!!Můj mail je clairlove@centrum.cz!!!Nebo odepiš sem!Pokusím se to najít!!Jinak vzkaz všem!!Lidi stojí to za to!!I když ze začátku!!To je v zapomenutí a v nepřipustění si to!!!Papa všem!!
čabas lidičky.21.4.08 mám nástup do Č.DVORA.těšim se na nový lidičky.držim všem palce.držte se.sem měsíc venku z basy a nezvládl jsem to.:OPĚT.chci už se dát konečně do cajku a věřím,že svojí silou s vaší pomocí mám šanci konečně uspět.ZDRAVÍ VÁS BEDLON
i ja moc dekuji terapeutickymu tyma zato ze jsem pres pul roku cista moc mi pomohli.hlavne p.matouskova.dekuji moc ikdyz jsem radne lecbu nedodrzela a po dvouch mesicich jsem sla domu.tak jsem se chtalla zeptat jestly bych na opakovacku.mam v posledni dobe cerne myslenky a potrebovala bych vasi pomoc dekuji moc
je to tam uplne na ho… terapeuti mne tam nemneli radi hrajou si tam vojnu.ale ječnom hrajou.zlata pl dobrany
Zlatý Dobřany?To nemyslíš vážně,že ne?TO JE JEDNO VELKÝ PSYCHO TAM!Absolutně nechápu,že něco jako jsou Dobřany,,může vůbec takový léta fungovat….Ty co tam dělají,,ať se stydí!!
Ahoj, tak dneska jsou to dva roky ,co se za mnou na 4 měsíce zavřela brána léčebny, abych z ní vyšla jako nový člověk, který se pořád drží. Zdravím všechny co mi tak moc pomohli, terapeuty i spolupacienty. M.
Zdravým všechny minulé a současné pacienty a taky personál. Občas kouknu na tyto stránky a jsem moc rád když tu vidím jméno někoho koho jsem poznal při mé lečbě(06-12/2006).
Měj te se všichni kráásně, užívejte si jara a někdy zas ahoj.
Dnes je tomu přesně rok, co jsem s drobnými potížemi ukončil půlroční léčbu v Červeném Dvoře. Léčba to byla moje první a pevně věřím, že byla i poslední. Pobyt v Červeném Dvoře byl pro mě zlomový a nebylo za celý rok týdne, kdy bych si na Červeňák nevzpomněl. Můj život se zkvalitnil a to ve všech směrech. Musím přiznat, že za svou dosavadní abstinenci vděčím hlavně signálům a radám, které jsem od terapeutického týmu dostal a také Zlatce a dětem. Vím, že mě čeká ještě dlouhá cesta, ale mám našlápnuto správným směrem. Pobyt v Červeném Dvoře bych chtěl doporučit všem, kteří si již uvědomili, že svůj život chtějí změnit. Závěrem bych chtěl pozdravit celý personál Červeného Dvora, poděkovat a popřát jim hodně sil a trpělivosti a vlastně také štěstí a zdraví :-))) VENI VIDI …
Dobrý den.
Úspěšně jsem ukončila léčbu v Červeném Dvoře a musím říct,že není dne,kdy by jsem si naň nespomenula.Tam jsem poznala,teť už svého manžela a navzdory těžkostem a různým úskalým ten náš společný život zvládame,samozřejmně je propojen abstinenci,která nás na naši společní cestě životem doprovází.Tímto chci moc,moc poděkovat celému terapeutickému týmu a zároveň popřát hodně dalších,jak osobních,tak profesních úspěchů.Díky své abstinenci jsem začala nový život a moje obrovské díky patří pánovy doktorovy Vlnieškovi a celému týmu oddělení B.Léčbu jsem absolvovala na přelomu roku2006-2007.Domů jsem šla 14.února2007.Datum zmíňuji proto,že kdo tam toho času byl a absolvoval léčbu,si možná pamatuje PETRA K. z ČESKÝCH BUDĚJOVIC.Byl to takový smíšek.Chci jen vám všem,kdo si naň pamatuje zdělit s hlubokým smutkem v srdci,že dne 16.07.2012 se konal jeho pohřeb.Bohužel svůj boj s tím proklatým alkoholem prohrál.
Vy,kteří přemýšlíte o léčbě…neváhejte a hlavně jí chtějte,mepřemýšlejte!Stratiť vše,anebo vyhrát???
Moc Vás zdravím,
jsem ráda, že se Vám daří a zvládáte těžkosti života.
Petra K. si pamatuji, věřte, že je to smutná zpráva i pro nás.
Opatrujte se a zase se brzy ozvěte.
PFB
Pozdravujem všetkých ktorí sa na Červenom Dvore podrobili liečbe v jeseni 1985. Je tomu neveritelných 23 rokov, som rád , že som mal tu možnosť uskutočniť liečenie prave u vás. Som ešte radšej , že dodnes som abstinujúcim alkoholikom a to prave vďaka vám . Som rád , že som opať dostal šancu stať sa skutočným človekom , bez problémov , ktoré som musel znášať. Ďakujem a želám veľa úspechov všetkym , ktorým sa podarilo to čo mne a ktorí sa tešia zo života ´tak, ako ja.
Dobrý den mám dotaz co je to ta OPAKOVACˇKA?
opakovačka to je že po určité dobe po dokončení léčby se tam vrátíte na 14dní mužete i snekym y yrodiny
Všechny srdečně zdravím a touto cestou dávám také o sobě vědět,že úspěšně druhým rokem žiju střízlivě.A za ten úspěch a podporu vděčím i Vám,v Červeném Dvoře.
Přeji všem pacientům celého Červeného Dvora radostné přivítání jara a jarního sluníčka. Otevřte svá sdrce i duši, nebojte se uvěřit, že hřeje i pro Vás,a že Vám stále drží Vaše místa tam, kde si přejete. Všechny terapeutické týmy Vás o tom přesvědčují dnes a denně. Přeji oběma stranám vzájemnou a bezmeznou důvěru.
Ahoj Danielo,
známe se z Bobrovníku, chodím za tebou z lázní s Pavlem. Neozývám se, protože mi ukradli mobil a tím jsem přišla o telefonní čísla. Zkoumám tady podmínky léčení, protože už su z chlastu naprosto v prdeli. Pokud se k tobě zpráva dostane, ozvi se. Hanka
vzkaz pro Marii Medkovou: prosím, ozvěte se mi na email: maagdaa@email.cz, myslím, že máme společné známé a nevíme o tom.
Dnes jsem se poprvé dostala na tyto stránky a jsem moc mile překvapena, kolik lidí se k vám do Červeňáku v duchu stále vrací.Já patřím mezi ně. V léčebně jsem byla v období od 15.4.06 do 18.8.06 a zbavovala jsem se závislosti na alkoholu. Jsem už dva roky čistá, abstinuji a nedělá mi to vůbec žádné problémy a to jsem se vrátila ke své původní práci, pracuji jako provozní vedoucí restaurace. Strávila jsem 4 měsíce na odd. B a stala jsem se i důvěrnicí Novotňáků, první dva měsíce jsem probrečela ,ale pak jsem začala léčbu vnímat jinak než jako vězení. Začala jsem na sobě makat a stal se ze mně jiný člověk a to fakt jenom díky panu doktorovi Vlniškovi, kterého jsem se bála tak, že na mě jenom promluvil,měla jsem slzy v očích, Ten strach se ale změnil ve velikou důvěru a obdiv k němu a k práci, kterou se svým týmem odvádí. Tak tedy ještě jednou děkuji pane doktore, páni magistři, sestro Kamilko a celý týme a taky vám paní Hynštová, za to kdo jsem a za to, že jsem našla sama sebe a smysl života.Pan doktor nám říkal, že jsme si vůli prochlastali a zbývá nám jen disciplina a tvrdý dril a měl pravdu.
Nikdy nezapomenu na výstup na šneka, kam mě doprovázel David a na ostatné spolupacienti, třeba Lukáše M., to byl nešťastný kluk, a co Jarda S., neozve se mi? Na závěr přeji všem, kteří prošli peklem závislosti a abstinují strašně moc štěstí a síly a těm co to nejde říkám…“běžte do toho znovu ono to potom fakt stojí za to…“ Tak papa všichni M.
Ahoj Marusko predem se omlouvam ze ti tikam! Ctu si tu ty vase ohlasy a jsem znich mile prekvapen.Me je 22 let a jsem zav.na alkoholu a hracich automatech a tak jsem zazadal o pomoc u sveho doktora protoze moje chovani uz nejde zvladat! Parkrat jsem si uz chtel vzit zivot a taky jsem nasekal plno dluhu! U doktora uz to mam vyrizeny a ted uz me jen ceka vysetreni na psich.v Ceskych Budejovicich no a pak snad nastup do toho krasneho a prijemneho prostredi co tu ctu!! Ale kvuli tomu ti nepisu! ja mam z toho strach a nevim jak to tam budu zvladat protoze jsem hodne uzavrenej do sebe a ani moc nekomunikuju s okolim a mam strach z toho ze si tam nenajdu pratele!! Jinak gratuluji k abstinenci a drz se snad to dokazu taky!! AHOJ Mila
Miloslav142@seznam.cz
Ahoj Mílo, jsem moc ráda, že jsi se obrátil na mě, i když jsi hrozně mladý, tykat mi můžeš, když mi ještě napíšeš, budu moc ráda, ale když si vezmu, že mám stejně starou dceru jako jsi ty, jde mi mráz po zádech.Strach máš a to je přirozené, jen to dotáhni do konce! Čeká tě moc práce a hodně dlouhá cesta. Měla jsem úplně stejný problém jako máš ty, ale neboj se. A přátele si najdes, i když vlastně budeš hledat sám sebe, já jsem si v léčebně přátele nenašla a ani je nehledala, bála jsem se zklamání a hlavně potom zase rozloučení, Ale jsem si jistá, že tam budou lidi, kterým nebudeš ukradený a uvidíš, že nakonec tam určitě bude někdo na koho nikdy v životě nezapomeneš. Budu ti moc držet palce, ono se to zdá dlouhý, ale není a ten pocit na šneku se nedá popsat, to se ti vrátí sebevědomí a sebeúcta víš. Tak ti moc držím palce ahoj Marie
Ahoj Marusko! Dlouho jsem se neozval protoze jsem lital po doktorech a nejak nebyl cas! Tak uz to mam vsechno vyrizene a uz jen cekam na dopis z lecebny az mi poslou datum nastupu! Papiry uz mam doma co si ssebou vzit atd. ale ten datum porad chybi tak cekam kazdym dnem na listonosku. Jinak preju krasny proziti velikonocnich svatku!! zatim ahoj Mila z Temelina
Cau, no tak vidim, že jsi se do toho pustil a to je dobře, zvladneš to. Jo, Mílo nezapomeň si s sebou vzít nějaké slušné kalhoty, nejlépe ne rifle a alespoň 3-4 košile třeba i s krátkým rukávem anebo hodně slušná trika třeba s límečkem, když jsou tam určité skupinové terapie hodně se dbá na to, jak jsi oblečený. Hodně štěstí. Marie
Dobrý den Maruško.
Asi po ročním odkladu a neustálých výmluv jsem navštívila tyto stránky.Moc se mi při psaní klepou ruce a pláču…Před 7 lety mi zemřel otec – sebevražda a já jsem s bratrem 2 roky pila (rum a pivo) ani do práce jsem nemohla chodit.Pak jsem se rozhodla jít ke známému psychiatrovi a ten mi předepsal Neurol – začínala jsem na 0,25 3x denně,ale nějak způsobem,se to začalo zvyšovat,pan doktor mi asi před rokem a půl předepsal Neurol SR 1mg,s tím že mám brát 2 ráno a jeden odpoledne a já po rozchodu s bývalým přítelem začala brát 4 prášky hned ráno,pak 5 prášků hned ráno po probuzení a nyní jsem jak kdy na 5ti až 8,podle situace,stresu a úzkosti.Dlouho jsem se odhodlávala to panu doktorovi říct,neboť mi už před rokem nabízel,že mohu nastoupit na léčení,už když jsem brala 4mg Neurolu najednou po probuzení.Mám stále strach a momentálně jsem na Úřadu práce,máme (já bratr i mamka) velké dluhy a nevím z čeho bych minimálně 3 měsíce platila léčení (regulační poplatek),my máme peníze jen na půjčky a „pár korun“ nám zbyde na jídlo).Nevím co mám dělat,ale dnes jsem si uvědomila,že se musím jít léčit,už to není sranda,chtěla bych děti,hodného partnera a nejen myslet neustále na léky zda mi na měsíc vyjdou.Poradíte mi,moc Vás prosím,nevím co mám dělat,jsem hrozně zoufalá a poslední dobou pořád pláču.Předem děkuji za odpověď.Jana z okr.Příbram
Ahoj Jano,moc se omlouvám že jsem se Vám neozvala, já jsem teď tak strašně v jednom kole, že si to neumíte představit. Já vůbec nevím, co bych Vám měla napsat, snad jen, že byste měla změnit doktora, který do Vás hustí prášky. Víte, peníze jsou dneska opravdový problém, také jsem pořád vedena na ÚP, ale pereme se. Představte si, že jsme měli celkem prosperující hospodu a přítel ji kvůli mě pustil – jen aby mě chránil….. Já si myslím, že kdyby jste se spojila s Červeným Dvorem a řekla jim o svém trápení, že určitě nějakou cestu najdou, protože vím, že tam mají i sociální program pro závislé a snaží se pomoci , jak se dá. Hlavně se nevzdávejte a napište jim. Já práškům moc nerozumím a závislosti na nich už vůbec, ale závislost jako taková je asi vždy stejná a proto brečte, ale jednejte a hledejte v sobě sílu a věřte mi, že tam je. Moc na Vás myslím a zase se mi ozvěte Marie
Dobrý večer.
Moc vám děkuji za email.Je pravda,že v sobě trochu síly mám,snažím se (když mám v sobě léky) řešit naši finanční situaci,ale jinak jsem zalezlá doma v posteli a nevyhledávám ani kamrády.Svému psychiatrovi jsem už o léčení říkala a řekl mi,že mi to vyjedná,ale bojím se,že nebudeme mít léčbu z čeho zaplatit,takže si stejně musím najít práci.Pokud nějakou najdu,tak budu na tom s léky stejně,bohužel.Doktor říká,že je to normální,že bývalý alkoholik přejde na léky,je to podobná závislost.Já se sem tam také napiju – když mi například dochází léky a abych „přežila“ celý den,tak piju s bratrem nebo si dám i sama pivo nebo láhev vína.Je to těžké,kdybychom alespoň neměli tolik dluhů,vše by bylo jiné.Někdy mám pocit,že nedokážu vstát z postele,nejraději bych v ní zůstala po zbytek života,ale vždy vstanu,vezmu léky a „nějak“ funguji.Do Červeného dvora jsem psala email a sociální pracovnice mi odpověděla,že čekací lhůta pro ženy je nejméně 8 týdnů.
Třeba to zvládnu sama,ale nevím,moc se bojím.Ani přítele nemám,bratr mi jen nadává,že se na prášky mám vykašlat,ale neví co to je,já mu pivo (které pije každý den) také nevyčítám.
Ještě jednou moc děkuji,že jste mi napsala.Moc Vám přeji ať brzy zase začnete podnikat – také bych si přála svojí prosperující hospůdku.Přeji hodně štěstí a napište mi,pokud budete mít čas.Děkuji.Jana
Mila Jano
dovol mi Te pozdravit a vyjadrit litost nad zivotem,ktery zijes.
Jmenuji se Vladimir a napsal jsem 2 prispevky na tuto stranku,precti si je prosim Te ,aby jsi si udelala predstavu ,jak jsem na tom byl a
nyni jsem.
Jsi na dobre ceste zacit bojovat se svoji zavislosti.Musis jit na leceni,
zachranit tak svuj zivot.
Dokazes to,protoze chces .Byl jsem na tom tenkrat moc spatne,
mohl jsem budto umrit,nebo zit.Zvolil jsem zivot a sel na leceni,sam,rodina s tim nesouhlasila i kdyz trpela,rikali,ze jsem blazen,ze se mi nechce delat,ale ja vedel ,ze jina cesta neexistuje,chtel jsem hrozne moc zacit zit jinak,nevedel jsem jak,ale
vedel jsem,ze alkohol ,geamblerstvi by mne zabilo.
Nastoupil jsem na Detox v Plzni ,pan primar Stanislav Kudrle,doktor Stehlik,sestry,omlouvam se za zapomenuta jmena,vsichni ostatni nam pacientum dali pocit nadeje,tim,ze poslouchaly nase pribehy.Nikdo nas nenutil mluvit na skupinove terapii,vse bylo zalozeno na naproste dobrovolnosti.Alkoholem ma psychyka byla
poznamenana,deprese,stres,strach,litost ,zmatek .
Zacal jsem o sobe mluvit,zacal jsem byt k sobe sebekriticky,bylo mne vzdy ,kdyz jsem mohl o sobe mluvit lepe.Slysel jsem nazory druhych,delal jsem si v hlave jasno.
Hlavne jsem byl v prostredi,kde jsem se citil bezpecne,doktori ,sestry,pacienti byli v ten dany okamzik mymi prateli,mel jsem knim duveru .
Byl jsem ucastnikem holotropniho dychani,nikdy na nej nezapomenu,to co jsem zazil bylo o mem JA,plakal jsem 3 hodiny
jako kojenec a citil ulevu ,ktera se neda popsat,mohli by jste si myslet,ze si vymyslim.
10 let co nepiji a nejsem gembler,neuzivam zadne prasky,jen aspirin
na chripku,se muj zivot zmenil.
Alkohol ,jakoukoli zavislost jsem zaradil mezi ostatni hruzy tohoto sveta,mam RESPEKT z jeho moci,nad clovekem.Zavislost mne ublizila jeste jednou,kdyz premohla me syny.
Zvladli jsme to,nezacal jsem ze zoufalosti pit,bylo to silene o to vice,
ze to byly synove,citil jsem bezmocnost,synum jsem pripominal sebe,neslo je opustit,ani odsoudit,ale prestal jsem je financne podporovat.
chteli zit lepe,mozna kvuli mne,kvuli sobe,sli na leceni.
Neberou a ja chci verit,ze to tak bude nadale.
Vim.ze mi zavisly,musime byt na sebe psi,poku chceme abstinovat.
Ja nejsem zadnej borec,pral jsem se snad jednou v zivote,pil jsem alkohol 20 let,automaty asi rok,ale staly mne dalsich 20 let.
Jsem cita,miluji lidi,syny,maminku,rodinu,prirodu,svet,hudbu,rad se smeji, i kdyz jsem jiz 14 let rozvedeny,odmitam nasily.
Jedno vim naprosto jiste.Ze nesu za svuj zivot plnou odpovednost,
lidem na kterych mne zalezi ,jsem rekl,ze jsem mel problem s alkoholem a rekl jim,jestli je jim se mnou dobre,jako mne s nimi,aby mne nenutili do piti alkoholu.Funguje to,nemuzu chtit po tomto svete,aby vsichni byli abstinenti,to,ze se jim budu vyhybat,tim nic nevyresim,ja se musim bat alkoholu a ne lidi.
Vim to,ze je mne suprove bez chlastu a opijeni se,dokazi se bavit ,smat lepe nez tenkrat a je mne fajn a je mne 50 let,ve 40 letech
jsem prestal.Netouzim jiz po kocovinach,po bezesnych noci a to vsem.
Ne ,kazde rano se probouzim strizlivy ,citim vune,ktere jsem drive necitil,vim co mne kazdy den ceka,vim,ze mohu svuj zivot ridit ,co od nej mohu cekat,mohu se sam sobe rano podivat do oci a rici si
Vlado ,tak Te preji hezky den a on skutecne hezky,nebot ja urcuji jaky bude a verte mne,ze je to super.
A vidite,to mne pred 10 lety pumpovali zaludek,protoze jsem si VUL
chtel vzit zivot.
Jo,Jo zavislost je pekna zakerna svine,verte mi.Nejdriv se s vVami
mazli a potom Vam bodne nuz do srdce.
Preji Vam Viru a silu hledat cestu,cesta je,pokud na ni vstoupite,musite CHTI.
Vladimir
alkoholik-geambler
angelservislondon@yahoo.co.uk
+447903994921
Dobrý den.
Moc děkuji za Váš příběh.Velmi mne dojal.Momentálně jsem se dostala do situace,že opravdu nevím zda mám na léčbu nastoupit.Jsem na Úřadu práce,takže mám velmi málo peněz a navíc jsme (já,mamka a brácha) velmi zadluženi a s naší úvěrovou poradkyní hledáme co nejschůdnější řešení našich finančních problémů.Do toho všeho mi onemocněla maminka,velmi jí tíží nynější situace,takže se o ni starám.Teď když jsem doma,tak jsem ze 4 xanaxů přešla na 3 xanaxy denně a dnes ráno jsem si řekla,že zkusím jen 2 xanaxy a je to „v pohodě“.Vím,že to není vítězství,ale úspěch to je.Sice se mi klepou ruce,ale věřím,že to zvládnu.Dokonce jsem byla i nakoupit a to pouze se 2 xanaxy,jinak jindy bych do toho krámu ani nevlezla.Můj psychiatr mi před 14 dny sdělil,že mám termín nástupu do Červeného dvora na polovinu července,ale musím to ještě zvážit,musím vyřešit naše finance a taky myslet na to z čeho léčbu zaplatit.A hlavně se musí uzdravit maminka.Jinak budu muset léčení odložit.Vše je přede mnou a chci s léky přestat.Ale vím,že nesmím najednou,musím dávky pomalu snižovat,ale věřte mi,je to těžké.
Přeji Vám mnoho úspěchů v dalším životě a hodně zdravíčka (jak duševního,tak tělesného) a budu velmi ráda,když se mi ozvete.
A ještě jednou děkuji.Jana
ahoj Vlado,je fajn,že to má úspech,jsem na tom teď tak jak to znáš z dřívějška.Rozhodla jsem se jít na léčení,ale trochu pochybuju,zda to zvládnu,tvoje slova mi dávají nadějí,že to nebude marné a,že to taky zvládnu.Dík ahoj Helena
Pokud můžete,napište mi klidně i na email JanaNeumi@seznam.cz.Moc děkuji Jana z okr. Příbram
Ahoj Marusko dlouho jsem se neozval protoze jsem byl mimo CR. Tak nastup mam 1.cervna a mam jeste plno otazek na ktera se chci zeptat tak jestli budes moct budu rad kdyz mi na ne odpovis!!!
Chtel jsem se zeptat jak je to tam s pranim spinaveho pradla.Nemyslim tim spodni pradlo fusky atd.ale kalhoty tricka atd.chapes! to kazdej sam nebo se tam pere??
Pak taky na koureni ja jsem sylnej kurak nekdy40 a vice jak je to tam stimto problemem?? Jinak uz nevim kdyz si na neco vzpomenu tak se jeste ozvu!! Doufam ze mi brzi napises budu cekat zatim se mej hezky a uzivej slunicka!!! Papa Mila
Zdravím Mílo, omlouvám se, že reaguji až dnes, ale byla jsem dost nemocná a ve finále se mi rozbil počítač, ale teď už je všechno tak nějak o.k. V léčebně je pračka, takže o to neměj starost, jen si vezmi prášek, no a s tím kouřením to také jde. Já jsem sice nekuřačka, ale je to tam vyřešené, neboj. Nevím, 40 cigaret denně asi nestihneš, ale kouřit se tam ve vymezených prostorách může, tedy jestli se to tam za ty 3 roky co jsem tam byla, nezměnilo. Přeji Ti strašně moc síly a taky Ti držím palce, ještě se ozvi, než pojedeš, jo ahoj Marie
Ahoj Milo
Jmenuji se Vladimir ,je mne 50 let.Ziji a pracuji v Anglii,v Londyne jiz 5 let.
V roce 1998 jsem nastoupil v Plzni na leceni.Byl jsem zavisly na
alkoholu a geamblerstvi.
Byl jsem na tom tak spatne,ze jsem chtel umrit,travil se prasky.
Alkohol jsem zacal pit asi v 17.letech,byl jsem tremar,stydel se pred kolektivem,mel problemy s navazovanim znamosti u devcat.Alkohol
mi zacal delat dobre,opity jsem se smal,byl vice otevreny.
Byl jsem svatecni pijan,v tydnu prace,o vikendu s piti se na doraz.Neodradilo mne ani,ze jsem vzdy zvracel.Ve 24 letech se poprve zenim,pote rozvadim.Alkohol zde take hral roly.
Ve 28.letech se po druhe zenim,me piti alkoholu brzdi ma zena,laska
k synum.
Prusvih muj byl,ze jsem nemusel pit alkohol delsi dobu,ale jakmile jsem mel prilezitost,opet jsem se opijel na doraz.Doma jsme se s manzelkou hadaly,nedokazal jsem si pripustit,ze mam problem s
alkoholem.
Me druhe manzelstvi zkrachovalo diky memu opijeni se,i kdyz jsem stale vydelaval dost penez.
K vuli memu opijeni jsem mel uraz hlavy,otres mozku,po mesici UPLNE OCHRNUTI meho tela,v roce 1995.
Po 4 mesicich mne ve vojenske nem.v Plzni zachranilo 7 elektrickych soku do mozku.
Pri propusteni z nemocnice jsem byl varovan,pred zavislosti na
alkoholu.
Da se rici ,ze se mne darilo se jiz neopijet,ale prislo druhe peklo.
Kamarad mne privedl k hracimu automatu.Ma zavislost trvala
asi pres rok.Prohraval jsem kazdou vyplatu,nebyt me maminky a sestry,tak jsem zil na ulici.
To co jsem prozival bylo silene,tisickrat jsem si slibil,ze nebudu hrat.
Je to jako by si clovek rekl ,nebudu jiz pit kafe,kourit.
Nemel jsem silu to zastavit.Po prohre jsem doma kradl sestre a mamince penize ve vire,ze penize vyhraji zpatky.
Chodil jsem do prace,navenek jsem se jevil normalne,uvnitr mne clovek umiral.V roce 1998 mne nejaci stamgasti uspali v hospode ,prasky v pive a ja se probral na cizim dvore,spinavy,okradeny.
Sel jsem domu ,stydel jsem se za sebe,byl zoufaly .
Doma jsem na chvili usnul ,pote se probudil a sel do koupelny.Ze zrcadla na mne koukal zniceny ,zarostly clovek.Dival jsem se mu do
oci nejakou chvili,nevim odkud to prislo,najednou se koupu,holim,oblekam.
Odchazim do vojenske nemocnice v nadeji o pomoc.
Vyslechli mne a poradily se prihlasit na protitoxicke oddeleni v Plzni na Lochotine.
V roce 1998 jsem byl prijat na Detox.
V tento okamzik jsem byl presvedcen a rozhodnut,ze CHCI prestat
pit alkohol a hrat hraci automaty o penize.
Mel jsem tu prilezitost byt na leceni take v Cervenem Dvore.
Diky doktorum ,sestram,jinym spolupacintum,jsem mohl hledat svoji cestu ,hledat odpoved na spousty otazek.
MY VYLECENI?vime jedno ,ze nase touha prestat pit je realna a mozna.Chci rici,ze muj zivot se uplne zmenil,nepiji alkohol 10 let,prestal jsem i kourit,jsem stastny a vyrovnany clovek.Ziji v Londyne jiz 5 let,toto misto jsem si zamerne zvolil,nebot zivot zde
je tezky,psychycky i fyzicky,zacal jsem od nuly,neumel anglicky.
Kazdy muj zdejsi uspech mne posunul dal,chyba ,mne ukazala delat veci spravne.Problemy resim vzdy HNED,nenecham je se rozvinout.
Rano se probouzim vyspaly,odpocaty a pripraven na vse co mne v ten potka.Musim zaklepat,jsemZDRAVY,nemam bolesti hlavy,zaludku,buseni srdce,navaly.Mohu se rozbehnout,mohu se smat,mohu se jiz normalne stydet.
Ja TE preji ,hodne ,hodne ,hodne sily a viry v sama sebe.Ceka Te
tezky ukol ,ale VER MNE,ze NEJSI SAM.JSME TU MI,KDO TO ZVLADL a TY TO ZVLADNES TAKE.
Bezdomovci jak zde v Londyne,tak treba v ceske republice,jsou lide
kteri prestali VERIT a proto jsou na ulici a opiji se.
Je mne 50 let a ver mne,ze jsem na te ulici take mohl byt.
A ci vinou.Jo Alkohol je zakérna svine,sory ten vyraz,ale my jsme silnejsi,nemyslis_?
Tak se drz .Vladimir-Londyn
angelservislondon@yahoo.co.uk
+447903994921
Preji silu a odvahu vsem,kteri nastoupili cestu abstinence.
Jiz Vase rozhodnuti prestat,je obrovsky uspech
Srdečně zdravím soudobý zdravotnický tým Červeného Dvoru a hlavně Ty,kteří pracovali pod prim-Kubíčkem před 23 lety-pokud ještě někdo zůstal-rozhodně zdravím Vendulku Kovářovou s manželem a Drahušku Šmídovou.Všem pacientům přeji pevnou vůli v překonávání závislosti.Přestože jsem zde pracovala pouze 1 rok a žila přímo s manželem v Červeňáku-nejsou mi informace o Vás cizí.Zpráva o úmrtí Libušky se mne dotkla-léčebna přišla o vynikajícího terapeuta a člověka.P.S.Mějte se všichni hezky.Vaše bývala moravská sestřička z Kroměříže Věra Růžičková
Srdečně zdravím soudobý zdravotnický tým Červeného Dvoru a hlavně Ty,kteří pracovali pod prim-Kubíčkem před 23 lety-pokud ještě někdo zůstal-rozhodně zdravím Vendulku Kovářovou s manželem a Drahušku Šmídovou.Všem pacientům přeji pevnou vůli v překonávání závislosti.Přestože jsem zde pracovala pouze 1 rok a žila přímo s manželem v Červeňáku-nejsou mi informace o Vás cizí.Zpráva o úmrtí Libušky se mne dotkla-léčebna přišla o vynikajícího terapeuta a člověka.P.S.Mějte se všichni hezky.Vaše bývala moravská sestřička z Kroměříže Věra Růžičková
Srdečně zdravím soudobý zdravotnický tým Červeného Dvoru a hlavně Ty,kteří pracovali pod prim-Kubíčkem před 23 lety-pokud ještě někdo zůstal-rozhodně zdravím Vendulku Kovářovou s manželem a Drahušku Šmídovou.Všem pacientům přeji pevnou vůli v překonávání závislosti.Přestože jsem zde pracovala pouze 1 rok a žila přímo s manželem v Červeňáku-nejsou mi informace o Vás cizí.Zpráva o úmrtí Libušky se mne dotkla-léčebna přišla o vynikajícího terapeuta a člověka.P.S.Mějte se všichni hezky.Vaše bývala moravská sestřička z Kroměříže Věra Růžičková
Srdečně zdravím soudobý zdravotnický tým Červeného Dvoru a hlavně Ty,kteří pracovali pod prim-Kubíčkem před 23 lety-pokud ještě někdo zůstal-rozhodně zdravím Vendulku Kovářovou s manželem a Drahušku Šmídovou.Všem pacientům přeji pevnou vůli v překonávání závislosti.Přestože jsem zde pracovala pouze 1 rok a žila přímo s manželem v Červeňáku-nejsou mi informace o Vás cizí.Zpráva o úmrtí Libušky se mne dotkla-léčebna přišla o vynikajícího terapeuta a člověka.P.S.Mějte se všichni hezky.Vaše bývala moravská sestřička z Kroměříže Věra Růžičková
Srdečně zdravím soudobý zdravotnický tým Červeného Dvoru a hlavně Ty,kteří pracovali pod prim-Kubíčkem před 23 lety-pokud ještě někdo zůstal-rozhodně zdravím Vendulku Kovářovou s manželem a Drahušku Šmídovou.Všem pacientům přeji pevnou vůli v překonávání závislosti.Přestože jsem zde pracovala pouze 1 rok a žila přímo s manželem v Červeňáku-nejsou mi informace o Vás cizí.Zpráva o úmrtí Libušky se mne dotkla-léčebna přišla o vynikajícího terapeuta a člověka.P.S.Mějte se všichni hezky.Vaše bývala moravská sestřička z Kroměříže Věra Růžičková
Srdečně zdravím soudobý zdravotnický tým Červeného Dvoru a hlavně Ty,kteří pracovali pod prim-Kubíčkem před 23 lety-pokud ještě někdo zůstal-rozhodně zdravím Vendulku Kovářovou s manželem a Drahušku Šmídovou.Všem pacientům přeji pevnou vůli v překonávání závislosti.Přestože jsem zde pracovala pouze 1 rok a žila přímo s manželem v Červeňáku-nejsou mi informace o Vás cizí.Zpráva o úmrtí Libušky se mne dotkla-léčebna přišla o vynikajícího terapeuta a člověka.P.S.Mějte se všichni hezky.Vaše bývala moravská sestřička z Kroměříže Věra Růžičková
Srdečně zdravím soudobý zdravotnický tým Červeného Dvoru a hlavně Ty,kteří pracovali pod prim-Kubíčkem před 23 lety-pokud ještě někdo zůstal-rozhodně zdravím Vendulku Kovářovou s manželem a Drahušku Šmídovou.Všem pacientům přeji pevnou vůli v překonávání závislosti.Přestože jsem zde pracovala pouze 1 rok a žila přímo s manželem v Červeňáku-nejsou mi informace o Vás cizí.Zpráva o úmrtí Libušky se mne dotkla-léčebna přišla o vynikajícího terapeuta a člověka.P.S.Mějte se všichni hezky.Vaše bývala moravská sestřička z Kroměříže Věra Růžičková
Kéž by se dal čas vrátit zpět. Moc Vám všem přejem, at odejdete s nadějí na nový život. Nic není lehké, jak se zdá, ale na začátku bylo vše pro všechny lehké a nikdo neveřil, jak lehce s těžkou hlavou plujou světem.
Ahoj Držte se a nejvíce Věrka..papa Milujem Tě.
Dobrý den všem…
Léčila jsem se v červeňáku na přelomu roku 96-97.
je to již dlouhá doba. Svoji léčbu jsem tehdy nedokončila.
Na štěstí jsem to zvládla sama o rok později.
Jsem již 10let čistá. Pomohla mi hodně alternativní medicína.
Všem vřele doporučuju např: terapie systemické konstelace.
Funguje to!!! Milena 29 let
Dobré ráno, můžu se zeptat, co je terapie systematické konstelace a kde se provozuje. Děkuji Magda
Dobrý den Magdo…
Tato terapie je úžasná. Pracuje se v ní s energiema předků.
V podstatě se pracuje s linií předků jak již žijících tak nežijících, jelikož na nevědomé úrovni
přebíráme různé zátěže a bloky, které nám ve skutečnosti nepatří. Z velké lásky k nim opět na nevědomé úrovni následujeme jejich osud , jak v dobrém , atk bohužel i v tom špatném slova smyslu. Takže ve skutečnosti nejsme schopni jít si vlasní cestou. Jít z lechka a s radostí životem. Vláčíme tyto nevědomé zátěže. Tahle terapie pracuje s těmi to problémy a dokáže tyto linie předků v člověku narovnat,pročistit a dostat do harmonie. Děje se to takovou nenásilnou metodou.
Je to vlastně taková hra kdy je účastník terapie vyzván do nějaké role třeba vaši matky někdo zase představuje vás atd… Vše probíhá jako nějaká pantomima, ale je to velmi účinné.
Vy jste jen pozorovatel vlastní konstelace. A přesto se ve vás uděje hluboký proces hl. na emocionální úrovni. Tím že se člověk dostane z vlivů těchto bloků a zátěží , tak se mu nesmírně uleví a snáz najde cestu ven do radosti a svobody. Spíš si ta radost najde vás.
Já osobně jsem se této terapie mnohokrát zůčastnila. Velmi mi to pomohlo, ale pořád je co řešit a
tak se po roce chystám na to že se opět zůčastnim. Těchto terapeutů je jiřž dost, ale ne každý tomu rozumí tak do hloubky, já např. mám výbornou zkušenost s Jaruškou Hvězdovou z Loun.
kontakt:604 243 274 vřele doporučuji. Já se věnuju jiíným léčebným metodám. Např chiro-reiki, práce s kyvadlem , automatická kresba andělské karty,aura-soma a pod…
Nečekala jsem že se někdo ozve z Červenáku.
Děkuji s láskou Milena 732 463 232
Dobrý den Magdo,
připojuji se k Mileně a jenom doplňuji, že v České republice v květnu proběhne už 5. konference systemických konstelací. Většinu informací o konstelacích a lektorech najdeš na http://www.cisk.cz/. Sama chodím na konstelace už 6 let a mohu vřele doporučit. Funguje to. Hodně štěstí. Daniela
Hezky den slecno/pani Mileno.Jmenuji se Petr a obdivuji vasi vuli,ja sam jsem ted na krizovatce…Mym probleme jsou drogy je mi jiz 30 let,a diky slabe vuli jsem podlehal na kazdy apel spatneh okoli,kterym jsem se obklopil.TO NENI SEBELITOST-jen fakta.Jsem clovek vesely innatura,tedy ne vtuto chvily.Verim,ze kazdy se zmenit.MYM ZIVOTNIM MOTEM JE,ze N I C NENII NEMOZNE.Ted se radeji posadte-MUJ problem trva 16let.Ted vam jiste probleskla myslenka JE ZTRACEN,ale verte ze po celou dobu jsem nechtel.Neco me probudilo/nebudu rozvadet/a CHCI SAM!!! Jiz jsem ucinil kroky-DOPORUCENI-ZE LZI K PRAVDE-A ZACAL MYSLET POZITIVNE!!! Ve vas musi byt velka vira a vulle,to same zadam od sebe.Dekuji s uctou a obdivem Petr H.
Milý Petře.To že váš problém trvá již 16let mě nikterak nepřekvapilo,za svých fetáckých časů jsem takové narkomany potkávala.Vaše moto je pravdivé.Opravdu je všechno možné. Jen to chce opravdu pozitivní přístup k životu. Prostě a jednoduše říct svému životu ANo,at už se nachází v jakém koli stavu. Důležité je se za své chyby a omyly neodsuzovat,prostě je příjmout,takové jaké jsou a jít dál.Je také pravda že né vždy si za své problémy a bolesti můžeme sami,často jen někoho nevědomě následujeme.
Je skvělé že si již vše uvědomujete a připouštíte,to je první krok,asi se vážně začínate probouzet,ale před váma je kus cesty a velká práce na sobě. Ted budete mýt na sebe dost času a určitě okolo sebe skvělý tým odborníků. Přeju vám aby ste se vážně našel. Taky vám přeju hodně sebelásky a lásky vůbec,protože bez ní to nejde,to je základ.S pozdravem a přáním všeho dobrého Milena