Vážení a milí návštěvníci našich stránek,
děkujeme za vaše příspěvky. Zde je archiv komentářů do 5. dubna 2014, nové ohlasy pište prosím na stránku s aktuálními komentáři.
Vážení a milí návštěvníci našich stránek,
děkujeme za vaše příspěvky. Zde je archiv komentářů do 5. dubna 2014, nové ohlasy pište prosím na stránku s aktuálními komentáři.
1 327 zamyšlení nad “Archiv ohlasů 2”
V Červeném Dvoře jsem se léčila v roce 1995…Je to léčebna dobrá..
Ráda vzpomínám na dobu,kdy jsem tam byla…
Dobrý den, nedá mě to a musím Vám napsat jednu velkou pochvalu. Tento týden se konala přednáška o závislosti na drogách ve škole v Loučovicích. Hosté /podle mých zdrojů/ byl Olda Bažant a jedna bývalá pacientka. Kluky měl Olda a děvčata bývalá pacientka z PL Č.D. Její jméno bohužel nevím, ale mě údajně zná. Této debaty se účastnila i má vnučka Karolínka /žačka 9. třídy/. A ta byla přednášející nadšena a šokovaná co všechno zkusila a zažila při užívání návykových látek přednášející. Myslím, že tato přednáška měla svůj účinek na mládež. Děkujeme Vám za vaši práci a pěknou spolupráci Oldy s touto školou. Eva Ivanová, Loučovice
Prosim o informaci,jak dlouho se ceka na umistenj po splneni vsrch podminek pro prijeti,ptam se za syna,ktery je uz celkem na dne kvuli alkoholu,dekuji.
Renato taky bych Tě rád opět potkal
honza
@honza strnad,
Ahoj Honzo- doktore, rád na tebu vzpomínám, jak na základní léčbu, tak i na jednu opakovačku. Mnoho o tobě nic nevím, jen z doslechu. Já pojedu na 6.opakovačku,
poslední týden v dubnu 2015 a doufám, že se uvidíme na sjezdu. Umřela mi před 2-ma lety manželka, tak si dovedeš představit jak žiju.
Přesto mám dobrou náladu, už 5 let nekouřím. Pozdravuj syna a dcerku a napiš jak žiješ.
Ahojky ,tak zavolej ,velmi rada ,te uslysim 775288022.Renda Stadnikova (fotografka)
Honzo, co to je v Tvém výše uvedeném příspěvku: BOHUŽEL STÁLE ABSTINUJI…………………………..?
Bac Salmku nekomentuju
Al už jsem dost dlouho z červenaku a kupodivu se mi docela stýzka hlůavně po DR Dejmkovi
Bohuželstale abstinuji a vedeu žívost vpravdě hektický-mam soukromou ambulanci, sloužím na imetreně a jako koník je Barroterpie vše pochopitelně v jiném městě a tak v 6,oo sednu do auta a ve 22 oo jsem doma Za rodinou se dostanu 2x měsíčně ale to většinou prospím
@honza strnad, Honzo, jsi to Ty? Doktor v džínových lacláčích?Jestli ano, ozvi se. Renata
JO to jsem já a džány stale mám nosím je v opbdobí kdy by mohla ořijít KRIZE
Zdravím Jonza
@honza strnad, doufám, že je oblékáš co nejméně. Já jsem OK. Kdy máš opakovačku? Přijela bych na AA podívat se na to, kolik jsi zase zhubl a primárně proto, že bych Tě ráda viděla. Renata
Vážený pane doktore,
držím Vám palce, aby Vaša abstinencia prešla do fázy“trvalej a dôslednej abstinencii“.
Možno sa Vám to zdá,ako nemožné, priam frustrujúcé, ale život nás pacientov z rokov (1980-1992) minulého storočia Červeného Dvora, hlavne slovenskej časti sú dôkazom toho, že pre nás závislých, je jedine abstinencia východiskom, ako žiť spokojný, ak keď nie vždy bezkonflitkný každodenný život.
V pondelok 19.5.2014 som prišiel do Červeného Dvora, aby som sa nasledujúci deň 20.5.2014 zúčastnil na „voľnej tribúne“ na našom oddelení „C“.Popoludní sme si spravili posedenie s mojou skupinou SLÁMCI! Mne stačí aj tento dvojdňový pobyt k tomu, aby som načerpal dostatočne množstvo energie, zážitkov, ktoré mi pomáhajú a dodávajú silu pokračovať, v dňoch môjho dôchodcovského života. Môj život je vyplnený pracovnými povinnosťami, ktoré som si zobral na svoje bedrá. Tiež mám niekedy život, tak nabitý, že neviem kam skorej skočiť, niekedy ako Vy pán doktor. No a okrem iného som pri mojej návšteve spomínal na Vás s doktorom Dejmkom. Ja Vás až tak do hĺbky človečentsva nepoznám, ale viem kto Ste.
V závere, Vám želám veľa spokojných a pokojných dni vo Vašom živote, v povolaní, ktoré vykonávate. Úprimne Vám želám, aby sa Vám hektické dni vyhýbali, aby ste sa mohli každý deň obzrieť, a spomenúť si aj na Červeňák, aj na doktora DEJMKA, hlavne na chvíle, ktoré Ste tam prežili!
S pozdravom a úctou
Bc.František SLAMKA, patrón skupiny na oddelení „C“ a
Osobnosť Červeného Dvora.
Zdravím oddělení B, byl jsem tam v roce myslím 2006, už je to dlouho, tak si kromě té krásné černovlasé drobné staniční sestry, jejíž jméno jsem ke své škodě zapomněl, moc jiných lidí nepamatuji. Tímto tu krásku zdravím. Snad si ještě pamatuju jen dr. Vlniěšku, na něj se nedá zapomenout, košili nacpat do kalhot, na to se vážně nedá zapomenout, a na pana Smíška, na toho a jeho výlety do kopců též nelze zapomenout.
Pánové,vzpomínám na vás rád, protože díky vám jsem tolik let stále střízlivý – abstinující alkoholik. Jenom se mi zdá, že poslední dva roky se mi to posunulo někam, kam jsem se dostat nechtěl. Žiju na vesnici, chovám kachny, husy, slepice. Dříve jsem to sekal jako Baťa cvičky – popadnu kačenu, seknu a je hotovo. Oškubu, vykuchám. Teď už to neumím, běhá mi jich tu po dvoře 60, už měly být dávno v mrazáku, a já jak jsem v té své střízlivosti, všechno kolem sebe miluju, což je čím dál tím horší, ta sentimentálnost, nedokážu to praštit.
Tak já myslím, že to je negativní stránka abstinence. V opilosti mi to majznutí nevadilo. I když vždycky budu zvedat ruku za to,
že abstinence je skvělá, a vzpomínky, práce v parku, v zahradnictví, tam jsem si uvědomil, o co závislostí přicházím – říkal jsem si, Antoníne, proč vyštipuješ rajčata v léčebně, místo abys to dělal doma ?
Jenom se bojim, že se těch kačen zbavit nedokážu zbavit bez alkoholu nebo bez trávy.
Ale bojím se snad zbytečně, doufám ve své selské geny.
Petr P. Antonín
@Petr Antonín,
Já se na Vás p. Antonín také pamatuji, tuším jste uvažoval chovat pštrosy.. Ta kráska by mohla být st. sestra Kamila Píchová, uvidíme, zda/která se v popisu pozná. Chápu Váš vzkaz tak, že se Vám daří – a to je príma. Děkujeme, že jste se ozval.
@Jan Smíšek, No pane Smíšku, máte pravdu, na vsi se mi daří dobře, pořád abstinuju, ačkoliv jsem si navykl na ten lisovaný pu-erh a nedokážu bez toho žít, to už je asi také závislost, jen na ty pštrosy nedošlo – ono je to tak, že záleží na tom, jak dlouho s tou drůbeží žijete. Když s kachnou tři měsíce, nakonec to jde, jí majznout, ale
se pštrosem nebo s prasetem ( to vím, že prase není drůbež, to píšu pro šťouraly) třeba deset měsíců, to už má jméno, a pak to majznutí je dost těžké.
Pořídil jsem si elektrokolo, tak až bude zase sraz, vyudím pár kačen a z Nymburka do ČD to za dva dny zvládnu, vychytám si dobíjení cestou, abychom ten svátek sportovní abstinence okořenili trochou obžerství.
Petr A.
@Petr Antonín, Tutově je to Kamila!!!! A výlety Mgr. Smíška? Málem jsem jednu terénku nepřežila, šlo o život:-))))). Teď už bych se asi hodila marod, ale on by mi na to neskočil.Má mě prokouknutou, že ano?
Ahoj Petře, byla jsem tam v té době na stejném oddělení ve skupině Novotných. Jsem na tom stejně….abstinuji, život jde nahoru i dolů a nikdy nepřestanu být vděčná dr. Vlnieškovi, kterému tímto přeji z celého srdce hodně zdraví k narozeninám, i když opožděně a celému týmu, ráda vzpomínám i sestru Kamilu a Olinu…a vlastně na celé to období..na přestup a taky si občas vzpomenu na tu Marii před nástupem do Červeňáku….
Zdravím Vás paní Marie a i Vás pane Antonín, jsem ráda, že se vám daří!! 🙂
Vážení priatelia v Červenom Dvore, milí čitatelia tejto webovej stránky.
V roku 1982, vo fyzickom veku 37 rokov som sa pokúšal ambulantne liečiť s alkoholovej závislosti, takmer skoro rok. Pravidelne po troch mesiacoch, prišla recidíva so všetkými negatívnymi následkami. Po poslednom 10 dňovom trvajúcom alkoholickom ošiali som stál jednou nohou v hrobe. Je to možné kruté prirovnanie, ale je to holý fakt. Na moje šťastie ma môj železničiarsky psychiater, takmer celý mesiac marec/březen/ pomaličky postavil na nohy a po týždni práce mi poradil, či by som neskúsil liečbu v Červenom Dvore, kde mi už predbežne dohodol termín nástupu na liečbu. Nastúpil som 4.4.1982 a liečba trvala 4 mesiace a skončila 4.8.1982! Málo kto mi veril, že moja liečba bude úspešná a budem trvale a dôsledne abstinovať. Verila mi však moja matka, ktorá už nežije, ktorá ako veľmi náboženská dedinská žena sa modlila celý svoj život, aby som sa už spamätal a začal normálne žiť.
A práve 1. marca 2014 je tomu presne 32 rokov, čo trvale a dôsledne abstinujem. Smelo môžem prehlásiť, že tá moja abstinencia je krištáľovo čistá. Pretože ak abstinent pri nejakej záťažovej životnej situácii, pripustí resp. začne rozumovo pochybovať o sebe, svojej abstinencii, tak sa dostaví recidíva, ako blesk, spustí sa superčervený spúšťať a človek sa dostane znovu do osídiel mamonu a rozkoše, ktorá skončí až na dne.
A čo mi tá abstinencia za tých 32 rokov dala, či prispela k tomu, že som po pracovnej kariére:
– do liečebne som prišiel, ako posunovač na železnici, zo žst. Zvolen nákl. stanica, po niekoľkých mesiacov som bol už vedúci posunu, dozorca spádoviska a nádražný,
-v roku 1984 ma dopravný námestník z večera na ráno posadil na komando vlakových čiat vo Zvolene os. st. Bola to veľmi zaujímavá práca, aj keď v tých časoch chýbalo veľa ľudí, v rozhodujúcich profesiách, boril som sa s ťažkosťami, práca ma bavila , až do roku 1989,
– v roku 1989 som prešiel pracovať na Prevádzkový oddiel ČSD na funkciu technológ cestovnej a staničnej služby. Po dvoch rokoch som išiel o dve poschodia vyššie a stal som sa Krajským zväzovým inšpektorom bezpečnosti práce, Odborového združenia železničiarov.
– v roku 1993 som dostal ponuku pracovať na generálnom riaditeľstve Železníc Slovenskej republiky (ŽSR) Odbore inšpekcie a bezpečnosti, ako vedúci oddelenia inšpekcie bezpečnosti práce. Bola to veľmi zodpovedná práca, pretože bolo treba naprávať mnoho nešvárov, zabrániť pracovným úrazom, kde bola hladina alkoholu od 0,21 promile až o hladinu 3,6 promile. Prežil som dosť ťažkých chvíľ hlavne vtedy, keď sa menili riaditelia Odboru a hoci nemali o bezpečnosti a ochrane zdravia pri práci ani tu najmenšiu ideu ako a kam smerovať,
– o roku 1998 až 2000 sme začali ako prvé lastovičky študovať bakalárske štúdium na Žilinskej univerzite, fakulte Prevádzky ekonomiky dopravy a spojov, katedre železničná doprava. Ako funkčne najvyššie postavený v hierarchii z generálneho riaditeľstva ŽSR som bol vedúcim 37 člennej študijnej skupiny, ktorá kompletne v roku 2000 slávnostne promovala.
A z ľudského hľadiska som bol veľmi rád a som až
dodnes, že 8.11.1989 si ma pacienti oddelenia „C“ vybrali za patróna skupiny „SLÁMCI“ tak si skrátili moje priezvisko. Toto bola pre mňa veľká pocta, ktorá ma zaväzuje k tomu, že okrem toho, že na svoju skupinu myslím a snažím sa vždy prísť, čo i len na skok do liečebne, ak keď je to 560 km. Môj život som im priblížil v dvoch malých publikáciách: Curriculum vitae alebo Beh môjho života a naposledy pred dvoma rokmi som napísal Za priehrštie spomienok.
Najkrajším momentom bola pre mňa chvíľa, keď mi na sjezde v roku 2010 pán primár odovzdal Čestné uznaní Osobnosť Červeného Dvora. Vtedy som na pódiu, dlho s mikrofónom v ruke nenachádzal slova vďaky. Táto chvíľa na mňa veľmi pozitívne vplýva, až dodnes, pretože som si dal Čestné uznaní zarámovať a v byte zavesiť na stenu, tak, že denno denne, keď som doma k nemu vzhliadnem.
No a zato, že som dosiahol takéto životné a pracovné úspech, či postupy: vyslovujem všetkým tým, ktorých som v minulom storočí, ale aj v tomto storočí v liečebne stretol nesmiernu vďaku, hlbokú úctu, že ma priviedli, k tomuto malému jubileu. Obdivujem ich ľudské poslanie, pretože ich činnosť sa nedá nazvať prácou, hlavne preto, že ich snaženie a emotívny, empatický prístup bohužiaľ nenachádza, vždy radosť. Som rád, že im aspoň mi, ktorí abstinujeme. prinášame do duše radosť, s dôkazom, že predsa sa dá žiť aj bez alkoholu a akejkoľvek drogy.
S pozdravom a úctou
Bc.František SLAMKA, patrón skupiny na oddelení „C“ a
Osobnosť Červeného Dvora.
Přeji Ti, Františku, pevné zdraví! Gratuluji k výročí a těším se na setkání!
Jiří Dvořáček
Pekný pozdrav spod Ješteda , krásné slnečné ráno prispelo k mojmu velkému dni , dnes slavím neco čemu sem sám neveril , když sem dne 18.02.1974 v 13.30 hod. poprvé prešiel bránov červenodvorskéj liečebne , že dokážu úspešne a trvale abstinovat 40 rokov. Chcem poďakovať všetkým , ktorý mne pomohli zvládnuť prvé dni v liečebne , všetkým čo mne pomohli v doliečovaní , všetkým riaďiteľom, prímárom, lekárom , sestričkám , terapeutom , spolu pacientom a všetkým ktorý ma podporili v mojom rozhodnutí abstinovať . Dnes budem , myšlienkama a srdcom prítomný v červeňáku a spomínat čo všetko krásne a plnohodnotné sa dá prežit počas 40 – ročnej abstinencie.
Z pozdravom Ivan spod Ješteda – Ivan Štulajter
@Ivan spod Ješteda,
Milý priateľu spod Ješteda, ale aj spod Poľany!
Veľmi krásne a citlivo Ty gratulujem k Tvojmu vzácnemu jubileu. V kútiku duše mi sem a tam poletovala myšlienka, čo keby som bol priateľa od modrej armády poznal a prešiel by som s ním bránu liečebne, 18.02.1974! Kladiem si otázku? Bol som už tak hlboko ponorený v démone alkoholu, že ma z bažiny závislosti nebolo už vidieť,pretože už aj hlava bola v bažine ponorená tak, že som už pomaly nežil, ale len živoril!
Mám však radosť z toho, že aj ja som nakoniec prekročil bránu „môjho rodiska“ až 4.4. 1982, čo by už mesačný abstinent. Takže aj ja si budem 1.3.2014 pripomínať 32 rokov trvalej a dôslednej abstinencie!
Plne sa stožňujem s Tebou, že tak, ako si sám neveril v “ tento neobyčajný ľudský zázrak“, tak som neveril tomu ani ja sám! Okrem mojej matky nebolo nikoho v rodine, kto by veril, že raz príde chvíľa, ktorá v realite času na smeruje naše „JA“ do úplnej inej a nepochopiteľnej polohy, že raz ten alkohol z nášho života vymizne.
Moja vďaka sa pripája ku všetkým tým, čo menuješ.Bez Červeňáku, základnej liečby, potom opakovačkám, krásnym sjezdovým chvíľam, aj s tým davom nadšencov,ale hlavne lekárom, psychoterapeutom, sestričkám by sme dnes nepísali tieto riadky.
Teším sa priateľu, že som Ťa mal šancu poznať a tešiť sa z toho, že si „najstarším. trvalým a dôsledným abstinentom“ červenodvorskéj liečebne!
Želám Ti plnú nošu zdravia, aby si mohol osláviť aj 50 ročnú jubilujúcu abstineciu!
S pozdravom a úctou
Feri Slamka.
@Bc.František Slamka, Ferko úprimne ti ďakujem , že si bol v tejto pre mňa velkej chvíli duchom pri mne , potešilo , a 1. marca si určite na teba spomeniem.
Ešte raz ďakujem Ivan spod Ješteda a Poľany
Dobry den
Chci pozdravit po dlouhe dobe odeleni C a jen dodat ze jsem kure mam zmenu prijmeni ozenil sem se a prijmeni sem si vzal po manzelce konecne jsem nasel chvilku nato napsat. Pani slavikova tenhle rok uz to snad klapne a ukazu se v cervenaku na jare by se mela dokoncit rekonstrukce domku a pak uz snad bude trochu casu kazdopadne porad apstinuji
zdravím všechny v tomto započatém roce..moc mne mrzí, že jsem nemohla dorazit na sjezd.nicméně v myšlenkách se k vám stále vracím, hlavně tedy na oddělení C. zní to skoro jako zázrak, ale už jsem 7 let čistá, spokojená a hlavně jsem se naučila bojovat..díky a zdravím všechny, se kterýma jsem se tam kdy setkala
@Barbora Kohoutová, Ahoj Báro, jsem ráda, že o Tobě zase něco čtu. Byla jsem na B a pracovaly jsme spolu v zahradě. Určitě si vzpomeneš. Renata
@Renata Valkonyová, Ahoj barčo jsem rád že tu čtu tyto řádky o tobě.I mě se daří výborně a pokud situace a děti dovolí přijedu na sjezd.Ať se ti daří dál tak skvěle jako dosud.
Vážení a milí pracovníci PL Červený Dvůr, ostatní prominou, ale především Vy na oddělení B a detoxu. Budu trochu sentimentální. Zítra je to přesně rok, kdy jsem k vám nastoupil do tříměsíční léčby, abych začal nový život a odrazil se pokud možno ke krásným zítřkům. Dnes tyto tehdejší krásné zítřky naplno žiji a těším se na další a další úžasné a příjemné dny. Z převeliké části za to vděčím Vám. Vaší péči, nekonečné trpělivosti a hluboce lidskému přístupu. Nikdy vám to nezapomenu a celým srdcem za to děkuji!
Čas letí a já Vás moc zdravím – dobře vím, jaké to je žít nezávislý život…..:-)
Andrej Šebeš
@Andrej Šebeš, Jojo pane doktore. Píši teď práci o předsudcích a mýtech duševního onemocnění a lidé jsou bohužel stále tupí a tupí (film-„Nepotěším Vás, stále kvoká, stále kvoká“ – to je přesně ono!). Je to k smíchu, ale při psaní je mi z toho smutno. Po vzoru Ondry zdravím všechny na detoxu, na odd. A, ale i B :-))))))
nejlepsi lecebna,kdo fakt uz nechce fetovat tak tohle mu muze dost pomoct best memories
Pohodové vánoce a v roce 2014 plno zdraví a štěstí Všem Řehák L.
Riaditeľovi Červeného Dvora a jeho tímu,čitateľom tejto webovej stránky, abstinentom a všetkým pacientom, vrúcne želám a prajem:
K VIANOČNÝM SVIATKOM VÁM PRAJEM, ABY STE OBJAVILI KRÁSU, NEHU, LÁSKU A PRECÍTILI JU VŠETKÝMI ZMYSLAMI.
DOTKNITE SA JEJ ČARA A NECHAJTE JU NAPLNIŤ VAŠE VNÚTRO, NECH VÁS ZOHRIEVA, UPOKOJUJE, ROZOSMIEVA A HLAVNE, NECH VÁS OBKLOPUJE ČO NAJDLHŠIE.
V NOVOM ROKU ZABUDNITE NA SMÚTOK A STAROSTI, PREŽITE HO V ŠŤASTÍ, V ABSTINENCII A V RADOSTI.
PSST… JE TU ČAS SVIATOČNÝ A ZVONČEK TÍŠKO CINKÁ, NECH KAŽDÉMU SA SPLNÍ JEDNA TÚŽBA, ASPOŇ TÁ PRE ŽIVOT NAJVRÚCNEJŠIA!
S pozdravom a úctou
Bc.František SLAMKA, patrón skupiny na oddelení „C“ a
Osobnosť Červeného Dvora.
VSEM PREJI DO CERVENEHO DVORA KRASNE PROZITI VANOCNICH SVETKU A STASTNY NOVI ROK A HODNE SIL DO NOVEHO ROKA
Čistým vše čisté, Štěpánko.
Každý tady máme svoje místo, svoji kytičku, svoje sluníčko, svoje srdíčko a záleží jen a jen na nás, jak s tím vším, veškerým, neskutečným bohatstvím naložíme. Všechno je to v naších rukou. Není třeba se bát, ničeho, nikoho, nikdy.
O Tebe se Štěpánko, nebojím, zvolila jsi cestu, a jakkoliv se může jevit složitá, malinko, nebo víc, nebo třeba vůbec, v jednom je už teď podpořená tou nejsilnější oporou, jaká může v našich případech být. Cesta vede kolem Červeného Dvora. Partnerská a rodinná terapie při léčbě závislosti je jednou z hlavních a podstatných součástí léčby nás všech (NE)Závislých. Poradí Ti a pomohou mnoha způsoby, o kterých nejbližší okolí závislého človíčka většinou nemívá tušení. Rozhodla ses vyrazit na velmi, velmi dlouhou trať. Teď už jenom stačí chtít, nasadit boxerky, obléct kvalitní brnění z trpělivosti, srdíčko naplnit láskou až po okraj, boty do dálky a jde se na věc. Štěpánko, šťastnou cestu, ať už Tvé kroky povedou kamkoliv a s kýmkoliv. Nezapomeň, že máš v zádech odborníky, (NE)Závislé, pozor – teď toho nejdůležitějšího – SAMU SEBE. No řekni sama, není to nadstandardní výbava? Není třeba se bát, ničeho, nikoho, nikdy. Hodně štěstí, víry, lásky Ti upřímně a z celého srdce na cestu přeje Daniela.
Dobrý den , je to 2 dny kdy do Červeného dvora nastoupil můj přítel …. Každý den si čtu komentáře ostatních pacientů a to mi dodává sílu , když jsme s přítelem přijeli do Červeného dvora , působilo to na mě velice příjemným dojmem všichni byli na nás milí … Přítel kdysi skončil kvůli Pervitinu na ulici a kde byl přes rok … Pak jsme se poznali a on ze dne na den přestal , pomohla jsem mu byla jsem mu oporou skoro 3 roky kdy to zvládal se zbavit jehly najít si skvělou práci a občasné relapsy se snažil napravovat abstinencí teď po 3 letech se mu začly problémy vracet a proto se rozhodl pro ustavní léčbu …. Rozhodli jsme se pro Červený dvůr … doufám že to že se rozhodl sám změnit svůj postoj k drogám a léčit se poprvé v životě pod dohledem odborníků mu zachrání život a mi zachraní partnera 🙁 Každý den bez něj je pro mě velice těžký ale vždy si říkám jak moc těžké to je pro něj… Moc mi chybí …. Tak moc bych si přála aby se mi uzdravil …. Je to zlatý chlap se vším všudy nikdy jsme neřešili žádné problémy protože nebyly … Máme totiž jen jediný ten nejhorší jeho závislost … Moc ho miluji a moc bych si přála aby Nám oběma Červený dvůr změnil život tím správným směrem …. Jsem štastná za každého z Vás kdo se uzdravil a kdo bojuje za vlastní kvalitu a smysl svého života
Dobrý den všem. Velmi se mi líbí komentář paní Nogové D. ze 4.11.2013. Určitě bych jich našla mnohem více, ale zmiňuji ten aktuální. Proto píši i vlastní zkušenost. Jsem čistá 14let a ačkoliv se mi splnilo hodně toho, co jsem si přála při odchodu z léčebny, stále s něčím zápasím sama v sobě. Neumím to tak krásně popsat slovy. Jen vím, že důležité je okolí lidí kolem sebe. Ty jsou velká pomoc. Proto se obklopujte, co to jde, lidmi, kteří mají na vás dobrý a pozitivní vliv. Je to jako přívalová vlna. Moc to pomáhá. Je to důležité. Správně naladěný člověk zvládne mnoho. S pozdravem a přáním všeho pozitivního pro všechny. Lenka K.
Chci pozdravit celé oddělení Dr. Vlniešky, terapeuta, sestry, prostě všechny. Jsem stále střízlivý, díky pobytu v ČD a žiju v minivesnici obklopený zvířaty – kachny, husy, slepice, kočky, ovce. Možná se příští rok dopracuji i ke koni.
Petr Antonín
Naše milá Štěpánko,
Zlatíčko, Ty chceš….. a on nechce, Ty nabízíš pomoc, on jí odmítá, jak to může fungovat. Každý chcete něco jiného, Ty mu chceš pomoci, a on nechce. Je to, jako když se snažíš dát k sobě dva magnety opačně. Nefunguje to. Taháte každý za jiný konec provazu, zkoušela jsi to někdy? Je to velmi, velmi, velmi únavné, vyčerpávající. Když každý zpívá jinou notou, písnička neladí, když každý mluví jinou řečí, nerozumí si. Závislost proti touze pomoci. To je boj pro Červený Dvůr, tam jsou na to trénovaní, vystudovaní, odborníci na svých postech. Tam to umí. Štěpánko, to není rovný boj pro laiky.
Štěpánko, chystáš se řešit a zvládnout tři velmi náročné role najednou.
MIMINKO – ZÁVISLOST – MATEŘSTVÍ
ŠTĚPÁNKA – PERVITIN – DĚŤÁTKO
Napsané to vypadá strašně, a ještě strašněji by se to mohlo žít.
Láska hory přenáší. Snad. Možná. Určitě. Ve dvou i pře Himaláje, tam i zpět, nahoru i dolů. Ale nikdy ne na úkor druhých, třetího či případných dalších šerpů.
Naše milá Štěpánko, přeji Ti ze srdce to nejjednodušší, nejelegantnější, nejméně bolestivé řešení Tvé svízelné situace. Jsi statečná, odvážná, zodpovědná žena. Žádáš o radu ty nejpovolanější – odborníky a profesionály se srdíčkovými, láskyplnými přístupy ke všem zbloudilým duším, které klopýtají okolo našeho Červeného Dvora. Určitě Ti poradí.
Hodně rozumu, citu, empatie při rozhodování o Vašich prioritách Vám všem zúčastněným s respektem přeje upřímně a s nadějí, že vše bude podle přísloví o hoře a lásce – Nogová Daniela, toho času abstinující teprve cca. 12 let.
@Nogová Daniela, strašně moc mě povzbudila váše odpověd k mému článku…hledám někoho komu bych se mohla svěřit a popovídat si..pokud vám to nebude na obtíž mohla byste mě napsat do emailu??děkuji,jste zlatá dušička. stepina0@seznam.cz děkuji
dobrý den. chtěla bych se zeptat ohledně nástupu do léčebny.Mám přítele kterého pustili před 10 měsíci z vězení,čekala jsem na něj a věřila že se vrátí noví člověk,ale po návratu ho čekali stejný kamarádi…..a vše se vrátilo do starých kolejí- pervitin ,marihuana,automaty…jediné co dodržel bylo že chodí do práce..kterou má rád ,bere hezké peníze a baví ho!je to stále dokola pár dní to s ním jde a pak přijde den kdy je agresivní-lítostiví..zlý…napadá mě i svou rodinu,okolí ,jak fizicky tak slovně….neumí si připustit ,že je to drogama,že se mění..nyní s nim čekám rodinu…a chtěla bych aby se změnil -ne kvůli mě,ale aspoň aby to dítě mělo otce.já si nejsem jistá že mu nikdy ještě odpustím po všem zlém co mě udělal. Je mu 25 let a pervitin neužívá nitrožilně. proto bych se chtěla zeptat jak a co udělat aby mohl podstoupit léčbu,pokud bude chtít. kam zajít k doktoru,jaké vyšetření podstoupit,jak dlouho se cca čeká na nástup a hlavně jestli doktor může vystavit neschopenku aby nepřišel o tu práci.?? předem vám moc děkuji !!
uz se moc tesim na opakovacku kdyz jsem odjizdel tak bych ani nerekl ze se tam takhle budu tesit spjet uz jen mesic 3.listopadu tam jsem jak na koni zatim se mejte Tomas
Neodolal jsem a musel jsem taky napsat pár řádek ke sjezdu. Myslím, že budu mluvit za všechny pacienty, kteří se na přípravě podíleli, a kteří se pak i aktivně zúčastnili zábavného večera. Nácviky nás chvílemi dostávali do ne zrovna positivního rozpoložení, ale pak došlo ke zlomu a poslední cca 2 týdny před sjezdem jsme si to opravdu začali užívat. Jako jeden z moderátorů jsem mohl vidět defakto na každé zkoušce jak obrovský kus práce všichni odvedli. Když pak přišel den D a večer V, byla cítit lehká nerozita, ale ta zmizela hned po začátku a já můžu jen konstatovat: KLOBOUK DOLŮ PŘED VŠEMI !!!!!
Díky i pro mne to bude zážitek na celý život a jsem hrdý na to, že jsem byl jeho součástí. Ta odměna na konci v podobě ovace ve stoje byla něco co se jen těžko popisuje…
PS záměrně nikoho nejmenuji, ale chci poděkovat i pí Matouškové a Tůmové za trpělivost a rady.
@lukáš Ostrý, Lukáši, s kolegou jste byli skvělí moderátoři (nevyvedl vás z míry ani Vlasta se svou písní:-)))))). Fakt klobou dolů a moc Ti přeji, abys příště seděl mezi námi a bavil se tak bezva jako my. Tedy jedna výtka: měla jsem nacvičenu píseň: Nedaleko od Krumlova…….. a ono NIC!!!! Přitom jsem byla na jedné zkoušce a tam jsem si ji teda zabékala solidně. Díky všem!!!!!
Sjezd byl supr. Potkal jsem kolegu Standu, se kterým jsem celý sjezd strávil. Opravdu to bylo velmi podařené. Celá léčebna zkrásněla. Jsem fakt rád, že jsem se ho zúčastnil.
28. Sjezd abstinentů byl – dle mého názoru – úžasný. Byl mým prvním a pevně věřím, že nikoliv posledním. Skutečně: kdybych to nezažil na vlastní kůži, nevěřil bych, že je něco takového možné.
Dnes jsem se spojila s Bc.Františkem Slamkou: podle mého očekávání byl včera celý den mimo Slovensko. Byl totiž v Čechách, v myšlenkách s námi na sjezdu a moc litoval, že nemohl být mezi námi. Zdravotně je v pořádku, jeho družka také, ale byl to asi masakr. Moc všechny pozdravuje a ukáže se v ČD na podzim.
@Renata Valkonyová, ďakujem Ti za Tvoj email aj skutočnosť, že si ma na sjezdu hľadala. Je to fakt, že mi v deň sjezdu (6.9.2013) preleteli v spomienkach hádam všetky sjezdy (bylo ich 25) na ktorých som sa zúčastnil.Bolo mi clivo na duši, pretože som sa na tento sjezd opravdu veľmi tešil, aj napriek tomu, že som bol v liečebne skoro takmer každý rok od mojej liečby v roku 1982. Teraz to mala byť a snáď ešte bude moja päťdesiata tretia (53) prítomnosť v Červenom Dvore.Nezabúdam, že od 8.11.1989 som patrónom skupiny (SLÁMCI) na oddelení „C“!
Pre mňa je každá účasť v Červenom Dvore posvätná, ako keď sa vraciaš do svojho rodiska. Ale sjezdové okamihy, momenty. stretnutia, objatia, stisky rúk, eufória to sa nedá nahradiť! To sa musí zažiť a prežiť. Tieto okamihy musia zostať v mysliach, v dušiach každého z nás, ktorí sme priateľmi a a abstinentmi Červeného Dvora.Sú to práve tieto nevyslovené,ale ľudský pociťované, psychoterapeutické vnímané momentky, ktoré vo mne zostávajú.
Vrúcne ďakujem všetkým terapeutom, liečebne, že dokázali zmeniť moje myslenie, náhľad tak, že 31 rokov, šesť mesiacov a sedem dní, žijem v trvalej, dôslednej abstinencii. Cením si to zvlášť aj preto, že môj nebohý železničiarsky psychiater,mi pri jednej mojej návšteve povedal:sledujem Vaše pracovné piedestále až po súčasné generálne riaditeľstvo v Bratislave a mám z toho úprimnú radosť. A viete prečo?Pretože Vy Ste bol môj najzložitejší pacient! Vy ste bol za chľast obetovať aj svoj“úbohý“ život.Našťastie sme boli blízko, aby sme Vám lekársky pomohli a Vy ste okamžite súhlasili, že pôjdete na liečenie do Červeného Dvoru.
V priebehu liečby (4.4-4.8.12982) som prežil znovuzrodenie a preto chodím do môjho druhého rodiska, aby som nezblúdil v spletitých uličkách života.
Čitateľov tejto webovej stránky srdečne pozdravujem a poprosím tých účastníkov sjezdu, ktorí poznajú moju emailovú adresu, aby mi poslali momenty zo sjezdového života. Veľmi pekne ďakujem.
Děkuji za krásně prožitý den. Sjezd neměl, jako vždy, chybu. Neskutečně jsem se nachechtala – a doma (po 3 letech) jsem musela fouknout do alkoholtestru, protože jsem se smála ještě dlouho do noci. To snad hovoří za vše:-))))))))))))))))))))))).
Dobrý den,
zdravím sestřičky z oddělení C a pana doktora Dejmka. Na sjezd nepřijedu, protože jsem dnes 28.8. 2013 nastoupil do nového zaměstnání a nemám ještě nárok na dovolenou. Rád bych se, ale někdy přijel podívat, možná na příští sjezd. Cítím se dobře a jsem v pořádku. Zdraví Petr S. ze skupiny Havlínů
@Strnad Petr, cus peto to je dobre ze se drzis mi s janickou take bydlime v asi tak jestli ty take tak se muzem nekdy sejit
Ahoj Martine ano myslím Kamču N. Kamila na sjezdy nejezdí, protože se prý nemůže uvolnit z práce a já jsem na tom taky bledě, protože mám od 2 září nastoupit do nové práce, tak zatím nevím jak to všechno dopadne. Jela bych moc ráda, ale práci budu muset dát přednost. ahoj Jarmila
Zdravím Martina a ozývám se na jeho komentář. Určitě si na mě pamatuješ a na Kamilu taky. Jsme obě v poho, dnes jsem s Kamčou mluvila a plánujeme sraz ve Varech. Jsem moc ráda, že se ti daří, že je ten svět bez toho pití nebo drogy lepší viď?Ahoj Jarmila
@Jarmila,
Ahoj Jarmilko myslíš Kamču N.???To je super že jste taky v poho,pojedete taky na sraz???
zdravím všechny v Červeném Dvoře a děkuji za pozvání na sjezd které si velice vážím a kterou také přijímám a sjezdu se zúčastním s manželkou a dětmi.Zdravím celé oddělení C a když to bude číst někdo kdo tam byl se mnou tak se ozvěte.byl jsem tam od března do srpna 2007.přeji všem hodně zdaru a pěkné prázdiny
@Martin Spilka,
Ahoj Martine, v prvom rade som potešený, že abstinuješ. Ja som bol v roku 2007 koncom mesiaca mája, dva dni v Červenom Dvore. Mal som za sebou 25 rokov, trvalej a dôslednej abstinencii.
Od začiatku mojej abstinencie,(1.marec 1982) dodržiavam taký zvláštny akt, že pri výročí každého piateho (5) roka, abstinencii som venoval v rokoch 1987, 1992 a 1997 vždy iný druh vázy nebohému primárovi MUDr. V KUBíČKOVI.
V novom storočí v rokoch 2002,2007 a 2012 pokračujem v tomto ojedinelom akte, ktorý má svoju ľudskú ale aj psychoterapeutickú dimenziu, s vedúcim oddelenia „C“ PhDr. DEJMKOM. Snáď si Michale na tento akt spomenieš. Verím, že si pri sjezdu v tomto roku 2013 podáme ruky.
Želám Ti veľa úspechov a odvahy pri Tvojom abstinenčnom živote. Pozdravujem Tvoju manželku a deti.
S pozdravom a úctou
Bc.František SLAMKA, patrón skupiny na oddelení „C“ a
Osobnosť Červeného Dvora.
@Bc.František SLAMKA, dobrý den pamatuju si vás jste pro mě velkým vzorem už tehdy jsem si řekl že to dokážu a zatím se mi to daří.Přeji vám pevné zdraví a snad se potkáme na dalším srazu abstinentů
ahoj Martine, nejsem si jistá,jestli to jsi Ty,ale asi jooo :), jsi ženatý,máš děti? super…..je fajn,že se máš :).třeba si mě pamatuješ..pa 🙂
@Barbora Kohoutová, ahoj jsem to já a mám se skvěle ženatý jsem a mám dva krásný kluky
Dobrý den všem, dneska jsem dostala pozvánku na sjezd abstinentů a jsem nesmírně pyšná na to, že si ji zasloužím. V Červeňáku jsem se zbavovala závislosti na alkoholu od 04 do 08 / 2006 a abstinuji dodnes. Děkuji znovu a budu děkovat panu doktorovi Vlnieškovi a jeho týmu za to, že jsem…….Marie Medková
Omlouvám se ale na sjezd nedorazím z vážných zdravotních problémů. Operace srdce. Všem přeji pevné zdraví a pevnou vůli!
@Renata Valkonyová, Renatko, děkuji moc za gratulaci. Musím ale konstatovat, že můj základní stupeň vysokoškolského vzdělání mi docela fest přitáhl tkaničky od bot. Zdolání mého životního Mont Everestu – závislosti na alkoholu mi poskytl podstatně, daleko širší a zábavnější obzor k rozhlédnutí se po kraji jménem Život. Velmi si vážím jakékoliv podpory z Červeného Dvora, píšu záměrně – jakékoliv -, protože mi dodnes v uších zní slova pana doktora Vlniešky. Člověk, který moc pracuje, je podezřelý. A samozřejmě, jako vždy, má pravdu. Byl to velmi tvrdý rok. Hodně jsem pracovala, abych odsunula něco, co mě stejně dožene. Ale o tom až osobně. Sjezd abstinentů neslibuji, ale v říjnu 2013 se uvidíme určitě. Přeji Vám všem v Červeném Dvoře slunečné dny, srdíčka, duše, zdravíčka, a mnoho krásných zážitků v Týdnu obyčejného šílenství. Vaše Nogová Daniela.
Renata Valkonyová sdílel(a) příspěvek (aktualizace stavu) uživatele Týden obyčejného šílenství.
Týden obyčejného šílenství
…mílovými kroky se blížíme k zahájení Týdnů obyčejného šílenství..letos vám opět nabídneme přednášky, filmy, výstavy a hlavně koncerty a divadla…mimo jiné MIDI LIDI, Arte della Tlampač, Ženský amatérský spolek nebo výborní JAM4U…tak doufáme, že nás přijdete podpořit:)
V ČB 3 – 7.9 a v ČK 10.-13.9
Děkuji celému Červenému Dvoru, panu Vlnieškovi, jeho týmu, a mé závislost na alkoholu. Splněno. Student A 123 33, připuštěn k SZZ.
@Nogová Daniela, Danielo, Ty se máš! Já až za rok a půl. Mám za sebou 2 roky VOŠ sociální v Prachaticích. A velká gratulace! Renata
@Nogová Daniela, Vždy s radosti čtu Váš komentář,neboť také dokáže potěšit,těším se na setkáni u příležitosti sjezdu
Vlnieška.
@PhDr.Vlnieška V., A já nic, jo? :-((((((((
@Renata Valkonyová, Učím se jako blázen, pracuji ve FOKUSU o.s.(lidé s duševním onemocněním)a hlavně jsem OŽENILA SYNA a v září budu BABIČKA. Strašně se těším a mě nikdo nepochválí:-(. Bůůůůůůůůůůůůů. Renata
@Renata Valkonyová, nezapomínám,bude čas o sjezdu
vlnieška
Dobrý den, nemám u Vás nikoho, ale moje dcera má a nebo, doufám, měla (moc si přeji aby měla). A píšu sem proto, že by mě možná mělo aspoň trochu těšit , že se u Vás léčí, ale tento pocit se bohužel nedostavil a nikdy nedostaví. Dotyčný T.T. od Loun měl pěkně zametenou cestičku, díky svým rodičům. Jednodušší to už v životě nemohl mít. T.T. je o dost starší, než má dcera, svoji rodinu už jednou měl, nevážil si toho, nechal si vše proplout mezi prsty a proto nechci aby dalšímu člověku- mé dceři ještě více kazil život, protože po zdravotní stránce se mu to už povedlo a to na celý život. Bohužel to má souvislost i s tím, že se u Vás léčí. Dcera je o dost mladší a myslím , že má právo na jiný vztah. Věřím, že každý se do Č.D. může dostat, i já, ale to co udělal mé dceři po zdravotní stránce je neodpustitelné. Omlouvám se, že nepatřím mezi ty kladné lidi co sem píší.
@mamča, dobrý den ..chtěla jsem se zeptat jak dcera?jestli už se k němu nevrátila,nebo jak to dopadlo…děkuji
zdravim celi cerveny dvur jsem vam vsem moc zavazan protoze jsem nasel radost ze zivota i kdyz jsem teprve na zacatku sve cesty normalniho zivota kazdopadne mam jine priority zivota nez jsem mel dekuji jo a chtel bych se zeptat na takovou vec jestli muzu prijet na sjezd abstinentu v zari i kdyz jsem radne lecbu nedokoncil dekuji za odpoved T.D.
Pane Dlask,
pokud abstinujete, můžete klidně přijet.
@BD,Dobrý den,předem děkuji za odpověd.Měl bych ještě jeden dotaz s přítelkyní abstinujeme a chtěli by jsme v budoucnu na posilovačku,protože opakovačku nám zřejmně nepovolíte,když jsme řádně nedokončili léčbu.Tudíž by jsme se chtěli nějak domluvit,jak a kdy by to bylo možné?Děkujeme:T.D. a Jana Karlíková.
Pane Dlask,
můžete přijet i na opakovačku, pokud budete mít sebou doporučení na její absolvování a potvrzení o abstinenci. Blíže se můžeme domluvit na sjezdu pokud na něj přijedete.
Zdravím červený dvůr a posílám pozdrav všem, kteří se drží.. Bylo to už 5 let, co jsem se v červeném dvoře zase našel a daří se mi víc než dobře. Všem co svou cestu teprve hledají můžu Červeňák jen doporučit. Nebude to jednoduché, ale bude to stát za to – jde přece o hodně!! Potůček Michal..
Nazdar Michale, super zprávy od tebe 🙂 . Občas sem zaskočím podívat se, kdo píše nějaké zprávy. Já už jsem taky nějaký rok / cca 4 / dobrej a užívám si život v abstinenci na plný pecky. Mám skvělou slečnu už delší dobu a vše nám klape. Žiju na Moravě, do Prahy jezdíme občas jako turisté a je to tak fajn. Měj se Michale moc dobře …… a všem také přeji hodně odhodlání, pokory a radosti ze života. Pavel P. 🙂
@Michal F, Michale, bylo tam skvěle, viď? To teprve byla reality shou:-))))))))))).
Ahojky všem hlavně B , dlouho jsem se nozval,ale musím říci,že jsem v pořádku a stále úspěšně abstinuji už je to dlouho ale přijde mi to jako chvíle taky bych se rád za váma podíval,ale je to pro mne daleko tak já zas letím pozdravuji všechny na béčku a moooc vzpomínám pa pa Tomáš pECHA
Zdravím Mgr.Smíška a celý tým odd. A.Rád bych se prijel do CD. podívat,ne že bych to zase potřeboval,ale chystam se na dovolenou k Lužnici,tak si tam udelam i s dcerkou výlet.Stále abstinuji a neni to zas tak nudné jak jsem myslel.
dnes nastoupil můj brácha Pepa léčbu já ale dofám že cestu k sebepoznání ke srovnání života a k poznání že pitím nic nevyřeší doma na něj čekaj dva kluci který potřebujou zpátky TÁTU takovýho jako býval když jim odešla máma a zůstaly tři chlapy v chalupě
Zdravím všechny v Červeném Dvoře! Jsem v pohodě i když mě nyní život dává jednu lekci za druhou! Těším se na viděnou.
Milostivé VEĽKONOČNÉ SVIATKY
K Veľkonočným sviatkom Vám úprimne prajem aby Ste objavili krásu, nádheru, Veľkého týždňa a precítili ju všetkými zmyslami.
Dotknite sa čara nenapodobiteľnej chvíle a nechajte láskou naplniť Vaše vnútro, aby Vás zohrievala, upokojovalo a, žiarilo po celý rok 2013.
Plná náruč lásky s ľudským dotykom, nech Vás vo Vašom žití obklopuje čo najdlhšie, v nekonečných chvíľach Vášho bytia, s dlhodobou trvalou abstinenciou.
S pozdravom a úctou
Bc.František SLAMKA, patrón skupiny na oddelení „C“ a
Osobnosť Červeného Dvora.
Prosím, o sdělení zda mohu synovi přibalit s sebou jídlo (sladkosti, cigarety a kapesné; v jaké výši a množství?) Děkuji
Chtěla bych celému týmu poděkovat za profesionální přístup a výbornou, prvotřídní péči o pacienty ( i stážisty – v mém případě), nejvíce panu řediteli Dvořáčkovi a zároveň popřát všem, kteří se vydali na dlouhou cestu léčbou, aby byli úspěšní, měli pevnou vůli a vedli řádný a krásný život. Gabriela Sedláková
@Nogová Daniela: Ivane, Daniela má pravdu. Drž se a vydrž.
Dobry den,11.1.2013 k vam nastoupil na leceni ze zavislosti na pervitinu muj syn.Ani nedovedu popsat strach ktery o nej mam,aby zvladnul a vydrzel lecbu.Moc na nej myslim a chtela bych mu rict,ze pro nej jsem a budu oporou a pevne verim ze to dokaze.Ted moc dekuji vsem kteri se staraji o jeho navrat zpet a pomohou mu ukazat ze zivot je krasny.
Dobrý den paní Jano. i já jsem v situaci, kdy můj syn 8 měsíců bere pervitin. k léčbě se zatím neodhodlal , ale přesto se nevzdávám a bojujeme. tak jsem se vás chtěla zeptat jak to s vaším synem dopadlo, podařilo se, vydržel? Snad ano, držím všem palce k lepšímu životu.
@Alena, Dobry den pani Aleno,muj syn je uz doma a leceni zvladnul,je to ale beh na dlouhou trat a ja verim ze se mu podari vytrvat.Vam preji aby se Vas syn k lecbe odhodlal,nevzdavejte to,preji hodne stesti vam obema.
Ahoj Ivane,
kromě úžasných lidí, kteří stojí na obou stranách barikády jménem Závislost, připravených pomoci Ti ve všech směrech pokřivených životních etap, cest a směrů, zde najdeš to nejpodstatnější, to co hledáme my všichni závislí na čemkoliv. A to je cesta ven z bludných kruhů, zpět mezi živé, šťastné, milující, radující, toužící po všem co je čisté, jasné, zdravé, prostě to, co jsme prohýřili. Kdo chce, hledá, najde, uvidí, pochopí, prozří, vystřízliví, prokoukne, poděkuje a pošle to dál. Tak jak já teď Tobě. Ptáš se co Tě tam čeká? Odpověď zní. Přesně to, co chceš Ty. Zdraví nebo závislost. Čeká Tě tam ŠANCE. ZMĚNA, NÁVRAT, PEVNÁ PŮDA POD NOHAMA, ÚCTA, POCHOPENÍ, PODANÁ RUKA, OTEVŘENÁ SRDCE. Slušný výčet. Jenom jedno si nezapomeň vzít si sebou. Chuť to všechno změnit. Bez ní to nepůjde. Přeji Ti šťastnou cestu tam, i zpět. S velkým respektem k Tobě a Tvému rozhodnutí drží palce Daniela.
Dobry den za měsic mam nastup do červenyho dvora chtěl bych se zeptat co mě tam čeka.
@Bára: cau baro nejsi nahodou z chomutova?Tomas z chomutova koukam ze tam budem nastupovat priblizne stejne ja uz to mam davno v ruce 25.1 nastupuji koukal jsem ze jsme na tom asi tak stejne teda asi az na to ze ja si to uz jedu podruhy po temer 8 lete pauze jsem se k tomu vratil kdysi jsem to zvladl sam ale tentokrat je to horsi uz jsi nevym rady a kazdopadne todle celej zivot delat nechci tak ti tak zatim se mej a preji hodne stesti a asi se tam uvydime
Krásný, spokojený, pohodový a hlavně střízlivý skok do nového roku odd.B (Novotní) a odd. A (Chromé) přeje Renata Valkonyová
,,KRÁSNÉ PROŽITÍ VÁNOČNÍCH SVÁTKŮ A KRÁSNÝ VSTUP DO ROKU 2013 PŘEJÍ Michal,Hanka,Naty a Mareček Hospodkovi.Mějte se krásně a všechny Vás moc zdravíme.
Všem v Červeném Dvoře pohodové vánoce a v roce 2013 zdraví a pohodu přeje Řehák L.
Milý Peter,
pamätám sa na naše stretnutie počas mojej návštevy Červeného Dvora. Som rád a teší ma, že kráčaš v abstinencii a si už tri roky človekom. Želám Ti, aby Tvoja cesta bez alkoholu trvala po celý čas Tvojho žitia. Čo sa Ti počas liečby zdalo nereálne a niekedy vágne, sa v Tvojom živote stalo skutočnosťou, ktorá Ti umožňuje žiť v spokojnosti v kruhu Tvojej rodiny.
Tebe Peter, Tvojej rodine, všetkým čitateľom našej webovej stránky, abstinentom a celému tímu v liečebne posielam nasledovné želanie:
Prajem Vám, aby boli Vaše Vianočné sviatky rozprávkové, šťastie neodbytné, láska nekonečná, zdravie dokonalé, problémy vzdialené a budúcnosť skvelá – nielen v roku 2013.
Abstinentom a pacientom v Červenom Dvore zo srdca prajem, aby objavili krásu abstinenčného života a precítili ho všetkými zmyslami. Dotknite sa čara „ trvalej a dôslednej abstinencie“ a nechajte ju naplniť Vaše vnútro, nech Vás zohrieva, upokojuje, rozosmieva a hlavne, nech Vás obklopuje čo najdlhšie.
S pozdravom a úctou
Bc.František SLAMKA, patrón skupiny na oddelení „C“ a
Osobnosť Červeného Dvora.
ahoj,v současnosti očekávám každým dnem „povolávací“ dopis od Vás protoze jsem se rozhodla postavit se čelem ke své závislosti na pervitinu.Zkoušela jsem abstinovat sama a to mnohokrát ovšem neúspěšně proto to chci dokázat s Vaší pomocí.
Chtěla bych se zeptat na jednu věc.Ve volném čase dělám ráda gelové nehty (cca 4 roky) prostě mě to jen baví a ráda bych si po léčbě udělala oficiální rekvalifikační kurs a v tomto oboru uplatnila .Chtěla bych se proto zeptat jestli si sebou muzu sebou vzit věci na nehty(jedna se o maly kufřík a malou uv lampu).Ráda bych se tomu věnovala i po čas léčby samozřejmě ve volném čase.
Předem děkuji za odpověd.
Bára
Príjemné prežitie Vianočných sviatkov, bohatého Ježiška a všetko dobré v Novom roku 2014 celému Červenému Dvoru. S úctou spomínam na všetko čo som prežil pred tromi rokmi počas liečby u v Červenom Dvore. Ďakujem odd. B hlavne p. doktorovi Vlnieškovi ako aj celému terapeutickému týmu za to, že som už tri roky človekom bez alkoholu. Prajem Všetkým ešte raz hlavne veľa zdravia a pacientom hodne pevnej vole k trvalej abstinencii. S pozdravom Peter.
Jsou to tři roky, co jsem nastoupil na druhou léčbu a nastartoval cestu k novému životu. Komu mje zle, kdo nevíte jak dál, zažádejte o léčbu a přijďte. Stojí to za pokus. Milan
@Krčma Jan (kuře): Jééééééé, Kuře, blahopřeji a dej na FB vědět jak vše dopadlo. Renata
@Renata,
Malá je moc šikovná 12 dní po porodu už pásla koníčky má dva a pul měsíce už se sama převalí zbříška na záda snáží se sedat a je hrozně ukecaná ale je moc rostomilá
@Krčma Jan (kuře):
Tedy překvapujete mě p. Krčma, v dobrém slova smyslu. A miminku mnoho zdraví a štěstí do života!
@Jan Smíšek, Děkuji
Miminko je zdraví a má se k světu dělá nám radost.
14.8.2013 Mě čeká suod kde by mě měli vratit spůsobylost k právním ukonům už aby to bylo soud už trvá rok co sem o to zažádal.
Ale jinak jsem spokojen a pokud to bude trochu možny tak se přyjedu podívat na sraz i zrodinkou
Dobrý den
jelikož se nemohu dovolat paní Slavíkové tak dávám o sobě vědět tady.
Daří se mě dobře s přítelkyní čekáme miminko a daří se nám.
Než se miminko narodí tak bych měl mýt vrácenou zpusobilost ale byl to boj mějte se pěkně
Je to dnes 7 let od mého nástupu na léčbu do Červeného Dvora. Hodně se toho od té doby v mém životě událo, ale tohle rozhodnutí zůstává pořád tím nejlepším rozhodnutím v životě. I přes několik recidiv či relapsů, nikdy už jsem se nevrátila před tuto startovní čáru. Našla jsem si skvělého muže, zařídili jsme si bydlení a teď čekáme miminko, které se má narodit v únoru 🙂 Jsem trochu starší, nicméně zdravá matka a miminko je taky v pořádku. Jsou to všechno zázraky, které by mě bez pomoci v ČD nejspíš minuly. Děkuji za to a přeji všem, ať jim abstinence umožní dosáhnout všeho, co si od života přejí.
Havířov, město květů, plný slunce, oslav, zábav, lidí, stánků, víkend u dávné kamarádky, spolužačky, z učiliště, dlouhá léta jsme se neviděly ani neslyšely, její známí byli i mí známí, slovo dávalo slovo, pivo teklo proudem, nemohlo to jinak skončit. Byla jsem na mol. Nohy vážily tunu, jazyk se pletl snad víc než já, celé tělo bylo jak pytel brambor. Ty že nepiješ, jo? Vždyť z tebe táhne jak ze sudu, no táhne, birel, lhala jsem sama sobě, a všem ostatním, a nevěděla, za co se dřív stydět. Za to jak vypadám, nebo za to, jakou politování hodnou osobou jsem. Strašný pocit, strašný stav, nepředstavitelná depka, smutek, beznaděj, propad, děs, hrůza. Poslední, výše uvedené bylo tak intenzivní AŽ MĚ TO KONEČNĚ PROBUDILO. Pyžamo durch, na čele pot, v hlavě nepředstavitelný chaos a zmatek, STŘÍZLIVÁ, STŘÍZLIVÁ, STŘÍZLIVÁ.
Je tomu pomalu deset let, co jsem dokončila léčbu v našem Červeném Dvoře, od té doby abstinuji, čtvrtletně navštěvuji Centrum duševního zdraví v Jeseníku, primáře Novotného, dám si svůj antabus, studuji VŠKE, Ekonomii, management se zaměřením na Cestovní ruch, v září půjdu podle studijního plánu ke státnicím, a hned pak pojedu do našeho Červeného Dvora na jednu z dalších milovaných opakovaček, abych Vám všem řekla, včetně pacientů, kteří tam byli, jsou a budou, že nikdy v životě nepřestanu být celému Červenému Dvoru VDĚČNÁ, a panu Vlnieškovi nikdy nepřestanu posílat růži. VDĚČNÁ za to, že se mi o chlastu i po těch letech abstinence ještě zdá, protože není lepší terapie, než si tím hnojem projít ve snu, hezky a ode dna znovu, se vší parádou. S tou nejhlubší úctou Vaše Daniela Nogová
Pekný a krásný deň LENKA. K,
potešil ma Váš pozdrav, a najmä to, že Ste začínali v mojej skupine. Podstatne je to, že úspešne kráčate životom a nájdete si čas, čítať a hlavne aj prispievať na našu webovú stránku.
Ďakujem Vám za Váš postreh k mojím komentárom, že ich píšem s pochopením a pozitívnou energiou. Mám za to, že svoje skúsenosti a prežitky za viac, ako 30 ročnú abstinenciu ma oprávňujú k tomu, aby som ich odovzdával ďalej prostredníctvom tejto webovej stránky alebo prostredníctvom mojej osobnej emailovej stránky (fslamka@gmail.com). Nikdy sa nestalo, že by som záujemcovi neodpísal. Aj dlhodobý abstinent musí žiť na tepe života svojej liečebne. Preto návštevujem Červený Dvor, tak často, ako mi dovolí zdravie a čas. Prečo? Pretože nám „závislosť“ zostáva na celý život a len trvalá a dôsledná abstinencia nám umožňuje žiť, slušný život.
V závere citujem jednu myšlienku z úvahy jednej klientky, z Centra ambulantných služeb, ADVAITA Liberec ktorá na mňa svojou životnou pravdou obzvlášť zapôsobila.
“Je to začarovaný kruh, v němž se člověk zmíta. Každý den si dáva nové předsevzetí, že už se to nikdy nesmí stát, že už to nikdy nepřipustí.
Opak je pravdou. Následne ráno s hrůzou v očích zjišťuje, že už je to tady znovu, zase ta slova „Už se toho nikdy nedotktnu!
S pozdravom a úctou
Bc.František SLAMKA, patrón skupiny na oddelení „C“ a
Osobnosť Červeného Dvora.
Odpovědět[Odpověď]
Vážený pán doktor Vlnieška,
ďakujem Vám za slova uznania a verím, že mi zdravie dovolí, aby som vo svojom pravidelnom „turnusovom“ čase navštívil liečebnu aj v máji a septembri 2013.
Budem sa snažiť zostať v liečebne aspoň tri dni a venovať aj oddeleniu „B“ viacej času na niektorom Vašom terapeutickom programe. Mám dobrý dojem aj z toho krátkého času, ktorý Ste mi venovali.Ďakujem.
S pozdravom, vďakou a hlbokou úctou
Bc. František SLAMKA, OSOBNOSŤ ČERVENÉHO DVORA, patrón skupiny na oddelení „C“.
Zdravím pana Slámku. Byla jsem původně v jeho skupině odd. C. Take zdravím pana Vlniešku, u kterého jsem byla v Hruškově skupině odd. B. Moc se mi líbí vaše komentáře. Mám radost,že i po tech letech takové náročné práce dokážete stále mluvit s nadhledem. A pan Slámka s takovým pochopením a pozitivní energií. Přeji všem,kteří píší své příspěvky, aby se jejich prosby a naděje v lepší dny splnily. Je to těžké, ale čas letí rychle a co se zdálo v nedohlednu, uteče jako voda. Pak si člověk řekne, je dobře, že jsem našel tu odvahu a šel do toho. Tam jsem na to nebyl sám. A to je důležité. A i všichni, co pomáháte svým dětem, přátelům atd. v jejich podpoře v abstinenci, jste úžasní.
S pozdravem Lenka K.
@Bc. František SLAMKA: Bc.Slámka F.,dík za hezký pozdrav,vážím si trvalý kontakt s léčebnou,vystoupení na odd. B bylo pro pacienty povzbuzující.Hodně dalších dnů abstinence a hodně zdraví.
Dr.Vlnieška.
Milí abstinenti, prispievatelia a čitatelia tejto webovej stránky.
Ak už sme nemali tento rok „sjezd“, tak som na začiatku tohto mesiaca, na pozvanie mojej skupiny Slámci, na oddelení „C“ s radosťou zavítal aspoň na dva dni do liečebne. Bola to moja 51, áno päťdesiata prvá návšteva liečebne, a to aj napriek zemepisnej vzdialenosti, ktorú musím absolvovať. A túto moju návštevu som po desiatych (10) rokoch absolvoval vlakmi zo Zvolena – Prahu hl. nádraží-České Budějovice – Český Krumlov a späť. Cestou som spomínal na svoju prvú cestu (4.4.1982), keď som nastúpil na liečbu, ale aj na tú (4.8.1982), keď som po ukončený liečby vracal späť, domov do Zvolena. Svoje myšlienkové pochody by som Vám rád vložil do nasledujúcich riadkov.
Každý raz musí vydať svedectvo o svojom živote a spočítať kolónky dal a dostal. Každý raz musí vydať svedectvo o svojich činoch a spočítať kolónky pomohol alebo iba prijímal pomoc. Ako hľadal a čo našiel. Zanechal po sebe stopy lásky alebo iba popol egoizmu? Moje skúsenosti sformovali môj život do imperatívu lásky: nič nechcieť len pre seba. Každého z nás alkoholikov, kto sa zastaví a obzrie dozadu, na všetko to zlé, čo spôsobil sebe aj iným, keď si zráta čo dal a čo vzal, nech by šlo o akúkoľvek oblasť života, materiálnu či duchovnú, zamrazí prázdnota, neláska, klamstvo a špina, ktoré nás sprevádzali. Každý z nás, keď už prešiel cestou spupnosti, megalománie, úbohosti klamstiev, bezhlavej agresie až po totálny úpadok, nenávistnú samotu a citový mráz, vlastnoručne si nasadiac tŕňovú korunu, hľadá v sebe pokoru a u iných odpustenie. Od iných potrebuje pochopenie, u seba hľadá silu narovnať chrbát.
Úporne hľadáme mosty, pretože prvým predpokladom budúcnosti je návrat. Budúcnosť je v minulosti, hovorili už grécki mudrci. Najskôr návrat k traumám, ktoré človek zažil a ktoré spôsobil iným. Návraty a dozrievanie, aby budúcnosť mala pevné korene. Nakoniec návrat k zodpovednosti a k takému životnému štýlu, ktorý nám umožní vymaniť sa z úlohy večného pacienta a stať sa osobnosťou natoľko integrovanou, že už nie slovami, ale skutkami si dokážeme vrátiť ľudskosť aj hrdosť a rodine istotu a lásku. Všetky odpovede sú v nás, stačí iba nazrieť hlboko do seba.
Vlastne, aká je teda moja abstinencia? Pre mňa znamená vieru, zodpovednosť, stabilitu, ľudskosť, lásku, humanizmus, pokoru a najmä vytrvalosť. Abstinencia je stav duše. Vnáša do nej integritu, povznesenie a nový zmysel života. Abstinencia je aj stav ľudskosti, schopnosť tolerovať, počúvať druhých a oslobodzovať sa od egoizmu. A preto sa usilujem, aby sa každý deň znovu zrodila – a ja s ňou. A takto to trvá už 30 rokov a 7 mesiacov, vďaka čo mu som zostal medzi tými vyvolenými a živými.
Všetkým v liečebne, žijúcim a so spomienkou na tých, čo už nie sú medzi živými, úprimne, zo srdca, s neskonalou vďakou a hlbokou úctou ďakujem za to, že som sa dožil nespočetných radostných životných stretnutí a chvíľ, či už v liečebne, ale aj v živote.
S pozdravom, vďakou a hlbokou úctou
Bc. František SLAMKA, OSOBNOSŤ ČERVENÉHO DVORA, patrón skupiny na oddelení „C“.
@Lenka:
Dobrý den, paní Lenko,
přečetla jsem tu hodně komentářů, ale až Váš mě vzal za srdce. Prožívala jsem totiž úplně to samé, když na léčení odjížděl můj přítel. Původně tam měl být půl roku, nakonec je ztoho 5 měsíců, ze kterých odpočítáváme posledních 9 dní.
Ze začátku to pravděpodobně bude hodně smutné a uplakané, ale až budete moct jezdit na návštěvy a pak Vaše dcera na vycházky, bude to o hodně lepší, uvidíte 🙂
Sama jsem v Červeném Dvoře strávila 3 dny v rámci partnerské terapie a veřte mi, že prostředí je tam krásné a personál milý a vstřícný, i když v rámci léčby tvrdý.
Přeju Vám, ať Vám ta doba rychle uteče a hodně štěstí a pevné vůle do budoucna pro vás obě. Vy, prosím, na oplátku držte palce nám, aby přítel abstinoval, čekáme totiž rodinu 🙂
Jana
@Ahoj maruško chci se zeptat protože jsem rozhodlá se léčit protože jsem alkoholikpiju už dlouho a pořád se snažim vyléčit sama a nejde to!jak dlouho trvá se do léčebny dostat a jak dlouho bych tam musela být?mám nějaké platební závazky a nevim co s tím mám dospělou dceru tak ta je ráda že jsem se rozhodla asi ž konečně když to čtu tak jiné instituce mě nelákaj i když to potřebuju děkuji DášaMarie Medková:
@Lenka: Paní Lenko,buďte tvrdá.Z vlastní zkušenosti vám radím nechte dceru v tom trochu vykoupat,jinak vás bude jen využívat .V čd. jí nikdo neublíží,ba naopak.Nerozmazlujte jí.Jinak přeji hodně štěstí,J.Doležal
…moje milá holčinko…..tak si to v hlavě přemýlám zepředu…zezadu…a pořád mi vychází, že jsem Ti k tomu všemu dala moc..moc…šancí a volného prostoru.Vzpomínám si, že jsem Tě často o něco požádala…někdy i několikrát, a nakonec jsem si to raději udělala sama,,,,,,ve škole jsem Tě pořád dokola omlouvala,,,,,,,TO byla ta chyba!!!!!!!Už v té době jsem měla volat o pmoc…protože teď už vím, že TY JSI VoLALA O POMOC…já jsem pořád doufala, že to zvládneme spolu, a do „KÁĆka“jsem nás objednala mooooc pozdě.. :-(….teď Ti pomáhají cizí lidé, a já jsem jim moc vděčná, že mají otevřená srdce pro takové lidičky,jako jsme my…věřím, že s jejich pomocí to zvládneš, a budeš mít dost síly …vzpomeň si na „MOTÝLY“…moc Tě miluju,a těším se na Tebe, jsi moje sluníčko….pusu máma
Včera jsem se byla poprve od ukonceni me lecby v prosinci 2008 podivat v ČD na hodnitící skupině.Bylo krásné se tam vracet s cistou hlavou a krasnymi zazitky, ktere se za ty roky udály.Jeste dnes rano, mam takovy hezký hřejivy pocit po celem tele.Za to, ze uz jsem takovou dobu cista vdecim terapeutum z oddeleni A a tak bych jim chtela poprat at ve svem usili neprestavaji a pokracuji dal v tom co delaji 🙂 Moc vám děkuji, že jste tam kde vás lidé potrebuji 🙂 Iveta
Paní Nogová D. @Nogová Daniela: Dík za pozdrav,máme radost z Vaší abstinenci a zvláště z úspěchu zvládnout studium vyšš odborné školy „diplomovaný specialista“.Hodně dalších životních úspěchů a hodně dnů abstinence.Za tým Vlnieška.
…Tesss…drž se kočičko moje…věřím, že to zvládneš……miluju Tě…moc…Tvoje máma
…zdravím všechny diskutující,moje dcera dnes nastupuje na léčení…je to moje sluníčko, i když poslední rok se mezi nás vplížil mrak…černočerný mrak…drogy…pořád jsem ji omlouvala, myslela jsem si(teď už ví, že NAIVNě), že to zvládnem spolu…že to není tak moc hrozné…..ale bylo to snad ještě horší, než moje nejčernější myšlenky!!!!!slehala jsem , jako matka??měla jsem být na dceru tvrdší???nevím, a už minulost nechci řešit.Těsně před závěrečkama odešla ze školy…ale hlavní pro mě je, že je živá a tak se dá pořád něco dělat…moc doufám, že tohle je začátek té spávné cesty …..Mám pocity, jako bych šla já…od rána mě bolí hlava, žaludek…..nejraději bych se rozjela za ní, za mojí holčičkou…nevím, jak to vydržím… 🙁
Jsem velmi ráda, že jsou lidé, kteří to dokážou. Myslím, že je to velká motivace pro ty, kteří váhají, bojí se nebo mají pocit, že to není v jejich silách…. Píšu, aby si mohli přečíst, že to jde a stojí to za to. Škoda, že já jsem si to tenkrát přečíst nemohla…. Gratuluji Zuzano a děkuji Jirko. Mějte se pěkně. L.
Rok 1997/98 už mi připadá hrozně dávno. Bylo mi 17, skoro nejmladší a nejnaivnější :). Už si pamatuji jen pár jmen lidí, co tam se mnou byli a už se asi nikdy nepotkáme, což mě trochu mrzí. Každopádně já nic neberu, mám vystudovanou VŠ, práci, přítelkyni a nedokončený pobyt v léčebně vidím jen v nějaké mlze. Udělejte si za mě plus v úspěšnosti léčby 🙂 Moc zdravím všechny a přeji klidné a spokojené dny.
Moc si vážím reakce pana Slámky a také vám přeji mnoho dalších let skvělého života a i vám milá Lenko.Samozřejmě zdravím všecny upřímné abstienty i bojovníky v červeném dvoře.Sám jsem utekl do Německa a žiji si spokojeně.Životu zdar!
Já jsem se dostala na léčení díky pomoci mámy a bratra na pokraji smrti po 10letech braní opiátů. Posledních několik let jsem již nebyla
schopná pomalu vycházet z bytu. Můj tehdejší přítel je již mrtev. Na
druhou stranu obdivuji ty, kteří mají snahu se léčit a žít zase normálně. Jen malý dodatek na pochopenou. Mějte se stále lépe. L.
Ahoj Líbo a Jirko, je fakt, že tato věta o opakované léčbě je zavádějící. Nemyslela jsem tím, že někdo je 1krát někdo vícekrát a stále to myslí upřímně. Myslela jsem tím, to co jsem viděla při své léčbě. A to, že se už na předčasném odchodu ( a ne jen tehdy) domlouvali na další příchod např. na léto nebo až nebudou mít peníze atd., že zase nastoupí a dají si vědět kdy.
Chápu, že se tomuto jednání nedá předejít, ale tenkrát mě to docela udivilo, že jde o to se zadarmo …. Je báječné, že někdo to
nezabalí po „neúspěchu“. Musela bych napsat román, aby každý věděl, co chci říct. Omlouvám se tedy Jirkovi a všem, kterých se to
pochopitelně dotklo. Jen jsem chtěla popíchnout některé k zamyšlení. Jinak děkuji pane Slámko, vám také přeji stálou pevnou vůli. Dík
Jirko, je jedno, kolikrát jsi byl na léčbě, hlavně, že se držíš a žiješ hezky!Každý jsme jiný.Já taky byla jen jednou, no a?
Vážený pán Jirko Doležal,
teším sa z toho, že až po „štvrtej“ liečbe Ste dokázal všetko pochopiť. Je to skvelý začiatok pre „trvalú a dôslednú abstinenciu“! Stačí ak budete abstinovať zo dňa na deň s tým, že si budete vo svojom živote uvedomovať, že: abstinencia je len prostriedok, ktorý Vám pomôže zvládnuť aj tie ošemetné a zapeklité situácie života. Nikdy si prosím nestavajte abstinenciu, ako jedinú métu života! Prečo? Pretože odtiaľ je veľmi blízko k recidíve.
Pri nedávnej návšteve, mojej skupiny SLÁMCI a komunity na oddelení „C“ som po 30 ročnej abstinencii vyslovil a napísal takúto moju životnú skúsenosť: ak sa v živote abstinenta, v jeho mozgu zahniezdi, preblesne myšlienka, „čo mám z toho, že som vynechal zo svojho života drogu (alkohol), začne sa myšlienkový pochod uberať tým najhorším nesprávnym smerom, ktorý „určite vyústi do recidívy“. A nakoniec Vy už nejaké tie skúseností z recidívy máte.
Ja sám som vo svojom živote prežil v alkoholickom opojení toľko, že všetci Tí, ktorí si prečítali v Červenom Dvore moju publikáciu „Běh života“ alebo naposledy „Za priehrštie spomienok“ nechceli tomu uveriť. Tým chcem povedať, že všetky moje pokusy o ambulantnú alebo ústavnú liečbu na Slovensku po krátkych abstinenciách stroskotali a žil som v pekelných a nekonečných recidívach.
Mal som šťastie, že ma môj psychiater, v apríli roku 1982, poslal prednostne do Červeného Dvora, ktorý pre mňa znamenal poslednú inštanciu. Trvalo mi tiež dosť dlho, ako som vstrebával do seba disciplínu, tvrdú a dochvíľnu. Nakoniec som pochopil, že všetko má svoj zmysel, a jediné východisko je, že budem abstinovať a zostanem žiť. A tak som sa v liečebne po druhý raz narodil do života s čistým rodným listom.
Želám Vám jedno Jirko. Aby Ste nikdy nezabudli na to čo Ste s hrdosťou v Červeňáku pochopili. A vôbec nie je na závadu, že to bolo až na štvrtý pokus. Nech Vás s hrdosťou sprevádzajú slová, lekárov, psychoterapeutov, sestričiek a všetkých osobnosti, s ktorými ste sa počas liečby stretli, na ceste „trvalej a dôslednej abstinencii.
S pozdravom a úctou
Bc.František SLAMKA, patrón skupiny na oddelení „C“ a
Osobnosť Červeného Dvora.
Milá Lenka,
veľmi srdečne, úprimne Vám gratulujem k Vašej 13 ročnej abstinencie. Viem, že táto etapa života nebola vôbec ľahká, pretože niesť zo sebou po celý život batoh závislosti, si vyžaduje obrovskú silu a pevnú vôľu. Vďaka Červenému Dvoru Ste sa, ako veľmi správne píšete „odléčili“ a vykročili Ste na cestu „trvalej a dôslednej abstinencii“. Chápem Vaše myšlienkové pochody a viem, že život nie je vôbec ľahký, prináša mnoho nepredvídaných situácii, ktoré sa však bez drogy, s čistou hlavou, vyriešia k spokojnosti, či už jednotlivca alebo rodiny.
Želám Vám, aby Váš život kráčal v šľapajach, ktoré Vám ukázal odborní tím léčebny! Myslím si, že aspoň „my“ ktorí abstinujeme potvrdzujeme, že ich námaha a ušľachtilosť nie je márna.
S pozdravom a úctou
Bc.František SLAMKA, patrón skupiny na oddelení „C“ a
Osobnosť Červeného Dvora.
MOc hezký text Lenko,ovšem múžu s hrdostí říci že teprve po čtvrté léčbě jsem dokázal vše pochopit.Pohádky ve smyslu 1léčba a je vše ok,to je šance asi 4 ku 100.Neodrazujte statní od opakování léčby,ne každý je tak silný jako třeba vy.S pozdravem J. Doležal.
Posílám pozdrav, sílu a pevnou vůli všem těm, kteří se opravdu snaží začít znovu žít jako lidé, a ne trosky. Někteří si sice pletou léčebnu s dětským táborem a opakují léčby… Těm, kteří to fakt myslí vážně přeji, aby uvěřili v možnost odléčení se díky této skvělé léčebně (systému,personálu,místu léčby atd.), která zachranuje životy! Je skvělé, že takové místo je. Tímto děkuji i za svůj. Je to 13 let, co vzpomínám na pomoc, která mě pomohla vysvobodit se. Obdiv a úcta patří všem těm, kteří pomáhají takovýmto lidem najít lepší životní cestu. Nevím, zda si to přečtou ti, kteří pomohli právě mně. Chci všem touto cestou říct, že jejich práce není marná. DÍK
Zdravím všecky abstinující i ty co se to teprv „učí“ Narazil jsem na seznam.cz na tohle. Myslím, že jsem byl s ním na léčení, tedy pokud je to on, co myslíte, je to on:
http://tn.nova.cz/zpravy/zahranici/zahada-na-slovensku-se-objevil-tento-muz-a-nikdo-nevi-kdo-to-je.html
Zdravím všechny v Červeném Dvoře, tak jsem dorazil v pořádku a hlavně abstinující;), nejsem přece blázen:). Moc Vás všechny pozdravuji a přeji úspěšný průběh léčby a né aby ste se nechali vyprovokovat jako já, moc mě to teď mrzí a aji sem to obrečel což sem ani sám nečekal, nemusíte mi to věřit zvlášť po mém chování… ale je to tak, hlavně když sem opustil brány Červíka“) který se mi hodně zaril do paměti a snad tam i dlouho zůstane, už se těším na další návštěvu, ale nezlobte se:) Jen posilovacího směru, nějak to tak cítím že to zvládnu Musím kvuli sobě a blízkým… už snad bylo všeho dost! Mějte se zatím a hlavně líp a líp, a těm kteří ví Mám vás rád;)
Moc zdravim ter. tým odd. B zvláště Mgr. Smíška.Zas jsem si vspoměl na Č. Dvůr a mrzí mne že nemám čas se za vámi zajet podívat.Momentálně pracuji v Německu a sotva zvládám plnit program doléčováku v ústí.Moc jste my pomohli,tak vám všem posílám alespoň tímto spůsobem veké díky.S pozdravem Doležal J.
Dobrý den všem,dlouho jsem se nezýval však víte jaký je to fofr , ale 2.9 jedu na opakovačku,kterou asi potřebuji , né že bych něco prvedl,ale spíš naopak,jen mám potíže s hlavou proto jsem rád že něco jako se podívat zpět existuje mooooc se těším na béčkaře tak zatím všem moooc štěstí a zdraví
plně souhlasím a Libou
Všechny zdravím.Anonymko, je mě líto, že manžel nevydržel, je to jeho vůle, jeho život, co si vybral, bude mít,Vy myslete na sebe,na svou budoucnost.Ten, kdo se bojí Červeňáku, tak se bojí zbytečně, jsou tam jen lidé, připraveni pomoc každému nemocnému, závislákovi.Není to lehká práce, vyčerpává, vycucává.Většinou se lidé bojí spíš toho, že budou muset opustit svou milovanou drogu, alkohol, automaty….já ČD vděčím za život, důstojnost, klid na duši……užívejte si , život utíká děsně rychle, má se žít, nepřežívat s nějakou berličkou v podobě drog..
Zdravím všechny, kterým léčba pomohla. Já tam měla manžela, ovšem bohužel recidiva… Navíc v Červeňáku se na něj „nalepila“ jedna alkoholička (ještě tam je), která mu dodnes píše, že se do něj zamilovala. Manžel tam s ní š*kal. Dnes se zase ožral a já pomalu balím kufry a hledám si bydlení jinde, jen už ne s ním. Ať se v tom chlastu třeba utopí, mě už je to fakt jedno. Skončí špatně! Je nenapravitelný.
Nejdříve zdravím celý Červeňák, hlavně odd.C, kde jsem se dvakrát léčila. Tím bych zároveň odpověděla na komentář Lenky. Běžte do toho a to co nejrychleji. Není čeho se bát. Já jsem sice zažila oddělení smíšené, teď jsou ženy zvlášť, ale znám terapeutický tým odd.A kde se léčí ženy a mohu vám to jen a jen doporučit. Jsem 5let po druhé léčbě a na každé opakovačce se na oddělení žen jdu podívat na jeden jejich program a můžu říct , že jestli se opravdu chcete léčit a tu pomoc potřebujete, tak to je opravdu to správné místo kam se obrátit. Někdy je to trošku tvrdší, ale určitě ne tak hrozné jako život s alkoholem ,můj případ, nebo s drogama. Držím palce ať to vyjde, svět bez alkoholu, nebo drogy jde zvládat a je o hodně pestřejší a barevnější. Jarmila
ahoj Jarmilko,naprosto s Tebou souhlasim a tímto Tě i zdravím 🙂
zdravim odd. b a moc se omlouvam ze jsem nenastoupil na opakovacku.pracuji v madarsku a nestiham vubec nic.setrim penize na byt a to je ma priorita.jsem stale na chr. bydleni v usti nad labem.take zdravim honzu borku a drzim palce.pane smisek zatim to vypada ze o silvestra se budete se mnou moct pochlubit.omlouuvam se za pravopis to ta madarska klavesnice.
Dík, že jste se ozval. Silvestr daleko.. Ať to vyjde!
Je tomu už deset let. Pamatuji si to jako dnes. Taky jsem měla hrozný strach. Z toho že umřu na totální vyčerpání těla. Mozek musel chlastat, a tělo už to nebralo, organizmus už to nepřijímal. Taky jsem měla hrozný strach, když jsem spadla v noci do škarpy, že tam umřu, a mozek říkal vstaň a jdi, a tělo nemohlo, nemělo sílu. Měla jsem strach, co tomu řeknou lidi, až se dozví, že jsem v blázinci. Ten hrozný strach, že se nedostanu k chlastu dřív, než dostanu absťák, že nebudu mít na chlast, že to na mě každý pozná, panický strach z deliria, a tak bych mohla pokračovat ještě hodně dlouho. Je tomu už deset let, nikdy na ty strachy nezapomenu. Věřte mi Lenko, už není nic horšího než je dno, kam téměř vždy spadne jakkoliv závislý člověk. Opravdu ne. Ale ze dna se můžete vždycky odrazit. To je jistota. Stoprocentní. Taky je možné tam zůstat. Záleží jen na Vaší volbě. Je to jen na Vašich rozhodnutích. V tom je ta dokonalost. Zvolte si směr, vezměte to zkratkou, buďto na hřbitov, nebo rovnou do Červeného Dvora. Leničko, všechny své strachy, co máš, žádný nezapomeň, nacpi s nimi plný batoh, co batoh, krosnu, tu největší krosnu jakou uneseš jen TY SAMA, přidej plnou důvěru v Červený dvůr, všechny sebedůvěry v sebe sama, odvahy, statečností, chutí jít do toho, a pořádně si máknout. Nezapomeň na sebevědomí, dále budeš potřebovat svoje ztracené touhy a sny, to kvůli inspiraci, motivaci. Nekupuj si zpáteční jízdenku, až dokončíš úspěšně léčbu, použiješ novou, čistou, jasnou, zdravou, radostnou jízdenku vstříc svému životu. Cestu a směr Ti ukáže Červený dvůr, mapu a buzolu nech tedy doma. Taky bych Ti doporučila doma pověsit na hřebík boxerky, které tak často používáme v zápase s životem. Neboxuj se svým problémem, přijmi ho, řešení najdete na Tvé životní tůře po vrstevnicích Červeného Dvora. Bludné kořeny v oboře nemají. Nezapomeň si vzít srdíčko, ať si máš kam dělat zápisky, pořádné brýle, jen ne růžové, ať Ti z těch proměn něco neunikne. Vidíš, naložila jsem Ti tu krosnu pěkně zostra. Ale věř mi, zkušené, zodpovědné alkoholičce, momentálně 9 let v abstinenci, pod dohledem antabusu – ta krosna má téměř nulovou váhu proti tomu, co jsi tahala sebou do té doby, než jsi se rozhodla s tím něco dělat. Zbývá jediné, Leničko, Přeji Ti ŠŤASTNOU CESTU, V OBOU SMĚRECH. POZDRAVUJ PROSÍM OD DANIELY Nogové CELÝ ČERVENÝ DVŮR.
Děkuji mnohokrát za Vaše slova, paní Nogová ,už je tam, je to moje dcera.
Ahoj. ¨Je tu nekdo, kdo se v „Cervenaku“ lecil? Chtela bych tam nastoupit, ale mam hrozny strach…
Lenko, když si přečteš ohlasy zde, tak se tam léčili všichni. Ničeho se neboj. Ze začátku se vyzbroj fůrou kapesníčků, ale zvykneš si a uvidíš, že budeš ještě (jako všichni) ráda vzpomínat.
Dobrý den, po více než dvou letech se ozývám a protože se nemohu dovolat na příjem potvrzuji tímto svůj nástup 18.6.2012 . Zdravím všechny známé a dékuji těm kteří mi pomáhali. Milan
Ahoj Milane, tak to se uvidíme na kroužku:-)))
Přeji krásný den všem,
všem těm co se léčili, léčí nebo se chystají ale i těm co sem zabrousí proto, že jejich blízká nebo i vzdálená osůbka má nebo už nastoupila…
1.6.2012 K Vám nastoupil Petr.K. vím, že musí být bez kontaktu ale jestli je tu nějaká osůbka, která je s těma lidičkama v kontaktu a čte tyto řádky… Může mu vyřídit, že na něj myslím a držím mu palce…!! Jistě se Vám tu ukazuje můj email, kdyby byl jakýkoli dotaz na mě pište.
Držte se všichni a věřte, že v každém případě je tu pro Vás určitě jedna osoba, která Vás miluje a nikdy neopustí a pokud to bude v jejich silách podrží!!
Děkuji Alena
Zdravím všechny pacienty sk.B.Moje zkušenosti s léčbou jsou díky p.Vlnieškovi spíše negativní.Jeho ,mnohdy až urážlivé
chování vůči některým pacientům ,mně vůbec nesedlo.Hlavně díky němu jsem předčasně ukončil léčbu.Ale jak se říká všechno špatné je k něčemu dobré.Dneska týden po navrácení se mezi lidi mám práci a na automaty si ani nevzpomenu.A hlavně mě nikdo nenutí se ostříhat a oholit jako pan doktor.Jinak mám i dobré vzpomínky na většinu personálu ,hlavně na p.Pištu a Lišku,které bych rád pozdravil.Váš abstinující gambler K.Mašek
Dovolím si Vám při vší úctě pane Mašku připomenout jedno přísloví, na které jste k mému údivu v té abstinenční euforii patrně malinko
pozapomněl. Prý první vyhrání z kapsy vyhání. Nogová Daniela
Pane Mašek, co to tady čtu? Neznám Vás a s Vašimi názory bych Vás ani poznat nechtěla. Co jste si myslel, že Vás za Váš dřívější život bude pan doktor chválit a klepat Vám na rameno, jaký jste machr? S panem Dr. jsem si také užila své, ale nikdy jsem to nebrala jako urážky, ale jako součást terapie.Někdy jsem ho také proklínala, ale je třeba přemýšlet, že s námi jednal tak, jak nás to bude čekat venku. Blázinec je za plotem PL, ne tam!!!! Je zajímavé, že Vám vadilo jeho chování vůči některým pacientům, ale co si dovolil k Vám osobně nezmiňujete. A ostříhání a oholení
:-)))))), to je snad také příprava na normální život. Jéééééééééé a týden jste nesáhl na automaty? Tak to tedy gratuluji k takové délce abstinence! Jste fakt třída! Těším se na Vaše další úspěchy.Renata Valkonyová
Renatko díky.Jsi velmi milá a rád tě uvidím.Nástup mám až 8.6.2012.
Potom detox takže na oddělení budu asi až v druhé polovině června
Jinak se měj krásně,hodně štěstí a zdraví pa Honza
Honzo B.
Co blbneš, honem tam utíkej! Já recidivu také zmákla. Bylo mi divné, že jsi mi tak dlouho nepsal, už tomu rozumím. Přijedu se na Tebe o víkendu podívat-dej vědět, až budeš- zase na našem krásném zámečku. Budeš čubrnět na ty změny:-))))). Držím palce. Renata
Tez jsem tu byl pred X lety (1998) sektor B Dr. Vlnieska. Po mesici jsem utekl ale doted jsem se drogy nedotknul a nedotknu !. Nejlepsi lek je prace ( Arbeit macht frei ) He He ! (Pardon!). Nicmene dekuji celemu tymu. Nebylo tam zle a dobre me zformatovali mozek. Dnes mam byt, zenu a dve deti (holcicku a klucika). Buh s nami (Gott mit uns)!. Odpuste ze nemam diakritiku.
Slava vitezstvi!!!
Tak jsem již poslal doporučení a čekám na nástup.Chci abstinovat a udělám pro to vše.Kdo si mne pamatujete,držte mi palce,jdu do toho po hlavě. JAN BORKA
Pokud mi bude umožněno se v Č.D.ještě odléčit,jsem rozhodnut opravdu
změnit to špatné v životě,co ho ničí nejen mě,ale hlavně lidem,kteří mne mají rádi.Č.D.je nejlepší léčebna teou jsem poznal.Tamní prostředí a lidé mne nabíjí láskou k životu,že mne potom baví žít,žiji s radostí a dokáži ji věnovat i druhým a to bez jakýchkoli látek. Věřím si a také to dokáži.Má to cenu.Hodně síli všem,kteří vyháníte závislost,radost ze života,pokoru a upřímnost k druhým a hlavně k sobě. Zdar
Honzo, dej mi vědět až tam budeš. Na FB Ti napíši telefon, i když ho asi máš. Renata
Zdravím hlavně odělení C a skupinu Havlínu.
Chci všem popřát hodně síly do úsilí které odvádíte i když si myslíte že to někdy nemá cenu nebo vám někdo řekne že nedokážete apstinovat tak to hned nebalte horká hlava udělá víc škody než užitku venku je to těžký sám sem si ještě po léčbě namlel hubu ale už 11 měsíců apstinuji ne vždy to je lehké ale když člověk chce tak jde vše
MILE sestry a bratři v abstinenci,mám smutnou zprávu o svém poklesku,krerý se stal recidivou.Protože jsem se styděl,táhnu to
celkem dlouho.Moc rád bych do Ćer. Dvora přijel,récu zastavil a dal se do kupy. Nevím zda se to podaří,ale udělám pro to vše.Nevím,zda mne někdo z Vás nezná a moje přítomnost nebude
vyvolávat trapasy.přeji Vám mnoho úspěchů,málo osminek a hodně poezie,snad dovidění JAN BORKA,
Feri, díky za Tvé příspěvky. Dělám si z nich poznámky. Budou se hodit.
A moc děkuji za pohled z lázní. Doufám, že jsi tam „nezlobil“:-))).
Renata
Barunko tak dlouho se Tě snažímsehnat a teď po tak dlouhé době se mi to podařilo.Snad jsi na mě ještě nezapoměla.Momentálně jsem v Praze,ale zase se chystám do Irska,tak se koukej ozvat.Ani nevíš,jak jsem rád,že jsem Tě konečně sehnal.Odepiš mi budu rád.e_mail mám pořád stejný. Ahojky Vlada
ahoj Vláďo, doufám,že to je vzkaz pro mne,strašně dlouho se Tě též snažím sehnat, bezvýsledně,ani nevím,že jsi byl v IRsku?nevim,jaký máš email,bohužel,doufám,že se mi ozveš,pokud tento vzkaz uvidíš,moje tel je 720612121..takže tedy jsi v pořádku?já pevně věřím,že ano??co děláš v IRsku??a jsi spokojený?zavolej mi prosím,nebo napiš maila :kohoutova.bara@seznam.cz já jsem šťastná,mám už skoro dvou letou holčičku Esterku,sice jsme spolu samy,ale je strašně skvělá,by ses nasmál s ní :D, doufám,že se brzy setkáme,třeba bychom přijely do Prahy,nebo Ty k nám?i mamku bych ráda viděla :),stále na Tebe vzpomínám,doufám,že se ozveš!pusu posíláme obě
Vážený pane Františku Slamko,
s mírným zpožděním Vám blahopřeji k „30. narozeninám“, o nichž se nepřímo zmiňujete ve vašem otevřeném komentáři. Občas nahlédnu do korespondence PL a vím, že vaše upřímné příspěvky, reakce, rady… jsou pro mnohé čtenáře prospěšné a motivující. Já osobně jsem teď v březnu dovršil již 17 let přímé práce s pacienty (zejména při údržbě parku), i když nyní jako důchodce (roč. 1945) už jen při zástupech nepřítomných pracovních terapeutů. Přeji Vám, jako kolega „Osobnost ČD“, ještě mnoho moudré spolupráce, hodně příznivců a hlavně pevné zdraví a spokojenost.
S pozdravem Miloslav Knížek.
Vážený pán Miloslav Knížek,
veľmi pekne, úprimne Vám ďakujem za blahoprianie k môjmu „30“ ročnému jubileu. Mňa teší, že som sa mohol spolu s Vami zúčastniť na krásnej a nezabudnuteľnej jazde, v páradnom kočiari, keď sme na sjezde v roku 2010, obaja obdržali úžasné Čestné uznanie, Osobnosť Červeného Dvora.
Som potešený, že existuje webová stránka liečebne, ktorá je pre mňa, ako klub, ktorý otváram snáď každý deň. Neustále sa snažím stále dýchať atmosféru svojho „druhého rodiska“. Vo svojich príspevkoch sa snažím odovzdať to čo mi vštepovali počas mojej liečby, aj keď sa to dnes zdá, pre niektorých pacientov a klientov nepochopiteľne. Mám za to, že aspekty a dopady nadmerného zneužívania alkoholu, či drog pre ľudského jedinca sú rovnaké, ak nie ešte horšie. Vy veľmi dobre viete a poznáte o čom hovorím a píšem.
Želám Vám, ako fyzickému súputnikovi (som tiež ročník 1945), aby Ste rozdával svoje životné múdrosti, pracovné dovednosti, aby park liečebne aj Vaším pričinením prekvital. Nech Vás zdravie a entuziazmus stále sprevádza po ceste abstinencie. Teším sa, že sa tento rok uvidíme.
S pozdravom a úctou
Feri SLAMKA, zo Zvolena.
Hezký dobrý den.Chtěl bych vzdát dík personálu celého oddělení B“ a to hlavně za to že dokázali spolupracovat s takovým vzteklounem jako jsem já.Jsem na chráňáku v ústí,našel jsem si novou práci a hlavně se často vídávám se svou dcerkou.V červnu přijedu na opakovačku.
Fajn že jste se ozval, v červnu se na Vás těšíme.
Milí priatelia webovej stránky Červeného Dvora.
AKO MÁLO STAČÍ, ABY SME STRATILI VŠETKO, AKO VEĽA TREBA, ABY SME SA DOKÁZALI VRÁTIŤ.
Nikdy v živote nezabudnem na deň 29. 2. 1982. Bol to takisto rok prestupný, olympijský . Mal som 37 rokov a z toho takmer 20 rokov nevinnej a postupne šialenej alkoholovej závislosti. Mal som aj svetlé „chvíle“, keď som sa zamýšľal , čo s tým spravím. Racionalizácia môjho pitia bola na takej úrovni, že som si sám sebe a okoliu dokázal zdôvodniť prečo musím až takto „chľastal“. V mojom rode sa takmer vždy spievalo známa slovenská pesnička „Aj tí naši píjavali……“! Lenže nie pre všetkých platí rovnaké pravidlo. A pre mňa neplatilo úplne. Stal som sa nevďačným synom, nedokončeným učiteľom, nezodpovedným otcom ,človekom, stal som sa vyhnancom, vlastného intelektuálneho myslenia a správania. Padol a zrútil som až na dno!
Môj posledný, takmer desať (10) dní trvajúci pijacký ťah sa blížil k záveru, v ktorom som vďaka lekárom prišiel k sebe a zostal mi len ten „holý život“. Nasledovalo takmer tridsať (30) dní trvajúce „ zmŕtvýchvstávanie „ za pomoci medikamentov, ktoré mi ordinoval psychiater – alkohológ, z PAP- ky (Protialkoholická poradňa). A potom. 4. apríla 1982 prišiel deň s „opravdu veľkým „D“.! V mojom Curriculum vitae som to, českom jazyku napísal takto:
Můj alkoholický život se řítil do svého konce. Obcházel mně „delirium tremens“, smrt klepala na desku života. Všechno bylo pryč. Mládi, vzdělaní, práce, čest a zdraví. Každodenně jsem zápolit o chvíli střízlivého života. Nepřicházel. Dni za dnem se valily v alkoholické mlze, jas žití nepřicházel! Na konci běsů, jenž mě skoro připravil o holé žití, přišla nabídka, jenž se nemohla a nedala již odmítnout…. Aneb dala a pak???…..a to by byl zřejmě můj člověčenský konec, konečný…Ale? Přišel tvrdý a poslední argument!!!
ČERVENÝ DVŮR, protialkoholní léčebna, která Vás pane, může přivést k „trvalí a důslední abstinenci. Všechno máte ve svých rukou…Je to opravdu zvláštní pocit, když najednou, po nekonečně dlouhé době „máte všechno ve svých“ nezodpovědných, roztřesených rukou! Dá se s tým něco udělat? Tenkrát jsem ještě nebyl přesvědčen, že se něco pro mou duši udělá, i když ta má léčba …?! Měla své klady ale i zápory. Trvala čtyři (4) měsíce a byla úspěšná (prosím ospravedlňte moje gramatické nedostatky).
Dňa 1. Marca 1982, od tohto dňa som až po nástup do liečebne už abstinoval, vlastne inak sa ani nedalo, pretože môj zdravotný stav to nedovoľoval, som sa dožil tridsať (30) rokov „trvalej a dôslednej abstinencie“. Mám z toho radosť o ktorú sa s Vami chcem podeliť.
Od roku 1982 prichádzam do Červeného Dvora, aj napriek zemepisnej vzdialenosti pomerne dosť často .Prichádzam do „môjho druhého rodiska „, aby som znovu načerpal „onú“ neobyčajnú atmosféru liečebne a stretol sa s odborným tímom lekárov, psychoterapeutov, sestričiek a ostatných zamestnancov liečebne. Bez ich, ich predchodcov nevynímajúc, odbornej, vysoko humánnej, šľachetnej ľudskej pomoci by som dnes určite nepísal tieto riadky. Som im nesmierne vďačný, že som počas mojich tridsať ročných návštev poznal a snáď ešte poznám veľmi veľa skvelých odborníkov, s nevyčerpateľným entuziazmom ich životného poslania. Bez toho sa totižto ich práca, s často nevypočítateľnými výsledkami abstinujúcich klientov, jednoducho nedá robiť.
Za dar považujem skutočnosť, že som bol v roku 1989 pacientmi oslovení a poctený slávou, aby som bol patrónom skupiny. Tento dar, od začiatku chápem tak, že biely plášť občas, možno aj nechtiac, ale predsa len kladie bariéru medzi dvoch ľudí. Ja pacientov a nielen mojej skupiny chápem, ako priateľ, ktorý ich dokáže vypočuť, pretože vie, o čom tie zlyhania sú. Napriek už spomínanej zemepisnej vzdialenosti, sa snažím byť pre skupinu stabilnou oporou, vo chvíľach krízy; a najmä ako živý, hmatateľný dôkaz, že je to naozaj možné, dostať sa z dna a opäť získať ľudskú dôstojnosť. Preto vždy píšem a hovorím, že som ochotný sa podeliť, v dnešnom svete v emailovej pošte s každým, kto sa na mňa obráti o svoje skúsenosti, zážitky o svojom prežitom živote.
„Vlastne to všetko, čo sa mi stalo od môjho posledného rozhodnutia nepiť, to, že mne sa to podarilo, že som dospel k takému poznaniu a k takej pozitívnej zmene osobnosti, považujem za zázrak. A som zaň dodnes vďačný.”
Ak človek nepochopí, že abstinenciu naozaj prijíma na celý život, že naozaj raz a navždy stratil kontrolu nad pitím, môže to vyústiť do katastrofy. Stačí jediný pohárik a je tam, kde bol. Netreba pripustiť, že je všetko zabudnuté. Nič sa nezabúda, všetko sa vracia zo zamknutých priečinkov, z temnoty zdanlivého zabudnutia a naše je aj to, o čom sme si mysleli, že to už nepotrebujeme. A predsa to stojí nad nami, svetielkuje svojou bývalou existenciou, pripomína a zraňuje. Preto si treba stále pripomínať: Som abstinujúci alkoholik a stratil som kontrolu nad pitím.”
ABSTINENCIA JE NÁVODOM NA LEPŠÍ ŽIVOT. Mám za to, že je potrebné chápať abstinenciu, ako bezpečný prostriedok, ktorým sa možno priblížiť k najvyššiemu rebríčku ľudských hodnôt. Možno ju prijať, ako životný štýl , ako životnú filozofiu, ktorá závislému určite pomôže zvládnuť zákruty svojho života. Prečo?
V závere citujem jednu myšlienku z úvahy jednej klientky, z Centra ambulantných služeb, ADVAITA Liberec ktorá na mňa svojou životnou pravdou obzvlášť zapôsobila.
„Je to začarovaný kruh, v němž se člověk zmíta. Každý den si dáva nové předsevzetí, že už se to nikdy nesmí stát, že už to nikdy nepřipustí.
Opak je pravdou. Následne ráno s hrůzou v očích zjišťuje, že už je to tady znovu, zase ta slova „Už se toho nikdy nedotktnu!
S pozdravom a úctou
Bc.František SLAMKA, patrón skupiny na oddelení „C“ a
Osobnosť Červeného Dvora.
Stal som pri okne a díval som sa von , na krásnu zahradu , zmrzlú fontánu a majestátne vysoké stromy a uvažoval som ako ubehol prví den , mojho pobytu na liečený. Bolo to „kruté“ , náročné a nepochopiteľné čo všetci po mne chcú.Počínajúc, sestričkov Lebrovov a Smieškovov na príjme ,lekarov ,p.prímara Kubíčka,p.Mádla,p.sestričky Toncarovej , kolegov pacientov.Preťažko som chápal že sa mám na stálo zrieknuť pitia alkoholu…ja som prišiel do červeńaku trošku si odpočinúť , dať doporiadku zdravotný stav a nabrať nových síl aby som mohol po návrate domov piť dalej prvú slovenskú alkoholickú ligu…Ano dnes je tomu presne 38 rokov ako som takto uvažoval v červeňáku…18.2.1974 som netušil že dnes večer po 38 rokov budem sa hrdo hlásiť k „titulu“ abstinet , bol to boj ktorý som začal a to dnešného dňa úspešne vyhrávam. ďakujem všetkým v Červenom dvore ktorý my pomohli zbaviť sa závislost. Pozdravujem pána prímara Dvořáčka a všetkých ktorý sú okolo neho aby pomáhali dnes všetkým, čo to potrebujú ako som to potrebval ja . Pozdravujem všetkých čo sú v súčasnej liečbe nech , vydržia a kráčajú po mojej stope…lebo “ oplátí sa žiť „…Ivan spod Ješteda
Milý Ivan, spod Ještědu (pôvodom z Horehronia) .
Mám radosť z Tvojich dní a rokov „trvalej a dôslednej abstinencie. Moje potešenie je o to väčšie, že sme obaja kedysi patrili k „modrej armáde“ a osobne sme sa spoznali, v pracovných vzťahoch. Naše ľudské stretnutia sa teraz odohrávajú len v našej liečebni, v našom Červeňáku. Pre nás život sú to nesmierne cenné okamihy, keď sa vrátime do atmosféry času, ktorý už patrí do minulosti. Tebou spomínaní lekári, niektoré sestričky už nie sú medzi živými, ale v našich srdciach, spomienkach zostávajú, ako nesmierne cenní ľudia , s veľkým „Č“.
Možno, pre niektorých čitateľov týchto stránok ale aj bývalých pacientov ČERVENÉHO DVORA, sú metódy liečby z minulého „XX – tého“ storočia, archaické a nemoderné. Ty Ivan s Tvojími „38 rokmi abstinencii“ si „prvý medzi vyvolenými“ liečebne. Zostalo nás ešte zopár abstinentov z tejto doby, ktorí si „z toho tvrdého drillu“ zobrali pre seba „náhled“, ktorý nás sprevádza v triezvosti až do týchto čias.
Súčasný tím okolo pána primára a riaditeľa Jiřího DVOŘAČKA posúva profesionálne, hlavne však ľudské hodnoty liečebných postupov do takých dimenzií, že sa ČERVENÝ DVOR stáva liečebňou, ktorú si vážia nielen klienti, ale získava odborné ocenenia, ktoré jej dávajú punc kvality medzi podobnými zariadeniami. Želám celému tímu, aby v dobrom duševnom, telesnom zdraví rozdával klientom „ aj tie nepríjemne osminky, štvrťáky“ , ktoré im pomôžu vyviaznuť z beznádeje a hlbín zúfalej závislosti.
Tebe, milý Ivan želám, aby sme sa ešte dĺho stretávali na „sjezdoch“ v našej liečebni, ktorá nám vrátila život, úctu a nádej ,….lebo ako píšeš „oplatí sa žiť „…!
S pozdravom a úctou
Tvoj priateľ „feri“ zo Zvolena.
Posílám mnoho pozdravů celému terapeutickému týmu oddělení A.
Daří se mi dobře . Skončila jsem před čtrnácti dny a chtěla bych znovu všem moc poděkovat za velice profesionální a při tom lidskou péči o naše duševní zdraví . Moc si toho vážím a abstinence mě opravdu baví. Nikdy a nikdo se mi tolik nevěnoval, nezajímal se o moje pocity, jako tady. A to mám báječnou rodinu, ale venku není na takové věci prostě čas. Chtěla bych ještě poděkovat za krásné rozloučení se mnou na konci léčby. Budu si to napořád pamatovat. A chtěla bych vzkázat všem , co váhají jestli se mají léčit nebo ne, aby se nebáli, nic neodkládali a bez obav se svěřili do péče odborníků. Není se čeho bát. Všichni jsou moc milí, stačí jen dodržovat pár základních pravidel. A věřte, že i když se vám někdy budou zdát některá pravidla nelogická, tak všechno tady má svůj smysl. Mě léčba moc pomohla. Udělám všechno, abych vydržela abstinovat, protože jsem střízlivá a tak spokojená. Alkohol mi víc vzal, než dal a já už nikdy nechci skončit v síti závislosti. Všechny moc zdravím a držím palce. B
Opožděně zdravím odd C a specialně dr Dejmka
nastolil jsem takový poklidný režim -pěstuju bonsaje a učím se anglicky a jsem skoro sám ale jsem v pohodě
zdraví abstinent(odporné slovo)
strnad
Konečně někdo z odd. „C“,kterého znám. Pořád tu číhám,jestli se tu někdo objeví.Nevím,jestli si mě budete pamatovat.Je to skoro 5 let co jsem byla na léčení a Vy jste se tam objevil(opakovačka?). Jsem ta babča,co z vycházek vozila klukům buchty a karbanátky.Pamatuji si,že Vás p. Dejmek docela dusil. Jsem ráda,že jste v pořádku,ale mohl jste napsat víc.Já jsem také v pohodě. Žiju poklidným životem důchodkyně,raduji se z dětí a vnoučat.Čas od času se objevím v Červeňáku na skupině,protože to mám blízko. Je to pro mě vždy vzpruha a ujištění,že jsem se před 5 roky rozhodla dobře. Sice jsem patřila taky k něm,kterým dal p. Dejmek pěkný záhul,ale asi to tak musí být,protože to s námi jinak nejde.Dnes už jenom lituji toho,kolik let mi zbytečně proteklo s chlastem mezi prsty. Nejde to už vrátit,tak aspoň ten zbytek života prožít v klidu,pohodě a střízlivá. Zdraví Vás Věra
Opožděne zdravím celé odd C a hllavně dr Dejmka
¨Zajeljsem si jakýsi sterotyp pěstuji bonsaje a učím se fencouzky
zdraví abstinující(hrozné slovo)
strnad
…Dobry den,zdravim vsechny..chci se s vami vsemi tady o necem poradit…mam kamaradku,pred par lety se stala tou nejlepsi… Je uz par let zavisla na pervitinu,picha si,teda ted tvrdi,ze uz ne,ale ja vim,ze obcas ano a hlavne to kouri…je ji 25 a ma skoro triletou dcerku,za par mesicu ji konci materska… Je uz tak vylitana,ulitana a vysinuta,ze porad jen uklizi,neco resi,ma pocit,ze ji sleduji lidi a chodi ji kolem domu,kdyz nedela tohle, spi…O dceru se v ,,zakladnich,, vecech stara,,ma ji rada,v to verim,pokoj ma plny hracek,cisto..jenze si s malou neni schopna sednout, ,,v klidu,, , bez toho,aby neustale poletovala po baraku.. a cist si s ni treba knizku,stavet kostky a takovehle veci,ktere ja povazuji temer za materskou povinnost a radost(mam stejne starou dceru,je mi 23…¨),uz nekolik mesicu s ni nevylezla ven.. na vic si ted nasla 19 lete kluka,ktery taky bere a jeste hraje automaty,bydli spolu,ze zacatku na nej byl spoleh,staral se o ne,financne apod..,jenze taky obcas na tri dny zdrhne..ted na ne kasle cim dal vic…nemaji penize,teda na bile se vzdycky najde,na cigarety taktez ..je toho moc a mohla bych o celem tomto pribehu napsat knihu,takze to zkratim..snazim se ji pomahat.tim,ze ji obcas privezu nejake penize,dve tasky jidla,pro ni,pro dcerku,nejake obleceni pro malickou,sem tam nejakeho plysaka apod…zkratka pomoc,ale jednorazova a kratkodoba… Jak ji mam pomoct,zbavit ji zavislosti,aspon te nejkrutejsi,nejvetsi… ??? Je presvedcena o sve pravde,o svem nazoru,o sve sile i kdyz i obcac dostanu zpravu,ze nechce byt apod…..vetsina z toho jsou jen jeji vsugerace… Jak ji pomoct? Veri mi,kdyz ji presvedcim,neco udelam.dokaze to…ale nemuzu s ni byt denne,mam sve dite,muze….. zajiste rozumite… ale strasne me to trapi! Musim ji z toho dostat.nesmim dopustit nic zleho!!Prosim vas kohokoliv a jakoukoliv radu…. Mej te se,lidi!!!:) S pozdravem Nikol..
1) Zatáhněte do situace rodinu kamarádky – obecně kohokoliv, komu na ní záleží. Není-li nikdo z nich použitelný, kontaktujte sociální pracovnice.
2) Zajděte spolu všichni za nejbližším odborníkem na závislostní problematiku (www.drogy-info.cz vpravo nahoře „Mapa pomoci“). Ideálně i s kamarádkou, přinejhorším sama.
3) V ČR je dobrou možností pro léčbu matek s dětmi Terapeutická komunita Karlov (http://www.sananim.cz/terapeuticka-komunita-karlov-(tkk)/lecba-matek-s-detmi/komu-je-lecba-urcena.html)
4) Tlak okolí je legitimní způsob, jak dostat závislého do léčby. Najděte páky. Na změně motivace z vnější na vnitřní budeme pracovat v léčbě.
5) Neobávejte se příliš, abyste kamarádce neuškodila. Někdy to jsou spíše nečiny značené vinou, než činy.
Je poznat, že Vám na ní záleží. Jste šikovná, zvládnete to.
Moc zdravím,potřebovala bych také takovou pomoc..mám sestru s malou dcerkou-1,5roku…neustále diskutujeme…tvrdí,že je jiná doba
údajně spousta lidí takto žije-já říkám přežívá….moc bych si přála najít lidi,kteří by ji pomohli změnit to její převrácené myšlení..bývala jiná…ted je to děs a nevím,jak pomoci…a je to jen v mozku…celá rodina je neštastná…slyšela jsem právě o Červeném dvoře,jaké máte výsledky..vím,že často takové psychicky podložené věci nutně potřebují odborníka a hlavně jsou tací ,co mají DAR a umí působit v dobrém směru……
díky za info Hana
Dodatečně vše nej v Novém Roce celému ČD! Vy všichni co tohle čtete a potřebujete pomoc řeknu jedno – já se rozhodl o pomoc v ČD požádat, dostalo se mi jí a dnes jsem několik let čistý a mám zpět svůj život! Je to jen tvoje volba. Tvůj život.
PS: TEPRVE NA SMRTELNÉ POSTELI SI UVĚDOMÍME, ŽE ŠTĚSTÍ JE VOLBA..
Zdravím odd B. a hlavně Dr.Vlnjěšku.Do nového roku hlavně zdraví.
abstinujíci MUDr.Krupa Ivan
Dobrý den pane doktore Vlnieško, pane Dvořáčku a oddělení B 🙂 Jen vám všem chci popřát krásné Vánoce, hodně štěstíčka, zdravíčka, pohody a úsměvu na tváři 🙂 BUdu se za vámi muset přijet podívat, vezmu s sebou svýho chlapáka, už mu bude sedm :-)))))) Papa
Chtěla bych všem popřát šťastné a veselé vánoce…Především celému terapeutickému týmu z oddělení A.Jako je paní Matoušková,paní Tůmová,pan doktor Kozák,paní Bártová a všem sestřičkám.
Ahoj Jíto,potkaly jsem se v ČD poslední týden mé léčby byla jsi na opakovačce.Po léčbě v červenáku jsem nastoupila do léčby v Lnářích.
Ted jsem doma a docházím ambulantně do Mostu.Stále abstinuji a daří se mi.Čeká mě opakovací léčba koncem července.Držím i tobě oba palečky at se ti daří.s pozdravem Petule
Chtel bych podekovat a poprat vsem v Cervenem Dvore Hezke vanoce a do Noveho roku 2012 hodne zdravi,stesti a lasky….a sil do zasluzne a nelehke prace,kterou ze srdcem delate!
Prichádza sviatočný čas, na ktorý sa dlho teší každý z nás.
Voňa koláčov vokol sa rozlieha, Vianočnej nálade každý z nás podlieha.
Zabudnime na smútok, zanechajme zvady, buďme k sebe milí, dobrí a majme sa radi.
Prišiel čas Vianočný, zvonček tíško cinká, každému sa splní túžba, aspoň malilinká.
Šťastné a veselé želajme si spolu, a potom spoločne k Štedrovečernému stolu.
Dobrý podvečer Všetkým v Červenom Dvore ako aj ostatným ktorí ma poznajú a zdielali so mnou starosti a radosti počas mojho liečania. Chcel by som touto cestou popriať Veselé a šťastné vianoce, hlavne veľa lásky a síl v prekonávaní životných ako aj každodených problémov. Chcel by som pozdraviť celé vedenie Červeného Dvora, terapeutický tým a kolektív sestričiek a vedenia odd. B na ktorom som strávil 3 mesiace a ktorí mi veľmi pomohli v určitej životnej situácii. Dalo by sa povedať v zlome v mojom súkromnom a rodinnom živote. Veľká vďaka p. dr. Vlnieška, pi. dr. Fraško-Bukhartová.
Ja sa mám v celku dobre. Ostali sme doma len štyria. Najstaršiu dcéru Petru nám zobrali na Vysokú školu takže je v Pardubiciach na internáte. Ja som prestal užívať v lete antabus. Od konca liečby nepijem. Takže sa mi darí abstinovať. Toho času mám hodne práce a som v práci od rána do večera. Tak nemám čas na vylomeniny.Tak sa držíme ako aj rodinne a podporujeme sa navzájom.
Ešte raz ďakujem.
Pozdravujem Všetkých čo ma poznajú.
Pane Šebo,
jsem ráda, že se ozýváte a daří se Vám. I Vám přeji vše nejlepší v novém roce a jdete tou správnou cestou.
Petra F.B.
Hvězda září na obloze
a vypráví o velké touze.
Touha našich dětských přání,
možná někdy k pousmání,
avšak je v ní síla skrytá,
slzami štěstí dávno smytá.
Vraťme se zas do mladosti,
do dětství a do radosti.
Plamínek naděje ať září v nás,
pak budou Vánoce krásou všech krás.
S úctou Vaše Daniela
diky. lenka blahova a antonin horak. jsme 0,1 procento co se seznamili u vas a odesli spolu. jsme dodnes spolu. neni to terapeuticky vhodne. 8 let jsme od uteku. odesli jsme oficialne. dik Panu Doktorovi Dejmkovi. Jak to bude dal? Nevime. Ja jsem ten, co vyklizel Kocandrleho pokojik..
Duvernik. Horak. Duvernice Lenka Blahova, dekujeme a snad za dalsich 8 let napiseme. Mr. Dejmek? Re.“leniktonik@seznam.cz
také děkujeme za pěkná slová,hodně odvahy v boji o kvalitu života.Vlnieška
PODĚKOVÁNÍ DŽENTLMENŮM Z ODDĚLENÍ B
Děkuji celé komunitě oddělení B za úžasné přijetí Opakovačky, která se potřebovala podívat na to, jak vypadá opravdová odvaha, odhodlání, chuť dokázat si, že existuje správná vlastní cesta, potřebovala se přesvědčit, že existuje vůle, dobrá vůle, opravdové přátelství, že věta – V nouzi poznáš přítele – není klišé, že existují správní a opravdoví chlapi, že spravedlnost má svou váhu, a že když chceš, jde i nemožné, Děkuji komunitě oddělení B za bezpečné zázemí, za důvěru, za kamarádství, za nevšední galantnost a džentlmenství, za pochopení, za projevenou úctu, za trpělivost, za potlesk, a za ten, pro mne – nevšední pocit – pocit Princezny. Princeznou jste mě nazvali, a já se tak ve Vašem středu doopravdy cítila. DĚKUJI.
Co je dobré, jde. Co jde, je dobré. Nezapomeňte
Vaše Princezna Opakovačka Nogová
OPAKOVAČKA
V Červeném Dvoře jsem doma, tam jsem se po druhé narodila.
Tam mám přátele, domov, teplo, zázemí, pochopení, úctu, bezpečí.
Tam je profesionalita, odbornost, znalost, suverenita, spravedlivost, uznání.
Tam mám možnost volby, studia, seberealizace.
Tam je znát pokora, pravda, sebeúcta, vyrovnanost.
Tam můžu zpívat, tančit, tvořit, plakat, smát se, snít o lepší budoucnosti.
Tam Vám nelžou, nemažou med kolem úst.
Tam je tvrdost, realita.
Tam mají bezednou studnu naděje, odhodlání, trpělivosti.
Tam je taky cesta. Vede ven. Je kouzelná. Vždy na ní svítí slunce, vždy je rovná, čistá, dovolí Vám věřit v lepší
časy, spolehlivě Vás doprovodí k bližním, neplatí se na ní mýtné, jedinou směrovku na ní nenajdete, a přece
znáte směr, Ucítíte na ní vlastní srdce, vlastní kroky a její délka je pro každého naprosto individuální. Víte,
v čem je kouzelná?
Totéž o ní platí i v opačném směru. Vede k detoxu.
Prosím Vás, jak může obyčejná ženská, abstinentka – díky Červenému Dvoru – neobyčejně poděkovat?
Nemají tam čekárnu na Díky. Ale čekají na to, jak se nám povede na cestě ven.
Přesto a právě proto píšu, DĚKUJI
S hlubokou úctou
Vaše Nogová Daniela
Díky všem v ČD,byli jsme už na čtvrté opakovačce v řadě,která mě zase nakopla dál do abstinence a Jardu asi taky…:)
Moc to pomáhá přijet zpět a zařadit se do režimu….
S pozdravem
Těšíme se na příště!
VZ
Zdravím Vás pane Vacku,
utíká to… Jsem ráda, že se držíte přes všechny nakupené starosti. Pozdravujte pana Kabáta.
Petra F.B.
Take Vás zdravím a moc diky.Preji Vam hodne štěstí a gratuluji:)pan Kabat take zdravi.Dokonce se vcera setkal po 18 letech se synem…Škoda,ze jsme se nepotkali,ale určitě někdy zase.At vse dopadne v pořádku a hlavne zdravi Vám všem .
Zdravím svoje děvče a všem dávám na vědomí, že ji budu stále podporovat ať se děje co se děje. Ostatní ať si s toho vezmou příklad. Nic není tak jednoduché jak se zdá.
Vydrž Denisko, zlatíčko moje já to taky bez Tebe snáším ale Tvoje záležitost je zatím v tuto chvilku důležitější.
Dobrý den všem do Červeného Dvora,
zas po nějaké době koukám na stránky ohlasů a přidávám pár zpráviček ze svého nynějšího žití. Je pravdou, že jsem sliboval ještě další a další opakovačky ( hlavně panu Debnáru a Pištovi), ale vzhledem k tomu že se daří, mne musíte omluvit. Rád se jednou objevím, v pořádku, abych se se vším pochlubil osobně. Jinak se mám opravdu dobře. V dnešní nelehké době mám stabilní práci, kolem sebe fajn lidi a brzy oslavíme první rok s přítelkyní. Je to můj dosud nejdelší vztah a tak je pro mě hodně věcí nových. Plánujeme také zkusit společné bydlení po Vánocích, ale já už začínám být nervózní skoro teď 🙂 . Vídáme se hlavně o víkendech a v týdnu jen občas, ona také pracuje. Společné bydlení bude asi velký rozdíl :). Ale moc se těším, je mi s ní dobře. Také pořád něco vyvádíme a podnikáme. To je super. Netrpělivě vyhlížím sníh, až vyrazíme jezdit na svahy.
Mám celkově hodně nabitý život, v práci, aktivity, kámoše, přítelkyni……je toho hodně. Co je fajn, že drogy řeším fakt jen občas. Už mám nějaké naučené postupy a když mám blbý období a jdou na mě chutě, tak skoro automaticky najedu tenhle nouzový režim a prostě to přečkám. Vždy to odejde a je zase skvěle :). Naštěstí mám kolem sebe lidi, co mě z toho vytáhnou a jdem třeba na koncert, nebo nakupovat nebo na jídlo a tak…. S doléčovákem jsem vlastně v kontaktu jen přes volejbal, na který s nima pravidelně chodím, jinak ani není třeba. Ale chutě jsou občas silný. Kolikrát jsem moc rád, že nejsem v Praze, tam by to byl mazec. Tady v Olomouci je nádherně 🙂
Přemýšlím, co napsat na závěr a nenapadá mě nic rozumného.
Děkuji za vše a moc pozdravů Všem do ČD 🙂
Pavel Pičman
Pavlíku posílám pozdrav, jsem rád, že se taky držíš..
Já jsem pořád čistej, v pořádku, žiju si svůj nový život a je mi dobře.. Přeju ať ti to vydrží a daří se i dál..
Úžasnému personálu v Červeňáku bych chtěl říct velký DÍK, za všechno co děláte pro nás, co to tolik potřebujeme..
Svatá pravdy, Míšo. Renata
Občas si vzpomenu na čas strávený v léčebně. Byl to takový zlom, kdybych pokračoval stále po stejné přímce a nepřestal pít – velmi brzo bych se zlomil úplně…. Děkuju terapeutům skupiny „B“, že mi pomohli. Hodně štěstí a hodně zachráněných. Je to víc jak čtyři roky, co jsem „alkoholfree“ a co mi to vůbec nechybí :-))
Srdečně zdravím Dr.Vlniešku a děkuji.Rok čistý.
MUDr.Ivan Krupa
Vážení přátelé
doktoři,sestry,pacienti,alkoholici,feťáci,gambleři,ostatní-velice dlouho jsem nepsal na tyto stránky.
Všechny si Vás dovoluji pozdravit a dovolte mne se s Vámi podělit o mém 12.letém učením se být střízlivý.Cítím potřebu se svěřit a tím snad předat poselství všem,kdo o ně projeví zájem.
Je mne 53 let,v roce 1998 jsem se poprvé léčil na protialkoholním oddělení na Lochotíně v Plzni u pana primáře Kudrleho a pana doktora Stehlíka.
Začal jsem pít v 17 .letech,byl jsem kluk ,který měl své sny ,své touhy,chtěl jsem žít,radovat se ,milovat.Vyrůstal jsem od 8 .let jen se svoji ,o 2 roky starší sestrou a maminkou,což mne velice trápilo a také se na mne podepsalo.Byl jsem oproti ostatním vrstevníkům slabý v tom,že jsem se bál násilí,nedokázal se bránit a to mne zůstalo do dnes.Když jsem chodil do učení,měl jsem strach ze silnějších kluků,který jsem nedával najevo.Jednou jsem se s kluky ze třídy opil v hospodě a i když mne bylo fyzycky hrozně špatně ,zapamatoval jsem si,že při pití alkoholu a zvišování jeho dávky,jsem se cítil být někým jiným,lépe se mne mluvilo,měl jsem najednou více kamarádů,měl jsem opilý velice dobrý pocit.A tak se alkohol stal mým kámošem až do roku 1998,asi 22let.Rozvedl mne 2 manželství,což jsem si já neuměl připustit.Neříkám,že jsem byl nějaký vyvrhel společnosti,byl jsem naučen,že do práce se musí chodit,takže jsem v práci fyzycky trpěl s kocovinou.Já vím,jak to bylo možné?To dnes nechápu,ale snad to bylo také tím,že společnost neustále před alkoholem přivírá oči a dokud se nic vážného nepřihodí,je všechno OK.
Jsem jinak člověk,který vždy potřeboval a potřebuje mít kolem sebe společnost veselých lidí,odmítal jsem a odmítám násilí.
V roce 1986 jsem se po druhé oženil a mám 2 syny.Moje žena měla odpor k alkoholu a když jsem se opil ,i když po dlouhé době ,ale vždy jsem odcházel s hospody jak se říká namol,tak mne vždy hodně nadávala,dosti drsně,což já jsem pokládal za nepřiměřenou agresi a cítil jsem se nevinen(dnes by jsem vyžadoval dát sobě pořádný výprask),a tak jsem začal mít ke své ženě strach a odpor a alkohol nad námi zvítězil.Já neuměl pochopit ,si vysvětlit,že alkohol má nade mnou moc .Nevzdal jsem se alkoholu,vzdal jsem se rodiny.Alkohol zůstal mým kámošem a já se mohl nechat litovat alkoholiky jako jsem byl já sám.To je pohled dnešní,kdy mám v hlavě jasno,tenkrát jsem můj život z alkoholem považoval jako užívání pitné vody,za zcela normální,přirozený,neměnitelný stav.V roce 1995 jsem se já rozvedl,před rozvodem jsem se schovával před ženou po mých kamarádech jako blázen,vlastně jsem jím asi byl.3 roky po rozvodu jsem žil na vesnici,pracoval v zemědělství a tvrdý života dřina mé pití alkoholu více podporovalo a já už pil pomálu obden,každý den.V roce 1997 jsem odešel z vesnice zpátky do města,bydlel jsem u maminky .Jednou při pracovním obědě v hospodě mne kamarád vyzval,si jít zahrát automat o peníze.Bylo to osudné,neboť já si myslel ,jak rychle z bohatnu,z bohatnutí se stali bezesné noci,deprese ,výčitky,pokus o sebevraždu.
Nechtěl jsem umřít,požádal jsem na psychyatrii o pomoc.
V roce 1998 jsem byl poslán na léčení na závislosti hraní o peníze a alkoholu.
Neměl jsem žádné dluhy.
Začal jsem na detoxu a vůbec jsem nerozuměl,nebo nechápal kde jsem se to ocitl,jak mám reagovat na otázky o alkoholu,o mém životě.Byl jsem zmatený ze všeho co jsem zažíval,z jakými lidmi jsem to byl zavřený?Patřím sem?Měl jsem strach z absťáků,z delirium,někteří moji spolupacenti měli před léčením zkušenosti z každodeního pití lahví tvrdého alkoholu a já pil jen v hospodě ,až do samého konce,jak říkáme do bezvědomí.Prosím,aby jste se nezlobily a nepohoršily se nyní z mého popisování z toho jak píši o mém pocitu z léčby na detoxu.Ale to byly moje pocity člověka,který byl těžce zasažen alkoholem,nemohl jsem to cítit jinak.Přes všechen můj zmatek v hlavě jsem věděl,že zde na detoxu a na léčení chci zůstat.Cítil jsem den ode dne v tomto prostředí více bezpečněji a chtěl jsem to prostě zkusit.Byl jsem na samém začátku,nevěděl jsem co bude dál,ale cítil jsem,že když nepiji alkohol ,je mne stále více lépe,jak psyhycky,tak fyzycky.Začal jsem psát deník,začal jsem mluvit na skupině,měl jsem šílenou trému
Začal můj nový život.Byl jsem přesvědčen,že už mám vše za sebou ,po propuštění z léčebny na Lochotíně ,kterou jsem absolvoval celou,jsem se rozhodl podnikat.Udělal jsém si živnostenský list a začal s výstavbou bytů ze sádrokartonu.Dařilo se mi,měl jsem více zakázek,nabral jsem k sobě lidi a zde začala past ,ze které jsem se neuměl vyprostit.Stavební fa.,které vytušili mé slabiny a to vtom,že nedokáži být tvrdý,mne platili pod cenou a já musel platit své zaměstnance poctivě.1.fa mne nezaplatila zakázku a já musel zaplatit zaměstnance,nebylo z čeho a já začal mít dluhy.Do toho jsem musel fungovat a jít dál.V roce 2004 jsem se rozhodl odejet do Londýna a tam jsem žil a pracoval 7 let.Dluhy šli stranou a já si namlouval,že až vydělám ,tak je zaplatím.Hodiny jdou stále dopředu,do toho začali fetovat moji synové,díky mým zkušenostem jsem se snažil jim vysvětlovat.Prožívali jsme celá rodina peklo na zemi.25.letý syn je zavřený na 5 let,byl závislý natrávě, heroinu,pervitinu,mladší 23.letý po 7 letech do této chvíle vystřídal také co se dalo ,začalo to trávou,pervitin,heroin,alkohol,hry o peníze.Nyní mladší syn má v souvislosti jeho fetováním na krku soud,já se snažím být mu stále nablízku,pokud nefetuje.Všichni mne říkají,nechat padnout na dno,oba dva si svým peklem také prošli,bydleli na ulici,v zimě,volal jsem na ně policajty,když nebylo možné je dostat z bytu,když byly s fetovaný.
Mám rád své syny,velice moc a dnes jsem si vědom,že alkohol,drogy,touha mít hodně peněz má nad lidstvem obrovskou moc a já musím žít v naději,že to bude dobrý.
Mám dluhy ,mám exekuce,mám závislé syny,život mne nedovolil se zastavit,vydělal jsem mnoho peněz od roku 2004 v Anglii,stále práce,řešení problému synů a hlavně moje NEODPOVĚDNOST ze mne udělala člověka ,který má strach z budoucnosti,jsem bezdomovec,který se za 12 let od svého prvního léčení napil jen 7 krát,jsem střízlivý a přitom mám problémy ,které jsem si vyrobil až po léčení,proto,že jsem si říkal ,až potom.
Myslím si,že jsem prohrál svoji bitvu,neboť jsem sice střízlivý ,ale nemám domov,pro sebe ,ani pro syna.1.syn dostane domek po tchyni.
Já Vám píši hlavně proto,že tím,že přestanu pít alkohol ,život vlastně začíná a já to prostě po…..
Nevím co mám dělat,euforie výstřídala bezmocnost a zoufalství.Jak dál?
Vladimír
Pane Vladimíre,
keď si virtuálne predstavíte komunitu asi 35 závislých klientov, trebárs v Červenom Dvore pri voľnej tribúne, tak zistíte, že: každý klient má svoj životný príbeh, svoj osobný život, v niečom je osobitný, v niečom iní. Všetkých do jedného však spojuje spoločný problém, závislosť, či už na alkohole, drogách, automatoch alebo skrížené závislosti.
Čo je asi tak markantné v ľudskej závislosti? Že každý z nás, v závislosti, u Vás v alkohole utopil ďaleko väčšie hodnoty života, česť, zodpovednosť, charakter a iné, za neporovnateľné menšie hodnoty, akými sú alkohol, drogy, a iné podobné látky. Obrazne a priam umelecký sa to dá napísať takto:
ALKOHOL sa nám, v jeho nástupe do života jedinca predstavuje, v skvelej maske. Žiarivá veselosť, iskrivý smiech, spev, spoločnosť ľudí, radosť a nadšenie, takto to začína. Všetko je nadšené, až kým sa nový kráľ neprejaví ako ABSOLUTISTICKÝ TYRAN. Príde chvíľa a čas, keď ho začneme preklínať a chceme sa ho zbaviť. Už to však nie je a ani nebude ľahké. Je to beh v začarovanej manéži, z ktorej sa snažíme nájsť cestu, východisko a bez pomoci iných to nebude a nie je možné.
Vás poslali v roku 1998 do liečebne, aby Vám pomohli nájsť tú správnu cestu. Vy sa domnievate, že ste ju našli Vladimír? Nie nenašli. Vaše konštatovanie, citujem: „NEODPOVĚDNOST ze mne udělala člověka , který má strach z budoucnosti, jsem bezdomovec, který se za 12 let od svého prvního léčení napil jen 7 krát,….Vaše napil jsem se jen 7 krát je ako výkričník, ktorý Vás doviedol do životnej situácii v akej sa nachádzate.
Vaše, citujem: Já Vám píši hlavně proto, že tím, že přestanu pít alkohol ,život vlastně začíná a já to prostě po……! Nie , že prestanete piť alkohol, pretože u Vás je ešte gamblerská závislosť, kde platí úslovie, „kto chce cudzie, prichádza o svoje“ .
Váš výkrik, citujem „Nevím co mám dělat, euforie výstřídala bezmocnost a zoufalství. Jak dál?
Moja odpoveď sa možno bude zdať jednoduchou ale jedine schodnou cestou. Absolvovať kvalitnú liečbu, akú poskytuje Červený Dvor, v ktorej Vás terapeuti trpezlivou prácou pripravia na život, aby Ste mohli v živote kráčať „trvalou a dôslednou abstinenciou“. Abstinencia nie je ľahká cesta ale jedine tak sa môžete dostať na cestu, v ktorej nájdete zodpovedné riešenie z Vašej beznádeje. Musíte si plne uvedomiť, že: SVEDOMITOSŤ je základom všetkých cnosti.
Želám Vám veľa odvahy, trpezlivosti a túžby nájsť východiska, aby Vás nemuseli do liečebne posielať ale, aby Ste tam išli sám.
S pozdravom a úctou
Bc. František SLAMKA, patrón skupiny na oddelení „C“ a
Osobnosť Červeného Dvora.
Vážený pane Slamka
já vám velice ze srdce děkuji za Vaši odpověď.
Začnu nyní takto,je to 5 let od mého posledního napití se alkoholu.Bedny nehraju asi 8 let.Moje beznaděj vychází z moji neodpovědnosti za svoje dluhy.Já přestal pít,moji synové začali fetovat.Nechtěl jsem se vzdát toho co jsem měl,co jsem vlastně měl?Práci v Anglii,s tím,že jsem si namlouval,že své dluhy budu platit,až budu mít na ně peníze.
Vzal jsem do Anglie mladšího syna a tím začalo peklo na zemi.Syn byl závislý na trávě,potom pervitinu.Mne dalo velikou práci v Anglii si udržet to,co jsem měl,práci v továrně.Začali hádky mezi mnou a synem,vyhrůžky z mé strany,které jsem nenaplnil,že nechám syna na pospas osudu.Jeho závislost a moje neodpovědnost,beznaděj,strach o syna mne dostala tam kde nyní jsem.
Díky moji střízlivosti a moji rodině stále funguju a hledám řešení.
Jedno vím ale zcela jistě-že pokud chci žít beze strachu ,mít svůj skromný domov,musím začít řešit své dluhy,zachránit mne může jen vyhlášení osobního bankrotu a přesvědčit soud,že chci dluhy alespoň částečně zaplatit.Vysoké jsou hlavně úroky.
Udělat tento krok mne za to stojí!
Jsem střízlivý a mé finanační nároky na život jsou nízké.Již 5let také nekouřím,nepiji alkohol.
Syn ?Drogy,nemá domov,já jej stále zachraňuji ,jeho závislost mne zabíjí!
Chci jít dál,ale mám o syny obrovský strach!!!!!!!!!!Obrovský!!!!!!!!!!!!!!!
Dobrý den pane Vladimíre.musím Vám napsat aspoň pár řádek…můj syn je po léčení/pervitin/ a tak vím,jak strašně těžký je to boj…taky se strašně o něj bojím…pro Vás to musí být ještě horší,protože řešíte sám sebe…ale ze své zkušenosti asi víte,že jetřeba dostat se úplně na dno…musela jsem to taky udělat a nechat syna“padnout“..není nic těžšího,ale je to jediná cesta…nezachraňujte…zapřete se a nechte ho ať sám zjistí,že už tak dál nemůže…já myslím,že nic jinýho ,kromě zázraku,které se občas dějí,nepomůže…zkuste se zaměřit na svoje problémy a vydržte nějaký čas nepomáhat…moc Vám držím palce a nám všem,které závislost v jakékoli formě potkala…
Vážený pane Slamka
velice si Vás vážím a ostatních lidí,kteří nám závislým věnují svůj čas.
Přemýšlím o Vašich slovech,že by jsem měl jít na léčení.Já s Vámi souhlasím,i když si myslím,že jsem dokázal velice moc ,co se týče mého nepití alkoholu a hraní automatů o peníze.Co se týče mého fungování ,chození do práce,nepití alkoholu,nehraní automatů, o peníze se hodnotím za 1.
Můj problém spočívá v tom,že se NEDOKAŽI smířit stím,aby syn žil na ulici.Když na ulici byl a já měl teplou postel,měl jsem obrovské výčitky svědomí a tak mu platil ubytovny,dával na ně peníze.Nezvládám když vidím v jakém je syn stavu.Brečím a vždy syna vezmu zpět,potom mu nadávám,vyhrožuji,křičím jako hysterka,aby přestal fetovat,šel do práce.Pravidla moje nerespektuje,je feťák samotář,stačí mu mít trávu a být zalezlý doma.Nyní je stav takový,že máme 1+1 ,on je doma ,jde ven jen pro trávu,kde na ní vezme nevím,asi na dluh,nebo něco ukradne.Já jsem psychycky na tom špatně,chci ho vyhodit na ulici a přitom to nejsem schopen udělat.Proč???????????Jde o to,že ani ulice ho nepřiměla se jít léčit,co ho donutí?Kde je to DNO?????????Hrozba SMRTI????????????????
Dobrý den
dnes jsem syna vyhodil z bytu,proč?Stále kouří trávu,našel jsem u něj flašku,přes kterou to kouří.Jde hlavně o to,že si ubližuje,není schopen najít si práci,není schopen do práce vstát.Já platím nájem,kupuji jídlo.V bytě s ním nemohu žít,protože on v noci je vzhůru,mne budí jeho chození po bytě,zápach když kouří maruhianu.
Opět ,když jsem mu říkal aby odešel,začal mne říkat že si najde práci,že si jde hledat práci,aby jsem ho v bytě nechával přespat.Já jsem přes týden v práci a on není schopen se do práce vzbudit.Nadává mne ,že jsem svině.Řekl jsem mu,aby se šel léčit,on říká ,že se nemusí léčit,obviňuje mne,že mu nepomáhám,neperu.
Co jsem dělal do dnešního dne?
Kvůli synovi jsem si pronajal byt 1+1
Kupoval jídlo,vařil,pral jeho prádlo
Dal mu na cigarety
Platil nájem 5000kč za měsíc
Od jeho 18 .let řeším jeho fetování,prožívám peklo na zemi,nemám žádné úspory,peníze jsem mu dával na ubytovny,na jídlo.
Jeho matka ,moje býv.manželka s ním není v kontaktu už od 18.let.
Byl dvakrát na léčení.
Rok nikde nepracuje ,měl mne .Je to zoufalé.
Musel jsem syna vyhodit,neboť neměl nekmenší vůli ,snahu na svém stavu něco změnit.Je to dle mne jediná obrana proti drogám,které syna likvidují.Jen tak může dříve zjistit ,že mu drogy ubližujií.
Byl na ulici a chodil za mnou,já mu peníze dával na údajné bydlení.
Mohl jsem syna nechat se mnou dál bydlet,kupovat mu jídlo,cigára,prát mu prádlo?
Asi ne,jako feťák měl super život,svůj pokoj,televizi,svůj fet.Nic vlastně nepotřeboval,mne se smál,že vyvádím.
Jsem na začátku,jsem rozhodnut se synem navázat kontakt pokud nastoupí SÁM léčbu,bavit se s ním potom co dál.
Bude to pro mne velice těžké a bolestné,bude zima a já budu v teple.Je to synovo volba.
Já musím konečně pochopit,že syn je dospělý a tak jako já je odpovědný za svůj život.
Drogy,alkohol,gamblerství přivede na ulici miliony lidí,ani nemusí být války.
Já chci žít ,radovat se ,smát,mám na to právo.
Pokračování mého příběhu.
Když jsem psal,že jsem vyhodil syna z bytu,byla to pravda.Ráno jsem do bytu přišel,neboť jsem spal přes noc u sestry a mé maminky,která je odkázaná na inv.vozík.Na schodech spal syn a při mém příchodu se probudil .Vešel se mnou do bytu a začal na mne hystericky křičet,proč jsem ho nechal spát na chodbě,když jsem mu včera říkal,že když přinese důkaz o tom ,že si byl hledat práci,že může spát doma.Křičel a nadával mne ,já mu říkal,že fetuje a že nechci ,aby se mnou bydlel.On stále křičel a vyčítal mne ,že jsem ho nechal spát na chodbě.To trvalo asi 10 minut.Musel jsem z bytu odejít,mohl jsem zavolat policii a syna nechat vyvéct.Přemýšlel jsem nad tím co se stalo.Co když jsem skutečně tentokrát udělal chybu já.Syn dodržel to co jsem po něm chtěl a já ho nechal spát na schodech.
Je mne jasné,že syn není v pohodě,kouří trávu,ale také je mne jasné,že práci opravdu nesehnal ,neboť v agenturách kde byl ,práci nemají,šel jsem se osobně zeptat.
Nechávám syna v bytě,ale již mu nedávám žádné peníze,jen základní potraviny.
Situace se mezi námi uklidnila,domnívám se,že vyhodit syna na ulici není řešení,mám syna alespoň pod kontrolou.Pokud by jsem ho vyhodil na ulici,co by se stalo?Kradl by,fetoval.Život na ulici je asi ten nejhorší trest pro lidi závislé na alkoholu,drogách,gamblerství.Syn na ulici již žil.Myslím si,že na pervitinu,heroinu už není,kouří ale trávu.
Vím podle sebe ,že mne trvalo 20 let,než jsem byl schopen si uvědomit,že už toho mám až do …………….
Já nechci syna omlouvat ,prožil jsem si s ním peklo na zemi,zůstal jsem z rodiny jediný,kdo věří ,že je dobrý člověk a drogy mu ubližují.
Byl jsem na skupině ,kam dochází lidé po léčbě a řekl jsem ,že mám stále problém se synem,řeklí mne,aby jsem na skupiny nechodil ,že mne několik let říkají,že mám syna nechat padnout na dno a já to nedělám.Nechal jsem syna padnout na dno několikrát,volal na syna policii a on byl na ulici v mrazech o vánocích sám,drogy ,že by se vzdaly?Ne.Nejsme všichni stejní ,na každého nemůže být stejný metr,neboť každý člověk přemýšlí jinak,emoce,city,strachy,úsudek,minulost,rodina,prostředí a ta obludná zákeřná závislost,se kterou je někdy až nemožné bojovat.
Já osobně ji porazil až po 7 letech.Od roku 1998 do roku 2005 jsem z recidivoval několikrát a myslíte si,že jsem to chtěl?Ne,nechtěl.Jsem šťastný,že jsem se nikdy nerozjel,nedokázal jsem říci lidem,kteří mne alkohol nabízeli ,NE!Napil jsem se a druhý den toho litoval.Potom jsem opět nepil a říkal si,že mne to za to nestálo.Od roku 2005 do dnešního dne jsem se nenapil alkoholu a přestal i kouřit.Od roku 2005 fetuje syn,díky tomu,že jsem nepil alkohol jsem zvládal peklo,které jsem začal při synovo fetování prožíval,syna dostal 2 krát na léčení.Přži tomto pekle ,jsem musel čelit problémům v Anglii,v Londýně ,kde jsem od roku 2005 žil a pracoval.Syn byl asi 2 roky se mnou v Londýně.Učil jsem se žít nový život,učil jsem se anglicky a měl svůj cíl,který jsem dokázal.Vystřídal jsem v Londýně několik prací,maloval indům,afričanům byty,jezdil se žebříkem a věcmi na malování londýskými autobusy,metrem,učil se orientovat ve městě,hledal adresy zákazníků v mapě Londýna,dělal jsem metaře ulic ,jezdil s nákladní dodávkou a zbíral smetí z londýnských ulic,dělal jsem zahradníka,pracoval v továrně na CD a DVD,udělal jsem zkoušky z bezpečnosti práce 300 otázek,1200 odpovědí,potřebné pro vstup na anglické stavby,musel jsem do toho všeho čelit synovo fetování,stále mu říkat ,že to je špatné,čelil jsem maminčině mozkové mrtvici,kdy naše láska k ní maminku vrátila mezi nás a my se o ní staráme jak nejlépe to jde.Já se nechci chlubit ,jen chci říci,že nebýt opilec se mne vyplatilo,dokázal jsem se postavit problémům,které by porazily i slona.
Dokázal jsem to také díky víře v Boha,nevím kde je,jestli existuje ,ale vím,že modlitba ,kterou si říkám ,když mne bylo nejhůř ,mne uklidní a já lépe spím a snad jsem se ještě nezbláznil.
Ano,mám okamžiky,kdy si říkám,že by jsem nejraději umřel,ale potom mne to přejde.
Aby jsem mohl dál žít,zakládám združení-jsem tady pro Tebe-Proč?
Aby jsem viděl závislost také z druhé strany-jsou nás tisíce a nemáme kde o svých pocitech mluvit,myslím tím hlavně rodiče závislých.I já jsem rodič závislých synů.
Chci hledat řešení a pomoc pro nás rodiče a pro jejich děti.
Musíme najít program a cestu,společně se nám to může podařit.
Přeji Vám všem pevné zdraví a klid v duši
Vladimír
Pane Vladimíre,
Moje zamyslenie a úvahu nad Vaším položením upriamim na dva momenty. Takmer za dva mesiace (od 17.8.2011) Ste nič na svojom zúfalom položení nezmenili. Moju radu a radu pani Hanke Ste nepremietli a nezrealizovali v postoji k Vášmu synovi. Staráte sa o neho priam s „opičou láskou“ a nedokážete sa zmieriť s tým, aby žil na ulici. A vlastne pritom na tej ulici je, pretože tam sú jeho distribútori trávy a domov chodí len spávať. A kde berie peniaze? Možno sa to raz dozviete, keď jeho cesta povedie do kriminálu, ak nedopadne horšie. Toto si prosím plne uvedomte.
Veľmi ma zaujala táto Vaša pasáž ….“ i když si myslím, že jsem dokázal velice moc ,co se týče mého nepití alkoholu a hraní automatů o peníze.Co se týče mého fungování ,chození do práce,nepití alkoholu,nehraní automatů, o peníze se hodnotím za 1.“ Verte mi Vladimíre, že som s rôznymi pocitmi premýšľal nad touto Vašou bohorovnosťou!
Počas svojej abstinencii a vlastne vďaka nej som poznal mnohých závislých ľudí na alkohole. Veľmi dobre si pamätám celú plejádu tých, ktorí po liečbe v Červenom Dvore sa vydali na cestu trvalej a dôslednej abstinencii. Mnohí z nich však už nežijú, pretože zišli z cesty , zrecidivovali a to bola ich cesta k tragickým udalostiam, ktoré im ukončili pozemský život.
Na týchto webových stránkach sa stretnete s abstinentmi, ktorých roky abstinencie ďaleko prekročili tri desiatky rokov. Ja sa pomaly a snáď isto k 30 – tým rokom trvalej a dôslednej abstinencii blížim a verím, že sa jej na jar budúceho roku dožijem.
Každý z nás čosi vo svojom živote „vďaka abstinencii“ dokázal, posunul sa na hierarchii ľudských hodnôt tam kde sa túžil dostať a byť, aby bol primerane spokojný a šťastný, pretože vrátil sebe, rodine pokoj a lásku.
Nepoznám však nikoho z týchto abstinentov, ktorí by svoj život v abstinencii hodnotili známkou „1“. Veď v živote sú chvíle, ktoré nemožno vyjadriť matematickou známkou.
Takže v závere snáď len toľko Vladimíre: dajte bokom svoje velikášstvo, zamyslite sa nad svojím osudom, nad svojim nerozumným životom a hľadajte cestu a východiska, ako sa dostať na svetlo života, pretože zatiaľ je to len a len bezvýchodisková manéž v ktorej sa potĺkate a otĺkate.
Poučte sa, ak si neviete rady sám, vyhľadajte odborníkov, pretože ten Váš „jedničkový život“ skončí tam odkiaľ nemusí byť návratu.
Želám Vám, aby Vaše rozhodnutia a ich realizácia boli skromne a múdre.
S pozdravom a úctou
Bc. František SLAMKA, patrón skupiny na oddelení „C“ a
Osobnosť Červeného Dvora.
Vážený pane Slamka
Děkuji Vám za Vaše reakce .
Jsem zastánce myšlenky ,že každý má právo na svůj názor.Jistě si velice vážím Vaší tak dlouhé abstinenci,klobouk dolů.Jsme lidé a děláme chyby,někdo se z nich poučíme ,někdo ne.
přemýšlím dosti nad Vašimi slovy ,že jsem nevyhodil syna na ulici.Že jsem se oznámkoval známkou 1.
Bydlím ve městě Plzeň a bezdomovců stále více přibívá.Kdo jsou tito lidé?
Alkoholici,feťáci,gambleři ,prostě lidé,kteří udělali chybu a to takovou,že rodiny se s nimi rozešly,aby zachránily a ochránily sami sebe.To je správné.
Potkal jsem muže ,asi 40.letého na vozíku ,neměl obě nohy.Zastavil jsem se u něj ,představil jsem se a zeptal se na to,co se mu přihodilo.
Žil před jeho úrazem asi 4roky na ulici,alkohol ho připravil o rodinu,o střechu nad hlavou.Začal žít na ulici a na ní poznal lidi stejného osudu,se kterými začal žít v různých opuštěných objektech.V pití alkoholu pokračoval ,živil se různými pracemi,zběr železa ,nějakou brigádu,pochvaloval si,kolik měl peněz na jídlo a na alkohol.Jednoho dne ,v zimě ,při asi 20.stupńovém mrazu vypil 2 lahve vodky a usnul venku na lavičce.Probral se s omrzlinami nohou a následně ho museli hospitalizovat v nemocnici.Přišel o obě nohy,od kolenou dolu.Byl propuštěn a nikdo mu nenabídl střechu nad hlavou.NIKDO!!!!!!!!!!
5ekl jsem mu,že jsem také alkoholik a že jsem se léčil v léčebně.
Volal jsem jeho sestře ,jestli ho může vzít k sobě domů,řekla ,že ano.Je to již přes měsíc a on je stále na ulici a jeho rodinou jsou jiní bezdomovci,kteří v Plzni před Tescem mají svoje místo,kde se schází a opíjí se.J8 sám jsem chodil jako dobrovolník do K-centra,kam chodí feťáci,alkáči,gambleři na polívku,pro oblečení a promluvit si o jejich životě,pokud o to stojí.Jsou tam lidé ,kteří žijí na ulici i 10 let,jeden po 5 .letech jako mladý feťák zemřel,je velice těžké s těmito lidmi hovořit o případné léčbě.Zvikly na NOVÝ život.Jistě se ´také podaří někoho přesvědčit na léčbu,ale to málo.
Já žiji a žil jsem na obou březích,vím ,jakou moc má alkohol ,drogy atd.nad lidstvem.
Alkoholismus se dá se říci toleruje,více než drogy,gambleřina.
Drogy se nesmí prodávat ,což je super,ale alkohol?Kolik lidí by muselo žít na ulici,kteří se opíjí denodenně .Alkohol se vesele prodává dál,cigarety jakbysmet,za každý výherní automat jde do městké pokladny 1800Kč!!!!!!!!!!!!!!Gambleři tak úspěšně plní městskou kasu.
Ano,jistě,je každého volba ,co udělá se svým životem.
Já se za svůj život nestydím,byl jsem opilec,gambler,když jsem sám odešel na léčení,moje rodina mne řekla,že se mne nechce dělat a dlouho nechápala ,proč jsem na léčení odešel.Myslela si,že nemám tak velký problém.Dnes mne to již nevadí,pomáhám sestře starat se o svoji maminku,je po mozkové mrtvici.Je doma my s ní a ona s námi.
Čas se nedá vrátit,ale může se žít prostě lépe a hlavně s láskou.
Odborníků jsem vyhledal dost,udělal jsem to,co mne řekli,syna vyhodil na ulici.Asi již nejsem skálopevně přesvědčen,že ulice je to pravé ořechové,syn nyní dodržuje pravidla mé hry,já ječel jako pominutý ,že hulí trávu.Je to jeho cesta ,nechci ho vyhodit na ulici,myslím si,že by to nepomohlo,snažím se s ním mluvit o problému a učím se jednat v klidu a ne jako hysterka.Cítím,že neříkám asi správné věci,ale věřím,že syn na to musí přijít sám,co je pro něj správné.Ulice to nezmění,u něj ne,to jsme již zažili.Nechám to nyní tak jak to je!
Držím palce všem závislým,kteří přemýšlí ,nebo jž nastoupili cestu odvykání,léčby,abstinenci,moc Vám to přeji a modlím se za Vás.
Přiznali jsme si bezmocnost nad alkoholem ,drogami,hraním o peníze.
Tam to začíná.
Přeji pěkný den Vladimír
Vážený pán Vladimír,
Súhlasím s Vaším konštatovaním, že každý človek má právo na svoj názor. Aj ja a aj Vy.
Vynikajúci rakúsky prozaik, esejista, básnik a prekladateľ Stefan Zweig v knihe SVEDOMIE PROTI NÁSILIU (Castelio proti Kalvínovi) okrem iných skvostných úvah píše „ PRESVEDČENIE ČLOVEKA JE SLOBODNÉ, TO NEMÔŽE NIKTO NIKOMU NANÚTIŤ. AK TAK ROBÍ PÁCHA NA ŇOM NÁSILIE…a mohol by som pokračovať ďalej. Nie je to potrebné. Prečo?
Pretože každý z nás závislých je presvedčení o tom, že dokáže piť, (fetovať a hrať) s mierou, že je taký istý, ako Tí ostatní s ktorými chodí do nóbl podnikov, reštaurácii, či barov. O svojej pravde je presvedčený aj vtedy, keď už chodí len do tých obyčajných najposlednejších, vykričaných krčiem, bufetov a pajzlov. A nakoniec zostane už len tá ulica o ktorej píšete, ktorú som zažil a prežil.
Pre mňa osobne bolo veľkým šťastím, že som stretol na Železničnej poliklinike vo Zvolene psychiatra – alkohologa, ktorý ma poslal v minulom storočí (4.4.1982) do Červeného Dvora.
Trvalo mi dva mesiace, keď som sa domnieval, že to moje presvedčenie je správne. To čo mi prednášajú, to čo vidím v liečebne, ten krutý a nekonečný „drill“ je horší ako kriminál! Berú mi moje presvedčenie a páchajú na mne násilie. Potom prišlo vytriezvenie a posledné dva mesiace som na oddelení „C“ začal premýšľať a konať inak. Nebolo to síce bez problémov ale bolo to zmysluplné a vlezlo mi to pod kůži. Keď som 4. 8.1982 odchádzal z liečebne, mal som radosť. Po ceste domov vlakom, som hneď z Českých Budějovíc poslal pohľadnicu s poďakovaním, že mi vstúpili do môjho presvedčenia tak, že som načisto zabudol na násilie, ktoré som zažil !
Trvala a dôsledná abstinencia v živote závislého nie je ľahká, ale je to jediná schodná cesta života, s ktorou možno primerane žiť! Pre mňa je liečebňa ČERVENÝ DVŮR, druhým rodiskom, kde sa rád vraciam. Som povďačný všetkým riaditeľom, primárom lekárom, psychoterapeutom ,sestričkám, personálu za to, že mi dali a dávajú „ životodarnú miazgu“ , ktorá ma vedie životom a moja jeseň života je primeraná mojím civilizačným chorobám, ktoré ma neobchádzajú. Nebyť liečby, v mojom druhom rodisku, už by som tu dnes už dávno nebol!
V závere Vám pán Vladimír navrhujem, aby Ste mi napísali na môj súkromný email fslamka@gmail.com aby sme sa vyhli na týchto stránkach dlhým odpovediam a niekedy aj príliš osobným záležitostiam. Určite Vám odpoviem na všetko, čo budete chcieť so mnou konzultovať.
A nakoniec citát od S. Zweiga „DLOUHO TRVAJÍCÍ UTRPENÍ UNAVÍ NEJEN NEMOCNÉHO, ALE I SOUCIT DRUHÝCH.“
S pozdravom a úctou
Bc.František SLAMKA, patrón skupiny na oddelení „C“ a
Osobnosť Červeného Dvora.
Klobouk dolů před všemi, co mají jakoukoliv spojitost S NAŠÍM ČERVENÝM DVOREM, současní, bývalí, I potencionální pacienti, terapeuti, zaměstnanci, jsme všichni jeden velký tým, spojila nás závislost. Závislost dala dohromady tisíce lidiček, kteří tahají za jeden provaz, společnými silami se s ní přetahují. Ten věčný boj, nemá to konce, a TI NEJVĚTŠÍ RVÁČI, NAŠI TERAPEUTI prostě nejsou unavení. Táhnou to s námi, neúnavně, bezbolestně, elegantně, znovu a znovu, nelámou nad námi hole, jsou pořád s námi. CELÝ ČERVENÝ DVŮR S PANEM VLNIEŠKOU mě před pár lety ukradli hrobníkovi z lopaty a poslali mě do světa mezi zdravé lidi, a já se neztratila. Na cestu mi dali MINCI. Strana panny měla SVOBODU, a strana orla ZÁVISLOST, A jako bonus měla hranu, ta hrana byla VOLBA. Já tu minci utratila za svou vlastní cestu, a dávno je mi jedno, jestli je rovná, nebo strmá, chcete – li klikatá, ať je jakákoliv, jdu po ní SVOBODNĚ ROVNĚ, a TO JE PODSTATNÉ, je moje, přijmu ji a poděkuju za každou. Je úžasné mít SVOU VLASTNÍ CESTU, svobodně se rozhodnout, čím si ji vydláždím, jak ji ozdobím, čím ji pomaluji. To arteterapie mě naučila hrát si. Hrajme si, stále a pořád si hrajme, na kytary, na čtvrťáky, na body, na struny v duších, na srdcích, na slzy, na smích, na pláč, na zákusky v cukrárnách, na Markytánky, na dospělé, na děti, na nemocné, uzdravené, ŽIVOT JE HRA, záleží jen na nás, jakou hru si zahrajeme na SVÉ VLASTNÍ CESTĚ, POCTIVĚ A S POKOROU PLAŤME CESTOVNÉ, VOLME SMĚRY, HRAJME SI, A ŽIJME – PODLE VLSATNÍCH DOBROVOLNÝCH PRAVIDEL.
S úctou Vaše Daniela Nogová
Vážená Daniela,
niekoľko krát som si prečítal Tvoje vyznanie a veľmi ma potešila forma a štýl Tvojho myšlienkového vyjadrovanie. Vrátila si ma do terapeutickej klímy ČERVENÉHO DVORA.
Jsme všichni jeden velký tým, spojila nás závislost…ÁNO je to pravda a preto ak patrím do tohto týmu už dlho rokov aj JA, som si dovolil Ty tykať. Dúfam, že prijmeš túto moju ponuku pre vzájomný dialóg. Ďakujem.
Od samého začiatku mojej liečby /1982/ a čím som starší tým viac, myslím na všetkých terapeutov, s ktorými som sa stretol vo svojom „rodisku v ČERVENOM DVORE. Mnohí už nie sú medzi živými ale stále žijú v mojej mysli, v mojich spomienkach. Každý z nich mi dal do vienka to najlepšie čo v nich bolo. Niečo terapeutický a ľudský výnimočného, čo ma posilňuje na ceste v trvalej a dôslednej abstinencii.
Prišli noví, mladí terapeuti, lekári, sestričky, personál. S tými sa stretávam na sjezdoch alebo pri mojich návštevách v liečebne, keď prichádzam za svojou skupinou. Možno si to ani neuvedomujú ale z každého ich dialógu, pri čo i len krátkom vzájomnom stretnutí s nimi pociťujem empatiu a vnímam ich s úctou. Prečo?
„Táhnou to s námi, neúnavně, bezbolestně, elegantně, znovu a znovu, nelámou nad námi hole, jsou pořád s námi. Krásne a pravdivo si to napísala Daniela. Áno je to tak. Obdivujem ich zanietenosť a vytrvalosť pre poslanie, ktoré si vybrali a pritom vo väčšine prípadov sa nedočkajú toho, aby výsledky ich trpezlivého, humánneho poslania, pretavili pacienti do čo i len krátkej etapy ABSTINENCIE.
V tomto spoločenstve „závislých lidiček“ sa ocitáme aj my, ktorí kráčame po ceste ktorú nám ukazovali a ukazujú „ SVOBODNĚ ROVNĚ, a TO JE PODSTATNÉ, je moje, přijmu ji a poděkuju za každou. Je úžasné mít SVOU VLASTNÍ CESTU,“ svobodně se rozhodnout, čím si ji vydláždím, jak ji ozdobím, čím ji pomaluji. Pravdivé, úchvatne, úžasne Daniela.
Želám Tebe ale aj nám ostatným aby sme kráčali po ceste „trvalej a dôslednej abstinencii“, aby sme nestratili z obzoru života, svojich terapeutov, ktorí nám pomohli a pomáhajú, žiť tak, aby sme boli hrdí a na to, že sme sa narodili po druhý krát v liečebne ČERVENÝ DVŮR.
S pozdravom, s úctou, s vďakou
Bc. František SLAMKA, patrón skupiny na oddelení „C“ a
Osobnosť Červeného Dvora.
Dík za pozdrav a kytku,přeji hodně úspěchů,také mám radost z Vaších certifikátů,co opakovačka?
zdravím Vlnieška.
chtěl bych ještě touto cestou moc a moc pozdravit celý terapeutický tým z odd. bééé. zvláště pak dr.vlniešku,mgr.smíška, dr. petru fraško burkhart, kamilku a jejího tatínka, užasné sestřičky, prim.dvořáčka a jeho asistentku p. svobodovou, všechny kuchařky a p. debnára. lze i možné recidivisty, kteří mě znají. trochu jsem přibral na váze, ale ne kvuli pivu. v červnu jsem měl 2 roky abstinence a tak jsem si udělal radost a poprvé v životě letěl k moři na ostrov samos. je nutno podotknout, že bych bez vaší pomoci nikdy nemohl něco takového uskutečnit. z virtákem jsem stále v kontaktu a chystáme se vás přepadnout. ale určitě vám dáme vědět kdy to bude. na 2hodinové ter. skupiny chodim skoro každy tyden kde dostavam i leky. to jsem ale šikovny kluk…. chacha tak se mějte všichni moc a moc hezky.
ahoj nesmírně milá danielko, pisu poprve v životě na počítači a tak se omlouvám že neumim velka písmena. tvé překrasné a cituplné podporování lidí kteří mají obavu z léčby v čer.dvoře,mi vehnalo slzy do očí. zdárně abstinuju 26 měsicu a nemohu zapomenout jak jsme spolu nacvičili dvojhlasně markytánku a pak za ni schytali čtvrták od doktora vlniešky. také i na to,jak si mě pozvala v krumlově do cukrárny. snad viš kdo jsem…. mitch bjukenen. přeji ti moc a moc štěstí.
Děkuji za sluníčkový pozdrav, děkuji Ti za to, že jsi přijal mou pomoc ve formě pozvánky do cukrárny, děkuji Ti za pomoc ke čtvrťáku, za to, že se Ti daří, že jsi šťastný, a že nezapomínáš, na to co pro nás Červený Dvůr znamená. Mám se moc dobře, a v říjnu se chystám na opakovačku. Daniela
Moc mě potěšil komentář Báry, mé bývalé spolubydlící. Gratuluji k dceři a držím palce do dalších let. Život bez alkoholu má opravdu úplně jiné barvy. Přeji všem hezké léto s čistou hlavou. Jarmila
děkuji:) také ráada slyším o Tobě,že jsi spokojená a snad i šťastná,stále na Tebe a další vzpomínám,v létě jsem byla na opakovačce,vždycky mi to spoustu dá :),škoda,že se letos ruší sjezd,mohly jsme se potkat,snad příště,ahoj
Ahoj Honzo Strnade, co má znamenat ten Tvůj komentář. Doufám, že si to neulehčuješ tím, že se to nedá změnit. Říct si jsem srab je velice jednoduché, ale na … nic. Taky jsem se plácala v problémech, dvakrát měnila práci, ale šlo to zvládnou. Tak doufám, že jsi v poho a někdy se v Červeňáku sejdeme jako abstinenti. Moc na Tebe myslím Jarmila Š.
tak jsem sem zabruslila po dlouhé době, na světě mám zdravou,krásnou holčičku roční a život najednou hraje uplně jinýma barvama..posilam velké pozdravy celemu Cečku a co nejdřív se snad už přijedu mrknout
Zdravím všechny v Červeňáku předevčírem to bylo 9 let co mě zatkla s plnou parádou rychlá zakuklená rota.Vlastně začala moje léčení které jsem zakončil po propuštění v Červeňáku na od.B.
Díky Vám jsme si pořídili nádhernýho kloučka,který právě měl 6 let.
Pořád jsem OK a život je teď proti dřívějšku NÁDHERNÝ.
Ještě jednou za vše dík-hlavně Vám pane doktore Vlnieško.
Pavel Křivka
Mám radost z Vaší zprávy,co návštěva s rodinou?Přejí hodně úspěchů v abstinenci a v rodině. Vlnieška
Pane Slamka, děkuji Vám za povzbudivý komentář,
sám jsem dva roky dobrovolně vůbec nepil,
když si před deseti lety můj kamarád ustřelil z chlastu po dlouhodobý přípravě hlavu. Nesnesl sám na sobě, že ho to takhle ovládá.
Člověk zabezpečený a inteligentní.
Večer se se mnou přišel rozloučit a ráno to udělal v pojišťovně na záchodě.
Chlast, , pane Slamka,
to je těžkej soupeř…
s pozdravem Zbyněk Minster
Pane Zbyňku.
Potešilo ma Vaše poďakovanie na moju odozvu. Som rád, že Ste moje riadky a slova považovali za povzbudivé. Škoda tých dvoch rokov abstinencie, to bol slušný základ a po troch rokoch sa už dá hovoriť o tom, že už by z toho mohla byť trvalá a dôsledná abstinencia. Aj keď všetko sa môže zrútiť jednom okamžiku. Prečo?
Je asi veľmi bolestné, že Váš kamarát si po dlhodobej príprave odstrelil hlavu, pretože nezniesol, že alkohol ovládal jeho a nie naopak. U závislého toto neplatí, čo ste akokoľvek inteligentný a zabezpečený!
Pred nedávnom, som bol v Červenom Dvore, píšem o tom trochu vyššie. Po rokoch abstinencie som interpretoval recidívu asi takto: sama recidíva sa rodí v hlave, v šedej mozgovej kôre sa zablysne myšlienka, s takouto racionalizáciou … čo mám z toho života…snáď to nie so mnou až také zlé….veď si už dokážem povedať dosť a idem ďalej. Teda, ak sa mi zahniezdi v mozgu takáto myšlienka, tak recidíva skôr či neskôr príde! Prečo?
V hlave som vedome potlačil, svoje zásady, s ktorými som vyšiel z liečebne a určite nezavolám a nezdôverím sa svojmu lekárovi alebo psychoterapeutovi, čo sa odohráva v mojom vnútri, čo mi nahlodáva moju dušu. A stačí tak málo. Teda je to taká dlhšia príprava, ktorá potom, ako sa po prvom poháriku spustí „super červený spúšťač recidívy “, tak je neskutočná, pretože má veľmi nespútaný priebeh. A stáva sa aj to, že môže skončiť stratou života.
Chlast, pane Slamka, to je těžkej soupeř…Plne súhlasím Zbyňku a dodávam, že je to super do konca života, ak chcem ten život dožiť a prežiť v prijateľnej podobe. Preto na otázku dokedy mienim abstinovať zvyknem niekedy povedať, že: ZAJTRA BUDEM EŠTE ABSTINOVAŤ!!!
Vždy mám však na pamäti, ono Skálove: abstinencia nie je cieľ života! Je len prostriedkom a ja dodávam jediným, ako prežiť život dôstojne. A v mojom prípade je to obyčajný ľudský strach, pretože ja na rozdiel od okolia, viem, čo by ten jeden, jediný pohárik znamenal. Môj pomyselný dom, ktorý pomaly staviam už 30 rokov, by sa zrútil, do samých základov. No a na troskách sa už stavia ťažko niečo nové a odolné!
Želám Vám úspešnú liečbu a bude mi potešením, ak Vám moje názory, skúsenosti pomôžu a podporia všetko to, čo Vám ponúkne a dá odborný tím v liečebne.
S pozdravom a úctou,
Bc. František SLAMKA, patrón skupiny na oddelení „C“ a
Osobnosť Červeného Dvora.
Feri, moc Tě zdravím a věř, že i když se Ti ozývám pouze mejlem, čtu tady všechny Tvoje příspěvky! 4.odstavec je pravda pravdoucí-jeden pohárik a už to jede!!!! Jsem OK,ale to Ty víš.Ahoj Renata
Ahoj Renata,
Ďakujem za pozdrav aj emaily, ktoré mi posielaš. Aj takáto komunikácia je dôkazom o tom, že si v poriadku. Prečo?
Pretože každá recidíva a sama si to skúsila, okamžite posúva abstinenta do inej neželateľnej, ťažko stráviteľnej polohy psychiky a života vôbec. Proste rozpustí na človekovi aj ten najkrajší náter človečenstva do ktorého sa v abstinencii začínaš pomaly a isto zaodievať.
V počiatku recidívy sa najskôr chcem utvrdiť, že predsa to dokážem s mierou. Pijem sám a skryte. Zisťujem, že to nejde a už vychádzam na svetlo Božie, na verejnosť, ktorá ma síce vníma ale nevie pochopiť, čo sa stalo. Kamaráti z mokrej štvrti ma príjmu ale len na malú chvíľku. Potom ma medzi seba nepustia, pretože oni ešte „vedia piť“, sú pijani a Ty nosíš na sebe biľag „beznádejného alkoholika“!
V kútiku duše, v zábleskoch denného jasu sa recidivujúci abstinent hanbí a vie, čo už mal dávno spraviť pre svoju záchranu. Zavolať svojmu terapeutovi, niekomu z komunity alebo priamo do liečebne! Hanba, pocit viny, vytvorí vnútorný tlak na psychiku, šedú kôru mozgovú recidivujúceho tak neznesiteľnú, že niet sily, ktorá by našinca zastavila.
Ocitá sa v manéže, niekedy hľadá východisko z beznádeje tak dlho, že ho nenájde. Je šťastím, že je niekde vedľa Teba abstinent, ktorý Ťa privedie za ruku medzi svojich do liečebne, hoci sa vzpieraš a najradšej by si zaliezla do myšej diery. Hanba a pocit viny je obrovský, tlak neznesiteľný. Tieto stavy Ti terapeuti, komunita pomôžu prekonať a po určitej dĺžke pobytu, ktorý je menší, či dlhší, Ti pomôžu na cestu, ktorá je pre našinca jediná bezpečná. Trvalá a dôsledná abstinencia. Inú cestu pre nás závislých zatiaľ nikto nenašiel a neobjavil!
S pozdravom a úctou, so želaním pekných dní a radosti v abstinencii
Feri Slamka, Zvolen
Komentař na můj nedávný pobyt
Spíše negativní,Před tím jsem bral věcitak,že to tak prostě musí být a já jsem srab,že mě to unavuje .Ale pak jsem si uvědomil to,že jsem to špatně nastavil a nejsem to změnit a to mě zničí’pro ty kdož ví)
Pane doktore,
Vaše zhrnutie nedávnej liečby, je trefné, ale aj nepochopiteľné a strašné. „(Pro ty kdož neví“) a náhodou sa ocitnú na týchto stránkach a prečítajú si Vaše vyznanie, asi si pomyslia: Bože a to si ani doktor nevie poradiť so závislosťou. Takto som si to pomyslel aj JA, keď som v roku 1982 pri liečbe poznal veľmi veľa pacientov – lekárov, závislých na alkohole. A je to o to smutnejšie, že som ich veľmi málo stretol na sjezdoch, takže si len domýšľam, že tiež si mysleli „že to tak prostě musí být“ a neabstinujú. Žiaľ viem i to, že je ich dosť, ktorí nie sú už medzi živými. Ich odchody z tohto sveta boli veľmi tragické.
Zo životných skúsenosti si dokážem predstaviť Vaše…. a nejsem to změnit a to mě zničí…. ak to teda nezmeníte, tak Vás to určite zničí, pane doktore. Ja som bol tiež schopný za pohárik, obetovať aj svoj život! A klepal som na hranu života a stačilo už len málo. No a práve v tomto okamžiku mi Váš kolega psychiater – alkoholog, podal ruku, zaklopal na bránu liečebne. Do Červeného Dvora som prišiel 4.4.1982 a odvtedy sa sem veľmi rád vraciam. Takže pane doktore (pro ty kdož ví) je možné aj to, že sa v liečebne narodia po druhý krát, aby im krstní rodičia, niekedy aj v temnote šedej kôry pomohli nájsť cestu, po ktorej možno aj s ťažkosťami, ale bezpečne kráčať.
Úprimne Vám želám, aby Ste v duševnom rozpoložení po negatívnych pocitoch, hľadali znovu a znovu ten Červeňák, v ktorom Vám úspešný tím Vašich kolegov – lekárov, ale aj psychoterapeuti, sestričky, práve na hrane sebazničenia „znova“ pomôže nájsť onú „zázračnú, kvalitnú dráhu, trvalej a dôslednej abstinencie“!
S pozdravom a úctou
Bc. František SLAMKA, patrón skupiny na oddelení „C“ a
Osobnosť Červeného Dvora.
Červený Dvůr je velice dobra instituce. Líbí se mi i výběr personalu všichni jsou přijemní (tedy aspon většina. Pan ředitel vybíra dobrý personál a všichni jsou milý když Vám udělují nějaký ten čtvrták ale je to fajn system člověk ma aspon nějakou motivaci být vzorný a naučit se řadnému stylu života. Ubytování je skoro luxusní a kuchyně produkuje celkem chutne pokrmy. Když se člověk snaží tak se i na delku přesně vyměřenou může stýkat s osobami něžného pohlavi. Prostě je stále co dělat a chodit do parku je nadhera protože je rozlehly a jsou v něm krásná místa na které člověk ještě dlouho vzpomína. Všichni jsou upravení a čistí ale někdo ma dokonce i vousy a říkám že to je dobré rozpoznávací znamení kdy rychle pozdravit a čekat nějaký trefný komentář. Někdy ho potkate s baterkou v parku i v noci takový ma zajem na ochranu parku proti těm co by snad chtěli vkročit mimo povolené meze. Ale to jen dodává ještě lepší dobrodružnost tomu když si hrajete na schovavanou.
Ale moc rád jsem travil měsíce v této krásné části naší republiky. Občas se ale přece jen člověk musi rozloučit třeba i nedobrovolně a věřte že se stýská mnohým a vracejí se stále. Určitě bych se chtěl někdy podívat zpět a zapalit si mimo kouřovou jelikož i tak se dá někomu udělat radost věřte nevěřte a člověk chce projevit nějakou tu vděčnost.
Pozdrav z AnkhMorporku od Mrakoplaše
Dobrý den všem vyléčeným, i těm, kteří zatím bojují o svoje místo na slunci, dobrý den lékařům a všem, co nám, závislým ,pomáhají.
Připravuju se na léčbu, pochopil jsem, že je to jediná možnost,
jak zůstat naživu.
Světlu vtříc, Zbyněk.
Pane Zbyňku,
hneď na začiatku si musíte uvedomiť, že závislosť sa neliečí tak, ako trebárs zápal pľúc. Každý z nás, ktorí sme prešli liečbou, sme opustili bránu Červeného Dvora, ako pacienti O D L I E Č E N Í! A máme len jeden prostriedok, ako sa nedostať späť do osídiel drogy, alkoholu a to je: dôsledna a trvalá abstinencia, ako prostriedok pre prijateľný život.Je to pre nás jediná terapia pre celý život. Vie, že je to nepredstaviteľné, ale moja skúsenosť ma presvedčila,že je to možné. Dá sa zvyknúť aj na STRIEZLIVOSŤ!!!
Úprimne Vám želám, aby Vaša jediná možnosť „jak zůstat naživu“ Vás sprevádzala po celý Váš absitnenstký život. Je to tvrdé ale pravdivé poznanie. Viem to sám. Aj ja som takmer už nevidel svetlo na konci tunela života. Ale v liečebne mi ho pomohli nájsť a ukázať cestu, ako s ním žiť celý život. Patrí im moja nekonečná vďaka.
S pozdravom, hlbokou úctou
Bc. František SLAMKA, patrón skupiny na oddelení „C“ a
Osobnosť Červeného Dvora.
Pekný deň prajem všetkým čitateľom týchto webových stránok,
Nevedel by som s presnosťou povedať, koľko krát som navštívil liečebňu, od čias mojej základnej liečby (jar roku 1982). Tých návštev bolo neúrekom dosť. Zisťujem, že čím som starší, tak sa teším na návštevu, čím ďalej tým viac. Darmo je, každý z nás starne, sily odchádzajú a civilizované nemoci nás tiež neobchádzajú. Mňa samozrejme nevynímajúc.
Veľmi som sa potešil, že som mohol liečebňu navštíviť a splniť dávno vyrieknutú túžbu, že svoj alkoholický život vtesnám do riadkov a odovzdám svojej skupine. A tak som mohol v stredu 1. júna 2011 za účasti vedúceho oddelenia C, PhDr. Bohumila DEJMKA, MUDr. Márie KUKLOVEJ a PhDr. Petry FRAŠKO BURKHARDOVEJ, celej komunity, odovzdať mojej skupine „SLÁMCI“ svoje CURRICULUM VITTAE anebo BĚH ŽIVOTA, kde hneď na obálke je ústredné motto: ABSTINENCE, A PŘECE JE JINÁ NEŽ OSTATNÍ, JE ORIGIMÁL! Som rád, že sa mi za pomoci PC techniky podarilo túto útlu 56 stranovú knižočku, pre lepšie chápanie, napísať v českom jazyku. Pre mňa táto návšteva, ktorá sa svojím obsahom vymykala všednosti má veľmi emotívnu, vysoko ľudskú cenu, pretože poobedňajšie posedenie so skupinou malo za účasti horeuvedených neopakovateľnú atmosféru.
Počas dňa ma prijal pán riaditeľ a primár MUDr. Jiří DVOŘÁČEK, s ktorým si vždy máme čo povedať. Milé bolo stretnutie aj s jeho zástupcom MUDr. Andrejom ŠEBEŠOM, ktorého korene predkov siahajú až do Zvolena.
Veľmi pekne ďakujem všetkým, ktorí mi podali ruku, povedali pár úprimných slov, či už PhDr. Vladimír VLNIEŠKA, ktorý ma previedol cez vynovené oddelenie C a B, PhDr. Edita SVOBODOVÁ, sestričky na oddelení C, pacienti ktorí ma oslovili či už na chodbe alebo aj na dvore.
V závere chcem poďakovať všetkým, aj tých ktorých nespomínam, že som sa cítil veľmi dobre, pokojne, ako vo svojom „druhom rodisku“! Takéto silné ľudské puto má spája s liečebňou. Bez bývalých ale aj súčasných lekárov, psychoterapeutov, sestričiek by som určite nedokázal kráčať životom v dôslednej a trvalej abstinencii 29 rokov, 3 mesiace a tri dni.
V úplnom závere vyslovujem moje osobné poďakovanie správcovi týchto stránok MUDr. Dávidovi ADAMEČKOVI – (předseda rady ADVAITA, o. s.), Terapeutická komunita NOVÁ VES, za jeho skvelú prácu.
S pozdravom, hlbokou úctou
Bc. František SLAMKA, patrón skupiny na oddelení „C“ a
Osobnosť Červeného Dvora.
Dobrý večer, úvodem Vás moc zdravím obzvláště odd B. Co psáti – práce : Dělám v restauraci u karlova mostu, takže většina klienteli cizinci což pro mě znamená učení se novým jazykům it,rus,něm jo v restauraci se jakžtakž domluvím ale pokud se zeptaj venku tak nevím. Partner… ano dala jsem to dohromady s bývalým přítelem, ale nějak dostal rozum a přes rok už funguje chodí do práce atd dokonce jedem i na dovču :), doma pohoda. MOC RÁDA BYCH VÁS OPĚT NAVŠTÍVILA ZAS S TATKOU MOŽNÁ I MAMINA…. DĚKUJI ZA VŠE A OMLOUVÁM SE ZA SVOU NESCHOPNOST PSÁT ….
PS: sestřičce Kamče opožděně VŠE NEJLEPŠÍ K JMENINÁM
Johanko!!! No sláva! Jsme všichni rádi,že se Vám daří :-).
určitě přijedte,když vám to vyjde,rádi vás tu uvidíme i s rodičema.
Užijte si dovolenou a já děkuju za přání 🙂
dobrý večer trošku se stydím, že nejsem schopna napsat pár řádku pokusím se polepšit. Děkuji a MOC MOC VŠECHNY ZDRAVÍM
Ahoj Johanko, tak to je moc fajn, že se máš fajn..:o)….držím palce a pozrdavuj rodiče.
Ahoj:) a co Ty jak se máš pamatuju jak jsme se potkali myslím na pankráci vypadal jsi spokojeně doufám že tak to je i nadále jj rodiče taky zdraví měj se moc pěkně 🙂
Johanko, ahooooj! To je fajn, že o Tobě také něco vím. Po jedné recidivě jsem (doufám, že už nadobro) OK. Měj se krásně a užívej si života. Renata
aHOJ Renčo 🙂 no konečně jsem se dokopala a udělala si čas, co Ty jinak jak se máš? Doufám že dobře posílám pozdrav z Pha a třeba někdy nasrazu pa 🙂
Já zdravím celé áčko, holky, držte se!Všechny, jak pacientky tak terapeutky , sestřičky, a pan doktor též.
Pan doktor se má také držet? :-)))))) To jsem netušila (všimněte si, že nepíši nevěděla – na B už bych smlolila básničku), že také……
Zdravím všechny v Červeném Dvoře, už se těšíme koncem května s Jardou K. na v pořadí třetí opakačku, oběma se nám daří střídavě dobře a lépe a vzpomínáme na Vás všechny moc rádi..
Ahoj terapeutický týme a setřičky z oddělení B! Dnes je to 3 roky ode dne mého nástupu do Červeňáku. Díky Vám můžu směle prohlásit, že jsem v pořádku a je mi dobře. Na těch 5 měsíců, které jsem strávil pod Vaším dohledem nikdy nezapomenu. Držím palce a přeju mnoho trpělivosti a odolnosti ve Vaší náročné a důležité činnosti. Ještě jednou díky, díky, díky!!!
Zdravím Vás pane Šťastný, jsem ráda, že se ozýváte a jste v pořádku. Tři roky utekly, jak voda. Snad se Vám daří po všech stránkách dobře. Opatrujte se. PFB
Ahoj Ondoň,
ani já na ty 3 měsíce nezapomenu.Hlavně na terénku :-)))
Dobrý den, osvobozující květen Vám posílám z města naplněného duchovností, jak krásně musí být v ČD, rozkvetlo, vonavo, klídek/sporadický/, pozdravuji všechny, které jsem potkal, naštval,rozesmál,nepolíbil no a tak, mám se fajn,Vy se mějte taky fajn, pozdravuji celé odd. B i s teamem, na opakovačku přijedu, jen nevím kdy, ahoj ahoj ahoj Honza Krejčí
Zdravím Vás, doufám že se máte stále tak krásně, jak o tom píšete :)) Ozvěte se a přijeďte na opakovačku, těším se. VZ
Dobrý den,
Zdravím PL Červený Dvůr,a hlavně paní Mudr.Kuklovou a pana
PhDr.Dejmka.A také odd.C.Zatím jsem v pohodě a nehodlám na tom vůbec nic měnit jelikož čistá hlava je v pohoda. 🙂
Dobrý den,mám 20letého syna,který se momentálně léčí v Dobřanech se Schyzofrénií,(je závyslí na lehkých drogách,marihuaně)a poté by měl nastoupit léčení v Červeném Dvoře kam musí napsat žádost o léčení.Může mi někdo prosím poradit jak by taková žádost měla být napsaná,nevím si rady.Moc děkuji všem,kdo jsou ochotni poradit na email: vk24@email.cz
Jsem ráda,že si tu můžu přečíst vaše zkušenosti,hodně mi to pomáhá věřit,že i můj syn se z toho dostane.Všem přeji mnoho sil.S pozdravem VK
Dobrý den,
k přijetí je potřeba zaslat doporučení , které Vám vystaví PL Dobřany. Po jeho obdržení bude stanoven termín přijetí, který se v současné době pohybuje okolo 2 měsíců a bude sdělen prostřednictvím pošty na adresu, kterou nám uvedete v doporučení.
S pozdravem Ficová adm.prac.PL Č.Dvůr 380309135
Ahoj 13.4.nastupuji momentalne som rozbyty,so zavislostou bojujem uz vyse pol zivota,mam strach ze to nedokazem nenavidim drogy bol som uz par rokov cisty ale momentalne som zase tam kde nechcem,je to totalna schyzofrenia robit nieco co nenavidim,ked sa na seba pozrem do zrkadla je mi spatne,ostava mi len nadej ze ten bordel v hlave sa mi u vas podari upratat tak ani neviem preco to pysem ale tak ma tam zachvilu mate.P.
Pane cobol,
krátke, výstižne a úprimne: dobrý začiatok, ako dať do poriadku „pol života“ totálnu schizofréniu, aby Vám pri pohľade do zrkadla nebolo špatne.
Ak najskôr upracete ten bordel v hlave a začnete myslieť, ako človek, tak máte šancu liečbu zvládnúť a kráčať životom o čosi krajšie, v úplnej a trvalej abstinencii.
Jedna rada do života: ten strach si po liečbe ponechajte a nezabudnite si ho pripomenúť, vždy keď by Ste chceli siahnúť na drogu. Verte mi, že to funguje! Ja to už robím 29 rokov a mám tento „strach pred prvým pohárikom“ zašitý pod kožou!
Želám Vám úspešnú liečbu. S pozdravom
Feri Slamka, zo Zvolena.
Zdravím PL Červený Dvůr, zvláště pak celé oddělení B. Rád bych touto cestou popřál vše nej sestřičce Vendulce Borské k jejímu svátku. Zdraví František Koranda.
Milé, moc děkuji.
Zdravím všechny v Cerveném Dvoře. Také posílám pozdrav Báře Kohoutové. Doufám že se máš dobře. Též zdravím patrona,,C“ pana Slamku. Užívejte sluníčka a života. Jarmila Š.
Pekny deň,
veľmi rád som si prečítal pozdrav od Jarmily Š. Patróna iste poteší, ak nájde na týchto stránkach a nielen na týchto, ohlas, malý pozdrav a nejaký písomný ohlas, od pacienta, ktorý bol v jeho skupine. Vtedy mám akú takú istotu, že kráča v živote cestou, ktorú sme kedysi začali pomaly, neopatrne a povážlivo prerážať i my, ktorí po nej kráčame doteraz. Je to cesta, ktorá ma tiež svoje životné drámy, peripetie a niekedy aj tragédie.
Je úplne iné riešiť všetky denno, denné životné situácie, s jasnou a čistou hlavou, bez kriku, emócii, v alkoholickej, či drogovej hmlovine. V kocovine nič nevyriešite, pretože len spôsobujete nesmierne útrapy svojím najbližším a to už nehovoriac o tých nevinných deťoch. V láske k sebe, svojím blízkým počúvajte pozorne svojich terapeutov, lekárov, odborní tím Červeného Dvora, aby ste čas v liečebne využili pre dobro svojej osoby, svojej závislosti, pretože môže byť posledný.
Jarmile Š. želám úspešnú a dôslednú abstinenciu, všetko úchvatne a radostné s príchodom sviatkov jari všetkým čitateľom našich stránok.
Úctivo, s vďakou a živou spomienkou pozdravujem p. riaditeľa a primára, s jeho neúnavným odborným tímom, ktorí to naštastie nevzdáva ani pri neúspechoch. Ich práca je ich životným poslaním, inak by to určite vzdali. Oni však vytrvávajú a len časom sa obmieňajú.
Želám veľa radosti a pokoja s netrpezlivými a niekedy aj s „veľmi, veľmi“ skúsenými a nerozhľadenými pacientmi.
Bc. František SLAMKA, patrón skupiny na oddelení „C“ a
Osobnosť Červeného Dvora.
ahoj Jarmilko, děkuji moc za pozdrav, mám se skvěle,mám roční holčičku a svět je najednou užásny jako nikdy dřív :),jsme sice samy, ale to nevadí..my si vystačíme .je to největší dar,jaky člověk muže dostat..doufám,že se Ti taky daří baječně..?
Ahoj Báro,
moc Tě zdravím i Tvoji holčičku. Jsi fakt machr, že jsi to tak zvládla.Fakt,klobouk dolů!!!!
machr?neeee…to ne,vždyť to je snad samozdřejmost 🙂
Milá Danielo,
velmi děkuji za krásnou odpověď. Co k tomu všemu, cos napsala, dodat? Snad už jen se do toho opravdu pustit…
Jinak pozdravy vyřídím, spolehni se.
S přáním jen toho dobrého a obrovskými díky za rady tereza k.
A já jsem šťastná, že jsem Tě Terezko, měla možnost dík všem okolnostem poznat osobně..Jsem za to vděčná, protože vlastně i hlavně dík tobě vím, že… „..i cesta je cíl..“ 🙂
Kačí,
tak si to společně v červenci zase na týden připomeneme, jo? Jen tak pro sichr, abychom nezapomněly:)!
Terezko, plný batoh, co batoh, krosnu, tu největší krosnu jakou uneseš jen TY SAMA, plnou důvěry v Červený dvůr, sebedůvěry v sebe sama, odvahy, statečností, chutí jít do toho, a pořádně si máknout. Nezapomeň na sebevědomí, dále budeš potřebovat svoje ztracené touhy a sny, to kvůli inspiraci, motivaci. Nekupuj si zpáteční jízdenku, až dokončíš úspěšně léčbu, použiješ novou, čistou, jasnou, zdravou, radostnou jízdenku vstříc svému životu. cestu a směr Ti ukáže Červený dvůr, mapu a buzolu nech tedy doma. Taky bych Ti doporučila doma pověsit na hřebík boxerky, které tak často používáme v zápase s životem. Neboxuj se svým problémem, přijmi ho, řešení najdete na Tvé životní tůře po vrstevnicích Červeného Dvora. Bludné kořeny v oboře nemají. Nezapomeň si vzít srdíčko, ať si máš kam dělat zápisky, pořádné brýle, jen ne růžové, ať Ti z těch proměn něco neunikne. Vidíš, naložila jsem Ti tu krosnu pěkně zostra. Ale věř mi, zkušené, zodpovědné alkoholičce, momentálně 6 let v abstinenci, pod dohledem antabusu – ta krosna má téměř nulovou váhu proti tomu, co jsi tahala sebou do té doby, než jsi se rozhodla s tím něco dělat. Zbývá jediné, TEREZO, ŠŤASTNOU CESTU V OBOU SMĚRECH, MÁM JEDNU PROSBU, POZDRAVUJ OD DANIELY CELÝ ČERVENÝ DVŮR.
Terezko,
málo komu sa podarí, aby ho do Červeného Dvora vyprevádzala tak poetický a s patričnou dávkou jemnej drsnosti skutočnosť, ako so dostalo Tebe.
Daniela,
s potešením a hrejivým pocitom som čítal Tvoje vyznanie k Tvojím narodeninám. Má to ohromnú vnútornú silu a nekonečný ľudský rozmer, s akým ďakuješ svojím terapeutom. Tvoje vyznanie, v tom smere, že nikdy nedokážeš poďakovať dr. Vlnieškovi chápem v plnej šírke, s akou si to úprimne vyjadrila.
Ten kto si uvedomí, ako sa z alkoholového alebo drogového ošiaľu na konci tunelu žitia, dostáva pomaly a isto, po krôčiku k ľudským a človečenským istotám, vie, že to ďakujem, aké by chcel vysloviť snáď nedokáže ani vyslovoviť.
Z celej duše Ti želám Daniela, aby si bola taká aká si a Tvoje vnútorne vyznania, budú mať svoje čaro a nesmiernú ľudskú „abstinentskú“ čistotu a silu.
Terezko,
verím, že si slová, ktorými Ťa vyprevádza Daniela do Červeného Dvora vryješ do pamäti a ešte hlbšie do duše, aby si kráčala v živote, ako ona. Dostala si nesmiernú, ľudskú, úprimnú podporu. Drž sa jej, a určite nesklam samu seba.
S pozdravom a úctou
Bc. František SLAMKA, patrón skupiny na oddelení „C“ a
Osobnosť Červeného Dvora.
Dobrý den,
dne 31.3. 2011 nastupuji do léčebny Červený Dvůr (po absolvování měsíčního detoxu v ÚVN), kvůli závislosti na benzodiazepinech. Jen jsem se chtěla informovat, jestli je něco, co si člověk má vzít, co třeba není napsáno v propozicích, nebo naopak co je zbytečné si s sebou brát.
Děkuji za jakoukoli informaci.
S pozdravem tereza k.
Zdravím všechny,před dvěma dny jsem k vám přivezla na léčení svého dobrého přítele na kterém mi hodně záleží,i s mojí pomocí se rozhodl nastoupit léčbu gemblerství a myslím i závislosti na alkohol.Bez kontakTu s ním je pro mě hodně těžké žít,moc mi chybí,opravdu doba,kdy není v kontaktu s okolním světem trvá měsíc,nebo je ještě delší?Je pro mě i velkou hádankou jaký bude člověk až opustí brány vašeho ústavu.Sám už byl tak na dně,že by zničil sám sebe,vím,že přemýšlel i o sebevraždě.Doufám,že léčbu nepřeruší a vytrvá.
Jedna dobrá zpráva pro ty, kteří znali Rudu S. Policii se podařilo dopadnout jeho vraha. Popravil ho, aniž by s ním osobně měl nějaký konflikt. Děs.
Našla jsem tyhle stránky omylem,pročítám je a vrací se mi vzpomínky strávené v Červenáku v roce 93 nějaký čas jsem tam žila,znala jsem tam spoustu lidí o kterých nic nevím..vzpomínám a zdravím všechny kdo si na mě vzpomínají.Bylo mi pouhých 17 let..Mnoho,mnoho let jsem střízlivá ale vím,čím jsem si prošla,proto je mi ted úzko..Moc Vás zdravím.Je tam Naděnka Martínková?
Ahoj Všichni!
jsem partnerka Lukáše,který v Červeném Dvoře absolvoval měsíční stabilizační léčbuu MUDr.Dejmka,vrátil se 24.2.11. Viděla jsem ho až po třech dnech,co se vrátil. celou dobu,co se léčil, vypadal vyrovnaný a odhodlaný změnit svůj život.prospíval.Za poslední týden však o něm nemám téměř žádné zprávy. Jsem z toho zoufalá a moc mě to bolí.
Máme spolu ročního synka,se kterým jsem se musela v šestinedělí odstěhovat k rodičům,protože společné žití prostě díky drogám nebylo možné.
Doufala jsem,že se brzy po skončení léčby vrátíme a budeme zase žít spolu a užívat si růstu našeho synka-tak jsem si to vysnila. Realita je však někde úplně jinde.
Ach jo-já jsem v Nás tak věřila 🙁
tak dnes konečně proběhl hovor a vypadá to,že to nebude tak špatný-myslím,že si potřebuje utříbit svý myšlenky 🙂
Tak držte palce!
A všem přeji vše dobré 🙂
Mám přítele,poznala jsem ho před 7lety,v té době už 8 let abstinoval po léčbě v Červeném Dvoru,byl na sebe strašně pyšný jak to zvládl,podporovalo ho celé okolí,včetně rodiny a samozřejmě i mne.Je to úžasný chlap,který miluje svoje blízké,sportuje,čte,zajímá ho historie atd…Ted spolu už 4 rok bydlíme,máme malou dcerku a vychováváme i moji dceru s prvního manželství.Řekla bych,že náš vztah byl a je, pořád dost silný,ale dostali jsme se do existenčních problémů a přítel začal občas pít,jsem s toho neštěstná,snažím se s ním všechno rozebírat,nechal si napsat léky,které neužívá,protože si myslí,že to zvládne sám.Já vidím,že to sám nezvládá,když se musí každý měsíc opít,ted dokonce po 14dnech.Chci at se sebou začne něco dělat,vždycky když vystřízlivý má morální kocovinu a slibuje..Já na sobě sleduju,že už mu přestávám věřit,budím se v noci a poslouchám,jestli už přišel s práce a jestli necítím alkohol,takto se žít dlouho nedá.Nevím,jak mu mám pomoc,ale ani sama sobě.Protože mne to strašně trápí,já ho takového nechci…
Dobrý den,
myslím, že by se Váš přítel měl s námi zkontaktovat…než se to rozjede úplně..
Naposledy jsem si otevřel stánky ČD po sjezdu, když jsem se při čtení ohlasů vracel k vlastním prožitkům. A dnes, okamžitě po jejich otevření jsem se začetl a četl a v jednotlivých příspěvcích nacházel značnou podobnost s vlastními zkušenostmi a pocity. Asi to nebyla jen obyčejná shoda náhod, že jsem stránky otevřel zrovna dnes. Před 2 dny jsem měl svátek. Jediný člověk, mimo nejbližší rodinu, který si na mne vzpoměl, byla Markéta I. (D.), spolubojovnice z léčby. Dalším důvodem, proč jsem stránky otevřel je asi skutečnost, že se blíží datum 15.4. Toho dne, před 6 lety, jsem zahajoval svojí první a dosud i poslední léčbu. Ty tehdejší pocity prožívám v tomto období každý rok znovu. Tak jsem tedy dnes začal číst jednotlivé ohlasy. Nejprve mne zaujalo, že náš patron Fero Slamka má 29. výročí abstinence ve stejný den jako já svátek. Gratuluji Františku, přeji pevné zdraví a doufám, že se v ČD ještě párkrát potkáme. A pak mne potěšila zmínka o abstinetské pýše od dalšího spolubojovníka z léčby, MUDr. Honzy S. Zdravím do České Lípy a doufám, že se snad na příštím sjezdu sejdeme a poznáme. Já jsem dosud žádný sjezd nevynechal a nelituji toho. Jediné čeho lituji je skutečnost, že si netroufám zvládnout další opakovačku. Absolvoval jsem jich 5. Ale nemládnu. Letos už budu mít 69 (věk – ne něco jiného) a mám obavy, že bych nestíhal, dostával čtvrťáky a kazil skore Havlínům. Kdybych to do ČD neměl tak daleko, určitě bych se alespoň občas zastavil. Na ČD si vzpomenu pokaždé, když čtu, slyším nebo vidím jakékoliv informace o Č. Krumlově nebo o Jižních Čechách. To už ve mně zřejmě zůstane natrvalo. Stejně tak už nikdy nezapomenu na Dr. Dejmka, MUDr. Šebeše, sestřičky Mirku, Naďu a další, pracovní terapeuty, kuchařku paní Zdenu se kterou jsem si v kuchyni tak rozuměl a na mnoho dalších. Snad teprve teď začínám chápat co cítí Fero Slamka, když ČD nazývá „svým druhým rodiskom“. Tak jsem se trochu vyzpovídal. Přišlo to na mě a muselo to ven. Promiňte. Raději už skončím. Mnohokrát zdravím všechny výše jmenované i ty nejmenované, kteří nám, ztroskotancům, pomáhají s návratem mezi lidi. A palce držím i všem těm, kteří se o takový návrat, právě teď, v Červeňáku snaží. Bedřich Bartoš, Jeseník.
Ahoj Bedřichu,
Tvoju gratuláciu k môjmu sviatku veľmi rád prijímam a nabudúce na Teba a Tvoj sviatok nezabudnem! Dodatočne Ti želám mnoho síl a zmysluplný život. Si človek, ktorého si veľmi dobre pamätám od Tvojich prvých krokov v Červenom Dvore. Vždy si sa zaujímal o moje skúsenosti a tak sme viedli v tomto smere dialógy, naposledy na zjezdu 2010.
K Tvojej snahe a túžbe absolvovať 6. opakovačku s plným nasadením len toľko: môžeš si dovoliť len toľko, koľko Tvoj fyzický fond v pohode zvládne. Takže nevyslovuj žiadnu ľútosť ale spomínaj na tých, ktorí sa stali pre nás „nezabudnuteľnými“, tých, ktorým sme vďačný po celý náš život pretože, ako veľmi správne píšeš „ kteří nám, ztroskotancům, pomáhají s návratem mezi lidi“.
Som rád, že začínaš chápať, čo cítim, ak hovorím o Červenom Dvore, ak o svojom „druhom rodisku“. Tí čo ma poznajú, hlavne železničiari mi hovoria, že keď hovorím o Červenom Dvore, tak môj výraz tváre a celej osobnosti je priam božský. Som vraj prestúpení, akýmsi nedefinovateľným fluidom, ktoré vyžaruje do okolitého sveta. Je to Bedřichu láska a nekonečná vďačnosť k samotnému kraju, k celému okoliu liečebne. V prvom rade je to o odbornom tíme terapeutov a aj tých s ktorými sa stretávaš, pretože všetci majú svoje nenahraditeľné spojenie s mojou osobou. Hneď po narodení ma obklopili s láskou a svojou odbornosťou ma previedli cez úskalia života, aby ma nezradil svet do ktorého som vybehol. A je pre mňa potešujúce, že je tomu tak, aj pri tých 29 rokoch.
Veľmi ma teší, že sa 15. 4. 2011 dožiješ svojho šiesteho(6) výročia dôslednej a trvalej abstinencii. Vopred Ti gratulujem, želám zdravie, aby si dobehol do jubilejnej 10-ky ! Pozdravujem aj Tvoju manželku. A maj na pamäti, že každé otvorenie týchto stránok je, že vstúpim medzi rovnako zmýšľajúcich ľudí, prečítam ich osudy, názory, postrehy. Je to veľká komunita ľudí, je to cezhraničný KLUS!
S pozdravom, spomienkami a úctou
Bc. František SLAMKA, patrón skupiny na oddelení „C“ a
Osobnosť Červeného Dvora.
Děkujeme za pozdravy a také Vás srdečně zdravíme z „Vašeho druhého rodiště“, smím-li i pro Vás Červený Dvůr takto nazvat.
Andrej Šebeš
Dobry deň pán doktor Andrej ŠEBEŠ!
Veľmi pekne ďakujem za pozdravy, z „môjho druhého rodiska“! Potešenie je na mojej strane a pokiaľ bude trvať moja pozemská púť, tak zostane Červený Dvor pre mňa mojím „druhým rodiskom“! Bude pre mňa nesmiernou cťou, ak si toto moje vyznanie osvoja všetci, ktorí stáli pri mojom narodení a stali sa tak mojími krstnými rodičmi. A už vôbec nezáleží na tom, kto v ktorom roku stál pri mojej kolíske.
Ja si pamätám od roku 1982 až po dnešné časy dosť primárov, riaditeľov,sestričiek, terapeutov, ale aj sociálných či iných pracovníkov liečebne, ktorí mi dali do vienka veľa múdreho, ušľachtilého, ľudského, vzácného a naplnili vždy ten môj „abstinentský batôštek“ tak, že kedykoľvek som sa dostal do nejakej „prekérnej životnej situácii, stačilo postáť, siahnúť do obsahu spomínaného batôžka a vytiahnúť z neho to, čo bolo potrebné, aby som obstál sám pred sebou. A pomáha mi to už 29 rokov a pár dní.
Viete, pán doktor, TÍ Z NÁS, KTORÍ SME NAZABUDLI NA PEKELNÝ ŽIVOT, ČO I LEN KRÁTKEHO VYTRIEZVENIA S ALKOHOLICKÉHO OŠIAĽU, vieme, čo pre nás Červený Dvor znamená. A som rád, že už to moje cítenie a prerod chápu a vedia čo pre mňa znamená moje vyznanie, aj druhí naši abstinenti! Pochopili čo cítím, keď sa vraciam do druhého rodiska: pookriatie na duši, na tele, spomienky ožijú a ako to napísal jeden slovenský básnik “ SRDCE HOPKÁ VOZVYSOK“.
Zostávam s pozdravom, s hlbokou úctou, nesmiernou vďakou a teším sa na návštevu rodiska a stretnutie s Vami všetkými!
feri slamka, zo zvolena.
dík za pozdrav týmu,k narozkám hodně štěstí,radosti a zdraví,hodně dalších dnů abstinence a přání poznávat krásu života,jen dál s optimismem.
Vlnieška .
Díky celému Červenému Dvoru, oddělení B, sestřičkám, panu doktoru Vlnieškovi jsem včera oslavila narozeniny. Zdravá, sebevědomá, střízlivá, s nadhledem i náhledem, spokojená, šťastná, studující, pracující, usměvavá, se sluníčkem v duši, pevnou rukou, rovnou chůzí, s chutí do života, s mořem splněných přání a snů. Vidíte, právě jsem vyjmenovala všechny dárečky, které dostávám každoročně k narozeninám od Červeného Dvora , pokud abstinuji. Jedno přání se mi ale nikdy nesplní, a to je dostatečně poděkovat panu doktorovi Vlnieškovi a jeho týmu za záchranu mého života, který visel na vlásku, tak tenkém, jaký zaručí jen závislost na alkoholu. Můj spokojený a šťastný život je jediná možnost jak vyjádřit můj dík. Děkuji tedy za dárečky, za to že jste byli, jste a budete, za Vaši bezmeznou důvěru, podporu, a za to, že to s námi závislými nikdy nevzdáváte. Daniela Nogová, z oddělení B, Novotní.
Vždycky jsem si byl vědom následku, ke kterým alkohol musí nutně vést. Neštěstí, vysvětloval jsem si, není v tom, že se vůbec pije, že to člověka stojí čas a peníze, ale v patologických následcích, které alkohol vyvolává. Nejde tu ani o játra, ledviny a srdce. Mnohem nepříjemnější jsou duševní změny, deliria, halucinózy, psychická degradace atd. Kolotoč myšlenek se však točí dál. Dlouhá léta….. Degradace….. Člověče…..Opravdu pořad ještě člověče?…..Kde je vlastně hranice lidského? A na které straně jsem? Na které dnes, a kde zítra? Kde bude konec řetězu? Čeká mě ústav choromyslných? Nebo, nebo, snad provaz?
Byl únor, psal se rok 1982 a mně bylo 37 roků. Můj alkoholický život se řítil do svého konce. Obcházel mně „delirium tremens“, smrt klepala na desku života. Všechno bylo pryč. Mládi, vzdělaní, práce, čest a zdraví. Každodenně jsem zápolit o chvíli střízlivého života. Nepřicházel. Dny za dnem se valily v alkoholické mlze, jas žití nepřicházel! Na konci běsů, jenž mě skoro připravil o holé žití, přišla nabídka, kterou jsem nemohl již odmítnout…. Aneb mohl a pak???…..a to by byl zřejmě můj člověčenský konec, konečný…Ale? Přišel tvrdý a poslední argument!!!
ČERVENÝ DVŮR, protialkoholní léčebna, která vás může přivést k „trvalí a důslední abstinenci. Všechno máte ve svých rukou…Je to opravdu zvláštní pocit, když najednou, po nekonečné dlouhé době „máte všechno ve svých“ nezodpovědných, roztřesených rukou! Dá se s tímto stavem něco udělat? Tenkrát jsem ještě nebyl přesvědčen, že se něco pro mou duši udělá, i když ta má léčba …?!
A tak den 4. 4. 1982 byl pro mě den D, kdy jsem coby měsíční abstinent (od 1.3.1982) protože již to nešlo ani s alkoholem ani bez něho nastoupil na oddělení A, v Červením Dvoře. A byla to léčba….
Byla dynamická, plná zvratů, Tvrdá, náročná na disciplínu, o které se vám v této (demokratické?) době ani nesnívá. Stálo to však za to a splnila svůj účel!!! Uvedla mne na cestu trvalé, důsledné, abstinence!!!
To co se v léčebně zdálo jako nepřekonatelní, bylo v reálu života téměř nedosažitelné!! Proč? Protože na řešení problémů mi zůstal jen a jen „náhled“, který mně provázel mojí abstinenčním životem! Terapeuty byli daleko, ale byli tady její dobře myšlenky a hlavně drill disciplíny, který se mi zakódoval pod samou kůži… A tak se den míjel s dnem bez alkoholu… Pomalu ale jistě… A přišel den 4. 8.1982 a moji léčba skončila!
V mém životě se mnohé změnilo a naozaj musel zavát dobrý vítr, abych neztroskotal na útesech a mělčinách života. S lidským, pracovním, šel v ruce s rukou i společenský vzestup. Výčet by byl dlouhý a tak jenom toto, pro mě radostné konstatovaní:
DNE 1. BŘEZNA 2011 JE TOMU 29 ROKŮ CO TRVÁ MOJE TRVALÁ A DŮSLEDNÁ ABSTINENCE!
Vím, že život je v dnešních časech složitý, teda plný nástrah, životných zklamaní z nedostatku existenčních istôt, a k těmto stresujícím okolnostem se přidá „svoji vlastní závislost“. Je to začarovaný kruh, s pekelnými mukami, běh v začarované manéži. Ale na konci každého tunelu je malinké světlo, které třeba vidět a pevně za ním jet, aby člověk vyšel do úplné rozjasanej skutečnosti. A tam Vás čeká abstinence. Ona je tou „záříci kométou“ našeho života A v životě si někdy sám jako kůl v plotě. Ale aj to se dá zvládnut!
S hlubokou úctou a vděčnosti si v paměti uchovávám dřívějších ale i nynějších lekárov, terapeutův, sestřičky a personál Červeného Dvore, kteří každý svým tvořivým a lidským dílem přispěli k tomu, že moje myšlení se během léčby měnilo a získávalo ten nejsprávnější „náhled“, i když to bylo za cenu odříkávaní, tvrdšího drillu a úchvatní, dnes již dnešními klienti nepochopitelně kázni. Říkávali jsme si, že odsouzení se měli mnohem „líp“ jako my léčící se závislí na alkoholu. A bylo mnoho takových, co nevydrželi a léčbu nedokončili, zabalili to, a skončili pravé v tom kriminále. Mnoho je takových, kteří skončili pod drnem. Člověk někdy zaplatí aj tu nejhorší daň za svou závislost. Marně je, láska našince (mně nevyjímajíc), k práškům, k alkoholu je tak silná, že obětujeme aj to nejcennější, co máme, „holý život“. A přitom stačí tak málo. Brát léčbu, brát aj ten „tvrdý“ Červeňák, získat náhled a vykročit na cestu k abstinenci. A jedna moudra rada: NETŘEBA ABSTINOVAT CELÝ ŽIVOT! STAČÍ ZE DNE NA DEN, A BRÁT ABSTINENCI JAKO PROSTŘEDEK, K DOSÁHNUTÍ PŘIJATELNÉHO ŽIVOTA.
Jsem Vám nekonečně vděčen a skláním se před Vaším trpělivým a humánním přístupem k naší léčbě. Vím, že ne všichni si váží Vašeho nadlidského úsilí o navracení do reálního života co nejvíce zbloudilých a nešťastných závislých lidí, bez rozdílu věku, vzdělání. A je to věčná škoda…
S hlubokým pozdravem, s úctou a nekoneční vděčnosti
Bc. František SLAMKA, patrón skupiny na oddelení „C“ a
Osobnosť Červeného Dvora.
P.S. Prosím čitateľov týchto stránok aby ospravedlnili moje prípadne nedokonalé, či gramatické nedostatky znalosti jazyka českého! Ďakujem Vám za pochopenie.
Zdravím a gratuluji z celého,ikdyž bolavého srdce…kéž by takto uvažoval můj syn.který bojuje…někdy bych chtěla číst jeho myšlenky,jestli skutečně chápe ,jak si zpackal život a zda věří,že je možné žít jinak…vím,je to hodně těžké,ale jsme s ním a nevzdáváme to…děkuji za vaše příspěvky.Můj pozdrav:čisto v hlavě i v duši. Hanka
Vážená pani Hanka,
veľmi ma potešila Vaša gratulácia s pozdravom. Viem si vnútorne precítiť Vašu bolesť matky, keď Vaša túžba, s takmer srdcom na dlani vychádza bez povšimnutia a nenapĺňa Vaše ubolené materinské srdce. Viem, že takéto stavy úzkosti sú najhoršie, aké môžu matku stretnúť.
Moja, už nebohá matka mala v čase mojej liečby takmer 60 rokov. Z môjho alkoholického života „TAKMER ZOŠALELA a takmer som ju pripravil o jej život. Pri chvíľkach mojej triezvosti mi len tak mimochodom povedala: synu môj prvorodený, ak sa pôjdeš liečiť, tak verím, že budeš abstinovať a budeš človekom. Jej slová, ale aj duševné rozpoloženie mám vždy pred sebou, a tvoria ľudský , draho vykúpené klenoty, ktoré si nosím so sebou, v mojom pomyselnom „abstinenčnom batôžku“ s ktorým ma vyprevadili po štyroch mesiacoch, do šíreho sveta.
Ja mám „svoje druhé rodisko“, liečebňu ČERVENÝ DVOR“ uloženú hlboko v srdci, v nesmiernej úcte, pretože všetci, lekári, psychoterapeuti, pracovní terapeuti, sestričky, proste všetci zamestnanci mi dali „náhled“, ako prekonať aj tie zapeklité situácie, keď si sám a okolie striehne na Tvoju recidívu.
Vrúcne Vám, celej rodine želám pani Hanka, aby syn našiel v sebe toľko odvahy a múdrosti, aby sa vrátil do liečebne, odborne a ľudský fundovaní personál ho vyzbrojí cennými terapeutickými radami, náhledem aby znovu vykročil na cestu dôslednej a trvalej abstinencie. Jemu sa vráti prostriedok, ktorým môže dosiahnuť prijateľný a želateľný stav a rodine sa skončia nekonečne útrapy a stavy beznádeje a zúfalstva!
S hlbokým pozdravom a úctou
Bc. František SLAMKA, patrón skupiny na oddelení „C“ a
Osobnosť Červeného Dvora.
Děkuji za upřímná slova.Můj syn dnes nastupuje po několikáté do nového zaměstnání a tak na něj stále myslím.Život ho těžce zkouší a vrací mu jeho minulost i s úroky.Něco si zavinil sám,někdy ho vyhodili bez důvodu..tak to dnes prostě chodí.Ale nevzdává to. Abstinuje a chce splácet dluhy.Někdy je lépe někdy hůř.Všichni usilujem o to,aby žil slušný život a našel svojí cestu,která nebude ničit jeho ani nás.Věřím….
Dobrý deň prajem,
je možné,že niekto ma aj spozná.Absolvoval som PAL v Červeňáku v čase cca od 14.8.1989-14.11.1989.Bol som na Áčku mal som skoro 24 rokov a už dlho viem,že som bol ťažký alkoholik.Rodinu som mal pred rozpadom,syn Ondrej mal vtedy 2 roky.Ale nechcem Vás napínať.Syn teraz surfuje na internete u seba v izbe a ja som zasadol za dcérin Laptop,lebo je niekde s kamoškami.Moja dcéra Daniela má teraz 21 rokov.Narodila sa nám v auguste 1990.Mojej manželke som vďačný,že mi vtedy verila a bola ochotná absolvovať v Červeňáku týždeň terapie so mnou.Teraz bývame už šiestu zimu v dome ,ktorý sme si sami postavili.Sú mená na ktoré sa nedá zabudnúť,škoda ,že si už nepotykám s Doc.Skálom.,spomínam naňho velmi rád aj na sestru Maťovú,sestru Kovářovú s manželom,Mudr.Kubíček,niektoré mená mi už vypadli.Bol som aj na dvoch zjazdoch,ale už ten čas začal ísť nejak rýchlo a nebolo kedy.Viem,že nejaký klub bol v Brezovej,ale od Skalice to mám dosť od ruky.Alkohol som prestal piť dva týždne pred liečením,t.j.1.8.1989 ,takže abstinujem už bezmála a bez problémov 22 rok.Možem Vás poprosiť o nejaký termín ďalšieho zjazdu?.Rád by som sa poprechádzal po známom mieste.
Ďakujem,ak ste to dočítali až sem a držím palce.
s pozdravom
Franta Kazinota
Skalica
Slovensko
Milý Franta,
Veľmi úprimne sa teším z Tvojho životného úspechu, Tvojej abstinencie. Málo ktorému abstinujúcemu alkoholikovi sa podarí to, že sa mu narodí dcéra takmer po deviatych mesiacoch po ukončení liečby. Som rád, že som sa to dozvedel, aj keď až teraz, pretože od konca Tvojej liečby som Ťa nevidel. Možnože si bol na stretnutí abstinentov v liečebni, vo Veľkých Levároch, neviem presne rok, ale odhadujem, že to bolo niekedy okolo roku 1998. Na tomto podujatí som bol, pretože som v tom čase pôsobil v Bratislave a bolo to vydarené stretnutie.
Celkom určite sme sa stretli počas Tvojej liečby, pretože si tam bol v období zjazdu a ja som bol v liečebne vtedy o pár dní viac. Pre mňa je tento rok (1989) veľmi pamätný, pretože dňa 8. 11. 1989 na podnet komunity oddelenia „C“ a nebohého pána profesora VANĚČKA som z rozochveným srdcom dal súhlas k tomu, aby RAJŠNEROVA skupina niesla meno SLAMKOVÁ. Moja abstinencia Franta bola v ten deň v dĺžke 7 rokov, 8 mesiacov a 7 dní. Teda v mojom prípade spravili výnimku, pretože patrónom mohol byť len ten abstinent, ktorý abstinoval najmenej 10 rokov.
Mal som to šťastie, že som si potykal s tými čo menuješ. Máš možnosť si na najbližšom zjazde potykať so súčasným pánom riaditeľom a primárom MUDr. Jiřím DVOŘAČKOM, ktorého som v roku 2006 požiadal, že by bolo určite veľmi prospešne a nenapodobiteľné, aby pokračoval v tradície doc. SKÁLU. Mňa potešilo, že súhlasil a bol som teda prvým ktorému sa dostalo tejto pocty. Pre niekoho sa to zdá, ako niečo všedné. My abstinujúci jedno a viac desaťročí vieme, čo táto pocta pre nás znamená. Verím, že sa Ti tejto pocty dostane, pretože pri Tvojej mladosti a dĺžke abstinencie 22 rokov môžeš niesť Červenodvorskú štafetu veľmi, veľmi ďaleko. My sme mysľou, srdcom a cítením stále v Červenom Dvore, aj keď politické garnitúry rozdelili a rozbili to čo bolo zmysluplné.
V závere Franta, Tebe, Tvojej manželke, Ondrejovi a Daniele želám pekné rodinné súžitie, aby Ste v dome, ktorý nesie pečať Tvojej abstinencii, prebývali v zdraví, v šťastí veľa, veľa zím (krásne si napísal výraz našich predkov). Teším sa na stretnutie s Tebou a manželkou na najbližšom zjazde, aby sme sa poprechádzali po známych a podotýkam pre nás citovo význačných zákutiach miestach, kde nám pomohli nájsť našu tvár a vystrčili nás na slnko žitia.
S pozdravom, spomienkou a úctou
Feri Slamka, zo Zvolena.
Zdravím všechny,už je to 8 let co jsem nastoupil léčení(drogy a dost vydatně).Moc šancí jste mi nedávali a já pořád abstinuju.Před rokem a půl jsem přestal i kouřit.Tak se mi povedlo se dostat až na 147 Kg (mám 192 cm) a musel jsem začít bojovat s váhou.Chodím do poradny a zatím jsem sundal 5 kg/měsíc.
Je to ale docela děsný.Přestat brát drogy mi připadalo jako hračka proti jídlu.Je to občas docela utrpení-chutě adt.
Tak držím všem palce v abstinenci.Aź teď když bojuju s novou výzvou jsem si pořádně uvědomil jak skvělá je pomoc Červeňáku.
Děkuji proto ještě jednou všem za pomoc,hlavně Dr.Vlnieškovi a od.B.
Pavel Křivka
Donrý den,
naznáme se, ale odbivuji Vás za osm let abstinence. To už je frajeřina. Mě se pomalu blíží dvouleté výročí bez svinstev a stále si uvědomuju, jak je to “ krátká“ doba. Držím moc palce v boji s jídlem. Jste dobrý. A máte velkou výhodu, jako že už umíte vyhrávat “ velké“ bitvy. Hodně síly a odhodlání přeji. P. P.
Vážený pán MUDr.Strnad
Tak krásne slová “ abstinentská pýcha “ , může to mať dvojzmyselný význam , ten prvý že sa asi chlubíme , čo sme dokázali , alebo sme pyšný na to že pomalu a iste vyhrávame boj nad alkoholom, lebo ešte ani ja ani moj priateľ Ferko nemáme ešte vyhrané , a naša pýcha spočíva v tom, že sme živý príklad toho , že sa dá abstinovať , a docieliť aj dlkšie časové obdobie ako sú desaťročia úspešnej abstinencie , tvrdého boja. V bežnom , každodenom živote to bereme ako samozrejmé ale ked prichádza deň z velkým D to určite si každý z nás spomenie na začiatky v Červenom Dvore ,na prvé kroky abstinencie pod vedeným skúsených odborníkov ako má červeňák … a vzali sme si ich rady a poučenia k srdcu a výsledok je jasný …. Všetkým čo to myslia vážne prajem úspešnú abstinenciu Ivan spod Ješteda
Vážený Ivané plně souhlasím zatím jsem nedokázal nic a tak ty pouhé 3 roky jsou s prominutím prd ale víra tu je zdravím
Jak to tady tak čtu,musím si zase objenat opakovací léčbu.Už asi zase mě popadá abstinentská pýcha
Pekné pozdravenie všetkým, čo budú čítať tuto moju malú spoveď. Za 11 hodín bude presne 37 rokov ako som prekročil prach Červenodvorskej liečebne, z úmyslom absolvovať „dobrovoľnú “ protialkoholickú liečbu z tým zámerom , že za 3 mesiace si moj tak schátralí organizmu odpočinie a zrehabilituje a po návrate domov budem moc piť dalej. Ale ďakovať , všetkému personálu v lečební , ích dobrých skálovských presvedčujúcich metód , som zmenil svoj názor a vzal som moj abstinenský život do vlastných rúk. A za úzkej a dlhoročnej spolupráci , všetkých odborných prácovníkov , nespočetné množstvo , priateľov abstinentov , mojích najblišších, A-klubu Brezno a pomocnej ruky personálu liečebne Červeného Dvora , som tu a oslavujem tak velké vítazstvo nad alkoholom. Všetkým Vám prajem nech sa darí.
Ivan spod Ješteda
Milý Ivan,
veľmi ma potešilo, že si konečne môžem prečítať riadky od priateľa z Horehronia a spod Ješteda! Je pekne, že si spomenieš na svoje začiatky, kedy by nikto nebol povedal, že Ty, už tiež bývalý železničiar, budeš trvale a dôsledne abstinovať. Teší ma, že som sa mohol spolu s Tebou pri poslednom zjazde odviezť v parádnom koči. Kto by bol pred tými 37 rokmi povedal, že budeš raz klenotom, ktorý je najstarším abstinentom Červeného Dvora! Nikto by sa nenašiel a hlavne nie na železnici. Mňa teší, že som Ťa poznal a snažím sa pomaly a isto kráčať za Tebou. Pre nás je podstatný sám život, ako tie roky.
Niekedy sa zdá, že keď opakujem slová vďaky, uznania, hlbokej úcty všetkým terapeutom, lekárom, sestričkám a celému tímu, či už predchádzajúcich primárov ale hlavne tých, ktorí plnia svoje nádherne a namáhavé ľudské poslanie pod vedením pána primára a riaditeľa MUDr. Jiřího DVOŘAČKA, že to vyznieva, ako obohratá platňa. Opak je však pravdou. Nikdy nedokážeme vysloviť toľko uznania tím, čo nás vrátili do reality „triezveho“ života. Patrí Vám srdečná, úprimná vďaka, s čo najhlbšou úctou!
Takže klenot, hviezda Červeného Dvora, želám Ti veľa zdravia, aby si radostne niesol štafetu trvalej a dôslednej abstinencii! V utorok 1. marca 2011 si v prostredí kúpeľov, v čarokrásnej turčianskej záhradke pripomeniem svoju 29 ročnú abstinentskú púť. Nechce sa mi to veriť ale je to tak. V spomienkach sa zastavím pri všetkých, ktorí ma poslali na túto cestu života. Nie je to ľahká cesta, ale je bezpečná a schodná.
S pozdravom, s úctou a zvolaním, ako kedysi: OD TATIER AŽ PO ČERVENODVORSKÚ ŠUMAVU, VŠETKÝM VESELÚ, ABSTINENSTKÚ NÁLADU!!!
Feri Slamka, zo Zvolena.
Zdravým Všetkých červeňákov. S radosťou som si prečítal odkazy ktoré ma veľmi potešili a hlavne veľmi zahriali na duši. Potešila ma aj odpoveď od p. Bc. Slamku. Veľmi sa omlúvam, ale ja som 20.5.2009 nebol ešte v Červeňáku. V tom čase som videl svet len cez pohárik. Nastupoval som až 4.3.2010. Ale to nevadí. Som veľmi rád, že ste mi odpísal. Aspoň viem že nie som sám Slovák ktorý bol na tom špatne a dosť. Je pravda, že s odstupom času keď sa pozerám spetne a hodnotím minulosť najme posledné roky tak sa aj pred sebou hambím a je mi to trápne. Asi popré v živote sa mi niečo podarilo a dúfam, že sa mi v abstinencii bude dariť aj ďalej. Teraz vidím, že sa dá žiť inak. Musím stým bojovať. Je to ťažký boj a na dlhú na dlhú cestu, ale vidím, že sa to vyplatí. Alkohol mi zobral veľa pekných chvíľ do nenávratna, ktoré sa už nedajú vrátiť. Viac to už prežiť nechcem. Netúžim po návrate minulosti. Ale, za to, že sa mi otvorili oči možem poďakovať Červenému dvoru a celému kolektívu ktorý mi hodne pomohol.
p.Bc. Slamka chodím dva trikrát do roka na Slovenko. Teraz plánujeme ísť cez prázdniny. Veľmi by ma potešilo, keby sme sa mohli stretnúť a osobne si chvílu pokecať. Z Levíc do Zvolena nie je až tak ďaleko. Ja by som Vám potom oznámil termín v ktorom budeme na Slovensku a nejak by sme to dali do hromady.
Jirko daj vedieť ako sa máš. Ja som stratil všetky tel. kontakty čo som mal z Červeňáku – Tomík mi hodil tel. do vody a odišiel aj s číslami. Chodím dosť často do Prahy tak by sme mohli pokecať.
Ak možeš ozvi sa. Pozdravujeme Ťa aj maminu.
p. Dr. Vlnieška buchty mi chutia, už som sa ich naučil aj piecť. Je to na mne aj vidieť.
Ešte raz všetkých pozdravujeme a prejeme hodne zdravia a štastia
Peter,
srdečne Ťa pozdravujem a som rád, že Ťa moja odpoveď potešila. A že sme sa videli a rozprávali je skutočnosť a holý fakt. Prečo?
Pretože ja som bol v Červenom Dvore, 20. mája v roku 2010. Takže sa ospravedlňujem za preklep. Teraz som sa rozpomenul, aj na Tvoje Levice. Vlastne si ich v tom našom bleskovom dialógu aj spomínal. Zo Zvolena to nie je tak ďaleko a veľmi rád sa s Tebou stretnem, aby sme si vymenili názory a snáď sa mi podarí Ti niečo odovzdať zo svojich skúsenosti.
Tvoja pasáž Peter “ Aspoň viem že nie som sám Slovák ktorý bol na tom špatne a dosť“ ma priviedla, k zamysleniu, k spomienkam.
Do čias, lež nás nerozdelili, tvorili pacienti zo Slovenska v Červenom Dvore, takmer jednu tretinu. A čo je zaujímavé, napriek tomu, ako a koľko sme toho vypili, sme aj lepšie abstinovali. V rokoch 1982 až do roku 1990 sme výrazne prispeli k tomu, že liečebňa mala úspešnosť takmer 30 %, čo bolo na tie časy niečo nevídané.
Takže, nie si sám Peter. Bolo som aj JA na tom veľmi ale veľmi špatne a náš národ je na tom ešte horšie. Vyčítajú nám, že pijeme nekultúrne, pretože 52 % domácu slivovicu, zalievame 12 stupňovým pivom. A vraj keby mohli na Slovensku podchytiť a zrátať všetko čo sa pokútne vypáli, tak v spotrebe na hlavu, vrátane dojčať, nemáme vo svete konkurenciu! Škoda.
Peter netreba lamentovať a vracať sa do minulosti. Ja som do sveta z liečebne odišiel 4. 8. 1982 a v batôžku mám obrazne povedané uložené tieto dva citáty, skúsenosti alebo myšlienky. Obaja autori sú príslušníci francúzskeho národa a ich citáty znejú nasledovne:
NESPOMÍNAJ MINULOSŤ, NEPLÁNUJ BUDÚCNOSŤ, CHOP SA PRÍLEŽITOSTI ČLOVEČE A UČ SA OD TEJTO CHVÍLE! (Montherlant) a ŽIVOT JE KRÁSNY A KRÁTKY! ČOKOĽVEK TI PRINESIE OSUD, NEZABUDNI ŽIŤ! (Maurois).
Ty sám na svoje alkoholické ošiale nezabudni, nerozprávaj o nich každému a svoj zrak upieraj k realite v ktorej žiješ. Verím, že trvalá a dôsledná abstinencia bude tým prostriedkom, ktorý Ťa privedie k métam života. Pochopil si to čo si dostal do vienka od svojich terapeutov v liečebne a si im za to nesmierne vďačný. Inej cesty pre nás závislých niet!
Môj osobný email je: fslamka@ gmail.com. Keď budeš pociťovať potrebu , tak mi môžeš kedykoľvek napísať. Budem rád, ak si nájdeš chvíľu a budeme si virtuálne vymieňať myšlienkové názory, aby sme sa potom v lete stretli.
Želám Ti veľa síl, aby si vždy (nielen na poprvé) v abstinencii darilo!
S pozdravom a úctou
Bc. František SLAMKA, patrón skupiny na oddelení „C“ a
Osobnosť Červeného Dvora.
Celý tým vzpomínáme na Rudu S., a také na jeho otce, kterého měl p. S. velmi rád. Všem blízkým upřímnou soustrast.
Jeho slovy – ať ho Bohové provázejí.
Ruda byl moc hodný kluk.Měl jsem ho moc rád.Ikdyž bydlíval v popelnici,znal Římské dějiny a hlavně byl lidský.Ani život na okraji z něho lidství nevymazal.Vzpomínam ze slzami v očích.
Myslíme „bratře“ na tebe,
tys nevěřil v Boha a neodešel do nebe,
ráj Valhala byl tvůj sen,
tam do zrzavé valkýry zavěšen…
V úterý květiny nesl jsi nám,
ještě nezvadla poslední
a už je potřebuješ sám?
Každý rok svíci za tebe zapálíme,
avšak jinak než ve vzpomínkách se již nespatříme…
„ségra“ Jana a Karolínka *31.01.2011
I my s Járou vzpomínáme. Byl to šok a upřímně, není spravedlivý – ten život.
Chtel bych pozdravit cely cerveny dvur a hlavne oddeleni B. Od meho posledniho pobytu jsem se v podstate neozval a tak to napravim ted. Je pravda, ze toto rozhodnuti hodne ovlivnil Ruda S. v prazske tramvaji. Je trochu tristni, ze vzpominky na lecbu ve me vzbudi takova situace…… No jo no, i takhle to nekdy dopadne.
Me se celkem dari, abstinuji, splacim dluhy, makam, hodne se snazim jezdit s detma po vyletech apod. Ted jsme zrovna v Marianskych Laznich na ctyri dny….. Moc se v Chebu nezdrzuju, cim min,tim lip. Na jare bych chtel ukazat na hodnotici, i s manzelkou bychom prijeli na vykend do Krumlova, mame to v planu jiz od leta, tak doufam, ze to vyjde. Takze se mejte, uz musim jit do postele, synek totiz uz beha kolem notebooku a pta se kdy uz pujdu. S pozdravem a s diky Breta
P.S. omlouvam se za hacky a carky, ktere chybi tohle je asi nemecka klavesnice
Dobrý deň. Pozdravujem Všetkých v Červenom Dvore. skorej ako začnem písať sa veľmi ospravedlňujem, že som sa neozval skorej ale ako si mi to nevyšlo. Touto cestou pozdravujem celé oddelenie B na čele s p. doktorom Vlnieškom a celý personál odd. B ako aj liečebne a chcel by som im ešte raz poďakovať za to čo pre mňa ako aj pre ostatných pacientov urobili a som presvedčený, že ešte veľa urobia. V tom im prajem hodne síl a zdravia k ďaľšej práci s nami problémovými ľuďmi. Ste ľudia s veľkým srdcom a pochopením.4.3.2011 bude rok čo som nastúpil na liečenie v červeňáku so závislosťou na alkohol. Absolvoval som tri mesiace. Pred nástupom som si vobec nevedel predstaviť čo ma čaká. Predstavy boli hrozné. Počas pobytu sa to ale zmenilo. Vďaka personálu odd. B a ich pomoci a pochopenia pre moje problémy som si názor rýchlo zmenil.
Ja som toho času chorý. Dostal som chrípku tak som doma, ležím tak mám čas písať a aj svedomie ma už tlačilo, že sa musím ozvať. Ja celý čas od skončenia liečby abstinujem. Chodím dvakrát do týždňa na antabus. Ten alkohol mi nechýba, ale občas chute sú. No snažím sa bojovať aby som znova do toho nepadol. Do komunity sa priznám nechodím, bol som raz ale nestálo to za nič. Zlatý červeňák. Mám ináč hodne práce od rána do večera soboty. Nedele mám ako tak voľno, to sa venujem rodine, hlavne deťom. Začal som s manželkou chodiť hodne do divadla, o čom som pred tým keď som pil ani nechyroval. Možem ako tak po roku abstibencie povedať, že sa mi život hodne zmenil a smeruje stále k lepšiemu. Prežil som Vianoce, dcérine 18 – te narodeniny, synove 5-te narodeniny všetko bez alkoholu, čo som si pred tým nevedel ani predstaviť.
Problémy ktoré sa vyskytnú riešime spolu s manželkou v rodine a nie ako predtým, sám s alkoholom. No skratka veľa sa toho zmenilo. Veľmi pomohla aj manželkina prítomnosť v liečbe. Prišli sme na veľa vecí. Takže žijeme ďalej a lepšie ako pred liečbou s bežnými starosťami a radosťami, ktorých je samozrejme viacej. Toho času máme doma na návšteve moju mamu zo Slovenska Ktorá Vás touto cestou veľmi pozdravuje hlavne pána dr. Vlniešku ako aj celý kolektív a hlavne ďakuje čo ste pre mňa spravili.
Ešte raz pozdravujem celý kolektív odd. B, Zimovcov, pracovných terapeutov, p. Kizoura ako aj celý kolektív liečebne a ostatných čo ma poznajú, prajem im len to najlepšie a hodne zdravia a síl do ďalšej práce a spokojnosti v živote. Ešte raz srdečná vďaka za všetko.
s radosti jsem si přečetl zprávu,hodně dalších dnů abstinence,zdravím i manželku,ať chutnají buchty.dr.Vlnieška
Jsi borec Peťo,smekám před tebou a přeji hodně štěstí v abstinenci,pozdravuj ženu a rodinu.Jirka
Veľmi srdečne Ťa pozdravujem Peter,
potešilo ma, že som si mohol prečítať Tvoje úprimne vyznanie, v ktorom dávaš na známosť, svoju radosť takmer po ročnej abstinencii. Po odchode z liečebne si stál na štartovnej čiare, s čistou hlavou, vo svojom vnútri si mal odhodlanie zmeniť seba, zmeniť život, proste si sa rozhodol pre trvalú a dôslednú abstinenciu.
Nezabudol si a verím, že nezabudneš na všetko dobré, čo Ti personál na oddelení „B“ pod vedením dr. Vladimíra VLNIEŠKU dal. Z Tvojich verbálnych myšlienok je vidieť a priam cítiť, ako vrúcne si toho ceníš. Ver mi Peter, že oni majú tiež radosť, pretože my abstinujúci sme dôkazom toho, že ich povolanie má zmysel a ich pôsobenie na naše rozporuplné myslenie a konanie je správne. Naučili nás, ako zvládnuť situácie aj bez toho, aby sme museli mať v sebe nejaké to promile.
Za rok si prežil v rodine neskutočne krásne chvíle, ktoré Ti v alkoholickom ošiale utiekli! Zrazu sa Ti v abstinencii vrátili a otvorili Ti okno duše dokorán. Zistil si a zisťuješ, že sa dá žiť aj inak. Máš radosť Ty, deti, manželka a aj tá mama na ďalekom Slovensku. A ver mi, že mamy prežívajú radosť dvojnásobne.
Mám celkom živú spomienku na Tvoju osobu Peter. Pri mojej krátkej prítomnosti na mojom oddelení „C“ (myslím, že to bolo 20. mája 2009) si ma zastavil a opýtal sa ma: Vy Ste pán Slamka zo Zvolena, Vy Ste ten patrón, ktorý tak dlho abstinuje? Pustili sme sa do rozhovoru a potom som Ti povedal že sa mi môžeš v tej abstinencii podobať! Prešiel si prvú takú štartovnú dobu, poznal si čo je dobre pre Teba, pre deti, manželku a mamu. Nezabudni na tieto chvíle, maj ich v sebe a na recidívu si nepripúšťaj, Ja viem, že sú chute, že sny bývajú veľmi plastické! Povznes sa a kráčaj pevne po svojej ceste. Ani sa nenazdáš a pár rokov je preč. A zvyknúť Peter sa dá aj na striezlivosť!!!
Veľmi Ti držím palce, virtuálne vlievam do Teba svoje myslenie, aby si v spomienkach na Červený Dvor, odolal každej nástrahe a nezišiel si z cesty po ktorej kráčaš. Recidívy a sklamania, hlavne najbližších bývajú veľmi drastické a bolestné.
S pozdravom, s úctou
Bc. František SLAMKA, patrón skupiny na oddelení „C“ a
Osobnosť Červeného Dvora.
Zdravím všechny z červeňáku ,chci se s vámi podělit -oslavil jsem 28.1. rok plné abstinence,sfouknul jsem si první svíčku na dortu:)Mohu jen doporučit recept zvaný červený dvůr.Daří se mi dobře v abstinenci,spousta věcí se zlepšilo,hlavně vztahy. Pracuju,sportuju,žiju a užívám života v novém vnímání reality. Pro ty,kteří se rozhodují,neváhejte a jděte do toho!!!Pozdravuje taky Jarda K.,drží se,momentálně má problémy s vysokým tlakem,ale už je to prý lepší. Těšíme se oba na opakovačku.Všem pracovníkům a pracovnicím jedno velké DÍKY za to,co pro nás děláte!!Zdraví Jirka
dík za pozdrav,hodně dnů abstinence,těšíme se na Vás.Vlnieška
Zdravim veškerý personál Čer.dvora
Stále uspěšně abstinuji a v dobrém na vás vzpomínám!
Doufám,že příští sraz abstinentu mi vyjde!
mějte se krásně a přeji hodně uspěchu ve vaší nelehké práci,kterou děláte tak dobřeee!!!
S pozdravem Chochola petr
PS-pozdrav pro pana Čermáka a pana Vlnějšku!
AHOJKYYYYYY
Hezký den přeji celému odd. A,
léčila jsem se v ČD 04-06 2010,bohužel jsem odešla pár týdnů před koncem z vlastní vůle(zamilovanost) a neuplyne pár dní abych si na červeňák nevzpomněla. Zaplať pánbůh důvod proč jsem se rozhodla odejít trvá dodnes,změnili jsme s Markem radikálně způsob i místo života-z Prahy jsme se odstěhovali do Harrachova,za dva měsíce se nám narodí dcera Sofie-Ella a i když to ze začátku rozhodně nebylo snadné,troufnu si teď už říct,že tomuhle vztahu věřím a je mi fajn a za to vděčím Vám všem co jste se nám věnovali.
Hodně štěstí s dalšíma dušičkama přejí Nikča a Marek
Zdravím Vás, Pavle, jsme rádi, že se Vám daří. Těšíme se na Vás na opakovačce na jaře. Ale nevím, nevím, zda se Vám podaří zvítězit nad panem Debnarem, on totiž velmi intenzivně trénuje…:-).
Andrej Šebeš
Zas takové ambice asi ani nemám 🙂 . Bude mi úplně stačit navštívit vrchol třeba formou terénky. Trošku mě zamrazilo, když jsem si jen představil, že bych s panem Debnárem v nějakém vytrvalostním sportu závodil. To vážně nee 🙂 .
Budu se těšit a ještě jednou hodně pozdravů celému personálu.
Pavel Pičman
Zdravím celý ČD,
po nějaké době Vám chci zas poslat krátkou zprávičku z Olomouce. Je tady stále fajn, vše běží v rychlém tempu kupředu a je to jen lepší a lepší. Občas se mi už zdá, že to snad ani nejde,aby bylo ještě líp, ale stále přicházejí nové a nové věci, které mě baví a naplňují. Podrobnosti si nechám na opakovačku :). Daří se mi moc dobře, řekl bych po všech stránkách života. Práci mám stále stejnou, kolem sebe pečlivě vybranou skupinku super lidí, pohodové a příjemné bydlení a vedle sebe krásnou slečnu :). Začal jsem jezdit na snowboardu a úplně jsem tomu propadl, takže hltám zimu co to jde.
Někdy z jara mám naplánovanou opakovačku, takže dám ještě dopředu vědět ( panu Debnárovi – Kleť 🙂 )
Takže pozdrav do zámku všem a díky. P.P.
Dík za příjemnou zprávu,všem hodně zdraví a pohody při výchově,hodně dnů abstinence.
dr.Vlnieška
Ahoj všem a odd. b zvlášt,zdravím pana doktora a pana smíška,sestřičky,chci vám moc poděkovat a asi budu celý život,6 ledna se mi narodil syn a bez vás a Němčic bych to asi už nezažil,je to nádherný a zároven namáhavý,jsem spokojený a v pořádku a mám něco co je nenahraditelné a to je vlastní rodina,děkuji a mejte se krásně,svou práci děláte skvěle s úctou Tomáš pecha
Dobry den preji vsem…Mam skromny dotaz….v kolik je v lecebne budicek, jak je to s osobnim volne, zda je tam posilovna a jak vypada normalni den terapie?….Moc vam dekuji za odpoved…..S pranim hezkeho dne Tom
Děkuji červeňáku!!Moc jste mi pomohli..zdravím celé béčko,všechny terapeutky(ty),setřičky,doktory a doktorky,slečny ze sociálky a pracovníky z DETOXU:DMám se fajn a v pořádku,práci si scháním a někdy přijedu na návštěvu.Chybí mi áčka…PŘIJĎTE ZAS FUNGUJETO:D
Zdravím komunitu B ,hlavně Zími. A všechny terapeuty Béčka a také milé,hodné Sestřičky!!!!!!!
Já a Léňa se máme dobře.Stale bydlime v Praze a praci mame oba ,takže to jde.No alkohol , už jsme se 4x napily a kničemu to nevedlo.Takže se držíme !!!!
Zdravím komunitu B ,hlavně Zími. A všechny terapeuty Béčka a také milé,hodné Sestřičky!!!!!!!
Já a Léňa se máme dobře.Stale bydlime v Praze a praci mame oba ,takže to jde.No alkohol , už jsme se 4x napily a kničemu to nevedlo.Takže se držíme !!!!
Zdravím komunitu B ,hlavně Zími. A všechny terapeuty Béčka a také milé,hodné Sestřičky!!!!!!!
Já a Léňa se máme dobře.Stale bydlime v Praze a praci mame oba ,takže to jde.No alkohol , už jsme se 4x napily a kničemu to nevedlo.Takže se držíme !!!!
Zdravím komunitu B ,hlavně Zími. A všechny terapeuty Béčka a také milé,hodné Sestřičky!!!!!!!
Já a Léňa se máme dobře.Stale bydlime v Praze a praci mame oba ,takže to jde.No alkohol , už jsme se 4x napily a kničemu to nevedlo.Takže se držíme !!!!
Zdravím komunitu B ,hlavně Zími. A všechny terapeuty Béčka a také milé,hodné Sestřičky!!!!!!!
Já a Léňa se máme dobře.Stale bydlime v Praze a praci mame oba ,takže to jde.No alkohol , už jsme se 4x napily a kničemu to nevedlo.Takže se držíme !!!!
Zdravím komunitu B ,hlavně Zími. A všechny terapeuty Béčka a také milé,hodné Sestřičky!!!!!!!
Já a Léňa se máme dobře.Stale bydlime v Praze a praci mame oba ,takže to jde.No alkohol , už jsme se 4x napily a kničemu to nevedlo.Takže se držíme !!!!
Zdravím komunitu B ,hlavně Zími. A všechny terapeuty Béčka a také milé,hodné Sestřičky!!!!!!!
Já a Léňa se máme dobře.Stale bydlime v Praze a praci mame oba ,takže to jde.No alkohol , už jsme se 4x napily a kničemu to nevedlo.Takže se držíme !!!!
Péťo, upřímně Ti i Lence gratuluji. Renata
dobry den,vam vsem.Po precteni vasich komentaru ctu jenom to nejhezci a nejlepsi.Jak vsem moc zavidim.Nas syn se v cervenem Dvore lecil.lecba mela velky uspech.To co jsem videla na nasem synovi byl velky Dar po nekolika letech jeho zavislosti.Pracoval,zil v pohode,v klidu,cvicil,byl samy usmev az nekolik dni pred vanocemi zacal opet hubnout, lhat, a nechodit domu.Nedalo mi to tak jsem mu udelala test.Bohuzel svindloval a tak musel predemnou udelat novy test.A to uz se priznal.tusila jsem to.V tu chvili jako kdyby do mne uhodilo tisic blesku na jednou.On zacal povidat od kdy bere atd.Bylo my moc zle,ten pocit ze to zacne vse znova.Rekla jsem mu v klidu ze uz nechci to obrovsky trapeni ,ktere trvalo nekolik let.Nevim jestli jsem udelala chybu ale vyhodila jsem ho.Mozna ze me bude hodne lidi odsuzovat ale kdyz byl pryc vic jak 4 dny a ja ho nevidela ani jsem nemela o nem zadnou zpravu bylo mi dobre ale zaroven i hodne zle. Byly chvile kdy jsem mu prala aby se predavkoval a byl by konec vseho toho zla a utrpeni hlavne pro nej.Nedalo mi to a nasla jsem si ho.Vzala ho k sobe jeho pritelkyne.Bohuzel obe vime ze je to jen na chvili nez to zase prijde.poprosila jsem ho aby si prez kacko opet zaridil lecebnu a pak komunitu.Nevim jestli to udelal,nevim ani jestli je u pritelkyne, nevidela jsem ho 4dny.nevolam ,nechodim tam. MAM OBROVSKY STRACH, ze tam uz zase neni. Preji vsem co se lecili a leci v Cervenem Dvore PROSIM vydrzte uz kvuli sobe. Zoufala mama.
dobrý den úplně si dovedu představit jak Vám musí být vždyť jde o Vašeho syna.Já sama mám dvě děti ,dcera je ještě malá ale synovi je 17 let a já se hrozně bojím aby se nedal na špatnou cestu ze který je dlouhá cesta zpět,ale zatím mi dělá radost nepije,nekouří a sportuje.Ale dcera mého přítele také bere drogy,nyní je po druhé v léčebně a my doufáme že tam vydrží(poprvé tam byla 3 dny).Vím že se můj přítel tím trápí,ale udělal tu samou věc co Vy..dceru vyhodil.Sice k nám občas přijde ale už jí nepomáháme.Pokud se vyléčí má u nás dveře otevřené,pokud to vzdá nebudeme jí už pomáhat.Proto Vás neodsuzuji že jste syna vyhodila a někdy je opravdu lepší nevědět co dělá a kde je,protože i když to vědět budete stejně mu nepomůžete,to musí chtít on sám.Je to jeho život a pokud si ho ničí tak Vy s tím nic neuděláte.Přeji Vám ať vše dobře dopadne a ať máte zase toho svého syna který chce dnormálně žít a který si váží života.
no tak přítelovo dcera v ČD opět nevydržela,byla tam asi 4 dny a utekla.Nedá se nic dělat,když sama nechce nemůžeme jí nutit.Je to její život a třeba si někdy uvědomý,že se dá žít i normálně bez drog,ale my už jí nevěříme a už jí ani nechceme pomáhat.Možná to zní krutě,ale tyto lidi musí padnout na dno, aby se mohli znovu odrazit a začít konečně normálně žít.
Dobrý deň Vám, želám.
Pri čítaní Vašich riadkov, cítim Váš materinský bôľ, ktorý sa mieša s pocitmi túžby pomôcť synovi, až po chvíľkovú rezignáciu, s pocitom beznádejnosti. Sama sa domnievate, že Vás bude „hodne lidí“ odsudzovať za to, že ste ho vyhodili. Ozaj, ako sa ma matka v tom momente zachovať? V jedinom okamžiku po zistení synovej recidívy, uderilo v nej tisíc bleskov, aby pochopila, čo všetko bude nasledovať. V jedinom momente zrútil syn základy, ktoré mu pomohol vystavať „odborný tím“ v liečebne.
Veľmi pekne sa číta Vaše vyznanie: „Nas syn se v cervenem Dvore lecil.lecba mela velky uspech.To co jsem videla na nasem synovi byl velky Dar po nekolika letech jeho zavislosti!.
Čo viac si mohli priať rodičia, ubolená mama, pretože predsa len matky, viac preciťujú naše radosti a veľmi intenzívne bolesti a vycítia, že niečo nie je v poriadku, ak sa naše správanie začne meniť. Po závane radosti, nad VEĽKÝM DAROM, prišiel so synovou recidívou žiaľ, bolesť mamy. A čo všetko sa zničilo v živote závislého syna to budú vedieť len „odborníci v tíme“ Červeného Dvora, ak pomocou mamy nájde cestu späť.
Niekedy si myslím, že akosi nedoceňujeme to „čo spôsobí, jedna, dve“ (to by malo stačiť) recidívy! Domnievate sa, že nás naučia chápať svoju chorobnú závislosť natoľko, že platí to, že na vlastných chybách sa človek učí najlepšie? U nás závislých to neplatí! Verte mi to.
MAM OBROVSKY STRACH, vyznáva sa mama. Keď sa mňa opýtajú, že prečo JA po takej dlhej abstinencii, si neskúsim dať aspoň jeden malý pohárik alkoholu, odpovedám. Nie, nedám si. MÁM PRED NÍM STRACH! V tom okamihu by som šmahom ruky zničil to, čo som tak úporne a trpezlivo vystaval. Svoj život!
Svoj život „v trvalej a dôslednej abstinencii“ staviam, ako dom, ktorého základy položili v roku 1982 práve v Červenom Dvore, a túžim ho vystavať až po poslednú škridlu, až na samý vrchol. Preto som vďačný všetkým v liečebne, ktorí k tomu prispeli a prispievajú. Veľmi vrúcne ďakujem!
V závere Vám, s dovolením „mamka“ želám, aby Váš syn s Vašou pomocou našiel cestu do liečebne a vrátil Vám pokoj duše a slnko do dní Vášho života.
S pozdravom a úctou
Bc. František SLAMKA, patrón skupiny na oddelení „C“ a
Osobnosť Červeného Dvora.
dobry den pane Slamka.Moc dekuji za vas dopis.chtela bych vam jen rict ze i prez to ze jsem syna vyhodila pred dvema dny tu byl si pro veci.Udelal si kafe sedeli jsme u s tolu a ja jsem nemela mu co rict.Jen jsem se ho zeptala jestli je este u pritelkyne a to je vse.Sedel a bylo videt ze si chce povidat ,delalo se mi zle od zaludku ,citila jsem zavrate ale pred nim jsem delala jako by nic. Odesel brzy.Kdyz odchazel zacala jsem brecet za zavrenymi dvermi.Vim ze je u sve pritelkyne,hodne jsem ji vdecna,stara se o nej a pomaha mu.pane Slamka prosim je to normalni kdyz ho vidim klepu se dela se mi zle .Ale neni to tim ze ho nenavidim spis na opak. UDELAM COKOLI ABY SE K VAM VRATIL NA LECBU. Dekuji. Mamka..Hanka
Dobrý deň – Mamka –Hanka!
Vaše poďakovanie ma teší a prišlo na webovú stránku v deň mojich 66–tých narodenín. A moje prvé konštatovanie je možno kruté, ale určite pravdivé: Nebyť Červeného Dvora, jeho minulého i terajšieho obdivuhodného personálu, tak sa takého veku nikdy nedožijem. Keď to hovorím pacientom, pri svojich pomerne dosť častých návštevách liečebne, tak mi to niektorí snáď ani neveria resp. nevedia si predstaviť s akými morbídnymi myšlienkami sa zaoberám. Lenže, ak si dokáže našinec predstaviť, čo všetko dokázal nastvárať a napáchať v alkoholickom ošiali, ak si dokáže reálne predstaviť svoje pozemské bytie, tak si musí byť vedomí, že je to len a len „trvalá a dôsledná abstinencia“, ktorá nám pomáha v tom, že sme pri živote.
Keď sa zahĺbim do Vašich myšlienkových pochodov „MAMKA – HANKA“, čo všetko musíte, ako matka prežívať, tak sa vrátim v spomienkach k svojej matke, ktorá už nie je medzi živými.
Nebol som lepší, ako Váš syn. Nikto z nás nedokáže precítiť, koľko utrpenia, bolesti, zúfalstva prináša do rodín alkohol resp. jeho závislosť a drogy nevynímajúc. Roky bežia a ženy, matky dokážu prinášať obetu už aj preto, že sa snažia, aby zostala závislosť len v okruhu najbližších. Niekedy to trvá pár rokov, keď sa stáva verejným tajomstvom. U mňa to nebolo iné.
Majster alkohol zháša v nás ľudskosť, dôstojnosť až po zotretie všetkých morálnych vlastnosti. Strašne je to, že pri nás trpia tí nevinní a najmä matky, ktoré nám dali život. Preto sa nám ho snažia až do krajnosti uchrániť, pokiaľ je v nás iskierka, ktorá rozhorí žiaru človečenstva. Bezmedzne veria v liečebňu, v Červený Dvor, jeho zdravotnému personálu, ako „MAMKA – HANKA“ , pretože už videla, ako sa život syna a tým aj jej samej, najbližších obracia po jeho liečbe a abstinencii, k lepšiemu. Lekári, psychoterapeuti nám, ktorým sme prešli ich liečebným pohladením a niekedy aj tvrdým, ukázali svetlo na konci tunela žitia a poradili nám, ako s tým svetlom zachádzať, aby nás neobostrela tma načisto!
Na Vaše „pane Slamka prosim je to normalni kdyz ho vidim klepu se dela se mi zle .Ale neni to tim ze ho nenavidim spis na opak. Odpovedám. U matky je to normálne, aj keď sa to zdá protichodné. Matky však musia v materinskej láske aj nenávidieť, ak si chcú uchovať vieru, v návrat svojho syna do liečebne. Veľmi Vás chápem a som v myšlienkach s Vami, aby Vám aspoň moja virtuálna snaha pomohla k tomu, aby syn našiel znovu cestu a Vy pokoj. A obaja veľmi dobre vieme, že bez liečebne to nebude možné!
Prosím nech mi prepáčia čitatelia týchto stránok, že píšem dosť obšírne, ale inak sa mi nedá vypovedať to, čo považujem za podstatne. Ďakujem.
S pozdravom a úctou
Bc. František SLAMKA, patrón skupiny na oddelení „C“ a
Osobnosť Červeného Dvora.
…Moje kamarádka neví o svém synovi přes 4 roky.Chodí k psychiatrovi aby to chudák všechno zvládla a čeká – ALE – byla to jediná možnost, protože doma byly ještě 2 dcery – ano, neví co je s ním, vůbec!!!, ale jedna holčina dostudovala, osamostatnila se, druhá je na škole, bydlí doma a funguje to…neumím si to osobně představit, ale absolutně schvaluju „vyhazovy“ za nedodržení abstinence!!!!!!Držte se, Jitka
dobry den Jitko.Pisete ze vase kamaradka nevi o synovi pres 4roky.take chodim k psychiatrovi,kdyz to pred lety vse zacalo tak jsem si rikala jsem preci zenska a ty vydrzi jak kun.Vse trvalo vic jak 8let.pomahali jsme mu platit dluhy,a jine este horsi veci ale o tom nechci psat na to se snazim opravdu zapomenout.Vsechny nas to pomalu a jiste psychicky a fyzicky oddelavalo.Nejhorsi na tom bylo ze ja sama jsem nic na sobe necitila ani nepozorovala,prislo to nahle.Neustaly brek,me vycitky jestli jsem udelala nekde chybu atd.dal prisly navaly vzteku,litosti,nic se mi nechtelo delat ,jen jsem porad premyslela jak dal jak to vse zastavit.Delala jsem vse abych ho dostala zpet do zivota,neslo to.Az jednoho dne jsem zacala padat do bezvedomi,stalo se to parkrat a syn byl u toho jen jednou.To uz bylo moc na celou rodinu a manzel okamzite zacal opet zarizovat lecebnu.Necekali jsme dlouho a odjizdel.V den jeho odjezdu jsem mela jet s nim ale bohuzel jsem opet skoncila v nemocnici.Odjel sam s tatou.Do dnes se lecim uz nejsem ta zenska co vzdy vse zvladla,ze vsim jsem si vedela rady ,bavil me zivot,,,,a ted…snazim se mam perfektniho manzela, este jednoho syna oba mi moc pomahaji.Vim ze si lidi rikaji proc to vse delam.Ale byl to Hodny a krasny muj kluk. Vypada to jako bych psala jen o me,ale ja jsem toho tak plna ze jsem rada ze se muzu aspon trochu tak to vypsat.je toho ve mne spousta ale vim ze jestli se podari syna opet dat do lecby bude nam vsem zase lip, Hlavne jemu. Jitko nevim co vzkazat vasi kamaradce,ale vim co proziva,na venek jako by nic ale uvnitr………..preji pekne dny. mamka.HAHKA.
Dobrý den,
pane Bože když čtu Váš dopis, tak vůbec nevím, co odepsat, čím Vás podpořit, jak poslat aspoň malý světýlko….“byl to hodný a krásný MŮJ kluk“….drogy jsou něco, co matky nutí odejmout si kus srdce…..to nelze buď udělat vůbec, nebo pouze velmi bolestivě a nese to trvalé následky, asi to nemůže pochopit člověk, který tím neprojde, ale je fakt, že závislých lidí přibývá, tím i zoufalých rodičů atd. – co se stavem, ve kterém jste teď Vy?
Nevím, já byla závislá, ale jestli chcete, napíšu, jak to řešil můj taťka (až mnohem později jsem pochopila, jak hrozný to pro něj muselo být) – můj táta pochopil, že nezbývá nic jinýho, než vojenský řád, on to byl, kdo mi pomohl z dluhů, kdo mě zachránil před lichváři, ale udělal to tak, že všechno, do slova všechno jsem si musela zasloužit a všechno jsem musela podrobit kontrole, všechno dokládat – za každou chybu byla sankce, bez pardonu – nikdy necouvnul ani na sliby, ani na prosby ani na nic jinýho, co jsem zkoušela a ne že on za mě něco vyřídí, ale já musela sama a doložit to tj: Ty si zařídíš léčbu, Ty přijdeš v tolik hodin a ukážeš, co jsi nakoupila a za kolik…musel na to vynaložit šílený množství energie i času nad tím, když přemýšlel o každým mým kroku a trvalo to přes dva roky, než mi řekl, že mi věří – nikdy dřív, ať jsem se snažila jak chtěla, bylo ticho – myslím si, že se musel strašně držet, protože mi věřil dávno před tím, musel být utrápený hrůzou, že se to nepovede a určitě toužil on sám po úplně jiným vztahu mezi námi a ne po káznici….ale když to řekl, oba jsme brečeli a co nastalo potom, se nedá napsat slovy, protože jsme byli schopný povídat a povídat a smát se atd. – trvalo to necelých 5 měsíců a pak umřel na zástavu srdíčka……
A teď prosím zkuste paní Hanko porovnat: já = výčitky, že jsem utrápila tátu, že jsem mu ublížila…, Vy = jak jsem vychovávala svého syna, kde jsem udělala chybu? – KDE JE CHYBA? Jsou to drogy, jsou kolem nás, můžeme něco dělat proti drogám? Změnit svět na bezdrogový? Jak? Nemůžeme, ani jedna z nás ani nikdo jiný, proto můžeme dělat jen něco sami se sebou….Já abstinovat a Vy žít pro to, co máte.Vždycky je naděje, že se léčba povede, ale nezlobte se, že jsem tak krutá – taky se to povést nemusí nebo to může trvat věčnost, je to staršný, ale je to pravda. A Vy teď soustřeďte pozornost na to, jak se psychicky dát dohromady alespoň do té míry, že ten kolos Vás nebude ohrožovat doslova na životě – mám jen jednu věc, která pomohla mě, poradil mi to můj manžel:“sedni si a koukej na jednu věc (strom, kamínek, háčkovanou dečku) a soustřeď se, snaž se vnímat všechno na stromu a uvědomit si jeho krásu, vždycky, když si uvědomíš, že myslíš zase na smrt, problémy atd. , znova donuť mozek myslet na věc, na kterou koukáš a dovol si popsat jí hezkými slovy, dovol si aby ti uděla radost….“ Začínala jsem na 10-ti minutách denně, dnes jdu po lese a bez napětí si prohlídnu hezkou větev na borovici nebo se na chvilku zastavim, když zapadá slunce – je to jen malinká náplast, ale tohle jediný mě osobně pomohlo, aspoň trochu, ale mozek se to naučil…..
Přeju Vám jen to dobré.S pozdravem Jitka
zdravím všechny a Vám Jitko děkuju za tyhle řádky…Přesně tenhle boj prožíváme teď se synem…káznice, teror,kontrola,úmorný kolotoč….je to strašně těžký ,ale věřím….mockrát jsem myslela na to,že to vzdám,ale vždycky se zvednu a jdu dál…ano pomáhá uvědomit si ,že vás někdo má rád,krása obyčejných věcí,uvědomění si,že jsme tu jen na chvíli a že je třeba žít…každý malý posun u syna dává novou sílu,když mě obejme…což dřív nebylo možné,protože v zajetí drog jsem byla největší nepřítel…..když ho vidím smát se,pracovat,řešit problémy…..moc na vás všechny myslím,často si tady čtu vaše příběhy…pomáhá mi to…děkuju všem v Červeném Dvoře…bez vás bychom neměli šanci tenhle boj ani začít…často vzpomínám na r.terapii..obrovská zkušenost..věřte a perte se se závislostma…a nečekejte…čas strašně letí
Pane Boze vsechny mamy to maji stejne holky vydrzme.A i kdyz se uspech nekona neskutecny dik cervenaku za vasi praci a hlavne Vam pani Matouskova a samozrejme sestrickam no vsem.Sestra Majka tam urcite jeste pracuje pa pa zdravim z Jablonce Lindy mama
Dobrý den
jmenuji se Vladimír,je mne 52 let.byl jsem v roce 1989 na léčení v Plzni,byl jsem geambler a na léčení jsem si uvědomil,že jsem také závislý na alkoholu.Rok se mne dařilo abstinovat,chodil jsem s kamarádem alkoholikem do hospody,tam pil džus a místní štamgasti,alkoholici mne pokládali za člověka horšího ,než jsou oni sami.Oni alkoholici mužou ,já ne.Jednou jsem neodolal a v hospodě,když přede mou hostinský postavil pivo a já se napil,opil jsem se a hrál do rána automaty o peníze.Ráno jsem šel do léčebny na Lochotín a řekl co se mne stalo.Za týden jsem odjel do Cerveného Dvora.
12 let se učím být střízlivý ,ale 6 let žiji s drogovou závislostí mých synu.První syn je zavřený na 5 let.Začal trávou,alkoholem,pervitinem,heroinu.Je mu 25 let.Druhý syn začal na trávě,pervitin,alkohol,heroin.Zivot ,který žijeme jako rodina se podobá PEKLU.Až nyní jsem pochopil,jak já jsem musel ubližovat své rodině.Drogová závislost synu nás stála obrovské finanční částky ,nebot syny , máme rádi.Prvního syna ,jsme zachranovali 3 roky,neuspěšně,musel s domu,prodal všechno,co prodat šlo.Potom kradl na dení dávku,heroin 5000kc na den.Druhý syn byl 2 krát na léčení,platil jsem jeho prušvihy,jeho ubytovny,doma také kradl,sliboval,prace jsem mu vždy našel já,nezvládal je,vždy měl nějaké problémy a musel odejít.Díky tomu,že jsem i já byl závislý a přestal jsem,tak ještě žiji.Nedokáži si představit ,být závislý na alkoholu,kdy jsem měl sám sebou psychycké a fyzycké potíže.Nebyl jsem 12 let u lékaře ,musím zaklepat.6 let mladšího syna držím nad vodou,dnes jsem to ukončil.Opět začal doma krást,nepracuje,nás uráží a obvinuje mne,že já jsem zavinil jeho fetování.Byly okamžiky ,kdy jsem tomu začal pomálu věřit.Ne ,za jeho fetování muže on sám,to že drogy dostanete jako máslo,nebo mléko,to,že na zábavách ,když pijí alkohol ,ztrácí nad sebou kontrolu a drogu zkusí.
Jen jednou jsem nechal syna na ulici a o týdnu jej vzal zpátky,kdo byl viník podle mého syna?Já!
Vím podle sebe ,že jsem si svoji bezmocnost nad závislostí uvědomil,až když jsem nevěděl jak dál,chtěl jsem si vzít život,nepovedlo se mne to,zaplat Pánu Bohu.Neuměl jsem si představit jako závislý alkoholik a geamblér ,že je možné žít bez alkoholu ,hraní automatu.20 let jsem byl konzumentem,týdením pijanem,který nikdy nedokázal odejít s hospody střízlivý.Nechtěl jsem ,aby moje pití rodině ubližovalo a přitom ubližovalo moc,mne a mé rodině.Nyní řeším problém s mladším synem,opět doma ukradl drahou věc,vše mu zařizuji já a já jsem ten špatný člověk.Musel jsem říci STOP,DOST.Moje záchrana která mu dala pocit jistoty a bezpečí mu ubližovala ,měl zadarmo bydlení,jídlo,koupání,počítač,dostal i kapesné na cigarety.Nehledal si práci,nešel na pracák,nepomohlo ani dobré slovo,ani výhružky,ON prostě nechce přestat s fetackým životem,proč by to dělal,když mu neubližoval.Nyní mu začne ubližovat,bude na ulici,bude žít život ,který si zvolil.Zná už možnost pomoci,léčení,zná také ulici.Nelze synum dovolit zneužívat ochoty a dobroty rodiny a dostávat je do situace ,kdy rodina přestává mít peníze na život a je ohrožen její fungování.Už svým synum nedovolím nás ničit.Ne,to prostě nejde.
Jsem připraven s ním mluvit a dát mu pocit ,že není sám,ale nebudu mu život s drogami usnadnovat.Na každého asi neplatí stejný metr.
Dobrý deň pán Vladimír,
Váš príbeh života je neuveriteľný, až tak neuveriteľný, že človek ktorý nepozná problematiku závislých ľudí, by nemohol tomu jednoducho uveriť. Zdalo by sa to, ako by to bol dej trochu pritiahnutý za vlasy a dramatický upravený. Žiaľ, život človeka píše neuveriteľné príbehy a tie naše a teda aj ten Váš je ako zlý sen. Synovia sa nepoučili z „tátovej“ závislosti, ale naopak. V genetickom programe vraj zdedí človek danosti a tie keď sa dostanú na narušený terén sa rozvinú! Dlho som tomu nechcel veriť ale je to tak.
Z Vašej spovedi si vyberiem pasáž, ktorá mi pripomenula dobu mojej liečby resp. múdrosť, ktorú nám neustále pripomínali a doslova nás pred jej hodením za hlavu vystríhali. Prečo? Pretože končila skôr alebo neskôr recidívou. Citujem „Rok se mne dařilo abstinovat, chodil jsem s kamarádem alkoholikem do hospody, tam pil džus a místní štamgasti, alkoholici mne pokládali za člověka horšího ,než jsou oni sami. Viete prečo Vás pokladali za horšieho Vladimíre? Pretože ste ich v pití opustili a chceli Ste byť lepší. Inak sa tomu hovorí aj “ že ste opustili kamarátkou z mokrej štvrti“. Aj keď v takýchto prípadoch sa nedá hovoriť o kamarátstve a priateľstve.
Ďalej píšete: Oni alkoholici mužou , já ne. Jednou jsem neodolal a v hospodě, když přede mou hostinský postavil pivo a já se napil, opil jsem se a hrál do rána automaty o peníze. Je zaujímavé Vaše konštatovanie, že oni alkoholici, Ako si ťažko zvykáme na to, že sme abstinujúci alkoholici celý život. Tá naša ťažko vybojovaná a prepitá „alkoholová závislosť“ nám zostáva na celý život. Ja som sa s týmto faktom nechcel zmieriť ale nakoniec som pochopil, že je to tak. Preto nechodím do hospody aby nemuseli pred mňa postaviť „to pivo“, ktoré by som skôr alebo neskôr z kolegiality k tým „kamarátom vypil“. Takéto vysvetlenie je klasická ukážka „racionality pitia“, ktorú tak dokonale a majstrovský ovládame.
S dlhoročnej skúsenosti, kedy pomaly a isto bude (1. 3. 2011) tomu 29 rokov, čo kráčam v živote, v trvalej a dôslednej abstinencii, môžem zodpovedne napísať: recidíva sa odohráva v mozgu jedinca, v podceňovaní toho, čo nás v liečebne učili a kládli nám na srdce: NIKDY NECHOĎ ABSTINOVA´T DO HOSPODY, PRETOŹE SEDÍŚ NA SUDE S PUŚNÝM PRACHOM! A výbuch príde v každom okamžiku, pretože si ho premietaš vo svojom mozgu.
Teší má Vladimíre, že ste našli v Červenom Dvore to čo aj JA. Že naučiť sa dá aj na striezlivosť! Ja naviac považujem liečebňu, za svoje druhé rodisko, kde som stretol a stretám odborne fundovaných ľudí, ktorí si zaslúžia moju neskonalú vďaku a nehynúcu úctu. A čím som starším, vážim si všetkých omnoho viac. Veľká vďaka Vám za všetkých, vážení odborníci, ľudia v Červenom Dvore.
Vám Vladimíre z celej duše želám, aby Ste v trvalej a dôslednej abstinencii našli toľko duševnej sily, že Vaše rozhodnutia budú múdre, aby Ste Vy a Vaši synovia hľadali život v iných hodnotách, ako v drogách.
S pozdravom a úctou
Bc. František SLAMKA, patrón skupiny na oddelení „C“ a
Osobnosť Červeného Dvora.
Zdravím Vás všechny kteří jste se léčili nebo zrovna léčite ze své závislosti.Já sice nejsem závislá na ničem ale i přesto se mě to osobně týká.Moje maminka umřela díky tomu že byla alkoholička i když je to už osm let co odešla pořád si vyčítám jestli jsem pro ni nemohla něco udělat.Samozřejmně jsem se snažila jí donutit aby se šla léčit,ale bez úspěchu,protože si pořád myslela že žádnou léčbu nepotřebuje( ale to vy závislý určitě znáte,že si nechcete přiznat svojí závislost).A asi před dvouma lety se v ČD léčil i můj bývalý manžel taky alkoholik.A nedávno do ČD nastoupila dcera mého nynějšího přítele,takže jak vidíte mám s Vámi hodně společného i když ne osobně.Přeji Vám všem ať Vám to vydrží,protože ti lidé kterým na Vás záleží trpí víc než si myslíte.Hodně štěstí
Vážená pani Rendy.
Niekoľko krát som si prečítal Vaše veľmi, podotýkam veľmi úprimne riadky. Prijímam aj Váš pozdrav, pretože patrím medzi tých čo sa liečil zo svojej alkoholovej závislosti v Červenom Dvore. Bolo to v minulom storočí a som veľmi povďačný všetkým lekárom, sestričkám, terapeutom, proste celému odbornému tímu, s ktorými som sa v liečebne stretol a dúfam, že ešte stretnem. S úctou a vďakou som im vďačný aj napriek tomu, že som sa nevyliečil, že som od tých čias zostal a snáď zostanem, abstinujúcim alkoholikom.
Boli však chvíle, v mojom alkoholickom žití a nebolo ich málo, keď sa moja mama, ako hlboko veriaca žena modlila a prosila Boha, aby mi vnukol myšlienku a prestal som piť. Nepomáhalo. Ja som pil a moja matka sa modlila, dúfajúc v zázrak, že raz….A tak sme trpeli obaja. Až prišla takáto chvíľa, ktorú nechám v takej podobe ako som ju kedysi napísal:
Bylo 4. dubna, léta Pánu 1982. Můj alkoholický život se řítil do svého konce. Obcházel mně „delirium tremens“, smrt klepala na desku života a nestál sem ani za fajku tabáku. Všechno bylo pryč. Mládi, vzdělaní, práce, čest a zdraví. Každý den sem zápasil o chvíli střízlivého života. Nepřicházel. Dny za dnem se valily v alkoholické mlze žití. Jas žití ne a ne přijít.!!!
Až na konci, po události, která mě skoro připravila o život, přišla spásonosná myšlenka, s ponukou, která sa nemohla a nedala odmítnout…. Aneb dala a pak???
A TAK HOREUVEDENÝ DEN BOL PRE MŇA URČITE TÝM DŇOM S VEĽKÝM D!!! PREČO?
Pane Slamko! Tady je Červený Dvůr, protialkoholní léčebna, která vás může přivést k „trvalé a důsledné abstinence. Všechno mate ve svých rukou…….dneska podotýkam, že veľmi ale veľmi roztrasených rukách!!!
Takže si, ako dcéra nevyčítajte, že ste pre svoji maminku mohli „něco udělat“. Viem si to živo predstaviť, ako ste sa snažili ju donútiť, aby sa išla liečiť a bez úspechu. Bohužiaľ, my alkoholici, v stave opitosti nič nevnímame a snažíme sa o to, aby sme každú dobre mienenú radu neprijali. V alkoholickom ošiali strácame všetko to najcennejšie čo máme: zdravie, rodinu, česť, až po definitívny koniec. Ale vo svojom opitom šialenstve nechávame za sebou aj rodinu, okolie, proste nevinných, ktorí sa nám snažia z hĺbky duše a srdca pomôcť! A plne s Vami súhlasím, Vaše „protože ti lidé kterým na Vás záleží trpí víc než si myslíte“ je úplne presne ten stav duše a mysle, ktorí nie je v alkoholovej hmle vidieť a nedá sa ani cítiť. Je veľmi ťažké, aby sa závislí jedinec stotožnil s myšlienku, že:
NIE JE TRAGÉDIOU ZRIEKAŤ SA V ŽIVOTE ALKOHOLU. TRAGÉDIOU JE, ZRIEKAŤ SA V ALKOHOLE ŽIVOTA !
S pozdravom a úctou
Bc. František SLAMKA, patrón skupiny na oddelení „C“ a
Osobnosť Červeného Dvora.
dobrý večer pane Slamka,velmi mě Váš dopis potěšil.Pamatuji si slova paní doktorky,která mi řekla( byla to ošetřující lékařka mojí maminky která v nemocnici zrovna umírala) že alkoholismus je nemoc,proto já smekám před lidma kteří se snaží vyléčit lidi,kteří mají nějakou závislost,protože když onemocníte třeba angínou,tak Vám lékař předepíše antibiotika a je po nemoci,ale doktoři a terapeuti a ostatní,kteří se starají o lidi závislé na alkoholu,drogách atd. to mají mnohem horší…musí totiž vyléčit jejich duši a to je podle mne hrozně těžký úkol.A Vy kteří jste se rozhodli léčit a daří se Vám žít normálně jste úžasný.Věřím,že to musí být někdy hodně těžký odolat nástrahám v běžném životě.Proto Vám všem přeji vydržte stojí za to žít normální život.
Vážená pani Rendy.
Mám pri srdci, veľmi dobrý pocit, keď si prečítam Vaše riadky. Som rád, že som Vás potešil. Od samého začiatku mojej abstinencii ma sprevádzala téma: Alkohol v našej a svetovej literatúry. Nebolo tejto webovej stránky, nemal som možnosť chodiť do abstinentských klubov (KLUS a pod.). Takže odborné knihy, krásna literatúra boli moje „berličky“, ktoré ma myšlienkovo vrátili do Červeného Dvoru, keď sa mi zdalo, že to nie je možné, aby som abstinoval celý život! Lenže!
Od roku 1982 si tiež pamätám, že na jednej voľnej tribúne bol alkoholizmus definovaný takto: ALKOHOLIZMUS JE CHRONICKÝ, RECIDIVUJÚCI STAV, NEZNÁMEJ ETIOLÓGII! Je to definícia jedného amerického lekára, ktorého meno si už presne nepamätám. To však nie je podstatne. Dôležité je to čo píšete.
Angína, chrípka sa lieči s lekárom týždeň a bez neho sedem dní! Alkoholová závislosť, ak je rozvinutá, v rozhodujúcej a konečnej fáze, nám aj po úspešnej liečbe zostáva na celý život. Neexistuje vyliečení alkoholik, narkoman, ale len odliečení a trvale, dôsledne abstinujúci! Bohužiaľ inej cesty nie je! Zatiaľ ju nikto nevymyslel.
Máte pravdu pani RENDY! Predstaviť si, že musím abstinovať celý život, je niečo nepredstaviteľné. Preto sa neodporúčalo považovať abstinenciu za cieľ svojho života. Nám odporúčali a asi to funguje, že: trvalá a dôsledná abstinencia je len prostriedkom k tomu, aby sme mohli dosiahnuť to, čo si dokážeme vo svojej mysli predstaviť. A preto netreba abstinovať celý život! Stačí zo dňa na deň, aby sme mohli primerane a pokojne žiť. Inak sa riešia zložité situácie s jasnou hlavou!
Moja životná skúsenosť je takáto: ak, čo i len na malú chvíľu zapochybujem a pripustím si recidívu, v myšlienke, tak realizácia nedá na seba dlho čakať! Nastúpi ono známe“ veď už to dokážem piť s rozumom a ustrážim si mieru! Neustrážim nič, prvý dotyk s alkoholom vyvolá v tele takú reakciu, že sa pomaly a isto rútim do záhuby.
Na záver pár citácii z knižky Lubomíra ČERNÍKA – Chobotnice!
Co kdyby to skusil? Štamperli-a dost! Anebo dvě, ale rozhodne ne tři! Co se může stát? Není přece malý kluk, aby si neuměl poručit! Dnešní den bude znamenat v jeho kariéře pijáka mezník. Zítra bude rád, že se dnes odvážil!
Podíval se nenávistně na svou společnici s lákavým hrdlem a svůdnými boky. Nebýt jí, mohl být dnes třeba, zasloužilým umělcem. Připravila ho o všecko. Stala se filosofií a smyslem celého jeho života. Zotročila ho. Zbavila svobody. Učinila ho poníženým poddaným, bez vůle a rozumu. Zbabělým otrokem.
Hlupákem, který si celý život hral na génia: na jedného z těch velkých a prokletých.
Vymlouval se na osud, který se mu postavil do cesty. Ale on sám se nikdy nedokázal postavit do cesty – osudu.
S pozdravom a úctou
Bc. František SLAMKA, patrón skupiny na oddelení „C“ a
Osobnosť Červeného Dvora.
Nazdárek všem,
se kterými jsem se potkala mezi 8.6.-9.8.2010. Přeji do nového roku 2011 abstinenci bez relapsů a co největší eliminaci všech problémů. Dále zdravím celý terapeutický tým Červeného dvora, jakož i ostatní personál včetně kuchyně, která mi do života dala slušný základ. (vážím o 24 kg více 😉 Miminko se ještě nenarodilo, termín je za 3 týdny. Dnes jsem ukončila léčbu denního stacionáře v Praze na který jsem navázala po odchodu z ČD a nastupuju na doléčovák Ovčí hájek. Všechno jde jak má, jen pan „zelená je tráva, fotbal to je hra, po parku jde kráva, ale to mu nevadí, hlavně, že mu dává“, co se objevoval posledních 6 měsíců po mém boku, zmizel v propadlišti dějin. Předsevzetí i sliby zapomněl téměř okamžitě po odchodu z léčebny. Jo, jo, feťákům nikdy nevěř, jak říká jeden můj známej- toxík;-) A paní Matoušková měla také pravdu 🙁
Takže kolegové spolupacienti, věřte terapeutům, ať se vám rady líbí, či nikoliv. Držte se, užívejte života, ale bez drog a alkoholu, protože závislost už tady bude až do konce vašeho života…
Novoroční obejmutí a pusu pro všechny!
Dobry den vsem lidem kteri si prosli lecebnou kurou Cervenem dvore…Ja po doporuceni meho doktora a me volbe se take chystam na tri mesicni pobyt v tomhle puvabnem prostredi….Chtel sem se jen zeptat na par veci nekoho z vas…Zaprve je to co by si clovek mel vzit sebou…Za druhe je to jak probiha jeden takovy den procedury- budu se snazit lecit ze zavislosti na alkoholu…Dekuji vam pokud mi nekdo osvetli jak to tam vlastne funguje…..S pozdravem Tomas
Ahoj,
jestli už nejsi v ČD, tak nekoumej, co bude nebo nebude, HLAVNĚ JEĎ!!!! Jaký to je Ti nikdo nemůže vysvětlit, protože i Ty jsi originál a budeš to vnímat vše po svém – pozn: LÉČBU JSEM PŘEŽILA!!! a žiju dodnes, myslím, že moji abstinující známí taky, takže to fakt neni poprava, neboj!(co si máš technicky vzít s sebou Ti jistě sdělí v „povolávacím“)… hodně štěstí, Jitka
Diky Jitko….Jen sem chtel vedet jestli je tam moznost nejakeho sportu jako napriklad posilovna ci bazen…..a jak je to tam s osobnim volne, budickem, nejakyma krouzkama vzdelavacima a tak…..Vubec se nebojim tam jet, prezil sem 4 mesice na ulici v Anglii, preziju tuhle krasnou lecebnu…..mej se krasne a preji hezky den…Tomas
Ahoj,
tak ještě trochu informací, pokud je chceš – jsem venku 5 let, takže předpokládám, že nastalo hodně změn v režimu, ale určitě bude pravidelné vstávání, za nás to bylo nějak kolem sedmé, taky pracovní terapie (ta byla úplně v pohodě, pár hodin), měli jsme bodový systém, to se naučí každý rychle, nic to neni, určitě máš i nějaký volno – to je jasný – nejsi robot….já nevim, myslím, že každý to bere jinak a na každého to i jinak působí, ale myslím si, že to není nějak nezvládnutelný, ale ani to neni rekreace – tak něco mezi tím.Pro mě osobně představoval pobyt hlavně izolaci od světa(nic a nikdo ti „nepodá“) a možnost srovnat si mozkovnu – vystřízlivíš a pak máš čas přemýšlet jinak…to je asi všechno.Přeju Ti hodně štěstí, léčebna je taková první pomocná ruka, ale jít musíš sám :).Ahoj, Jitka
Ps: Na úplným začátku mě nejvíc děsilo, že mi dá pan doktor Dejmek kontrolovat klukům vousy (to byli ještě kluci holky společně) – kontrolovalo se to dlaní, přejel si jim po tváři…..chichi – každej blbneme jinak jak vidíš…..
Zdravím celé čd a zvlášt odd. B a celý tým,přeji všem do nového roku moooc zdraví a štěstí,pacientům hodně trpělivosti a výdrže,protože to stzojí za to,no jinak je vše ok a zítra nebo do konce týdne jdeme rodit,už jsme po termínu,tak to musí být už každou chvíli,oba jsou zdrví,tak se už moc těším až se malý narodí,pak bych se chtěl někdy na jaře ukázat.tak ještě jednou moc štěstí v novém roce a hruškám at jim to šlape.
Všem v Červeňáku poděkování za jejich práci, nervy, snahu nám pomoci.Hodně abstinujících v Novém roce a fakt děkuji všem , kdo v ČD pracují.
Díky dnešnímu setkání, kterého jsem Tě dnes osobně poznala(Plzen) a plně s Tebou souhlasím, díky všem v ČD za jejich snahu a pomoc v naší střízlivosti, mějte se fajn Danuta
Přeji hezkého Silvestra a úspěšný vstup do Nového roku 2011 všem pacientům a hlavně Terapeutickému týmu Červeného Dvora . Svou léčbu jsem nedokončil avšak po krátkém pobytu a pár skupinových terapiich jsem pochopil že abstinence je jen skrytou sílou každého z nás a je jen na nás jak moc ji hledáme . Já jsem ji hledal opravdu moc a našel velice brzo . Jsem po více jak 20 leté závislosti čistý a velice spokojený v životě tak i sám se sebou . Mé díky patří Vám Děkuji !!!!! Josef TEIML
Vážení pán riaditeľ, milí terapeuti, milí klienti Červeného Dvora, čitatelia týchto stránok!
Na sklonku odchádzajúceho roku zvykneme obyčajne prehodnotiť to čo sme prežili , čo sme mohli spraviť inak a čomu sa určite v prichádzajúcom roku vyhneme a spravíme inak. Je v človeku zakódované, že si dáva úderom polnoci predsavzatia, že prestane fajčiť, že schudne, bude lepší a alkoholu sa ani nedotkne. A po trojkráľovom dni, už ide všetko v starých koľajach. Prečo to uvádzam?
Spomínam si na časy, keď som v roku 1982 , po skončení liečby s malou dušičkou, sadol na vlak a celou dlhou cestou som premýšľal, kde sa uchytím a vlastne či budem mať možnosť navštevovať klub abstinentov. V týchto rokoch (1982 až 1990) bol na Slovensku výnimočne, len v niektorých mestách po vzoru Skálového Apolinářu funkčný Klub lidí usilujících o střízlivost (KLUS), ktorý bol pre abstinentov niečo úžasne, čo nám umožňovalo stretávať sa a pomáhať si navzájom. Ja som musel zvoliť inú cestu, ktorá ma neopustila a Fenomén alkoholu v našej a svetovej literatúre ma sprevádza do dnešných dní.
S nadšením som privítal, keď vznikla webová stránka Červeného Dvora. Pre mňa je niečo viac, ako spomínaní KLUS, pretože si ju otváram takmer každý deň. Poteší ma, ak nájdem príbeh alebo noticku, správičku a môžem si ju v duši, najskôr „preosiať, prežuť“ a potom napísať svoj postreh. Teda aj táto stránka je tým, čo mi pomáha v trvalej a dôslednej abstinencii.
Na tomto mieste by som osobne, veľmi rád, s vďakou a úctou poďakoval MUDr, Dávidovi ADAMEČKOVI, odbornému riaditeľovi Terapeutickej komunity ADVAITA (TKDZ) v Novej Vsi, ktorý je administrátorom, správcom webovej stránky Červeného Dvora. Želám Vám p. doktor všetko dobré a šťastné, aby Ste mali vždy dostatok práce, s hodnotnými príspevkami, či už klientov, abstinentov ale aj náhodných čitateľov webovej stránky.
Milí terapeuti, sestričky, všetci zamestnanci liečebne, želám Vám, aby Vaše zdravie boli žičlivé, šťastie nekonečné, aby Vaša trpezlivosť bola odmenená tak, že aspoň primeraní počet klientov bude svoj život bežať v dôslednej a trvalej abstinencii!
Vážený pán riaditeľ a primár Jiří Dvořáček! Zo srdca Vám želám, aby Vaše ľudské snaženie, bolo v Novom roku odmenené takými správami, ktoré prinesú dostatok financií, ktoré skrášlia priestory a okolie liečebne a prispejú k zveľadeniu zámku Červený Dvůr .
Vážení Vy všetci , s ktorými som sa počas liečby, opakovačiek, sjezdov, návštev stretol, Vy ktorí Ste mi pomohli:
Udalosti, vek a skúsenosti prinášajú stále niečo nové a priniesli to aj mne. Mnohé z toho práve prostredníctvom Vás. A za to vám ešte raz z celého srdca ďakujem.
Často krát prežitie bez zázraku, je zázrakom samotným.
S pozdravom a úctou
Bc. František SLAMKA, patrón skupiny na oddelení „C“ a
Osobnosť Červeného Dvora.
V celkovém rozlëtu a navalu prace nikdy nazapomenu na ČD který mi pomohl se vrátit do reality
Nikdy nelze zapomenout na slovní duely dr Dejmkem
Všemu personalu i pacientum vše dobré
Jsme tomu rádi, děkujeme a srdečně též zdravíme:-)!
Andrej Šebeš
Hezký Vánoce a vůbec celý svátky všem, šťastný Nový Rok a ať se vám daří na co sáhnete. Extra věnování bych rád zdůraznil pro personál ČD, který mi pomohl najít cestu změnit vše na čem v životě záleží.. Přeji vám vše nej nej nej.
Všem hezké Vánoce, Dobrý Nový rok.Personálu Červeného Dvora díky za jejich práci.Ostatním hodně sil vydržet!Stojí za to žít, nepřežívat,jenže to musíme zůstat střízliví,jde to!
Vánoce plné klidu a pohody a do nového roku 2011 hodně sil, pevné zdraví a pohodu v duši všem, personálu, bývalým i současným klientům přeje Věra Bartošová s rodinou. Díky za všechno!
Šťastné Vánoce, veselý a střízlivý rok 2011 přeje Jana. (leden-březen 2010)
Tož dobrého dne před svátky vánočními. Zbývá týden. Před měsícem jsem opustil brány zámku. Potřetí. Mým novým domovem se mi pomalu stává Olomouc. Doléčovák, chráněné bydlení je tu fajn, terapeuti taky, punč smrdí všude kolem, vždyť bydlíme na dolním náměstí, v centru města. Už dnes vím, že od Ledna budu muset pravděpodobně až do smrti chodit do práce, představa je to hrozná, asi to těch třicet let a víc budu muset zvládnout. Přátelé, hbití abstinenti, přeji všem krásné svátky vánoční, zdravím a pozdravuji team na oddělení B, zkusím jmenovat, pamatuju si to ještě nebo né. Zdravím paní PFB, paní Zimmelovou, pana Vlniešku, sestřičky Kamilu, Ivu, Danu, Magdičku, Wendulku/té přeju obzvlášť hezké svátky vánoční/, nesmím zapomenout na slečnu Bohmovou, a dovolím si pozdravovat také jednu slečnu z westernového kraje, která Nás vykrmovala, Mirku. Vlastně zdravím úplně fšechny. Já se mám fajn, a moje nevymáchaná huba nyní páchá škody na Hané. Těším se na viděnou. Pro pana Debnára, už jen dva roky a jedenáct měsíců, to už zní líp. Trénuju. Na Kleť už první nedoběhnete, tedy za mé přítomnosti. dost bylo vychloubání, musím jít péct cukroví, kaprovi napustit čerstvou vodu, jít na výběrové řízení and so on. Na světě je krásně. ahoj Honza t.č. Honza z Olomouce
Děkujeme za pozdrav, přejeme hodně štěstí v roce 2011, aby byl lepší než ten minulý, jste hodný, že jste se ozval , držte se. Magda Bartáková a sestřičky z B
Vladimíre, vážení abstinenti, čitatelia,
niekoľko krát, s úžasom, som si prečítal Tvoje riadky, ktoré vrátili moju myseľ do minulosti. Vlastne až do minulého storočia (rok 1982), keď mi ponúkli Červený Dvor, ako Tebe. Vďaka všetkým lekárom, psychoterapeutom, sestričkám a celému tímu, ktorí viedli úžasní primári, riaditelia kráčam v živote, v trvalej, dôslednej abstinencii. Nie je to život bez prekážok, ale je to život, kedy životné situácie, problémy riešim s jasnou, čistou hlavou. Som nesmierne vďačný všetkým, že mi ukázali cestu aby som mohol prežiť život o akom som často sníval. Ste súčasťou môjho života a tiež Vás nosím hlboko v duši a srdci.
„ZACHRANILY JSTE MNE ZIVOT a pritom jste mne nikdy predtim nevideli“. Veľmi sa mi páči toto Tvoje ojedinelé a vrúcne vyjadrenie, pretože som ho nikdy nečítal, nepočul v tejto podobe. Myslím si Vladimíre, že je nás veľmi veľa, ktorí môžeme takisto vysloviť toto presvedčenie. Ja určite medzi nich patrím.
Veríš a hľadáš Boha s túžbou „pokiaľ existuje“. Vrele Ti odporúčam, aby si vo svete, v ktorom sa pohybuješ našiel a prečítal knihu: Hledáni Boha s podtitulom Osobní pouť. Napísal ju najlepší píšuci historik XX storočia Paul JOHNSON. Určite Ty pomôže. A snáď je zaujímavé, že niektorí spisovatelia a kritici ho tiež považujú za alkoholika. Myslím si, že to nie je úplne pravdivé konštatovanie.
Nenávidíš Alkohol, drogy a podobne iné svinstvá. Ja mám pred nimi, takmer nedefinovateľný „strach“. Ja na rozdiel od tých čo mi ponúkajú dať si aspoň maličkú „symbolickú“ štamperlu viem, čo by to pre znamenalo, aké katastrofálne následky by to pre mňa malo. Viem, že by to bolo strašné!
Môj dom, ktorý staviam, v dôslednej trvale abstinencii, už 28 rokov, 9 mesiacov a 14 dní chcem za svojho života postaviť až do úplného vrcholu! Určite viem, že ak by som ho zrútil, tak by nezostali ani základy a stavať ho úplne znova by som už určite, celkom určite nedokázal. Z môjho života by zostalo nepredstaviteľne mučivé, poníženie, rozpad osobnosti, z ktorého by som sa vo svojom fyzickom veku 65 rokov už „určite“ nevykopal ani len základy. Padol by som až na dno a už by som nenašiel toľko zdravého rozumu, aby som postavil svoje fyzické a hlavne psychické do takého stimulu, aby som začal stavať, pevné a hlboké základy.
Ty chodíš do K – klubu a na mítingy. Ja chodím do svojho „druhého rodiska“ do liečebne, do Červeného Dvora. Takmer každý deň som na týchto webových stránkach, ktoré považujem za úžasný prínos, pretože sú pre mňa širokospektrálnym KLUSOM. Žijem myšlienkovo spätý s liečebňou, udržujem kontakt so skupinou „SLÁMCI, ktorej som patrónom od roku 1989, teším sa na „sjezdy“ a pozvaniam skupiny, ktoré ma chcú poznať. Vždy keď prekročím bránku do liečebne pociťujem vnútorné, radostné chvenie a ožijú vo mne spomienky na chvíle, ktoré som prežil či už pri mojej liečbe alebo pri všetkých pobytoch v Červenom Dvore.
Nikdy v živote nezabudnem na tohoročný sjezd, na chvíľu keď som z rúk pána riaditeľa MUDr. Jiřího Dvořáčka preberal Čestné uznanie Osobnosť Červeného Dvora. To je pre mňa niečo čo ma pre mňa nesmierny ľudský rozmer. Mám to uložené v hlboko v srdci a v byte mám toto Čestné uznanie zavesené na mieste, kedy môj pohľad spočinie na ňom každodenne. V tomto predvianočnom čase vyslovujem vrúcne poďakovanie, s hlbokou úctou všetkým čo stáli pri mojom druhom narodení a od pomyslenej kolísky mi podávajú svoju ruku, s neoceniteľnými radami veľmi srdečne a majú radosť z toho, že abstinujem.
Želám všetkým v liečebne, čitateľom a prispievateľom webových stránok, krásne, pokojne, príjemne prežitie Vianočných sviatkov. Na prahu Nového roku želám zdravie, šťastie, úspešne vykročenie, aby naša abstinencia bola trvalá, čím náš život nadobudne krajšie kontúry a bude zmysluplný!
Zostávam s prianím všetkého dobrého, s pozdravom a úctou
František SLAMKA, patrón skupiny na oddelení „C“.
Vazeni ,
Velice dlouho jsem nebyl na techto strankach.Jsem alkoholik,geambler.Je mne 52 let.Pred 12.lety jsem nastoupil na leceni v Plzni na Lochotine .Uz jsem byl psychycky totalne v pr…..,
stydel jsem se sam za sebe,bylo mne hrozne.2 roky jsem abstinoval,byl jsem stastny a myslel si ,ze to mam za sebou.Chodil jsem z kamaradem ,alkoholikem do hospody a pil dzus.Jednoho vecera ,jsem si nechal pred sebe postavit pivo.
Silene jsem se opil,do rana prohral vsechny svoje penize.Bezel jsem na Lochotin do lecebny a tam mne nabidly lecebnu ,Cerveny Dvur.Vzal jsem to.Dnes je to 12 let a ja chci rici,ze
za tuto dobu jsem byl opili 7krat,myslim ,ze je to uspech.Mel jsem za tech 12 let ja osobne dost veliky uspech a overil si na sobe,ze prekazky,problemy jsem zvladl diky tomu,ze jsem strizlivy.A bylo jich hodne.Maminka mozkova mrtvice,chodil jsem za ni kazdy den po dobu asi 2mesicu ,krmil ji a daval silu ,aby zila.Povedlo se,zije.Mam 2 syny,22 a 24 let,zavisly na drogach,ten starsi je zavreny ,neslo ho stahnout z ulice,druhy syn na drogach,byl se mnou v Londyne ,kam jsem odesel v roce 2004 za praci.Mel jsem a mam v Londyne dost veliky uspech,ale musel jsem v tomto obdobi resit synu drogovou zavislost,svoji bezmocnost a zoufalstvi,ze jsem nenasel prostredek jak zastavit synu zavislost.Alkohol,drogy a jina podobna svinstva se staly mym nepritelem ,nenavidim to a abych snad neudelal hloupost,snazim se neco malo delat.
Chodim do K-centra jako dobrovolnik,12 let chodim na mitinky AA i kdyz s prestavkama,kde jsou lide,kteri jsou jiz na druhem brehu.
Chci dnes prosim timto podekovat vsem doktorum ,sestram ,spolupacientum na Lochotine,v Plzni a v Cervenem Dvore,chci Vam vsem rici,ze si Vas nosim ve svem srdci a nikdy na Vas nezapomenu,ZACHRANILY JSTE MNE ZIVOT a pritom jste mne nikdy predtim nevideli .Preji Vam vsem hodne zdravi a stastne a vesele Vanoce.Verim, pokud existuje Buh,nebot ja boha stale hledam a snad se s snim nekdy setkam ,aby jsem mu mohl podekovat,ze Buh Vas odmeni.
Je zde jeste jedna zavislost o ktere si myslim,ze prinasi sposty lidem nestesti a utrpeni ,je to touha po penezich.Vzdy ,kdyz jsem neco zacal delat pro penize,tak se mne nedarilo a hlavne mne neprinesli pocit stesti,blaha.Dnes jsem pochopil ,ze moje stesti je delat dobro,davat lidem nadeji a lasku.Mnoho lidi ji nema.V Londyne jsem vydelaval 65000kc cist.mes.jako tesar na stavbe,trvalo 3roky ,nez jsem se k teto praci dostal.Koupil jsem si mercedese,jezdil k oceanu.A ten pocit stesti stale neprichazel.Zoufalstvi ,vedomi ,ze synove jsou zavisly na drogach ,tento pocit potlacil.
Nyni jsem jiz 5.mesic v Plzni,musim mit penize na najem a na jidlo.Jsem s rodinou,syna ve vezeni navstevuji,druhy syn musel od nas odejit,je na ubytovne,modlim se a verim ,ze
i on najde svoji cestu jako ja.Ano,je to VIRA,ktera mne dava silu,vse psychycky zvladat ,je to nenavist ke zlu jako je alkohol,drogy ……,ktere nicily mne,nici me syny,nici ostatni,kteri to jeste prej maji pod kontrolou.Nepotrebuji si kupovat veci,ktere budou za cas zapomenuty,bude na ne udedat prach,na polici a nebo ve sklepe.Mam nohy ,ktere mne donesou vsude tam kam potrebuji.Mam rad rodinu,takovou jaka je,mam rad rikat lidem dobre zpravy,mam rad davat lidem nadeji.Myslim ,ze to je smyslem meho zivota.
Ja vim,ze v teto zemi chamtivost a touha po bohatvi,penezich, vsech vlad od roku 1990 zavinila nestesti mnoha poctivych lidi,ale to sem nepatri.
Tak se mejte fajn
Vladimir -alkoholik -geambler
Pohodové vánoce a v roce 2011 pevné zdraví přeje Všem Luboš Ř.
Ahojky, všechny Vás, co na tyhle stránky chodíte moc zdravím a přeju krásné vánoce a hlavně šťastný Nový rok. Se spoustou z Vás se vidím alespoň na facebooku, tak jsem ráda, že něco takového existuje.
Jako 9 z 10 pacientů :-))) ráda vzpomínám na prožité dny v ČD. Vnímám to u sebe jako nové narození, asi první jesle. :-))) Též si plánuji opakovačku, na březen a už se moc těším. Zdravím v tomto vkazu všechny terapeuty a zdvojený pozdrav posílám pí. Matouškové a Tůmové, na jejiž rady a posřehy stále pamatuju a také na pana Čermáka, na kterého nelze zapomenout. 🙂 Mějte se hezky.
Zdravím všechny v červenáku, není dne, abych si nevzpomněla na svůj pobyt, opakovačky a posilovačku. Zatím se držím, ale je to těžké. Stále nemám vyřešen svůj problém z dětství a to stojí hodně sil vydržet. Zítra jdu k p. doktorce, tak doufám, že mi dá opět nějaké rady. Mějte se hezky v převánočním čase a pozdravujte terapeutky z A p. Matouškovou a hlavně p. Tůmovou, která mi hodně pomohla a pomáhá a nadále. Jak se daří Renatě? Zdraví Danuta
Ahoj Danuto, už jsem doma a nevím, kde mi hlava stojí. My dvě se tam nějak míjíme, viď? Renata
Ahoj Reni, měla bych přiject koncem února. doufám, že se uvidíme na AA. Přeji Ti vše nej a všem zúčastněným v roce 2011 hlavně pohodu Danuta
Zdravím celý terapeutický tým a chci vám moc poděkovat,za vše, co jste pro mě udělali . V plno věcech jste mi otevřeli oči a ja jsem za to rád. Daří se mi dobře abstinuji a dokonce i vztah s moji mamou se dost urovnal a nejen s ni, ale i s celou rodinou, docházím na doléčovani na Ovčí Hájek a je to tam moc fajn..Mějte se bezvadně… hezké svátky vánoční…
Ahoj všem zasílám do Červenýho Dvora z Plzně.Chci Vám říct že jsem moccc moccc rád že jsem se léčil v Červený Dvoře.Mé předpoklady, které jsem si dal mám splněny a teď se mě otvirají nové možnosti,které chci využít.Pozdrvuji skupinu NOVOTNÝCH s ODDĚLENÍ B a všechny bývalé i stavajíci pacienty.Chci ještě jednou poděkovat terapeutickému týmu.Mějte se všichni moc fajn a krásně prožité vánoční svátky Vám přeji.
Dobrý den Pepo, zdravím vás , jsem ráda , že fungujete a že se vám daří, přejeme vám všichni z B, at se daří dál a krásné vánoce, Magda Bartáková a spol.
Děkuji 🙂 jsem rád že si na mě někdo vzpomněl 🙂 pěkné a veselé Vánoce přeji PS: Abstinenci ZDAR 🙂
Srdíčkový pozdrav celému Červenému Dvoru, terapeutickému týmu oddělení B. Všem bývalým současným i budoucím pacientům hodně sil na společné cestě jménem Abstinence, panu doktorovi Vlnieškovi bezmezné Děkuji za vše, co mě naučil, učí a učit bude na dalších opakovačkách, jednu slibuji tady a teď, v lednu 2011.Brzy na shledanou, Vaše Daniela
dík za pozdrav a předcházející krásné slohové cvičení,hodně dnů abstinence.dr.
Zdravim celý terapeutický tým a veškerý perzonál červeného dvora. Dnes jedu na Boubín na Šumavu s přátely a řekl jsem si že jsem sem dlouho nedal příspěvek. Začíná se mi dařit jak v osobním životě tak i v obchodu na masérský zkoužky, se pořád připravuju a byl bych rád kdybych je ukončil tento rok. Ve škole se mi daří ale přibylo mnoho učiva. Stále se držím a omlouvám se že nemam moc času zaject na návštěvu. Velmi rád vzpomínám na časy strávené v červeném dvoře a pořád úspěšně abstinuji =)
S pozdravem
Jan Černohorský
Chtěl bych se omluvit, že jsem se tak dlouho neozval a ještě dodatečně pozdravovat Jirku Vacka a a mistra redaktora Bukáčka.
To je fajn, že se ti daří dobře,díky za pozdrav:) Bukyho uvidím na opakovačce v prosinci,měl by ji mít naplánovanou ve stejném termínu. Tak třeba ten časopis konečně dodělá:)).Měj se Jirka
Nazdar! Tak to jsem rád, že jsi v cajku! Já zaplaťpámbu taky, 5. 12. jedu na 2. opakovačku s Jiřím a Kabátem… Čapni ho! 🙂
Kdes ty, Ty opakovačko??? jsem tě tam neviděl…Jiří
Chtěl bych poděkovat celému Č. Dvoru, za to, že mě přesvědčili k nástupu do komunity, zejména bych chtěl pozdravovat dr. Zimelovou a dr. Vlniešku a vlastně celý tým. Daří se mi dobř, jsem ve druhý fázi a mam momentálně skvělý vztah s rodinou, takže ještě jednou díky. Kdo to myslíte opravdu vážně, všem komunitu doporučuji, určitě to neni ztracenej čas a pokud si myslíte, že už je vše vyřešeno, tak tomu nevěřte !!
Zdravím personál i nepersonál ČD. Zúčastnil jsem se posledního sjezdu abstinentů a jsem za to rád, ale mrzí mě, že jsme vyjeli docela pozdě a nestihli komunitu na „B“ sále. Když jedete z ženskou, tak to tak dopadá….:-) Rád jsem viděl po dlouhý době Míru M. a Vláďu V. Jen mě malinko mrzí, že tam nebylo víc bývalých spolupacientů. Museli jsme odjet dřív, než začaly večerní slavnosti, což mě taky moc netěšilo… Chtěl bych Vám poděkovat, hlavně dr. Vlnieškovi, dr. FraschkoBurkhardtové (pardon, jestli je to jméno špatně) mgr. Smíškovi (pardon, jestli už nejste dr.) a celému personálu 🙂 Vede se mi dobře, i když problémy nějaké jsou pořád…. ale ty má každý člověk. Hodně zdaru ve vaší opravdu záslužné práci.
Moc jsem se na návštěvu Červeného Dvora těšil.Jako kdysi za maminkou,po dlouhé době.nyní to bylo po měsíci.Vzbudil jsem se ráno v pátek 1.10. už ve 4 hodiny,vyvenčil psa,sedl do auta a vyrazil.Cesta utekla rychle a před koncem ranní komunity jsem byl na místě.Při příjezdu na mně mávala Zdenička z kuchyně a dávala znamení,že si mám jít zaplatit stravenku,“že budou buchtičky se šodó“ a ty já můžu.Kluci ztloustli,odbarvili se jim meliry a zlhostejněli.Komunita jde parcialně do kytek.Hodně lidi neplní a i skupiny jako celek neplní.Nejsou osobnosti co by to táhli.Kde jsou ty časy kdy se H.v.Karajan nastřelil a famosně odřídil Vídeňskou filharmonii s IX.Bethovenovou symfonii.Dnes do drog spadne každý blbec a ani se nesnaží dozrát .K tomu aby si vážil léčení, musí taky dozrát.Stejně jako k chápáni opery, džezu,nebo chuti plesnivého sýra.Bilanční nedostatek vyzrálých osobností.Zřejmě jde o věc cyklickou a vše se časem spraví.Návštěva se přehoupla přes kafový dýchánek u doktora Vlniešky do hodnotíci
skupiny.Závěr návštěvy korunoval výstup odcházejících na pahorek.Můj autoterapeutický záměr vyšel dokonale.Vzpomínky se obnovili a s pocitem dobře vykonané práce jsem odjížděl domů.
PS: dojel jsem dobře a včas.
Pane doktore,
škoda, že stejně jako já jinak mluvíte, než píšete.:-) To psaní mne hladí, držím Vám palce. Mk
K tomu aby člověk bral drogy, nebo cokoliv jinýho musí „dozrát“? To mě upřímně řečeno dost pobavilo…. Autor příspěvku byl bez pochyby „tahoun“ komunity.
Je celkem jedno zda jsem byl kobylou, nebo ne.Když už někde jsem,tak koukám abych byl.Za „blbce“ se všem omlouvám.Dr.Kyzourovi děkuji.budu dál hladit.Reagent zřejmě nedozrál,nebo nepochopil.
No, nebudu se vyjadřovat zda kobylou, či valachem, neznám vás. Nebudu se ani vyjadřovat k výrazu „reagent“ který se užívá myslím maximálně v chemii, ale nemám takové vzdělání jako Vy, jistě to víte líp. Jinak bych chtěl upozornit správce stránek ČD, že mi z adresy noreply@cervenydvur.cz přišel docela pěkný spam ohledně nějakého online casina, což mě vzhledem k léčebně také pobavilo.
Další, co mi ironicky vyčítá vzdělání.Určitě ne valach,spíše hřebec.Každý máme svoji pravdu.A už se s Vámi nechci bavit.Končím. Hauk.
Vážení páni doktori a Jirka,
Pri čítaní Vašich riadkov som sa myšlienkovo vrátil do minulého storočia (rok 1982) aby som zachytil niektoré okamihy, ktoré sa odohrávali v komunite, či už na oddelení A a C. Na každom oddelení som prežil dva mesiace, až som napokon zostal a dokončil liečbu na oddelení C. Každé oddelenie malo svoju skladbu pacientov , svoju komunitu, čo do intelektu, vzdelania , pôvodu, ľudských osudov a príbehov.
Za dobu svojej abstinencii som v Červenom Dvore stretol a poznal ľudí, ktorých by som bez liečby mojej alkoholovej závislosti určite nebol stretol. Spomínam si na celý rad lekárov, či už to boli Česi alebo Slováci. Žiaľ niektorí svoj životný osud po niekoľkých recidívach nezvládli a zvolili nedobrovoľný odchod z tohto sveta. Dosť je takých čo žijú zo dňa na deň, v alkoholických záťahoch a ich žitie je živorením. O niektorých som od roku 1982 nepočul.
Prečo, pri všetkej úcte ku každému ľudskému jedincovi a nás závislých nevynímajúc, spomínam práve na lekárov, doktorov a intelektuálov? Pretože pri čítaní rozporuplnej a nepochopiteľnej
webovej výmene názorov prešli Ivan a Jirka do tóniny osobných invektív. Myslím si, že to nie je potrebne, i keď život napreduje aj na báze vnútorného protirečenia. Treba byť voči sebe ohľaduplný, aby napísaný vlastný názor druhého obohatil a pomohol mu v spleti duševných poryvov.
Jirka citujem „ k tomu aby člověk bral drogy, nebo cokoliv jinýho musí “dozrát”? To mě upřímně řečeno dost pobavilo….“ Človek sa potýka s drogou tak dlho, až sa rozhodne pre liečbu a bohužial po recidivách takisto, príde s prosíkom a je rád, že ho liečebňa prijme. Takže to sú tie momenty, keď závislý „DOZRIE“ a je zrelý na liečenie .No a stáva sa aj to, že nedozrie po celý život!
MUDr. Ivan . V mysli sa mi vyrojila táto spomienka na jednu voľnú tribúnu. Pacient – lekár , Slovák vyslovil asi toto: pán primár ja nechápem, ako môžu tí murári (zedníci) tak intenzívne chlastať! Trefná odpoveď pána primára znela: pane doktore , tých murárov by som aj vedel pochopiť. Ale Vás VŠ vzdelaného lekára, ktorí prišiel v rámci štúdia do styku, v teoretickej rovine k závislostiam, vás nepochopím a nechápem. Pričom lekárske povolanie je vznešené a závislosť lekára je hlboko degradujúca. V roku 1982 bolo v profesiografe závislých lekárov nasledovne poradie: gynekológovia, internisti, chirurgovia, psychiatri a ostatní. A resume je: vo vzťahu k alkoholu, droge a každej neresti, je aj lekár, či VŠ vzdelaní jedinec tak isto len obyčajný „smrteľník“!
Dr. Kyzour – Pane doktore,škoda, že stejně jako já jinak mluvíte, než píšete.:-). Je na škodu, ak človek niečo iné hovorí resp. píše , ako si myslí. Takto interpretovaná spoveď na komunite je na škodu samotnému pacientovi, aj komunite. Prečo? Pretože pacient, či abstinent má hovoriť to čo si myslí a niekedy sa môže aj mýliť. K tomu máme odborní tým liečebne, ktorí ak máme snahu, motiváciu nás privedie k tomu správnemu mysleniu, aby sme pochopili že našou jedinou schodnou cestou je dôsledná, trvalá abstinencia.
Prepáčte mi, že som sa trochu rozpísal, ale myšlienky ktoré vo mne rezonujú potrebovali aspoň trocha priestoru. Želal by som si, aby sme na týchto stránkach na seba neútočili ale písali a správali sa tak, ako to odporúča MUDr. Jiří Dvořaček, riaditeľ PL Červený Dvor, v úvode rubriky Vaše ohlasy.
Zostávam s prianím všetkého dobrého, s pozdravom a úctou
František SLAMKA, patrón skupiny na oddelení „C“.
Doktore, nenechte se otrávit. Je třeba chytrých slov.
Správně je to: Vrátil jsem se v pořádku a včas:-). Renata
Vážená Renata,
V úvode Ťa pozdravujem . Je pre mňa potešením, že reaguješ a dávaš do súladu názov knihy o ktorej sme sa už zmieňovali na týchto webových stránkach pred sjezdem. Verím, že si ju prečítala na jeden dúšok, či výdych a odporučila si ju ďalším abstinentom alebo aj tým, čo premýšľajú o tom, či ich pitie je ešte v norme .
Ja sa pripájam k Tvojmu odkazu a rozšírime ju a krátky obsah, ktorý je uvedený v tiráži knihy. Takže milí čitatelia, abstinenti a záujemcovia kniha od Jiřího BOHATU: Vrátil jsem se v pořádku a včas je:
Humorně podaný příběh na vážné téma okořeněný ilustracemi známého karikaturisty Oldřicha Dudka a opatřený „odborným“ doslovem MUDr. Janem Cimickým je prvním sklíčkem do mozaiky autorových životních zážitků. Zavádí čtenáře do prostředí léčebny pro závislé. V pavilonu Nový život se tu sejdou alkoholici, gembleři i drogově závislí všech věkových kategorií, profesí a charakterů. Mezi nimi a lékařským personálem prožívá hlavní hrdina několik měsíců absurdního života zcela vytržen z běžného života běhu. Má tu čas vzpomínat a hodnotit cestu, která ho sem přivedla. Nalézá přátelství i podlost, ale taky zažije spoustu legrace. Téma, které je ve své podstatě smutné – boj, prohry a výhry nad závislostí, tu není nijak zlehčováno, ale je podáno s nadhledem a vtipem. Knížka, i když poučná, je hlavně zábavná a čtenář se při ní bude opravdu dobře bavit. Hodí se dobře na dovolenou, ale pozor, komu se zatím rukopis dostal do ruky, ten jej nezavřel dříve, než na poslední straně. Čte se totiž jedním dechem.
S pozdravom a úctou
feri slamka.
P.S. Pozdravujem vrchnú sestru oddelenia B pani Kamilu, aj dr. Vlniešku. Verím, že spomínaná kniha Vám slúži k obohateniu psychoterapeutických vplyvov na komunitu.
Ahoj Janičko.Já mám opakovačku na 24.10.,ale nebudu moct přijet kvůli práci.Takže to budu rušit a to znamená,že ti uvolním místo.Drž se papa
Ahoj abstinenti!!!Všechny vás moc zdravím.Je to dva měsíce,co jsem opustila PLČD a musím zaklepat,že se mi zatím daří.Našla jsem si práci,která mě baví,splácím dluhy a abstinence mi nedělá problém.Mrzí mě,že jsem se nemohla přijet podívat na sjezd,ale musela jsem být v práci.Mějte se všichni moc hezky a držte se.Ahoj Krista
Ahoj Kristi,
to je dobře, že se daří,pozdravuj všechny na doléčováku, chystám se někdy za Vámi,podívat se,jak tam válčíte. Co Pavel?Nezlobí?:)
Měj se fajn
J.
Ahoj Jiříku ne Pavel nezlobí.Až mě překvapuje,jak pěkně vše zvládá.Je to šikula.Tak se budem těšit ahoj.Krista
Ahoj Kristýnko, zdraví tě sousedka z pokoje č. 12. Jsem ráda, že se ti daří, také se mám fajn, abstinence je má nejlepší kámoška. Sjezdu jsem se z důvodu práce nezúčastnila, možná pojedu od 24.10.
na opakovačku, jsem náhradnice. Ahoj Jana
Pozdrav všem abstinentům !!!!!!!
ahoj Jitko
ja nie som Milan ale Ján ale to nie je až také podstatné, prosím aby si mi poslala podrobnosti o akcii “ pacienti personálu ČD“ na adresu neitzjan@privatnet.sk, dík. Ján z Trnavy, predseda Klusu Trnava
Dobrý den, zase Jitka z Budějc,
děkuju všem, kdo se mi ozývají na „PACIENTI PERSONÁLU ČD“ – prosím o trpělivost, je to NÁVAL!!!, vydržte, odpovím všem!!! Je skvělý, KOLIK LIDÍ POMÁHÁ!!!, díky moc, jste opravdu úžasní, už máme dokonce první práci!!!!!DÍKY!
Jitka cercer
Jsem doma necelé dva týdny.Znovu jsem rozjel ambulanci kde léčím hlavně pacienty s poruchami pohybového systému,ale taky postižené děti/DMO/,sportovce,kteří špatně odhadli své možnosti
a blíží se k invaliditě.Ke konci léčby v Červeňáku jsem měl strach že mi ubude klientely.Předpoklad se naštěstí nevyplnil.Pacienti mi
drželi palce a čekali na mně.Pracuji jako drak.Beru k léčení všechny,
kteří na mně čekali .Chiropraxe kvete.Práce mně uspokojuje a naplňuje.Vyjasňuji se taky vztahy v rodině.Každý den si uvědomuji stále jasněji co pro mně ČD znamená.Místo,kde byla
institucionalizována moje nemoc.Zrodila se 13 komnata.Vím,že ji mám a vím že do ni nechci vstoupit.V Červeném Dvoře jsem ji definitivně zamkl a klíč zahodil.Nehledám ho.Znovu žiji.
Mám velkou radost,že se program pacientů na sjezdu líbil.Hřeje mně u srdce,že jsem svoji troškou přispěl k jeho zdaru.
Srdečně zdravím p.doktora Vlňješku,/ještě jednou za vše moc děkuji/,všechny pacienty,hlavně hrušky.Vydržte.Stojí to za to.
Ivan
PS: ve čtvrtek začínám doléčování v AT ambulanci,zrušil jsem členství ve všech alkoholických klubech.Abstinuji.
🙂 hodně štěstí!!!!
dík za pozdrav,hodně síly ve Vašem maratonu.
Ozval se i pan Slamka ze Slovenska – hurá!!!
Feri, keď Ty, tak i ja! Hurá!!! Zdravím Tě. Renata
Feri, to by bylo, abychom my dva někde chyběli, viď?Zdravím Tě z Čech, protože už za chvíli budu na Slovensku. Ahoj Renata
No jasně, napiš a pošli vše, co je potřeba. Kdybys potřebovala s něčím pomoci, klidně se na mě obrať. Nejsme od sebe tak daleko!
Renata, Český Krumlov
Renatko prosím napište mi na můj „mejlík“ a také kam mám odpovědět, sem na stránky to nemůžu „pustit“, je to překvapení!!!
jitkacercer@seznam.cz
Pozdravujem všetkých. Atmosféra zjazdu pre mňa začína v Trnave pred Kauflandom, odkiaľ vyrážame autami do Krumlova. Predseda nám tradične zaistí ubytovanie v neďalekom motoreste, odkiaľ poznávame krásy Čiech.
Na mňa atmosféra tuná pôsobí vždy veľkolepo, necítim žiadnu závisť, ten abstinuje viac, ten má zas stužku inej farby. Cítim tuná ohromnú vyrovnanosť so svojím osudom a prajnosť, či dôveru k iným. Cudzieho človeka najprv hodnotím, či mu môžem veriť a v čom, tuná som tieto zábrany nemal, dýchalo sa mi veľmi slobodne a tento pocit zažívam len tuná. I keď sa občas zaskvela slza dojatia, úsmev z tváre neschádzal.
Potešilo ma ocenenie predsedovi Neitzovi, veď on nás sem začal vodiť a troška ľutujem Červeňák, pretože o dva roky bude musieť zväčšiť stan ocenení… 🙂 Ďakujem za nádherný deň, v ktorom sa zlialo pre mňa strašne veľa príjemných zážitkov do nádhernej kytice spomienok, pre ktoré abstinujem a žijem, vďaka ♥
Dobrý den, pozdrav do Trnavy z Českých Budějovic – tohle je nádherný dopis!!!!Nejste básník? „slily se zážitky do kytice vzpomínek“ – to je fakt překrásné, dojalo mě to.
Jitka
Básnik, nie, ďakujem, bol som na filme Avatar 3D a dostali sme k sledovaniu okuliare. Abstinencia, to sú v živote pre mňa tekéto okuliare, keď život vnímam výraznejšie, krajšie, hodnotnejšie, nehanbím sa prejaviť city a vlastne vnímam do hĺbky, môžem precítiť čistejšie a plne si uvedomujem, že po poháriku by som stratil tieto okuliare a možno i šancu znova ich nájsť. Vážim si vašu odpoveď a ďakujem ♥
Nepovedal som nie, naopak zapojím sa veď nerozhoduje za farby ktorej liečebne abstinujem, všetky v nás prebúdzajú človeka a to si vďaku zaslúži ♥
Že pojedu na sjezd abstinentu do lečebny, bych ještě pred dvěma roky nevěřila a že se mi to bude líbit už vůbec ne. Naštěstí se v našich životech dějí věci, kterým byste nevěřili. Třeba to, že se sejde 700 lidí a jsou na stejné vlně, nebo to, že je tolik lidí, kteří ve své závislosti nevěřili, že může být jinak a pak svou závislost zvládli. Takže se mi líbil sjezd abstinentů, byl to pro mě duchovní zážitek, že může i na chvíli vzniknout společenství lidí různých a odevšad, že existuje místo, kde věci fungují. Je to i díky lidem, kteří tam pracují a jejich práce je pro ně i poslání. Je to i tím místem. Červeňák má své genium loci, vznáší se nad ním armáda strážných andělů a chrání dobré věci. Ještě že je můj přítel alkoholik, bez něj bych něco takového nepotkala. Všechny Vás zdravím a samozřejmě Cečko. Saša
Ahoj všem. Už nejsem na chránĕném bydlení. Mam byt v centru HK a od října budu dĕlat vedoucího směny. Mám se skvěle, abstinuju a mám i přítelkyni. Moc pozdravuju Ivču a Kamču s magistrem, ale i celý terapeutický tým a komunitu B, prosím vzkažte pozdravy. Váš oddaný Vašek
Zdravíme vás!!! No,konečně jste se oval a kdypak přijedete na tu obloženou mísu? Pozdravy vyřídíme,držte se a mějte se moooc hezky:)))
Zdravím Červeňák…chci Vám jen říct, že jsem strašně ráda za to, že jsem se letos mohla zůčastnit sjezdu jako abstinent…jupííí….zdravím všechny a doufám, že se za dva roky zase uvidíme … ahojda
Nemohlo by to být už za rok? :-(.
Renata
no to jo 🙂 ale za dva roky to bude o to hezčí a cenější 🙂
to bude diplom za další dva roky,co?:)
Jako vždy , sjezd byla bomba.Je za tím spousta práce, snahy, vše se zdařilo, děkuji.Za branou ČD jsem se bleskově vrátila o 6 let nazpět, u prvního cigára, co jsem si zapálila, podvědomě jsem hledala paní Tůmovou, jestli to nebude za bodík!Palstic People, dar nejlepší.Doufám, že celý personál měl sjezd jako odměnu za to, že jejich těžká práce má smysl!A pacienti viděli, že ta abstinence jde, je to možné vydržet abstinovat a žít hezký život.
Zdravím celý čd.Samozřejmě hlavně A a B. Zbývají mi ještě tři dny v práci, dva krásný dny víkendu a jsem u Vás 🙂 Teda na rovinu se hodně těším na to, že nebudu týden v práci, ale na opakovačku taky :). Hodně dobrá věc, tahle opakovačka. No nic, brzy na sledanou pod Kletí :)))
Na můj příspěvek se ozvali dva lidi, jednomu z těch lidí vkazuji opravdu jsem ani před 12ti lety nenosila žluté šortky, nemám ráda žlutou. Kdo by mě někdo znal: Katka T, střední postavy, dlouhé vlasy..na pokoji jsem byla s Lindou a kamarádila s Jirkou S. Přísná sestra myslím byla Dvořáková, oddělení C. Ráda bych pokecala s někým s kým jsem se setkala cca 12 let, amfetaminy. A vy ostatní držte se. Pro mě to držení není ač mi to každý říkal, mě se drogy fakt znechutili, mám spíš strach i po kafi z protože mozek si dělá srandu. Takže človíci stojí za to vnímat svět bez.. drog a alkoholu. Spíš se mi nějak stýská po tom pocitu sounaležitosti. Určitě ČD někdy navštívím na srazu a ráda všechny přeživší uvidím :O)))
Ahoj Katko, to já Tě oblékl do žlutého. Takže vedle. Snad se trefím u Lindy. Není to zrzka? Původem z Litoměřic?
Báječná atmosféra, super zábava a bezva nálada v Č.D. Škoda že to tak uteklo. Poděkování Všem a těšíme se na další sjezd.
Ještě jsem zapomněla poděkovat paním kuchařkám. Tohle zvládnout a v takové kvalitě a kvantitě-klobouk dolů!!! Doma tomu jídlu moc nedám, takže jsem se opět nacpala jako bezedná.
Díky moc.
Renata Valkonyová, Český Krumlov
Zdravím všechny lidi v Červeňáku a čtenáře či přispěvatele těchto stránek ! Potřebuji ze sebe dostat tu spoustu báječných pocitů, kterou jsem si přivezl domů ze sjezdu. Byl to můj 4. sjezd a oslovil mne přibližně stejně silně jako ten první. Setkání s bývalými „spolutrpícími“, s terapeuty, lékaři, sestřičkami či kuchařkami mne zase vrátila do doby před více než pěti lety. Člověk má vzácnou schopnost zapomínat na to špatné a naopak, uchovávat v paměti ty příjemnější zážitky. Zde, v Červeňáku, se však vynořují i ty těžké chvilky, které si každý z nás prožil. O to silněji si pak člověk dokáže říci, raději už nikdy… Netuším jak a kde to pan ředitel zařizuje, ale počasí zajistí vždy perfektně. Taky všechno ostatní nemělo chybu! A program pacientů – ten byl snad nejlepší ze všech, které jsem dosud viděl. Učinkující do toho šli na plné pecky, s radostí a odivuhodným elánem. Sál řval smíchy a odměňoval je bouřlivým potleskem. Je až ztěží pochopitelné, že i tak schopní, kreativní, no prostě báječní kluci a holky nedokázali odolat svodům a pokušení a stali se závislými. Doufám, že jim, ale i všem ostatním pacientům, stejně jako nám, přihlížejícím zvenčí, pomohl a přispěl sjezd k dosažení i udržení vytčeného cíle – trvalé abstinence. Přeju všem hodně zdaru i pevné vůle a těším se na další setkání v Červeňáku !!!
Díky za skvělou organizaci sjezdu a perfektně zvládnutý program v podání pacientů. Atmosféra byla skvělá! Opět jsem si připomněl, jaké jsem měl štěstí, že jsem svou léčbu závislosti absolvoval právě u vás Červený Dvore.
Zdravím všechny, včera jsem se vrátil z mého prvního sjezdu a musím říct, že to bylo naprosto úžasné setkání. Byli jsme od pátku od rána ař do večera. Vše naprosto perfektně připravené.Návštěva komunity s bývalými pacienty byla ohromující a neopakovatelná.A program odd ABC byl údajně nejlepší jaký kdy na sjezdu vůbec byl.Dlouho jsem se tak nenasmál jako při vystoupení současných pacientů. Jídlo po celý den výborné,pokecali jsme jak se známými s léčby,tak s terapeuty a přáteli ČD. Viděl jsem sposta patronů skupin,přátel ČD o kterých jsem jen slyšel či četl.Jen mě mrzelo, že se nesešlo více bývalých pacientů a pacientek z přelomu 2009/2010. TAk snad dorazí v pořádku příště. Chtěl bych všem,kdo se na náročných přípravách Sjezdu abstinentů podíleli poděkovat,bylo to vidět, že s tím musela být obrovská práce.DÍKY!!!!!!!!
Zdravím všechny, tedy, tak energií nabité stránky PL jsem ještě neviděla…Můžu se zeptat, jak to tu chodí? Myslím ve smyslu smíšené nebo vyhraněně ženské a mužské oddělení a tak. Základní informace. Nejspíš to tu už někdo psal, ale já to nějak nemůžu najít…:-)Díky
Zdravím. Celkem na všechny podstatné informace se „proklikáte“ z hlavní stránky. Holky a kluci jsou ubytováni zvlášť, ale jinak všechno společně.
Zdravíme celý Červený Dvůr a s lítostí musíme oznámit,že se nebudeme moci zůčastnit letošního sjezdu. :o( Vše vyhořelo na odvozu a jelikož máme 11 měs.miminko,tak se 300km jet autobusem,nebo vlakem s tak malým Trpaslíkem nedá. o( Přejeme všem zůčastněným,ať pacientům,tak abstinujícím a celému personálu,aby jste si to všichni užily,jak se patří a odnesly si opět spousta pěknéhých-pozitivních zážitku. .o) S pozdravem Michal Hospodka a Hanka Páleníková.Ps:,,Posíláme moc a moc pozdravů. .o)
Zdravím.
V úterý jsem odvezla svojí drogově závislou dceru do léčebny v Červeném Dvoře. Vybírala jsem léčebnu hodně dlouho a ještě déle jí měla „uschovanou“ a čekala, až dcera pochopí, že léčby je třeba. Rozhodla se správně a nastoupila. Vím, že je to jen první krok a začátek. Pročítám si tady každé ráno Vaše komentáře, vzkazy a jsem stále víc ujišťována, že je to ta správná léčebna. Ani v nejhorším snu by mě nenapadlo, že moje dítě bude narkoman. Ale chybujeme každý, důležitý je své chyby chtít napravit a napravit je. Smekám před všemi, co prošli léčením a dokázali to, vrátili se do plnohodnotného života. Byl to zcela určitě tvrdý boj. Tešžé to bude i pro mojí dceru, ale věřím, že to zvládne. Jak píšete, je tam skvělý personál, věřím i jemu, že mi vrátí mé dítě do života.
Přeji všem hodně sil a šťastný a spokojený život. Dana
Vážená paní, přeji Vám i Vaší dceři mnoho štěstí v tomto boji. Jste na úplném začátku, proto je to „otevřená, bolavá rána“, přišlo mi trochu lítosti, když dcera nastupovala 2.září a 3.byl sraz abstinentů, přeji Vám tedy, až se rok s rokem sejde (či za dva, to je jedno)aby jste i vy obě užívali radosti a veselí tohoto setkání.Mnoho štěstí ještě jednou. Jitka (bývalý pacient c)
Milá Dano, asi před půl rokem jsem byla v podobné situaci jako Vy, takže vím, jak se asi cítíte. Určitě to nebude jednoduché ani pro Vaši dceru, ani pro Vás, ale první krok udělala, a to je důležité. Moje zkušenosti s léčebnou jsou jenom ty nejlepší, byla jsem tam týden na rodinné terapii a vím, že udělali vše, co je možné. Držím Vám i Vaší dceři palce, a kéž bychom se jednou v ČD setkali na srazu abstinujících pacientů: Vy , já a naše abstinující děti. Hodně štěstí!Věra B. taky mamka
Dobrý den. V květnu jsem byl „odejit“ – vlastní chybou z léčeb. pobytu u Vás, v ČD. S určitým časovým a emočním nadhledem si dovolím zhodnotit svůj pobyt u Vás, jeho přínos k mému problému – patol. hráčství. A poděkovat Vám, cizím lidem, kteří mi pomohli. P. PhDr. Vlnieško děkuji. Díky za Vaše dobře míněné rady, zkušenost, profesionalitu, Váš lidský přístup. Dík Vám MUDr. Zimmelová a MUDr. Šebeši za Váš odborný lékař. zájem a citlivý přístup k pacientům. Byli jste to právě Vy, kteří u mě „objevili nemoci, o nichž jsem neměl tušení“. Vám p. Mgr. Smíšku, za Vaše odborné a velmi pohotové poznámky. Nelze se neuklonit před sestřičkami „B“ Kamilou, Magdou, Danou, Ivou a Vojtou, za Vaší lidskost a citlivou duši, kterou si my, pacienti, od Vás po kousíčkách odlamujeme. Ať Vám jí zbyde ještě, co nejvíce i pro Vaše nejbližší. Děkuji i p.PhDr. Svobodové za její úsměv a neustále pozit. náladu, kterou nabíjí své okolí,p. Debnárovi za energii, která je hmatatelná, pí Bohmové za její bojovnost, za práva pacientů. Moc fajn byli sestřičky a „chlapi“ na detoxu. Jsem zavázán i dalším osobám z „B“. Představovaly pro mě reálný svět – „tam venku“. Až s odstupem času si člověk uvědomí, jak svoji práci dokonale zvládáte, jak je náročná a potřebná. Jste skutečně odborníci na svém místě. Přál bych našemu zdravotnictví více takových to zelených, živoucích oáz. V „předvečer sjezdu“ vše mohu shrnout do jedné věty : „Máte být nač hrdi“! Ke své osobě. Nehraji, ale dá to práci. Funguje semafor. P.s. Pokud si někdo přečte mé řádky z těch, kteří jsme se v ČD poznali, moc ho zdravím a kdykoliv ho rád uvidím. S pokorou, úctou a poděkováním Radovan D.
Dobrý den, zdravím všechny v ČD, terapeutický tým a především oddělení B, ve kterém jsem prožila sice náročný, ale prima týden na rodince začátkem srpna. Včera úspěšně dokončil léčbu můj syn Jára Bartoš a i když já i celá rodina víme, že je to teprve začátek, jsme na něj moc pyšní, že léčbu dokončil a věříme, že se jeho život časem změní. Děkuji všemu personálu ČD za jejich nelehkou práci, moc si jí vážím. Ať už budoucnost přinese cokoli, máte ve mně zarputilého příznivce a přítele ČD. Všem, kteří se rozhodli abstinovat a snaží se dát si život do pořádku, držím palce, nevzdávejte to, i když se to třeba nepodaří hned a určitě to nebude lehký. Držte se!
Všechny moc zdravím
Už jsem venku kolem tří měsíců a fakt se mi daří, sice občas naštve náký to splácení dluhů ale je mi jasný že si za to můžu jen já, mám práci která mne kupodivu baví a dost rychle si na tenhle spůsob života zvykám. Jen ten volnej čas si zatím vyplnuju poflakováním u vody, hudbou a válením u TV. Každopádně zdravím všechny z odd C a vydržte je to fakt větší pohoda než ty sračky před tím !!!
Ahoj Jaroslave,
potešil som sa, keď som si mohol prečítať Tvoje riadky. Som rád, že sa Ti darí. Splácení dluhů? Na tú našu minulosť nám vždy zostane nejaká tá nepríjemná udalosť, spomienka, ktorá sa s nami bude vliecť, ešte poriadný kus životnej cesty. Ver mi, že v trvalej a dôslednej abstinencii sa Ti podarí prekonať aj túto prekážku a dlhy raz vyrovnáš.
Dnes som znovu siahol po Tvojom dopise, ktorým si mňa, ako človeka, patróna skupiny „SLÁMCI“, aj s pripojenými dopismi celej skupiny, tak nesmierne potešil. Nezabudni nikdy na úprimne slová, ktoré si mi napísal, citujem“ na tuto léčbu jsem přišel v hroznem stavu a nebudu přehánet když Vám napíšu“ s velikým strachem o vlastní život“!
Verím, že „strach“ v dobrom, bude tiež jednou z mnoha Tvojích motivačných vlastnosti, ktorými si udržíš dobru pohodu a radosť zo života, bez drogy, s čistou hlavou.
Držím Ti palce Jaroslave. Nech ten Tvoj život je, v prvom rade pre Teba a Tvoju rodinu zmysluplný!
S pozdravom a úctou,
František SLAMKA, patrón skupiny na oddelení „C“.
Milý Patrone,
Pokaždé když jste nám na oddělení napsal byl to vždycky alespoň pro mne velice cenný okamžik a není tomu jinak ani teď, jsem moc rád že jsem vás ani sebe nesklamal a budu v tom i nadále pokračovat. Když jsem odcházel s oddělení do života slíbil jsem Dr. Dejmkovi že jim dokážu jak si vážím jejich práce tím že ji nebudu kazit a jsem moc hrdý že jsem nelhal. Samozřejmně je přede mnou ještě spousta let ale já věřím že nesklamu !!!
Přání pevného zdraví a na brzkou shledanou na srazu.
S úctou J. Majer
Ahoj taky válčím a zatím to jde
Doktore Honzo, jestli jsi ten, kterého myslím – riflové lacláče – tak Tě moc zdravím a těším se, že se uvidíme na sjezdu. Byla s Tebou vždy sranda. Renata V. z AA.
Našel jsem teď v počítači staré fotky z doby, kdy se odbahňovalo jeskynní jezírko. Zdravím tímto všechny, kteří se na tom tenkrát podíleli. Doufám, že se vám daří dobře, a že se snad uvidíme na sjezdu.
Dobrý den pane magistře,
jestli myslíte, to jezírko v parku, ve kterém jsme rovněž několikrát stál po kolena v bahně a to pak v kýblých vynášel ven..tak děkuji moc za pozdrav….rovněž i já pozdravuju a těším se moc na sjezd.
Ahoj Ondoň,
moc se na Tebe v pátek těším!!! Na jezírko také nezapomenu, i když jsem dělala pouze svačiny pro vás baheníky. Můj Ondoň je už inženýr, ale zůstal mi v Praze, jak pracovat, tak i bydlet. To víš, to bylo něco pro mě – páni, co já se nabrečela!!! Moc mi pomohl svými radami i Mgr.Smíšek. Ale čas vše spraví a my se s Uďou učíme žít bez něj :-(. Už mi dokonce 2x přivezl na víkend „nevěstu“, je moc fajn, ale znáš mě /plašana/ – úklid, vaření, pečení…. Ona má práci také v Praze /chodila s ním na VŠ/, takže vidím vše černě, že se mi ještě někdy vrátí. To jsou ty mé katastrofické plány-to jsme měli společné, viď?
Tak v pátek ahoj. Renata V.
Zdravím všechny do čd,hlavně celé odd. b a hrušky.Jsem ok,ale je to čím dál tvrdší,za chvíli budu mít rodinu a starostí čím dál tím víc.asi si ještě moc neuvědomuji co mne čeká,ale na mlou se moc těší,po těch letech barabování se to snad změní,mám le velké problémy sám se sebou .Asi bych měl přijet na opakovačku,abych se trochu srovnal.Tak se měj te moc krásně
Sl. Leono, píšete, že Váš otec se již chce léčit. Léčba je komplexní a práce s dluhy je její součástí stejně, jako spolupráce s rodinou. Informace o postupu přijetí do léčby i o léčbě samotné najde Váš otec na těchto stránkách.
zdravím Vás.
předem mého krátkého pozdravu chci poděkovat všem,se kterými jsem trávil měsíce pobytu na zámku. dále celému „mančaftu PLČD“…. byli to chvíle věru pěkné i nepěkné. Nedávno jsem navštívil zámek i se svojí přítelkyní a po pár letech jsem si dopřál výstup na šneka. v první léčbě jsem nemohl,jelikož jsem pak jel do TKDZ Nová Ves. teď jsem na ně celej víkend musel myslet,protože jsou postiženi tou hroznou povodní. 🙁 jen tak tady dnes večer koukam na vkazy a ohlasy a je hezký vidět,že se tady některá jména opakují už docela dlouho…..no a tak chci Vám všem přát mnoho dalšího pěkného žití…… dál bych chtěl vzpomenout paní Libušku žabičku….. víte nechci psát rozumy a rady….chci jen vyjádřit díky všem ať už jsou to lidi z personálu nebo „pacoši“….. jo 🙂 prostě DÍK….
Dobrý den jmenuji se Leona je mi 22 let. Můj otec je gambler (mám ho ale ráda miluji svého tátu) ted se stalo že opravdu klesnul na dno když jsme to před rokem zjistili myslely jsme si že to zvládneme ale spletly jsme se. Ted SKUTEČNĚ padnul na hubu. omlouvám se za to jak mluvím ale já potřebuju radu. Konečně uznal uvědomil si že je opravdu nemocný že se chce léčit já ale nevím kde začít. Hlavní rozhodnutí je na něm ale já mu chci já mu MUSÍM nějak pomoct. on se chce jít léčit shodla se na tom celá rodina ale dluhy jsou velké je v nich zapletená půlka rodiny nevím co dělat když se půjde léčit jak se to bude řešit jaké máme možnosti jak se to bude platit když bude bez práce? mám dva mladší sourozence musíme se o ně nějak postarat já ale nemám prostředky na to abych to táhla sama mám plno problémů ale mám přítele ale tuhle situaci nechápe on na to kouká jinak chápu jeho pohled je to ale můj táta já ho nedokážu nenávidět způsobil všem problémy ale já mu chci pomoct a ne ho nenávidět, ano zlobím se zlobím se na něj ale on je nemocný gamlerství je nemoc on se chce léčit ale nevím jak vyřešit ty finance jak se to dělá jak se to řeší když se pacient musí léčit nechodí do práce někdo ale splátky posílat musí ale nikdo k tomu ty prostedky nemá táta je OSVČ vydělává hlavně on jak to mám řešit pište klidně na můj e-mail zoe.blue@seznam.cz za každou radu budu vážně vděčná děkuju
Dobrý den,
Váš otec se musí ZA PRVÉ JÍT LÉČIT, poté jste teprve schopni řešit finance, nicméně můžete zkusit oslovit třeba poradnu ve Vašem městě (jsou všude), sociální pracovnici, zda-li Vám může poradit konkrétně, kde se co dá zachránit, vykrýt pojistkou apod.Jsem 5 let abst. hráč, z vlastní zkušennosti = pokud se toto neléčí, stáhne hráč nevědomě všechno a všechny s sebou!!!!!HODNĚ ŠTĚSTÍ!
jitkacercer@seznam.cz
Tomáši, klidně zajdi na naše AA, i gambleři jsou vítáni.Zavolej mně, jsem na seznamu, na chráněném bydlení mají na mně kontakt, nebo zajdi do Riegrova 32, Azylový dům,každé úterý od 17 hod.Třeba Ti to pomůže.AG jsou jen v Brně, co vím já, ale pracují podobně jako AA, AN.Těším se.
Ahoj Jirka.
S potešením som si prečítal Tvoje riadky, ktoré si napísal po týždni, kedy si opustil liečebňu a skupinu „SLÁMCI“. Svoj život si začal tak, ako si mi kedysi napísal a pri stretnutí aj povedal. Mám za to, že je pre Teba lepšie a prospešne zostať bližšie liečebne a nevrátiť sa do sveta, kde si sa narodil a vyrastal.
Moc Ti držím palce Jirka, aby sa Ti podarilo nájsť tú správnu cestu, aby si naplnil to čo si mi napísal!“ Věřím, že jednou budu ako Vy abstinovat a normálně fungovat jako normální člověk“!
Si mladý, skúsenosti s opiátmi máš dosť a verím, že dokážeš ísť životom, v trvalej a dôslednej abstinencii. Máš priateľku, ktorá tá dúfam podporuje, a to je veľmi slušná životná situácia, ktorá Ti pomôže aj k slušnej práci.
Teš sa z jasného dňa a na sjezdu ma vyhladaj Jirka. Drž sa!
S pozdravom a úctou
Bc. František SLAMKA, patrón skupina na oddelení „C“.
Pane Slamka, napište nám,prosím, zda máte ty knihy a kolik si máme s Kamilou připravit peněz – tedy asi eura, že? Těším se na Vás. Renata
Pani Renátka,
ak si pozriete náš dialóg od 10.7.2010, tak na konci zistite, že som Vám aj Kamile, 28.7. 2010 odpovedal, že: knihy mám doma, sú v češtine a netrpezlivo čakám, kedy Vám ich odovzdám.
Teším sa, že Vás na sjezdu poznám! S eurami si nerobte starosti a s českými korunami sa určite vyrovnáme!!! Za chľast sme zaplatili oveľa viac a vďaka liečebne sme tu. Mňa teší fakt, že siahate po literatúre, ktorá nám je obsahovo blízka, pretože sme podobné útrapy a slzavé údolie života prežili! Pri čítaní sa naša myseľ na okamih zastaví, spomienky v záblesku ožijú, ale našťastie pre nás zostávajú zabudnete. Ale? V kútiku duše si sami pre seba hovoríme: aké strašné je žiť takýmto životom!!!
Máme asi veľké šťastie, že nás lekári, terapeuti, a proste celý tím liečebne dokázal vrátiť na normálnu koľaj ľudského žitia. Naučili sme sa, že život v trvalej a dôslednej abstinencii nie je vždy ideálny ale je pre nás normálny a ľudský prijateľný!
Teším ma, že Vás v mojom „druhom rodisku“ obe poznám. S radosťou, s uznaním Vám knihy odovzdám, s prianím aby sa každá z Vás vždy a odvšadiaľ: Vrátila v pořádku a včas!
Teším sa na všetkých abstinentov s ktorými sa stretnem, najviac sa teším na celý odborný tím, p. primára, lekárov a sestričky oddelenia „C“ a moju skupinu.
S pozdravom a úctou
feri slamka.
dobry den pane slamka nevim jestli si na me pamatujete jsem od vas 2 mesice a v c.b nemuzu vubec najit dolecovani gembleru muzete my poradit nevim na koho se obratit moc dekuji pohl tomas
Ahoj Tomasi,
Ďakujem za pekný deň, aj spomienku na moju osobu. Neviem si Ťa presne vybaviť, ale myslím, že sme spolu komunikovali pri mojej poslednej návšteve (21.5.2010.) skupiny, liečebne a tímu psychoterapeutov a lekárov, na oddelení „C“.
Žiaľ Tomasi, v Tvojom probléme Ti jednoducho neviem poradiť, čo ma mrzí, pretože ja žijem na strednom Slovensku. Myslím si, že v tomto Ti dokážu určite poradiť, v liečebne alebo bývalí a aj súčasní pacienti, ktorí sa liečili na podobnú závislosť, ako Ty a žijú v Č.B.
Želám Ti, aby si našiel riešenie a v doliečovaní nájdeš silu, ako kráčať po ceste žitia, bez gemblerskej závislosti. Držím Ti palce a bude ma tešiť, ak Tvoja abstinencia bude dôsledná a trvalá.
S pozdravom a úctou
František SLAMKA, patrón skupiny na oddelení „C“
Ahoj človíčci abstinujcí i připravující se abstinovat. Léčila jsem se před cca 12ti lety ze závislosti na amfetaminech. Sice úspěšně jsem dokončila léčbu ale mnoho pacientů i všichni mimo jedné doktroky která bohužel už zemřela mi říkalo, že nedokážu žít bez drog. Teď je to přes 12let co jsem čistá. Jen bych chtěla vzkázat těm co půjdou na léčbu, nenechte se rozhodit tím, že vám nikdo nevěří. Jinak prostředí ČD bylo krásné a někdy bych se ráda vrátila ale jen jako na dovču, chi. Všichni se držte a doufám, že se někdy dostanu na sraz.
Ahoj Katko,to je super poselství od Tebe pro všechny léčené či ještě neléčené,gratuluji k takové abstinenci a přeji hodně štěstí!!!Jsem po léčbě necelý půl rok a daří se mi moc dobře,do ČD se vracím moc rád,těším se na sraz,tak třeba naviděnou.
Ahoj Katko, mám dojem, že jsme se v léčebně setkali. Sympatická „sekačka“ trávy v parku, nebo jako důkaz pro své „podezření“ bych uvedl, co jsi měla na sobě při loučení s Č.D. Na židli vedle prim. Kubíčka jsi měla žlutý komplet se sexy krátkými šortkami(?). Občas se na tyto stránky podívám, tak by mne potěšila Tvoje odpověď. Mne si asi pamatovat nebudeš, byl jsem na odd. A, a ještě k tomu alkoholik… Zdravím Tebe i Č.D. Ivan
Ahoj všichni,je to přesně tejden co jsem odešel a zatím se držím a věřím že to tak půjde i dál. Nejdřív bych chtěl říct že jsem nenastoupil na chráněné bydlení které jsem měl v plánu.Rozhodl jsem se zůstat v Prachaticích u své přitelkyně. Našel jsem si tu doléčovak a poctivě dochazim,jen s tou prací to neni nijak moc slavný ale pořád hledám.Jinak vše v pohodě je to hezký koukat na svět střízlivíma očima,fakt to stojí za to. Mějte se hezky a brzy se ozvu držte se. Ahoj Jirka
Nazdar Jiříku,jak to žes nedorazil na sjezd??
Zdravím všechny lidičky at už na těchto stránkách či v čerenáku.Dnes je to právě 14 dní co jsem ukončila léčbu a bojuji s realitou.Zatím se mi daří podle mých představ.Momentalně pracuji na výměně mého bytu co se mi kupodivu také daří.Touto cestou bych Vám všem chtěla ještě jednou poděkovat at už kolektivu slečen komunity A a i terapeutickýmu týmu.DĚKUJI.Všem držím palce mějte se AHOJ ERIKA H.
Ahoj Eri,to je paráda, žes to celé dala,klobouk dolu. Taky jsme se spolu něco naplavali,co??:)Tak na srazu!!!Drž se a napiš někdy klukovi z béčka…..Jirka
Ahoj Eriko,
to je paráda, žes to dala celé až do konce,klobouk dolů…pojedeš na sraz??drž se a hodně štěstí….kluk z Béčka..jsme toho spolu naplavali,co??:)) Jirka
Ahojky Jiříku,jsem ráda,že jsi se ozval a že jsi v pořádku.I já Tobě přeji mocinky štěstí a pevnou vúly.Na sraz určitě přijedu už se těším.Určitě si ještě někdy zaplavem,o náhody něni nouze,že?Měj se zatím krásně,opatruj se objímám pa pa Erika
Ahoj Eriko, bylas nakonec na sjezdu nebo ne??Neviděl jsem tě..:(
Moc zdravím VŠECHNY! do Červeňáku! Minulý pátek-23.7. jsem od vás odjela, abych mohla nastoupit od pondělí do práce. Celý víkend přesazovala kytky a omlouvala se jim za tříměsíční nestarání se, uklízela a mazlila se s bytem-domovem. Stále jsem však byla hlavou u vás na jihu a vedla s vámi tichý dialog, protože jsem tak naplněná láskou a vděkem ke všem a ke všemu, kdo jste mi pomohli nalézt znovu důstojný lidský rozměr a klid. Na žádný podvůdek a umělé posilování nemyslím, protože mám vás a po tom všem, co jste se mi snažili předat, bych se na sebe nemohla podívat do zrcadla. Těším se na sjezd a podzim si zpříjemním opakovačkou. Zdravím a moc děkuji Daniela S.
Ahoj Danielo, mluvíš mi z duše.Dnes je to měsíc co jsem odešla z Červeňáku a není dne abych nevzpomínala. Až jsem si říkala jestli to je normální, že ho mám pořád plnou hlavu ale vidím, že nejsem sama. Cítím se fajn, klidná a uvolněná.Chodím do práce, už dělám naplno vše jak před nástupem na léčení a mám do všeho ohromnou chuť. Chodím 2x týdně na antabus a přesně jak píšeš o tom zrcadlu tak to mám i Já a navíc mám to štěstí, že mám kolem sebe lidi, kteří mě skutečně podrželi a věří mi jak v práci tak v soukromí. Nesmím zklamat je a hlavně sebe.Těším se na sjezd, že se zase uvidíme.Zdravím také Eriku a všechny holky z oddělení A, držme si palce navzájem a brzy Ahojky. Jarka B.
tak zdravím hlavně tedy oddělení C,ovšem i celou lečebnu,stále na vás vzpomínám jen v tom nejlepším..hrozně ráda bych se dostala na sjezd,ale bohužel nevim,jeslti mi to podmínky dovolí,za týden mám termín porodu a tak se obávám,jestli prďolka ještě nebude malilinkatá na tak dalekou cestu až k vám na JIH :),jinak se mám děsně fajn,je to neppopsatelný pocit cítit v sobě živého tvorečka,krásné ,děsně se těším..mějte se
Tak už mám práci. v Úterý nastupuju.
Srdečně Vás všechny zdravím,
už jsou to skoro 4 roky a na sjezdu budou úplně. Život se mi sice změnil, protože bohužel nešlo udržet, to co se udržet nedalo. Ale chtěl bych Vám opět a zase poděkovat za to, co jste pro mě udělali a co jsem na sobě mohl díky Vám udělat já. Život, který žiju mám rád, vidím v něm spoustu pozitivního a hodnotného a to mi pomáhá i v situacích, které bolí nebo nejsou zrovna lehké. A to i přesto, že mi tento život hodil do cesty přeci jen rozvod, což byl i jeden z mých důvodů proč jsem se dostal v minulosti k Vám. Nechci zde popisovat, jak je to těžké (samozřejmě především pro dcerku), kdo zažil tak ví. Chci jen dát najevo, že i z tohohle údolí vede cesta a vzhledem k tomu, že jsem jím se vším všudy a rovně prošel, jsem si možná zasloužil to, že nyní mám vztah nový, který je od toho minulého naprosto odlišný, je v něm komunikace, pochopení, otevřenost, rovnocenost, komunikace, kamarádství a to prosím nejsou zaslepené kecy zamilovaného chlapa, ale neuvěřitelná realita, které si nesmírně vážím a prožívám ji.
Přeji všem terapeutům a sestřičkám všechno nejlepší a spoustu dalších spokojených pacientů a pacientům hodně sil, odhodlání a výdrže.
Petr Pekárek
Ahojky lidičky, právě jsem nastupil na program chráněného bydlení v Hradci Králové. Byteček je vychytaný, veliký a móóc hezký. První den jsem strávil hledáním práce. A výsledek? Ve Čtvrtek jdu na zkoušku mdo moc krásné restaurace, která je dle mého gusta. Je to kousek od chráňáku, v centru na Velkém náměstí. Tak mi držte palce. Antabusuju, nekouřím a abstinuju. Jo a ten Mirek co tam šel se mnou už má taky práci. Life is great!!!
Ahoj, v Červeňáku jsem se dostávals ze závislosti na alkoholu v roce 2006 (duben – srpen), moje cesta byla celkem úspěšná než jsem zhruba před měsícem zjistila, že mě mů přítel, se kterým jsem 17 let a který se mnou tu hrůzu alkoholu a celé léčení přežil, podvádí. Sáhla jsem po lahvi. Vím, že mě nic neomluví, ale ta bolest se nedá popsat. Teď mi tu všechnu podporu vyčítá a myslí si, že piju. Nemám sílu a už se mi ani nechce vysvětlovat, že to tak není. Já ho milovala a vlastně miluju a nechápu proč mi to udělal. Nejhorší je, že mě nepodvedl, on si našel nový vztah a já zůstala na tenkém ledě a vůbec nevím co dál….
Marie, držím Ti palce, jak si na Tebe z ČD pamatuji, tak věřím, že to zvládneš.
Maruško, jednu závislost jsi zvládla, zvládneš i tu na svém příteli, vzpomeň si, je to podobné, Červený Dvůr Tě naučil postavit se a stát na vlastních nohou, léčili Ti játra i duši. Neboj se a začni znovu, pochop ho, odpusť mu, poděkuj za vše co pro Tebe udělal, a utíkej dál za sluníčkem, už dávno víš, že zahřeje a pohladí vždycky, když potřebuješ. A taky nezapomeň na sluníčko, co máš v srdci. Držím Ti palečky. neboj, to zvládneš, ušla jsi takový kus cesty, zvládneš i tohle.
Daniela Nogová
Děkuji za podporu, ale tahle závislost má mnohem hlubší kořeny než si kdo dovede představit, na jednu stranu mi řekl, že chodí s jinou a na druhou stranu nechce odejít, někdy mám pocit, že mi tu lahev chce podsunout, aby se měl na co vymluvit. Pravda je, že léčby v ČD u mě měla dost dobrý úspěch a každé ráno si říkám, že v mém případě není žádná vůle, ale jen disciplína a režim, stačí si vzpomenout na tu oškloivou trosku, která přišla do léčebny a mám zase chu’t žít dál a jinak….. Snad to dobře dopadne, Marie
Marie, zajdi na AA, tam najdeš zázemí, podporu, přátele.A přítele ber jako Člověka, né Tvůj majetek, našel si jinou, přej mu štěstí.Je to těžký, smutný, ale třeba na Tebe taky někde někdo čeká, a lepší!Nesmutni, hlavně nepij, nevyřešíš s tím nic, jen ublížíš sama sobě!
Proboha, poraďte mi někdo, jaké heslo mám zadat, abych se mohla přihlásit na sjezd. Nějak se mi to nedaří, asi jsem z toho vcedra nějak mimo. Děkuji. Renata V.
Stránka je zatím ve výstavbě, brzy na ní najdete přihlašovací formulář.
Kamilo, tu knížku tady nikde nemají. Poslala jsem pro ni manžela a když řekl: Vrátil jsem se v pořádku a včas, paní se ho zeptala : odkud :-). Dnes večer pádím za tím Čihákem. Renata
🙂 tak to je dobrý :-),zjistím v práci,kde tu knížku vzali a ozvu se
Renata,
mám za to, že táto kniha je od Jiřího BOHATA, nečítal som to zatiaľ, ale ak chcete a túžite po nej, tak mi dajte súhlas a na sjezd Vám ju donesiem. Môžem kúpiť aj pre Kamilu. Viem, kde ju na Slovensku do 14 dni zoženiem.
S pozdravem
feri.
Pane Slamka,
bude ta kniha v čestině? Strašně mě to mrzí, ale ve slovenštině /krásný jazkyk/ bych ji asi už nepřelouskala. Napsal ji opravdu pan Bohata a bude-li to možné, kupte mi ji. Na sjezdu se vyrovnáme. Moc děkuji za ochotu. Renata V.
No,tak jsem se ptala a tu knihu jsme dostali jako dárek pro léčebnu Č.D od PL Bohnice :-).Kdybyste byl tak hodný pane Slamko,pokud bude kniha v češtině,tak mi jí taky kupte a na sjezdu se vyrovnáme ,děkuju !!!
Vážené dámy Renata a Kamila.
Kniha bude určite v češtine! Ja som sa tuším ešte nestretol u nás s českou knihou, ktorá by bola preložená do slovenčiny. Knihu si veľmi rád prečítam aj JA. Mňa takmer celú abstinenciu sprevádza, ako pomôcka: Fenomén alkoholismu v našej a svetovej literatúry! O tom, ak bude čas prehodíme pár slov na sjezdu.
Teším sa na sjezd, a knihu Vám „každej“ určite prinesiem. Som rád, že Vám aspoň takto môžem pomôcť. Napokom na knihu ma priviedol Váš dialóg.
S pozdravom , úctou na na Vás dámy, ale aj na celý tým p. riaditeľa a nekonečne zástupy abstinentov sa teší,
feri slamka.
Kamilo a Renato,
Srdečne Vás pozdravujem.Knihu od Jiřiho Bohatu:Vrátil jsem se v pořadku a včas, mám už doma, pre Vás obe. Tretiu som začal čítať JA, ako som napísal.Pripomínam, že kniha je v češtine a chytila ma od prvých riadkov.
Teším sa, že Vám ich osobne na sjezdu odovzdám. Držím Vám palce a verím, že „dôslednu a trvalú abstinenciu“ beriete, ako súčasť života, ktorá Vám dá poznať tie stránky života, ktoré sme v alkoholickom opare nevideli!
S pozdravom a úctou
feri slamka.
Pane Slamka, aby nedošlo k omylu – Kamila je staniční sestra na odd. B a byla to má terapeutka. Proto zůstáváme dle možností ve styku /hlavně ohledně pejsků – jsme obě do nich cvoci/ a ona mě na tuto knihu nedávno navedla. Nevím, jestli jste ji nebral jako bývalou pacientku, proto toto vysvětlení.
Moc se na Vás těším. Vaše Renata Valkonyová
Pani Renata,
ďakujem za vysvetlenie. Teší ma teda obzvlášť, že Kamila, s krásným írečitým krstným menom, je staničná sestra na oddelení „B“. To som naozaj ani netušil!Je pravdou, že ja poznám z jej oddelenia šéfa a sestričky a terapeutky, už len tak z videnia. To nevadí.
Inak ja som prečítal z našej závislosti veľmi veľa, či už v češtine alebo slovenčine. Už som to tuším napísal, že Fenómen alkoholizmu v našej a svetovej literatúre bývala moja téma, keď bývali sjezdy dva dni. A nakoniec aj moja vysokoškolská záverečná bakalárská práca mala názov Fenomén alkoholu v podmienkach ŽSR.
Ak bude trochu času, tak si môžme o tejto ušľachtilej a určite terapeutickej podpore, pri trvalej a dôslednej abstinencii, vymeniť skúsenosti. Myslím, že ja pri mojom fyzickom veku (65) a dĺžke abstinencii Vám budem mať čo odporúčať.
Veľmi pekne pozdravujem pani staničnú sestru Kamilu, aj so šéfom a komunitou oddelenia „B“. A Vás Renata samozrejme tiež. Moc sa teším, a dni počítam, ako pri očákavaní niečoho „obzvlášť“ výnimočného. A každý „sjezd“ bol a bude pre mňa naozaj to veľkolepé a nezabudnuteľné!
S pozdravom a úctou
fer slamka.
Dobrý den Renato, kniha se dá objednat přes internet v nakladatelství Baronet a.s., je fakt, že s poštovným se trochu prodraží :-)-). Naďa
Ahojky, všechny Vás zdravím.
Ráda se sem chodím dívat kdo co jsem napsal a mám radost z každého známého jména, protože mi to připomene dobu kdy jsem sbírala síly a rychle rostla ….. kam až, snad až do té dospělosti.:-) A teď se snažím si ji udržet, zatím to jde a jsem ráda, že nejenom mě. Zdravím zvlášt Lindu. Linduš žasnu kam až tě vítr zavál, ale jak jsi psala, když už únik, tak alespoň jinej.:-)
Kdyby jste mi chtěl někdo napsat tak tady je můj mail. Budu ráda. Pa,pa. K.
kacka23@centrum.cz
Já taky všechny zdravím, oznamuji, že v Ustí nad Labem budou založeny AA, můžou tam zajít i narkomani, vím, že v ČD je,bylo, hodně lidí z tohoto kraje, máte šanci doléčování, napište na můj mail, přepošlu Vás na Verču, ta se snaží áčka založit, je sama.Sklenickova.Liba@seznam.czMějte se, smějte se,na sjezdu čau.
Dobrý den do ČD :),
zdravím nejen áčko, béčko, ale i céčko a zbytek čd. Jmenovitě pana Debnára :). Zase se tady po chvilce ozývám, abych se Vám „pochlubil“, jak se mám fajn. Tady na Moravě je totiž nádherně. A daří se i v abstinenci. Drogy neberu, alkohol nepiju a cigárko si dám jedno za čas :). Mám stále dobrou práci,což je super. Bydlím s fajn lidičkama, se kterýma si teď fakt rozumíme. Taky mám kolem sebe hodně dobrých lidí, takže mi chybí spíše čas na všechny ty podniky, co plánujeme. Nenudím se. Slečnu nemám :), ale všechno bude :). Na podzim mám opakovačku, tak se docela těším na týden pod Kletí i na Kleť samotnou :). Jo a školu jsem skončil a hodně se mi ulevilo….jako kdybych pookřál, takže je to asi dobře :). Mějte se všici moc krásně a přeju hodně hezkých chvil.
Pavel Pičman ( Hrušky)
zdravim terapeuticky tim a mam dotaz sice jsem odesel ale potrebuji pomoct chci najit nejakou ambulantni lecbu a nevim na koho se obratit napiste my na imail pohl1@seznam.cz dekuji nejlepe v c.b
Dobrý den, zdravym všechny novotňáky a držim jim palce. Mne se velice dobře daří. Školní rok jsem úspješně ukončil jen na dvě 4 :-D. Zatim masážní salon se rozjíždí ale daří se :). Těšim se na sraz v září a zdravim celý terapeutycký tým …
S pozdravem Jan Černohorský
Zdravím Vás všechny tam dole na jihu Čech, ale i i Vás abstinující.
V PL jsem se léčil společně s Michalem F. na oddělení A.
Chystáme se letos s přítelkyní na návštěvu do Červeňáku a to 30.7.2010. Budeme pak ubytováni ve Chvalšinách na výkend, pokud by někdo (s těch co jsem s nimi pobýval tehdy v tomto příjemném prostředí) měl cestu kolem, rád bych se s ním setkal.
Budu se těšit.
Všem abstinujícím sílu do života.
Mejte se.
David P.
(vectif@seznam.cz)
Přeji moc a moc zdraví a štěstí k Vašemu dnešnímu svátku pane magistře Smíšku. Renata V.
Vy na mě opravdu myslíte, Renato..
Děkuju.
Ahoj Líbo,
na Javorku se strašně těším. Zjisti, jestli tam holky zůstanou opravdu přes noc. Já určitě, ale jak domů? Musím zpacifikovat Lišáka, ale v chatce s ním nespím :-), nanejvýš s Fíkem.
Pro ostatní: neberte to tak, že na sjezdech se konají nějaké orgie, vše je ve vší počestnosti. Čestné slovo!!!!!!!
Renata
ve dne v noci………………………:-) Renata
ahoj Lindo drzim ti pesti pekne v nemcich pracuj a az se vratis cekaji te deti a rodina ktera ti veri hodne stesti mama
Ahoj mami:-)dekuju;-)a neboj se nic pracuju az do umoru…dneska jsem kacela stromy-Herr na to nema silu:-))pa
svihadlicko:) pekne pracuj….a behas???sportujes?? J.
Ahojky „červeňáčci“ 🙂
všem bych Vám moc chtěla poděkovat za nádherný dětský den, který jste připravili. Vím, že Vás to stálo mnoho příprav a sil, ale jde vidět, že Vaše práce stála zato. Viděla jsem, že jste udělali vše pro ratolesti a proto také věřím, že máte plno sil zvládnout vše s čím jste „tam“ přišli. Moc Vám držím palečky, buďte silní.
A pro Kristýnku: kočko, poslední měsíc. Jši šikulka, tak se drž!!!:-*
Terka
Hani?!!!cumim jak umim!!ale jednu vec ti fakt zavidim-navrat do Cervenaku;-)hrozne se mi styska…ale jinak jsem na sebe fakt hrda,bo se drzim a jde to vcelku samo.Mozna je to tim,ze jsem zase zdrhla:-)makam v Nemecku!!Stesk po domove katastrofalni,nejvic po detech.Moc jsem si je neuzila…no a vcera jsem mela uz takovou depici,ze jsem psala dopis pani Matouskovy….Drz se Hani!!!!Jsem s tebou:-)Dzi
Ahoj Lindo, co v tom německu děláš? Jsem moc ráda, že se držíš. Já asi mám s tou zodpovědností větší problém, než dávám najevo. a ta chuť… no zapla´t pánbůh, že se můžu tak rychle vrátit. ještě tam navíc jsou i známí… a to jsem měla nastoupit do práce… na druhý straně asi i to k tomu napití přispělo… myslela jsem si, jak to bude veselé. bylo, to jo, ale ty stavy potom… ty výčitky…
Hanko,
Předmluva Františka Hrubína k monografii Jaroslava Skála Alkoholizmus
Zoufalci, do nichž déšť jako do hrobů stéká
a kteří pro strachy v sobě hloubí si sklep,
pijáci. kteří dál, bratři bláta a louží,
proud žití do sebe douškem vtěsnati touží
a kteří, když jim vstříc zazní sluneční den,
hned na úsvitu jej škrtí jako zlý sen,
ti všichni, kteří dnes spánek na smrt mami,
čekají Kolumba, samí, strašlivě sami.,
a jako z měsíce cizí září nich svit.
A z vás jim kdokoliv může Kolumbem být…
Smutno mi je, keď si v hlave, v duši premietam Váš príbeh. Prekvapila ma Vaša recidíva, ak si spomeniem na Vaše slova , ktoré ste mi povedali pri mojej nedávnej návšteve v liečebne. Zdalo sa mi, že je vo Vás vnútorná sila a odhodlanie, ktoré Vás povedie po ceste abstinencie. Žiaľ Vaša abstinencia bola veľmi ale veľmi kratučká…
Vraciate sa do liečebne, ďakujete Pánu Bohu , že sa tam môžete vrátiť tam, kde sú známi. Myslím, že máte na mysli aj lekárov, psychoterapeutov, sestričky a ostatní personál. Vždy, keď by ste mali , aj v budúcnosti zrecidivovať si spomeňte na ich slová, rady, ale aj na Vaše výčitky svedomia a stavy úzkosti a beznádeje, ktoré ste prežili. Na to nezabudnite a nesnažte si svoje pitie či napitie racionalizovať.
Chcem veriť, že tentoraz si odnesiete v sebe toľko pozitívneho, že Váš život bude pôjde po ceste trvalej a dôslednej abstinencie. Vyberte si cestu nádeje.
S pozdravom, s prianím pevného „náhledu“
František SLAMKA, patrón skupiny na oddelení „C“.
Ahoj Hani tak jak?ja stale v Nemecku,makam tady wie putzfrau:-),ale neboj neni to az tak o zodpovednosti jako o tom,ze jsem proste zmizela(pani Matouskova by rekla spis zdrhla;-)na chvilku od problemu co mam,ale zas je dobry,ze jsem nezdrhala tou starou znamou cestou…zvanou recidiva!Nekdy mi je pekne na pysk,ale vezmu-li to kolem a kolem….vlastne je mi lip!!Az se das do kupy,naplanuj si za mnou vylet…Alpy jsou krasny i ted;-)nejen v zime…Hanco,myslim na tebe,drzim pesti a VYDRZ!!!Neni to tak tezky,kdyz to zvladam i ja:-))
Cau lindo. Jak je me dobre i kdyz nemuzu na petru zapomenout.
Porad ji M……Jedu na sjezd a jsem porad cistej a mam radost. Vzpominam
na to jaka stebou byla prdel. Tak se drz a ahoj.
Všechny zdravím! Jak jsem říkala, ráda se vrátím. Ovšem poněkud dřív, než bych ráda. Doma jsem dva týdny, chuť na pitomej chlast je silnější než než nějaký semafor :-), takže piju. Musím objevit jinou metodu sebezáchovy… Mám práci, cítila jse se skvěle, všechno nádherné. Že by až moc?!? Řekla bych, že mě převálcoval patologický strach ze zodpovědnosti. Znáte to někdo? V pátek se na 2 týdny vracím…
Hanko, jsi to Ty co jsme si tady tak dlouho psaly? Renata
jojo
Renáta V,
veľmi som sa potešil, keď ma pri mojej návšteve liečebne, vo štvrtok 20. mája. 2010 pri hlásení sa u služby privítala pacientka so slovami: pán Slamka, ja viem kto ste, pán doktor Dejmek Vás očakáva v pracovni a ja Vám veľmi pekne ďakujem za to, že ste ma na týchto stránkach povzbudzovali a podržali, keď som sa rozhodla ísť na liečbu. Už som tu tri mesiace a za chvíľu idem domov.
Takže si myslím Renáto, že je to naša Hanka, ktorú sme svojimi riadkami povzbudzovali a pomáhali jej prekonať realitu času, keď sa nevedela dočkať nástupu do liečebne. A čo dodať k jej recidíve a k jej „patologickému strachu zo zodpovednosti“, ktorý ju prevalcoval! Na jej otázku“ Znáte to někdo? ..mám len jednu odpoveď…. n e p o z n á m!
Moje dlhodobé skúsenosti ma priviedli k poznaniu, že: u mňa pretrváva „ s t r a c h“ z prvého napitia alkoholu a následnou recidívou, čo by nasledovalo potom a kam by ma až doviedla moja nezodpovednosť. U mňa je teda trvalá a dôsledná abstinencia, ako stavba domu, ktorý som sa rozhodol stavať po celý môj život.
A v závere odkaz pre Hanku: inú metódu, ako abstinovať neobjavíte a ani so o to nepokúšajte! Jeden experiment po krátkodobej abstinencie stačil! A do Červeného Dvora sa vždy vracajte, ako abstinent! Uvidíte, že Vás celý psychoterapeutický tím liečebne privíta s úctou a veľmi rád.
S pozdravom a úctou,
František SLAMKA, patrón skupiny na oddelení „C“.
ahojik sice jsem lecbu nedokoncil lecil jsem se ohledne automatu zatim se drzim pracuji a chodim na dolecovani zdravim celi cervenak a jsem rad ze jsem tam mohl byt ahojik tom z c.b
Zdraviiim vsechny a personal odd Be.U nas nic noveho,mame se dobre a drzime se.termin sjezdu se blizi a tesim se na ten zazitek s pohledu abstinujiciho,protoze minuli sjezd s pohledu pacienta byl nepopsatelny.
Ahoj Péťo a Leni,
jsem ráda, že jsi se po čase ozval a ještě raději, že se vám oběma vede skvěle. Moc se těším, že vám oba uvidím na sjezdu.
Zdravím a všechno nej…
Renata Valkonyová
Zdravým Všetkých Červeňákov. Dnes je tri týždne čo som ukončil liečbu v Červeňáku – 28.5.2010. Bol som na oddelení B ktoré touto cestou celé pozdravujem a prajem hodne zdaru a veľa síl. Všetko dobré prajem terapeutickému a zdravotnému personálu a zároveň všetkým ďakujem za všetko čo pre mňa a moju rodinu urobili. Boli to ťažké tri mesiace. Prežil som tu chvíle pekné a dobré, ale aj ťažké. Tí čo ma poznajú vedia o čom píšem. Ináč sa mám veľmi dobre. Chodím dva krát do týždňa na Antabus. V pondelok som bol u nás vo Šmermove na skupine. Stretol som sa s Radkom H. a Jardom M., ktorý bol na C. Takže zatiaľ úspešne abstinujem. 9.6. som oslávil prvé narodeniny bez alkoholu a šlo to. Mal som strach z príchodu do domova po liečbe ale je to veľmi dobré ako doma tak aj v práci. Snažím sa čo najviac venovať rodine. Káždý večer chodím s Tomáškom lietať s vrtulníkom. Rodina mi urobila radosť a na narodeniny som dostal nový vrtulník celkom pekný ale hlavne veľký a nevadí mu vietor.
Takže toľko v krátkosti o sebe. Pozdravujem Vás všetkých a prajem všetko dobré a veľa síl do ďalších dní.
Apropo p. Dr. Vlnieška držím sa Vašich rád – prikrývať, prikrývať, prikrývať a je to super – ďakujem.
Zdary kusovky,tak jsem na chranaku v Kladně,jeste se rozkoukavam.Je to tady celkem pohodicka,shanim praci,to je zaklad!!!Chtěl bych rict vsem kdo se lecite v Červenaku aby jste to zmakli a hlavne vydrzeli,pac je to velice dulezita etapa zivota zavislich!!!!kdy by jste se mi chtel nikdo ozvat tak na tel.číslo:773238011…Budu moc rad!!!!Pozdravuji všechny zavislaky a hlavne terapeuticky tym kteremu patrí muj velky obdiv a dik!!!!!!Pozdravuji hlavne oddeleni B!protoze BECKO je nejlepsi!!!!!maj te se a vydrzte!!!!WU,WU,
Nazdar Viktore ty kluku, to je fajn, žes tam do toho Kladna dorazil,to jseš borec!!!Někdy se tam za váma přijedu podívat.Včera jsem se videl s kusovkou Járou, podepsal to v B.V.,byli jsme na obede a pak jsem ho hodil domu.Drzi se a chtel by na chranak asi na Kladno,tak jsem zvedav,jestli si to vyridi.Chce zalozit anonymni toxikomany v miste bydliste,byl uz dokonce kvuli tomu na mistnim urade,tak mu drzim palce.Viktore drz se anekdy navidenou.Na!Na to slyšíš,vid?:)))
Nazdaaaaar:-))Raduco,tak to mas muj obr obdiv a mit klobouk,smekam!!!A pozoris-Linda je v Deutschlandu a NEBERE!!!!!!Radunko,drz se a vis jak-ABSTINENCI ZDAR a svetu mir;-)pa Linda Dzi
Zdravím všechny z Červeňáku, už se mi stýskalo a tak jsem o víkendu navštívil s dcerou Eliškou dětský den. Bylo to perfektně připravené a moc se nám to líbilo. Nejen nám, což dokazovaly fronty dětí a rodičů před jednotlivými stanovišti. Fakt se Vám to všem povedlo!!!!. Potkal jsem na cestě mezi stanovišti spoustu známých tvaří,což bylo příjemné.Převleky byly dokonalé,pobavil mě medvěd,žába,kašpar-klaun:))))) Dokonce jsem chytil v práci i dvě sestřičky Magdu a pak i Ivu,tak jsem krátce pokecali:) Pár slov jsem prohodil i s pane Debnárem a zapomněl jsem mu říct, že běhám i tady v Praze v Průhonické oboře,takže v tom pokračuju a baví mě to… Kamila o víkendu v práci není,tak jsem ji nechal pozdravovat,doufám, že jí to vyřídí. Jinak moc pozdravů celému terapeutickému týmu pí.doktorce Petře F.B. a doktoru Vlnieškovi, moc se těším na nějakou hodnotící skupinu.Ještě jednou chci všem z Červeňáku moc poděkovat,prožil jsem spolu s Vámi pár pěkných měsíců, které mně moc pomohli k návratu do normálního života. Chodím na doléčovaní +antab. na Ovčí hájek,kde je to fajn. Potkávám se tam se známými tvářemi, navzájem se podporujeme hlavně se Zd. B. Mějte se hezky a někdy naviděnou…
Dobrý den, ráda bych poděkovala všem pacientům a zaměstnancům za DĚTSKÝ POHÁDKOVÝ DEN. Nadšení a radost vyzařovala nejen z dětí, pro které byl tento den ponejvíce určen, ale radost byla vidět i na těch , kteří akci připravovali.
Přeji nám všem více takto krásných dnů.
d.č.
Zdravím všechny čtenáře ohlasů. jsem týden doma z ČD, se zvláštními pocity. Jakoby to v ČD byla jen nějaká hra… Mému současnému pocitu nejlíp odpovídá představa člověka, stojícího na vysokém kopci, na kterém kromě něj není vůbec nic. Žádné stromy, žádná ochrana před větrem, deštěm, prostě nic. Člověk tam stojí a naivně čeká, co bude, co či kdo mu pomůže… Inu.
Nazdárek,
přeju hodně sil do začátku……je to někdy pěkně těžký, ale není to tak pořád. Mluvím z vlastní zkušenosti a někdy je prostě třeba JEN vydržet. To hezký přijde!!! Držím palce a přeju hodně lidí kolem sebe :).
Tak vám píšu z redakce Boleslavského deníku, kde jsem od prvního zase v pracovním procesu. 🙂 Campral, zdá se, funguje dobře, zatím jsem neměl ani kapku, i když je pravda, že mi v práci chtěli vnutit přípitek – tak jsem vytáhl předem připravené klíčky od auta a je to! 🙂 Chodím na doléčování, ne teda do Kosmonos, tam ambulanci zrušili, ale jinam, mám to dokonce tři kroky od baráku, takže pohoda. Vím, že je ješte hóóódně brzo, ale zatím jsem spokojen! 🙂 Tak se držte a – čapni ho!!!
Zdarec Ondřejů,to je dobře, že se držíš a energií sršíš. Mám to podobně a hlavně, aby nám to vydrželo…“v prádelně tssshua“:))))) na! na to slyšíš ,viď?:))))))))měj se
Milá Kamilo,
moc, ale opravdu moc Vám přeji štěstí, zdraví a spokojenost
k Vašemu dnešnímu svátku. A hlavně hodně trpělivosti s námi – lumpy.
Renata Valkonyová
Moc Vám děkuju za přání Renato !!!!
opožděně,ale přeci se i já připojuju….vše nej Kamilo:-*!!
Děkuju !!!!
Zdravím ČD…..zase jsem se jednou po nějaké době podíval na tyto stránky a nedá mi to taky nenapsat pár řádek. Předně všechny moc zdravím…….celé Áčko, Béčko, Michala F :), pana Debnára …prostě všechny. Doufám, že tam u Vás na jihu nemáte tolik vody jako tady na Moravě. Sluníčko dělá ten život aspoň trochu veselejší.
Píšu, abych se taky pochlubil. Mám se kupodivu čím dál lépe. Někdy je to sice těžký, ale to zažívá každý. Také se pochlubím, že stále nekouřím ( cca 5 měs.) a kupodivu – pane Debnár – chodím ráno běhat před prací. Trochu symbolicky v po, st a pá, ale ne od pěti, ale až od 5,45 :). Čeká mě tady nějaký běh a v létě mám plány na vysoký hory :))) – takže to bude chtít fyzičku :))). Život mě baví. Díky moc a těším se na opakovačce :)))
Pavliku, dávný příteli 🙂 🙂 🙂 jsem moc rád, že se držíš, moc! 🙂 hele, tak ti tak nad tím přemejšlím a už je to 7let, co jsme se potkali prvně a říkám si, jak ten život utíká rychle 😀 asi trochu senilním 😀 😀 ne, vážně, hele, teď cestuju, projíždím zrovna Anglii a Irsko a mám ještě nějaký plány na cesty na nějakou dobu, takže na netu sem tam bejvám, ale jen sporadicky.. Určitě musíme vymyslet nějakej srázek, kde zavzpomínáme na starý dobrý časy.. fcb nějakou dobu nepoužívám, hoď mi email na michalirsko@centrum.cz, určitě se rád podělím o spoustu novinek a vymyslíme srázek.. drž se, příteli, abych tě nemusel přijet expresně srovnat 😀 😀 😀 😀
Zdravím Vás Pavle do Olomouce a díky, že o sobě dáváte vědět. S tím během po ránu jste si tedy jak se zdá nedělal srandu. Udržuji si tady permanentně pár běžců, ale je to boj. Takže taková zpráva, jakou jste mi sem poslal určitě zahřeje u srdce. Doufám, že až přijedete na další opakovačku, tak spolu zdoláme tu Kleť. Je to extrémní půlmaraton – cca 10 km nahoru a to samé dolů, tak trénujte… Jinak jsem rád, že Vás život baví a k tomu nekouření – klobouk dolů. Je vidět, že jste těm závislostem doslova „zakroutil krkem“. V pátek tady byli na hodnotící Vaši nejmenovaní kolegové z loňska a všichni tři jsou OK, snad víte o koho jde. Zatím se loučím a držím všechny pěsti.
Zdravím,
díky za odpověď. S těma mejma kolegama jsem kupodivu v kontaktu :)……teda hlavně s K.P……..víme :). No….hodně štěstí s běžcema v ČD a ať se daří. Opakovačku budu asi posouvat, ale stopro dorazím. Mějte se.P.
Přátelé, kamarádi 🙂
jen před pár hodinami jsem úspěšně oslavil v pořadí další rok abstinence po léčbě v Červeňáku. Vám všem, kteří čtete tyto stránky se cítím povinován předat sdělení, že to za to rozhodně stojí! Přestat je těžké, ovšem to co získáte a zase naleznete jste vy sami. Za těmi obrovskými těžkými dveřmi jsem našel zase sám sebe, svůj život.. Léčba pro mě nebyla vůbec jednoduchá, navíc jsem si ji sám komplikoval svou povahou 😀 ale co je hlavní zvládnul jsem to. A když jsem to zvládnul já, zvládneš to i TY. Jestli tohle někdo čte ve stejné situaci, jako jsem četl tenhle web já než jsem nastoupil, chci Ti říct, skoč do toho rovnejma nohama, neboj se, v Červeňáku Tě nikdo nekousne :P, jestli o to opravdu stojíš, najdeš tu správnou cestu a zvítězíš sám nad sebou.. Vždyť život je tak krásnej a je škoda si ho sám ničit všema těma svinstvama..
BTW bych rád pozdravil všechny, kdo se mnou pobývali ve stejném čase na Áčku, včetně všech co se o nás tak úžasně a dobře starali 😉
A jedna maličkost na závěr. Doufám, že se setkáme na srazu aspoň s někým, ptže na vánoční skupině jsem nepotkal nikoho kromě Lišáka 🙂 🙂 tímto tě zdravím!, zdraví i Romča 🙂
S pozdravem Michal..
Ahoj Michale,
moc mě těší, že to zvládáš – moc jsem Ti nevěřila (to prostředí), ale vidím, že jsi v pohodě. Proč nepřijedeš na nějaký sjezd – je to sranda, trsali jsme do půlnoci a kdyby nás Lišák neodtáhnul, jsme tam do rána. Teď je sjezd od 11.6.-13.6.2010 v Baldovci – je to kousek od Brna. Vím, že je to daleko, ale já to mám z Krumlova také kus cesty a stojí to za to. Minule jsme byli v Beskydech (já poprvé – to mě Lišák dokopal) a nemohu na to zapomenout. Ten mejdan byl super – byli tam i lékaři z Prahy (3) a paní primářka z Ostravy. Vydrželi s námi dokonce a byli bezvadní. Zkus se ukázat, minule tam s námi byl i jeden herec (nemohu jmenovat) a byl bezva.
Co s tou besedou ve škole – do konce června na ZŠ s námi počítají. Renata Valkonyová
ahoj, zdravím Tě Renčo, jak jsem psal Pavlovi, teď cestuju po evropě, takže až budu zpět, což asi nestihnu vzhledem ke svým plánům do konce školního roku, tak se určitě ozvu a zase přijedu na kukačku do Červeňáku 😉 mimochodem tu besedu jsme vůbec neprobrali, krom toho, že jsi mi o ní napsala ty jako o hotový věci, nerad bych, aby jsi slibovala něco nedomluvenýho mým jménem 😉 😉 posílám pozdravy a těším se na shledanou. Michal.
Zdravím Liberec!!!!!!!!! Míšo na sraz nepřijedu, ale někdy bysme se mohli potkat … fcb,ok? Měj se a užívej život dál 🙂
Paní Kudláčková, věřte prosím, že Červený Dvůr pracuje s pojmy jako PROFESIONALITA, důvěra v pacienta, že to myslí s léčbou vážně, OCHOTA pomoci každému, kdo o pomoc stojí, SPRAVEDLNOST, která je tolik nezbytná při léčbě závislosti, LÁSKA k povolání, bez které by nemohli terapeuti, a vůbec celý personál léčit tak těžké onemocnění jménem ZÁVISLOST, RADOST, když se dovídají, že abstinujeme, POKORA ke každému našemu zpackanému životu. ŠTĚSTÍ, které nám přejí na cestu, když opouštíme brány léčebny, UPŘÍMNOST, když přejí život v abstinenci, a mnoho dalších pojmů musí nám, závislým denně, a na každém zámeckém kroku znovu a znovu vysvětlovat co ty pojmy vlastně znamenají. Většina z nás, na začátku léčby skoro nevíme, co znamená ÚCTA k bytí. Abstinuji 6 let, těžká závislost na alkoholu. Díky panu Vlnieškovi a jeho týmu, personálu celého Červeného Dvora stojím rovně, a opět VĚŘÍM. v sebe sama, světu, všemu a všem. VĚŘTE PROSÍM tedy i Vy, že udělali vše co bylo v jejich silách aby pomohli. Nespravedlnost si nemohou dovolit, jak by se pak mohli dívat do očí ostatním pacientům, kteří jsou připraveni a ochotni hrát fér hru.
Abstinentka Daniela Nogová
zdravím,jsem rád,že jste se ozvala.Doufám,že se o sjezdu uvidíme
v.
Vážená pani Daniela,
Vaše riadky som si prečítal niekoľko krát, pretože ma nesmierne zaujal Váš cit, s akým Ste priblížili závislosť a nesmierne obetavú, ľudský krásnu prácu Červeného Dvora.
Veľmi ma teší, že abstinujete 6 rokov, že patríte medzi tých, ktorý prinášajú RADOSŤ celému personálu Červeného Dvora. Verím, že Vaša RADOSŤ, bude v trvalej a dôslednej abstinencii, kráčať s Vami po ďalšie dni Vášho žitia. Úprimne Vám to želám z celého srdca .
Chcem veriť, že aj pani Kudláčková pochopí Vaše úprimne slová, ktorými Ste s citom, úprimne, s patričnou dávkou vlastného „JA“ vystihli podstatu liečby závislosti v Červenom Dvore, s citlivým prístupom psychoterapeutického kolektívu. Vo svojej práci sa však „n e m ô ž u “ vyhnúť ani k represívnym rozhodnutiam, pretože pacient sa sám pripraví o možnosť návratu na cestu, ktorá je pre nás závislých jediným východiskom!
S pozdravom, s úctou
Feri SLAMKA, patrón skupiny na oddelení „C“.
I kdyš jsem lečbu nedotahl do konce a nevěřil sem že dokážu apstinovat tak to přece jde roční apstinenci mam za sebou a je to super i když jsou chvile které jsou náročné tak se to dá moc dekuji celímu tímu odělení c a lidem co tam semnou byli
Zdravím všechny diskutující. S hrůzou jsem si přečetla příspěvek o vyhozeném pacientovi, který špatně skončil. Můj příbuzný se před 3 měsíci rozhodl podstoupit odvykací léčbu (drogy), absolvoval detox, pak nastoupil do PL v Nechanicích. Velmi se snažil, zapojoval se do všech aktivit, celá rodina se radovala a věřila v úspěšnost léčby. V pondělí večer ovšem udělal blbost. V automatu si koupil mattonku, v ruce měl zbývající pětikorunu a cestou na chodbě s druhým pacientem se rozhodli házet mincí,kdo hodí blíž čáře. Rozhodně to nebyla hra o peníze, byli ale přistiženi a přes veškeré vysvětlování a omlouvání byli oba dva z léčby vyloučeni. Chápu,že porušili řád, ale toto řešení mě přijde tvrdé a necitlivé. Vždyť se jedná o lidi, kteří nemají kde bydlet, nemají práci, nevědí si rady sami se sebou.Takže se teď všichni bojíme, co bude dál. Napadá vás něco, poradíte někdo? Chtěl by v léčbě pokračovat, v ruce má ovšem zprávu, že byl disciplinárně vyloučen a má půlroční distanc.
zkuste navázat kontakt s naší léčebnou ohledně léčby.
Dobrý den pane doktore, moc Vám děkuji za odpověď. Od vyloučení mého příbuzného uběhlo 6 dnů, já se trochu uklidnila, máme ho pod dohledem, je teď u nás. Sháněl si různé informace, hodně si o všem a hlavně o sobě přemýšlel a pak vyslovil svoje přání a rozhodnutí,že by se chtěl léčit v PL Červený Dvůr. Tak jsme si oddechli a zase budeme věřit, že se vyléčí. Dnes byl odeslán životopis a ve druhé obálce motivační dopis,snad je to tak správně. Nechtěla jsem se moc vyptávat a něco radit, protože odborníci nám řekli, že si musí svoje záležitosti vyřizovat zejména sám
Něco jsem asi špatně zmáčkla, zpráva nebyla dopsána, omylem jsem ji ale odeslala. Takže jen ještě chci napsat, že teď už budeme doufat v jeho přijetí u vás a hlavně v jeho výdrž a úspěch léčby.Ještě jednou moc díky. Zdraví Alena Bělonožníková
Zdravím všechny v červenáku!!!Chtěla bych touto cestou poděkovat terapeutce p. Tůmové za její pomoc při mých začátcích v abstinenci i potom, když jsem tzv. uklouzla mi pomohla a pomáhá i nadále. Jsem ji vděčna a moc ještě jednou dík. Všem, kteří se rozhodnout se léčit doporučuji tuto léčebnu, myslím si, že je nejlepší !!!!!!!
Vážená pani Lucka Kudláčková,
nepoznám Vás a ani Peťu Kudlaise. Je mi ľúto, že tu nie je a ešte viac mi je ľúto všetkých, ktorí tu nie sú a odišli z tohto sveta prirodzeným spôsobom, ale aj neprirodzeným. Pred očami mi defilujú tváre našincov, ktorí za svoju závislosť zaplatili najdrahšie, svojím životom.
A koľko sme toho dokázali svojím najbližším nasľubovať, akí budeme, keď prestaneme, keď si dáme ten posledný pohár, tú poslednú fajnovú bielu potvoru, v podobe prášku alebo onen opiát , proste to čo bolo v našom živote prvoradé, čo hralo prím. V stave blaženosti a eufórie nám nechýbali ani tí naši najbližší, ktorí nám darovali život, s ktorým sme my tak ľahkomyseľne nakladali. Nestačili náreky, slzy matiek, prosby otcov, rady súrodencov, najbližších, pretože nám jednoducho nerozumeli, nepoznali náš svet, zahalení v závoje hmly a kocoviny.
Koľko som poznal takých, čo prešli liečbou v Červenom Dvore jeden krát a potom po recidívach , ešte niekoľko krát. Ozaj, prečo nestačilo len raz? Koľkí z liečby odišli dobrovoľne, koľko bolo však takých, ktorí sa nedokázali prispôsobiť, nedokázali na sebe pracovať, podriadiť sa skupine a práve pre nedisciplinovanosť museli liečebňu opustiť.
Zo svojich skúsenosti a poznatkov počas liečby, počas opakovačiek a nespočetných návštev „svojho druhého rodiska“ môžem zodpovedne prehlásiť:
Nepoznám žiadneho pacienta , ktorého by personál bezdôvodne vyhodil a ukončil jeho liečbu. Naopak. Vždy som obdivoval zdravotnícky personál, ako sa vždy a neustále snaží, aby pacient vyšiel z liečebne čo najlepšie pripravený na to, aby zvládol aj ti „nejsvízelnější, nejkrajnější „ situácie, ktoré ho na ceste abstinencie čakajú. Nikdy nelámu nad ním palicu, ani vtedy keď sa po čase vráti s recidívou. Mali by plné právo byť naštvaní na našinca, keď ich nevšedná a obetavá práca vychádza nazmar. Vždy však veria a dúfajú, že raz to snáď vyjde.
Každý sme si strojcom svojho šťastia, ktoré však niekedy držíme v príliš roztrasených a neistých rukách.
S pozdravom a úctou
Bc. František SLAMKA, patrón skupiny na oddelení „C“.
Pane Slamka, vy jste moje krevní skupina!!!!!!!!!!!!!
Je smutné, co se tomu chlapci stalo ( nevím co), ale na sjezdu se MUSÍME setkat. Renata
Vážená pani Renáta,
v mojom príspevku (8. 5. 2010) som Vám napísal, že budem vo štvrtok 20.5.2010 v Červenom Dvore. Mienil som, že tam zostanem aj v piatok 21.5.2010. Z osobných, ako aj objektívnych dôvodov som však bol len vo štvrtok poobede na komunite a potom hodinku s mojou skupinou. Bolo to pre mňa veľmi poučné, pekné stretnutie, už aj preto, že som od sjezdu v roku 2008 (20 mesiacov) nebol v liečebne, čo sa mi ešte, od roku 1982 nestalo. Moja fyzická prítomnosť, čo i len na krátku dobu, v mojom „druhom rodisku“ býva pre mňa vždy umocnená, vznešeným, vďačným sviatkom. V mojom mozgu, v duši, mi v krátkom záblesku prebehnú mysľou, všetky okamihy, ktoré som v živote prežil s alkoholom, aby som úprimne odpovedal na všetky otázky, ktorými sa na mňa obracajú pacienti komunity oddelenia „C“ a hlavne pacienti skupiny, ktorej som patrónom, viac, ako dve desaťročia. S radosťou, bez príkras, s patričnou dávkou hrdosti, však priblížim pacientom moju životnú dráhu, ktorú som prešiel za viac, ako 28 ročnú trvalú a dôslednú abstinenciu.
Pri tejto príležitosti sme spomenuli, aj na moje pôsobenie na tejto webovej stránke, ktorú ja považujem, ako som už niekoľko krát zdôraznil za KLUS, ktorý mi tak veľmi, hlavne v začiatkoch mojej dôslednej a trvalej abstinencii chýbal. A je len samozrejme, že som sa niečo dozvedel aj o liečbe a jej ukončenie u nebohého Peťa Kudláčka, ku ktorému sme sa zatiaľ vyjadrili len my dvaja resp. traja. Som pevne presvedčení, že sme sa obaja nezmýlili a svoj názor sme vyjadrili so znalosťou problematiky, s patričnou dávkou ľudského pochopenia.
Potešilo ma, že Vaše myslenie je v reálnom svete, akoby ozvenou môjho abstinentského žitia. Vy Ste to pekne nazvali, že som Vašou „krevnou skupinou“. Budem sa tešiť s každého Vášho úspechu, každého dňa, ktorý prežijete v dôslednej a trvalej abstinencii. Mám za to, že cestu, ktorú Ste nastúpili, štúdium odbornej, krásnej literatúry s problematikou závislosti, osobná účasť na stretnutiach abstinentov a v neposlednom rade aj písomné prejavy na týchto stránkach, Vás povedú tým správnym smerom. Verím, že sa na „sjezdu“ v záři 2010 stretneme.
V závere môjho príspevku by som veľmi rád poďakoval pacientom našej skupiny SLÁMCI za písomnú korešpondenciu a pozvanie do liečebne. Moje úprimne poďakovanie patrí pánu riaditeľovi, vedúcemu oddelenia „C“ PhDr. DEJMKOVI, p. PhDr. KUKLOVEJ, psychoterapeutke p. SLÁVIKOVEJ, ako aj všetkým, ktorí prispeli k tomu, že som prežil krásne „psychoterapeutické, ľudské chvíle“, ktoré sú pre mňa impulzom v mojej trvalej a dôslednej abstinencii.
S pozdravom, s úctou a vďakou,
Bc. František SLAMKA, patrón skupiny na oddelení „C“.
Asi vám naruším idylku vzkazovníku všech abstinujících…… Vzpomeňte si na Peťu Kudlaise, kdo ho znal…….. Už skoro rok tu není. Personálu rozhodně neděkuju, je to částečně jejich vina, když byl vyhozen,úplně ho to skolilo……Není k tomu co víc říct.
Vážená Lucko,
Péťu Kudlaise jsem neznala, ale určitě bych nedávala vinu personálu ČD (nevím, co se stalo), ale vyhazov je vždy ZA NĚCO. Nikomu z nás by vyhazov neprospěl, ale do léčebny se nastupuje s tím, že se budou dodržovat nějaká pravidla a ta byla asi porušena. Je mi líto, že se asi stalo něco zlého, ale každý jsme samostatná osobnost a každý se musíme snažit to své trápení zvládnout sám. Ona i ta dokončená léčba a nástup do „normálního života“ není žádný med, ale člověk se s tím musí poprat sám. Nezlobte se na mě, opravdu nevím o co jde, ale jak vidíte na těcto stránkách, většina z těch, co opravdu chtěla to zvládla.
Renata Valkonyová
Asi jste ho neznali,vybornej kluk,kterej nezkazil žádnou srandu.I díky němu proběhl silvestr v CD 2000-2001 velice uspěšně.Věřím,že nechybí jen mě.At odpočívá,určitě je mu líp. ROBERT Uhlíř odd C
Měl a budu ho mít moct rád.Nevim co dodat.Je mi to moc líto.Robert
Lucie,kdyby jsi měla zájem si o něm popovídat,zavzpomínat,budu jedině rád.Mám i video ze silvestra. moje číslo 723910466.S lítostí Robert
Pomalu neni dne abych si nevzpoměl,řekl bych že jsme k sobě měli blízko.Moc jsem si ho vážil a do dneška nechápu co se v něm odehrávalo.Na venek borec,můj vzor.Kdyby jsi si chtěla zavzpomínat,jsem tu.Robert 723910466
Zdravím všechny současné i abstinující pacienty a všem přeju spoustu zdraví, trpělivosti, odhodlání a hlavně zdravého rozumu. Léčbu jsem absolvovala v roce 1999 (8 měsíců) s návazností na komunitu, od té doby abstinuji a jsem na to hrdá … i když společnost tvrdí, že abstinence je normální (a má pravdu…). Mám úžasného manžela, dvě krásné a hlavně zdravé děti a musím říct, že i když život není peříčko, stejně ho mám ráda. Držte se všichni, stojí to za to!!!
Zdravím s. Kocourkovou, s. Hrycovou, personál odd. A a hlavně MUDr. Jirku Dvořáčka.
Zdravím všechny do čd a na odd. B.Jsem v pořádku a chtěl bych se s Vámi podělit o to že s přítelkyní čekáme miminko a jsme ve 4 týdnu,to je ted motivace jako hrom ta nej.I genetika dopadla dobře tak jsem moooc rádBude to náročný,ale zvládnu to.Tak se mějte všichni moc krásně ,pane doktore ono to nějak jde a dost často myslím na vaše slova a pane magistře na vaše taky,taky zdravím všechny sestřičky z B a asi se přijedu zas podívat,hezké dny všem a pacientům hodně odvahy.Tomáš Pecha
Zdravim vsechny z Cerveneho Dvora! Najde se tady nekdo kdo se mnou absolvoval lecbu v r. 11/96 – 03/97 ?? Uspesne abstinuji a drzim vsem palce! mail: lukassznapka@seznam.cz dekuji a mejte se! 🙂
Omlouvam se byl to rok 97-98 byl tam jeste pa DR. Charvat, uz je to pekne dlouho… 🙂
Zdravím všechny do Červeného dvora, pana Mgr. Smíška, PhDr. Vlniešku, samozřejmě Kamilu a sestry na oddělení B. Dlouho jsem se neozval a opakovačku jsem také neabsolvoval. Musím říct, že do konce roku 2009 to ještě nebylo úplně to co jsem si plánoval při léčbě. Musím se přiznat, že jsem párkrát hodil do automatů ‚drobné mince‘ co jsem měl u sebe a pokaždé mě to strašně štvalo a uvažoval jsem jít znovu do léčení tyto dvě ‚smutné‘ události byly v rozmezí posledních tří měsíců minulého roku. Od nového roku se hodně věcí změnilo…pronajal jsem si byt, získal jsem slušnou práci a před několika dny jsem podal přihlášku na vysokou školu 🙂 Od nového roku kdy jsem začal předělávat svůj byt, jsem v podstatě na hraní automatů nemyslel. Ani jsem neměl moc času…v nové práci jsem procházel měsíčním školením..pracuji v bance, jako telefonní bankéř 🙂 Nebojte přístup k penězům nemám 🙂 Ten byt a práce mě zaměstnává a baví natolik, že snad to gamblerství ze sebe pomalu dostávám. Již 5 měsíc jsem se k automatu nepřiblížil 🙂 Snad to vydržím…nevěřím si stoprocentně. Nicméně pomalu ale jistě si plním plány z léčebny…byt už mám, práci také, na vysokou jsem poslal přihlášku, částečně splácím dluhy. Nevím jestli to vše zvládnu najednou..práci, školu, dluhy…snažím se urychlit to co jsem promeškal. Ještě tu partnerku bych potřeboval, ale to snad přijde časem 🙂
Nevím jestli můžu, ale rád bych slyšel Váš názor na můj dosavadní život po léčebně. Vím, že toho všichni máte hodně, ale byl bych moc rád, kdyby mi někdo z terapeutického týmu na Béčku napsal na email: MiroslavPospichal@seznam.cz
PS: Rád někdy přijedu, možná v létě alespoň na dva dny, samozřejmě bych dal předem vědět.
S přáním pěkného dne
Mirek Pospíchal
Pane Miro
Jmenuji se Vladimir a pred 12 lety jsem se lecil na zavislosti alkoholu a geamblerstvi,ani nevi jak se to spravne pise.
Nejdrive Te grattuluji ,ze se tak dobre drzis.
Ja abstinuji 12 let.Je to velice tezke,prave proto,ze zacit pit alkohol,nebo zacit hrat bedny je otazka vterinoveho rozhodnuti.
Mam strach a respekt z alkoholismu,z drog ,geeambl.
Je to casovan bomba a stale se nebere vazne.
Pane Vladimíre,
děkuji za podporu 🙂 Asi víte jak je to těžké. Já se snažím vždy když na mě přijdou ty špatné myšlenky dělat a zabavit se něčím jiným. Od začátku roku mi to úspěšně vychází, ale hodně se bojím toho, že nastane stresová situace, kdy selžu a půjdu si zahrát. Tím bych ztratil vše, čeho jsem po léčbě dosáhl a to mě možná drží nad vodou. Mirek
dík za pozdrav,jsem rád,že se držíte,rádi Vás zde uvidíme,co sjezd?
Ahojky, též všechny zdravím. Trošku jsem se tu porozhlédla a koho tu nevidím…..:-) Ilonka, Terezka….
Já jsem doma necelý týden a dost se mi stýská. A tak jsem ráda za každý kontakt.
Moc se těším na opakovačku, kterou mám 8.8. Tak jsem zvědavá ……. Mějte se všichni a hlavně nezlobte.
Ahoj Kačko, tak ty jsi to dokončila, to je super:-) Venku je to boj, ale dá se to…. Vůbec to není jednoduchý a hlavně ti chlapi, ale to tobě asi nemusím vyprávět:-) Přeju Ti hodně stěstí a lásky! Tereza
Terezko, o těch chlapech máš pravdu. Mrzí mně mé jednorázové selhání, kterým jsem zbytečně zahodil, myslím si, náš pěkný vztah. Mrzí mne daleko více věcí, ale na výčet z nich by tyto stránky absolutně nestačily. Chci se ti touto cestou omluvit za vše špatné co jsem ti udělal. Přesto na to krásné budu vždy vzpomínat. Doufám jen,že vše ustojíš a nebudeš to řešit tím, kvůli čemu jsi v ČD byla. Jsem však přesvědčen, že jsi silná osobnost. Jen mi prosím věř, takhle jsem to nechtěl. Plně již chápu proč jsou v léčebnách vztahy zakázány. Moc na tebe myslím a měj se krásně.
Dobrý den Katko, jsem rád,že jste se tu objevila – hrozně se mi líbil ten Váš poslední zápis v knize na A-čku, který jste četla na poslední hodnotící. Jsem rád, že jste odcházela s pocitem, že „zámek je na Vás hodný“. Přeji Vám všechno nej, i když Vám snad nemusím připomínat,že všechno je jen ve Vašich rukou. Mějte se fajn…
Všem alkoholikům vřele doporučuji sjezd AA v červnu na Moravě, víkend.200 abstinujících .
K tomuto se mohu jenom připojit!!!! Byla jsem už na 2 sjezdech (abstinuji 2 roky) a prvního sjezdu jsem se strašně bála – nikoho tam neznám, co tam po mě budou chtít atd. Kdo mě zná, ví, že se všeho nového dost bojím. Ale byla to senzace. Teď v Beskydech (je to 14 dní) byla diskotéka a já jsem tam vůbec nechtěla jít – myslela jsem si, že bez alkoholu se už vůbec neumím bavit a natož tancovat. Škoda, že diskoška končila o půlnoci. Byli jsme všichni tak rozjetí, že člověk, který by nevěděl, že jde o sraz AA, si musel myslet, že jsme všichni namol:-))))))))). Přijela jsem tak „nabušená a natěšená“, že mi dal manžel fouknout!!!! Samozřejmě NIC, ale jak Líba doporučuje, kdo může a je to v jeho možnostech, určitě přijeďte – tolik srandy jsem střízlivá už dlouho nezažila. A děkuji tímto p. Liškovi z AA v ČD, že mě k tomu přemluvil – vlastně donutil. A ještě jeden postřech – byla jsem strašně žárlivá a teď se to obrací!!!!! Musím se někdy až smát, jak jsem byla blbá, když teď vidím nad fotkami ty výslechy: kdo je to – proč Tě drží okolo ramen – co jste dělali večer – jak to, že jsi nepřečetla tu knížku, kterou jsi si kvůli tomu kupovala :-))))))). Opravdu to stojí za to.
Renata Valkonyová
Milá Renátka,
nikdy som medzi AA nebol a vlastne ani nebolo, v mojom regióne o takýchto kluboch ani počuť. Mne museli vystačiť skupiny a potom už ani tie, pretože väčšina pacientov zrecidivovalo a tým to skončilo. Takže moja cesta abstinenta sa pohybovala pri čítaní krásnej ale i odbornej literatúry z oboru závislosti alkoholovej. Nepohrdol som však ani dobrou beletriou, ktorá pojednávala o drogovej závislosti.
Niektoré príbehy ma fascinovali ale môj problém spočíva v tom, že neviem cítiť, ako drogový závislý. Mám na mysli prežitky, stavy halucinácii a iné sprievodné znaky. Proste nemám to pod kůži.
Počas mojej trvalej a dôslednej abstinencii som sa tiež zúčastnil, asi trikrát zábavy, čisto abstinentskej. Bolo to úžasne. Bol som mladší a tie pocity boli úchvatne. Hlavne, keď sme vyrazili ráno do ulíc, v jednom krásnom meste na západnom Slovensku. Vtedy jeden z abstinentov predniesol takúto vetu: Toto mesto, ešte nezažilo a ani nezažije, aby v jeho uliciach bolo po plese „ráno“ toľko triezvych ľudí! Mal vtedy veľkú pravdu a nás, ktorý sme išli spevom napĺňal pocit radosti a dojatia. Aj vtedy patrili moje myšlienky Červenému Dvoru.
Teší ma Renátka, že abstinuješ a žiješ životom trvalého a dôsledného abstinenta! Ver mi, že toto je pre našinca jediná a správna cesta, aj keď sa zdá byť veľmi dlhá a pre niektorých nepredstaviteľná. Zdá sa, že horizont je ďaleko! V skutočnosti sa k nemu približuješ každým, trochu úspešným dňom, keď aj v životných peripetiách si našinec s čistou hlavou poradí oveľa reálnejšie, ako tomu bývalo pri stavoch, keď si mávol rukou nad problémom ale aj nad vlastným životom.
Kedysi, keď sme písali o Hanke, si vyslovila prianie mať poznať. Takže Ti oznamujem, že 20. 5. 2010, vo štvrtok poobede prídem do liečebne a zdržím sa do piatku 21. 5. 2010, keď po vyhodnotení odídem. Bude ma tešiť, ak budeš v tom čase v liečebne, uvidíme sa a prehodíme zopár optimistických slov, s postrehmi a názormi na Tvoj, ale aj ten môj život.
Veľmi sa teším na skupinu, na komunitu oddelenia „C“, všetkých terapeutov, sestričky , proste na všetkých. Od roku 1982 sa mi nestalo, že by som nebol tak dlho v mojom rodisku!
S pozdravom, vďakou a s neskonalou úctou
Feri Slamka, patrón skupiny na oddeleni „C“!
Zdravím všechny v ČD.
Tento pátek to už bude 14 dní co jsem z léčebny a vše je OK. Sice to je jen 14 dní ale i tak. Vrátil jsem se do původního života + navíc AA, návštěvy AT, pravidelný antabus a vše je v pohodě a klidu… Přátelé zůstali, rodinný kruh zůstal, .. vše je OK a pořádku. Ještě teď dořešuji práci, ale to bude taky v pořádku… Ještě jednou bych proto rád poděkoval za péči všech zúčastněných osob (jak ter. teamu, sestřičkám, pacientům, kuchařkám, …) a zároveň je i tímto způsobem pozdravil.
Děkuji
Karel Moravec
Držíme palce, ozvěte se zas.
Vy se mnou nemluvíte 🙁 Renata V.
Já Vás mám tiše rád (:-).
Já se Vás spíš bojím :-))))))))))) Renča
Břéta zdarví Ilču… Ale neví, jestli si ho Ilona pamatuje.
No dobrý, zase jsem si to jednou po sobě nepřečetla….
Ahoj Ilčo, moc tě zdravíme a jsme rádi, že jsi to zvládla a doufáme, že budeš abstinovat (s Mírou) jako my. Zároveň zdravíme všechny co navštevují tento web a úspěšně bojují se závislostí. Chtěli bychom pozdravit veškerý skvělý personál, zejména p. Debnára, personál odd.A a odd.C v čele s Mudr. Dejmkem a paní Slavíkovou
Chtěla bych jen pozdravit všechny, kdo navšťevují tyhle stránky. Je to pár dní co jsem “ venku „, takže se ani nemůžu chlubit, ale co bych strašně ráda udělala je to, že bych hrozně ráda poděkovala všem, od terapetů, setřiček až po kamarády a kamarádky, za to, že jsem měla tu možnost se léčit a poznat zároveň spoustu báječných lidí..Díky
Ahoj Ilčo, zdravíme tě a jsme rádi, že jsi to úspěšně zvládla a budeš pokračovat v abstinenci (s Mírou) stejně jako my. Zároveň zdravíme všechny, kteří s tím úspěšně bojují, p. Debnára do parku, skvělý personál odd.A a odd.C v čele s p. Mudr. Dejmkem a paní Slavíkovou.
Ahoj Ilonko,drzim ti palce a jsem rada ze jsem te poznala,urcite vis ze je Linda v Nemecku na 4mesice na praci,snad to zvladne moc na vas vsechny myslim a preju hodne uspechu v abstinenci.Take zdravim pana Debnara,pani Matouskovou a vsechny ostatni kteri se o vas tak uzasne staraji zdar Daja
Hledá se krasavec David Léďa!!!!
Davide, co je s Tebou? Už jsi se tu strašně dlouho neukázal a člověk neví, co je s Tebou!!!
Okamžitě to naprav!
Renata Valkonyová
Pro Magdu Bartákovou:
tak co tombola na módní přehlídce? Vyhrála jsem něco? Představte si, že na sjezdu AA v Beskydech jsem měla do tomboly 4 lístky a 3x jsem vyhrála – parfém, šitíčko a gumové medvídky :-). Jinak to tam bylo super – trsali jsme od 19.-24.hodin jako šílenci. Jsem myslela, že už ani neumím tancovat, ale ono se to asi nezapomene – doleva, doprava,moderní. Vydržela bych na té tancovačce snad do rána – no, jak utržená od řetězu.
Všechny vás zdraví Renata V.
Dobrý den Renato, tak tady bohužel nic, žádný výherní lístek, jinak se nám to moc líbilo, o Beskydech už mi referoval p. Liška,že Vás nemohl dostat na kutě. mějte se moc hezky a vydržte, Magda Bartáková
Pro všechny co pamatujou italku. Zdravím
Nemam tady muj prispevek,ktery jsem psal asi pred 2.hodinami.Tak to teda ziram a dekuji.Ze by opet cenzura?
Ahojte všichni.
Za hodinu budu zvonit na bránu věznice ať mne tam na rok pustí.Kdo mne zná ví o co jde a pro ty ostatní píšu : věřte že život je nádherný a že každý z nás máme nárok na zdraví, šťestí a lásku. Jestli nevíte kudy kam přijďte sem nebo do jiné léčebny, poslouchejte co Vám říkají a NĚCO se sebou dělejte.Za rok se ozvu :-))) .Držte se a kdyžtak napište sem a budu rád když napíšete i mně.
Adresa: Milan Červeň nar.1.9.1967
Goethova 1929/1, 37001 České Budějovice 7
Ahoj Káto, byl jsem tam s Davidem celou dobu jeho pobytu. Když jel domů na vycházku, jel jsem s nim (jsem ten típek z Chebu) a domluvili jsme se, že se po léčbě sejdeme. Společně, já se ženou a dětma a ty s Davidem a dětma. V komentáři nad tvým je můj e-mail. Napiš mi,prosím, telefonní číslo na Davida. Zavolám mu, bydlím kousek od Vás, dáme si spicha a pokecáme. Je mi moc líto, že se David ožral. Vůbec tomu nějak nemůžu uvěřit. Přišel takový vyrovnaný, rozumný…. Vždyt byl na antabusu. Se zbláznil nebo co?
Ty to zkus zatím nějak ustát, uvidíš, co se bude dít dál, doufejme, že to byl jen zkrat a že to David ustojí.
P.S. Měl jsem telefonní číslo přímo na Tebe, ale asi jsem si ho neuložil nebo jsem ho omylem smazal, nevím. Ozvi se mi na můj e-mail. Opravdu bych s ním chtěl mluvit. Přijel bych za ním. Rozuměli jsme si spolu!!!
Zdravím tyto stránky,jen chci oznámit,že se nám včera v pátek vrátil po 3měs. manžel a tatínek David naší dvouleté holčičky.Bohužel,dnes už mi ho domů večer přivedla policie s dluhem v hospodě.Jsem moc zraněná a zklamaná.Opět musím poslouchat hrubé nadávky.Nevím co mám dělat dál.Jestli to mám ukončit.Už nemám sílu.Nevím,kde se stala chyba.Přitom vždy když jsme si psaly,působil na něj červeňák velmi pozitivně.I na mě.A to se na další opakovačku těší.